[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 11.9.2007 KOM(2007) 511 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem o výzkumu a inovacích v oblasti bezpečnosti {SEK(2007) 1138}{SEK(2007) 1139} SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem o výzkumu a inovacích v oblasti bezpečnosti Úvod Bezpečnostní hrozby, kterým čelí Evropa, mají mnoho aspektů, jsou vzájemně propojené, komplexní a více mezinárodní svým dopadem, a v tom je vnitřní a vnější bezpečnost rostoucí měrou neoddělitelná[1]. Bezpečnosti nemůže žádný členský stát dosáhnout sám. Téměř devět z deseti občanů Evropské unie (EU) se domnívá, že otázky bezpečnosti by měly být řešeny nikoliv pouze na vnitrostátní úrovni, ale rovněž na úrovni EU[2]. V této souvislosti je jedním z hlavních cílů Evropy chránit své hodnoty otevřené společnosti a občanských svobod, a současně reagovat na zvýšenou bezpečnostní hrozbu. Evropa ale zároveň musí zabezpečit své hospodářství a jeho konkurenceschopnost proti zvýšené hrozbě narušení svých základních hospodářských infrastruktur, včetně průmyslových aktiv a dopravy, energetiky a informačních sítí. Provádění účinné politiky pro bezpečnost v Evropě vyžaduje komplexní soubor nástrojů, jež zahrnují vynucování práva, zpravodajství, soudní, hospodářské, finanční a technologické aspekty. V neustále se měnícím a více technologickém světě je téměř nemožné zaručit bezpečnost bez podpory znalostí a technologie. Výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti poskytují praktická opatření a řešení na podporu provádění politiky. Nová řešení v oblasti bezpečnosti by měla nabídnout způsoby, jak zvýšit bezpečnost našich občanů, a přitom jim nezpůsobit další zbytečnou zátěž v každodenním životě. Technologie usnadňuje zjišťování nebezpečných materiálů, se kterými se obchoduje. To samé platí pro hraniční kontroly, aby se nelegálním přistěhovalcům, obchodníkům s lidmi, pašerákům drog a teroristům zabránilo ve zneužívání skutečnosti, že kontroly na vnitřních hranicích byly v rámci Schengenského prostoru zrušeny. Inovativní a sofistikovaná řešení a systémy pomohou zabránit podvodům u průkazů totožnosti pomocí, mimo jiné, biometrických údajů ve vízech, v pasech, v povoleních k pobytu a v jiných dokumentech. Komise podstatně zvýšila zdroje věnované na výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti. 7. rámcový program EU pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP) obsahuje silné bezpečnostní téma pro vývoj technologií, jež jsou potřebné k zajištění bezpečnosti občanů před hrozbami, jako například terorismu a trestné činnosti, přírodních pohrom a průmyslových havárií, a zároveň ctí základní lidská práva a zvažuje společenské aspekty. Rovněž pomůže strukturovat a koordinovat evropské a vnitrostátní úsilí v oblasti výzkumu. Finanční rámcový program „Bezpečnost a ochrana svobod“ v rámci oblasti práva, svobody a bezpečnosti se týká operativní spolupráce a studií zaměřených na politiku v oblasti předcházení trestné činnosti a terorismu a boji proti nim. Veřejné investice jsou pro sektor bezpečnosti rozhodující. Veřejné a vládní organizace budou často koncovými uživateli bezpečnostních aplikací a technologií. Obecně je zapotřebí aktivněji zapojit veřejný sektor do vytváření strukturovaného a účinného bezpečnostního trhu. Soukromý sektor rovněž sehraje významnou úlohu: vytváření příslušných bezpečnostních schopností vyžaduje silnou a konkurenceschopnou průmyslovou základnu, jež sama závisí na přesném určení potřeb zákazníků, pro které se vytvářejí nové výrobky, systémy a služby. Je zapotřebí řešit mnoho průřezových politických otázek, které se týkají vytvoření takovéto konkurenceschopné průmyslové základny a plnění bezpečnostních potřeb veřejného sektoru a občanů. To zahrnuje zlepšení způsobů, jakými systémy společně fungují a vzájemně se propojují, a to vypracováním společných norem, výměnou osvědčených postupů a přínosem k úvahám o zlepšení postupů veřejných zakázek, koordinací evropských a vnitrostátních programů v oblasti výzkumu bezpečnosti, podporou zapojení malých a středních podniků do dodavatelského řetězce, který zahrnuje koncové uživatele, a vytvářením strategie mezinárodní spolupráce. Vytváření a provádění účinné strategie v oblasti výzkumu bezpečnosti proto vyžaduje účast všech zúčastněných subjektů v soukromém a veřejném sektoru, jak na národní, tak na evropské úrovni. V této souvislosti jsou specifické cíle politiky dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem o výzkumu a inovacích v oblasti bezpečnosti následující: - spojit všechny zúčastněné subjekty za účelem projednání průřezových otázek a otázek společného zájmu, usnadnit posouzení jejich rozdílné síly a zdrojů, zjistit, v jakých oblastech by mohlo docházet k synergiím nebo ke společnému programování; - určit návrhy na vytvoření strategické agendy pro výzkum a inovaci v oblasti bezpečnosti se zapojením vnitrostátních a evropských zúčastněných subjektů a předložit společný a jasný názor na potřeby a priority evropského výzkumu v oblasti bezpečnosti; - sdílet nápady, názory a osvědčené postupy za účelem lepšího využití stávajících schopností a zvýšeného využití technologií týkajících se oblasti bezpečnosti, např. aby se kromě jiného v současném finančním programovacím období co nejlépe využily různé finanční nástroje. Komise se domnívá, že hlavním nástrojem pro dosažení těchto cílů bude vytvoření fóra pro rozvoj dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem o výzkumu a inovacích v oblasti bezpečnosti EU. Toto Evropské fórum pro výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti (dále jen ESRIF) má stavět na práci, kterou již provedla skupina osobností[3] a Evropský poradní výbor pro výzkum v otázkách bezpečnosti (ESRAB)[4]. Cílem tohoto sdělení je zdůraznit zásady evropské agendy pro výzkum v oblasti bezpečnosti a poukázat na důležitost řádného dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem o evropském výzkumu a inovacích v oblasti bezpečnosti . Snaží se vytvořit základ pro vzájemnou důvěru a vydláždit cestu k užší integraci iniciativ Společenství týkajících se bezpečnosti. 1. POTřEBA SPOLEčNÉHO A JASNÉHO NÁZORU NA POTřEBY A PRIORITY EVROPSKÉHO VÝZKUMU V OTÁZKÁCH BEZPEčNOSTI Evropská unie reagovala na potřebu dalšího výzkumu v otázkách bezpečnosti dvěma sedmiletými rámcovými programy[5] pro oblast bezpečnosti s celkovým financováním ve výši 2,135 miliardy EUR na období 2007–2013. Je to 7. RP, který zahrnuje téma bezpečnosti a rámcový program EU o „Bezpečnosti a ochraně svobod“. Mezi těmito dvěma programy se sleduje soudržný přístup s cílem zajistit přechod mezi různými druhy výzkumných činností. V současné době je možné rozlišit dva druhy činností v oblasti bezpečnosti: Na základě rozpočtu ve výši 1,4 miliardy EUR je cílem bezpečnostního tématu 7. RP vytvoření technologií k vybudování potřebných schopností na ochranu před terorismem a trestnou činností, na kontroly hranic, na ochranu kritické infrastruktury a na krizové řízení. Téma bezpečnosti vychází z doporučení „skupiny osobností“ (GoP)[6] a „Evropského poradního výboru pro výzkum v otázkách bezpečnosti“ (ESRAB)[7]. ESRAB již vycházel z filozofie dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem, která zahrnovala konečné uživatele a pomáhala formulovat výzkumné činnosti v rámci 7. RP. Je to pokračování tříleté „Přípravné akce v oblasti výzkumu bezpečnosti“ (PASR), kterou zahájila Komise v roce 2004 s celkovým rozpočtem ve výši 45 milionů EUR. V rámci tématu Informační a komunikační technologie (IKT) rámcového programu se rovněž realizují významné činnosti ve výzkumu otázek bezpečnosti. V rámci 6. RP činil rozpočet na výzkum bezpečnosti IKT 150 milionů EUR a 90 milionů EUR již bylo vyčleněno na první dva roky 7. RP. Rámcový program o „Bezpečnosti a ochraně svobod“ nyní rovněž zahrnuje činnosti týkající se bezpečnosti a obsahuje dva specifické programy, konkrétně: - prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností a - předcházení trestné činnosti a boj proti ní. Plánovaný rozpočet na tyto programy pro období 2007–2013 činí 745 milionů EUR. V rámci finančních nástrojů, které měly bezpečnostní politiky k dispozici, se realizovaly krátkodobé studie zaměřené na politiku. V minulosti sem patřil program AGIS, který podporoval spolupráci mezi organizacemi vymáhajícími právo, soudnictvím a odborníky z členských států EU, a kandidátskými zeměmi v trestních věcech a v boji proti trestné činnosti. Program běžel od roku 2003 do konce roku 2006 s rozpočtem ve výši přibližně 59 milionů EUR. - Mezinárodní spolupráce Evropský výzkum v oblasti bezpečnosti má globální kontext, což znamená, že Evropa musí být otevřená dialogu o výzkumu a inovacích v oblasti bezpečnosti se třetími zeměmi. 7. RP zajišťuje zvýšenou účast výzkumných pracovníků a výzkumných institucí ze všech partnerských zemí mezinárodní spolupráce a industrializovaných zemí s omezeními týkajícími se určitých aspektů důvěrnosti. Kromě toho se právnické subjekty z přidružených zemí mohou účastnit výzkumu otázek bezpečnosti v rámci 7. RP, a to se stejnými právy a povinnostmi jako členské státy[8]. Začlenění třetích zemí přinese různé názory a zajistí spojitost mezi Společnou agendou pro výzkum a inovaci v oblasti bezpečnosti a činnostmi výzkumu v oblasti bezpečnosti v ostatních částech světa. Vstupem v platnost těchto dvou rámcových programů EU se podstatně zvyšují zdroje věnované bezpečnosti a výzkumu v oblasti bezpečnosti a posílí se spolupráce a synergie. | 2. VÝZKUM BEZPEčNOSTI PODPORUJE OBLAST PRÁVA, SVOBODY A BEZPEčNOSTI EU Jedním z hlavních cílů bezpečnostních politik EU je předcházet následkům ohrožení bezpečnosti území, obyvatelstva nebo kritických infrastruktur EU, odhalovat je, reagovat na ně a odstraňovat je. EU provádí několik činností týkajících se bezpečnosti v různých oblastech politiky, jako je například právo, svoboda a bezpečnost, výzkum, doprava a energetika, informační společnost, životní prostředí, zdraví a ochrana spotřebitelů a vnější vztahy. Když Unie chrání právo občanů EU na bezpečnost, podporuje tím a chrání jejich možnost volně pracovat a cestovat po celé EU, právní stát, svobodu projevu a shromažďování, právo na soukromí a ochranu údajů a právo na spravedlivé soudní řízení. Výzkum v oblasti bezpečnosti může přispět k ochraně jak bezpečnosti, tak údajů. Dialog mezi veřejným a soukromým sektorem o výzkumu v otázkách bezpečnosti může být obzvláště důležitý v následujících oblastech. - Zvýšení bezpečnosti infrastruktur a veřejných služeb Úkolem je ochrana kritických infrastruktur a systémů veřejných služeb před poškozením, zničením nebo narušením úmyslnými teroristickými činy, přírodními pohromami, nedbalostí, mimořádnými událostmi nebo nabouráním počítačových systémů, trestnou činností a zlomyslným chováním. Je třeba vypracovat účinná technologická řešení. Dne 12. prosince 2006 přijala Evropská komise sdělení o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury (EPCIP)[9] a návrh směrnice o určování a označování evropské kritické infrastruktury. - Organizovaná trestná činnost a terorismus Za účelem odhalení a sledování teroristů a činností organizované kriminality je zapotřebí vytvořit bezpečné prostředky pro výměnu informací a financování. Patří sem bezpečná komunikace a kontrola informačních infrastruktur, např. internetu. V případě zbraní teroristů je prioritou detekce, sledování, hledání, zjišťování a neutralizace CBRNE (chemických, biologických, radiologických a nukleárních látek a výbušnin) a vysokofrekvenčních zbraní. Veřejní a soukromí operátoři musí pracovat na zvýšení bezpečnosti legálně vyrobených výbušnin, aby se zabránilo teroristům v používání improvizovaných výbušnin. Komise brzy přijme akční plán EU na ochranu a bezpečnost výbušnin a rozbušek. - Bezpečnost a společnost Technologie je důležitým nástrojem evropských společností při předcházení potenciálním bezpečnostním hrozbám, reakci na ně, jejich řízení a zmírňování. To ale funguje pouze ve spojení s organizačními dohodami a zásahem lidí. Proto je nezbytné doplnit výzkum zaměřený na technologie výzkumem politických, společenských a lidských otázek. Systémy zpracování údajů jsou navrženy tak, aby sloužily občanům. Tyto systémy musí bez ohledu na národnost osob nebo jejich bydliště ctít jejich základní práva a svobody, zejména právo na soukromí, a přispívat k hospodářskému a společenskému pokroku, k rozšiřování obchodu a zvyšování blahobytu jednotlivců. Budoucí technologický rozvoj by měl zvýšit ochranu osobních údajů a soukromí, a současně poskytovat prostředky pro průhledné a zodpovědné vymáhání práva. V tomto ohledu je vývoj technologií zvyšujících ochranu soukromí[10] cestou, kterou by se měl dialog mezi veřejným a soukromým sektorem ubírat. - Inteligentní ostraha a posílení kontroly na hranicích Bezpečnost hranic musí být řešena v souvislosti s integrovaným řízením hranic zajišťujícím legitimní obchod a pohyb lidí, a tím podporovat Schengenský systém, úsilí vnitrostátních orgánů a snahy agentury Evropské unie pro vnější hranice FRONTEX. Musí pokračovat sbližování systémů řízení informací, interoperabilita, odborná příprava a postupné zavádění osvědčených postupů. Vazba na normalizaci, regulaci a právní předpisy a na související testování, hodnocení a certifikaci je rozhodující. V oblasti nelegálního přistěhovalectví je cílem vytvořit originální, spolehlivá a flexibilní řešení pro určení nelegálních pohybů a současně nebránit přehnaně toku velké většiny legitimních cestovatelů a vozidel. Cílem u obchodu s drogami, zbraněmi a nepovolenými látkami je narušit sítě a současně se zabývat sledovatelností, bezpečností dodavatelských řetězců zboží a normalizací logistických sítí a hledat dostupnější přímá řešení, jakož i hledat způsoby, jak snížit jednotkové ceny a detekční doby. Současná technologie omezuje ostrahu některých částí vnějších hranic, např. pobřežní oblasti, a není vhodná k detekci a sledování malých plavidel, které se používají pro pašování lidí, drog atd. do Schengenského prostoru. Výzkum a technologický rozvoj by se měly zaměřit na technické nástroje pro ostrahu (např. bezpilotní vzdušný dopravní prostředek (UAV), satelity). - Obnovení bezpečnosti v případě krize Musíme zajistit, aby vlády, tísňové služby a společnosti byly lépe připraveny zvládat nepředvídatelné katastrofické události pomocí nových, inovačních a dosažitelných řešení. Úkolem je rovněž zlepšit nástroje, infrastruktury, postupy a organizační rámce pro reagování na události a odstraňování následků mnohem účinněji a efektivněji, a to jak v průběhu mimořádné události, tak po ní. 3. KONKURENCESCHOPNOST EVROPSKÉHO PRůMYSLU V OBLASTI VÝZKUMU BEZPEčNOSTI Bezpečnostní trh je složitý a heterogenní trh s civilními a obrannými aplikacemi. Bezpečnostní technologie a řešení jsou skutečnou součástí odvětví, a byly vytvořeny v rámci široké škály průmyslových odvětví, jež zahrnují např. dopravu, energetiku, životní prostředí, informační společnost, telekomunikace, zdravotnictví. To rovněž umožní, aby se malé a střední podniky zapojily do nového bezpečnostního trhu. Bezpečnostní technologie a řešení jsou rozmanitá a obsahují takové prvky, jako je umístění, ověření, identifikace, hodnocení rizik a přehled o situaci. Účinná průmyslová politika na podporu bezpečnostního trhu by měla zahrnovat regulaci, normalizaci, přístup k rizikovému kapitálu a soudržnou strategii výzkumu a trvalé financování. Normalizace provedená v souladu s příslušnými pravidly pro hospodářskou soutěž[11] se osvědčila jako účinný nástroj pro soudržné a účinné provádění evropské legislativy v rámci různých politik EU. Normy jsou účinné nástroje všech zúčastněných subjektů, včetně veřejného sektoru v postavení odběratele zboží a služeb, protože za účelem splnění požadavků koncového uživatele dodávají interoperabilitu a stálost. Normy jako nástroj pro získávání jsou klíčovým prvkem tvorby trhu v oblasti bezpečnosti na evropské a mezinárodní úrovni. Evropský úřad pro normalizaci CEN zřídil pracovní skupinu na „ochranu a bezpečnost občana“ (BT/WG161), která se zaměřuje na: - koordinaci činností v oblasti normalizace, obzvláště u ISO; - potenciální nové normalizační činnosti; - reakci na dotazy zúčastněných subjektů, zejména od orgánů EU. ESRIF může pro stanovení norem na evropské úrovni pomoci identifikovat prioritní oblasti a zohlednit nezbytnost zpřístupnění norem malým a středním podnikům. ESRIF by mělo rovněž mapovat celý dodavatelský řetězec civilní bezpečnostní technologie a analyzovat ekonomiku bezpečnosti, a to podporováním iniciativ ke zjištění a stanovení kvantitativních cílů. Společný plán výzkumu v oblasti bezpečnosti, který zahrnuje všechny veřejné a soukromé evropské zúčastněné subjekty jak ze strany nabídky, tak poptávky, a je zaměřen na uživatele, vytvoří příležitosti pro soudržnější programování výzkumu a financování, jež by mělo vést k lepší inovaci. Měl by rovněž podnítit investice soukromého sektoru do strategických priorit výzkumu, které by doplnily veřejné investice. Kromě toho odpovídá obecnému cíli, jímž je vybudování skutečného evropského výzkumného prostoru, zejména podporou lepší souvislosti investic do výzkumu a rozvoje, které se přidělují na vnitrostátní, regionální a evropské úrovni[12]. To nakonec posílí bezpečnostní trh EU a konkurenceschopnost průmyslu a ostatních poskytovatelů technologií a řešení. Silnější a soudržnější bezpečnostní trh přispěje k růstu a podpoře lisabonského procesu. 4. POTřEBA SPOJIT VÝZKUM V OBLASTI BEZPEčNOSTI S VEřEJNÝMI A SOUKROMÝMI ZÚčASTNěNÝMI SUBJEKTY Existuje několik otázek, které je nezbytné zde řešit: - Je zapotřebí posílit dialog mezi poptávkou a nabídkou bezpečnostních technologií a řešení , aby se získal společný a jasný názor na potřeby a priority evropského výzkumu v oblasti bezpečnosti. - Zdroje pro výzkum v oblasti bezpečnosti jsou rozptýleny mezi evropskými, vnitrostátními a regionálními úrovněmi a rovněž mezi veřejnými a soukromými zúčastněnými stranami: dobrá koordinace pomůže optimálně využít stávající schopnosti a zvýšenou výměnu informací, aby nedocházelo ke zbytečnému zdvojování, a posílí spolupráci, např. u přeshraničních otázek jako je bezpečnost letišť, detekce kapalných výbušnin atd. - V určitých oblastech existuje potřeba lepší mezinárodní spolupráce. - Je třeba spolupracovat s evropskými subjekty, jako jsou Europol, FRONTEX, Evropská obranná agentura, a rovněž s mezinárodními organizacemi (např. UNICRI). - Je zapotřebí posílit synergie mezi různými prvky evropské bezpečnosti (politika, provádění, normalizace, výzkum a ostatní související činnosti) na evropské a vnitrostátní úrovni. - Koncoví uživatelé se někdy zapojují do pozdních fází výzkumných projektů: výzkum by měl být víceoborový a zahrnovat koncové uživatele a dodavatele ihned od začátku. - Je zapotřebí zlepšit šíření a využívání výzkumných výsledků. - Je zapotřebí zlepšit dostupnost a přístup ke kvalitnímu výzkumu na úrovni EU. - Výzkum v oblasti bezpečnosti povede k vývoji nových systémů a procesů. Jejich převzetí bude podporováno vypracováním evropských norem, na které by měly být případně vystaveny normalizační mandáty pro Evropské organizace pro normalizaci. - Tyto cíle by měly být jasně stanoveny v plánu a měly by získat vysokou politickou podporu a zviditelnění. Využívání stávajících databází, jako je např. CORDIS – Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj (http://cordis.europa.eu), rychle umožní podporu cílů ESRIF za účelem výměny nápadů, šíření informací a podpory výzkumných výsledků. Výzkum v oblasti bezpečnosti může významně přispět k agendě pro růst a zaměstnanost, protože evropský průmysl má příležitost se stát hlavním hráčem na globálním bezpečnostním trhu. Je zapotřebí spojit strany poptávky a nabídky technologií a řešení, instituce EU a členské státy, aby přistoupily k řešení několika specifických otázek a problémů výzkumu v oblasti bezpečnosti. | 5. SPOJOVÁNÍ SIL: ZřIZOVÁNÍ EVROPSKÉHO FÓRA PRO VÝZKUM A INOVACE V OBLASTI BEZPEčNOSTI (ESRIF) 1. Poslání a cíle - Cílem ESRIF je podporovat tvorbu politik v oblasti civilní bezpečnosti s příslušnou technologickou a znalostní základnou, a to vytvořením a prováděním střednědobého a dlouhodobého Společného plánu výzkumu v oblasti bezpečnosti, který se bude týkat všech evropských zúčastněných subjektů, včetně zemí přidružených k 7. RP, jak na straně nabídky, tak na straně poptávky, průmyslu a akademické obce a ostatních. Tento program by měl obsahovat výzkumný plán, který je založen na budoucích potřebách veřejných a soukromých koncových uživatelů a na moderních bezpečnostních technologiích. Všechny zúčastněné subjekty by měly úzce sledovat jeho realizaci. Díky spojení nabídkové a poptávkové strany výzkumu v oblasti bezpečnosti má fórum zajistit, aby výzkum měl význam a přispíval k tvorbě politik týkajících se bezpečnosti. Má rovněž sloužit k vytvoření společné základny pro výzkumné činnosti, zejména prostřednictvím vnitrostátních programů i programů EU. Úloha ESRIF bude výhradně konzultativní. To je v souladu s doporučeními ESRAB. ESRIF má rozvíjet své činnosti v plném souladu se základními právy, zejména s ochranou osobních údajů, a současně bude dodržovat ustanovení o bezpečnosti v rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom (včetně 2006/548/ES, Euratom o průmyslové bezpečnosti). - Cílem ESRIF je především pomoci evropskému bezpečnostnímu odvětví tím, že bude: - posilovat a zdůrazňovat důležitost dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti Evropského výzkumu bezpečnosti spojováním strany poptávky a nabídky bezpečnostních technologií, ukazováním nových perspektiv pro využití technologií a vytvářením ovzduší vzájemné důvěry a spolupráce; - stimulovat inovativní myšlení k řešení vznikající hrozby a podporovat budoucí příležitosti a pokrok ve vědě, technologii a v jiných oblastech (sociologie, kultura, ekonomika atd.); - neustále analyzovat budoucí potřeby v oblasti bezpečnostní schopnosti v souvislosti se stávajícími a budoucími hrozbami na základě systematických posouzení zranitelnosti a schopnosti na straně nabídky předkládat příslušné technologie a řešení. To by v příslušných případech mělo vést k definici společných potřeb uživatelů (jak veřejných, tak soukromých); - podporovat integraci plně inovačních dodavatelských řetězců v celé Evropě (koncových uživatelů; výzkumných společností; průmyslu, včetně malých a středních podniků). Vytvoření účinných technologických mechanismů dohledu bude rozhodující, aby se do bezpečnostních řešení integrovaly nevhodnější technologie, které budou nákladově efektivní. 2. Struktura ESRIF bude zřízeno se souhlasem členských států a organizováno zúčastněnými stranami. Bude mít jedno plenární zasedání s vyváženým zastoupením všech zúčastněných stran ve výzkumu v oblasti bezpečnosti z veřejného a soukromého sektoru, tj. průmyslu, výzkumných zařízení, veřejných a soukromých koncových uživatelů, organizací občanské společnosti, evropských institucí, zejména Evropského parlamentu a evropských organizací[13]. ESRIF určí počet pracovních skupin po svém ustavení, a odhadem zapojí celkem 200–300 přispěvatelů s menšími ad hoc skupinami, které budou provádět konkrétní činnosti: Je možné vytvořit skupinu, která bude doprovázet proces na politické úrovni v určitých fázích, zejména během přípravy závěrečné zprávy ESRIF. Cílem Evropského fóra pro výzkum a inovace v oblasti bezpečnosti bude formulování Společného plánu EU v oblasti výzkumu bezpečnosti a postup jeho provádění. Rovněž přispěje do evropské veřejné diskuse o otázkách bezpečnosti, technologie a inovací. | 6. ZÁVěRY A HLAVNÍ AKCE 1. Spolehlivý dialog mezi veřejným a soukromým sektorem o evropském výzkumu v oblasti bezpečnosti a inovací je velmi důležitý pro zajištění vzájemné důvěry mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami. Připravil by spolehlivý základ k zajištění dlouhodobých řešení bezpečnosti ve prospěch občanů EU. Hlavním nástrojem k dosažení těchto cílů by mělo být fórum pro rozvoj dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem o výzkumu a inovacích v oblasti bezpečnosti EU (ESRIF). 2. Inaugurační zasedání ESRIF je naplánováno na září 2007 a očekává se, že fórum bude plně funkční ke konci roku. Fórum bude zřízeno na omezenou dobu, tj. do konce roku 2009. 3. Komise se bude aktivně účastnit jednání fóra. ESRIF předloží zprávu o pokroku dosaženém v roce 2008 a Komise provede inventuru těchto prvních výsledků a na podzim roku 2008 bude reagovat sdělením. 4. ESRIF má předložit společný plán výzkumu v oblasti bezpečnosti ke konci roku 2009. Plán bude případně obsahovat doporučení pro veřejné orgány. 5. ESRIF má být prvním krokem v procesu dialogu mezi veřejným a soukromým sektorem a je zamýšleno tak, aby spojení zúčastněných subjektů bylo trvalejší a strukturovanější. ANNEX The Security theme under FP7 and security activities under the EU Framework Programme on ‘Security and Safeguarding Liberties’ 1. In March 2004, the Commission launched a three-year “Preparatory Action” in the field of Security Research. With three annual budgets of € 15 million, the Preparatory Action was a first step towards the Security theme of FP7. Participants included companies in the aerospace, information & communication technologies, system integrators and defence sectors. Under the Preparatory Action, 39 projects have been launched covering the areas of situation awareness, protection of networked systems, protection against terrorism, crisis management and interoperability of control and communications systems. The Security theme in FP7 will develop the technologies for building capabilities needed to ensure the security of citizens from threats such as terrorism and crime, natural disasters and industrial accidents, while having due regard for fundamental human rights and societal aspects. It will also be an instrument to structure and coordinate European and national research efforts. Its budget is € 1.4 billion over seven years (2007-2013). The Security theme work programme is based on the ESRAB report[14]. It is structured on the basis of four security missions of high political relevance which relate to specific security threats. Missions: 1. Security of citizens 2. Security of infrastructures and utilities 3. Intelligence surveillance and border security 4. Restoring security and safety in a crisis Three domains of cross-cutting interest were selected as well: Cross cutting: 5. Security systems integration, interconnectivity and interoperability 6. Security and society 7. Security research coordination and structuring The governance of the FP7 Security theme is organised in close cooperation between Member States' authorities and the Commission. On this basis, mutual information on national security research activities and results can be exchanged and common strategies developed. 2. The EU Framework Programme on ‘Security and Safeguarding Liberties’ AGIS (2003-2006) was set up to help legal practitioners, law enforcement officials and representatives of victim assistance services from the EU Member States and Candidate Countries to set up Europe-wide networks, as well as to exchange information and best practices. It also aimed at encouraging Member States to step up co-operation with applicant and third countries. The EU Framework Programme on ‘Security and Safeguarding Liberties’ (2007-2013) consists of two financial instruments encompassing the following specific programmes: "Prevention of and Fight against Crime"[15] and "Prevention, Preparedness and Consequence management of Terrorism and other Security related risks"[16]. Budget 2007-2013 Total amount over the 2007-2013 period | Framework programme: Security and safeguarding Liberties Including: | € 745.00 million | - Specific programme: Prevention of and fight against crime | € 597.60 million | - Specific programme: Prevention, Preparedness and Consequence Management of Terrorism and other Security related risks | € 137.40 million | As a follow-up to AGIS, the framework programme is concerned with effective operational co-operation in the fight against, and prevention of, crime and terrorism. The objectives of the Specific programme: Prevention of and fight against crime are: 8. to stimulate, promote and develop horizontal methods and tools necessary for strategically preventing and fighting crime and guaranteeing security and public order, such as the work carried out in the European Union Crime Prevention Network, public-private partnerships, best practices in crime prevention, comparable statistics, applied criminology and an enhanced approach towards young offenders; 9. to promote and develop coordination, cooperation and mutual understanding among law enforcement agencies, other national authorities and related Union bodies in respect of the priorities identified by the Council, in particular as set out by Europol's Organised Crime Threat Assessment; 10. to promote and develop best practices for the protection of and support for witnesses; 11. to promote and develop best practices for the protection of crime victims. The objectives of the Specific programme: Prevention, Preparedness and Consequence Management of Terrorism and other Security related risks are to stimulate, promote and develop measures on prevention, preparedness and consequence management based, inter alia , on comprehensive threat and risk assessments, subject to supervision by Member States and with due regard for existing Community competence in that matter, and aiming to prevent or reduce risks linked with terrorism and other security related risks. The most recent examples of research projects financed by AGIS include: - Police Detention in Europe: a comparative study of the provision of services for problematic drug and alcohol users - Implementation study for an international child sexual exploitation image database - Optimisation of methods for identifying persons in photographs (photo identification): a contribution to combating and preventing crime in Europe - Study on Corruption within the Public Sector - Cyber crime Investigation (developing an international training programme for the future / delivering an intermediate level accredited modular international training programme (two projects) - Training in efficient amphetamine comparison using a harmonised methodology and sustainable database. Calls for proposals for action and operating grants are regularly published for these specific programmes. Information is available at: http://ec.europa.eu/justice_home/funding/intro/funding_security_en.htm [1] Komise bude dále analyzovat rozsah a způsoby, jakými mohou výsledky činností, jež se provádějí v rámci tohoto sdělení, pomáhat a doplňovat akce vnější politiky a příslušné nástroje. V současné době Komise připravuje sdělení o lepší koordinaci úlohy vnější pomoci EU v oblasti bezpečnosti. [2] Speciální Eurobarometr, „Úloha Evropské unie v oblasti práva, svobody a bezpečnostní politiky“, šetření v terénu: červen - červenec 2006, zveřejnění: únor 2007. [3] „Skupina osobností“ (GoP) byla ustavena v roce 2003. Ve své závěrečné zprávě (Výzkum pro bezpečnou Evropu: Zpráva skupiny osobností k výzkumu v oblasti bezpečnosti, 15. března 2004, http://ec.europa.eu/enterprise/security/doc/gop_en.pdf.) doporučila skupina osobností zahájit v rámci 7. RP téma o výzkumu v oblasti bezpečnosti s minimální hranicí ve výši 1 miliardy EUR ročně, jakož i zřízení „Evropského poradního výboru pro výzkum v otázkách bezpečnosti“ (ESRAB). [4] Výbor ESRAB byl zřízen rozhodnutím Komise 2005/516/ES dne 22. dubna 2005 a svou závěrečnou zprávu zveřejnil dne 22. září 2006. Výbor doporučuje, aby se prováděl víceoborový výzkum zaměřený na úkol. Do definování a realizování projektu by se měli zapojit koncoví uživatelé a dodavatelé. Zpráva určila několik oblastí pro stimulování inovace a lepšího využití výzkumu v získaných výrobcích a službách. Zpráva ESRAB rovněž navrhla „zřízení Rady pro evropskou bezpečnost na podporu většího dialogu a společného názoru na potřeby evropské bezpečnosti. Rada by měla nebyrokratickým způsobem spojit oficiální vrcholové zástupce z veřejných a soukromých společností ke společnému vypracování plánu strategické bezpečnosti, a měla by působit jako možný referenční orgán pro provádění stávajících programů a iniciativ“. [5] Rámcový program zastřešuje různé finanční programy EU týkající se určitého tématu. [6] Výzkum pro bezpečnou Evropu: Zpráva skupiny osobností o výzkumu v otázkách bezpečnosti, 15. března 2004. „Výzkum v otázkách bezpečnosti: další kroky“, 9. září 2004. [7] Zpráva za rok 2006 výboru ESRAB doporučuje, aby se prováděl víceoborový výzkum zaměřený na úkoly. Do definování a realizace projektu by se měli zapojit koncoví uživatelé a dodavatelé. Zpráva určila několik oblastí pro stimulování inovací a lepšího využití výzkumu v získaných výrobcích a službách. [8] Mezi devět současných přidružených zemí 7. RP patří: Chorvatsko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Island, Izrael, Lichtenštejnsko, Norsko, Srbsko, Švýcarsko a Turecko. [9] KOM(2004) 702. [10] Viz „Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o podpoře ochrany osobních údajů prostřednictvím technologií zvyšujících ochranu soukromí (PETs), KOM(2007) 228. [11] Viz zejména Pokyny Komise o použitelnosti článku 81 Smlouvy o ES na dohody o horizontální spolupráci, Úř. věst. C 3, 6.11.2001, s. 2 kapitola 6. [12] Zelená kniha Evropské komise „Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy“ ze dne 4. dubna 2007 navrhuje proces společné tvorby programu, do kterého se zapojí členské státy, regiony a jiné subjekty, pokud jde o množství společenských výzev, KOM(2007) 161. [13] Původní členy fóra navrhly členské státy a přidružené země po formální výzvě Komise. [14] The ESRAB Board was created by Commission Decision 2005/516/EC on 22 April 2005 and published its final report on 22 September 2006. [15] Council Decision 2007/125/JHA of 12 February 2007 establishing for the period 2007 to 2013, as part of General Programme on Security and Safeguarding Liberties, the Specific Programme ‘Prevention of and Fight against Crime’. [16] Council Decision 2007/124/EC of 12 February 2007 establishing for the period 2007 to 2013, as part of General Programme on Security and Safeguarding Liberties, the Specific Programme ‘Prevention, Preparedness and Consequence Management of Terrorism and other Security related risks’.