52007IP0021

Usnesení Evropského parlamentu o diskriminaci mladých žen a dívek v oblasti vzdělávání (2006/2135(INI))

Úřední věstník 250 E , 25/10/2007 S. 0102 - 0106


P6_TA(2007)0021

Diskriminace mladých žen a dívek v oblasti vzdělávání

Usnesení Evropského parlamentu o diskriminaci mladých žen a dívek v oblasti vzdělávání (2006/2135(INI))

Evropský parlament,

- potvrzuje zásady stanovené v článku 2, čl. 3 odst. 2, článku 13, čl. 137 odst. 1 písm. i) a článku 141 Smlouvy o založení Evropského společenství,

- s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie vyhlášenou v roce 2000, a zejména na článek 23 této listiny,

- s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950,

- s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN ze dne 10. prosince 1948,

- s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí, zejména na třetí rozvojový cíl týkající se podpory rovného postavení žen a mužů a posilování postavení žen jako nezbytného předpokladu mimo jiné pro dosažení rovného přístupu na všech úrovních vzdělání a ve všech oblastech zaměstnání,

- s ohledem na 4. světovou konferenci OSN o ženách, která se konala v září 1995 v Pekingu, na deklaraci a akční platformu přijatou v Pekingu a na následující výsledné dokumenty přijaté na následných zvláštních zasedáních OSN Peking +5 a OSN Peking +10 o nových činnostech a iniciativách zaměřených na uplatňování Pekingské deklarace přijaté dne 9. června 2000 a akční platformy přijaté dne 11. března 2005,

- s ohledem na Opční protokol k Úmluvě OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) přijatý v roce 1999, který stanoví, že osoby či skupiny osob, které podléhají jurisdikci státu, který je smluvní stranou Protokolu, a považují se za oběti porušení kteréhokoli z práv stanovených Úmluvou ze strany tohoto státu, mohou předložit oznámení Výboru pro odstranění diskriminace žen,

- s ohledem na globální monitorovací zprávy Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) Vzdělání pro všechny 2003/2004, 2005 a 2006,

- s ohledem na doporučení Rady Evropy, a zejména její rezoluci a akční plán přijaté na 6. evropské ministerské konferenci o rovnosti žen a mužů, která se konala ve dnech 8. a 9. června 2006 ve Stockholmu,

- s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/143/ES ze dne 15. února 2006 o další evropské spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání [1],

- s ohledem na doporučení Rady 98/561/ES ze dne 24. září 1998 o evropské spolupráci v oblasti kvalitního zabezpečení vyššího vzdělávání [2],

- s ohledem na svá usnesení ze dne 28. dubna 2005 o situaci Romů v Evropské unii [3] a ze dne 1. června 2006 o situaci romských žen v Evropské unii [4],

- s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. července 2006 nazvané "Směrem ke strategii EU o právech dítěte" (KOM(2006)0367),

- s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. března 2006 nazvané Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006-2010 (KOM(2006)0092),

- s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2005 Nediskriminace a rovné příležitosti pro všechny - rámcová strategie (KOM(2005)0224),

- s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2004 (KOM(2004)0115) a ze dne 14. února 2005 (KOM(2005)0044) o rovnosti mužů a žen,

- s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. února 2003 nazvané Role univerzit ve vzdělané Evropě (KOM(2003)0058),

- s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2000 nazvané K rámcové strategii Společenství o rovnosti pohlaví (2001-2005) (KOM(2000)0335),

- s ohledem na deklaraci ministrů zemí EU zodpovědných za politiku rovného postavení žen a mužů, kterou učinili na Konferenci ministrů o rovném postavení žen a mužů, která se konala dne 4. února 2005 v Lucemburku,

- s ohledem na prohlášení o Desetiletí romského začleňování na období let 2005-2015, podepsané předsedy vlád zúčastněných zemí střední a jihovýchodní Evropy dne 2. února 2005 v Sofii,

- s ohledem na Aténskou deklaraci z roku 1992 z Evropské vrcholné schůzky o ženách u moci, ve které se stanoví, že "ženy představují polovinu potenciálních talentů a schopnosti lidstva",

- s ohledem na zprávy a vystoupení Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro práva žen a rovné příležitosti,

- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

- s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0416/2006),

A. vzhledem k tomu, že statistické údaje pocházející z členských států dokládají nižší podíl žen dosahujících akademických hodností v postgraduálním studiu ve srovnání s muži; a vzhledem k tomu, že oproti mužům je z důvodů nejrůznějšího gendrového omezení vykazován nižší počet žen účastnících se celoživotního vzdělávání,

B. vzhledem k tomu, že povinnosti v domácnosti a v rodině většinou stále ještě zastávají ženy, a následkem toho jsou jejich časové možnosti k dalšímu odbornému vzdělávání a celoživotnímu vzdělávání omezené,

C. vzhledem k tomu, že přístup ke vzdělání, a zvláště vysokoškolskému, je zvlášť obtížný pro mladé lidi z nízkopříjmových rodin, což vede k posilování tradice upřednostňování vzdělání chlapců,

D. vzhledem k tomu, že významný pokrok, kterého bylo dosaženo v otázce rovného postavení mužů a žen v oblasti vzdělání, se týká zejména pozitivního kvantitativního vývoje, tj. zvyšování počtu žen získávajících přístup ke všem úrovním vzdělání, aniž by došlo k odpovídajícímu kvalitativnímu vývoji, pokud jde o výběr studijních oborů a specializací, a to hlavně v důsledku sociálního vnímání a tradičního postavení obou pohlaví,

E. vzhledem k tomu, že vzdělání je důležitou evropskou hodnotou, základním právem a klíčovým nástrojem sociálního začlenění; vzhledem k tomu, že nadále přetrvávají pochybnosti a určité společenské předsudky vůči vzdělaným ženám a že vzdělané ženy často nenacházejí možnost profesního uplatnění a uplatnění ve veřejném životě,

F. vzhledem k tomu, že v některých kulturách ještě stále existují tradiční a náboženské předsudky tradičně omezující přístup dívek a mladých žen ke vzdělání,

G. vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky opakovaně zdůrazňují zachování gendrových stereotypů, a tím posilují tradiční představy o ženách, spíše než obdivuhodné příklady k následování, jako byla Marie Curie-Skłodowska.

H. vzhledem k tomu, že zvláště omezený přístup ke vzdělání mají dívky a mladé ženy pocházející z prostředí národnostních menšin, zvláště romské menšiny, nebo dívky a mladé ženy z přistěhovaleckých skupin obyvatel, a tento přístup je často poznamenán diskriminací a segregací ve školách, včetně zvláštních vzdělávacích programů, s omezenými finančními prostředky, nemotivovaným a nekvalifikovaným personálem, špatnou infrastrukturou a nevhodnými vzdělávacími programy a metodami testování,

I. vzhledem k tomu, že mnoho členských států nemá dostatečně finančně zajištěný rozpočet na vzdělání a zároveň většinu výuky zajišťují ženy,

1. upozorňuje, že vzdělání a odborná příprava dívek a žen je lidským právem a základním předpokladem pro plné využití všech dalších sociálních, ekonomických, kulturních a politických práv;

2. vítá skutečnost, že v členských státech v průměru osm z deseti studujících dívek a mladých žen dokončí vysokoškolské vzdělání a že statistické údaje dokládají vyrovnané předpoklady obou pohlaví pro dosažení vyššího vzdělání, a dokonce vyšší míru motivace žen v době, kdy nejsou limitovány gendrovými důvody;

3. upozorňuje, že v oblasti vzdělání a výzkumu počet žen absolventek vysokých škol (59 %) převyšuje počet mužů, jejich počet však stále klesá, jak postupují v kariérním žebříčku, ze 43 % absolventek doktorského studia (PhD) až na pouhých 15 % řádných profesorek;

4. vítá skutečnost, že v rámci projektu tisíciletí OSN bylo učiněno několik praktických kroků vedoucích ke snížení gendrové nerovnosti z hlediska přístupu ke vzdělání a že se v členských státech otevřeně vede diskuse o rovném přístupu obou pohlaví ke vzdělání;

5. vítá reformu univerzitního vzdělávacího systému, která vyplývá z Lisabonské strategie a týká se zejména celoživotního vzdělávání, jehož rámec rovněž poskytuje mladým ženám možnosti dalšího vzdělávání;

6. vítá zprávu Komise o kvalitě školní výuky z roku 2000, která zkoumá šestnáct faktorů, mezi nimi též přístup ke vzdělání z gendrového hlediska;

7. vítá vznik Institutu pro rovnost pohlaví, k jehož činnostem by mělo patřit také monitorování situace v jednotlivých členských státech a ve světě z hlediska přístupu obou pohlaví ke vzdělání;

8. doporučuje vyhodnotit politiku v oblasti rovného přístupu ke vzdělání na základě posouzení statistiky rozlišené podle pohlaví, aby se ukázaly a řešily nerovnosti, které přetrvávají v přístupu k určitým vyšším vysokoškolským kvalifikacím a v jejich získávání, včetně postgraduálního studia a vědecké přípravy, jakož i v oblasti celoživotního vzdělávání;

9. vyzývá členské státy, aby zjednodušily přístup ke vzdělání ženám a mužům pečujícím o děti a rodičům, kteří přerušili proces získávání kvalifikace, aby mohli mít děti;

10. doporučuje jednat se sociálními partnery a motivovat je k vytváření příznivých podmínek zlepšujících přístup ke vzdělání a celoživotnímu vzdělávání pro ženy, které přerušily svou odbornou přípravu a ženy s nízkou kvalifikací;

11. odvolává se na skutečnost, že rozdíl mezi platy mužů a žen je stále na nepřijatelně vysoké úrovni a nevykazuje žádné zásadní známky zmenšování; upozorňuje, že ženy vydělávají v průměru o 15% méně než muži v důsledku nedodržování právních předpisů o rovném platu a řady strukturálních nerovností, jako je segregace na trhu práce, rozdíly v modelech práce, přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, zkreslené hodnocení a špatně nastavené platové systémy a stereotypy;

12. žádá Komisi a členské státy, aby využily všech dostupných prostředků k tomu, aby došlo k odstraňování vžitých stereotypů diskriminujících vzdělané a kvalifikované ženy na pracovištích, které se obzvlášť zřetelně projevují v oblasti vědy a techniky, kde jsou ženy velmi málo zastoupeny a aby se genderové problémy ocitly v centru pozornosti a údaje byly pravidelně sledovány a vyhodnocovány;

13. vyzývá členské státy, aby podpořily přístup žen k odpovědným a rozhodovacím funkcím ve veřejných a soukromých podnicích, se zvláštním důrazem na akademické funkce;

14. podněcuje Komisi, aby ve svých vztazích se třetími zeměmi, a především v oblasti politiky sousedských vztahů a rozvojové pomoci, podpořila zásady rovnosti a rovného přístupu ke vzdělání p ro mladédívky;

15. nabádá členské státy k posílení postavení žen-učitelek na vyšších úrovních vzdělávací soustavy a v centrech rozhodování o otázkách vzdělávání, kde jsou jejich mužští kolegové stále v převaze;

16. zdůrazňuje potřebu reformovat učební osnovy na všech úrovních vzdělání a obsah školních učebnic; doporučuje, aby výchova učitelů a dalších pedagogických pracovníků směřovala k naplňování předpokladů vyrovnané genderové politiky a aby témata genderové politiky tvořila součást výuky učitelů na pedagogických a jiných fakultách;

17. doporučuje Komisi a členským státům, aby vůči národnostním, etnickým a kulturním menšinám, a v neposlední řadě vůči romské menšině, byla uplatňována taková politika, která umožňuje přístup ke kvalitnímu vzdělání a rovné podmínky při získávání vzdělání chlapců i dívek, včetně předškolních programů a programů pro nulté ročníky, a věnovaly zvláštní pozornost multikulturnímu přístupu, který usnadňuje začlenění mladých žen a dívek z prostředí menšin a přistěhovalců do vzdělávacího systému, a to s ohledem na boj proti dvojí diskriminaci;

18. vyzývá Radu, Komisi a členské státy k přijetí veškerých nezbytných opatření na ochranu práv ženpřistěhovalkyň a dívek-přistěhovalkyň a k boji proti diskriminaci, které jsou vystavovány ve svém původním společenství tím, že odmítnou všechny formy kulturního a náboženského relativismu, který by mohl porušovat základní práva žen;

19. doporučuje členským státům, aby podporovaly osvětovou činnost týkající se rovného přístupu ke vzdělání na všech úrovních, zvláště mezi ohroženými skupinami obyvatel, s cílem odstranit všechny formy předsudků ovlivňujících přístup dívek a mladých žen ke vzdělání;

20. doporučuje členským státům, aby přizpůsobily své programy studia potřebám mladých lidí, kteří mají práci, a lidí, především žen a dívek, které se věnují péči o malé děti nebo jsou na mateřské dovolené; domnívá se, že současné technické možnosti nepochybně dovolují nalézt vhodná řešení;

21. vyzývá k většímu úsilí o rozpoznání talentovaných mladých lidí, zejména dívek nebo mladých žen, a těch, kteří trpí poruchami učení, např. dyslexií, dyspraxií, dyskalkulií a ADHD (hyperaktivitou s poruchou pozornosti), a k poskytování větší podpory těmto ženám a dívkám;

22. vyzývá členské státy, aby přehodnotily metody testování k umísťování dětí, zejména romských dětí, do zvláštních škol;

23. vítá uplatnění a využití vzdělávacích programů financovaných z prostředků EU, ale i z jiných zdrojů včetně neziskového sektoru, které přispějí na vzdělávání dívek a mladých žen ze sociálně slabších rodin; zejména vítá využití stávajících programů a podpůrných fondů, ale i hledání nových forem; zdůrazňuje přitom nutnost investovat ve všech členských státech mnohem více do vzdělání mladé generace s ohledem na budoucnost;

24. navrhuje, aby členské státy využívaly při sestavování rozpočtu genderový nástroj, a tím kompenzovaly projevy genderové nespravedlnosti, což přinese prospěch především oblasti vzdělání;

25. doporučuje, aby členské státy vytvářely a monitorovaly národní vzdělávací politiky, které umožní všem dívkám i chlapcům, aby nastoupili, navštěvovali a dokončili povinnou školních docházku, a aby zároveň zajistily, že budou navštěvovat školu, až do dosažení minimální věkové hranice pro vstup na trh práce;

26. upozorňuje na nezbytnost přesnějšího vyhodnocování statistických údajů týkajících se genderových otázek, jakož i dalších aspektů vícenásobné diskriminace, jako je etnický původ, kdy zejména u dětí a mládeže nejsou vždy statisticky rozlišeny genderové údaje; připomíná, že to je jeden z úkolů nově vznikajícího Institutu pro rovnost pohlaví;

27. vyzývá členské státy, aby podporovaly pozitivní mediální prezentaci genderových kategorií vytvářením důstojného obrazu žen i mužů, nezatíženého předpojatými a zkreslenými představami, které mají za následek znevažování či podceňování některého z obou pohlaví;

28. upozorňuje na nutnost přiblížit nové technologie v oblasti výuky potřebám vzdělávání žen, například možnost distančního studia prostřednictvím počítačové technologie;

29. vyzývá členské státy a Komisi, aby učinily v rámci Lisabonské strategie kroky ke skoncování s rozdíly podle pohlaví v digitální oblasti s cílem rozšířit informační společnost prostřednictvím opatření na podporu rovného postavení mezi muži a ženami a akcí k zajištění snazšího přístupu pro ženy tím, že podpoří získávání elektronických kapacit, provedou programy stanovující konkrétní opatření na začlenění žen z ohrožených skupin a vyvážení nerovnováhy mezi městskými a venkovskými oblastmi;

30. doporučuje, aby členské státy flexibilněji rozvíjely oblast vzdělávání dospělých a programy celoživotního vzdělávání tak, aby pracující ženy a matky mohly pokračovat ve vzdělávání prostřednictvím programů, které vycházejí vstříc jejich časovému rozvrhu, a tím umožnily ženám větší přístup ke vzdělávání a poskytly jim příležitost účastnit se alternativních vzdělávacích programů, aby se mohly stát nezávislejšími a byly schopny se smysluplně podílet na rozvoji společnosti a dále podporovat genderovou rovnost;

31. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

[1] Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 60.

[2] Úř. věst. L 270, 7.10.1998, s. 56.

[3] Úř. věst. C 45 E, 23.2.2006, s. 129.

[4] Úř. věst. C 298 E, 8.12.2006, s. 283,

--------------------------------------------------