[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 1.6.2007

KOM(2007) 285 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ohledně hodnocení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)

VÝZVA K VYJÁDŘENÍ PŘIPOMÍNEK K TOMUTO SDĚLENÍ

Evropská komise žádá všechny zainteresované strany, aby formou elektronického dotazníku předložily své připomínky k oblastem, které jsou předmětem tohoto sdělení a zejména k otázkám uvedeným v bodě 7.2. On-line dotazník bude přístupný pro vyplnění po dobu osmi týdnů. Dotazník je zveřejněn na internetové adrese:

http://ec.europa.eu/yourvoice/ipm/forms/dispatch?form=EnisaFuture&lang=en

Souhrnná zpráva, vypracovaná na základě zaslaných připomínek, a jmenný seznam subjektů a osob, které se zúčastnily dotazníkového šetření, bude uveřejněn na internetu. Na anonymní připomínky nebude brán zřetel.

Komise si vyhrazuje právo nezařadit zaslané připomínky do souhrnné zprávy (například připomínky obsahující urážlivé výrazy). Souhrnná zpráva bude zveřejněna ve stanovené lhůtě na uvedené internetové adrese.

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

ohledně hodnocení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)

OBSAH

1. Úvod 4

2. Historie agentury ENISA 4

3. Hodnocení agentury ENISA: Postup a cíle 5

3.1. Postup 6

3.2. Cíle externího hodnocení 6

4. Zjištění a doporučení externího hodnocení 6

4.1. Klíčová zjištění hodnotící skupiny 6

4.2. Doporučení hodnotící skupiny 8

5. Posouzení závěrů externího hodnocení 8

6. Doporučení správní rady agentury ENISA 9

7. Další postup 10

7.1. Další konzultace a analýzy 10

7.2. Otázky k další diskusi 10

8. Závěr 11

1. ÚVOD

Komunikační sítě a informační systémy se staly klíčovým faktorem hospodářského a sociálního rozvoje. Bezpečnost a spolehlivost komunikačních sítí má pro společnost stále větší význam. Strategie Komise i2010 s názvem „Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“[1] opět zdůraznila důležitost bezpečnosti sítí a informací z hlediska vytváření jednotného evropského informačního prostoru. Poměrně nedávno se ve sdělení „Strategie pro bezpečnou informační společnost – „Dialog, partnerství a posílení účasti“[2] posuzoval současný stav rizik pro informační společnost a byla předložena aktualizovaná politická strategie, zdůrazňující pozitivní vliv technologické různorodosti na bezpečnost a důležitost otevřenosti a interoperability.

Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací byla zřízena v roce 2004 na období pěti let[3] s cílem zvýšit schopnost Společenství, členských států a v důsledku toho i podnikatelské komunity předcházet závažným rizikům v oblasti bezpečnosti sítí a informací, řešit je a reagovat na ně. Agentura byla založena s hlavním cílem „ zajistit vysokou a účinnou bezpečnost sítí a informací ve Společenství, … a vytvořit kulturu bezpečnosti sítí a informací v zájmu občanů, spotřebitelů, podniků a organizací veřejného sektoru v Evropské unii a pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu .“

Toto sdělení obsahuje závěry externí skupiny odborníků, která provedla hodnocení agentury a doporučení správní rady agentury ENISA se zřetelem na nařízení ENISA[4]. Obsahuje též posouzení hodnotící zprávy a zahájení veřejných konzultací. Plné znění hodnotící zprávy[5] a dokument, který obsahuje doporučení správní rady[6], budou zaslány společně s tímto sdělením Evropskému parlamentu a Radě[7]. Hodnocení agentury ENISA je součástí praxe Komise systematicky hodnotit veškeré činnosti Společenství v rámci cyklu sestávajícího z hodnocení ex ante , předběžného hodnocení a z hodnocení ex post .

2. HISTORIE AGENTURY ENISA

Komise ve svém návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady na zřízení agentury ENISA[8] zdůraznila, že bezpečnost sítí a informací „ se stala důležitou politickou otázkou .“ Na základě tohoto návrhu byla v březnu 2004 založena agentura ENISA. Organizační schéma agentury sestává ze správní rady (složené ze zástupců členských států, Komise a zainteresovaných stran), výkonného ředitele a ze stalé skupiny zainteresovaných stran, jejímž úkolem je poskytovat poradenství a spolupracovat s agenturou v rámci jejího pracovního programu. Právním základem nařízení ENISA je článek 95 Smlouvy o založení Evropského společenství. Tento právní základ byl potvrzen Evropským soudním dvorem (ESD) v rámci řízení na základě žaloby podané Spojeným královstvím, kdy ESD ve svém rozsudku[9] potvrdil, že nařízení se zakládá na článku 95.

Prvním počinem provedeným na základě nařízení ENISA bylo vytvoření správní rady, která dne 14. září 2004 jmenovala výkonného ředitele (z užšího výběru navrženého Komisí). Agentura se po krátkém působení v Bruselu ještě v zahajovací fázi své činnosti přestěhovala dne 1. září 2005 do Heraklionu, kde se zaměstnanci ujali svých funkcí. O výběru sídla rozhodla řecká vláda v návaznosti na rozhodnutí o umístění agentury v Řecku, které bylo přijato na zasedání Evropské rady ve dnech 12. a 13. prosince 2003.

Úkoly, jimiž byla agentura pověřena, zahrnují sběr informací za účelem analýzy současných a vznikajících rizik, zejména takových, které by mohly ohrozit spolehlivost elektronických komunikačních sítí a pravost, integritu a důvěrnost přenášených informací. Agentura má též vypracovávat „společné metodiky“ pro prevenci problémů bezpečnosti, přispívat ke zvyšování povědomí o těchto problémech, prosazovat výměnu zkušeností, pokud jde o současné osvědčené postupy, metody varování, posuzování rizik a řídící činnosti. Úkolem agentury je rovněž posilovat spolupráci se subjekty činnými v oblasti bezpečnosti sítí a informací, poskytovat pomoc Komisi a členským státům v jejich dialogu s průmyslem při řešení problémů v oblasti bezpečnosti hardwarové a softwarové vybavení a přispívat k úsilí Společenství spolupracovat s třetími zeměmi a v případě potřeby s mezinárodními organizacemi s cílem podporovat společný globální přístup k otázkám bezpečnosti sítí a informací, a tím přispívat k rozvoji kultury bezpečnosti sítí a informací[10].

Rada Evropské unie ve svém usnesení o strategii pro bezpečnou informační společnost v Evropě ze dne 11.–12. prosince 2006 znovu potvrdila význam těchto úkolů tím, že vyzvala agenturu ENISA „ aby pokračovala ve své činnosti v těsné spolupráci s členskými státy, Komisí a dalšími zainteresovanými stranami, s cílem plnit úkoly a cíle stanovené v nařízení ENISA a pomáhala Komisi a členským státům v jejich úsilí vyhovět požadavkům v oblasti bezpečnosti sítí a informací, a přispívala tak k provádění strategie pro bezpečnou informační společnost v Evropě a dalšímu rozvoji, jak stanoveno v tomto usnesení. “[11] ENISA od svého založení vykonávala činnosti a předkládala výsledky stanovené v pracovních programech na rok 2005 a 2006[12].

3. HODNOCENÍ AGENTURY ENISA: POSTUP A CÍLE

Článek 25 nařízení ENISA zmocňuje Komisi k hodnocení agentury do března 2007. Za tímto účelem Komise „ provádí hodnocení, zejména proto, aby mohla rozhodnout, zda má být období činnosti agentury prodlouženo nad rámec období stanoveného v článku 27 “ (tj. pět let). Krom toho „ se v hodnocení zaměří na posouzení úspěšnosti agentury při plnění stanovených cílů a úkolů, jakož i na její způsob práce a případně formuluje vhodné návrhy .“

3.1. Postup

V rámci pravomocí dohodnutých se správní radou agentury ENISA Komise pověřila externí skupinu odborníků provedením nezávislého hodnocení, které bude základem hodnocení stanoveného v nařízení ENISA. Účelem externího hodnocení bylo orientačně posoudit způsob práce, organizaci agentury a její mandát a v případě potřeby předložit návrhy na zlepšení. V souladu se zněním mandátu zohlednilo nezávislé hodnocení názory všech hlavních zainteresovaných stran.

3.2. Cíle externího hodnocení

Hlavním cílem externího hodnocení bylo posoudit účinnost agentury při plnění stanovených cílů a úkolů, jakož i její pracovní postupy. Hodnotil se též potenciální vliv agentury na vnitrostátní a mezinárodní úrovni i získané zkušenosti, a to s ohledem na případnou úpravu pracovního programu nebo rozsahu působnosti agentury. V rámci hodnocení byly též posuzovány agenturou vytvořené kapacity a partnerské sítě se zainteresovanými stranami.

Externí hodnocení bylo zaměřeno na posouzení:

1. významu a prospěšnosti agentury, zejména s ohledem na to, zda rozsah působnosti, cíle a úkoly agentury odpovídají potřebám zainteresovaných stran.

2. účinnosti, efektivnosti a přínosu agentury , mj. využívání rozpočtu a lidských zdrojů, šíření výsledků, využívaní externích zdrojů odborných znalostí a budování partnerských sítí, přínos činnosti agentury ENISA a účinnost systémů řízení, vnitřních kontrol, rozpočtových a interních postupů.

3. výhledy do budoucnosti: podněty a názory hlavních zainteresovaných stran ohledně prioritních iniciativ a úkolů agentury v budoucnosti, dosažení optimální účinné spolupráce s jinými institucemi a iniciativami na úrovni EU, posílení součinnosti se zainteresovanými stranami v členských státech a v odvětví.

4. ZJIšTěNÍ A DOPORUčENÍ EXTERNÍHO HODNOCENÍ

4.1. Klíčová zjištění hodnotící skupiny

Hodnotící zpráva externí skupiny odborníků[13] potvrzuje platnost politických záměrů, které vedly k založení agentury ENISA i jejích původních cílů. S tímto hodnocením souhlasí všechny hlavní zainteresované strany. Podle zprávy je činnost agentury také v souladu se stanoveným pracovním programem a její dosavadní výsledky jsou přiměřené resp. dobré.

Agentuře se však nepodařilo dosáhnout očekávané prestiže a její přínos ani její viditelnost neodpovídají očekávání. Účinnost agentury je brzděna mnoha faktory, které souvisejí s její organizační strukturou, kvalifikací a počtem zaměstnanců, s periferním umístěním sídla a výraznějším zaměřením na výsledky než na vliv. Mnohé z těchto problémů mají kořeny v nejasnostech a orientaci původního nařízení, přičemž úspěšná budoucnost agentury ENISA závisí na obnově politické dohody mezi členskými státy, která by měla být založena na zkušenostech a výsledcích první etapy činnosti agentury.

Je však třeba zdůraznit, že hodnocení bylo provedeno pouze na základě teprve jednoletého působení agentury. Zainteresované strany oceňují potenciální přínos agentury k fungování vnitřního trhu a předpokládají, že tento přínos bude růst a že dojde zejména k omezení redundance činností v oblasti NIS mezi členskými státy a Komisí a k harmonizaci politik i předpisového rámce.

Podle názoru většiny zainteresovaných stran by ukončení činnosti agentury v roce 2009, kdy vyprší její mandát, znamenalo pro Evropu promarnění velké šance a mělo by negativní dopad na bezpečnost sítí a informací i na řádné fungování vnitřního trhu. Zainteresované strany jsou však zároveň přesvědčeny, že strategické řízení a struktura agentury vyžadují změnu.

„SWOT“ analýza uvedená v hodnotící zprávě externí skupiny odborníků, s. 72 |

SILNÉ STRÁNKY | SLABÉ STRÁNKY |

Mandát členských států a Komise Dobrý začátek v budování vztahů Odborná způsobilost zaměstnanců | Chybí vize, zaměření a flexibilita Problematický vztah mezi správní radou a agenturou Nevhodné umístění agentury z hlediska náboru zaměstnanců a budovaní partnerských sítí Nedostatečný mezní počet provozních zaměstnanců Ranná fáze náběhové křivky |

PŘÍLEŽITOSTI | HROZBY |

Rostoucí význam bezpečnosti v EU Jedinečné postavení, které umožňuje reagovat na potřeby v oblasti koordinace bezpečnosti Globální aliance hledají odpovídající protějšek v EU Nové projekty s velkým významem pro oblast bezpečnosti Stát se autoritou pro členské státy | Pokud nedojde ke zvýšení účinnosti, hrozí rychlé oslabení a ztráta dobrého jména Vysoká fluktuace oslabuje lidské zdroje Očekávání různých členských států i zainteresovaných stran mohou být protichůdná Externí zainteresované strany mohou nesprávně vnímat roli a cíle agentury |

4.2. Doporučení hodnotící skupiny

Zpráva hodnotící skupiny formuluje vedle zjištění a analýzy shromážděných údajů i některá doporučení ohledně budoucnosti agentury ENISA po roce 2009, která lze stručně shrnout takto:

- Mandát agentury by měl být po roce 2009 prodloužen, přičemž by měly být zachovány původní hlavní cíle a politické principy existence agentury, avšak se zřetelem na dosavadní zkušenosti.

- Nařízení o agentuře by mělo být revidováno tak, aby odráželo původní strategickou úlohu agentury ENISA a byly odstraněny nejasnosti ve vymezení jejího profilu. Nařízení by nemělo určovat konkrétní provozní úkoly agentury, ale ponechat jí prostor pro flexibilní reakci na vývoj prostředí v oblasti bezpečnosti.

- Velikost agentury a její lidské zdroje by bylo vhodné zvýšit (přibližně na 100 zaměstnanců), aby byl dosažen potřebný mezní počet.

- Úloha správní rady by měla být přezkoumána za účelem zkvalitnění řízení agentury ENISA.

- Jmenování známé osobnosti, uznávané v prostředí NIS, která by mohla vystupovat jako její velvyslanec, by přispělo ke zviditelnění agentury ENISA.

- Skupina také doporučuje změnu sídla agentury, která má v současnosti sídlo v Heraklionu[14].

Závěrem hodnotící skupina doporučuje několik krátkodobých opatření ke zlepšení výkonnosti agentury ENISA. Komise vyzvala správní radu a výkonného ředitele agentury ENISA, aby náležitě posoudili tato doporučení ohledně krátkodobých opatření a učinili potřebné kroky.

5. POSOUZENÍ ZÁVěRů EXTERNÍHO HODNOCENÍ

V hodnocení externí skupiny odborníků jsou uvedeny četné cenné postřehy ohledně specifických aspektů, které jsou rozhodující pro řádné fungování agentury ENISA a její schopnost ovlivňovat situaci v oblasti bezpečnosti sítí a informací, zejména pokud jde o vnitřní trh. Komise v zásadě souhlasí s těmito závěry, které v podstatě potvrzují platnost původních politických důvodů k vytvoření agentury a jejích cílů, ale ukazují také, do jaké míry je současná velikost agentury a organizace její práce nedostatečná s ohledem na její budoucí náročné úkoly.

Z těchto závěrů lze vyvodit cenné poučení, protože se zdá, že mnohé závažné problémy, se kterými se agentura ENISA setkala, jsou strukturální povahy a vyplývají z nejednoznačnosti výkladu odpovídajícího nařízení a z nedostatečného počtu lidských zdrojů, které má agentura k dispozici. Rozdíly ve výkladu nařízení ze strany zaměstnanců agentury a ze strany správní rady mohou být motivovány i dalšími důvody, které souvisejí s tím, že členské státy nemají jednotný názor na roli agentury ENISA. Hodnotící zpráva je v tomto ohledu zcela otevřená a zdůrazňuje, že potřeby členských států v oblasti bezpečnosti sítí a informací jsou rozdílné. Rozšíření EU na 25 členů, které se uskutečnilo 1. května 2004 (a na 27 členů 1. ledna 2007), položilo na agenturu ENISA a její činnost vyšší požadavky, než se předpokládalo při jejím zřízení.

Nástup složitějších a vyspělejších komunikačních a mobilních technologií a jejich konvergence, společně s rychle se měnící povahou rizik, přispěly k proměně prostředí, ve kterém agentura ENISA působí. Možný dopad těchto vývojových trendů na problémy bezpečnosti sítí a informací v EU zdůraznila Komise ve svém sdělení o strategii pro bezpečnou informační společnost[15]. Při úvahách o budoucnosti agentury ENISA a způsobech, jak by členské státy EU a zainteresované strany měly spolupracovat, aby se vyrovnaly s novými problémy v oblasti bezpečnosti sítí a informací, je nutné tyto vývojové trendy odpovídajícím způsobem zohlednit.

Velmi důležitým bodem hodnotící zprávy je zjištění, že velký význam pro agenturu ENISA má posilování kontaktů a pracovních vztahů s odbornými institucemi zainteresovaných stran a členských států. Zejména nedostatek cílené a účinné aktivity v oblasti budovaní partnerských sítí s evropskými vědeckými, technickými a průmyslovými společenstvími a sektory je považován za hlavní příčinu toho, že si agentura ENISA nevybudovala odpovídající postavení v této oblasti a nevykonává svou úlohu tak, jak ji definuje nařízení ENISA. Podle zprávy externí skupiny odborníků je současné sídlo agentury ENISA z tohoto pohledu nevýhodné, neboť je zde menší možnost navazování pravidelných a soustavných pracovních kontaktů s vědeckými, technickými a průmyslovými společenstvími a sektory, jakož i omezenější možnost přilákat a udržet klíčové experty v oboru, jejichž profil a osobnost by umožnil tyto kontakty snadněji navázat. Stejné argumenty platí i pro pracovní vztahy a kontakty s laboratořemi a technickými institucemi členských států.

6. DOPORUčENÍ SPRÁVNÍ RADY AGENTURY ENISA

Na zasedání správní rady agentury ENISA ve dnech 26. ledna 2007 v Bruselu a 22.–23. března 2007 v Heraklionu Komise předložila zprávu o hodnocení a správní rada projednala zprávu externích odborníků. Správní rada dne 23. března vypracovala doporučení ohledně budoucnosti agentury a změn nařízení ENISA[16].

Doporučení správní rady agentury ENISA:

4. Předmětné nařízení by mělo být přepracováno za účelem prodloužení mandátu. Tento mandát by mělo být možné znovu přezkoumat.

5. Rozsah působnosti agentury by neměl být podstatně měněn.

6. V rámci revize nařízení by se měly spojit články 2 a 3[17] a stanovit reálné klíčové cíle založené na výsledcích a odpovídající rozsahu působnosti agentury.

7. Agentura by měla mít nadále možnost reagovat na specifické žádosti o odbornou pomoc a podporu, ale povaha těchto žádostí a postup jejich přijímání a posuzování by měly být v nařízení stanoveny jasněji.

8. Organizační schéma agentury, sestávající ze správní rady, výkonného ředitele a stálé skupiny zainteresovaných stran, by měla být zachována.

9. Výkonný ředitel by měl – po poradě se správní radou – jmenovat zainteresovanou stranu, která bude předsedat stálé skupině zainteresovaných stran. Skupina by kromě své úlohy stanovené v rámci pracovního programu měla mít jasněji vymezený úkol přispívat k vzájemné výměně podnětů mezi agenturou (správní radou i výkonným ředitelem) a společenstvím zainteresovaných stran a nabádat k tomu, aby společenství zainteresovaných stran vázalo zdroje na podporu cílů agentury.

7. DALšÍ POSTUP

7.1. Další konzultace a analýzy

V souladu se strategií Komise pro zlepšení právní úpravy[18] považuje Komise za vhodné v této fázi zahájit veřejné konzultace ohledně budoucího prodloužení mandátu agentury a provést posouzení jeho dopadu, který bude zahrnovat také analýzu efektivity nákladů. Komise bude informovat Evropský parlament a Radu o souhrnných zjištěních a z nich vyplývajících závěrech.

V souvislosti s veřejnými konzultacemi a s posouzením dopadu (včetně analýzy efektivity nákladů) je třeba vyřešit několik otázek. V prvé řadě je třeba rozhodnout, zda je vhodné mandát agentury prodloužit, nebo zda bude agentura nahrazena jinou formou spolupráce, např. stálým fórem zainteresovaných stran či sítí bezpečnostních organizací. Pokud by měl být mandát prodloužen, je nutné rozhodnout o vhodném počtu zaměstnanců agentury s ohledem na potřebu posílit schopnost agentury budovat partnerské sítě a na možnost rozšíření jejích úkolů.

V případě prodloužení mandátu agentury by bylo třeba také přesněji vymezit její pravomoci, aby mohla podpořit přezkoumání regulačního rámce, který se vztahuje na bezpečnostní prvky sítí a informací v oblasti elektronické komunikace na základě přezkumu z roku 2006. Cílem by bylo stanovit, jak bude agentura spolupracovat s vnitrostátními regulačními orgány, jinými odbornými institucemi členských států a soukromým sektorem při stanovení požadavků na bezpečnost a integritu elektronických sítí v současné době i v budoucnosti a při dohledu na jejich provádění do vnitrostátních právních řádů. Přitom je důležité, aby se ENISA zaměřila spíše na prestižní vliv než na výsledky a snažila se dosáhnout maximálního přínosu pro vnitřní trh.

7.2. Otázky k další diskusi

Komise navrhuje následující podněty pro další diskusi.

10. Jaké jsou v současnosti nejdůležitější aktuální problémy v oblasti bezpečnosti sítí a informací? Co se změnilo od založení agentury ENISA v roce 2004? Které oblasti vyžadují nejvíce intervenci EU? Je agentura i nadále nejvhodnějším nástrojem, nebo by bylo k řešení problémů vhodné zvolit jinou formu spolupráce?

11. Jak by měla ENISA přizpůsobit svou činnost současným požadavkům na bezpečnost sítí a informací? Jak by se měly změnit pravomoci agentury, aby byl zajištěn maximální přínos pro orgány EU i jednotlivé členské státy? Jak by měla být strategická role agentury reflektována? Jak přispět k tomu, aby se agentura vyprofilovala jako odborná instituce, poskytující odbornou pomoc a podporu? Kterými činnostmi přispívá agentura nejvíce k řádnému fungování vnitřního trhu?

12. Jak by bylo možné zlepšit účinnou interakci mezi agenturou a zainteresovanými stranami? Kterým sítím by agentura v rámci vytváření partnerských sítí měla dát přednost, aby dosáhla maximální váhy? Jak může agentura využít bohatých zkušeností, kterými disponují vnitrostátní orgány a společenství zainteresovaných stran v oblasti bezpečnosti? Jak co nejlépe seznámit s výsledky práce agentury veřejný i soukromý sektor a agenturu lépe zviditelnit?

13. Jaké další aktivity by mohly agentuře pomoci, aby byla efektivnější, přinášela členským státům i zainteresovaným stranám větší přidanou hodnotu a v neposlední řadě také zesílila svůj vliv, aniž by se měnily současné cíle a rozsah působnosti ENISA?

14. Bylo by účelné a možné počítat do budoucna s rozšířením cílů a aktivit agentury, ať už by tyto aktivity byly zaměřeny více provozně či regulativně? Jaké druhy úkolů by významně zvýšily evropskou hodnotu pro členské státy nebo zainteresované strany? Jak by se v tomto případě měly změnit cíle a rozsah působnosti?

15. Jaký by měl být minimální a optimální počet zaměstnanců agentury a objem jejího rozpočtu, aby mohla agentura jednat účinně a zároveň aby disponovala vhodnou kombinací dovedností a odbornosti?

16. Jak nejlépe přistoupit k řešení problému budování partnerských sítí a omezené možnosti agentury udržet zaměstnance s ohledem na její umístění, na nějž poukázala externí skupina odborníků?

8. ZÁVěR

Komise oceňuje zjištění a analýzy hodnotící zprávy externí skupiny odborníků i doporučení správní rady ENISA ohledně budoucnosti agentury i změn v nařízení ENISA. Tyto vstupy a připomínky budou doplněny veřejnými konzultacemi a posouzením dopadu s analýzou efektivity nákladů, na jejichž základě bude možné odpovědně a transparentně posoudit účelnost prodloužení mandátu agentury ENISA. Komise bude informovat Evropský parlament a Radu o výsledcích veřejných konzultací a o posouzení dopadu a dále upřesní svá celková zjištění vyplývající z hodnocení, zvláště pak sdělí své rozhodnutí, zda předloží návrh na prodloužení doby trvání agentury.

[1] http://europa.eu.int/information_society/eeurope/i2010/index_en.htm

[2] KOM (2006) 251, 31.5.2006

[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 460/2004 ze dne 10. března 2004 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací – Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 1 (dále jen „nařízení ENISA“).

[4] Viz článek 25 nařízení ENISA.

[5] K dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/dgs/information_society/evaluation/studies/index_en.htm

[6] K dispozici na adrese: http://enisa.europa.eu/pages/03_02.htm

[7] V souladu s čl. 25 odst. 3 nařízení ENISA.

[8] KOM (2003) 63, 11.2.2003

[9] Rozsudek ze dne 2. května 2006 ve věci C-217/04

[10]. Jak bylo znovu potvrzeno v bodech 56 a 57 rozsudku ESD.

[11] Viz http://enisa.europa.eu/

[12] Dokument 15900/06 (Presse 343), 2772. zasedání Rady, Doprava, telekomunikace a energie, Brusel 11.–12. prosince 2006, s. 14

[13] Zpráva je k dispozici na internetové adrese http://ec.europa.eu/dgs/information_society/evaluation/studies/index_en.htm

[14] Toto sídlo bylo zřízeno z rozhodnutí hlav států a předsedů vlád členských států a řecké vlády.

[15] KOM(2006) 251, 31.5.2006.

[16] Jak stanoví článek 25 nařízení ENISA. Úplné znění dokumentu, který přijala správní rada agentury ENISA a který obsahuje i komentáře rady, je dostupný na internetové adrese http://enisa.europa.eu/pages/03_02.htm

[17] Články, které se týkají cílů resp. úkolů.

[18] Viz mimo jiné sdělení Komise Radě a Evropskému Parlamentu „Zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst v Evropské unii“, KOM (2005) 97, 16.3.2005.