52007DC0541




[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 17.9.2007

KOM(2007) 541 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

K celoevropsky bezpečnější, čistší a účinnější mobilitě: První zpráva o iniciativě Inteligentní automobil

1. ÚVOD

Účinné dopravní služby mají zásadní význam pro konkurenceschopnost evropského průmyslu. Přestože doprava významně přispívá k růstu, jsou s ní spojeny náklady v oblasti životního prostředí a náklady hospodářské a sociální. Například náklady na dopravu v souvislosti s životním prostředím podle odhadu představují 1,1 % evropského HDP[1]. Vzrůstá dopravní přetížení silnic, které vede k dalšímu 1% úbytku HDP. V oblasti bezpečnosti silničního provozu si Evropa v Bílé knize o dopravní politice[2] stanovila ambiciózní cíl snížit do roku 2010 počet úmrtí zaznamenaný v roce 2001 o 50 %. Bezpečnost se mezitím sice podstatně zlepšila, ale uvážíme-li, že v roce 2005 zemřelo 41 600 lidí – o více než 4 000 víc, než kolik udává cíl stanovený v bílé knize – a 1,7 miliónu jich bylo zraněno[3], je daný stav nepřijatelný.

V lednu 2007 Komise navrhla ucelený soubor opatření v oblasti energetiky a klimatu, který se zaměřuje na emise skleníkových plynů a obnovitelnou energii s cílem snížit emise. Na tomto základě si představitelé států a vlád EU na jarním zasedání Evropské rady v roce 2007 vytyčili pevný cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů v EU o 20 %[4]. Tento cíl podpořilo i vrcholné setkání skupiny G8, které v červnu 2007 za německého předsednictví zdůraznilo nutnost bojovat proti změně klimatu. V souvislosti se silniční dopravou Komise usiluje o to, aby nové osobní automobily a lehká užitková vozidla dosáhly do roku 2012 průměrné hodnoty 120 g emisí CO2 na kilometr. K tomu se má dospět integrovaným přístupem, v jehož rámci se hodnoty 130 g emisí CO2 na kilometr docílí technologií automobilových motorů a dodatečných 10 gramů dalšími technologickými opatřeními a zvýšeným využíváním biopaliv[5].

Inteligentní dopravní systémy (IDS) obohacují dopravní infrastrukturu a vozidla o informační a komunikační technologie. Jejich cílem je řídit faktory, které jsou obvykle v rozporu, např. vozidla, zatížení a silnice, a zvýšit tak bezpečnost, omezit dopravní zácpy a snížit dobu přepravy a spotřebu paliva. Možný přínos informačních a komunikačních technologií (IKT) a inteligentních dopravních systémů je zdůrazněn v přezkumu Bílé knihy o dopravní politice v polovině období a ve sdělení Komise o energetické politice[6]. IKT tvoří součást integrovaného přístupu jak v oblasti bezpečnosti silničního provozu, tak v oblasti čistší mobility, který se snaží dosáhnout cílů pomocí opatření, jež doplňují a integrují opatření stávající. V této souvislosti byl v přezkumu Bílé knihy o dopravní politice „ Evropa v pohybu “ z roku 2006 přijat následující závazek na rok 2008:

„Zahájení zásadního programu na uvedení inteligentních systémů silniční dopravy na trh a na přípravu infrastruktury pro systémy založené na spolupráci.“

Protože dřívější přístupy k rychlejšímu rozšíření IDS byly co do rozsahu příliš omezené a nevedly k očekávaným výsledkům, byla zahájena důležitá iniciativa Evropské komise, založená na uceleném politickém přístupu, jejímž cílem je zveřejnit v létě roku 2008 hlavní plán zavedení IDS zahrnující inteligentní vozidla a inteligentní infrastrukturu. Předpokládá se, že na podzim tohoto roku bude zahájena zvláštní konzultace se zúčastněnými stranami. Tento plán vyjde z výsledků práce na inteligentních vozidlech, jichž bylo v rámci iniciativy i2010 dosaženo v projektu Inteligentní automobil.

Iniciativa Inteligentní automobil[7], zahájená v roce 2006 jako politický rámec pro opatření Komise a dalších zúčastněných stran v této oblasti, se zabývá řadou prvků inteligentních vozidel. Tato iniciativa staví na pokročilých IKT, jež naši silniční dopravu činí bezpečnější, čistší a promyšlenější. Iniciativa Inteligentní automobil je vlajkovým projektem iniciativy i2010[8], což je strategický politický rámec Evropské komise pro informační společnost a média na období do roku 2010.

Sdělení Komise o iniciativě Inteligentní automobil navrhlo dvanáct konkrétních opatření ve třech oblastech zvaných pilíře: koordinace a podpora práce příslušných zúčastněných stran prostřednictvím fóra eSafety , výzkum a technologický vývoj a opatření ke zvyšování povědomí. Cílem těchto opatření je urychlit vývoj a rozšíření systémů pro inteligentní vozidla založených na IKT v Evropě.

Ve všech třech oblastech bylo dosaženo zásadních pokroků a iniciativa Inteligentní automobil se již stala referenční iniciativou v Evropě, která je uznávána i mezinárodně. Toto sdělení podává o pokrocích ve zmíněných oblastech zprávu, navrhuje nová opatření a usiluje o další podporu členských států a odvětví pro jejich rychlé provedení. Doplňuje tak ostatní aspekty integrovaného přístupu k dosahování cílů v oblasti bezpečnosti a životního prostředí, zejména pokud jde o opatření spojená s infrastrukturou a chováním řidičů.

2. POKROKY NA CESTě K BEZPEčNěJšÍM, čISTšÍM A PROMYšLENěJšÍM VOZIDLůM V EVROPě

Systémy pro inteligentní vozidla, které jsou dostupné již dnes, mohou dále snížit počet úmrtí, významně omezit dopravní zácpy ve městech a meziměstských koridorech a podstatně snížit emise znečisťujících látek a skleníkových plynů. Iniciativa Inteligentní automobil bude nadále využívat svých tří pilířů na podporu inteligentní mobility v Evropě.

2.1 K bezpečnějším vozidlům

2.1.1 Úplné zavedení celoevropského systému eCall do roku 2010

Jedním z hlavních úkolů fóra eSafety je úplné zavedení systému eCall [9] (celoevropské služby palubního tísňového volání) do doku 2010. Dojde-li k nehodě, systém eCall automaticky kontaktuje tísňové služby a sdělí jim přesnou polohu vozidla a další informace o nehodě a posádce vozidla. Po svém úplném rozšíření by systém eCall mohl v Evropě každoročně zachránit až 2 500 životů.

Evropský parlament systém eCall [10] plně podpořil a požádal zúčastněné strany, aby k zavedení systému eCall neprodleně podnikly nezbytná opatření včetně podpisu memoranda o porozumění o systému eCall . Podpis memoranda je dobrovolný a jasně zavazuje k podpoře a včasnému zavedení systému eCall . Memorandum už podepsalo devět členských států a tři přidružené země[11] a několik dalších se k podpisu chystá. S ohledem na závazek členských států k systému eCall Komise zahájí ve druhém pololetí roku 2007 jednání o dobrovolné dohodě o zahrnutí systému eCall do standardně volitelné výbavy všech nových vozidel od roku 2010. Členské státy, které memorandum ještě nepodepsaly, by tak měly neprodleně učinit. V závislosti na tom, jak bude tento proces pokračovat, lze přijetí vhodných právních předpisů pro zavedení systému eCall očekávat v roce 2008.

Řídící skupina pro eCall [12] přijala závěrečná doporučení, jež v květnu 2006 potvrdilo fórum eSafety a jež zahrnovala požadavky na standardizaci systému eCall . Postup ETSI[13] je však velmi pomalý, neboť jako alternativa k evropské otevřené normě bylo navrženo patentované řešení.

K dosažení požadované přesnosti informací o místě nehody a potřebného pokrytí je nutný globální navigační družicový systém (GNSS) využívající systém GPS a v blízké budoucnosti evropský družicový navigační systém Galileo[14], který zajistí ještě větší přesnost a dostupnost.

2.1.2 Všeobecná dostupnost systému ESC pro nové automobily

Elektronická kontrola stability (ESC) je technologie zajišťující bezpečnost vozidla, která může zabránit srážce tím, že sníží nebezpečí smyku, což je hlavní příčina nejméně 40 % dopravních nehod s následkem smrti. Podle EuroNCAP [15] by se v případě, že by elektronickou kontrolou stability byly vybaveny všechny automobily, dalo každý rok na evropských silnicích zachránit 4 000 životů a předejít 100 000 vážných dopravních nehod[16]. Současný problém Evropy tkví v tom, že dostupnost systému ESC pro nové automobily je stále nízká – v roce 2005 činila v zemích EU-25 40 % – a že se trh od trhu značně liší kvůli různým obchodním strategiím výrobců a různé míře podpory příslušných orgánů (85 % ve Švédsku, 31 % v Itálii). Pokud se ESC nabízí jako volitelná výbava nového automobilu, bývá často spojena s dalšími a drahými doplňky. Tato obchodní praktika mnoha výrobců automobilů zabraňuje rozšíření systému ESC v menších vozidlech.

V září 2006 navrhla ve Spojených státech Národní úřad pro bezpečnost silniční dopravy ( National Highway Traffic Safety Administration ) právní úpravu, podle níž by všichni výrobci měli začít vybavovat osobní automobily systémem ESC počínaje modelovým rokem 2009. V modelovém roce 2012 bude ESC u všech nových automobilů na americkém trhu povinná.

Také evropským cílem je dosáhnout 100% dostupnosti systému ESC v modelovém roce 2012. V zájmu rychlejšího uvedení na trh Evropa doposud razila dobrovolný přístup, zaměřující se na konkrétní poptávku uživatelů. Se Spojenými státy se v rámci přípravy na instalaci ESC do nových osobních automobilů právě vyjednává mezinárodní dohoda o celosvětovém technickém předpisu včetně technických požadavků na ESC. Pokud jde o těžká vozidla, existuje návrh na provedení ustanovení o systému ESC do předpisu EHK OSN[17] č. 13, který s největší pravděpodobností vstoupí v platnost na podzim roku 2008. Zde představuje eSafetyAware! [18] komunikační platformu, která se snaží uvedení technologií pro inteligentní vozidla na trh urychlit organizováním informačních kampaní a akcí pro zasvěcené koncové uživatele je. Jedná se o fórum nezávislých členů, jemuž předsedá nadace FIA Foundation [19] a na jejímž sponzorování se podílí Evropská komise. První kampaň platformy eSafetyAware! , která právě probíhá, se týká ESC. Kampaň byla oficiálně zahájena v květnu 2007.

Dodejme, že v roce 2007 Komise zahájí internetovou konzultaci o tom, jak dostupnost systému ESC pro široké spektrum vozidel a jeho zahrnutí do povinné výbavy urychlit.

2.1.3 Rychlejší zavádění systémů pro předcházení nehodám (ADAS)

IKT jsou hlavními komponenty systémů preventivní a aktivní bezpečnosti, které řidiči poskytují pomoc v reálném čase tak, aby bylo možné předcházet nehodám a zmírňovat jejich následky.

Například nedávná studie naznačila, že jsou-li řidiči osobních automobilů varováni o půl vteřiny dříve, lze zabránit asi 60 % zadních nárazů. Varování o vteřinu dříve by pak mohlo zabránit asi 90 % zadních nárazů. Podle studie od stejného výrobce[20], jež vychází ze zkoušek na simulátoru, by zadní nárazy při rychlosti 80 km/h bylo možné snížit na 75 % pomocí brzdového asistenta[21] a technologie pro předcházení nehodám. Komise povede v roce 2007 konzultace týkající se návrhů na povinnou montáž systémů kombinujících brzdového asistenta s technologií pro předcházení nehodám. Podle studie zpracované ve Švédsku[22] mohou systémy pro zlepšení vidění[23], jejichž součástí jsou adaptivní světlomety, snížit počet úmrtí chodců o 30 % a počet úmrtí cyklistů o 15 %.

Navzdory tomuto velkému potenciálu výsledky Pracovní skupiny pro prováděcí plán v rámci fóra eSafety [24] a předběžné výsledky projektu eIMPACT [25] naznačují, že pokud se nic nepodnikne, bude míra rozšíření a uplatnění systémů pro inteligentní automobily vzhledem k jejich schopnosti předejít ztrátě života velmi malá. Fórum eSafety přijalo doporučení všem zúčastněným stranám, aby zavedení těchto technologií pro předcházení nehodám urychlily, a mělo by aktivně prosazovat rozpracování těchto doporučení v realistický plán zavedení do konce roku 2008.

2.1.4 Odstranění překážek při uvádění na trh

Klíčovou událostí prvního pilíře iniciativy Inteligentní automobil v roce 2007 byl seminář eSafety Workshop , zorganizovaný německým předsednictvím v Berlíně dne 5. a 6. června. Závěry tohoto semináře poskytují cenný návod pro zavádění služeb dopravních a cestovních informací v reálném čase (RTTI) a služeb eCall a pro řešení otázek interakce člověka se strojem (HMI) včetně otázek právních[26].

Fórum eSafety schválilo Evropský kodex postupů při vývoji a zkoušení pokročilých systémů pro podporu řízení (ADAS), vytvořený projektem RESPONSE [27]. Systémy ADAS pomáhají řidiči a mohou přispívat k předcházení nehodám nebo zmírňování jejich následků. Zavádění těchto systémů však bohužel zpomaluje řada právních překážek, např. zákonná odpovědnost. V rámci projektu RESPONSE byl vytvořen kodex postupů pro rychlejší uvádění systémů ADAS na trh. Ten výrobcům pomůže uvádět na trh nové bezpečnostní aplikace díky integrovanému přístupu, kladoucímu důraz na lidská, systémová a právní hlediska. Kodex postupů se právě nachází ve fázi schvalování automobilovým průmyslem.

Aby uživatelé mohli palubním telematickým systémům plně důvěřovat, je třeba se důkladně zabývat otázkou ochrany osobních údajů . V únoru 2007 Komise uspořádala seminář s inspektory ochrany údajů. Na základě závěrů tohoto semináře fórum eSafety vypracuje v roce 2007 kodex postupů.

Za účelem prověření bezpečnostních nároků palubních řídících a komunikačních systémů zřídilo fórum eSafety v lednu 2007 novou Pracovní skupinu pro eSecurity . Jejím úkolem je poskytnout doporučení z hlediska nutnosti provádět výzkum v oblasti sítí, architektury, systémů a komponentů a jejich interakce a prověřit právní předpisy a potřebu normalizace.

Sdělení o iniciativě Inteligentní automobil označilo za možný prostředek rychlejšího rozšíření systémů pro inteligentní vozidla pobídky . Ve své zprávě o Evropském akčním programu pro bezpečnost silničního provozu – zprávě v polovině období[28] vyzývá Evropský parlament členské státy, aby se pobídky neomezovaly jen na snižování emisí, ale týkaly se i bezpečnostních prvků vozidel. Fórum eSafety přezkoumalo možnost zavést na vnitrostátní úrovni režimy pobídek, které by podporovaly nákup vozidel vybavených pokročilými bezpečnostními funkcemi. Průzkum ukazuje, že zavedení daňových pobídek na vnitrostátní úrovni je v souladu s právními předpisy Společenství o státní podpoře možné a že by zavedení těchto životně důležitých technologií na trh urychlilo. Vzhledem k velkému potenciálu těchto režimů Komise přezkoumá konkrétní návrhy na jejich provedení v rámci plánu zavedení IDS.

Dosud se ke zkouškám technických a funkčních vlastností systémů založených na IKT používaly ukázky, jejichž rozsah byl však často zúžený a omezený. Nutná je analýza a hodnocení ve skutečném prostředí s každodenními řidiči po nějaké období, které umožní data nashromáždit a zpracovat statisticky správným způsobem. Na tomto principu jsou založeny provozní zkoušky . Práce na provozních zkouškách začala s první výzvou sedmého rámcového programu ke zlepšení provozních zkoušek a bude pokračovat výzvami dalšími.

Za jeden z hlavních důvodů pomalého zavádění systémů pro inteligentní vozidla se považuje nízká poptávka spotřebitelů. Komise má proto v úmyslu posílit pilíř zvyšování povědomí o iniciativě Inteligentní automobil tím, že bude spolupracovat s platformou eSafetyAware! na dalších kampaních, zřídí specializované internetové stránky a bude prosazovat cílenou produkci dokumentárních pořadů a další akce zaměřené na zvyšování povědomí pomocí příslušných podpůrných nástrojů sedmého rámcového programu.

OPATŘENÍ PRO BEZPEČNĚJŠÍ VOZIDLA:

1. Členské státy, které ještě nepodepsaly memorandum o porozumění o systému eCall , by měly proces podepisování završit do konce roku 2007.

2. Členské státy by měly v období let 2007–2008 provést pilotní zkoušky systému eCall a do roku 2010 zmodernizovat svou infrastrukturu tísňových záchranných služeb tak, aby dokázala systém eCall zvládnout.

3. Evropské normalizační organizace ETSI a CEN[29] by měly normy nutné pro celoevropské zavedení systému eCall dokončit do poloviny roku 2008. Členské a státy a odvětví by měly spolupracovat na tom, aby tyto normy v uvedeném časovém rámci dokončily.

4. Evropská komise podle předpokladu zahájí jednání s asociacemi ACEA [30], JAMA [31] a KAMA [32] o dobrovolném zahrnutí zařízení eCall do standardně volitelné výbavy všech nových automobilů od roku 2010 a o výsledku těchto jednání podá zprávu do poloviny roku 2008.

5. V závislosti na tom, jak budou výše uvedená opatření pokračovat, lze přijetí nových regulačních opatření pro zavedení systému eCall očekávat v roce 2008.

6. V roce 2007 Komise zahájí konzultaci o dalších krocích vedoucích k urychlení všeobecné dostupnosti systému ESC pro široké spektrum vozidel a jeho zahrnutí do povinné výbavy.

7. V rámci plánu zavedení IDS Komise do konce roku 2008 vytvoří soubor pokynů k pobídkám týkajícím se systémů pro inteligentní vozidla, kterým prozkoumá možnost členských států zavést příslušné daňové režimy a vytvořit plán provádění režimu pobídek v souladu s právními předpisy Společenství o daních a státní podpoře.

8. Komise zahájí do poloviny roku 2008 provozní zkoušky v rámci sedmého rámcového programu. Komise zajistí integrovaný přístup k vytváření, provádění a hodnocení provozních zkoušek v Evropě a koordinaci s členskými státy.

9. Komise ve spolupráci s platformou eSafetyAware! vytvoří v návaznosti na ChooseESC! další kampaně, vytvoří internetové stránky věnované inteligentnímu automobilu a bude prosazovat cílenou produkci dokumentárních pořadů o systémech pro inteligentní automobily.

2.2 K čistším vozidlům

2.2.1 Posouzení úlohy IKT ve vztahu k cílům Společenství v oblasti změny klimatu

Rostoucí poptávka po mobilitě představuje výzvu pro politiku Evropské unie v oblasti životního prostředí.

Dosáhlo se však již významných pokroků. Například škodlivé emise ze silniční dopravy za posledních několik let výrazně poklesly. Používání automobilů je však stále významným zdrojem skleníkových plynů, představujícím asi 12 % z celkových emisí CO2 v EU[33]. Pokud jde o spotřebu energie, lze dopravě přičíst 30 % celkové spotřeby energie a 71 % veškeré spotřeby ropy v EU, přičemž na silniční dopravu připadá 60 %[34].

V únoru 2007[35] Komise přijala revidovanou strategii, aby pomocí integrovaného přístupu splnila dlouhodobý cíl EU, který stanoví 120 g CO2/km. Navrhovaný právní rámec[36] se zaměřuje na povinné snižování emisí CO2, aby byl splněn cíl 130 g/km u průměrného nového vozového parku pomocí vylepšené technologie automobilových motorů a dalších 10 g/km CO2, nebo ekvivalentu této hodnoty, bude-li to technicky nutné, pomocí dalších technologických zlepšení (pneumatiky s nízkým odporem a sledování tlaku v pneumatikách, klimatizace, indikátory přeřazení, lehká užitková vozidla) a zvýšeným využíváním biopaliv.

Vedle strategie EU, která se soustředí na zlepšování vozidel, iniciativa Inteligentní automobil navrhuje prostřednictvím fóra eSafety nový způsob, jak přispět ke zlepšování energetické účinnosti a snižování emisí. Tento přístup se nesoustředí pouze na vozidlo, nýbrž na celý systém silniční dopravy. V roce 2006 byla v rámci fóra eSafety vytvořena nová Pracovní skupina „IKT pro čistou a účinnou mobilitu“. Jejím hlavním úkolem je přispět k práci Komise na metodách kvantifikace vlivu IKT na snižování CO2 v odvětví silniční dopravy. Poté by mohlo případně následovat posouzení úlohy IKT a inteligentních automobilů ve vztahu k cílům Společenství v oblasti změny klimatu.

2.2.2 Plány zaměřené na nejúčinnější technologie pro čistá vozidla

Řada výzkumných projektů již prokázala, že systémy a aplikace založené na IKT mohou mít značný vliv na čistší a účinnější mobilitu, a proto je lze potenciálně nabízet jako další nástroj snižování CO2 v EU. Například adaptivní tempomat (ACC) vede celkem k 3% úspoře paliva[37]. Jiná studie zjistila, že bylo-li systémem ACC vybaveno jen 10 % vozidel, spotřeba paliva klesla o 8,5 % a míra znečištění o 8 až 18 % s tím, že to nemělo nepříznivý vliv na tok dopravy[38]. Systémy moderního řízení městské dopravy mohou lepším řízením dopravy zmenšit počet dopravních zácep až o 30 % a zvýšit průměrnou rychlost vozidel až o 13%, a tím snížit spotřebu paliva a hladinu emisí[39].

Po vypracování metod pro měření vlivu IKT na snižování emisí CO2 vytvoří Evropská komise po poradě se zúčastněnými stranami plán zavedení nejúčinnějších informačních a komunikačních technologií jak v oblasti vozidel, tak v oblasti silniční infrastruktury a infrastruktury informačních technologií.

OPATŘENÍ PRO ČISTŠÍ VOZIDLA:

10. Pracovní skupina „IKT pro čistou a účinnou mobilitu“ by měla přispět k práci Komise tím, že zjistí potenciální výhody systémů založených na IKT pro čistší a energeticky účinnější mobilitu osob a zboží v Evropě a že do roku 2008 navrhne metody měření vlivu IKT na snižování emisí CO2.

11. Na základě tohoto výstupu Komise za pomoci dalších zúčastněných stran určí nejlepší postup pro zavedení těch technologií IKT, jež jsou z hlediska snižování emisí CO2 nejúčinnější jak v oblasti vozidel, tak v oblasti infrastruktury. Tyto údaje budou zohledněny v plánu zavedení IDS na rok 2008.

2.3 K promyšlenějším vozidlům

2.3.1 Zajištění bezpečnějšího použití pohyblivých zařízení[40] a jejich normalizovaného rozhraní

Palubní informační a komunikační systémy musí být spolehlivé, snadno ovladatelné a bezpečné. Zároveň musí brát ohled na ochranu osobních údajů. Jednou z klíčových oblastí iniciativy Inteligentní automobil je zlepšování interakce člověka se strojem (HMI) . V prosinci 2006 Komise přijala aktualizaci Evropského prohlášení o zásadách bezpečných a účinných informačních a komunikačních systémů ve vozidlech[41]. V období let 2006–2008 bude Komise důkladně sledovat jeho provádění.

Navigační zařízení se za posledních několik let v Evropě velmi rozšířila. Trh se zabudovanými palubními navigačními zařízeními trvale roste a nastává opravdová exploze osobních navigačních zařízení (PND) a mobilních telefonů SmartPhone s navigací, u nichž trh vzrostl z 3,8 miliónu zařízení v roce 2005 na více než 9 miliónů v roce 2006. Tomuto rozšiřování napomáhá financování výzkumu a technického vývoje z rámcových programů EU.

Tento vývoj je v zásadě pozitivní, nese však s sebou dva problémy:

- bezpečné použití a bezpečné upevnění dodatečně instalovaných zařízení v palubním prostředí;

- rozhraní s palubními zařízeními.

Na řešení těchto problémů bude Komise úzce spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami tak, aby tato zařízení přispívala v souladu s cíli dopravní politiky k větší bezpečnosti silničního provozu.

2.3.2 Systémy založené na spolupráci pro bezpečnější a účinnější dopravu

Systémy založené na spolupráci slouží k přenosu informací v reálném čase, který je založen na komunikaci mezi vozidly navzájem a mezi vozidlem a infrastrukturou. Slibují zásadní zlepšení účinnosti dopravního systému, bezpečnosti všech uživatelů silnic a způsobu, jak mobilitu více zpohodlnit. Práce na systémech založených na spolupráci byla v Evropě zahájena s pátým a šestým rámcovým programem. Odvětví zřídilo konsorcia Car2Car [42], která prosazují společný přístup celého odvětví. Klíčovými předpoklady a hlavními cíli Komise jsou rozvoj harmonizované a interoperabilní systémové architektury, společné komunikační architektury sloužící potřebám veřejného i soukromého sektoru, a dostupnost příslušného spektra. Za tímto účelem byla v rámci podpůrné akce COMeSafety [43], financované šestým rámcovým programem, vytvořena Pracovní skupina pro komunikační architekturu. Tato pracovní skupina koordinuje a spojuje pracovní náplň evropských a vnitrostátních projektů s dalšími klíčovými iniciativami a působí jako pojítko mezi normalizací probíhající v ISO a normalizací probíhající v jiných normalizačních orgánech.

Systémy založené na spolupráci si žádají další investice do výzkumu a vývoje. V souladu se strategickým plánem výzkumu Evropské poradní rady pro výzkum silniční dopravy (ERTRAC)[44] přijalo fórum eSafety v prosinci 2006 v oblasti IKT pro mobilitu strategický plán výzkumu, který potřebu výzkumu a vývoje zdůrazňuje a stanoví v této oblasti základ pro budoucí výzkum.

Systémy založené na spolupráci vyžadují spektrum pro komunikace s krátkým dosahem a nízkou latencí. Odvětví požaduje pásmo v rozsahu 5,9 GHz. Tento požadavek se právě projednává ve Výboru pro radiové spektrum[45]. Vzhledem k socioekonomickému přínosu systémů založených na spolupráci Komise požadavky odvětví podporuje.

OPATŘENÍ PRO PROMYŠLENĚJŠÍ VOZIDLA:

12. Komise vyzývá příslušné zúčastněné strany ke spolupráci na tvorbě návrhů zaměřených na bezpečné používání a upevňování pohyblivých zařízení a na vytvoření normalizovaného rozhraní mezi palubními systémy a přenosnými zařízeními. Evropská komise tyto údaje využije k návrhu vhodných opatření v plánu zavedení IDS na rok 2008.

13. Zúčastněné strany by měly pracovat na otevřené, celoevropské, normalizované a interoperabilní komunikační architektuře pro evropské systémy založené na spolupráci.

14. Komise bude nadále podporovat další výzkum a vývoj v oblasti systémů založených na spolupráci v rámci priority IKT v období let 2009–2010.

15. Komise bude nadále spolupracovat s Výborem pro radiové spektrum na řešení zbývajících problémů spojených s harmonizací a přidělováním spektra vyčleněného pro IDS systémům založeným na spolupráci v kmitočtovém pásmu 5,9 GHz.

3. ZÁVěRY A DALšÍ KROKY

Iniciativa Inteligentní automobil staví na třech pilířích, jejichž cílem je prosazovat systémy pro inteligentní vozidla: fórum eSafety , výzkum a technologický vývoj a povědomí uživatelů. Během prvního roku iniciativy Inteligentní automobil bylo významných pokroků dosaženo ve všech třech oblastech. Toto sdělení posiluje vlajkový projekt Inteligentní automobil v rámci iniciativy i2010 tím, že znovu posuzuje kroky, jež zúčastněné strany, členské státy a Komise podnikají pro to, aby vozidla a mobilita v Evropě byly bezpečnější, čistší a promyšlenější. Komise bude šíření těchto opatření sledovat a o stavu jejich provádění zpracovávat pravidelné zprávy.

Hlavní iniciativou Evropské komise, jejímž cílem je dosáhnout konsensu zúčastněných stran v souvislosti se zavedením IDS, oznámeným v přezkumu Bílé knihy o evropské dopravní politice v roce 2006, bude vytvoření plánu zavedení IDS zahrnujícího vozidla a infrastrukturu. Plán bude zveřejněn v létě roku 2008 v návaznosti na konzultace se zúčastněnými stranami, s jejichž zahájením se počítá na podzim tohoto roku.

[1] KOM(2006) 314.

[2] KOM(2001) 370.

[3] KOM(2006) 74.

[4] http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/index_en.htm.

[5] KOM(2007) 19 a KOM(2007) 22.

[6] KOM(2007) 1.

[7] KOM(2006) 59.

[8] KOM(2007) 146.

[9] KOM(2005) 431 a KOM(2006) 723.

[10]Zpráva EP o bezpečnosti silničního provozu: Zpřístupnění systému eCall občanům (č.: A6-0072/2006).

[11] Finsko, Švédsko, Řecko, Itálie, Litva, Kypr, Slovinsko, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Norsko, Island (stav ke konci srpna 2007).

[12] http://ec.europa.eu/information_society/activities/esafety/forum/ecall/index_en.htm.

[13] Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích.

[14] http://ec.europa.eu/dgs/energy_transport/galileo/index_en.htm.

[15] Evropský program hodnocení nových automobilů, http://www.euroncap.com.

[16] http://www.chooseesc.eu/en/media/information_about_the_campaign_/.

[17] Dopravní divize Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů, pracovní skupina 29.

[18]www.esafetyaware.eu/.

[19] www.fiafoundation.com.

[20] Zpráva DaimlerChrysler Hightech Report, číslo 2/2005.

[21] Maximalizuje brzdný potenciál vozidla a zkracuje brzdnou vzdálenost.

[22] Short descriptions of ITS safety applications and their potential safety benefits [Stručné popisy bezpečnostních aplikací ITS a jejich možný přínos pro bezpečnost], Lind et al. , 2003.

[23] Zajišťují lepší výhled na vozovku tím, že lépe osvětlují zorné pole za špatné viditelnosti.

[24]www.esafetysupport.org/en/esafety_activities/esafety_working_groups/implementation_road_map.htm.

[25]www.eimpact.info.

[26] www.esafetysupport.org.

[27] www.prevent-ip.org.

[28] http://ec.europa.eu/transport/transport_policy_review/index_en.htm.

[29] Evropský výbor pro normalizaci.

[30] Asociace evropských výrobců automobilů.

[31] Asociace japonských výrobců automobilů.

[32] Asociace korejských výrobců automobilů.

[33] KOM(2007) 22 a KOM(2007) 19.

[34] KOM(2006) 314.

[35] KOM(2007) 22.

[36] KOM(2007) 19.

[37] G. Bootsma; L. Dekker. Rijkswaterstaat, Nizozemsko. Road to the Future [Cesta do budoucnosti], duben 2007.

[38] http://repositories.cdlib.org/its/path/reports/UCB-ITS-PRR-2001-13/ .

[39] http://www.smart-nets.napier.ac.uk/finalbrochure_120804.pdf.

[40] Přenosná zařízení, která řidiči automobilu pomáhají, asistují mu a slouží mu ke komunikaci nebo zábavě.

[41] Doporučení 2007/78/ES ze dne 22. prosince 2006.

[42] www.car-to-car.org.

[43] www.comesafety.org.

[44] www.ertrac.org.

[45] http://ec.europa.eu/information_society/policy/radio_spectrum/activities/rsc_work/index_en.htm.