[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 25.6.2007

KOM(2007) 358 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE

Zpráva o politice hospodářské soutěže za rok 2006 {SEK(2007)860}

1. Hospodářská politika v roce 2006 nadále zajišťovala a vytvářela podmínky, které trhům umožňují, aby fungovaly v rámci režimu hospodářské soutěže ve prospěch evropských spotřebitelů a podniků. To znamenalo na straně jedné řešit selhání trhů vyplývající z protisoutěžního chování účastníků trhu a z některých tržních struktur a na straně druhé ve všech hospodářských odvětvích přispívat k celkovému rámci hospodářské politiky, který napomáhá účinné hospodářské soutěži.

2. První oddíl této zprávy obsahuje přehled toho, jak byly obecně dále rozvíjeny a uplatňovány nástroje hospodářské politiky, konkrétně antimonopolní pravidla, pravidla týkající se spojování podniků a pravidla státní podpory. Druhý oddíl pojednává o tom, jak byla kombinace těchto i jiných nástrojů použita ve vybraných prioritních odvětvích ke sledování cílů hospodářské politiky. Třetí oddíl obsahuje přehled spolupráce v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž a s vnitrostátními soudy. Čtvrtý oddíl pojednává o mezinárodních činnostech. V pátém oddíle je uveden stručný popis interinstitucionální spolupráce. Další informace lze nalézt v podrobném pracovním dokumentu útvarů Komise[1] a na internetových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěž[2].

1. NÁSTROJE

1.1. Antimonopolní pravidla – články 81 a 82 SES

1.1.1. Stanovení pravidel a politiky

3. Kromě náležitých sankcí, jež mají kartely potrestat a odstrašit, vyžadují úspěšná opatření proti kartelům pobídky k tomu, aby jejich účastníci kartely oznamovali. Komise učinila důležitý krok směrem k odhalování a ukončování kartelů přijetím revidovaného oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů [3]. V řadě oblastí došlo k zlepšení s cílem poskytnout žadatelům více pokynů a zvýšit transparentnost řízení. Tyto změny jsou projevem více než čtyřletých zkušeností s uplatňováním oznámení o shovívavosti z roku 2002[4] a jsou zcela v souladu s vzorovým programem shovívavosti Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, který byl přijat rovněž v roce 2006. K zlepšením patří objasnění prahových hodnot pro ochranu a snížení pokut a podmínek, jež musí žadatelé splnit, a změny řízení, např. zavedení systému určování pořadí podle volného uvážení.

4. Pokuty mají rozhodující význam při odrazování společností, aby porušovaly pravidla hospodářské soutěže. V zájmu zvýšení odrazujícího účinku sankcí Komise přijala nové pokyny pro výpočet pokut uložených podnikům, které porušily článek 81 nebo článek 82 SES[5]. Podle těchto nových pokynů bude u každého účastníka, který se podílel na protiprávním jednání, základní částka pokuty založena na podílu jeho ročních tržeb u výrobku, jehož se protiprávní jednání týká, v příslušné zeměpisné oblasti a může činit až 30 % příslušných tržeb. Aby byla plně zohledněna doba trvání protiprávního jednání, příslušná částka bude poté vynásobena počtem let, kdy se podnik podílel na protiprávním jednání. V případě provinilců dopouštějících se protiprávního jednání opakovaně může Komise pokutu zvýšit až o 100 % – přičemž každé předchozí protiprávní jednání opravňuje ke zvýšení pokuty – a přitom bude přihlížet nejen k vlastním předchozím rozhodnutím, ale rovněž k rozhodnutím vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž uplatňujících články 81 nebo 82 SES.

5. Usnadnění soukromoprávního prosazování práva pomůže zajistit, aby subjekty postižené porušením soutěžního práva ES mohly uplatnit své právo na náhradu škody, což zvýší celkovou úroveň odrazování od protiprávního jednání jako doplněk veřejnoprávního prosazování práva. Zelená kniha o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel EU stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy o ES[6] se u antimonopolní obce setkala s velkým zájmem a byla široce projednávána v Evropě i jinde. V průběhu veřejných konzultací Komise obdržela téměř 150 příspěvků od vlád, orgánů pro hospodářskou soutěž, průmyslu, spotřebitelských organizací, právníků a akademické obce. Velká většina respondentů souhlasila s tím, že oběti porušení soutěžního práva mají nárok na náhradu škody a že by vnitrostátní procesní předpisy měly napomáhat účinnému výkonu tohoto práva. Iniciativu Komise uvítal rovněž Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém stanovisku k Zelené knize[7]. V návaznosti na Zelenou knihu Komise zahrnula do svého legislativního a pracovního programu na rok 2007 přípravu Bílé knihy o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel[8].

6. V rámci Komise i mimo ni pokračovalo prosazování zásad hospodářské soutěže prostřednictvím advokacie s cílem zajistit, aby právní předpisy (na úrovni EU nebo na úrovni členských států), které sledují legitimní cíle politiky, nepoškozovaly nepatřičně hospodářskou soutěž. Soutěžní advokacie měla důležitou úlohu zejména v legislativním procesu týkajícím se nařízení REACH[9]. Komise stejně tak pokračovala ve svém úsilí při vybízení členských států, aby jako důležitý příspěvek ke splnění lisabonských cílů přezkoumaly omezení hospodářské soutěže v hlavní oblasti odborných služeb.

1.1.2. Uplatňování pravidel

7. Komise nadále přikládala velkou prioritu odhalování kartelů a odrazování od nich. Zaměřila svá opatření na významné tvrdé kartely s téměř celosvětovou nebo evropskou působností zahrnující řadu hospodářských subjektů. Komise vydala sedm konečných rozhodnutí [10], v nichž uložila pokuty 41 podnikům[11]v celkové výši 1 846 milionů EUR (v porovnání s 33 podniky a celkovou výší pokut 683 milionů EUR v roce 2005). Vydaná rozhodnutí prokazují hospodářský význam zúčastněných odvětví a dobu trvání kartelů, proto se významně zvýšila průměrná pokuta na podnik.

8. Do konce roku 2006 Komise obdržela podle oznámení o shovívavosti z roku 2002 celkem 104 žádostí o prominutí a 99 žádostí o snížení pokut. Čtyři rozhodnutí o kartelech vydaná v roce 2006 byla založena na oznámení o shovívavosti z roku 2002 a jedno na oznámení o shovívavosti z roku 1996. V těchto případech Komise rovněž značně snížila pokuty u celkem 10 společností oplátkou za poskytnutí důkazů Komisi.

9. Byly podniknuty další kroky k sankcionování zneužití dominantního postavení . Komise se zaměřila na síťová odvětví, která mají klíčový význam pro evropskou konkurenceschopnost a pro rozvoj znalostní ekonomiky v Evropě: Komise zahájila řízení proti společnosti Telefónica za údajné „omezení rozpětí“ na španělských trzích širokopásmového přístupu k internetu[12] a proti společnosti Distrigaz za údajné bránění novým dodavatelům při vstupu na belgický trh s plynem[13]. Komise dále přijala konečné rozhodnutí, v němž shledala, že společnost Tomra, výrobce přístrojů na výkup použitých nápojových obalů, porušila článek 82 SES tím, že provozovala systém výhradních dohod, individuálních množstevních závazků a individuálních retroaktivních slev, což omezilo nebo přinejmenším opozdilo vstup na trh jiných výrobců přístrojů na výkup použitých nápojových obalů[14].

10. Účinnost politiky hospodářské soutěže zvyšuje řádné ekonomické posouzení a zaměření se na chování, které může poškodit hospodářskou soutěž a následně spotřebitele. Úvahy v této oblasti pokračovaly na základě veřejných konzultací k diskusnímu dokumentu o použití článku 82 SES na případy vylučovacího zneužití dominantního postavení . Nejdůležitější témata, která byla v příspěvcích nadnesena, byla projednána při veřejném slyšení v Bruselu, jehož se zúčastnilo přibližně 350 účastníků z Evropy, USA, Japonska a Koreji.

11. Článek 9 nařízení č. 1/2003 Komisi umožňuje prohlásit závazky za závazné pro podniky, pokud takovéto závazky reagují na výhrady Komise vyjádřené v antimonopolních řízeních. Závazky byly i nadále účinným prostředkem k řešení problémů v oblasti hospodářské soutěže. V roce 2006 Komise vydala čtyři rozhodnutí o závazcích[15].

12. V roce 2006 musela Komise poprvé použít svou pravomoc stanovit penále ve smyslu čl. 24 odst. 2 nařízení 1/2003 s cílem donutit podnik, aby splnil rozhodnutí, které mu nařizovalo skončit s porušováním článku 81 nebo 82 SES. Uložila společnosti Microsoft definitivní částku penále ve výši 280,5 milionů EUR za nesplnění některých povinností podle rozhodnutí roku 2004, v němž bylo shledáno porušení článku 82 SES.

13. Podle nařízení č. 773/2004 má být při stanovení lhůty pro odpověď na oznámení o námitkách brán být v úvahu čas potřebný na přípravu podání jakož i naléhavost případu a lhůta nemá být kratší než čtyři týdny od okamžiku, kdy bylo umožněno nahlížení do spisu[16]. Komise upraví svou současnou praxi stanovování lhůt pro odpověď na oznámení o námitkách, tak aby byl uvedený právní rámec lépe reflektován a aby bylo zajištěno včasné vymáhání pravidel soutěžního práva[17]. Delší lhůta než minimální lhůta předpokládaná v nařízení č. 773/2004 bude poskytnuta, budou-li to vyžadovat okolnosti případu, zejména u obzvláště složitých případů, případů s objemným spisem nebo u případů, kde možnost určitého podniku odpovědět je ovlivněna svátky v průběhu roku. Tím není dotčeno právo podniků požádat o prodloužení lhůty úředníka pro slyšení.

1.2. Kontrola spojování

1.2.1. Stanovení pravidel a politiky

14. S cílem poskytnout lepší pokyny k jurisdikčním otázkám při kontrole spojování Komise zveřejnila novou předlohu konsolidovaného jurisdikčního oznámení Komise podle nařízení o spojování[18] za účelem veřejných konzultací. Toto oznámení nahradí čtyři stávající jurisdikční oznámení, která Komise přijala v roce 1998 podle předchozího nařízení o spojování č. 4064/89[19]. Těmito oznámeními jsou (i) oznámení o pojmu spojení[20], (ii) oznámení o pojmu plně funkční společné podniky[21], (iii) oznámení o pojmu dotčené podniky[22] a (iv) oznámení o výpočtu obratu[23]. Nové oznámení bude proto v jednom dokumentu pokrývat všechny otázky jurisdikce, které jsou důležité pro stanovení pravomoci Komise podle nařízení o spojování (vyjma postoupení). Jeho přijetí se očekává v roce 2007.

1.2.2. Uplatňování pravidel

15. Počet spojení oznámených Komisi v roce 2006 dosáhl rekordního počtu 356 a překročil předchozí rekordní počet, jehož bylo dosaženo během poslední vlny spojování podniků v roce 2000. V průběhu roku Komise vydala celkem 352 konečných rozhodnutí, z toho 207 rozhodnutí bylo vydáno podle zjednodušeného postupu. Ve fázi I bylo schváleno bez podmínek 323 transakcí a 13 transakcí bylo schváleno s výhradou určitých podmínek. Došlo k mírnému nárůstu počtu řízení ve fázi II, kdy v průběhu roku bylo otevřeno 13 takovýchto případů v porovnání s 10 případy v roce 2005. Bylo přijato 10 rozhodnutí podle článku 8 a od dvou spojení oznamující strany v průběhu fáze II upustily. Nebylo vydáno žádné zakazující rozhodnutí.

16. Komise získala další zkušenosti s používáním nové podstatné zkoušky , která byla zavedena v nařízení o spojování z roku 2004. Dvěma případy „nekoordinovaných“ účinků, které stojí za povšimnutí, byly Linde/BO [24], týkající se – mimo jiné - celosvětového velkoobchodního trhu s heliem a T-Mobile Austria/tele.ring [25], týkající se rakouského maloobchodního trhu pro poskytování služeb mobilní telefonie koncovým zákazníkům. V obou případech Komise zjistila, že by spojení významně bránilo hospodářské soutěži, ačkoliv subjekt vzešlý ze spojení nezíská vedoucí postavení na relevantním trhu. Oba případy byly schváleny s výhradou dostatečných nápravných opatření navržených stranami.

17. V případě tří rozhodnutí, a to ve věci Korsnas/AD Cartonboard [26] , Inco/Falconbridge [27] a Metso/Aker Kvaerner [28]. byla pečlivě uvážena odůvodněná tvrzení, že oznámené transakce pravděpodobně povedou k efektivitě . Komise posoudila rozsah, nakolik by tato efektivita měla vliv na celkové hodnocení soutěžních účinků dotyčných transakcí, v souladu s přístupem stanoveným v pokynech pro horizontální spojování[29].

1.3. Kontrola státní podpory

1.3.1. Stanovení pravidel a politiky

18. Významného pokroku bylo dosaženo při modernizaci stávajícího rámce pravidel státní podpory v souladu s akčním plánem pro státní podpory, který Komise zahájila v roce 2005. Čtyřmi hlavními zásadami této modernizace jsou: cílenější státní podpory a jejich nižší počet; větší důraz na ekonomickou analýzu; účinnější postupy, včetně lepšího prosazování, větší předvídatelnosti a zvýšené transparentnosti; a sdílená odpovědnost mezi Komisí a členskými státy. Konzultační proces prokázal jednoznačnou podporu těchto zásad a tyto se staly jádrem vývoje politiky v roce 2006.

19. Komise zjednodušila schvalování regionální podpory přijetím nařízení o blokové výjimce pro regionální investiční podporu [30]. Členské státy již nemusí Komisi oznamovat režimy regionálních investičních podpor, jestliže tyto režimy jsou v souladu s novými pokyny k regionální podpoře[31] a schválenou mapou regionální podpory na období 2007–2013. V roce 2006 mapy regionální podpory stanovily znevýhodněné regiony způsobilé pro podporu a pro 18 členských států byly schváleny maximální výše podpory povolené v těchto regionech.

20. Komise přijala rovněž nový rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI)(R,D&I)[32]. Cílem rámce je pomoci členským státům nasměrovat větší podíl jejich celkových rozpočtů vyhrazených na státní podporu na podporu VaVaI a zaměřit státní podporu VaVaI na nejlepší projekty na základě ekonomické analýzy. To by mělo snížit narušení hospodářské soutěže a obchodu na co nejnižší míru a maximálně zvýšit účinnost veřejných výdajů. Z nových pravidel je zřejmé, že zlepšený ekonomický přístup rozvinutý v akčním plánu pro státní podpory se nyní stal realitou a jádrem politiky Komise v oblasti státních podpor.

21. Dále byly přijaty nové pokyny pro investice rizikového kapitálu [33], které členským státům umožňují zlepšit přístup malých a středních podniků k financím. Vztahují se na opatření týkající se investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků v raných fázích (počáteční fáze, fáze zahájení činnosti) a ve fázi rozvoje. Vzhledem k významu malých a středních podniků, pokud jde o urychlení hospodářského růstu a vytváření trvalých pracovních míst, tvoří pokyny důležitou součást strategie Komise v oblasti konkurenceschopnosti[34].

22. Komise přijala nové nařízení de minimis [35], které u malých dotací zrušuje povinnost, aby je předem schválila Komise. Podle nového nařízení se podpora do výše 200 000 EUR poskytnutá v průběhu tří fiskálních let nepovažuje za státní podporu.

23. V roce 2007 Komise hodlá nadále provádět akční plán pro státní podpory přijetím nových pokynů o ochraně životního prostředí, nových pravidel pro podporu v podobě záruk, nového oznámení o referenčních sazbách Komise a oznámení o navracení protiprávní a neslučitelné podpory.

1.3.2. Uplatňování pravidel

24. V roce 2006 došlo k významnému nárůstu pracovního zatížení v souvislosti s kontrolou státní podpory s 921 novým zaregistrovaným případem (nárůst o 36 % v porovnání s předchozím rokem). Komise vydala 710 konečných rozhodnutí[36], což oproti roku 2005 představuje nárůst o 12 %. Ve velké většině případů Komise opatření schválila a dospěla k závěru, že zkoumaná podpora je slučitelná s pravidly státní podpory (91 % všech rozhodnutí) nebo nepředstavuje státní podporu (4 % všech rozhodnutí). Měla-li Komise pochybnosti, zda jsou některá opatření podpory v souladu s pravidly, provedla formální šetření. Na konci tohoto vyšetřovacího řízení Komise vydala kladné nebo podmíněné rozhodnutí či rozhodnutí, že opatření není státní podporou (3 % všech rozhodnutí), nebo shledala, že podpora není v souladu s pravidly státní podpory (2 % všech rozhodnutí).

25. Hlavní případy regionální podpory se týkaly velkých investičních projektů, na něž se vztahuje víceodvětvový rámec pro regionální podporu velkým investičním projektům z roku 2002[37]. Komise schválila podporu v 9 polských věcech, které se týkaly investic do výroby televizorů s plochou obrazovkou společností LG Philips LCD Poland Sp. z o.o [38]. Kromě toho Komise schválila podporu pro dva německé investiční projekty v odvětví solární energetiky (fotočlánky), jmenovitě pro First Solar GmbH [39] a HighSi GmbH [40], a jednu investici do nového závodu na výrobu pneumatik korejské společnosti v Maďarsku[41].

26. V oblasti státní podpory pro VaVaI byl schválen velký režim podpory pro francouzskou inovační agenturu[42], na který stát vyčlenil rozpočet 2 miliardy EUR. V souladu s novým rámcem byl pečlivě analyzován dopad podpory na hospodářskou soutěž v některých případech leteckého odvětví, které se týkaly podpory pro společnosti Rolls-Royce [43] a Eurocopter [44], jakož i v případě prvního velkého projektu BioHub [45], který oznámila francouzská agentura.

27. Pokud jde o opatření rizikového kapitálu , Komise schválila Investbx [46] , investiční prostředek pro malé a střední podniky v regionu West Midlands ve Spojeném království k získávání vlastního kapitálu. Náklady spojené s vyhledáváním inovativních společností pro účely investic rizikových kapitálových fondů (např. náklady na mapování, poradenství týkající se obchodního plánu atd.) byly rovněž schváleny v jednom italském případě[47].

28. Ačkoliv zásada „znečišťovatel platí“ znamená, že by znečišťovatelé neměli být zproštění povinnosti platit za vlastní odpad, Komise v několika případech povolila podporu na ochranu životního prostředí . Velký počet schválených opatření se týkal výroby obnovitelné energie za použití různých nástrojů podpory pro tento účel, zejména investiční podpory a operativní podpory ve formě daňových zvýhodnění a garantovaných výkupních cen[48]. V souvislosti s odpadovým hospodařením pokračovala Komise v dosavadní praxi a posuzovala opatření týkající se recyklace odpadu v České republice[49] a ve Spojeném království[50] na základě článku 87 odst. 3 písm. c).

29. Podpora na vzdělávání může přispět ke společnému evropskému zájmu zvýšením rezervy kvalifikovaných pracovníků a konkurenceschopnosti průmyslu Společenství. V roce 2006 členské státy oznámily podle nařízení o blokové výjimce pro podporu na vzdělávání 57 opatření[51]. Komise mimoto obdržela řadu oznámení týkajících se zejména podpory na vzdělávání v automobilovém průmyslu[52]. Komise ověřila, zda podpora skutečně podporuje vzdělávací činnosti, které by se bez podpory neuskutečnily.

30. Podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích lze považovat za legitimní pouze tehdy, jsou-li splněny přísné podmínky. V roce 2006 Komise v řadě rozhodnutí použila nová pravidla stanovená v pokynech pro podporu na záchranu a restrukturalizaci z roku 2004. Na základě těchto pokynů vydala tři rozhodnutí o podpoře na záchranu[53], dvě rozhodnutí o schválení podpory na restrukturalizaci bez námitek[54], jedno kladné rozhodnutí[55] a nevydala žádné zamítavé rozhodnutí. Řada přijatých rozhodnutí byla dosud založena na pokynech pro podporu na záchranu a restrukturalizaci z roku 1999[56].

31. V oblasti fiskální podpory Komise zjistila, že preferenční daňový režim ve Španělsku ve prospěch přímých zahraničních investic představuje státní podporu zlepšující obchodní podmínky příjemců při vývozu zboží a služeb ze Španělska na zahraniční trhy[57]. Komise dospěla k závěru, že podpora je neslučitelná se společným trhem, jelikož v rozporu s článkem 92 SES v případě vývozu promíjí vnitřní daně.

32. Bylo vynakládáno další úsilí o zajištění účinného a okamžitého výkonu rozhodnutí o navrácení. Počet nevyřešených rozhodnutí o navrácení se trvale snižuje. Koncem roku 2006 existovalo 60 nevyřešených rozhodnutí o navrácení v porovnání se 75 na konci roku 2005. V roce 2006 bylo uzavřeno 21 nevyřešených případů navrácení podpory, zatímco vydáno bylo šest nových rozhodnutí o navrácení. Do konce roku 2006 bylo z částky 8,7 miliardy EUR, jež má být navrácena podle rozhodnutí vydaných od roku 2000, účinně navráceno přibližně 7,2 miliardy EUR (tj. 83 % celkové částky). Komise zahájila proti členským státům soudní řízení podle čl. 88 odst. 2 nebo podle čl. 228 odst. 2 SES za to, že nezajistily účinné provedení rozhodnutí o navrácení, a to v pěti případech týkajících se tří členských států[58].

2. VÝVOJ V JEDNOTLIVÝCH ODVěTVÍCH

2.1. Energetika

33. Navzdory dvěma vlnám úsilí o liberalizaci na evropské úrovni vedl významný nárůst velkoobchodních cen plynu a elektřiny, přetrvávající stížnosti na překážky vstupu a omezený výběr pro spotřebitele Komisi k tomu, že v červnu 2005 zahájila šetření ohledně fungování evropských trhů s plynem a elektřinou. Závěrečná zpráva o odvětvovém šetření , kterou Komise přijala dne 10. ledna 2007[59], umožnila pochopit fungování trhů s plynem a elektřinou na všech úrovních dodavatelského řetězce. K hlavním zjištěným problémům v oblasti hospodářské soutěže patří vysoce koncentrované velkoobchodní trhy, nedostatečné oddělení sítí a dodávek, nedostatečná nebo nedostupná přeshraniční kapacita, nedostatek spolehlivých a včasných informací o dostupnosti sítě, omezená hospodářská soutěž na maloobchodních trzích a malá velikost vyrovnávacích oblastí. Zjištění odvětvového šetření inspirovala politiku Komise týkající se vynucování hospodářské soutěže v jednotlivých konkrétních případech a významně přispěla k tvorbě politiky, pokud jde o další kroky při liberalizaci evropských trhů s elektřinou a plynem.

34. Komise provedla řadu antimonopolních šetření z vlastní iniciativy a mimoto obdržela a prošetřila několik podnětů. K šetřeným záležitostem patřilo hromadění kapacity sítě a skladovací kapacity, dlouhodobé přidělené kapacity, strategické nedostatečné investice do sítí na ochranu zájmů následných dodavatelů, blokování propojovacích vedení ve prospěch domácí spotřeby, rozdělování trhu a dlouhodobé smlouvy mezi velkoobchodníky/maloobchodníky a následnými odběrateli. Důležitá šetření se uskutečnila rovněž na úrovni členských států, např. ze strany orgánů pro hospodářskou soutěž v Dánsku, Německu a Itálii[60].

35. Jako problém v oblasti hospodářské soutěže na trzích energie mimo odvětví plynu a elektřiny byly zjištěny rovněž dlouhodobé smlouvy s odběrateli. Komise vydala rozhodnutí o závazcích podle článku 9 nařízení č. 1/2003 týkající se sítě čerpacích stanic Repsol, španělského dodavatele motorového paliva[61]. Závazky, které společnost Resol nabídla, zbaví stovky čerpacích stanic dlouhodobých výhradních smluv o dodávkách, což přispěje k širšímu výběru a zajistí prostor pro snížení cen ve prospěch spotřebitele.

36. V oblasti spojování energetických společností Komise vydala velký počet rozhodnutí. Z hlediska hospodářské soutěže byly nejsložitějšími případy DONG/Elsam/Energi E2 [62] a Gaz de France/Suez [63]. Obě spojení, jak byla původně oznámena, by významně bránila účinné hospodářské soutěži a byla schválena pouze na základě komplexních strukturálních nápravných opatření nabídnutých stranami. V případě E.ON/Endesa Komise vydala dvě rozhodnutí podle článku 21 nařízení o spojování, v nichž požadovala, aby Španělsko zrušilo určité podmínky, jež byly protiprávně uloženy s ohledem na transakci, která již byla schválena Komisí.

37. V oblasti kontroly státní podpory pokračovala práce s cílem nalézt řešení problémů způsobených dlouhodobými smlouvami mezi provozovateli veřejné sítě a výrobci v Maďarsku[64] a Polsku[65], které omezovaly významné části velkoobchodních trhů. Komise rovněž analyzovala několik režimů regulovaných sazeb v Itálii[66], kdy několik průmyslových společností využívalo příznivých sazeb za elektřinu nižších než tržní cena. Aspekty státní podpory při reorganizaci jaderných závazků veřejného sektoru byly posuzovány v případě týkajícím se Spojeného království[67]. Rozhodnutí o státní podpoře v oblasti obnovitelné energie se zaměřila na ověření nezbytnosti této podpory a zajištění, aby se veřejné financování vztahovalo pouze na mimořádné náklady s ohledem na výrobu a dodávku v porovnání s tradičními zdroji energie. V rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) Komise posuzovala národní alokační plány (NAP) pro druhé období obchodování s emisemi (2008-2012) na základě kritérií stanovených v příloze III Směrnice o obchodování s emisemi[68], včetně kriéria č. 5, které stanoví, že systém obchodování nesmí, v souladu s ustanoveními SES, zejména jejími články 87 a 88, rozlišovat mezi společnostmi nebo odvětvími tak, aby neoprávněně upřednostňoval některé podniky nebo činnosti. Komise vydala v souladu s EU ETS rozhodnutí týkající se NAP deseti členských států pro druhé období obchodování s emisemi.

2.2. Finanční služby

38. Řada ukazatelů, např. rozdělení trhu, nepružnost cen a nepohyblivost zákazníků, naznačuje, že hospodářská soutěž na trhu retailového bankovnictví v EU nefunguje účinně. Proto se Komise v červnu 2005[69] rozhodla zahájit odvětvové šetření v oblasti retailového bankovnictví , zejména s ohledem na přeshraniční hospodářskou soutěž. V roce 2006 byly za účelem konzultací zveřejněny dvě průběžné zprávy, jedna o platbách kartami a druhá o běžných účtech a souvisejících službách, a představeny při veřejném slyšení. Závěrečná zpráva o retailovém bankovnictví byla zveřejněna dne 31. ledna 2007. Zjištěné možné problémy v oblasti hospodářské soutěže zahrnovaly překážky vstupu, rozdělení trhu podle vnitrostátních linií a vysoký stupeň koncentrace mezi vydavateli platebních karet a zúčtovacími subjekty.

39. Komise pokračovala rovněž v rozsáhlém odvětvovém šetření v oblasti podnikatelského pojištění , které bylo taktéž zahájeno v červnu 2005. Průběžná zpráva o pojištění podnikatelů byla zveřejněna dne 24. ledna 2007 a závěrečná zpráva je naplánována na září 2007.

40. V oblasti finančních služeb Komise posoudila a schválila velký počet spojení podniků. V případě týkajícím se nabytí společnosti Gerling Versicherungsgruppe společností Talanx Aktiengesellschaft [70] rozsáhlé šetření trhu, které Komise provedla, odhalilo, že navrhovaná akvizice pravděpodobně významně omezí hospodářskou soutěž, co se týká pojištění odpovědnosti pro farmaceutické společnosti v Německu. K vyřešení těchto problémů se společnost Talanx zavázala zbavit svou dceřinou společnost HDI pojištění odpovědnosti pro farmaceutické společnosti, pokud jde o pojištění německých společností mimo povinné pojištění odpovědnosti za výrobky.

41. Komise musela prostřednictvím kontroly státní podpory zajistit rovněž rovné podmínky v oblasti finančních služeb, zejména pro nové účastníky a zahraniční banky. Co se týká Crédit Mutuel [71], Komise pokračovala v šetření možné existence nadměrné náhrady za distribuci „livret bleu“ a mimoto byla zahájena vyšetřovací řízení s ohledem na zvláštní práva udělená La Poste, Caisses d’Épargne a Crédit Mutuel k distribuci „livret A“ a „livret bleu“. Komise vydala konečné zamítavé rozhodnutí požadující zrušení stávajícího lucemburského režimu fiskální podpory ve prospěch „holdingových společností z roku 1929 a miliardových holdingů“[72]. Režim byl považován za skrytou dotaci podnikům poskytujícím některé finanční služby pro hospodářské subjekty, které jsou ve spojení i které nejsou ve spojení, v rámci nadnárodní skupiny.

2.3. Elektronické komunikace

42. Velká většina poskytovatelů služeb elektronických komunikací působí v mezích regulačního rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací[73]. Tento rámec má usnadnit přístup ke stávající infrastruktuře, posílit investice do alternativní infrastruktury a zajistit možnost výběru a nižší ceny pro zákazníky. V současnosti doporučuje pro regulaci ex ante ze strany vnitrostátních regulačních orgánů 18 zvláštních trhů produktů a služeb na velkoobchodní i maloobchodní úrovni. V červnu Komise zveřejnila předlohu revidovaného seznamu trhů, které připadají v úvahu pro regulaci ex-ante [74] , která doporučuje významné snížení počtu trhů na tomto seznamu. Komise se obecně domnívá, že je-li regulace na velkoobchodní úrovni účinná, měly by podmínky na maloobchodní úrovni umožnit účinnou hospodářskou soutěž.

43. V rámci postupu podle článku 7 [75], Komise nadále zajišťovala, aby regulace v EU byla jednotná a aby byla založena na zásadách soutěžního práva, aby byla omezena na trhy, na nichž přetrvává selhání trhu, a aby byla zrušena pouze tehdy, pokud účinný výsledek hospodářské soutěže již nebude záviset na regulačním zásahu ex ante. Komise posoudila 244 oznámení vnitrostátních regulačních orgánů a vydala 156 rozhodnutí. Komise nepožadovala, aby kterýkoliv z vnitrostátních regulačních orgánů zrušil navrhovaná oznámená opatření. Navrhované opatření bylo v jednom případě zrušeno vnitrostátním regulačním orgánem z vlastní iniciativy.

44. Trhy pro širokopásmový přístup poskytují zajímavý příklad současného uplatňování regulace v daném odvětví ex ante a soutěžního práva ex post. Komise zaslala oznámení o námitkách španělskému operátorovi, který je nástupnickou společností bývalého monopolu, s předběžným zjištěním, že společnost Telefónica v rozporu s článkem 82 SES zneužívala svého dominantního postavení na trzích pro širokopásmový přístup ve Španělsku omezením rozpětí. V rámci postupu podle článku 7 Komise zajistila, že vnitrostátní regulační orgány zahrnou rovněž přístup k vysokorychlostním digitálním linkám do relevantního trhu pro velkoobchodní širokopásmový přístup, jsou-li tyto zastupitelné nezávisle na infrastruktuře, pomocí niž jsou poskytovány. Podle pravidel státní podpory Komise schválila několik projektů zahrnujících státní prostředky pro širokopásmovou infrastrukturu a služby, které se týkaly většinou venkovských nebo vzdálených oblastí bez pokrytí širokopásmové služby či pouze s malým pokrytím[76]. Na druhé straně Komise rozhodla o zákazu veřejného financování v případě plánovaného zřízení optické sítě v nizozemském městě Appingedam[77], jelikož projekt se týkal oblasti, kterou již obsluhují širokopásmové sítě s cenami obdobnými jako v ostatních regionech.

45. V oblasti mobilní telefonie Komise dosud v rámci postupu podle článku 7 nevznesla námitky k názoru některých vnitrostátních regulačních orgánů, že regulační zásah na velkoobchodním trhu pro mobilní přístup a původ volání může být nezbytný, aby se zamezilo poškození zákazníků[78]. Byly použity rovněž nástroje ke kontrole spojování, aby bylo zajištěno, že spojení mezi mobilními operátory významně nezabrání účinné hospodářské soutěži[79].

2.4. Informační technologie

46. Komise dále zajišťovala, aby nebyla narušena hospodářská soutěž v odvětví informačních technologií, které je charakterizováno konvergencí v digitální oblastí, rostoucím významem interoperability a klíčovou rolí organizací pro stanovení standardů.

47. Byly podniknuty další kroky k zajištění toho, aby společnost Microsoft splnila své závazky podle rozhodnutí z roku 2004[80], které shledalo porušení článku 82 SES, a to (i) poskytnout úplné a přesné informace o interoperabilitě a (ii) zajistit, aby tyto informace byly dostupné za přiměřených podmínek. Jelikož společnost Microsoft požadované úplné a přesné informace o interoperabilitě neposkytla, Komise vydala rozhodnutí, kterým společnosti Microsoft za nesplnění povinností uložila penále ve výši 280,5 milionu EUR.

48. V oblasti kontroly spojování Komise posuzovala, zda spojení výrobců zařízení sítě významně nezamezí účinné hospodářské soutěži. V této souvislosti Komise schválila navrhované spojení společnosti Nokia a podnikem vyrábějícím zařízení sítě společnosti Siemens AG s tím, že transakce nebude významně bránit účinné hospodářské soutěži v odvětví zařízení mobilní sítě[81]. Stejně tak Komise schválila navrhované spojení mezi společnostmi Alcatel a Lucent Technologies s tím, že tržní struktura pro dodávky zařízení optické sítě a řešení v oblasti širokopásmového přístupu zůstane i po navrhované transakci konkurenční[82].

49. V oblasti kontroly státní podpory Komise přezkoumala navrhovanou daňovou pobídku Francie na podporu tvorby videoher. Rozhodla zahájit formální šetření, zda tato daňová pobídka skutečně sleduje cíl v oblasti kultury, vzhledem k širšímu kontextu, zejména ostré konkurenci ze strany amerických, kanadských a japonských tvůrců videoher, jakož i technologickému a ekonomickému skoku konzol nové generace.

2.5. Sdělovací prostředky

50. Vývoj trhu v odvětví sdělovacích prostředků zahrnuje nárůst celkového počtu distribučních kanálů, větší výběr pro spotřebitele a poptávku po obsahu a přechod z analogového na digitální vysílání, které spotřebitelům zajišťuje lepší kvalitu obrazu a větší výběr programů. Hlavním cílem politiky hospodářské soutěže v odvětví sdělovacích prostředků je zajistit rovné podmínky, a to mezi různými komerčními provozovateli nebo mezi komerčními provozovateli a veřejně financovanými provozovateli.

51. V oblasti digitálního vysílání Komise na základě stížnosti italského sdružení spotřebitelů Altroconsumo zahájila řízení pro nesplnění povinností s cílem prošetřit, zda italské právní předpisy upravující přechod na digitální vysílání ukládají omezení televizním stanicím a poskytují konkurenční výhodu stávajícím provozovatelům analogového vysílání v rozporu se směrnicí o hospodářské soutěži[83] a ostatními příslušnými ustanoveními regulačního rámce pro telekomunikace. Zahájila formální šetření státní podpory týkající se opatření, která usnadňují přechod na digitální vysílání ve dvou německých spolkových zemích, Bavorsku[84] a Severním Porýní-Vestfálsku[85], aby zjistila, zda je podpora omezena na nezbytné minimum a zda nepatřičně nenarušuje hospodářskou soutěž. V rozhodnutích týkajících se Francie[86] a Itálie[87] Komise upřesnila podmínky pro poskytování subvencí spotřebitelům na nákup digitálních koncových spotřebičů, např. dodržování zásady neutrality technologie.

52. V souladu se „sdělením o vysílání“[88] Komise nadále schvalovala státní financování pro veřejnoprávní stanice , pokud státní financování nepřekročilo náklady veřejné služby[89]. V nedávných případech Komise rovněž členské státy požádala, aby zavedly mechanismy, které zamezí nadměrné náhradě[90], a žádala, aby podpora byla navrácena, pokud veřejnoprávní stanice obdržela více veřejných prostředků, než bylo nezbytně nutné. Komise však uznala, že může být oprávněné, aby si veřejnoprávní stanice ponechaly přebytek jako rezervu pro případ možných výkyvů v nákladech/příjmech[91].

53. Komise nadále přikládala velkou prioritu zajištění, aby obsah nejvyšší kvality (prémiový obsah) byl zpřístupněn za otevřených a transparentních podmínek, které umožňují, aby se o práva mohl ucházet co nejvyšší počet provozovatelů. V rozhodnutí o závazcích anglické Premier League (FAPL) [92] Komise potvrdila základní zásady stanovené v rozhodnutích o Lize mistrů UEFA a o Bundeslize s ohledem na společný prodej mediálních práv k sportovním událostem[93]. V oblasti spojování bylo schváleno získání společnosti SLEC , vlastníka skupiny Formula One a všech televizních práv na soutěže Formula One [94] , společností CVC , soukromou investiční společností, pod podmínkou prodeje, který zajistí, že nebude významně bráněno hospodářské soutěži, pokud jde o prodej televizních práv v Itálii a Španělsku s ohledem na dvě nejoblíbenější události motoristického sportu v EU.

54. Komise posuzovala opatření podpory určené na filmy a jiná audiovizuální díla podle „sdělení o kinematografii“[95], které stanoví kritéria pro schvalování takovéto podpory na základě vynětí kultury z obecného zákazu státních podpor. Tři nejvýznamnější rozhodnutí v roce 2006 se týkala francouzského režimu podpory pro filmy[96], režimu daňových pobídek Spojeného království v případě filmů[97] a nového německého filmového fondu[98]. Všechna tato opatření Komise schválila na základě závazku, že je vnitrostátní orgány pozmění tak, aby zohledňovaly případné změny pravidel státní podpory v době jejich platnosti.

55. V rámci správy práv Komise vydala rozhodnutí o závazcích v případě Cannes Extension Agreement [99], které zajišťuje, že výrobci zvukových záznamů mohou nadále dostávat slevy od organizací pro kolektivní správu práv v případě uhrazených poplatků za licenci na autorská práva a že není bráněno případnému vstupu organizací pro kolektivní správu práv na trhy hudebního vydavatelství nebo pořizování zvukových nahrávek. Komise rovněž vydala oznámení o námitkách v případě CISAC (Mezinárodní konfederace společností autorů a skladatelů) a jednotlivých organizací pro kolektivní správu práv v členských státech EHP, které jsou členy CISAC [100]. Komise vyjádřila obavy ohledně některých ustanovení ve vzorové smlouvě CISAC a ve dvoustranných smlouvách mezi CISAC a jejími členy, které prodlužují tradiční vnitrostátní off-line monopoly organizací pro kolektivní správu práv v on-line sektoru.

2.6. Doprava

56. V návaznosti na legislativní iniciativy Komise v oblasti dopravní politiky k vytvoření integrovaných a konkurenčních dopravních trhů v celé EU je cílem politiky hospodářské soutěže zajistit, aby účinnému fungování těchto trhů nebylo bráněno protisoutěžním jednáním nebo narušením hospodářské soutěže. Problémy v oblasti hospodářské soutěže se mohou vyskytovat zejména v podobě chráněných vnitrostátních trhů silniční přepravy zboží, nízkých úrovní interoperability a nedostatečné koordinace infrastruktury v případě železniční dopravy a nedostatečně transparentního přístupu ke konkurenčním přístavním službám v případě námořní dopravy.

57. V případě silniční dopravy Komise zachovala svou politiku schvalování státní podpory s cílem zvýhodnit převzetí čistší technologie, zejména u starých vozidel[101], a schvalování státní podpory pro závazky veřejné služby[102].

58. Komise vydala několik rozhodnutí o státní podpoře na podporu železniční dopravy . Povolila opatření podpory České republiky spočívající v zaručení úvěru pro České dráhy k usnadnění nákupu nových kolejových vozidel pro přepravu cestujících[103] a povolila Nizozemsku poskytnout podporu na používání Evropského vlakového zabezpečovacího systému[104]. Co se týká státní podpory pro železniční infrastrukturu, Komise v jednom případě rozhodla, že financování a dohled na výstavbu nové železniční infrastruktury nepředstavuje ekonomické činnosti, nýbrž spadá do rámce veřejné politiky[105].

59. V oblasti námořní dopravy byla nařízením Rady č. 1419/2006[106] zrušena bloková výjimka týkající se liniových konferencí upravená v nařízení Rady č. 4056/86. Výjimka byla zrušena vzhledem k tomu, že již nebyly splněny čtyři kumulativní podmínky pro udělení výjimky podle čl. 81 odst. 3 SES týkající se určování cen a regulace kapacit. Totéž nařízení rozšířilo i působnost nařízení č. 1/2003, které nyní zahrnuje i kabotáž a trampovou dopravu. V souladu se žádostí Evropského parlamentu a vzhledem k tomu, že se nařízení č. 1/2003 plně nevztahovalo na liniovou dopravu, se Komise zavázala vydat pokyny o použití soutěžního práva v námořním odvětví, aby tak napomohla hladkému přechodu k režimu neomezené hospodářské soutěže. Co se týká státní podpory v námořní dopravě, Komise upřednostňuje sbližování režimů podpory k dosažení pokud možno co nejrovnějších podmínek v Evropě, včetně vlečení a bagrovacích činností. Trvala na odstranění jakýchkoliv doložek o státní příslušnosti připojených k režimům osvobozujícím vlastníky lodí od placení příspěvků na sociální zabezpečení pro námořníky.

60. V oblasti letecké dopravy Komise přijala nařízení č. 1459/2006 o zrušení výjimky ze zákazu podle čl. 81 odst. 1 SES, pokud jde o konference IATA o tarifech osobní letecké dopravy s ohledem na letecké trasy v EU, a to od 1. ledna 2007. Nové nařízení rovněž zrušuje výjimku, pokud jde o konference o volných letištních časech a letových řádech s ohledem na letecké trasy v EU. Ve dvou svých rozhodnutích[107] vydaných podle nařízení Rady č. 847/2004[108] Komise rozhodla, že dvoustranné dohody mezi členskými státy a třetími zeměmi o leteckých službách mohou porušovat článek 10 ve spojení s článkem 81 SES tím, že od leteckých dopravců určených podle těchto dohod požadují či je vybízejí k tomu, aby se dohodli na tarifech nebo kapacitě, kterou provozují, nebo aby je koordinovali. V oblasti antimonopolních předpisů Komise zaslala oznámení o námitkách členům aliance leteckých společností SkyTeam , v němž vyjádřila obavy ohledně řady leteckých tras, u nichž by spolupráce SkyTeam mohla mít nepříznivý účinek na hospodářskou soutěž. Komise rovněž pokračovala v šetření státní podpory pro dopravce v obtížích[109], vydala řadu rozhodnutí týkajících se podpory na zahájení činnosti[110] a podpory pro letiště[111] a zabývala se případy týkajícími se podpory pro letecké společnosti i letiště[112]. Komise se rozhodla postoupit Evropskému soudnímu dvoru případ Řecka v souvislosti s nezajištěním navrácení protiprávní státní podpory odhadované na nejméně 160 milionů EUR, která byla poskytnuta společnosti Olympic Airways v období mezi roky 1998 a 2002.

2.7. Poštovní služby

61. Poštovní odvětví prochází významnými změnami: měnící se poptávka zákazníků, organizační změny, otevírání trhu, automatizace/nové technologie a nahrazování poštovních služeb elektronickými službami. V tomto tržním prostředí byly hlavními pilíři politiky Společenství postupné omezování služeb, s ohledem na něž byla poskytovatelům všeobecných poštovních služeb udělena monopolní práva, na straně jedné a zachování hospodářské soutěže v liberalizovaných oblastech poštovního trhu s cílem zabránit faktické opětovné monopolizaci poskytovateli všeobecných poštovních služeb na straně druhé.

62. Co se týká uplatňování pravidel státní podpory na poštovní odvětví, na základě rozsudků ve věci Chronopost [113] a Altmark [114] Komise prohloubila svou analýzu účetních závěrek poskytovatelů všeobecných poštovních služeb s cílem zajistit, aby nedocházelo k nadměrné náhradě a vzájemnému subvencování. Komise zejména přezkoumala metody, pomocí nichž poskytovatelé poštovních služeb rozdělují náklady mezi všeobecné služby a ostatní služby a vypočítávají finanční zatížení spojené s veřejnými úkoly.

63. Komise prohlásila náhradu za služby obecného hospodářského zájmu za slučitelnou s pravidly státní podpory v souladu s rámcem Společenství z roku 2005[115], pouze tehdy, jestliže částka náhrady nepřekročí náklady spojené se závazkem veřejné služby (za předpokladu, že jsou splněny rovněž ostatní podmínky rámce z roku 2005)[116].

64. Kromě posouzení slučitelnosti náhrady přiznané poskytovatelům poštovních služeb za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu Komise zkoumala, zda poskytovatelé poštovních služeb požívali i jiných výhod. Například ve věci „ Francie; Recommandation proposant l'adoption de mesures utiles concernant la garantie illimitée de l'Etat en faveur de La Poste“ [117] Komise doporučila, aby Francie do konce roku 2008 ukončila neomezenou státní záruku pro francouzský poštovní úřad jakožto veřejný subjekt.

65. Kromě ověřování, zda dceřiné společnosti poskytovatelů poštovních služeb působící na konkurenčních trzích mimo služby obecného hospodářského zájmu nebyly vzájemně subvencovány, Komise nadále zajišťovala, aby tyto dceřiné společnosti nevyužívaly státní podpory. Ve věci „ DHL – letiště Lipsko-Halle “[118] Komise např. rozhodla o zahájení řízení s cílem zjistit, zda spolková země Sasko a letiště Lipsko ve státním vlastnictví jednaly jako soukromí investoři, když v případě zákazu nočních letů společnosti DHL poskytly infrastruktury a záruky.

3. EVROPSKÁ SÍť PRO HOSPODÁřSKOU SOUTěž A VNITROSTÁTNÍ SOUDY – PřEHLED SPOLUPRÁCE

66. Rok 2006 byl druhým úplným rokem provádění vynucovacího systému vytvořeného nařízením č. 1/2003. Došlo k dalšímu prohloubení spolupráce mezi členy Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, tj. vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž členských států EU a Komisí na straně jedné a mezi vnitrostátními soudy a Komisí na straně druhé.

3.1. Obecný přehled

67. Spolupráce mezi členy Evropské sítě pro hospodářskou soutěž se v jednotlivých případech uskutečňuje na základě dvou hlavních povinností na straně vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, tj. informovat Komisi o nově otevřených případech a před vydáním konečného rozhodnutí. Komise byla informována o přibližně 150 šetřeních nových případů zahájených vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž. Nízký počet podnětů byl přerozdělen z Komise na vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, které byly ochotny předložené záležitosti ověřit, a v omezeném počtu případů vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž Komisi výslovně upozornily na podezření na problémy v oblasti hospodářské soutěže, u nichž se zdálo, že mají účinky v několika členských státech.

68. Komise, na základě ustanovení o formální spolupráci nebo – její zaměstnanci - na neformálním základě přezkoumala nebo poskytovala poradenství v souvislosti s přibližně 125 případy pocházejícími od vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž. Komise dosud nevyužila možnosti zbavit orgán pro hospodářskou soutěž jeho pravomoci s ohledem na zajištění jednotného uplatňování pravidel hospodářské soutěže zahájením řízení podle čl. 11 odst. 6 nařízení č. 1/2003.

69. Síla a potenciál spolupráce v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž překračuje zákonné povinnosti stanovené nařízením č. 1/2003. Evropská síť pro hospodářskou soutěž poskytuje orgánům pro hospodářskou soutěž v EU rovněž užitečnou platformu pro koordinaci vynucovacích činností, zajištění soudržnosti a projednání obecných otázek politiky. V roce 2006 se takováto práce uskutečňovala na čtyřech různých fórech. Za prvé, generální ředitel GŘ pro hospodářskou soutěž a vedoucí všech vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž se sešli na výročním zasedání v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, na němž byl schválen vzorový program shovívavosti Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. Za druhé, vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž a Komise se pravidelně scházely na tzv. „plenárních schůzích“, kde se projednávaly obecné otázky související s antimonopolní politikou. Za třetí, šest pracovních skupin se zabývalo konkrétními otázkami, např. odvětvová šetření nebo zneužívání dominantního postavení. A konečně, 15 odvětvových podskupin Evropské sítě pro hospodářskou soutěž se věnovalo konkrétním odvětvím[119].

3.2. Uplatňování soutěžních pravidel EU vnitrostátními soudy

70. Čl. 15 odst. 1 nařízení č. 1/2003 soudcům členských států umožňuje požádat Komisi, aby jim zaslala informace, které má k dispozici, nebo stanovisko v otázkách týkajících se používání pravidel hospodářské soutěže EU. V roce 2006 Komise vydala jedno stanovisko pro soud v Nizozemsku a další stanovisko pro belgického soudce. Do konce roku nebyla vyřízena žádost švédského soudce.

71. Čl. 15 odst. 2 nařízení č. 1/2003 vyžaduje, aby členské státy předaly Komisi kopie všech písemných rozsudků vnitrostátních soudů týkajících se používání článků 81 nebo 82 SES. Komise obdržela kopie přibližně 30 rozsudků vynesených v roce 2006, které byly zveřejněny na internetových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěž, pokud je předávající orgán neoznačil za důvěrné.

72. Čl. 15 odst. 3 nařízení č. 1/2003 stanoví, že v případech, kdy to vyžaduje jednotné používání článků 81 nebo 82 SES, může Komise z vlastního podnětu předkládat soudům členských států písemná vyjádření a se svolením dotyčného soudu může předkládat rovněž ústní vyjádření. V roce 2006 Komise poprvé od vstupu nařízení č. 1/2003 v platnost využila této možnosti „amicus curie“ předložením vyjádření Cour d'appel de Paris ohledně výkladu nařízení o blokové výjimce pro motorová vozidla[120].

73. Trvalý odborný výcvik a vzdělávání vnitrostátních soudců v právních předpisech EU v oblasti hospodářské soutěže jsou velmi důležité pro zajištění účinného a soudržného používání uvedených předpisů. Od roku 2002 Komise každý rok spolufinancovala řadu projektů odborného vzdělávání a stejně tomu bylo i v roce 2006, kdy bylo spolufinancováno 15 projektů odborného vzdělávání vnitrostátních soudců ze všech 25 členských států EU.

4. MEZINÁRODNÍ čINNOSTI

74. Během příprav na přistoupení Rumunska a Bulharska v roce 2007 Komise pečlivě sledovala přípravy na členství a pomáhala při vynucování pravidel hospodářské soutěže. Komise přezkoumala opatření státní podpory, která Bulharsko a Rumunsko oznámily v souladu s mechanismem stávající podpory stanoveným ve smlouvě o přistoupení. Komise dále pomáhala Chorvatsku a Turecku, jakož i zemím západního Balkánu při dalším slaďování jejich soutěžních pravidel s právem ES.

75. Komise nadále intenzivně spolupracovala s řadou orgánů pro hospodářskou soutěž na dvoustranném základě, zejména s orgány hlavních obchodních partnerů Společenství. Na základě dohod o spolupráci v záležitostech hospodářské soutěže spolupráce s USA, Kanadou a Japonskem zahrnovala kontakty v souvislosti s jednotlivými případy, koordinované vynucovací činnosti a diskuse o nápravných opatřeních. GŘ pro hospodářskou soutěž nabídlo pomoc při vypracování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže v Číně a Rusku.

76. V rámci mnohostranné spolupráce GŘ pro hospodářskou soutěž nadále hrálo přední úlohu v Mezinárodní síti pro hospodářskou členem, v rámci niž je členem řídící skupiny, spolupředsedou pracovní skupiny pro kartely a aktivním členem pracovních skupin pro spojení podniků, provádění politiky hospodářské soutěže a jednostranné jednání. GŘ pro hospodářskou soutěž se dále aktivně podílelo na práci výboru pro hospodářskou soutěž OECD a přispívalo k této práci.

5. INTERINSTITUCIONÁLNÍ SPOLUPRÁCE

77. Komise pokračovala ve spolupráci s ostatními institucemi a orgány Společenství.

78. Evropský parlament vydává každoročně zprávu z vlastního podnětu týkající se výroční zprávy Komise o hospodářské soutěži[121]. Komise se rovněž zúčastnila diskusí v Evropském parlamentu ohledně politických iniciativ Komise, např. o reformě státních podpor a o Zelené knize o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel EU. Komisař odpovědný za hospodářskou soutěž pořádá pravidelné výměny názorů s příslušnými parlamentními výbory s cílem projednat záležitosti hospodářské politiky. Výbor pro hospodářské a měnové záležitosti dostává pravidelné seznamy dosud nevyřízených případů, jakož i informace o hlavních politických iniciativách v oblasti hospodářské soutěže. Komise úzce spolupracuje rovněž s členy Evropského parlamentu v reakcích na parlamentní dotazy (ústní i písemné)[122] a petice, jakož i s Evropským veřejným ochráncem práv.

79. Komise úzce spolupracuje rovněž s Radou a informuje ji o důležitých politických iniciativách v oblasti hospodářské soutěže, např. reformě státních podpor a odvětvových šetřeních v oblasti energetiky a finančních služeb, a účastní se pracovních skupin Rady.

80. Komise dále informuje Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů o hlavních politických iniciativách a účastní se diskusí, které případně některý Výbor pořádá, např. v souvislosti s přijetím každoroční zprávy Evropského hospodářského a sociálního výboru o výroční zprávě Komise o politice hospodářské soutěže.[pic][pic][pic]

[1] SEK(2007)0860.

[2] http://ec.europa.eu/comm/competition/index_cs.html

[3] Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. C 298, 8.12.2006).

[4] Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. C 45, 19.2.2002).

[5] Pokyny pro výpočet pokut uložených podle čl. 23 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1/2003 (Úř. věst. C 210, 1.9.2006).

[6] Zelená kniha, kterou Komise přijala v prosinci 2005, je k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/comm/competition/antitrust/actionsdamages/documents.html

[7] Stanovisko EHSV je k dispozici na adrese http://eescopinions.eesc.europa.eu/EESCopinionDocument.aspx?identifier=ces\int\int306\ces1349-2006_ac.doc&language=CS

[8] Legislativní a pracovní program Komise na rok 2007 je k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/atwork/programmes/index_en.htm

[9] Návrh Komise na nařízení o registraci, hodnocení, autorizaci a omezení chemikálií, KOM(2003) 644 v konečném znění.

[10] Věc COMP/38.620 rozhodnutí Komise ve věci peroxidu vodíku a perboritanu , 3.5.2006; věc COMP/38.645 rozhodnutí Komise ve věci metakrylátů , 31.5.2006; věc COMP/38.456 rozhodnutí Komise ve věci bitumenu Nizozemsko , 13.9.2006; věc COMP/38.121 rozhodnutí Komise ve věci elektrotechnického materiálu , 20.9.2006; věc COMP/38.907 rozhodnutí Komise ve věci ocelových trámů (nové rozhodnutí), 8.11.2006; věc COMP/38.638 rozhodnutí Komise ve věci syntetického kaučuku (BR/ESBR) , 29.11.2006; věc COMP/39.234 rozhodnutí Komise ve věci příplatku za legování (nové rozhodnutí), 20.12.2006.

[11] Tento údaj nezahrnuje společnosti, kterým byla podle oznámení o shovívavosti poskytnuta ochrana před pokutami za spolupráci.

[12] Věc COMP/38.784 Telefónica .

[13] Věc COMP/37.966 Distrigaz , viz tisková zpráva Komise MEMO/06/197, 16.5.2006.

[14] Věc COMP/38.113 Prokent/Tomra .

[15] Věc COMP/38.381 rozhodnutí Komise ve věci De Beers , 22.2.2006; věc COMP/38.173 rozhodnutí Komise ve věci FA Premier League , 22.3.2006; věc COMP/38.348 rozhodnutí Komise ve věci Repsol CPP , 12.4.2006; věc COMP/38.681 rozhodnutí Komise ve věci Cannes Extension Agreement , 4.10.2006.

[16] Viz Věc T-44/00 Mannesmannröhren-Werken AG [2004] Sb. rozh. II-2223, odst. 65.

[17] Viz XXIII. Zpráva o politice hospodářské soutěže 1993, bod 207.

[18] Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

[19] Nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1310/97 (Úř. věst. L 180, 9.7.1997, s. 1).

[20] Úř. věst. C 66, 02.03.1998, s. 5.

[21] Úř. věst. C 66, 02.03.1998, s. 1.

[22] Úř. věst. C 66, 02.03.1998, s. 14.

[23] Úř. věst. C 66, 02.03.1998, s. 25.

[24] Věc COMP/M.4141 rozhodnutí Komise ve věci Linde/BOC , 6.6.2006.

[25] Věc COMP/M.3916 rozhodnutí Komise ve věci T-Mobile Austria/tele.ring 26.4.2006.

[26] Věc COMP/M.4057 rozhodnutí Komise ve věci Korsnäs/Assidomän Cartonboard , 12.5.2006.

[27] Věc COMP/M.4000 rozhodnutí Komise ve věci Inco/Falconbridge , 4.7.2006.

[28] Věc COMP/M.4187 rozhodnutí Komise ve věci Metso/Aker Kvaerner , 12.12.2006.

[29] Pokyny pro posuzování horizontálních spojování podle nařízení Rady o kontrole spojování podniků, body 76-88 (Úř. věst. C 31, 5.2.2004, s. 5).

[30] Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální podporu (Úř. věst. L 302, 1.11.2006, s. 29).

[31] Komise přijala nové pokyny k regionální podpoře na období 2007-2013 v prosinci 2005 (Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13).

[32] Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1.

[33] Úř. věst. C 194, 18.8.2006, s. 2.

[34] Viz sdělení „Společně k růstu a zaměstnanosti – Nový začátek lisabonské strategie“, KOM(2005) 24 v konečném znění, 2.2.2005.

[35] Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis (Úř. věst. L 379, 28.12.2006).

[36] Vyjma rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení, oprav, příkazů a návrhů na vhodná opatření.

[37] Úř. věst. C 70, 19.3.2002, s. 8.

[38] Věc N 245/2006 LG Philips LCD Poland Sp. z o.o. (dosud nezveřejněno), věc N 246/2006 Ohsung [Dong Seo] Display Poland Sp. z o.o. (dosud nezveřejněno), věc N 247/2006 Lucky SMT Sp. z o.o. (dosud nezveřejněno), věc N 248/2006 Dong Yang Electronics Sp. z o.o. (dosud nezveřejněno), věc N 249/2006 Heesung Electronics Poland Sp. z o.o. (dosud nezveřejněno), věc N 250/2006 LG Chem Poland Sp. z o.o. (dosud nezveřejněno), věc N 251/2006 LG Innotek Poland Sp. z o.o. (dosud nezveřejněno), věc N 256/2006 LG Electronics Wroclaw Sp. z o.o .- House appliances (dosud nezveřejněno), věc N 257/2006 LG Electronics Wroclaw Sp. z o.o.- TV sets (dosud nezveřejněno).

[39] Věc N 17/2006 First Solar GmbH (Úř. věst. C 259, 27.10.2006, s. 13).

[40] Věc N 409/2006 HighSi GmbH (dosud nezveřejněno).

[41] Věc N 34/2006 Hankook Tire Hungary Ltd (Úř. věst. C 232, 27.9.2006, s. 2).

[42] Věc č. 121/2006 podpora agentury pro průmyslové inovace ve prospěch programů na mobilizaci průmyslových inovací (dosud nezveřejněno).

[43] č 193/2006 velká podpora VaV pro Rolls Royce et al.

[44] č.186/2006 podpora pro Eurocopter na vývoj vrtulníku pro přepravu středně těžkých nákladů EC175 (dosud nezveřejněno).

[45] č.708/2006 podpora agentury pro průmyslovou inovaci pro VaV program BioHub (dosud nezveřejněno).

[46] C 36/2005 Investbx (dosud nezveřejněno).

[47] č. 9/2006 prostředky rizikového kapitálu pro inovativní malé a střední podniky se sídlem v regionu Mezzogiorno (Úř. věst. C 218, 9.9.2006, s. 9).

[48] Viz např.: Věc NN162/A/2003 a N317/A/2006, Rakousko, podpora výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů podle rakouského zákona o zelené elektřině (garantované výkupní ceny) (Úř. věst. C 221, 14.9.2006, s. 9), Věc NN162/B/2003 a N317/B/2006, Rakousko, Podpora kogenerace podle rakouského zákona o zelené elektřině (podpůrný tarif) (Úř. věst. C 221, 14.9.2006, s. 9)

[49] Úř. věst. C 202, 25.8.2006, s. 9.

[50] Úř. věst. C 209, 31.8.2006, s. 8.

[51] Nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001, ve znění nařízení Komise (ES) č. 363/2004 ze dne 25. února 2004 a nařízení Komise (ES) č. 1976/2006 ze dne 20. prosince 2006, o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání.

[52] V roce 2006 bylo rozhodnuto o dvou případech: C 40/05 Ford Genk (Belgie) a N 653/05 Webasto (Portugalsko). U tří dalších případů Komise do konce roku 2006 konečné rozhodnutí nevydala.

[53] Věci NN 14/06 rozhodnutí Komise ve věci Ottana Energia, 12.12.2006 (dosud nezveřejněno), NN 16/06 rozhodnutí Komise ve věci CIT, 7.7.2006 (Úř. věst. C 244, 11.10.2006, s. 14), N 28/06 rozhodnutí Komise ve věci Techmatrans, 20.2.2006 (Úř. věst. C 87, 11.4.2006, s. 2).

[54] Věci N 464/05 rozhodnutí Komise ve věci AB Kauno, 22.2.2006 (Úř. věst. C 270, 7.11.2006, s. 2), N 632/05 rozhodnutí Komise ve věci Energetyka Wislosan, 19.7.2006 (Úř. věst. C 232, 27.9.2006, s. 2).

[55] Věc C 44/2005 rozhodnutí Komise ve věci Huta Stalowa Wola, 20.12.2006 (dosud nezveřejněno).

[56] Věci C 3/2005 rozhodnutí Komise ve věci FSO, 20.12.2006 (dosud nezveřejněno), C 25/2005 rozhodnutí Komise ve věci Frucona Košice, 7.6.2006 (dosud nezveřejněno), C 42/2005 rozhodnutí Komise ve věci Konas, 26.9.2006 (dosud nezveřejněno), C 1/2005 rozhodnutí Komise ve věci Euromoteurs, 26.4.2006 (Úř. věst. L 307, 7.11.2006, s. 213).

[57] Věc E22/2004 pobídky pro investice související s vývozem.

[58] CR 57/03 Tremonti Bis, CR 36/01 Beaulieu Ter Lembeek, CR 8/04 daňové pobídky pro nově kótované společnosti, CR 13/B/03 režim živnostenské daně pro France Télécom a CR 57/02 úlevy podle článku 44 všeobecného daňového zákoníku.

[59] KOM(2006) 851 v konečném znění.

[60] Dánský orgán pro hospodářskou soutěž zasáhl proti nadměrným cenám a manipulaci s trhem v západním Dánsku, německý orgán pro hospodářskou soutěž zasáhl proti dlouhodobým smlouvám o dodávkách plynu mezi velkoobchodníky a Stadtwerke a italský orgán pro hospodářskou soutěž zasáhl proti nerozšíření kapacity za účelem ochrany dominantního postavení na navazujícím trhu dodávek.

[61] Rozhodnutí Komise ve věci COMP/38.348 Repsol CPP, 12.4.2006.

[62] Věc COMP/M.3868 rozhodnutí Komise ve věci DONG/Elsam/Energi E2, 14.3.2006.

[63] Věc COMP/M.4180 rozhodnutí Komise ve věci Gaz de France/Suez, 14.11.2006.

[64] Úř. věst. C 324, 21.12.2005, s. 12.

[65] Úř. věst. C 52, 2.3.2006, s. 8.

[66] Úř. věst. C 145, 21.6.2006, s. 8 a Úř. věst. C 214, 6.9.2006, s. 5.

[67] Úř. věst. L 268, 27.9.2006, s. 37.

[68] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32), ve znění směrnice 2004/101/ES (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 18).

[69] Rozhodnutí Komise, 13.6.2005 (Úř. věst. C 144, 14.6.2005, s. 13).

[70] Věc COMP/M.4055 rozhodnutí Komise ve věci Talanx/Gerling , 5.4.2006.

[71] Úř. věst. C 210, 1.9.2006, s. 12.

[72] Úř. věst. L 366, 21.12.2006, s. 47.

[73] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33), Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7), Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21), Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51), Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

[74] „Pracovní dokument útvarů Komise, veřejné konzultace k předloze doporučení Komise o relevantních trzích produktů a služeb v odvětví elektronických komunikací, které připadají v úvahu pro regulaci ex ante v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací“, k dispozici na adrese: http://europa.eu.int/information_society/policy/ecomm/doc/info_centre/public_consult/review/recommendation_final.pdf

[75] Podle článku 7 rámcové směrnice musí vnitrostátní regulační orgány Komisi oznamovat výsledky analýzy 18 trhů, která je založena na soutěžním právu.

[76] Viz např. věci N 398/2005 rozhodnutí Komise ve věci daňových výhod pro rozvoj širokopásmových služeb v Maďarsku , 16.5.2006, N 118/2006 rozhodnutí Komise ve věci rozvoje širokopásmových komunikačních sítí ve venkovských oblastech v Lotyšsku , 7.6.2006, N 264/05 rozhodnutí Komise ve věci širokopásmových služeb ve venkovských oblastech v Toskánsku , 13.9.2006, N 222/2005 rozhodnutí Komise ve věci podpory na překonání zaostávání v oblasti digitalizace na Sardinii , 22.11.2006.

[77] Věc C 35/2006 rozhodnutí Komise ve věci zbudování širokopásmové sítě v Appingedamu , 19.7.2006.

[78] Viz oznámení Kypru, Irska, Malty, Španělska a Slovinska. Irský národní regulační orgán však v průběhu vnitrostátního soudního řízení určení VTS zrušil.

[79] Věc COMP/M.3916 rozhodnutí Komise ve věci T-Mobile Austria/tele.ring 26.4.2006. Viz také odstavec 16 výše.

[80] Viz také odstavec 12 výše.

[81] Věc COMP/M.4297 rozhodnutí Komise ve věci Nokia/Siemens, 13.11.2006.

[82] Věc COMP/M.4214 rozhodnutí Komise ve věci Alcatel/Lucent , 24.7.2006.

[83] Směrnice Komise 2002/77/ES ze dne 16. září 2002 o hospodářské soutěži na trzích sítí a služeb elektronických komunikací (Úř. věst. L 249, 17.9.2002, s. 21).

[84] Věc C33/2006 zavedení digitálního terestriálního televizního vysílání v Bavorsku na adrese http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/register/ii/doc/C-33-2006-WLWL-en-19.07.2006.pdf

[85] Věc C34/2006 zavedení digitálního terestriálního televizního vysílání v Severním Porýní-Vestfálsku na adrese http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/register/ii/doc/C-34-2006-WLWL-en-19.07.2006.pdf

[86] Věc N111/2006 Podpora pro TNT v regionech bez simulcast na adrese http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/comp-2006/n111-06.pdf; Věc N546/2006 Podpora soukromým osobám za podmínky zdrojů s ohledem na ukončení analogového rozhlasového vysílání http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/comp-2006/n546-06.pdf

[87] Věc N270/2006 subvence na digitální dekódery s otevřeným API na adrese http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/register/ii/doc/N-270-2006-en-WLWL-24.01.2007.pdf

[88] Sdělení Komise o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání (Úř. věst. C 320, 15.11.2001, s. 5).

[89] Srov. rozhodnutí Komise o schválení finančního restrukturalizačního plánu pro portugalskou veřejnoprávní stanici z července 2006 (státní podpora NN 31/2006 – Portugalsko).

[90] Srov. rozhodnutí Komise o ukončení stávajícího šetření podpory v souvislosti s obecným režimem financování pro portugalskou veřejnoprávní stanici RTP (státní podpora E 14/2005 – Portugalsko).

[91] Srov. rozhodnutí Komise týkající se ad hoc financování nizozemských veřejnoprávních stanic z roku 2006 (státní podpora C 2/2004 – Nizozemsko).

[92] Věc COMP/38.173 společný prodej mediálních práv na Premier League na adrese http://ec.europa.eu/comm/competition/antitrust/cases/index/by_nr_76.html#i38_173

[93] Věc COMP/37.398, společný prodej komerčních práv k Lize mistrů UEFA (Úř. věst. L 291, 8.11.2003, s. 25) a věc COMP/37.214, společný prodej mediálních práv k německé bundeslize (Úř. věst. L 134, 27.5.2005, s. 46).

[94] Věc COMP/M.4066, CVC/SLEC na adrese http://ec.europa.eu/comm/competition/mergers/cases/index/ m81.html#m_4066

[95] Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o určitých právních aspektech souvisejících s kinematografickými a dalšími audiovizuálními díly (KOM(2001) 534 v konečném znění ze dne 26.9.2001, Úř. věst. C 43, 16.2.2002).

[96] Věc NN 84/05: http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/register/ii/doc/NN-84-2004-WLWL-fr-22.03.2006.pdf

[97] Věc N 461/05: http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/comp-2005/n461-05.pdf

[98] Věc N 695/06: http://ec.europa.eu/comm/competition/state_aid/register/ii/by_case_nr_n2006_690.html#695

[99] Věc COMP/38681 závazky v případě Cannes Agreement na adrese

http://ec.europa.eu/comm/competition/antitrust/cases/decisions/38681/commitments.pdf. Viz rovněž tisková zpráva IP/06/1311, 4.10.2006.

[100] Tisková zpráva MEMO/06/63, 7.2.2006.

[101] N 400/2006 Itálie (schváleno dne 6.12.2006) a N 573/2005 Dánsko (bude schváleno).

[102] Viz rozhodnutí Komise N 604/2005, 16.5.2006 (Úř. věst. C 209, 31.8.2006) a rozhodnutí Komise N 556/2005, 19.7.2006 (Úř. věst. C 207, 30.8.2006).

[103] Rozhodnutí Komise N 565/2005, 22.2.2006, K(2006) 457 v konečném znění.

[104] Rozhodnutí Komise N 622/2005, 7.6.2006, K(2006) 2077 v konečném znění.

[105] N 478/2004, 7.6.2006 (Úř.věst. C 209, 31.8.2006).

[106] Úř. věst. L 269, 28.9.2006, s. 1.

[107] Rozhodnutí Komise K(2006) 2009, 31.5.2006 a K(2006) 2010, 20.6.2006.

[108] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 847/2004 ze dne 29. dubna 2004 o sjednávání a provádění dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi o leteckých službách (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 7).

[109] Cyprus Airways (Úř. věst. C 113, 13.5.2006, s. 2).

[110] Zejména s ohledem na Maltu (N640/06 – vydáno dne 22. listopadu).

[111] Zejména případ týkající se kapitálových výdajů pro šest malých letišť v Irsku (N353/06 – vydáno dne 26. září).

[112] DHL – letiště Lipsko-Halle , přijato dne 22. listopadu.

[113] Spojené věci C-83/01 P, C-93/01 P a C-94/01 P, Chronopost SA [2003] Sb. rozh. I-6993.

[114] Věc C-280/00, Altmark Trans GmbH [2003] Sb. rozh. I-7747.

[115] Rámec Společenství pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (Úř. věst. C 297, 29.11.2005, s. 4).

[116] Viz např. věc N 165/2005, vládní síť určená k podpoře financování poštovních služeb na venkově na období 2006-2008 (Úř. věst. C 141, 16.6.2006, s. 2) a věc N 642/05, státní kompenzace pro Posten AB za poskytování služeb v oblasti základních a hotovostních plateb .

[117] Věc E 15/2005, Recommandation proposant l'adoption de mesures utiles concernant la garantie illimitée de l'Etat en faveur de La Poste (dosud nezveřejněno).

[118] Věc N 227/2006; DHL – letiště Lipsko-Halle (Úř. věst. C 48, 2.3.2007, s. 7).

[119] Bankovnictví, cenné papíry, pojišťovnictví, potraviny, léčiva, odborné služby, zdravotní péče, životní prostředí, energetika, železnice, námořní doprava, motorová vozidla, telekomunikace, sdělovací prostředky a sport.

[120] Nařízení Komise (ES) č. 1400/2002 ze dne 31. července 2002 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě v odvětví motorových vozidel (Úř. věst. L 203, 1.8.2002, s. 30).

[121] V roce 2006 se to týkalo zprávy zpravodaje Lipietze o výroční zprávě Komise o politice hospodářské soutěže za rok 2004.

[122] V roce 2006 se přibližně 551 písemných dotazů a 66 ústních dotazů určených Komisí týkalo (aspektů) hospodářské politiky.