52007DC0554




[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 25.9.2007

KOM(2007) 554 v konečném znění

PRACOVNÍ DOKUMENT KOMISE

Zpráva o provádění akčního plánu „Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti“ {SEC(2007)1222}

OBSAH

1. Úvod 3

2. Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti 3

3. Výsledky akčního plánu „Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti“ větší význam jazykové politiky na evropské a vnitrostátní úrovni 4

4. Hlavní výsledky 6

5. Provádění akčního plánu ve strategických oblastech 8

5.1. Strategická oblast 1: celoživotní učení 8

5.1.1. „Mateřština plus dva cizí jazyky“: začátek v raném věku 9

5.1.2. Jazykové vzdělávání na středních školách a v odborné přípravě 10

5.1.3. Podporování společné výuky předmětu a jazyka (CLIL) 11

5.1.4. Jazykové vzdělávání na vysokých školách 12

5.1.5. Výuka jazyků pro dospělé 12

5.1.6. Studenti jazyků se zvláštními potřebami 13

5.1.7. Nabídka jazyků 14

5.2. Strategická oblast 2: lepší výuka jazyků 14

5.2.1. Škola podporující cizí jazyky 14

5.2.2. Výuka jazyků 14

5.2.3. Odborná příprava učitelů jazyků 15

5.2.4. Dostupnost učitelů jazyků 15

5.2.5. Zkoušení jazykových znalostí 16

5.3. Strategická oblast 3: vytváření prostředí příznivého pro studium jazyků 17

5.3.1. Komplexní přístup k jazykové rozmanitosti 17

5.3.2. Budování komunit otevřených cizím jazykům 19

5.3.3. Zlepšování nabídky a využívání jazykového vzdělávání 19

5.4. Rámec pro pokrok 20

5.4.1. Rozhodování na základě lepších informací 20

5.4.2. Účinnější výměna informací mezi pracovníky v praxi 21

5.4.3. Jasné postupy při sledování provádění akčního plánu 21

6. Závěr 21

1. ÚVOD

Jazyky jsou základem evropského projektu: odrážejí rozmanitost našich kultur a zároveň nám umožňují kulturám porozumět. Významným úkolem Evropské komise je pomáhat členským státům a doplňovat je při jejich podpoře mnohojazyčnosti: občané, kteří hovoří více jazyky, mohou plně využívat výhod volného pohybu v Evropské unii a mohou se snadněji integrovat v jiné zemi pro účely studia či práce. Jazykové znalosti jsou velice vyhledávané ze strany společností a dobré jazykové znalosti zvyšují vyhlídky lidí na získání zaměstnání. Jazyky jsou základním nástrojem komunikace: znalost více jazyků otevírá dveře do jiných kultur a zlepšuje mezikulturní porozumění v Evropě i s ostatními zeměmi světa.

Skutečnost, že mnohojazyčnosti bylo na evropské úrovni přiděleno samostatné portfolio, je uznáním toho, že jazyky mají pro občany velký význam a že je potřeba přijímat opatření na nejvyšší politické úrovni, aby se pro podporu mnohojazyčnosti zajistily finanční zdroje.

Odpovědnost za podporu mnohojazyčnosti je rozdělena mezi Komisi a členské státy, které již přijaly významná opatření na úpravu svých vzdělávacích koncepcí tak, aby studenti na všech úrovních získávali lepší jazykové znalosti. To je významný výsledek, který svědčí o tom, že Komise a členské státy směřují ke společným cílům.

Tato zpráva podává přehled hlavních výsledků provádění akčního plánu „Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti 2004–2006“ na evropské i vnitrostátní úrovni. Popisuje aktuální trendy v reformě vzdělávacích systémů, které mají více podpořit jazykové vzdělávání, shrnuje dosažené výsledky v uplynulých třech letech a slouží jako východisko pro další opatření v oblasti politiky mnohojazyčnosti.

2. PODPORA JAZYKOVÉHO VZDěLÁVÁNÍ A JAZYKOVÉ ROZMANITOSTI

Evropská komise se dlouhodobě zavázala k podpoře jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti. První komplexní program na podporu výuky a studia jazyků, Lingua, byl zahájen v roce 1989 a od té doby jsou jazyky klíčovým prvkem evropských programů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Na konci Evropského roku jazyků v roce 2001 přijaly Evropský parlament a Rada usnesení, kterými vyzvaly Evropskou komisi k další aktivitě na podporu jazyků. V roce 2002 se hlavy států a předsedové vlád na zasedání v Barceloně politicky zavázali ke zlepšování zvládání základních dovedností, a to zejména výukou dvou cizích jazyků pro všechny děti od útlého věku. V roce 2003 přijal Evropský parlament zprávu z vlastního podnětu, v níž vyzval Komisi, aby se více zabývala regionálními a méně používanými jazyky v souvislosti s rozšířením EU a kulturní rozmanitostí[1].

Reakcí Komise na výzvu Rady a Parlamentu byl akční plán „Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti“[2], který zohlednil výsledky širokých konzultací, které proběhly v letech 2002 a 2003. V té době byla „Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost“ ve své první fázi. Zlepšování výuky cizích jazyků bylo zahrnuto jako zvláštní cíl do „Vzdělávání a odborné přípravy 2010“, což je složka Lisabonské strategie věnovaná problematice vzdělávání a odborné přípravy[3]. Dlouhodobý program Lisabonské strategie, který má koncepční činnost na evropské úrovni směřovat ke společným cílům, a její otevřená metoda koordinace umožňující úzké partnerství s členskými státy přispěly k intenzivnější spolupráci v oblasti jazyků.

Zaprvé je komunikace v cizích jazycích zařazena mezi osm klíčových schopností pro celoživotní učení v doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006[4]. Zadruhé se s členskými státy rozvíjí plodná spolupráce prostřednictvím pracovní skupiny pro jazyky, v níž působí vysocí činitelé odpovědní za jazykovou politiku v členských státech. Skupina se setkává pravidelně kvůli výměně informací a osvědčených postupů. Její zapojení bylo klíčové pro sledování provádění akčního plánu na vnitrostátní úrovni.

Na úrovni Komise byl rostoucí význam jazykové politiky vyjádřen tím, že v portfoliu komisaře Figeľa byla v roce 2005 výslovně uvedena mnohojazyčnost. Na základě toho byla vytyčena strategie pro mnohojazyčnost zahrnující interní i externí opatření stanovená ve sdělení Komise „ Nová rámcová strategie pro mnohojazyčnost“ [5]. Paralelně začala Komise vyvíjet ukazatel jazykových znalostí, k čemuž ji vyzvala Evropská Rada na zasedání v Barceloně, aby bylo možné srovnávat na konci počátečního vzdělávání studentů jejich znalosti dvou cizích jazyků[6]. Mnohojazyčnost je klíčovou oblastí, v níž se Evropa může přiblížit potřebám svých občanů. Z toho důvodu se mnohojazyčnost poté, co komisař Orban v lednu 2007 zahájil své funkční období, stala samostatným portfoliem. Mnohojazyčnost v současné době rozšiřuje svou oblast působnosti za hranice celoživotního učení, zejména do oblastí jazyků a podnikání a tím, že hraje svou úlohu v Roce mezikulturního dialogu 2008.

3. VÝSLEDKY AKčNÍHO PLÁNU – VěTšÍ VÝZNAM JAZYKOVÉ POLITIKY NA EVROPSKÉ A VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

Akční plán stanovil hlavní cíle, které mají být sledovány ve třech strategických oblastech: 1. celoživotní jazykové vzdělávání, 2. lepší výuka jazyků, 3. vytvoření prostředí příznivého pro studium jazyků. Čtvrtá kapitola „Rámec pro pokrok“ se zaměřuje na celkové vytváření jazykové politiky na evropské i vnitrostátní úrovni.

Akční plán obsahuje 47 konkrétních návrhů opatření, která by měla přijmout Komise v daném časovém rámci (2004–2006), a stanoví přezkum v roce 2007. Rovněž vyzývá členské státy k tomu, aby podnikly kroky k dosažení vytyčených cílů, zároveň však uznává, že jejich dosažení během tří let bude obtížné.

Obecně lze konstatovat, že pokud jde o provádění opatření uvedených v akčním plánu, Komise a členské státy učinily velký pokrok . Díky všem uvedeným iniciativám získala podpora jazykového vzdělávání, jazykové rozmanitosti a mnohojazyčnosti celkově větší politický význam .

Na úrovni Komise se provádění akčního plánu zaměřilo především na problematiku mnohojazyčnosti a vyvolalo dlouhodobé úsilí zaměřené na podporu jazyků v programech vzdělávání a odborné přípravy.

Z koncepčního hlediska nabídl akční plán rámec strategických otázek, který se měl stát předmětem diskusí a spolupráce s členskými státy, umožnit cílenou výměnu osvědčených postupů a usměrňovat činnosti k dosahování konkrétních výsledků. Studie, konference, semináře a informační iniciativy navržené v akčním plánu a uskutečněné Komisí podnítily diskuse mezi politickými činiteli a pracovníky v praxi a pomohly zvýšit povědomí o klíčových jazykových otázkách a podpořit vytváření koncepcí a kvalitní jazykovou výuku.

Z hlediska programů vyzval akční plán ke strategickému využívání programů vzdělávání a odborné přípravy, aby se tak v nejvyšší možné míře využívalo opory, kterou poskytují při podpoře jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti. Stanovení priorit a výzva k přijetí specifických informačních opatření vedly k pozoruhodným výsledkům: Programy Socrates a Leonardo investovaly v období 2004–2006 téměř 150 milionů EUR do opatření, která měla konkrétní cíl jazykového vzdělávání, což představuje oproti období 2000–2002 nárůst o 66 %.

Na vnitrostátní úrovni byl akční plán využit jako rámec pro přijímání opatření. Trend směřující k reformě vzdělávacích systémů, která by měla zajistit uplatňování zásady „mateřština plus dva další jazyky“ formulované na zasedání v Barceloně, byl v řadě členských států patrný již dříve, nicméně některé členské státy uvedly, že jejich rozhodnutí zahájit reformy ovlivnil právě akční plán. Hlavním dopadem akčního plánu na vnitrostátní úrovni bylo nasměrování a podpora vnitrostátních koncepcí tak, aby se zaměřily na opatření ve strategických oblastech stanovených v akčním plánu a na hlavní vytyčené směry. Po třech letech působí souhrn jazykových koncepcí všech členských států celkově jednotnějším dojmem: panuje všeobecná shoda ohledně základních otázek, jako je význam jazyků jakožto klíčových znalostí v perspektivě celoživotního učení, potřeba výuky dvou cizích jazyků u studentů během počátečního vzdělávání a nezbytnost kvalitní výuky jazyků a transparentního hodnocení. Přestože jednotlivé země zahájily činnost z různých výchozích bodů a přijímaly opatření různou rychlostí, reformy se zaměřují hlavně na tyto oblasti:

- přezkum celého vzdělávacího systému s ohledem na celoživotní jazykové vzdělávání;

- začlenění jazykového vzdělávání v raném věku do základního a někdy do předškolního vzdělávání;

- začlenění určitého podílu CLIL[7] (společná výuka předmětu a jazyka) do učebních osnov;

- pestřejší nabídka jazyků na středoškolské úrovni;

- více investic do odborné přípravy učitelů jazyků;

- přezkum učebních osnov, metod zkoušení a osvědčování, aby byly v souladu se společným evropským referenčním rámcem pro jazyky;

- využívání evropských programů a nástrojů vytvořených Komisí a Radou Evropy k přezkumu vnitrostátních vzdělávacích systémů, k vývoji vhodných jazykových materiálů a zkoušek a k podpoře odborné přípravy učitelů jazyků v zahraničí a evropské spolupráce ve školách.

4. HLAVNÍ VÝSLEDKY

Akční plán vyzval k realizaci 47 opatření, kterými měly být provedeny příslušné koncepční cíle na úrovni Komise, s přihlédnutím k pravomocím Komise a dostupnému rozpočtu. Komise uskutečnila téměř všechna. Z celkového počtu 47 opatření bude do konce roku 2007 dokončeno 41 ( 33 již dokončeno bylo a 8 bude dokončeno do konce roku 2007 ) a 5 opatření bude provedeno prostřednictvím programu celoživotního učení (2007–2013). Jedno opatření bylo zrušeno, avšak částečně bylo realizováno v rámci jiného opatření .

Provádění akčního plánu přineslo tyto konkrétní výsledky:

- Přepracování stránek o jazycích na webových stránkách Europa (I.4.1[8]), které zprostředkovávají přístup k informacím a jazykovým zdrojům speciálně zaměřeným na dospělé studenty a učitele jazyků, společně s informačními iniciativami prováděnými na vnitrostátní úrovni na podporu jazykového vzdělávání a zahraniční mobility (II.3.1 a III.3.2). Vzhledem k tomu, že se obecně uznává potřeba zvyšovat povědomí mezi širší veřejností o výhodách jazykového vzdělávání, byl v rámci programu celoživotního učení vytvořen roční rozpočet na informační kampaně v oblasti jazyků (IV.3.1).

- Třináct celoevropských studií (10 dokončených a 3 krátce před dokončením), které vymezují kontext, určují precedenty a stanoví osvědčené postupy a inovační metodiky týkající se specifických jazykových prvků. Patří mezi ně průlomové studie „ European Profile for Language Teacher Education in Europe “ ( Evropský profil vzdělávání učitelů jazyků v Evropě) (II.3.2); „ Special Educational Needs in Europe — the teaching and learning of languages“ (Zvláštní vzdělávací potřeby v Evropě – výuka a studium jazyků ) (I.5.1), „ Lingo: 50 ways to motivate language learners“ (Lingo: 50 způsobů, jak motivovat studenty jazyků (IV.1.2) a „ Effect on the European Economy of Shortages of Foreign Language Skills in Enterprise“ ( Zpráva o dopadu nedostatečných jazykových znalostí v podnicích na evropské hospodářství ) (IV.1.3). Posledně uvedená studie je prvním krokem k rozšíření politiky mnohojazyčnosti na potřeby podniků. Dne 21. září 2007 se na konferenci o podnikání, jazycích a mezikulturních dovednostech bude diskutovat o jazycích jakožto konkurenční výhodě pro Evropu.

- Šest evropských konferencí a seminářů o jazycích. Patří mezi ně mimo jiné evropská konference o společné výuce předmětu a jazyka (CLIL) v roce 2005 (I.2.6) během lucemburského předsednictví, kdy byli evropští političtí činitelé poprvé seznámeni s konceptem CLIL, a evropská konference o regionálních a menšinových jazycích ve vzdělávacích systémech (III.1.1), jíž se zúčastnili aktéři z celé Evropy, aby si vyměnili zkušenosti ohledně možných způsobů úspěšné výuky regionálních a menšinových jazyků pro nové generace.

- Sedmnáct opatření na úrovni programů, jejichž cílem bylo zlepšit podporu jazykového vzdělávání prostřednictvím evropských programů . Jednalo se především o programy Socrates a Leonardo, ale dále také o programy městských twinningů, e-učení, program Kultura, program Mládež a rámcové programy pro výzkum, do nichž byly zahrnuty priority činností zaměřené na jazyky, společně s posílenou podporou jazykové přípravy před mobilitou. Třináct z těchto opatření bylo úspěšně dokončeno, dvě jsou krátce před dokončením a dvě jsou v pokročilém stadiu realizace. Tato opatření budou mít navíc trvalý účinek, neboť nová generace programů na období 2007–2013 (program celoživotního učení, programy Kultura, Mládež v akci, Evropa pro občany a sedmý rámcový program pro výzkum) bude klást větší důraz na podporu jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti .

- V neposlední řadě je třeba uvést, že jelikož se obecně uznává potřeba zvyšovat povědomí mezi širší veřejností o výhodách jazykového vzdělávání, byl v rámci programu celoživotního učení vytvořen roční rozpočet na informační kampaně v oblasti jazyků (IV.3.1).

Ve srovnání s obdobím 2000–2002 investovaly programy Socrates a Leonardo o 66 % více prostředků do opatření s konkrétním cílem jazykového vzdělávání: podíl těchto opatření na rozpočtu se v období 2004–2006 zvýšil z 30 milionů EUR na téměř 50 milionů EUR ročně.

V období 2004–2006 byla z programů Socrates a Leonardo poskytnuta tato podpora:

- 2 951 školních jazykových projektů (s navýšením o 84 % oproti období 2000–2002);

- 3 957 jazykových asistentských pobytů (nárůst o 62 %);

- 9 434 studentů v rámci programu Erasmus navštěvovalo intenzivní kurzy jazykové přípravy (nárůst o 160 %);

- 300 vzdělávacích partnerství v oblasti vzdělávání dospělých (nárůst o 689 %);

- 765 grantů pro další vzdělávání učitelů cizích jazyků působících v oblasti vzdělávání dospělých (nové opatření);

- 1 820 grantů pro další vzdělávání učitelů jazyků působících v oblasti odborného vzdělávání (nárůst o 143 %);

- 41 projektů v rámci programu Lingua zaměřených na vývoj nových nástrojů pro jazykové vzdělávání nebo zkoušky (nárůst o 24 %);

- 39 projektů v rámci programu Lingua zaměřených na propagaci přínosů jazykového vzdělávání a na usnadnění přístupu občanů k možnostem jazykového vzdělávání (nárůst o 160 %).

Tyto výsledky jsou povzbudivé. Některé části programů by však mohly mít výsledky lepší: například se plošně nezvýšil počet jazykových projektů, jejichž cílem by bylo vypracování materiálů pro odbornou přípravu učitelů jazyků v rámci programů Comenius, Grundtvig a Leonardo, ani počet žáků účastnících se školních jazykových projektů a počet učitelů jazyků, jimž byl udělen grant na odbornou přípravu. Nedávno provedená studie ukázala, že účastníci projektů Comenius si sice své jazykové znalosti zlepšili, nicméně je jednalo převážně o angličtinu na úkor ostatních jazyků. Totéž platí o grantech pro další vzdělávání v rámci programu Comenius, v jejichž případě se převážně jednalo o vzdělávání v angličtině, což není v souladu s politikou podpory jazykové rozmanitosti a zvyšování nabídky jazyků.

Informace o iniciativách uskutečněných na vnitrostátní úrovni vychází z národních zpráv o sledování provádění akčního plánu, které Komisi zaslaly členské státy na konci roku 2006 (IV.1.1). Dvacet členských států (Bulharsko, Belgie – nizozemsky mluvící komunita, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Litva, Maďarsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a Spojené království) vypracovalo souhrnnou zprávu o provádění akčního plánu na vnitrostátní úrovni a několik dalších států předložilo dílčí informace (Kypr, Lucembursko, Německo, Rumunsko). Tyto zdroje informací vyhodnotil pro Komisi externí konzultant, který vypracoval zprávu uvádějící hlavní trendy koncepční činnosti v členských státech a vybrané osvědčené postupy. Jeho nezávislá zpráva byla projednána v pracovní skupině pro jazyky, kde byly doplněny další informace. Z této činnosti vycházejí vybrané osvědčené postupy popsané v tomto dokumentu. Jedná se pouze o ilustrativní, nikoli vyčerpávající výčet, který uvádí orientační údaje o rozsahu a druhu opatření provedených na vnitrostátní úrovni.

5. PROVÁDěNÍ AKčNÍHO PLÁNU VE STRATEGICKÝCH OBLASTECH

Níže uvedené čtyři oddíly, které kopírují strukturu akčního plánu (tři strategické oblasti plus rámec pro pokrok), podrobně popisují výsledky každého ze 47 opatření, jež jsou v textu specifikována pomocí údajů v závorkách. Doplňující pracovní dokument útvarů Komise obsahuje tabulky, které ukazují status jednotlivých opatření a shrnují dosažené výsledky, zdroje informací a příslušné webové stránky.

5.1. Strategická oblast 1: celoživotní učení

Akční plán začlenil jazykové vzdělávání do perspektivy celoživotního učení a vyzval k přijetí náležitých opatření, aby byl tento přístup realizován v praxi. Na vnitrostátní úrovni reformovaly některé země v tomto směru své systémy tím, že zavedly plynulý přechod mezi jednotlivými úrovněmi vzdělávání a vytvořily systémy k hodnocení dílčích schopností a k umožnění návratu do vzdělávacího sytému v pozdějším stadiu.

Rakousko: jazykový výbor

Rakousko v současné době využívá profil země Rady Evropy, aby zhodnotilo svou politiku v oblasti výuky a studia jazyků před tím, než přistoupí k reformám. Jazykový výbor, který se skládá ze zúčastněných stran působících v oblasti vzdělávání a zahrnuje rovněž sociální partnery, se zabývá veškerými záležitostmi týkajícími se mnohojazyčnosti a koordinuje provádění cílů Lisabonské strategie a ostatních evropských iniciativ v oblasti jazyků, jako je například zde uvedený akční plán.

Bulharsko: národní reforma

Jazykové vzdělávání je nedílnou součástí poslední národní reformy vzdělávacího systému, kterou schválil parlament v roce 2006. Jejím cílem je změnit strukturu vzdělávacího systému tím, že bude začleněna výuka dvou cizích jazyků na všech školách a rok intenzivního jazykového vzdělávání pro všechny studenty v 8. ročníku.

Finsko: finské koncepce jazykového vzdělávání

Vláda podporuje projekt, který má prozkoumat základní zásady a cíle koncepcí jazykového vzdělávání z hlediska mnohojazyčnosti, celoživotního učení a evropské integrace. V současné době jsou zvažována závěrečná doporučení, která mají vést ke zlepšení vzdělávacího systému[9].

Maďarsko: Program svět – jazyky

Vláda zahájila provádění komplexní strategie pro rozvoj výuky a studia cizích jazyků pod názvem „Program svět – jazyky“. Opatření zahrnují: doplňující financování školních projektů, které se zabývají různými aspekty výuky a studia jazyků; začlenění ročního intenzivního jazykového vzdělávání na konec povinné školní docházky, kdy je nejméně 40 % výuky věnováno cizím jazykům; novou závěrečnou zkoušku a několik souborů pokynů a doporučení.

Lucembursko: úprava výuky jazyků

V letech 2005–2006 provedlo Lucembursko vyhodnocení své jazykové politiky na základě profilu země Rady Evropy. Ministerstvo školství následně vypracovalo národní akční plán pro období 2007–2009 nazvaný „Plan de réajustement de l’enseignement des langues“ (Plán úpravy výuky jazyků) obsahující 66 opatření, která se týkala veškerých aspektů výuky jazyků a hodnocení od mateřské školy po ukončení středoškolského vzdělání a která rovněž zohlednila jazyky komunit migrantů.

Spojené království: jazykové vzdělávání v každém věku

V Anglii je od roku 2003 uplatňována národní strategie pro jazyky.Strategie se vztahuje na jazykové vzdělávání v každém věku a stadiu od raného dětství po dospělé a univerzity. Má tři zastřešující cíle: zlepšit výuku a studium jazyků; zavést systém uznávání a zvýšit počet osob studujících jazyky v rámci dalšího a vysokoškolského vzdělávání a učení při zaměstnání.

Na úrovni Společenství zvýšily programy v oblasti vzdělávání a odborné přípravy svou podporu pro jazykovou přípravu osob, které se účastní mobility (I.0.1): v rámci programu Comenius (odborná příprava učitelů) se využívání možnosti jazykové přípravy zdvojnásobilo; v rámci programu Erasmus se počet studentů účastnících se intenzivních jazykových kurzů zvýšil téměř o 40 % a v rámci programu Leonardo bylo vynaloženo 15,6 milionů EUR na podporu jazykové a kulturní přípravy pro 175 000 stážistů, studentů a mladých pracovníků, kteří se účastní stáže v zahraničí, což v porovnání s obdobím 2000–2002 představuje nárůst o 77 %. V rámci programu celoživotního učení byla podpora pro jazykovou přípravu rozšířena na všechny typy mobility .

5.1.1. „Mateřština plus dva cizí jazyky“: začátek v raném věku

V uplynulých čtyřech letech reformovala většina členských států své základní (a v některých případech předškolní) vzdělávání v tom směru, aby výuka cizího jazyka začala dříve. Stále běžnější je snaha zahájit výuku druhého jazyka (ať se již jedná o cizí jazyk, menšinový jazyk nebo jazyk se statusem dalšího úředního jazyka) dříve, obvykle v prvních třech letech základního vzdělání.

Při provádění těchto reforem je hlavním problémem nedostatek náležitě vyškolených učitelů jazyků, a to jak učitelů univerzalistů, tak specializovaných učitelů. V některých zemích se dřívější zahájení výuky doplňuje s dřívějším přibráním druhého cizího jazyka (v posledních letech základního vzdělání nebo na začátku středoškolského studia). Taková opatření by měla být podporována a prosazována plošněji.

Aby se podpořilo zavádění jazykového vzdělávání v raném věku, financovala Komise studii nazvanou „Main pedagogical principles underlying teaching languages to very young learners“ ( Hlavní pedagogické zásady pro výuku jazyků u malých dětí ) (I.1.1). Ve studii byla uznána klíčová úloha učitelů při jazykové výuce v raném věku a bylo doporučeno, aby se výsledky výzkumu distribuovaly pracovníkům v praxi, aby byly vypracovány metodiky a nástroje k posouzení a hodnocení schopností dětí a aby se podporovalo zahájení výuky druhého cizího jazyka na základní škole.

Pokud jde o informační činnosti a navazování a udržování kontaktů, Komise vypracovala příručku o přínosech jazykového vzdělávání určenou rodičům a na rodiče se bude prioritně zaměřovat rovněž v informační kampani prováděné s podporou programu celoživotního učení (I.1.2). Také podpořila seminář pro pracovníky v praxi, na němž byly prezentovány výsledky uvedené studie. V zájmu podpory kontaktů mezi organizacemi, které v dané oblasti působí, bude jazykové vzdělávání v raném věku stanoveno prioritou v roce 2007 pro program Comenius a sítě primárně působící v oblasti jazyků (I.1.3).

Programy Socrates podpořily jazykové vzdělávání v raném věku a související odbornou přípravu učitelů financováním jedenácti projektů Lingua (I.1.4) a udělením téměř 4 000 jazykových asistentských pobytů (nárůst o 13 %), přičemž řada z nich byla také určena pro základní školy a předškolní vzdělávací zařízení (I.1.5). Základní školy a předškolní vzdělávací zařízení budou dále vybízeny k tomu, aby v rámci programu celoživotního učení přijímaly hostující jazykové asistenty.

5.1.2. Jazykové vzdělávání na středních školách a v odborné přípravě

Akční plán vyzval členské státy, aby plnily svůj závazek a umožnily žákům studovat nejméně dva cizí jazyky, s důrazem na efektivní komunikaci, schopnost učit se jazykům a mezikulturní kompetence.

Estonsko, Francie, Německo, Litva, Slovinsko a Španělsko: evropské sekce / bilingvní vzdělávání

Některé země zavedly takzvané evropské sekce, v nichž je vyučováno více jazyků, také prostřednictvím CLIL, a zvláštní pozornost je věnována evropské spolupráci a mezikulturnímu vzdělávání. Takové iniciativy jsou často pilotními projekty, které by se měly stát součástí vzdělávací soustavy.

Řecko: mezioborový přístup k jazykům

V důsledku reformy učebních osnov základního a středoškolského vzdělávání má výuka jazyků horizontální charakter a více se opírá o spolupráci v oblasti výuky mateřského jazyka a ostatních předmětů. Zvláštní pozornost je věnována zvyšování povědomí o jazykové a kulturní rozmanitosti a rozvoji mezikulturních dovedností.

Německo, Nizozemsko, Francie, Finsko a Rakousko: CertiLingua , „evropské osvědčení o úrovni mnohojazyčných, evropských a mezinárodních kompetencí“

Certilingua má být doplňkem k závěrečným osvědčením, který označuje úroveň mnohojazyčných, evropských a mezinárodních kompetencí, kterých student dosáhl v nejméně dvou cizích jazycích. Školy, jež udělují osvědčení Certilingua, nabízejí nejméně jeden předmět vyučovaný prostřednictvím CLIL a usilují o rozvoj mezikulturních kompetencí studentů prostřednictvím práce na evropských a mezinárodních projektech. Iniciativa Certilingua vychází z přeshraniční spolupráce mezi německými a nizozemskými školami a postupně se rozšiřuje i do dalších zemí. Jejím cílem je zvýšit transparentnost jazykových a mezikulturních dovedností, které studenti získali, prostřednictvím osvědčení o kvalitě kompetencí, jež je uznáváno v různých zemích[10].

Komise podpořila úsilí členských států tím, že rozšířila možnosti škol z různých zemí uskutečňovat společnou výuku jazyků a dále rozvíjet mezikulturní kompetence a porozumění ve více jazycích:

Počet školních jazykových projektů v rámci programu Comenius se zvýšil a představoval 19 % rozpočtu určeného na školní projekty v rámci programu Comenius (přestože akční plán doporučil úroveň 25 %). V období 2004–2006 bylo dále podpořeno 2 951 společných jazykových projektů, do nichž se zapojilo 53 118 žáků a 8 853 pracovníků účastnících se školních výměn (I.2.1). Program celoživotního učení v současné době usiluje o dosažení cíle doporučeného v akčním plánu.

Koncem roku 2007 bude dokončena studie o jazykových a mezikulturních dovednostech, jichž by mělo být dosaženo v každém stadiu vzdělávání nebo odborné přípravy (I.2.2). Ve studii budou uvedeny podněty, které by měly pomoci zlepšit stávající výuku jazyků s cílem rozvíjet mezikulturní dovednosti a které by měly přispět ke stanovení příslušných cílů mezikulturních kompetencí pro žáky základních a středních škol. V rámci programu Comenius bylo financováno čtrnáct projektů a dvě sítě pro přípravu vzdělávacích materiálů a modulů k podpoře metod pro rozvoj porozumění ve více jazycích (I.2.3).

5.1.3. Podporování společné výuky předmětu a jazyka (CLIL)

CLIL se v evropských třídách používá rostoucí měrou, neboť se považuje za účinný způsob pro zlepšování komunikačních schopností a motivace studentů.

Prostřednictvím čtyř projektů Lingua byla podpořena další příprava výukových materiálů pro CLIL (I.2.4) a prioritně byly podpořeny školní projekty v rámci programu Comenius, které byly zaměřeny na metody CLIL (I.2.5). Program celoživotního učení nadále upřednostňuje školní partnerství, která podporují výuku jazyků v raném věku, porozumění ve více jazycích a CLIL.

V březnu 2005 se v Lucemburku konalo evropské sympozium nazvané „Změny v evropském školství – možnosti vícejazyčné výuky“(I.2.6) ve spolupráci s lucemburským předsednictvím, které o jeho závěrech informovalo Radu pro vzdělávání na zasedání v květnu 2005. Na sympoziu bylo připomenuto, že je potřeba zajistit, aby žákům a studentům byla na různých úrovních školního vzdělání umožněna výuka prostřednictvím CLIL. Kromě toho bylo také zdůrazněno, že učitelé by měli absolvovat zvláštní odbornou přípravu pro CLIL.

V roce 2006 zveřejnila síť Eurydice průzkum nazvaný „Content and Language Integrated Learning (CLIL) in schools in Europe“ ( Společná výuka předmětu a jazyka (CLIL) na školách v Evropě ) (I.2.7), který uvádí hlavní rysy výuky prostřednictvím CLIL v evropských zemích. Zájem o výuku prostřednictvím CLIL vzrůstá, avšak v současné době je do ní zapojena pouze malá část žáků a studentů a situace se v jednotlivých zemích velmi liší. Průzkum ukázal, že má-li být výuka prostřednictvím CLIL využívána plošně, musí být ve většině zemí podpořena velkým úsilím v oblasti odborné přípravy učitelů. Další oblastí, která zasluhuje větší pozornost, je hodnocení: vzhledem k tomu, že CLIL je ve většině zemí teprve na počátku svého rozvoje, není hodnocení postupů v rámci CLIL běžnou praxí.

5.1.4. Jazykové vzdělávání na vysokých školách

Akční plán vyzval k tomu, aby každá univerzita vypracovala soudržnou jazykovou koncepci, která by podpořila jazykové vzdělávání všech studentů a umožnila jim studium v zahraničí.

Belgie, Česká republika, Rumunsko: multidisciplinární vysokoškolské vzdělávání

V Belgii (v nizozemsky mluvící komunitě), v České republice a Rumunsku nabízejí některé univerzity možnost studovat přírodní vědy, historii nebo zeměpis s doplňkovým oborem cizích jazyků, což v některých případech vede k získání dvou diplomů. Tato kombinace různých disciplín zlepšuje jazykové znalosti a měla by rovněž připravit budoucí učitele pro CLIL.

Komise zvýšila počet dostupných intenzivních jazykových kurzů v rámci programu Erasmus (EILC), takže se jich účastní 6,4 % studentů, kteří odjíždějí studovat do zahraničí (přestože v akčním plánu byl stanoven cíl 10 %) (I.3.1). Tento podíl se v jednotlivých zemích velmi liší. Slovinské a turecké univerzity vzbudily svými intenzivními jazykovými kurzy v rámci programu Erasmus značný zájem a podařilo se jim zapojit 35 % příchozích studentů, přičemž české, estonské, finské, maďarské, německé a norské univerzity měly podíl účasti přes 10 %. Celkově využilo intenzivních jazykových kurzů v rámci programu Erasmus v období 2004–2006 téměř 10 000 studentů. Výuka prostřednictvím intenzivních jazykových kurzů v rámci programu Erasmus byla více posílena v programu celoživotního učení, avšak je zapotřebí vyvíjet větší úsilí na úrovni univerzit, aby byl jazyk hostitelské země podporován jako druhý jazyk pro příchozí studenty.

Pokud jde o mezinárodní spolupráci mezi vysokoškolskými institucemi, program Erasmus Mundus podporuje společné magisterské programy v různých členských státech, v jejichž rámci se studenti ze zemí mimo EU mohou naučit alespoň dva evropské jazyky. V období 2004–2006 bylo umožněno 2 325 studentům ze zemí mimo EU studovat v rámci 57 různých magisterských programů, včetně tří v oblasti lingvistiky a jazyků. Program Tempus podporuje spolupráci mezi univerzitami EU a 26 partnerskými zeměmi západního Balkánu, východní Evropy, střední Asie, severní Afriky a Blízkého východu za účelem modernizace univerzit, vzájemné výměny zkušeností mezi regiony a národy a porozumění mezi kulturami. Součástí těchto projektů je obvykle jazyková příprava a v období 2004–2006 se dva projekty zaměřily na spolupráci v oblasti výuky jazyků. Programy spolupráce se Spojenými státy, Kanadou, Japonskem, Austrálií a Novým Zélandem rovněž podpořily šest projektů věnovaných rozvoji učebních osnov v oblasti jazyků.

5.1.5. Výuka jazyků pro dospělé

Akční plán vyzval k dostupnému jazykovému vzdělávání pro dospělé, např. formou podnikového školení, kurzů pro dospělé nebo informálního učení spojeného s kulturními aktivitami.

Belgie, Česká republika: jazykové poukázky a možnosti studia jazyků pomocí internetu

Navštěvování jazykových kurzů není pouze otázkou dostatečné motivace a času, nýbrž také finančních prostředků. Belgie a Česká republika se rozhodly podpořit celoživotní jazykové vzdělávání zavedením systémů poukázek, které jsou spolufinancovány státem, zaměstnavateli a uživateli a které podle dosavadních zkušeností mezi dospělými výrazně zvýšily poptávku po jazykových kurzech.

Webové stránky jsou jedním ze způsobů podpory jazykového vzdělávání mezi dospělými. V Belgii je provozována databáze „Word wat je wil“[11], která mimo jiné obsahuje odkazy na veškeré státní i soukromé jazykové kurzy. V České republice se v současné době buduje Národní jazykový portál. Tyto webové stránky budou nabízet bezplatné jazykové kurzy on-line, odpovídající požadavkům společného evropského referenčního rámce.

Irsko, Slovinsko a Španělsko: možnosti jazykového vzdělávání pro dospělé

V Irsku a Slovinsku existuje mezi dospělými studenty jazyků zdravá úroveň poptávky po možnostech jazykového vzdělávání a na místní úrovni se uskutečnilo mnoho iniciativ k uspokojení této poptávky prostřednictvím sítě knihoven, kulturních sdružení, jazykových klubů a vzdělávání dospělých.

Jazykové školy pro dospělé jsou již mnoho let charakteristickým rysem španělského vzdělávacího systému, a to na regionální i celostátní úrovni. Nabízejí v rámci své sítě dvacet různých jazyků pro začátečníky a středně pokročilé v souladu se společným evropským referenčním rámcem a ukázalo se, že jsou z finančního hlediska udržitelné.

Aby Komise motivovala více dospělých ke studiu jazyků, buduje webový portál (I.4.1), který široké veřejnosti i jazykovým odborníkům usnadní přístup ke zdrojům informací a poskytne pokyny.

5.1.6. Studenti jazyků se zvláštními potřebami

Výuka jazyků nyní začíná dříve a je zahrnuta do hlavních učebních osnov povinné školní docházky ve většině členských států, musí však také zohledňovat studenty se zvláštními potřebami. Komise financovala studii nazvanou „Special educational needs in Europe, the teaching and learning of languages“ ( Zvláštní vzdělávací potřeby v Evropě, výuka a studium jazyků ) (I.5.1), v níž byl učiněn závěr, že není důvod vyřazovat studenty se zvláštními potřebami z jazykového vzdělávání, a bylo uvedeno, že jazykové vzdělávání přesahuje rámec komunikačních schopností a přispívá k osobnímu rozvoji a rozvoji vzdělání, přičemž rovněž propaguje hodnoty evropského občanství. Studie se zaměřila na praktickou výuku a doporučila v případě studentů se zvláštními potřebami využívat individuálních vzdělávacích plánů a týmového vyučování (team-teaching – učitel jazyků a speciální pedagog) a vybavit učitele příslušnou odbornou přípravou v rámci základní odborné přípravy budoucích učitelů.

Rakousko a Estonsko: znaková řeč uznána za menšinový jazyk

V těchto dvou zemích byla znaková řeč nedávno uznána za menšinový/úřední jazyk. Po oficiálním uznání následovaly výzkumné programy, podpora střediska pro odbornou kvalifikaci a zahájení kurzů pro vzdělávání učitelů znakové řeči.

5.1.7. Nabídka jazyků

Členské státy byly vyzvány, aby vyučovaly co nejširší škálu jazyků, na všech úrovních vzdělávání. Škála nabízených jazyků je rozložena nerovnoměrně. Na jedné straně nabízejí některé členské státy velmi omezený výběr jazyků (převážně angličtinu a několik dalších jazyků v rámci zvláštních učebních programů v příhraničních oblastech nebo pro komunity migrantů). Na straně druhé členské státy, které nabízejí volný výběr jazyků, poukazují na problémy při provádění této politiky na školách. Rodiny si často nejsou vědomy toho, jaké přínosy má studium více jazyků. Reformy učebních osnov zaměřené na rozšíření nabídky jazyků by měly být podpořeny náležitou informovaností.

Rakousko, Francie, Německo, Řecko: vyučování jazyků sousedních států

V roce 2003 zahájila spolková země Dolní Rakousko plán nazvaný „Sprachoffensive“ zaměřený na výuku češtiny, slovenštiny a maďarštiny pro 13 000 studentů. Bylo rovněž vytvořeno regionální „odborné středisko“, které nabízí odbornou pomoc a poradenství v oblasti jazyků školám a společnostem, které mají přeshraniční působnost.

Francii se díky informačním kampaním a zaváděním bilingvních tříd podařilo zvýšit počet studentů, kteří se rozhodnou studovat němčinu, o 10 %. Tento příklad dokládá, že správná opatření mohou vést ke změně ustálených postojů.

V Thrákii měla turecká menšina k dispozici bilingvní řecko-turecké učební osnovy již dříve, avšak v období 2006–2007 byl zaveden pilotní program na výuku turečtiny v některých běžných vyšších středních školách, s cílem zintenzivnit přeshraniční kontakty.

5.2. Strategická oblast 2: lepší výuka jazyků

5.2.1. Škola podporující cizí jazyky

Školy a vzdělávací instituce byly vyzvány, aby k výuce jazyků zaujaly holistický přístup a zajistily propojení výuky mateřského jazyka, jazyka výuky (jedná-li se o dva různé jazyky), cizích jazyků a jazyků komunit migrantů. Komise tento přístup podpořila prostřednictvím školních projektů v rámci programu Comenius, které byly na tuto oblast zaměřeny (II.1.1).

Finsko: jazyky přistěhovalců jako jazyky výuky

Finský vzdělávací systém podporuje udržování a rozvoj mateřských jazyků přistěhovalců k zajištění funkční dvojjazyčnosti. V roce 2003 existovala možnost výuky v 52 jazycích. Nejčastěji vyučovanými jazyky mezi mateřskými jazyky přistěhovalců byla ruština, somálština a albánština.

Itálie: iniciativa „Talking the World“

Tato iniciativa podporuje koncept školy podporující cizí jazyky prostřednictvím řady aktivit v bezprostřední praxi, jichž se účastní učitelé a školy zapojené do sítí. Akční plán sloužil jako východisko pro diskuse a pro inspiraci.

5.2.2. Výuka jazyků

Pro účely podpory inovačních metod výuky a studia jazyků byly prostřednictvím řady iniciativ distribuovány jazykové produkty vytvořené v rámci programů Socrates a Leonardo (II.2.2) a tato distribuce bude pokračovat v rámci programu celoživotního učení. Iniciativa eTwinning, která umožňuje školám spolupracovat prostřednictvím internetu, posiluje jazykové schopnosti a do určité míry podporuje porozumění ve více jazycích a využívání jazyka partnerské školy (II.2.3).

5.2.3. Odborná příprava učitelů jazyků

Členské státy věnují odborné přípravě učitelů stále větší pozornost, zejména kvůli zajištění efektivní výuky jazyků na primární úrovni a prostřednictvím CLIL. Přestože v řadě členských států nemusí učitelé jazyků absolvovat zahraniční pobyt v zemi, jejíž jazyk vyučují, tuto praxi obecně doporučují pracovníci v praxi i školitelé učitelů, kteří využívají projektů mobility v rámci evropských vzdělávacích programů (Erasmus, Comenius, Leonardo) ke zlepšení svých jazykových znalostí.

Rakousko, Česká republika, Německo a Polsko: dvojí odborná příprava pro učitele jazyků

V těchto zemích absolventi počáteční odborné přípravy učitelů získávají kvalifikaci ve dvou různých oborech, například v cizím jazyce a dalším oboru. Tento systém zlepšuje jazykové znalosti učitelů a pomáhá připravovat budoucí učitele pro CLIL.

Lucembursko: odborná příprava vícejazyčných učitelů

Učitelé základních škol absolvují odbornou přípravu, aby byli schopni vyučovat ve třech národních jazycích: v lucemburštině, němčině a francouzštině a aby v jednom z těchto jazyků mohli vyučovat jiné než jazykové předměty. Učitelé středních škol musí absolvovat studium v délce alespoň dvou let v zemi, na jejíž jazyk se chtějí zaměřit. Učitelé vyučující určitý předmět na střední škole musí být schopni vyučovat v němčině a francouzštině.

Aby se rozšířil přístup k projektům výuky jazyků v rámci programů Socrates a Leonardo, vyzvala Komise vnitrostátní subjekty k zahájení informačních kampaní zaměřených na mobilitu učitelů jazyků a jejich školitelů (II.3.1). Jeden informační projekt se konkrétně soustředil na propagaci jazykových asistentských pobytů. V důsledku toho se podíl rozpočtu vyčleněného na jazykové asistentské pobyty zvýšil v roce 2006 na 26 % a překonal cíl 25 % stanovený v akčním plánu. V rámci programu celoživotního učení nejsou asistentské pobyty omezeny na jazyky, nýbrž jsou určeny všem oborům, se zvláštním důrazem na CLIL. Pokud jde o další vzdělávání v rámci programu Comenius, 65 % celkového počtu žádostí se týkalo jazyků. V období 2004–2006 byla více než 15 000 učitelům jazyků poskytnuta odborná příprava v zahraničí prostřednictvím programu Comenius, 765 učitelům jazyků v oblasti vzdělávání dospělých prostřednictvím programu Grundtvig a 1 820 učitelům v oblasti odborného vzdělávání prostřednictvím programu Leonardo.

Komise rovněž financovala studii k vymezení referenčního rámce pro evropský profil vzdělávání učitelů jazyků (II.3.2). Studie stanovila základní požadavky na vytvoření společného profilu, a zejména vyzvala ke specifické odborné přípravě učitelů jazyků na vysokoškolské úrovni, s povinným vzdělávacím pobytem v jiné zemi a s odpovídajícím metodickým školením a školením v oblasti mezikulturních dovedností. Studii v současné době zkoumá evropská síť jazykových inspektorů (IV.2.1) a její závěry budou projednány a distribuovány na sympoziu (II.4.2).

5.2.4. Dostupnost učitelů jazyků

Učitelé jazyků a obecně všichni učitelé se stále setkávají s velkými překážkami, chtějí-li vyučovat v zahraničí. Přesto však existují určité možnosti. Velmi slibné pokusy se uskutečnily v příhraničních regionech, kde byly prováděny přeshraniční výměny učitelů nebo uskutečňovány výměnné programy. Komise financovala studii nazvanou „Detecting and Removing Obstacles to the Mobility of Foreign Language Teachers“ ( Zjišťování a odstraňování překážek mobility pro učitele cizích jazyků ) (II.4.1), která popsala nástroje usnadňující mobilitu učitelů jazyků a hlavní zjištěné překážky. Ve studii bylo doporučeno vytvoření strategie mobility pro učitele jazyků na evropské úrovni, která by podpořila dvoustranné i vícestranné výměny, a to zejména výměny budoucích učitelů a mladých učitelů, uznávání kvalifikací získaných prostřednictvím mobility, pořádání workshopů a zahraničních pracovních návštěv na místě v rámci odborné přípravy učitelů a zřízení „vyrovnávacího systému“, který by pomáhal vyrovnávat nabídku a poptávku mezi jednotlivými zeměmi a institucemi.

Estonsko, Polsko a další země střední a východní Evropy: rekvalifikace učitelů jazyků

Během uplynulých deseti let vypracovaly Polsko, Estonsko a další země střední a východní Evropy plány odborné přípravy učitelů k přeškolení/rekvalifikaci nadbytečných učitelů jazyků, a to zejména z ruštiny na angličtinu. Byla přijata další opatření k rekvalifikaci učitelů jazyků, kteří nemají příslušné vzdělání. Tato opatření dokládají, že je z technického hlediska možné rozšířit ve školních osnovách nabídku jazyků, pokud je učiněno rozhodnutí na politické úrovni a pokud dané jazyky odpovídají poptávce.

Rumunsko: postgraduální dálková odborná příprava pro učitele ve venkovských oblastech

Projekt podporovaný rumunskou vládou a Světovou bankou má zlepšit možnosti odborné přípravy osob žijících ve venkovských oblastech. Čtyři univerzity zavedly dálkové postgraduální kvalifikační kurzy ve francouzštině a angličtině, které připravil multidisciplinární tým a které jsou určeny všem učitelům, již chtějí vyučovat jazyky. Kurzy vedou k získání oficiálního osvědčení a jsou integrovány s dalšími programy dálkové odborné přípravy učitelů. V roce 2007 získá dvě stě učitelů angličtiny a francouzštiny svůj diplom profesního přeškolení.

5.2.5. Zkoušení jazykových znalostí

Zřetelně se projevuje snaha reformovat vnitrostátní učební osnovy, a zajistit tak jejich soulad se společným evropským referenčním rámcem pro jazyky, zejména na středoškolské úrovni, a odpovídajícím způsobem byly proto upraveny i závěrečné zkoušky. Učitelé na všech úrovních vzdělávání stále větší měrou využívají jako učební pomůcku evropské jazykové portfolio, přestože vzdělávací materiály často nejsou pro tento přístup vhodné. O rozsahu změn, které vyvolalo využívání společného evropského referenčního rámce při výuce jazyků, se diskutovalo na politickém fóru pořádaném v únoru 2007 Radou Evropy, za účasti Komise (II.6.4).

Některé země: využívání stupňů společného evropského referenčního rámce k vymezení dosažené jazykové úrovně

Belgie, Česká republika, Estonsko, Francie, Itálie, Litva, Lucembursko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Španělsko a Spojené království začnou, začaly nebo hodlají začít vytvářet proces úprav učebních osnov a přizpůsobování závěrečných zkoušek v cizích jazycích podle stupňů společného evropského referenčního rámce. To umožní jazykové schopnosti objektivně zhodnotit, neboť společný evropský referenční rámec se vztahuje na komunikativní kompetence ve všech jazycích.

Nizozemsko: profil jazykových znalostí

V nizozemském vzdělávacím systému jsou jazykové znalosti stále větší měrou vymezovány pomocí společného evropského referenčního rámce. Daný rámec byl přijat pro účely vymezení profilů znalostí také v případě programů vysokoškolského odborného studia a odborného vzdělávání (MBO). Pro téměř všechny druhy škol byla vytvořena a validována evropská jazyková portfolia. V současné době se vytváří elektronická verze evropského jazykového portfolia určená pro širokou cílovou skupinu osob studujících jazyky.

Francie, Itálie a Lucembursko: externí certifikace jazyků

V zájmu zajištění větší transparentnosti úrovní jazykových znalostí, kterých studenti dosáhli při ukončení středoškolského vzdělání, vyvíjí francouzský vzdělávací systém certifikaci jazyků ve spolupráci s institucemi, které propagují jazyky partnerských zemí. Podobný projekt v Itálii, „Lingue 2000“, nyní studentům umožňuje externí certifikaci, kterou zajišťují akreditované zahraniční instituce.

V Lucembursku si studenti posledních dvou ročníků středních škol mohou nechat zhodnotit své jazykové znalosti prostřednictvím akreditovaných zahraničních institucí. Jedná se o jazyky vyučované ve škole i o jazyky, které nejsou součástí učebních osnov. Tato certifikace bude součástí závěrečných vysvědčení studentů.

V souladu s požadavkem formulovaným na zasedání Evropské rady v Barceloně se Komise zabývá přípravou evropského průzkumu jazykových znalostí (II.6.1), který se má poprvé uskutečnit v roce 2010 a má umožnit získat srovnatelné informace o dosažené úrovni znalostí dvou jazyků na konci povinné školní docházky v Evropě.

Evropská komise rovněž použila společný evropský referenční rámec ke zlepšení transparentnosti, informovanosti a pokynů v oblasti koncepcí odborného vzdělávání. Evropský jazykový pas, který je založen na společném evropském referenčním rámci a je součástí evropského jazykového portfolia, byl začleněn do Europassu, jednotného rámce pro kvalifikace (II.6.2). Od února 2005 bylo vytvořeno téměř 50 000 jazykových pasů on-line, přičemž více než 181 806 prázdných formulářů bylo staženo k vyplnění off-line. Ještě populárnější je Europass-CV, který zahrnuje oddíl věnovaný jazykům: do současnosti byl vytvořen on-line více než jeden milion životopisů a přibližně 1,7 milionu bylo staženo.

Za účelem shromáždění a zpřístupnění informací o používání jazykových certifikátů a o jejich charakteristických rysech a kvalitě financovala Komise studii nazvanou „Inventory of Language Certification in Europe“ ( Přehled jazykové certifikace v Evropě ) (II.6.3). Na základě daných zjištění autoři doporučili, aby Komise spolupracovala s příslušnými zúčastněnými stranami při zlepšování kvality vytváření a validace zkoušek ze strany poskytovatelů, při stanovování norem kvality a pravidel správné praxe pro jazykové certifikáty v Evropě a při podporování spolupráce mezi poskytovateli certifikátů v různých zemích a s všeobecnými vzdělávacími institucemi.

5.3. Strategická oblast 3: vytváření prostředí příznivého pro studium jazyků

5.3.1. Komplexní přístup k jazykové rozmanitosti

Akční plán poprvé na úrovni Komise vytyčil směr jazykových koncepcí, který přesahuje rámec výuky cizích jazyků a zahrnuje veškeré jazyky, jimiž se mluví v Evropě, ať se jedná o jazyky úřední, regionální či menšinové, nebo jazyky používané v komunitách přistěhovalců. V roce 2006 byla uspořádána evropská konference o regionálních a menšinových jazycích ve vzdělávacích systémech (III.1.1), jež měla zprostředkovat společné setkání zúčastněných stran působících v oblasti vzdělávání, které se zabývají regionálními a menšinovými jazyky, a umožnit jim vzájemnou výměnu osvědčených postupů. Situace regionálních a menšinových jazyků v zemích, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004, byla prozkoumána ve zprávě Euromosaic (III.1.2). V současné době se pracuje na aktualizaci s ohledem na Rumunsko a Bulharsko.

Tento nový přístup k jazykům a jazykové rozmanitosti je plně zohledněn v programu celoživotního učení, v jehož rámci jsou pro financování způsobilé všechny jazyky, včetně regionálních a menšinových jazyků (III.1.3). Komise vynaložila prostřednictvím evropských konferencí, seminářů na místní úrovni a setkání subjektů zapojených do sítí zvláštní úsilí k zajištění toho, aby zúčastněné strany zabývající se regionálními a menšinovými jazyky byly náležitě informovány o způsobech zapojení se do hlavních programů, zejména do programu celoživotního učení.

V období 2004–2006 podpořil program Kultura 2000 150 překladatelských projektů na podporu kulturní a jazykové rozmanitosti v Evropě. Podpora kulturní a jazykové rozmanitosti je také klíčovým prvkem nového programu Kultura na období 2007–2013.

Tento komplexní přístup je v souladu s Evropskou chartou regionálních či menšinových jazyků, která byla ratifikována 22 členy Rady Evropy, mezi nimiž bylo 14 členských států EU. Obecně platí, že členské státy poskytují částečnou nebo úplnou výuku v uznávaných menšinových jazycích. V souvislosti s podporou expozice jednotlivým místním jazykům nebo úplného ponoření do těchto jazyků byly zejména u dětí hlášeny různé úspěšné postupy.

Finsko/Norsko/Švédsko: bilingvní školy v příhraničních oblastech

Síť partnerských měst podporuje přeshraniční jazykové vzdělávání prostřednictvím spolupráce mezi školami, v nichž se používá finština, norština a švédština. Některé školy vytvořily společné učební osnovy a rovněž podporují výuku jazyků sousedních států prostřednictvím CLIL a výměny učitelů.

Itálie/Rakousko/Slovinsko: projekt Cromo

Cromo je přeshraničním projektem (2005–2007) financovaným rakouskými, italskými a slovinskými vnitrostátními orgány. Pomáhá s navazováním kontaktů mezi příhraničními komunitami ve Friuli-Venezia-Giulia (Itálie), v Korutanech (Rakousko) a ve Slovinsku tím, že vytváří společné nástroje ve formě doplňku k evropskému jazykovému portfoliu, které by měly studentům středních škol pomoci v rozvoji jazykových, metakognitivních a mezikulturních kompetencí pro účely podpory mezikulturního dialogu.

Slovensko a země v povodí Dunaje: podpora jazyků a kultur sousedních zemí

Mezinárodní sdružení „Dunaj“ spojuje turistické kanceláře ze zemí v povodí Dunaje. Každoročně navrhuje společné téma pro opatření, která by měla podpořit kulturu a jazyk každé příslušné země.

Švédsko: multikulturní vzdělávání v předškolních zařízeních

V březnu 2005 byl do učebních osnov pro předškolní vzdělávání začleněn nový cíl zaměřený na podporu dětí, jejichž mateřštinou není švédština, aby se u nich posílil rozvoj jazyků i rozvoj identity. Vládní návrh zákona, který tuto změnu prosazoval, rovněž zdůraznil potřebnost bilingvních a kulturních podpůrných pracovníků a zvýšenou podporu pro vypracování vzdělávacích materiálů v jiných jazycích než ve švédštině.

Spojené království: vychovávání rodičů k tomu, aby v rodině udržovali dvojjazyčnost

Ve Walesu byla zahájena realizace programu nazvaného Twk (Růst), který by měl pomoci obnovit používání velštiny. Informační kampaň, která je součástí programu, se zaměřuje na zdravotnictví, porodnice, rodiče a budoucí rodiče, informuje o výhodách dvojjazyčnosti a podporuje užívání velštiny doma s dětmi. Jiná složka informační kampaně podporuje používání velštiny na pracovišti: karty Saint Dwynen a průkazy s nápisem „Working Welsh“ mají sloužit k identifikaci velšsky mluvících osob na pracovišti a mají podpořit používání velštiny při kontaktu s nimi.

5.3.2. Budování komunit otevřených cizím jazykům

V souladu s doporučeními akčního plánu podpořily projekty partnerství měst do značné míry informální jazykové vzdělávání a jazykovou rozmanitost (III.2.1). Tři z jedenácti osvědčených postupů, které byly vybrány na udělování cen „Golden Stars Awards 2006“, zahrnovaly činnosti na podporu jazykové a kulturní rozmanitosti. V programu „Evropa pro občany 2007–2013“ je kulturní a jazyková rozmanitost jedním z horizontálních prvků veškerých opatření po celé období trvání programu.

V oblasti médií iniciovala Komise (generální ředitelství pro informační společnost – program Media) počátkem roku 2007 studii o potřebách a postupech audiovizuálního průmyslu při dabingu a titulkování (III.2.2). Do konce roku 2007 bude v rámci studie proveden průzkum evropského trhu a budou formulována doporučení na podporu jazykové rozmanitosti a snadnějšího pohybu audiovizuální produkce mezi evropskými zeměmi.

5.3.3. Zlepšování nabídky a využívání jazykového vzdělávání

Akční plán vyzval k provádění opatření programu Socrates, jež se zaměřují na dospělé osoby a podporují jazykové vzdělávání a jazykovou rozmanitost. V reakci na to podpořil program Grundtvig (III.3.1) čtrnáct projektů a dvě sítě pro vytváření vzdělávacích nástrojů a kurzů pro učitele jazyků. Šest z nich se soustředilo na komunity migrantů a etnické skupiny. Celkově podpořilo 300 vzdělávacích partnerství jazyky v oblasti vzdělávání dospělých, přičemž 105 z nich se soustředilo na komunity migrantů a etnické skupiny (33 % z celkového počtu partnerství).

V rámci programu celoživotního učení je u programu Grundtvig jednou z priorit pro vícestranné projekty „rozvoj možností vzdělávání dospělých pro migranty, s ohledem na jazykovou, sociální a kulturní integraci.“

Evropská jazyková cena Label (III.3.2) byla posílena novými činnostmi, které by měly motivovat dospělé k jazykovému vzdělávání (cena pro evropského učitele jazyků / studenta roku a informační kampaně o jazykovém vzdělávání, zejména Evropský den jazyků). Tyto činnosti se v letech 2005 a 2006 uskutečnily formou pilotních projektů a nyní jsou standardní součástí programu celoživotního učení.

Koncem roku 2007 bude dokončen průzkum o rozmanitosti nabídky jazykové výuky (III.3.3) v EU v období 1999-2005. Průzkum ukáže, zda došlo ke změnám v počtu vyučovaných jazyků a v počtu žáků studujících jazyky, a nastíní současné trendy.

5.4. Rámec pro pokrok

5.4.1. Rozhodování na základě lepších informací

Tento oddíl se zabývá opatřeními, která by měla zajistit výměnu informací a osvědčených postupů mezi Komisí a členskými státy a přispět k vytyčení nových koncepčních oblastí.

K zajištění výměny osvědčených postupů a usnadnění diskusí o jazykové problematice s ohledem na společné akce byla zřízena pracovní skupina pro jazyky, která má sledovat provádění akčního plánu a pomáhat Komisi při naplňování cílů programu Vzdělávání a odborná příprava 2010, jenž je složkou Lisabonské strategie zaměřenou na vzdělávání (IV.1.1).

Studie o způsobech motivace občanů k jazykovému vzdělávání (IV.1.2) byla východiskem pro publikaci „Lingo!“, která uvádí osvědčené postupy v oblasti motivace. Studie vytyčila klíčové prvky motivace, jako je podpora sítí, které propagují jazyky, na všech úrovních, věnování větší pozornosti vzdělávání dospělých, a to zejména v oblasti neformálního a informálního učení, a využívání médií a marketingových metod ke zviditelnění jazyků.

Další studie, která se měla zabývat náklady vyplývajícími z nedostatečné mnohojazyčnosti (IV.1.3a), byla jako celek zastavena, avšak částečně byla realizována v rámci rozsáhlejší studie nazvané „Effects on the European Economy of Shortages of Foreign Language Skills in Enterprise“ ( Zpráva o dopadu nedostatečných jazykových znalostí v podnicích na evropské hospodářství ) (IV.1.3.b), která dospěla k závěru, že nedostatečné jazykové znalosti vedou k podstatným obchodním ztrátám, a doporučila, aby se podnikům dostalo podpory při zlepšování řízení jejich jazykové politiky, a to rozvojem jazykových znalostí dostupných v rámci podniku, poskytováním školení pro zaměstnance, umožněním zahraničním studentům nebo zaměstnancům získávat pracovní zkušenosti a účastí na mezinárodních výměnách mezi podniky. Mělo by být rovněž zlepšeno propojení podnikatelského a vzdělávacího sektoru a existující jazykové znalosti dětí migrujících pracovníků vedle národního jazyka hostitelské země by měly být lépe oceňovány a více rozvíjeny.

Otázkami mnohojazyčnosti v oblasti výzkumu se zabývaly dva projekty financované šestým rámcovým programem pro výzkum (IV.1.4). Rovněž sedmý rámcový program pro výzkum podporuje jazykovou rozmanitost v oblasti sociálně-ekonomických a humanitních věd.

Evropská síť Eurydice zveřejnila v roce 2005 publikaci „Key Data on Teaching Languages at Schools in Europe“ ( Klíčové údaje o výuce jazyků ve školách v Evropě ) (IV.1.5), která poskytla hlavní údaje o stavu jazykové výuky v roce 2003. Druhé vydání týkající se období 2004–2006 bude zveřejněno přibližně v polovině roku 2008, aby bylo možné provést statistická srovnání a analýzu trendů.

Podrobné informace o tom, jak programy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže, médií a kultury v období 2004–2006 podporovaly jazyky (IV.1.6), jsou uvedeny v příslušných oddílech stávajícího dokumentu. Kromě toho je třeba uvést, že do programu Mládež se zapojilo přibližně 1 000 000 mladých lidí a že v jeho rámci byla podpořena výměna přibližně 6 000 dobrovolných pracovníků. Evropská dobrovolná služba jazykovou přípravu podporovala, a dokonce ji učinila jedním z povinných požadavků. Kromě toho je mezi obecné cíle nového programu Mládež v akci (2007–2013) zařazeno uznání kulturní, multikulturní a jazykové rozmanitosti v Evropě a podpora informálního učení jazyků.

5.4.2. Účinnější výměna informací mezi pracovníky v praxi

Za účelem podpory výměny osvědčených postupů a zlepšování kvality výuky jazyků byla v roce 2006 zřízena evropská síť inspektorů pro cizojazyčné vzdělávání a odbornou přípravu (ELIN) (IV.2.1). Síť se doposud zaměřovala na tři aspekty: na podporu vedení škol v souvislosti s výukou cizích jazyků, na počáteční a další vzdělávání učitelů a na dopady inspekčních systémů a postupů. V rámci projektu Arion, který podporuje studijní pobyty zúčastněných stran působících v oblasti vzdělávání, bylo uspořádáno 36 studijních pobytů týkajících se výuky jazyků, do nichž se zapojilo téměř 400 účastníků, včetně učitelů jazyků, ředitelů škol, politických činitelů a velkého počtu jazykových inspektorů (II.3.3). Projekt Arion pokračuje dále v rámci programu celoživotního učení a zvláštní pozornost bude věnována činnostem zaměřeným na jazyky.

5.4.3. Jasné postupy při sledování provádění akčního plánu

Aby se zajistil trvalý účinek, byly cíle akčního plánu začleněny do programu celoživotního učení 2007–2013 (IV.3.1). Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti je jedním z obecných cílů programu celoživotního učení, což je promítnuto v prioritách konkrétních programů pro školy (Comenius), univerzity (Erasmus), odborné vzdělávání (Leonardo) a vzdělávání dospělých (Grundtvig). Konkrétní programy jsou doplněny průřezovou činností pro jazyky (Hlavní činnost 2 Jazyky). Způsobilé jsou všechny jazyky: úřední jazyky, regionální a menšinové jazyky, jazyky migrantů a jazyky hlavních obchodních partnerů.

6. ZÁVěR

Výsledky akčního plánu jsou povzbudivé. Komise své úkoly dokončila v podstatě včas. Členské státy vynaložily značné úsilí k naplnění velkého počtu cílů stanovených v akčním plánu. Další úkoly akčního plánu jsou otázkou dlouhodobého závazku, pro nějž nelze stanovit lhůtu. Přestože obecný trend je příznivý, situace se v jednotlivých zemích liší, neboť země nezačínaly na stejné úrovni a jejich počáteční koncepční přístupy byly různé. Dodatečné úsilí všech zúčastněných stran pomůže tyto nedostatky překonat a stabilizovat reformy zahájené v členských státech.

Zatímco mnoho doporučení akčního plánu bylo na vnitrostátní úrovni realizováno, určitý počet doporučení si vyžádá dodatečné úsilí, aby bylo dosaženo zamýšleného účinku – zejména pokud jde o rozšíření výuky jazyků do všech oblastí vzdělávání (včetně odborného vzdělávání), rozšíření škály vyučovaných jazyků, prosazování škol podporujících cizí jazyky, využití potenciálu vzdělávání dospělých a informálního učení a posílení motivace k jazykovému vzdělávání.

Komise bude nadále podporovat členské státy v jejich úsilí o zkvalitnění výuky jazyků, rozšíření škály vyučovaných jazyků a prosazování škol podporujících cizí jazyky. Z hlediska učení budou nutná další opatření ke zvýšení povědomí o tom, jak je důležité učit se více jazyků, společně s iniciativami zaměřenými na posílení motivace studentů a dospělých ke studiu jazyků, mimo jiné též prostřednictvím informálního učení. Většina opatření doporučených v akčním plánu se soustředila na počáteční vzdělávání a související odbornou přípravu učitelů. Nyní by mohl být kladen důraz na jazykové vzdělávání pro dospělé, na rozšíření počtu zúčastněných stran také na podniky, na průběžné odborné vzdělávání a na informální jazykové vzdělávání prostřednictvím médií a kulturních aktivit.

Evropské programy v oblasti vzdělávání, kultury, mládeže a občanské společnosti, zejména program celoživotního učení, představují účinné nástroje, které doplňují vnitrostátní koncepční činnost tím, že vzdělávacím aktivitám dodávají evropský rozměr. Jejich podpora mnohojazyčnosti byla v nové generaci programů na období 2007–2013 ještě posílena tím, že jazykové vzdělávání a jazyková rozmanitost byly zařazeny mezi obecné cíle a byl zvýšen rozpočet pro činnosti v oblasti jazyků. Komise bude sledovat jejich provádění, aby zajistila, že jsou strategicky využívány v oblastech, kde jsou stále rezervy. Zároveň bude Komise podporovat vývoj ukazatele jazykových znalostí, aby členské státy měly možnost porovnat dopady svých zvolených koncepcí. Budou zkoumány nové možnosti podpory mnohojazyčnosti prostřednictvím dalších koncepčních oblastí, například sociální a regionální politiky. Budoucí opatření by měla vést rostoucí měrou k zapojování všech zúčastněných stran a ke vzniku dlouhodobého partnerství pro mnohojazyčnost.

Komise v současné době přezkoumává svůj přístup k mnohojazyčnosti, aby mohla podporovat členské státy v rámci Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost a v souladu s podněty, které při slyšení komisaře Orbana vznesl Evropský parlament. Do koncepčního procesu se prostřednictvím konzultace on-line zapojí široká škála zúčastněných stran. Procesu se na základě úzkého partnerství zúčastní ostatní evropské orgány a členské státy, které budou diskutovat o aktuálním vývoji v oblasti politiky mnohojazyčnosti na ministerské konferenci v únoru 2008. Podkladem pro diskusi budou závěry formulované v tomto dokumentu, společně s dalšími podněty, jako jsou například doporučení skupiny na vysoké úrovni pro mnohojazyčnost. Na základě konzultačního procesu bude vypracováno nové sdělení Komise, plánované na září 2008, které stanoví širší přístup k politice mnohojazyčnosti.

[1] A5-0271/2003 v konečném znění ze dne 14.7.2003: Zpráva Evropského parlamentu s doporučeními pro Komisi ohledně evropských regionálních a méně používaných jazyků – jazyků menšin v EU – v souvislosti s rozšířením a kulturní rozmanitostí .

[2] KOM(2003) 449 v konečném znění ze dne 24.7.2003. Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti: akční plán 2004–2006 .

[3] Úř. věst. C 142, 14.6.2002, s. 1. Rada, Podrobný pracovní program průběžné kontroly cílů vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy v Evropě .

[4] 2006/962/ES.

[5] KOM(2005) 596 v konečném znění ze dne 22.11.2005.

[6] Sdělení Komise Evropskému Parlamentu a Radě, Evropský ukazatel jazykových znalostí . KOM(2005) 356 v konečném znění, v Bruselu 1.8.2005.

Sdělení Komise Radě, Rámec pro evropský průzkum jazykových znalostí . KOM(2007) 184 v konečném znění, v Bruselu 13.4.2007.

[7] CLIL představuje výuku určitého předmětu prostřednictvím jiného jazyka, přičemž se klade stejný důraz na osvojení si daného jazyka i na znalosti příslušného předmětu.

[8] Tento i ostatní odkazy se vztahují na původní číslování opatření v akčním plánu. Označují veškerá opatření v textu a v přílohách.

[9] http://www.jyu.fi/hum/laitokset/solki/tutkimus/projektit/kiepo/.

[10] http://www.learn-line.nrw.de/angebote/certilingua/.

[11] http://www.wordwatjewil.be.