[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 9.11.2007

KOM(2007) 692 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

SOUHRNNÁ ZPRÁVA O PŘEDVSTUPNÍ POMOCI (PHARE – ISPA – SAPARD) V ROCE 2006 {SEK(2007) 1468}

1. SHRNUTÍ

Toto je sedmá zpráva Evropskému parlamentu a Radě o činnostech financovaných ze tří předvstupních nástrojů, a sice Phare, ISPA a SAPARD, v roce 2006. Zpráva se zaměřuje na koordinaci těchto tří nástrojů v souladu s článkem 13 nařízení Rady (ES) o koordinaci podpory kandidátským zemím v rámci předvstupní strategie (ES) č. 1266/99[1] (dále jen „nařízení o koordinaci“). Na základě kladných výsledků jednání o přistoupení v Kodani v roce 2002 se začal klást větší důraz na vytvoření správních kapacit vyžadovaných pro úspěšné provádění acquis a účast v současných či budoucích programech Evropského společenství po přistoupení.

PHARE je zaměřen na prioritní opatření týkající se přijetí acquis communautaire , buď prostřednictvím zlepšování správní kapacity nebo podporou souvisejících investic. Obsahuje i část týkající se hospodářské a sociální soudržnosti.

ISPA (nástroj předvstupních strukturálních politik) financuje významné projekty v oblasti životního prostředí a dopravní infrastruktury.

SAPARD (speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova) financuje rozvoj v oblasti zemědělství a venkova.

Pro informace o finančních částkách určených pro předvstupní nástroje viz oddíl 5 „Finanční přehled“.

Koordinace tří předvstupních nástrojů je zajištěna rozdělením jejich oblastí působnosti. Koordinaci mezi příslušnými útvary Komise zajišťuje výbor na úrovni ředitelství. Komise vyzvala kandidátské země, aby na úrovni členských států posílily meziresortní spolupráci, která je pokládána za hlavní předpoklad pro budoucí úspěšné řízení strukturálních fondů.

2. CELKOVÝ POPIS MECHANISMů PřEDVSTUPNÍCH NÁSTROJů

2.1 Závazky a převody finančních prostředků

Před převedením finančních prostředků EU se vyžaduje: 1) rámcová dohoda; 2) rozhodnutí Komise, aby finanční prostředky mohly být zahrnuty do rozpočtu; 3) dvoustranná finanční dohoda nebo memorandum určující finanční závazky Společenství pro opatření týkající se přijímající země, tj. stanovení práv a povinností obou stran. Postupy pro dosažení rozhodnutí a vyčlenění finančních prostředků jsou však pro každý nástroj různé. Podrobné informace o postupech pro získání finančních prostředků v rámci každého nástroje lze nalézt v příloze 1.1.

2.2 Struktury pro provádění pomoci v kandidátských zemích

Finanční prostředky z předvstupních nástrojů plynou prostřednictvím národního fondu zřízeného ministerstvem financí každé země, za který odpovídá národní schvalující úředník. Vlastní provádění programu Phare a ISPA uskutečňují prováděcí agentury (jako je Centrální finanční a kontraktační jednotka, dále též „CFKJ“), které přijímají finanční prostředky z národního fondu[2]. Pokud jde o program SAPARD, provádění uskutečňuje určená agentura programu SAPARD, která přijímá finanční prostředky z národního fondu.

2.3 Decentralizace provádění podle článku 12 nařízení o koordinaci [3]

Decentralizace je proces, kterým se řízení finančních prostředků EU svěřuje správě kandidátských zemí.

Pokud jde o programy Phare a ISPA, byl tento proces v roce 2006 řízen především prostřednictvím decentralizovaného prováděcího systému (DIS). V rámci decentralizovaného prováděcího systému platí, že postupy pro řízení opatření nebo projektů financovaných z ISPA a Phare vyžadují předchozí ( ex ante ) kontrolu, tj. rozhodnutí týkající se veřejných zakázek a zadávání smluv přijímá zadavatel a pro schválení jsou sdělována delegaci ES v přijímající zemi. Delegace ES jsou proto odpovědné za schvalování dokladů týkajících se veřejných zakázek před vyhlášením veřejných soutěží či podepsáním smluv.

Chorvatsko předložilo Komisi v druhém čtvrtletí roku 2005 žádost o akreditaci svého systému DIS pro nástroje Phare a ISPA. Následně kontrolní útvary Komise (generální ředitelství pro rozšíření a generální ředitelství pro regionální politiku) provedly hodnocení chorvatských správních kapacit národních a odvětvových programů a projektů, postupů finanční kontroly a struktur týkajících se veřejných financí. Na základě tohoto hodnocení Komise v únoru 2006 přijala rozhodnutí svěřit správu programů Phare[4] a ISPA na částečně decentralizovaném základě určenému odboru chorvatského ministerstva financí.

Na druhou stranu je program SAPARD prováděn na zcela decentralizovaném základě (EDIS = Extended Decentralisation Implementation System (rozšířený decentralizovaný prováděcí systém)). Systém EDIS představuje plnou decentralizaci podpory EU, to znamená proces, kterým se řízení předvstupních prostředků EU převádí na správu kandidátské země, kde Komise neprovádí žádnou systematickou předchozí kontrolu jednotlivých transakcí a omezuje se pouze na kontrolu ex post , zatímco si ponechává konečnou odpovědnost za plnění celkového rozpočtu.

Převedení odpovědnosti za řízení DIS a EDIS vyžaduje, aby každá země stanovila vhodné řídicí a kontrolní systémy, které na vnitrostátní úrovni schvaluje národní schvalující úředník. Jakmile jsou tyto podmínky splněny, Komise před přijetím rozhodnutí, kterým se převádí finanční řízení, provede ověření připravenosti těchto systémů.

V Bulharsku a Rumunsku byl v roce 2006 učiněn další pokrok v přechodu na EDIS na základě nařízení o koordinaci. V důsledku toho byla v listopadu 2006 akreditace rozšířeného decentralizovaného prováděcího systému pro program ISPA udělena Rumunsku pro dvě prováděcí agentury pro dopravu. Akreditace EDIS však nebyla udělena prováděcí agentuře pro oblast životního prostředí vzhledem k jejím nedostačujícím schopnostem a slabé výkonnosti. V Bulharsku se o akreditaci prováděcí agentury pro oblast životního prostředí rozhodne na základě budoucích auditů. Do té doby se zachovává systém DIS pro provádění kontrol předcházejících transakcím.

Všechny prováděcí agentury programu ISPA v Rumunsku získaly akreditaci pro EDIS v červnu 2006 na základě auditu Komise. V Chorvatsku dosud nebyly učiněny žádné kroky k získání akreditace rozšířeného decentralizovaného prováděcího systému pro program ISPA, protože provádění programu ISPA je ještě v poměrně raném stádiu.

Přechod na rozšířený decentralizovaný prováděcí systém se u programů Phare a ISPA uskutečňuje ve čtyřech etapách popsaných v pracovním dokumentu Komise „Příprava na rozšířenou decentralizaci“ a dokumentu „Plán systému EDIS pro programy ISPA a Phare“. Plán stanoví přípravné etapy vedoucí k přijetí rozhodnutí o systému EDIS. Za etapy 1 až 3 odpovídají kandidátské země, tyto etapy zahrnují posouzení nedostatků, odstranění nedostatků a hodnocení připravenosti řídicích a kontrolních systémů. Etapa 4 je přípravou na rozhodnutí Komise a za tuto etapu proto odpovídá Komise. Toto rozhodnutí se přijímá po důkladném přezkoumání, včetně auditního šetření na místě, řídicích a kontrolních systémů tak, jak jsou popsány v žádosti o systém EDIS, kterou Komisi předkládá národní schvalující úředník.

Pro další informace o rozšířeném decentralizovaném prováděcím systému viz příloha 1.2.

3. SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ

3.1 PHARE

Realizace programů Phare podléhá strukturovaným postupům monitorování a hodnocení. Společný monitorovací výbor (SMV) je v každé zemi podporován odvětvovými monitorovacími podvýbory (OMP), které zasedají dvakrát ročně.

V nových členských státech je systém společných monitorovacích výborů řízen revidovaným SMV, jehož cílem je další posílení monitorovací funkce SMV a s ní spjatých povinností podávat Komisi hlášení. V souladu s tím nové členské státy předložily svým společným monitorovacím výborům zprávy o stavu provádění pomoci prostřednictvím programu Phare, v nichž shrnuly závěry monitorovacích a průběžných hodnotících zpráv, jakož i finančních zpráv. V Bulharsku i v Rumunsku hrály společné monitorovací výbory v roce 2006 aktivní úlohu vzhledem k obtížím, jakým musela čelit veřejná správa těchto zemí v závěrečné přípravné fázi před přistoupením . V Chorvatsku byl systém SMV/OMV, poprvé vyzkoušený v roce 2005, zřízen v roce 2006. Zasedání chorvatského SMV se zabývala jak programy Phare, tak decentralizovanými projekty programu CARDS.

Systém monitorování a průběžného hodnocení zahrnuje postupnou decentralizaci, tj. převedení odpovědnosti za monitorování a průběžné hodnocení na kandidátské země v souladu s akreditacemi pro DIS a EDIS. Všechny nové členské státy zřídily od roku 2005 své decentralizované monitorovací orgány a orgány pro průběžné hodnocení. Zatímco zodpovědnost za monitorování byla převedena na Bulharsko a Rumunsko v roce 2001, funkce průběžného hodnocení zůstala centralizována až do dne přistoupení. Očekává se, že bulharské a rumunské orgány státní správy zřídí orgány pro decentralizované průběžné hodnocení počátkem roku 2007. Chorvatsko získalo akreditaci decentralizovaného prováděcího systému v únoru 2006, včetně zodpovědnosti za zřízení monitorovacích orgánů.

V roce 2006 vypracovalo generální ředitelství pro rozšíření, zodpovědné za centralizované průběžné hodnocení, dvacet čtyři zpráv o pomoci z programu Phare Bulharsku a Rumunsku, přičemž tyto zprávy byly vypracovány na úrovni zemí, jednotlivých odvětví, ad hoc či jednotlivých témat.

Z hodnocení Bulharska a Rumunska vyplývají následující klíčová sdělení:

- ze závěrů hodnocení vyplývá, že ačkoli se plnění programu Phare průběhem doby zlepšilo, stále kolísá;

- provádění programu Phare nadále zůstává výzvou vzhledem k rozsáhlým zpožděním v zadávání zakázek;

- většinou bylo dosaženo odpovídajících výsledků, ačkoli později, než bylo plánováno;

- twinning se ukázal jako obzvláště účinný v oblasti budování institucí a při navyšování absorpční kapacity příjemců;

- plnění programu Phare v jednotlivých oblastech vykázalo značné rozdíly. V Rumunsku jsou nejvýše hodnocenými sektory oblast životního prostředí a vnitřní trh. Nejníže hodnocené jsou pak sektory hospodářské a sociální soudržnosti a energetiky a dopravy. v Bulharsku je nejvýše hodnocen sektor životního prostředí. Nejníže hodnocenými sektory jsou hospodářská a sociální soudržnost a energetika a doprava;

- podpora poskytnutá programem Phare byla naprosto nezbytná k zahájení reforem veřejné správy a soudnictví, pokrok dosažený v těchto oblastech však nedostačuje;

- program Phare má jen omezený účinek na připravenost přijímajících zemí k čerpání strukturálních fondů. Připravenost na čerpání ze strukturálních fondů se zlepšila především na základě úsilí orgánů státní správy vzhledem k blížícímu se přistoupení;

- program Phare nepřispěl dostatečně k zabezpečení fungování vnitrostátních koordinačních struktur a postupů;

Trvalá účinnost pomoci poskytované programem Phare narůstá díky posilování právních, organizačních a správních systémů v mnoha oblastech prostřednictvím tohoto programu.

3.2 ISPA

Monitorování a hodnocení všech projektů programu ISPA se řídí nařízením o programu ISPA a ustanoveními finančního memoranda. Pokrok v provádění přezkoumávají útvary Komise systematicky dvakrát ročně a pravidelně, zejména prostřednictvím monitorovacích výborů.

Požadavky na hodnocení ex post jsou uvedeny v oddílu XIII přílohy finančního memoranda, které se pro každý projekt uzavírá mezi Komisí a státy přijímajícími prostředky z nástroje ISPA. V tomto oddílu se uvádí, že Komise a přijímající země po dokončení projektu vyhodnotí jeho výsledky a způsob, jakým byl projekt prováděn. V Chorvatsku a Rumunsku nebyly do konce roku 2006 dokončeny žádné projekty. Ačkoli v Bulharsku některé projekty byly z velké části dokončeny koncem roku 2006, žádný investiční projekt nebyl zcela uzavřen. Toho roku proto nebylo provedeno žádné hodnocení ex post .

3.3 SAPARD

Monitorování a hodnocení provádění programů SAPARD podléhají ustanovením „víceletých finančních dohod“. V roce 2006 zasedal každý z monitorovacích výborů alespoň jednou. Komise nadále úzce spolupracovala s přijímajícími zeměmi při přizpůsobování a provozu monitorovacích a hodnotících systémů. Zasedání monitorovacích výborů v roce 2006 byla vhodnou příležitostí pro diskusi a přijetí rozhodnutí o těchto bodech: i) monitorování provádění programů, ii) schválení nezbytných změn v souvislosti s ukončením programů a se zlepšením absorpční kapacity programů (v Bulharsku a Rumunsku), stejně jako iii) schválení výročních zpráv o pokroku dosaženém při provádění programů SAPARD, předtím než budou oficiálně předloženy Komisi.

4. KOORDINACE

4.1. Celková koordinace

Podle nařízení o koordinaci Komise zajišťuje úzkou koordinaci mezi třemi předvstupními nástroji. Toto nařízení přesně vymezuje oblast, do níž směřuje pomoc každého nástroje, čímž na minimum omezuje případné překrývání jednotlivých nástrojů.

Přístupová partnerství stanovují obecný rámec pro pomoc poskytovanou v rámci těchto tří předvstupních nástrojů. Ty jsou v případě programu Phare doplněny národními plány rozvoje a v případě programu ISPA národními strategiemi pro oblast životního prostředí a dopravy. Projekty jsou v rámci programu SAPARD vybírány na základě programů rozvoje venkova pro období 2000–2006 připravených na základě plánů kandidátských zemí, které Komise v roce 2000 schválila pro každou zemi.

Při celkové koordinaci hraje klíčovou úlohu Řídící výbor Phare . Podle článku 9 nařízení o koordinaci výbor pomáhá Komisi při koordinaci činností probíhajících v rámci tří nástrojů a Komise jej informuje o orientačním přidělení finančních prostředků každé zemi podle předvstupních nástrojů a o krocích, které přijala v zájmu koordinace s Evropskou investiční bankou (dále též „EIB“), dalšími nástroji Společenství a mezinárodními finančními institucemi (dále též „MFI“).

4.2. Koordinace v rámci Komise

Za program Phare a koordinaci nástrojů odpovídá generální ředitelství pro rozšíření podporované řídícím výborem Phare. Za program ISPA odpovídá generální ředitelství pro regionální politiku a za program SAPARD generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova.

Plánování je koordinováno prostřednictvím rozšířených konzultací mezi jednotlivými útvary. Dále byl na úrovni ředitelství v různých zainteresovaných útvarech Komise zřízen koordinační výbor pro předvstupní nástroje. Jeho úkolem je zejména příprava rozšířeného decentralizovaného prováděcího systému programů Phare a ISPA.

Koordinační výbor Komise pro tři předvstupní nástroje, který byl ustanoven na úrovni ředitelů, se v průběhu roku 2006 oficiálně nesešel, přesto se však uskutečnil větší počet zasedání, zejména v souvislosti s vytvořením nového nástroje předvstupní pomoci (dále též „NPP“) a jeho příslušných součástí[5].

Ve snaze zabránit duplicitě Komise stanovila, s ohledem na ustanovení nařízení o koordinaci, přesné rozhraní mezi programy Phare a SAPARD. Koordinaci monitorování projektů provádí společný monitorovací výbor. V případech, kde je to možné, je společný monitorovací výbor podporován monitorovacími výbory ISPA a příslušnými podvýbory Phare.

4.3. Koordinace v kandidátských zemích

Komise silně podporuje kandidátské země při posilování meziresortní koordinace, jež je základním předpokladem pro to, aby v budoucnosti úspěšně spravovaly strukturální fondy a v krátkodobém výhledu prováděly tu část programu Phare, která se týká hospodářské a sociální soudržnosti. Ačkoliv bylo dosaženo významného pokroku, je nutné tuto koordinaci dále zlepšit. Vzhledem k tomu, že decentralizované řízení bylo uplatňováno od počátku (SAPARD), nebo byla decentralizace postupně zvyšována (Phare a ISPA), musí se zvýšit odpovědnost kandidátských zemí za správnou koordinaci činností, na které čerpají předvstupní pomoc, a za zabránění duplicitě.

Komise proto požaduje, aby země uskutečnily nezbytná opatření pro účinnou a účelnou koordinaci. Podle kontrolního seznamu zaslaného kandidátským zemím a delegacím Komise, na jehož základě mohou delegace ověřit, je-li příslušná prováděcí agentura schopna bez obtíží a efektivně spravovat tu část programu Phare, která se týká hospodářské a sociální soudržnosti, je nezbytné provést hodnocení s cílem prokázat, že stávající koordinační mechanismy jsou přiměřené a způsobilé zajistit, že nedojde k překrývání mezi nástroji Společenství, zejména Phare pro přeshraniční spolupráci, SAPARD a ISPA.

4.4. Koordinace s Evropskou investiční bankou a mezinárodními finančními institucemi

Komise se v průběhu programovacího cyklu pravidelně radí s mezinárodními finančními institucemi a dvoustrannými dárci, aby určila rozsah společných činností a doplňkových přístupů k řešení předvstupních priorit.

Spolupráce a spolufinancování projektů s EIB a dalšími MFI, zvláště s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (dále jen „EBRD“), Světovou bankou a Rozvojovou bankou Rady Evropy (ve spolupráci s německou Kreditanstalt für Wiederaufbau, dále jen „KfW“), probíhá na základě pozměněného memoranda o porozumění mezi Evropskou komisí a zúčastněnými MFI pro nové členské státy ze dne 26. dubna 2006.

Z hlediska programu Phare jsou možnosti spolufinancování investičních projektů ze strany MFI na úrovni vnitrostátních programů omezené, neboť programovací mechanismy programu Phare a mechanismy přidělování úvěrů mají poměrně odlišné časové rozvržení. Je však udržována úzká spolupráce s MFI, aby bylo zajištěno vymezení pevného a udržitelného rámce, který umožní financování prostřednictvím úvěrů, kdykoli je vhodnější, než financování prostřednictvím fondů, čímž je zajištěna doplňkovost těchto dvou modelů financování.

Co se týče horizontálních programů financovaných pomocí programu Phare, k financování z jejich prostředků bylo před rokem 2005 oprávněno deset zemí zařazených do Phare. Nové programy zahájené po roce 2005 jsou určené pouze čtyřem zemím: Rumunsku, Bulharsku, Chorvatsku a Turecku[6]. Technická povaha následných horizontálních finančních nástrojů a fakt, že jsou určeny více zemím, vyžadovaly spolupráci vysoce specializovaných finančních institucí, které mají dlouhodobé zkušenosti v oblastech mezinárodních financí, malých a středních podniků a rozvoje obcí. Přednost dostaly finanční instituce se statusem mezinárodních veřejnoprávních subjektů, které s EU sdílejí společné hodnoty, zejména ve vztahu k rozšíření, a mají podobné cíle v oblasti veřejné politiky, spíše než finanční instituce ze soukromého sektoru vyhledávající podmínky pro komerční investice.

První program finančních nástrojů byl zahájen spolu s EBRD v roce 1999. V následujících letech se k programům finančních nástrojů připojila Rozvojová banka Rady Evropy, která provádí programy v spolupráci s KfW, a EIB. Od roku 1999 zahájila Komise třicet dva programů finančních nástrojů.

- 18 finančních nástrojů pro malé a střední podniky s celkovým objemem 376 milionů EUR z podpory EU a 2 328,25 milionů EUR v půjčkách od MFI. V polovině února 2007 bylo již 287,6 milionů EUR podpor EU vázáno v projektech.

- 11 finančních nástrojů pro komunální financování ve výši celkem 117,8 milionů EUR z podpor EU a 589 milionů EUR v půjčkách od MFI. V polovině února 2007 bylo již 41,3 milionů EUR z podpor EU vázáno v projektech.

- vůbec poprvé 3 nástroje pro financování energetické účinnosti v roce 2006, na které připadá 53 milionů EUR z podpor EU a 212 milionů EUR v půjčkách z MFI. S jejich prováděním se začne v dubnu 2007.

Finanční nástroj pro malé a střední podniky je programem pro více přijímajících zemí, jehož účelem je posílit kapacity finančních zprostředkovatelů (tj. bank a leasingových společností) v přijímajících zemích (nových členských státech a kandidátských zemích) tak, aby tyto společnosti mohly rozšířit a udržet finanční operace zaměřené na malé a střední podniky.

Mechanismus komunálního finančního nástroje je podobný mechanismu finančního nástroje pro malé a střední podniky. Úvěry a nástroje na sdílení rizik ze zdrojů MFI se kombinují s nevratnými finančními pobídkami pro místní finanční zprostředkovatele. Rovněž se předpokládá, že z programu Phare bude financována omezená technická pomoc obcím, aby byla posílena poptávka na komunálním kreditním trhu.

Finanční nástroj pro energetickou účinnost byl zřízen v roce 2006 na základě zelené knihy o energetické účinnosti a na základě směrnice o energetické náročnosti budov. Jeho cílem je podpořit investice do energetické účinnosti ve všech druzích budov a v souvisejícím odvětví hospodářství tak, že poskytne konečným uživatelům příslušné financování. Tento program spojuje půjčky od MFI, které jsou poskytovány finančním zprostředkovatelům, s podporami na zlepšení úspornosti zařízení a na zvýšení přitažlivosti investic v oblasti energetiky, a dále s poplatky ve prospěch místních finančních zprostředkovatelů, jejichž cílem je podpořit zprostředkovatele v poskytování půjček na financování v oblasti energetické účinnosti.

EIB a Komise zřídily nástroj na úrovni příhraničních regionů, jak požadovalo zasedání Evropské rady v Nice a jak bylo uvedeno ve sdělení Komise o příhraničních regionech ze dne 25. července 2001. Tento projekt se zaměřuje na budování malé komunální infrastruktury v příhraničních regionech, aby byla podpořena jejich integrace se stávajícími regiony EU. Skládá se ze dvou programů pro komunální infrastrukturu v celkové hodnotě 40 milionů EUR z podpor EU a 200 milionů EUR v půjčkách od EIB. Tento program je uskutečňován s EIB jen v příhraničních regionech a v současnosti ještě není ukončen. Příspěvek EU se v roce 2006 snížil z 50 milionů EUR na 40 milionů EUR, aby byl rozsah programu úměrný případným projektům.

5. FINANČNÍ PŘEHLED

Finanční prostředky podle zemí pro programy PHARE[7], ISPA a SAPARD v roce 2006 (v milionech EUR)

PHARE | SAPARD | ISPA | CELKEM |

Bulharsko | 305,3 | 82,4 | 167,8 | 555,5 |

Rumunsko | 544,3 | 192,4 | 377,9 | 1114,6 |

Chorvatsko | 78,2 | 25,0 | 34,4 | 137,6 |

Celkem | 927,8 | 299,8 | 580,1 | 1807,7 |

[1] Zveřejněno v Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 68.

[2] Pokud národní fond nevystupuje jako plátce namísto prováděcí agentury.

[3] Článek 12 nařízení o koordinaci stanoví právní základ, podle nějž lze „upustit od předchozího schválení Komise pro volbu projektů, nabídkových řízení a zadávání zakázek kandidátskými zeměmi“.

[4] Stejně jako decentralizace CFKJ většiny zbývajících projektů CARDS.

[5] Jedním ze šesti navržených nástrojů pro vnější vztahy, které se mají používat v období 2007–2013, je nový nástroj předvstupní pomoci (NPP). Účelem NNP, jako pojítka mezi vnější pomocí a vnitřními politikami, je usnadnit přistoupení kandidátských zemí (Turecka, Chorvatska a bývalé Jugoslávské republiky Makedonie) a potencionálních kandidátských zemí k Unii. NNP bude přístupový nástroj a bude plnit všechny požadavky vyplývající z procesu přistoupení, zejména pokud jde o priority, monitorování a hodnocení. NNP nahradí stávající předvstupní nástroje, a to jmenovitě: Phare, který má podporovat provádění acquis communautaire prostřednictvím budování institucí a souvisejících investic, investic do hospodářské a sociální soudržnosti a přeshraniční spolupráce; ISPA, který je předchůdcem Fondu soudržnosti a řeší environmentální a dopravní infrastrukturu; a SAPARD, jenž je předchůdcem plánů na rozvoj venkova a má podporovat převzetí acquis communautaire v oblasti společné zemědělské politiky a rozvoje venkova; dále předvstupní nástroj pro Turecko, jehož oblast působení je stejná jako u Phare; CARDS, který je určen zemím západního Balkánu.

[6] Na Turecko se vztahuje předvstupní finanční pomoc pro Turecko.

[7] Údaje pro program Phare jsou přibližné, vzhledem k tomu, že zahrnují plán pro Bulharsko a Rumunsko a chorvatské příspěvky na programy pro více zemí, které se nedají přesně rozdělit podle zemí. Rozdělení příspěvků podle typu programu lze nalézt v přílohách jednotlivých zemí v plánu pro Bulharsko a Rumunsko. Údaje pro Bulharsko zahrnují program KIDS pro vyřazení jaderných zařízení z provozu. Údaje nezahrnují podpůrné výdaje.