5.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 172/65

—

lituje, že Komise ve svém sdělení sice objasňuje nezbytnou spolupráci mezi tvůrci politik a zúčastněnými stranami na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni, při vypracovávání strategie pro mládež, nepopisuje však blíže úlohu místní a regionální úrovně v politice v oblasti mládeže;

—

vyzdvihuje, že politika v oblasti mládeže se provádí především na místní a regionální úrovni. Místní a regionální strategie přispívají zásadní měrou k tomu, že jsou přijímána vysoce hodnotná opatření na zlepšování vzdělání a odborné přípravy, na lepší sociální a profesní začlenění a na aktivní občanskou angažovanost mladých lidí;

—

souhlasí s Komisí, že úkolem národních, popř. regionálních systémů vzdělávání a odborné přípravy musí být zprostředkování odpovídajících základních schopností pro trh práce. Nesmí se však zapomínat na to, že solidní všeobecné základní vzdělání formující osobnost má daleko větší význam, především také pro osobní účast na společenském životě;

—

u dětí předškolního věku nepovažuje na rozdíl od Komise za prioritní rozvoj klíčových schopností, ale celkový rozvoj osobnosti;

—

s ohledem na pracovní zapojení co nejvyššího počtu mladých lidí považuje systém dvojí přípravy (tedy kombinace vzdělávání a přípravy ve škole a v práci), který je provozován v několika zemích, za příkladnou formu vzdělávání a lituje, že odborná příprava se v mnoha státech potýká s problémy atraktivity a přijímání.

Zpravodaj

:

pan HALDER (AT/ELS), předseda zemského sněmu spolkové země Vorarlbersko

1.

konstatuje, že mladí lidé jsou potenciálem pro rozvoj společnosti. Budoucnost Evropské unie, jejích členských států a místních a regionálních orgánů závisí stále více na tom, zda se podaří vytvořit společnost vhodnou pro děti a mládež;

2.

zdůrazňuje, že mladí lidé jsou také rozhodujícím faktorem hospodářské výkonnosti evropských regionů a obcí a jejich schopnosti obstát v globální hospodářské soutěži. Úsilí občanů Unie je navíc důležitým základem pro sociální soudržnost a pokojný a demokratický vývoj Evropy, který musí být položen již v mladém věku;

3.

odkazuje na stanovisko Výboru regionů Demografická budoucnost Evropy (1). Podle něj se rodí méně dětí, než kolik je třeba pro reprodukci obyvatelstva. To způsobuje rozsáhlé změny v počtu a věkovém složení obyvatelstva a zdůrazňuje nezbytnost udržitelné politiky zohledňující generace;

4.

uznává proto, že Evropský pakt pro mládež (2), který přijala Evropská rada na jaře 2005, sdělení Komise o evropských politikách týkajících se mládeže (3) a předmětné sdělení Komise se zabývají mimořádně důležitou tematikou;

5.

podporuje průřezový přístup navržený Komisí. Je důležité, aby potřeby mladých lidí byly neustále zohledňovány ve všech oblastech politiky, a bylo tak dosaženo většího zaměření na konkrétní potřeby mladých lidí;

6.

poukazuje na to, že v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a zaměstnanosti, o nichž se sdělení zmiňuje, jsou za přijetí příslušných opatření odpovědné členské státy, popř. místní a regionální úroveň. Evropská úroveň zde má koordinující, podpůrnou a doplňující funkci;

7.

v této souvislosti vyzývá Komisi k přezkoumání zamýšlených opatření z toho hlediska, zda jsou v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality, která získala díky reformní smlouvě větší váhu;

8.

konstatuje, že Komise nepředložila v souvislosti se sdělením žádné posouzení dopadu, a lituje, že nebyly zjištěny dodatečné administrativní a finanční náklady pro regionální resp. místní úroveň, které vyvstanou v souvislost s prováděním;

9.

lituje, že Komise ve svém sdělení sice objasňuje nezbytnou spolupráci mezi tvůrci politik a zúčastněnými stranami na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni, při vypracovávání strategie pro mládež, nepopisuje však blíže úlohu místní a regionální úrovně v politice v oblasti mládeže;

10.

vyzdvihuje, že politika v oblasti mládeže se provádí především na místní a regionální úrovni. Místní a regionální strategie přispívají zásadní měrou k tomu, že jsou přijímána vysoce hodnotná opatření na zlepšování vzdělání a odborné přípravy, na lepší sociální a profesní začlenění a na aktivní občanskou angažovanost mladých lidí. Právě na místní a regionální úrovni je možné se více zaměřit na konkrétní potřeby mladých lidí, a jednat tak cíleněji;

11.

vyzývá Komisi, aby respektovala národní, regionální a místní rozmanitost v oblasti vzdělávání, mládeže a zaměstnanosti. Do koncipování a provádění koordinujících, podpůrných a doplňujících opatření musí být zapojena nejen národní, ale i regionální a místní úroveň;

12.

zdůrazňuje, že evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy jsou klíčovými faktory rozvoje dlouhodobého potenciálu konkurenceschopnosti EU, a proto vítá obsah pracovního programu Vzdělávání a odborná příprava v Evropě 2010 (4); zároveň však poukazuje na to, že je třeba respektovat pravomoci členských států popř. regionální a místní úrovně v oblasti učebních osnov, podoby vzdělávacích systémů a rozmanitosti jejich kultur a jazyků;

13.

zároveň s Komisí je toho názoru, že úkolem národních, popř. regionálních systémů vzdělávání a odborné přípravy musí být zprostředkování odpovídajících základních schopností pro trh práce. Nesmí se však zapomínat na to, že solidní všeobecné základní vzdělání formující osobnost má daleko větší význam, především také pro osobní účast na společenském životě;

14.

u dětí předškolního věku nepovažuje na rozdíl od Komise za prioritní rozvoj klíčových schopností, ale celkový rozvoj osobnosti. Již u velmi malých dětí tak lze přesto hravým způsobem například díky nabídce technických popř. přírodovědeckých her podporovat schopnosti a probouzet zájmy, které mohou být velmi důležité pro jejich pozdější profesní zaměření;

15.

poukazuje na význam podpory výuky jazyků v rámci vzdělávání v raném dětství. To je obzvlášť důležité u dětí migrantů. Položí se tím i základ pro studium dalších jazyků;

16.

s ohledem na pracovní zapojení co nejvyššího počtu mladých lidí považuje systém dvojí přípravy (tedy kombinace vzdělávání a přípravy ve škole a v práci), který je provozován v několika zemích, za příkladnou formu vzdělávání a lituje, že odborná příprava se v mnoha státech potýká s problémy atraktivity a přijímání. Tento systém vzdělávání i všechna ostatní postsekundární či univerzitní studia však čelí tomu, že se neustále zvyšují požadavky na kvalifikaci, které jsou dnes kladeny na většinu pracovních míst. Musí se také zvýšit atraktivita tohoto systému vzdělávání, především na základě lepší prostupnosti systému dvojí přípravy až po univerzitu;

17.

domnívá se proto, že úroveň vzdělání musí být obecně zvýšena. Předpokladem toho jsou vysoce kvalifikovaní a motivovaní učitelé a školitelé, kteří musí mít nejen odborné didaktické schopnosti, ale rovněž schopnosti v oblasti sociální integrace (5). Kromě toho se v osnovách musí odrazit požadavky trhu práce;

18.

vítá, že Komise zažádala členské státy o provedení evropského rámce kvalifikací, a požaduje v této souvislosti, aby při tom byl brán zřetel na národní a regionální rozmanitost ve vzdělávání. Například je třeba nalézt řešení pro začlenění odborně zaměřených vzdělávacích modulů;

19.

vyzdvihuje význam evropského programu celoživotního učení a programu EU Mládež v akci. Tyto programy, které upřednostňují přeshraniční mobilitu a s ní související formální a informální učení, jsou cenným doplňkem národních a regionálních popř. místních vzdělávacích politik;

20.

vyzývá Komisi, aby se ve svém sdělení resp. ve svých přijatých opatřeních (např. v programech EU) více věnovala situaci znevýhodněných mladých lidí. K tomu, aby tito lidé měli možnost rozvíjet své individuální možnosti a začlenit se na trh práce, mohou pomoci modely jako například model integrovaného vzdělávání. Ty mohou znevýhodněným mladým lidem otevřít možnosti k absolvování studia v prodlouženém období nebo s částečnou kvalifikací. Důležité jsou přitom i intenzivní sociální podpora a poradenství pro mladé lidi, což je práce, kterou lze vykonávat pouze na místní a regionální úrovni. Tyto modely mohou rovněž pomoci snížit stále ještě vysoký podíl lidí s nedokončeným vzděláním;

21.

konstatuje, že přechod ze školy do zaměstnání je pro mladé lidi stále obtížnější;

22.

v mnoha evropských regionech přitom však již nyní dochází k paradoxní situaci, že vedle z části značné nezaměstnanosti mládeže (6) panuje nedostatek (mimořádně vysoce kvalifikovaných) pracovních sil, který v budoucnosti ještě více vzroste;

23.

zdůrazňuje, že profesní a sociální začlenění mladých lidí ve znevýhodněných městských a venkovských oblastech je obzvlášť obtížné, a poukazuje v této souvislosti na důležitost evropských, národních, regionálních a místních politik pro konvergenci a zlepšení regionální konkurenceschopnosti, i za účelem vytvoření předpokladu pro to, aby kvalifikovaní mladí lidé v těchto regionech zůstávali;

24.

souhlasí s Komisí v tom, že národní programy reforem pro růst a zaměstnanost musí zaměstnávání mladých lidí věnovat mimořádnou pozornost, a požaduje, aby byly tyto programy reforem co nejlépe sladěny s opatřeními stanovenými v pracovním programu Vzdělávání a odborná příprava 2010;

25.

požaduje, aby proces vzájemného hodnocení plnění Lisabonské strategie vládami členských států byl rozšířen tak, aby umožnil také místním a regionálním orgánům a dalším zainteresovaným stranám těžit z výměny výsledků takového hodnocení při zkoumání opatření na místní a regionální úrovni k řešení otázek nezaměstnaných mladých lidí, vzdělávání a odborné přípravy;

26.

považuje tento neustálý růst nejistých zaměstnání s nízkou jistotou pracovních míst za zásadní problém zejména pro mladé pracovníky, neboť často po mnoho let nemají stabilní a přiměřené pracovní a finanční podmínky a nemohou se osamostatnit;

27.

vyzývá proto instituce EU, členské státy, popř. regionální a místní úroveň, aby dbaly na správnou rovnováhu mezi zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců, resp. mezi flexibilitou a jistotou, když uplatňují flexikuritu. Nesmí být znesnadňováno ani sociální začlenění mladých lidí;

28.

je toho názoru, že se Komise dostatečně nezabývá zaměstnaností znevýhodněných mladých lidí. Vedle preventivních opatření spojených zejména s odbornou přípravou mladých lidí zaměřenou na trh práce jsou k začlenění mladých lidí na trh práce, především znevýhodněných, nezbytná intenzivní – i sociální – podpůrná opatření šitá na míru. Přitom je důležité – jak je také stanoveno v evropské strategii zaměstnanosti – pojmout všechny mladé lidi bez výjimky a začlenit je do pracovního procesu v co možná nejkratší době. K tomu mohou být zapotřebí i záchytné sítě pro znevýhodněné mladé lidi hledající zaměstnání a programy v oblasti kvalifikace a zaměstnanosti financované z veřejných zdrojů a uzpůsobené speciálně pro mladé lidi (7);

29.

upozorňuje na to, že strukturální fondy EU, především Evropský sociální fond, umožňují podporu těchto projektů, a podporuje větší zaměření Evropského sociálního fondu na zaměstnávání mládeže, které Komise ve svém sdělení požaduje, vyžadují-li to regionální podmínky (vysoká nezaměstnanost mládeže);

30.

za základní úkol národní a regionální popř. místní úrovně považuje zlepšení zaměstnatelnosti mladých lidí a jejich ochoty pracovat. Mezi jiným je třeba prosazovat profesní poradenství a informování a s nimi spojené možnosti zvyšování povědomí o kariéře orientované na budoucnost. To může přispět k vyváženému poměru obou pohlaví v určitých profesních skupinách;

31.

podporuje chartu kvality stáží, kterou navrhla Komise a která má doporučující povahu, neboť stážisté pracují stále častěji v zahraničí a z části jsou zneužíváni jako „levné pracovní síly“. Řádné stáže jsou však pro mladé lidi vzácnou možností nasbírat první pracovní zkušenosti, které mohou být při další volbě povolání nebo při dalším studiu často zásadním a rozhodujícím faktorem; rovněž je třeba motivovat učně k absolvování stáží a rozšiřovat s tím související nabídky, které jsou k dispozici;

32.

poukazuje na to, že vedle počátečního vzdělání nabývá stále většího významu odborná příprava na konkrétní povolání. Technické znalosti a schopnosti požadované pro práci se rychle mění. Výzva tedy spočívá ve zlepšení atraktivity a otevřenosti vůči odborné přípravě a v rozvoji nabídky nástrojů odborné přípravy. Pro mladé lidi, kteří nemají dostatečné základní vzdělání, je důležité mít možnost dodatečně získat chybějící znalosti a schopnosti (druhá šance) (8);

33.

konstatuje, že právě děti a mládež z chudých rodin jsou znevýhodněny v mnoha ohledech a z části i vyloučeny. Týká se to jak jejich příležitostí ke studiu a práci, tak i zdravotní situace. Navíc je chudoba často „dědičná“: chudoba a sociální vyloučení v dospělosti jsou důsledkem znevýhodnění v dětství a v mládí;

34.

požaduje proto, aby byl boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení prioritou. To je úkolem v prvé řadě národní resp. regionální a místní úrovně a vyžaduje to sladěné vzájemné působení hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti, vzdělávání, sociální politiky a průřezové zohledňování aspektů mládeže;

35.

domnívá se, že výchozím bodem musí být snížení nebezpečí chudoby v rodinách s dětmi. Zvláštní pozornost si zasluhují socio-ekonomické faktory, např. segregace a dlouhodobě nezaměstnaní rodiče s nízkým vzděláním, aby se zabránilo případům trvalé chudoby;

36.

podotýká, že za životní náklady sirotků a dětí z problémových rodin a jejich vzdělání jsou často odpovědné místní a regionální samosprávy a že vytvářejí předpoklady pro to, aby těmto dětem umožnily vést samostatný život;

37.

upozorňuje na to, že znalost jazyka země pobytu je předpokladem pro rychlou integraci, větší úspěch ve škole a větší šance na trhu práce, a tím také klíčovým faktorem boje proti chudobě;

38.

zdůrazňuje, že zapojení mladých lidí – jejich účast a podíl na společenském soužití – posiluje děti a mladé lidi, buduje sebedůvěru a podporuje demokracii i aktivní chování;

39.

upozorňuje na zvláštní význam účasti na místní a regionální úrovni. Pro mladé lidi je účast v současné době zvlášť názorná a trvalá tam, kde spoluutvářejí svůj životní prostor a bezprostředně a přímo vnímají důsledky své účasti;

40.

podotýká, že je velmi důležité přiblížit jim mechanismy místní a regionální samosprávy tím, že se seznámí s úřady, funkcemi a odpovědností místních a regionálních zastupitelů i s jejich možnostmi pomoci zlepšovat pracovní a životní podmínky lidí v dané lokalitě;

41.

v zájmu posílení místní a regionální účasti vítá výměnu zkušeností na evropské úrovni a vyzývá národní úroveň, úroveň EU a regionální a místní samosprávy, aby politiku v oblasti mládeže rozvíjely napříč odvětvími a v úzké spolupráci s mladými lidmi;

42.

hodnotí kladně pravidelné vypracovávání zpráv EU o mládeži, jež navrhla Evropská komise. Tyto zprávy mohou přispět k tomu, že budou analyzovány životní podmínky mladých lidí, popsány jejich problémy, a tím položeny základy pro meziodvětvovou politiku v oblasti mládeže na národní, regionální a místní úrovni a úrovni EU. Musí se dbát na to, aby členským státům a regionům, resp. obcím, nevznikly žádné nové informační povinnosti. Zprávy, které již často musí být předkládány a které popisují i životní situaci mladých lidí, obsahují mnoho nezbytných informací;

43.

zdůrazňuje, že dobrovolné aktivity mladých lidí jsou důležitou možností, jak se tito mladí lidé mohou jednak aktivně zapojit do společnosti a jednak i získat první pracovní zkušenosti k lepší profesní orientaci;

44.

poukazuje na to, že dobrovolná činnost vede i k osvojení znalostí a dovedností, které mohou být důležité pro pozdější povolání. Předpokladem větší atraktivity těchto činností pro mladé lidi je uznání kvalifikací získaných v rámci tohoto neformálního učení;

45.

v této souvislosti vítá, že Komise v rámci programu EU Mládež v akci zavedla tzv. pas mládeže (Youthpass), který je individuálním osvědčením o kvalitě spolupráce mladých lidí na činnostech programu, a podporuje to, že Komise zamýšlí doplnit rámec Společenství pro dosažení průhlednosti v oblasti kvalifikací a schopností (Europass) (9) o záznam získaných neformálních kvalifikací;

46.

požaduje, aby všechny úrovně více dbaly na to, aby i znevýhodnění mladí lidé měli větší přístup k účasti a k dobrovolné činnosti.