52007DC0234

Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu podle článku 16 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech, týkající se používání fosforečnanů /* KOM/2007/0234 konecném znení */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 4.5.2007

KOM(2007) 234 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech, týkající se používání fosforečnanů

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech, týkající se používání fosforečnanů (Text s významem pro EHP)

1. ÚVOD

Článek 16 nařízení (ES) č. 648/2004 o detergentech[1] stanoví, že „Komise do 8. dubna 2007 zhodnotí, předloží zprávu a tam, kde je to opodstatněné, předloží návrh právních přepisů týkajících se používání fosforečnanů s ohledem na postupné ukončení jejich používání nebo omezení specifických použití“.

1.1. Fosforečnany v detergentech

Fosforečnany patří mezi nejčastěji a v hojném množství používané složky domácích a průmyslových detergentů. Jejich úkolem je snižovat tvrdost vody, aby čištění detergenty bylo účinné. Typem nejčastěji používaného fosforečnanu je STPP (trifosforečnan sodný, Na5P3O10, č. CAS 7758-29-4, č. EINECS 231-838-7). Celkově je STPP účinnou složkou detergentů a má tyto funkce:

- účinná izolace tvrdých solí (a jejich udržování v roztoku);

- odstraňování a prevence kornatění vláken;

- zesílení mycího procesu;

- nosič jiných složek detergentů.

Roční spotřeba detergentů obsahujících fosforečnany činí v EU-25 přibližně 1,8 milionů tun, a tato hodnota odpovídá obsahu fosforečnanů ve výši přibližně 110 000 tun. 90-95 % těchto fosforečnanů se spotřebuje v detergentech používaných pro praní a mytí nádobí v domácnosti. Pro srovnání, používání fosforečnanů v hnojivech odpovídá přibližně hodnotě 1,25 milionů tun fosforu ročně.

Pokud jde o nepříznivé zdravotní účinky spojené s používáním STPP v detergentech, nepanují žádné obavy. Z nových vědeckých důkazů[2] vyplývá, že STPP má při požití nebo styku s kůží velmi nízkou akutní toxicitu a nebyly zpozorovány žádné mutagenní či genotoxické účinky.

Jak napovídá jejich používání v hnojivech, patří fosforečnany mezi základní živiny. Hlavní obavou, která v souvislosti s používáním fosforečnanů v detergentech vyvstává, je skutečnost, že může dojít k nadměrnému obsahu živin ve vodním prostředí, a to může následně vést k eutrofizaci.

Eutrofizace je definována jako „obohacování vod živinami, zejména dusíkatými látkami nebo fosforem, které způsobuje urychlený růst řas a vyšších rostlin, a tím nežádoucí porušení rovnováhy mezi organismy přítomnými ve vodách a jakostí těchto vod“ [3].

Eutrofizace je složitým jevem, v němž fosforečnany často, avšak nikoli vždy, hrají hlavní roli. Rostoucí obavy ze skutečnosti, že STTP podporuje eutrofizaci, vedly k tomu, že se řada zemí přeorientovala na prací detergenty bez fosforečnanů. Tabulka 1 (příloha) ukazuje současný podíl detergentů bez fosforečnanů na trhu EU-25. Detergenty jsou do vodního prostředí vypouštěny především z čistíren odpadních vod. Podíl STPP z detergentů, které se dostanou do vodního prostředí, se v různých členských státech EU značně liší v závislosti na stupni terciárního čištění odpadních vod. Terciární čištění je nákladné a není vyžadováno při každém vypouštění odpadních vod (zejména menší usedlosti nemají k dispozici vhodné prostředky k ošetření). Fosforečnany z hnojiv používaných na zemědělské půdě jsou z velké míry vstřebávány plodinami, přesto však dochází k určitému úniku do povrchových vod. Třetím hlavním zdrojem fosforu jsou produkty lidského metabolismu.

Hlavními alternativami k STTP v pracích prostředcích jsou zeolity ( především zeolit A), jejichž podíl na trhu přesahuje 60 %, které se však používají ve spojení s rostoucím množstvím dalších složek, např. s aktivními složkami a bělidly.

Detergenty pro mytí nádobí jsou stále založeny především na fosforečnanech. Po zavedení pracích detergentů bez fosforečnanů vzrostl podíl detergentů pro mytí nádobí na celkovém uvolňování fosforečnanů z detergentů o přibližně 25 %.

1.2. Právní předpisy EU týkající se eutrofizace

Koncentraci živin v povrchových vodách omezuje řada směrnic EU, a tím pomáhají snižovat eutrofizaci.

Směrnice 91/271/EHS3 o čištění městských odpadních vod, podle níž je terciární ošetření (odstraňující fosforečnany) vyžadováno u čistíren odpadních vod, které slouží aglomeracím s populačním ekvivalentem vyšším než 10 000 PE a které vypouštějí odpadní vody do citlivých oblastí podléhajících eutrofizaci.

Směrnice 91/676/EHS[4] o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (směrnice o dusičnanech), podle níž je nezbytné, aby členské státy vymezily ohrožené oblasti, vypracovaly a prováděly akční programy zaměřené na snížení znečištění vod dusíkatými látkami.

Směrnice 96/61/ES[5] o integrované prevenci a omezování znečištění, podle níž se od členských států vyžaduje, aby vydaly některým zařízením průmyslového charakteru povolení v souladu s nejlepšími dostupnými technikami. Příloha III uvedené směrnice, v níž je uveden seznam nejdůležitějších znečišťujících látek, které je třeba brát v úvahu při stanovování mezních hodnot emisí, obsahuje látky, které podněcují eutrofizaci, zejména dusičnany a fosforečnany.

V návaznosti na směrnici 2000/60/ES[6], tj. směrnici o rámci pro činnost v oblasti vodní politiky, se začala eutrofizaci věnovat větší pozornost a byl zaujat více holistický přístup k vodnímu hospodářství[7]. Členské státy musejí zavést programy opatření, aby zaručily, že vodní útvary v celé EU dosáhnou do roku 2015 „dobrého stavu“. V případech, kdy z monitorování a posouzení podle směrnice o rámci pro činnost v oblasti vodní politiky vyplývá, že vstupy fosforečnanů výrazně přispívají k eutrofizaci, musejí členské státy provést opatření na vyřešení tohoto problému.

1.3. Evropské právní předpisy týkající se fosforečnanů v detergentech

Do harmonizace na evropské úrovni umožňuje nařízení o detergentech členským státům, aby pro účely omezení obsahu fosforečnanů v detergentech zachovaly stávající vnitrostátní opatření nebo aby zavedly opatření nová. Nicméně stejně jako u všech ostatních vnitrostátních opatření mimo harmonizovanou oblast musejí členské státy oznamovat návrhy opatření v souladu s ustanoveními směrnice 98/34/ES[8] a prokazovat, že jsou tato opatření odůvodněná a přiměřená. Rámec pro činnost v oblasti vodní politiky může poskytnout mechanismus, jehož pomocí mohou členské státy prostřednictvím analýzy rizik (článek 5) a hospodárným programem opatření (článek 11) prokázat, že omezení jsou odůvodněná a přiměřená.

Itálie, Belgie, Česká republika, Německo a Nizozemsko již za účelem omezení eutrofizace přijaly právní předpisy, které snižují či zakazují fosforečnany v detergentech. Švédsko a Francie nedávno prohlásily, že hodlají učinit taktéž. Rakousko, Irsko, Dánsko a Finsko spoléhají na dobrovolné závazky ze strany výrobců detergentů, že postupně ukončí výrobu detergentů obsahujících fosforečnany. V několika členských státech se používají výhradně prací detergenty bez fosforečnanů – viz tabulka 1 v příloze. Touto zprávou Komise nemá v úmyslu zpochybnit zmíněná stávající opatření.

2. OPATŘENÍ KOMISE NA VYHODNOCENÍ POUŽÍVÁNÍ FOSFOREČNANŮ V DETERGENTECH

2.1. Opatření učiněná před přijetím nařízení (ES) č. 648/2004

Jednou z prvních činností Komise v otázce fosforečnanů v detergentech bylo, že požádala konzultanta, společnost WRc, aby zjistil náklady a výnosy spojené s nahrazení fosforu[9] v domácích detergentech jinými aktivními složkami a doporučil nejvhodnější metody snížení koncentrací fosforu v povrchových vodách. Studie, zveřejněná v červnu 2002[10], dospěla k závěru, že:

- řada zemí byla při omezování eutrofizace úspěšná díky opatřením, která mají snížit obsah fosforečnanů o 70-90 %;

- zákazem používání detergentů obsahujících fosforečnany je možné dosáhnout snížení obsahu fosforečnanů až o 40 %, což však samo o sobě nestačí k výraznému zlepšení z hlediska eutrofizace;

- zeolit A je vhodnou náhradou STPP. V celkových výrobních nákladech byly pozorovány pouze malé rozdíly oproti STPP z hlediska spotřebované energie a kalu vzniklého v čistírnách odpadních vod a bylo zjištěno, že zeolit A není toxický pro vodní faunu a lidi a při jeho výrobě vzniká méně vedlejšího toxického odpadu.

Vědecký výbor Komise pro toxicitu, ekotoxicitu a životní prostředí (SCTEE) vydal v březnu 2003 stanovisko[11] ke zprávě společnosti WRc, v němž označil řadu nedostatků, uvedl, že závěry zprávy nebyly dostatečně zdůvodněné a navrhl, že by důkladnější přezkum dostupné literatury mohl umožnit, aby označené nedostatky byly vhodným způsobem odstraněny. Nedostatky se týkaly jak posouzení dopadů STPP na eutrofizaci, tak nedostatečných znalostí environmentálních rizik spojených s náhradami za STPP, a to nejen pokud jde o zeolit A, ale také o další látky, např.polykarboxylové kyseliny, které se v kombinaci se zeolitem používají.

Útvary Komise se přiklonily k návrhu SCTEE a shromáždily z literatury dodatečné údaje, včetně posouzení rizik spojených s STPP a zeolitem A vypracovaného v rámci projektu HERA, a požádaly SCTEE, aby přezkoumal otázky, které nebyly ve zprávě společnosti WRc náležitě zpracovány.

Ve stanovisku z listopadu 2003 dospěl SCTEE k závěru, že:

- při neexistenci opatření na snížení obsahu STPP v detergentech se podíl tohoto zdroje fosforu na celkovém obsahu fosforu v povrchových vodách může ve velké míře lišit (přibližně mezi 10 a 40 %) podle druhu lidské činnosti a využití půdy. Z toho důvodu by v některých oblastech rozšířené EU mohl být STPP v detergentech příčinou výrazného zvýšení obsahu fosforu v povrchových vodách a také zdrojem značného rizika eutrofizace;

- současná situace v Evropě se oproti osmdesátým létům značně změnila, neboť evropské země přijaly opatření na snížení STPP, a fosfor v detergentech tudíž není ve srovnání s ostatními zdroji hlavním zdrojem fosforu v celkovém obsahu fosforu;

- Podíl detergentů obsahujících fosfor na eutrofizaci se velmi liší jak v jednotlivých zemích, tak v různých hydrografických oblastech a v závislosti na druhu lidské činnosti a využití půdy.

Z obecného hlediska SCTEE poznamenal, že posouzení rizik STPP provedené v rámci projektu HERA problém eutrofizace nevyřešilo a navrhl, jak tuto otázku řešit lépe: „… kvantitativní posouzení rozsahu eutrofizace ve vodách EU v souvislosti s obsahem fosforu z různých zdrojů, a zejména v souvislosti s podílem STPP, by bylo možné provést na základě stávajících experimentálních a modelových informací“ a bylo vyžádáno „ …vyhodnocení krajiny s pravděpodobnými výsledky u každého krajinného scénáře“ .

2.2. Opatření dokončená po přijetí nařízení (ES) č. 648/2004

V souladu se stanoviskem STCEE z listopadu 2003 byla provedena další studie, aby byly získány kvantitativní odhady ohledně účinků, jež by měl přechod od detergentů obsahujících fosforečnany na detergenty bez fosforečnanů na eutrofizaci. Studie byla financována průmyslovou federací výrobců detergentů obsahujících fosforečnany, dále CEEP (Centre Européen d’Etudes des Polyphosphates), a provedena konzultantem Green Planet Research v spolupráci s výzkumnou organizací INIA (španělský národní úřad pro zemědělství, potravinový výzkum a technologie).

Metoda posouzení pravděpodobnosti rizika byla vyvinuta úřadem INIA v září 2005 a byla vylepšena s ohledem na diskuse se skupinou 17 odborníků na eutrofizaci na pracovním setkání v Madridu v listopadu 2005. Závěrečná zpráva s názvem „Development of a European Quantitative Eutrophication Risk Assessment of Polyphosphates in Detergents“[12] („Vývoj evropského kvantitativního posouzení rizik eutrofizace spojených s fosforečnany v detergentech“) byla zveřejněna v prosinci 2006 a dospěla k závěru, že:

- dodatečná rizika eutrofizace spojená s fosforečnany v detergentech s velmi liší podle různých regionů EU a v závislosti na faktorech, jako jsou hydrologické vlastnosti, hustota osídlení a intenzita zemědělství;

- v obou analyzovaných typech ekoregionů, tj. v (i) Atlantiku a v mělkých jezerech severní a střední Evropy a ve (ii) středozemních vodních útvarech nerostlo riziko eutrofizace souběžně s vyššími koncentracemi fosforu;

- rozdíl mezi souhrnným rizikem eutrofizace a rizikem bez detergentů obsahujících fosfát se obvykle pohybuje kolem 2-8 % podle posouzení rizik v Středozemí a kolem 0,4-2 % podle posouzení atlantických a severo- a středoevropských mělčin.

Byla zadána další studie společnosti RPA (Risk & Policy Analysts Ltd), aby se doplnily chybějící údaje o použití, vlastnostech a environmentálním dopadu reprezentativního výběru povrchově neaktivních organických složek detergentů a aby se posoudil sociálně-ekonomický dopad přechodu od detergentů obsahujících fosforečnany k detergentům obsahujícím zeolit.

Ze studie vyplynulo, že některé dodatečné aktivní složky potřebné v detergentech obsahujících zeolit se rovněž používají v detergentech s STPP, i když v menším množství. Přechodem k detergentům obsahujícím zeolit by se tudíž nutně nezvýšil počet látek tvořících aktivní složky v životním prostředí, ačkoli jejich koncentrace by se mohla zvýšit.

Za dvě skupiny aktivních složek, které se v životním prostředí bezprostředně biologicky nerozkládají, byly označeny polykarboxyláty a fosfonáty. Toxicita a ekotoxicita polykarboxylátů je nízká a nejsou považovány za škodlivé. Naopak vodní toxicita některých fosfonátů, např. 1-hydroxyethan-1,1-kyseliny difosfonické a jejích solí, může být důvodem k určitým obavám. U této látky však chyběly údaje z environmentálního monitorování, a její riziko pro životní prostředí tak nebylo možné posoudit.

Cílem druhé části studie bylo doplnit studii INIA/CEEP o eutrofizaci posouzením celkových nákladů a výnosů spojených s přechodem od STPP k zeolitům v detergentech, a to včetně rizik pro zdraví a životní prostředí, úspor nákladů jednotlivých orgánů za čistírny odpadních vod provádějící terciární čištění a nárůstu nákladů výrobců spojených s novou formulací detergentů.

Zpráva[13] s názvem „Povrchově neaktivní organické složky detergentů a detergenty obsahující zeolit“ („Non-surfactant organic ingredients and zeolite-based detergents“) z června 2006 doporučila, aby:

- výrobní odvětví vyrábějící detergenty bylo podněcováno k vývoji bezfosfátových detergentů pro myčky nádobí;

- byly vedeny diskuze s odvětvím vyrábějícím detergenty s cílem dohodnout se na souboru údajů o různých polymerových složkách (o jejich vlastnostech, účincích na zdraví a životní prostředí), které by bylo možno shrnout a zveřejnit;

- používání bezfosfátových detergentů nebylo podněcováno, pokud nelze u všech složek prokázat, že nepředstavují riziko pro lidské zdraví a životní prostředí.

Klíčovým přínosem přechodu na bezfosfátové detergenty bude snížení obsahu fosforu v životním prostředí, což může následně vést ke snížení eutrofizace. Z hlediska množství by byl největší přínos zaznamenán v zemích:

- v nichž se ve velké míře používají detergenty obsahující fosforečnany;

- které pouze v malém měřítku provádějí terciární čištění odpadních vod a

- které mají problémy s eutrofizací.

Uplatněním váhových faktorů na tato tři kritéria byl pro každou zemi odvozen jediný ukazatel potenciálních výhod přechodu na bezfosfátové detergenty – viz tabulka 2 (příloha). Tato poměrně zjednodušující analýza ukazuje, že se potenciální výhody přechodu na bezfosfátové detergenty v jednotlivých zemích značně liší.

Náklady spojené s přechodem k detergentům obsahujícím zeolit zahrnují:

- Přerušení dodávkového řetězce fosforečnanů. Značný dopad pocítí šest výrobců STPP v EU.

- Výrobci detergentů budou muset znovu formulovat a obchodně označit detergenty (což je složitý a obtížný proces zejména pro menší výrobce), přičemž průměrné náklady spojené s jednou formulací činí 20 000 EUR.

- Potenciální zvýšení rizik pro lidi a/nebo životní prostřední. Náklady na dodatečné testování vzhledem k nutnosti dalšího posouzení rizik.

Pracovní skupina pro detergenty jednala o dvou zmíněných zprávách v listopadu 2006 a zjistila, že zpráva RPA obsahuje užitečné informace o nákladech a výhodách spojených s přechodem k bezfosfátovým detergentům.

Pokud jde o zprávu INIA, bylo zejména zjištěno, že:

- údaje použité pro modelování byly poměrně omezené a výsledky se týkají pouze dvou generických zeměpisných scénářů;

- modelování se omezilo na povodí řek (a jezera), přičemž k eutrofizaci v EU dochází také v pobřežním a mořském prostředí, tj. v Baltském, Severním, Černém a Jaderském moři;

- rovněž by před vypracováním konečných závěrů o účincích detergentů obsahujících fosforečnany na eutrofizaci v EU měly být zohledněny probíhající projekt MARE/HELCOM v Baltském moři a projekt UNDP-GEF v povodí Dunaje.

Regionální projekt v povodí Dunaje UNDP-GEF, který financuje Úřad OSN pro projektové služby (UNOPS) s cílem vypracovat doporučení na snížení obsahu fosforu z detergentů v povodí Dunaje, vypracoval podrobné údaje o koncentraci fosforu a eutrofizaci v Dunaji. Závěrečná zpráva[14] uvádí:

„Ačkoli se uznává, že jiná opatření, například lepší shromažďování a čištění městských odpadních vod a také „dobré zemědělské postupy" jsou nezbytnými doplňujícími opatřeními, studie jasně ukázala, že existuje velký prostor, jak přispět k úspěšnému vyřešení problému eutrofizace, a to nahrazením detergentů obsahujících fosforečnany detergenty, které tyto látky neobsahují, což povede ke snížení celkového obsahu fosforu."

Podle politických doporučení mají země v povodí Dunaje pokračovat se zaváděním vnitrostátních právních předpisů a/nebo uzavíráním dalších dobrovolných dohod s cílem nahradit detergenty obsahující fosforečnany a tak chránit Dunaj a Černé moře před eutrofizací, dokud nebudou známy výsledky hodnocení, které provádí Komise, aby zjistila, jaká opatření je třeba přijmout na úrovni EU. To bylo znovu zopakováno v prohlášení o ochraně vody[15] na nedávném zasedání na vysoké úrovni, kterého se zúčastnilo všech 16 zemí z povodí Dunaje a z oblasti Černého moře a Evropská komise. Dokud neexistuje harmonizované opatření na úrovní Společenství, jeví se tento přístup jako odůvodněný a přiměřený.

2.3. Akce, které v dubnu 2007 bude stále probíhat

2.3.1. Další hodnocení provedená výborem SCHER

Nejnovější zprávy RPA a INIA byly předloženy Vědeckému výboru pro zdravotní a environmentální rizika (SCHER) v listopadu 2006 k vyjádření stanoviska.

Mandát požadoval, aby výbor SCHER posoudil celkovou vědeckou úroveň zpráv a okomentoval jejich metodiku a předpoklady, zejména:

- kvalitu koncepčního modelu;

- přesnost a platnost odhadů, výsledků a závěrů;

- zda používání fosforečnanů v detergentech výrazně zvyšuje míru eutrofizace na úrovni EU.

Pokud jde o zprávu RPA, byl výbor SCHER požádán o stanovisko k těmto otázkám:

- zda by přechod k bezfosfátovým detergentům zvýšil rizika pro zdraví a životní prostředí;

- otázka rizik spojených s aktivními složkami včetně polykarboxylátů a fosfonátů.

Byly zřízeny dvě pracovní skupiny a očekává se, že stanoviska nebudou k dispozici před koncem května 2007.

2.3.2. Činnosti Komise podle směrnice o rámci pro činnost v oblasti vodní politiky

Směrnice o rámci pro činnost v oblasti vodní politiky požaduje, aby členské státy dosáhly do roku 2015 dobrého ekologického a chemického stavu povrchových vod. Dokument s pokyny[16] poskytuje harmonizovanou metodiku pro posouzení rizika eutrofizace v kontextu politiky EU. Všechny členské státy přezkoumaly environmentální dopad lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod a v roce 2005 podaly zprávu Komisi[17]. Ze zpráv vyplývá, že eutrofizace stále představuje závažný problém a že v mnoha povodích pochází znečištění fosforem z více různých zdrojů. Do prosince 2009 musejí členské státy připravit program opatření, aby dosáhly cílů směrnice o rámci pro činnost v oblasti vodní politiky, které mohou v odůvodněných případech obsahovat povinné či dobrovolné dohody na omezení fosforečnanů v detergentech. Podle směrnice o rámci pro činnost v oblasti vodní politiky musejí být takováto opatření hospodárná a přiměřená.

Probíhá proces vzájemného porovnávání, aby bylo chápání pojmu „dobrý ekologický stav“ ve všech členských státech srovnatelné a soudržné s definicemi podle směrnice o rámci pro činnost v oblasti vodní politiky a aby se tak harmonizovaly postupy posuzování pro účely stanovení rizik eutrofizace. Probíhají práce na vymezení pojmu „dobrý ekologický stav“, aby byl platný pro všechny národní klasifikační systémy.

Pro vzájemné porovnání se použijí tisíce souborů dat z alespoň 1500 reprezentativních monitorovacích míst v celé Evropě (rozhodnutí Komise 2005/646/ES[18]).

Komise v současnosti připravuje rozhodnutí o zveřejnění výsledků vzájemného porovnání, které by v souladu s článkem 21 směrnice 2000/60/ES mělo být přijato ke konci roku 2007.

2.3.3. Projekt MARE/HELCOM v oblasti Baltského moře

Tento projekt posuzuje různé možnosti politiky (včetně používání „bezfosfátových detergentů“) s cílem zlepšit kvalitu vody v oblasti Baltského moře. Scénář, podle něhož by se ve všech pobaltských zemích používaly bezfosfátové detergenty a úroveň čištění odpadních vod by byla stejná jako v roce 2000, vykazuje menší zlepšení než scénář, podle něhož se nadále budou používat detergenty obsahující fosforečnany, avšak čištění odpadních vod se zlepší v souladu se směrnicí o čištění městských odpadních vod. Kombinace lepšího čištění odpadních vod a používání bezfosfátových detergentů by snížila obsah živin, a tudíž by zlepšila mořské prostředí více než každé z těchto opatření samostatně.

3. SHRNUTÍ A ZÁVĚRY

Komise učinila řadu důležitých kroků, aby z různých poznatků vytvořila základ nutný k posouzení dopadu, který má používání fosforečnanů v detergentech na eutrofizaci, jak vyžaduje čl. 16 odst. 1 nařízení 648/2004.

V návaznosti na výsledky dřívějších studií týkajících se dopadu fosforečnanů v detergentech na eutrofizaci, provedených společností WRc v roce 2002, a na stanoviska vědeckého výboru Komise z března a listopadu 2003 byly provedeny dvě další studie, aby byly doplněny chybějící údaje určené ve stanoviscích Komise. O výsledcích těchto dvou dalších studií se diskutovalo se zástupci členských států a výrobního odvětví na setkání pracovní skupiny pro detergenty v listopadu 2006 a následně byly tyto výsledky také předloženy vědeckému výboru Komise, aby vyjádřilo stanovisko, na něž se nyní čeká.

Podle zpráv předložených v kontextu směrnice o rámci pro činnost v oblasti vodní politiky zůstává eutrofizace jednou z největších hrozeb pro sladké i slané vody. Během posledních let se výrazně zlepšilo vnímání významu této problematiky. Nicméně v dubnu 2007 se stav znalostí týkajících se eutrofizace rychle rozšiřuje a očekává se, že díky vzájemnému porovnání podle směrnice o rámci pro činnost v oblasti vodní politiky budou v blízké době získány rozsáhlé dodatečné údaje o posouzení kvality vody v celé EU.

Rozhodnutí o tom, zda jsou omezení fosforečnanů v detergentech na úrovni EU odůvodněná, bude přijato, jakmile budou k dispozici dostatečné důkazy a v konzultaci s pracovní skupinou pro detergenty posouzeny různé politické alternativy. Zejména je třeba, aby před odůvodněním harmonizovaných opatření bylo k dispozici stanovisko vědeckého výboru Komise k dokončeným studiím. Komise zahájí posouzení dopadu v roce 2007 a hodlá je pokud možno dokončit v roce 2008, což záleží na nadcházejícím stanovisku vědeckého výboru a na rozsahu zjištěných nevyřešených záležitostí. Komise neprodleně předloží legislativní návrh, jakmile bude rozhodnuto, že jsou omezení odůvodněná.

Komise připomíná, že do tohoto rozhodnutí mohou členské státy pokračovat s uplatňováním opatření, která mají v případech, které lze z hlediska životního prostředí odůvodnit (tj. na základě směrnice o rámci pro činnost v oblasti vodní politiky), nahradit detergenty obsahující fosforečnany. Členské státy, které si budou přát zavést „technické předpisy“ spadající do oblasti působnosti směrnice 98/34/ES, budou muset tento záměr oznámit Komisi a zdůvodnit, že jsou tato opatření v souladu s požadavky uvedené směrnice.

PŘÍLOHA

Tabulka 1 – Míra, do jaké jsou prací detergenty v členských státech EU-25 bezfosfátové* |

Členský stát | Počet obyvatel (v milionech) | % bezfosfátových detergentů |

Belgie | 10,4 | 100 |

Česká republika | 10,2 | 35 |

Dánsko | 5,4 | 80 |

Německo | 82,5 | 100 |

Estonsko | 1,3 | 20 |

Řecko | 11,0 | 50 |

Francie | 59,9 | 50 |

Irsko | 4,0 | 100 |

Itálie | 57,8 | 100 |

Kypr | 0,7 | 20 |

Lotyšsko | 2,3 | 20 |

Litva | 3,4 | 20 |

Lucembursko | 0,4 | 100 |

Maďarsko | 10,1 | 30 |

Malta | 0,4 | 20 |

Nizozemsko | 16,2 | 100 |

Rakousko | 8,1 | 100 |

Polsko | 38,2 | 15 |

Portugalsko | 10,4 | 30 |

Slovinsko | 2,0 | 95 |

Slovensko | 5,4 | 20 |

Španělsko | 42,2 | 40 |

Finsko | 5,2 | 90 |

Švédsko | 9,0 | 85 |

Spojené království | 59,5 | 55 |

EU-25 | 456.0 | 66 |

* Pojem „bezfosfátový“ znamená soulad s vnitrostátním právním předpisem, který omezuje obsah fosforu (nemusí být nulový).

(Zpráva RPA 2006, http://ec.europa.eu/enterprise/chemicals/legislation/detergents)

Tabulka 2 – Přínos přechodu na bezfosfátové detergenty |

Dosažený výsledek | Popis | Členské státy |

>10 | Maximální přínos | Česká republika, Polsko, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Portugalsko, Slovensko |

5-10 | Určitý přínos | Řecko, Kypr, Estonsko, Spojené království, Lucembursko, Maďarsko, Belgie, Francie |

1-5 | Malý přínos | Dánsko, Finsko, Rakousko, Švédsko, Irsko, Slovinsko, Itálie, Nizozemsko, Německo |

0 | Žádný přínos | Malta |

Ukazatel „dosažených výsledků“, z něhož vyplývá, které země EU budou mít z přechodu na bezfosfátové detergenty největší zisk, je založen na třech faktorech: (1) roční spotřeba fosforečnanů v detergentech na jednoho obyvatele (2) procentní podíl obyvatelstva, které využívá terciárního čištění odpadních vod (3) míra obav z eutrofizace.

(Zpráva RPA 2006, http://ec.europa.eu/enterprise/chemicals/legislation/detergents)

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 o detergentech, Úř. věst. L 104, 8.4.2004, s. 1.

[2] Trifosforečnan sodný (STPP) CAS: 7758-29-4 Posouzení rizik způsobovaných mycími prostředky v evropských domácnostech pro lidské zdraví a životní prostředí, Hera (2003) (Sodium Tripolyphosphate (STPP) CAS: 7758-29-4 Human & Environmental Risk Assessment on ingredients of European household cleaning products, HERA (2003).

[3] Směrnice 91/271/EHS, Úř. věst L 135, 30.5.1991, s. 40.

[4] Směrnice 91/676/EHS, Úř. věst L 375, 31.12. 1991, s. 1.

[5] Směrnice 96/61/ES, Úř. věst L 257, 10.10.1996, s. 26.

[6] Směrnice 2000/60/ES, Úř. věst L 3277, 22.12.2000, s. 1.

[7] Směrnice 91/271/EHS, 91/767/EHS a 96/61/ES jsou podle směrnice o rámci pro činnost v oblasti vodní politiky „základními opatřeními“ a musejí být koordinovány a případně doplněny, aby bylo dosaženo povinných cílů.

[8] Směrnice 98/34/ES, Úř. věst L 204, 21.7.1998, s. 37.

[9] V environmentálních zprávách se pojmem „fosfor“ rozumějí sloučeniny fosforu obecně.

[10] Phosphates and alternative detergent builders“ („Fosforečnany a náhradní aktivnísložky detergentů“), k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/environment/water/water-urbanwaste/info/docs_en.htm

[11] k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/health/ph_risk/committees/sct/sct_opinions_en.htm

[12] k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/enterprise/chemicals/legislation/detergents/index_en.htm.

[13] k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/enterprise/chemicals/legislation/detergents/index_en.htm.

[14] Zpráva UNDP/GEF o povodí Dunaje je k dispozici na adrese: http://www.undp-drp.org/drp/activities_1-8_detergents.html

[15] http://www.icpdr.org/icpdr-pages/water_protection_declaration.htm

[16] k dispozici na adrese: http://forum.europa.eu.int/Public/irc/env/wfd/library?l=/framework_directive/thematic_documents/13_eutrophication

[17] Zprávy podle směrnice o rámci pro činnost v oblasti vodní politiky jsou k dispozici na adrese: http://forum.europa.eu.int/Public/irc/env/wfd/library?l=/framework_directive/implementation_documents_1&vm=detailed&sb=Title

[18] Rozhodnutí Komise 2005/646/ES, Úř. věst. L 243, 17.9.2005, s. 1.