5.7.2008   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 172/45


Stanovisko Výboru regionů – Strategie rozšíření a hlavní výzvy v období 2007–2008 – Kandidátské země

(2008/C 172/09)

VÝBOR REGIONŮ

zdůrazňuje, že Evropská unie musí pokračovat v politice otevřenosti, co se týče rozšíření, aby mohla sloužit jako základ pro podporu demokratických reforem a hospodářského rozvoje též mimo současné hranice EU;

připomíná, že respektování kodaňských kritérií a požadavků procesu stabilizace a přidružení je základní podmínkou uloženou členským státům, se zvláštním důrazem na zásadu vlastních zásluh, která byla ústředním bodem rovněž při předchozích rozšířeních;

klade důraz na to, že nesmí být zastaveno směřování Turecka k EU a Evropská unie musí dodržet závazky, které na sebe vzala tehdy, když se rozhodla zahájit jednání. VR však souhlasí s Komisí, že v případě jednání s Tureckem se jedná o otevřený proces, jehož výsledek nemůže být předem zaručen;

vítá velký pokrok, jehož Chorvatsko dosáhlo při plnění kodaňských politických kritérií, ekonomických kritérií, při přejímání acquis Společenství a provádění dohody o stabilizaci a přidružení;

zastává názor, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie dosáhla značného pokroku v plnění kodaňských politických kritérií, stejně jako ekonomických kritérií, a zdůrazňuje, že na konci roku 2007 došlo k pokroku; vyzývá proto Radu, aby rozhodla o zahájení jednání s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie;

Zpravodaj

:

pan Alin Adrian NICA (RO/ALDE) starosta obce Dudeștii Noi

Odkaz

Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Strategie rozšíření a hlavní výzvy v období 2007–2008 – Kandidátské země

KOM(2007) 663 v konečném znění

Politická doporučení

VÝBOR REGIONŮ

Obecná doporučení

1.

znovu potvrzuje své přesvědčení, že rozšíření Evropské unie je jedním z nejúčinnějších prostředků politického vlivu, jelikož tento proces je důležitým krokem pro zaručení míru a stability v Evropě a pro občany kandidátských zemí představuje novou šanci, jak nejen využít prosperity, již poskytuje společný hospodářský prostor, ale také dosáhnout společných hodnot EU, především svobody, demokracie a solidarity;

2.

zdůrazňuje, že Evropská unie musí pokračovat v politice otevřenosti, co se týče rozšíření, aby mohla sloužit jako základ pro podporu demokratických reforem a hospodářského rozvoje též mimo současné hranice EU;

3.

připomíná, že respektování kodaňských kritérií a požadavků procesu stabilizace a přidružení je základní podmínkou uloženou členským státům, se zvláštním důrazem na zásadu vlastních zásluh, která byla ústředním bodem rovněž při předchozích rozšířeních;

4.

uvádí, že úspěch zdařilé integrace závisí především na způsobu, jímž kandidátská země připravuje svůj vstup, na důkladnosti reforem a na striktní míře jejich provádění;

5.

připomíná, že monitorování pokroku a přizpůsobitelnost legislativy jsou zárukami úspěšné integrace;

6.

upozorňuje na skutečnost, že územní samosprávy musí plnit aktivní úlohu v integračním procesu, protože se jedná o strukturální a demokratický proces, který nemůže být prováděn pouze na centrální úrovni bez aktivní účasti všech úrovní vlády a bez toho, aniž by byla plně dodržována zásada subsidiarity a blízkosti;

7.

považuje za nezbytné, aby byla konzultována sdružení místních a regionálních samospráv v případech, kdy centrální administrativa navrhuje legislativní opatření v oblasti působnosti územních samospráv;

8.

zdůrazňuje, že udržitelný rozvoj země do značné míry závisí na dodržování a provádění důležité zásady, jíž je decentralizace, a to ve všech jejích podobách: decentralizace rozhodování, administrativní decentralizace a finanční decentralizace;

9.

poukazuje na to, že válka v první polovině 90. let 20. století hluboce poznamenala kolektivní vědomí balkánských národů, a proto je důležité, aby všechny subjekty na místní, regionální a vnitrostátní úrovni zemí tohoto regionu spolupracovaly na řešení všech problémů, které se v minulosti staly příčinou konfliktu;

10.

uvádí, že je důležité prostřednictvím předvstupních programů a politik podporovat iniciativy a snahy spolupracovat (zejména ty, jež souvisejí s rokem 2008, který je Rokem mezikulturního dialogu) a vyměňovat si zkušenosti a osvědčené metody (např. nejlepší zkušenosti při uplatňování zásad Evropské charty místní samosprávy) mezi místními a regionálními samosprávami členských států a kandidátských zemí. V tomto smyslu bude mít VR důležitou úlohu při propagaci školicích seminářů konaných za účelem výměny zkušeností a poznatků regionálních a místních orgánů ze zemí EU. Tato podpora by měla především vycházet ze zkušeností nových členských zemí, které do EU vstoupily v r. 2004 a 2007, tím spíše, že některé z nich jsou sousedy tří nových kandidátů na vstup;

Turecko

11.

zdůrazňuje, že je v zájmu všech, aby se Turecku dostalo podpory během celého dlouhého a složitého procesu reforem, které zahájilo. Základní zásadou procesu přistoupení je to, že tempo jednání závisí na průběhu těchto reforem. Vnější podpora poskytovaná EU prostřednictvím finančních programů rovněž přispívá v tomto smyslu. V rámci tohoto procesu budou proto muset Turecko a Evropská unie prokázat trpělivost a vytrvalost;

12.

klade důraz na to, že nesmí být zastaveno směřování Turecka k EU a Evropská unie musí dodržet závazky, které na sebe vzala tehdy, když se rozhodla zahájit jednání. Souhlasí však s Komisí, že v případě jednání s Tureckem se jedná o otevřený proces, jehož výsledek nemůže být předem zaručen. Proto musí být respektování podmínek pro přistoupení, které byly stanoveny Unií, jediným kritériem, které je třeba zohlednit při rozhodování, zda může Turecko vstoupit do EU. Kromě toho je důležité, aby se Turecko zavázalo podporovat dobré sousedské vztahy v souladu s ustanoveními uvedenými v rámci jednání. Proto Výbor očekává, že Turecko ukončí jakékoli hospodářské embargo, zruší uzavření hranic a upustí od vyhrůžek či vojenských aktivit vůči sousedním zemím;

13.

je potěšen hladkým průběhem parlamentních voleb a doufá, že nová vláda urychlí provádění reforem nezbytných ke splnění všech kritérií pro přistoupení prostřednictvím rozsáhlého pokroku v problémových oblastech. Zároveň vyjadřuje obavy z opakovaných zásahů tureckých ozbrojených sil v politickém procesu a zdůrazňuje, že je třeba vyvinout zvýšené úsilí k zajištění plné a účinné politické kontroly nad armádou;

14.

vítá nedávná opatření týkající se změny ústavy a je toho názoru, že budou-li tyto navrhované změny přijaty, podpoří pokrok v plnění kodaňských politických kritérií, a připomíná, že článek 301 trestního práva, který označuje urážku tureckého národa a Turecka za trestnou, musí být změněn ve smyslu rozsáhlé svobody projevu;

15.

vyzdvihuje skutečnost, že místní a regionální samosprávy, které provádějí největší část právních předpisů Společenství, musí hrát klíčovou a určující úlohu jak v procesu vnitřní demokratizace, tak v procesu evropské integrace, a proto doporučuje Evropské komisi, aby kladla důraz na úlohu územních samospráv v procesu vyjednávání s tureckou vládou;

16.

doporučuje revidovat zákon o obcích tak, aby byla posílena veřejné správa na místní úrovni a zvýšila se její účinnost;

17.

navrhuje, aby byla uskutečněna studie s cílem stanovit několik modelů regionálního rozvoje tureckých územních orgánů na základě příkladů z členských států Evropské unie, přičemž by tyto modely umožnily vypracovat a provádět regionální strategii a politiku, definovat priority pro místní a regionální rozvoj a provádět programy podporované evropskými předvstupními fondy a později strukturálními fondy;

18.

připomíná, že je třeba zřídit smíšený poradní výbor, v němž by byli zástupci Výboru regionů a tureckých územních samospráv; v této souvislosti doporučuje turecké vládě, aby předložila žádost na vytvoření tohoto výboru, a vyzývá Evropskou komisi, aby zdůraznila význam takového orgánu v rámci svých jednání s Tureckem;

19.

upozorňuje na skutečnost, že Turecko musí pokračovat v konkrétním úsilí zaměřeném na finanční decentralizaci místních orgánů veřejné správy, aby se posílila finanční nezávislost územních samospráv a zároveň snížila jejich závislost na celostátním rozpočtu;

20.

zdůrazňuje, že rozšíření administrativních kompetencí územních samospráv musí být doprovázeno dostatečnými finančními prostředky pro plnění jejich nových úkolů;

21.

zaznamenává, že Turecko nyní zahajuje reformu veřejného sektoru s cílem zvýšit účinnost a zlepšit správní kapacitu veřejných orgánů proto, aby mohly účinně spravovat státní a evropské finanční prostředky;

22.

upozorňuje na to, že v Turecku stále přetrvává diskriminace týkající se přístupu žen k veřejným funkcím v oblasti administrativy a spravedlnosti, navzdory tomu, že právní rámec již částečně odpovídá příslušným právním předpisům EU; zvláštní zřetel bere zejména na diskriminaci žen v přístupu ke vzdělání. Existuje opravdu mnoho žen, které nemají možnost po dosažení základního vzdělání pokračovat ve studiu, a to z důvodu náboženských tradic;

23.

upozorňuje na diskriminaci etnických menšin v Turecku, především kurdské menšiny;

24.

zdůrazňuje obtíže, se kterými se setkávají nemuslimské náboženské komunity v Turecku, jelikož nemají právní subjektivitu. Tyto komunity se setkávají s obtížemi při charitativní činnosti, v souvislosti s právem svobody vyznání, s volbou svých představitelů a s dosahováním vzdělání. Kromě toho zmiňuje opakované útoky a atentáty na představitele a stoupence neislámských vyznání. Stát musí zaručit, že se takové události nebudou opakovat, a musí poskytnout vlastní aparát na monitorování extremistických skupin a na boj proti jejich rozvratné činnosti;

Chorvatsko

25.

vítá velký pokrok, jehož Chorvatsko dosáhlo při plnění kodaňských politických kritérií, ekonomických kritérií, při přejímání acquis Společenství a provádění dohody o stabilizaci a přidružení. Chorvatsko může být zejména pro sousední země příkladem toho, jaké výhody může přinést pevné ekonomické a politické zakotvení ve strukturách a hodnotách Evropské unie. Vítá, že v roce 2007 bylo v jednáních o přistoupení dosaženo skutečného průlomu, a vybízí nově vytvořenou chorvatskou vládu, aby také zintenzívnila své úsilí o splnění předpokladů pro zahájení jednání o zbývajících kapitolách;

26.

je potěšen opatřeními, jež Chorvatsko přijalo za účelem decentralizace veřejné správy na místní úrovni a vyjadřuje mu svou podporu při pokračování v tomto úsilí; je toho názoru, že v rámci těchto opatření je třeba klást důraz na zásadu subsidiarity, aby byl proces rozhodování bližší občanům;

27.

domnívá se, že je třeba podpořit a posílit nepřetržité zapojení Chorvatska do regionálních iniciativ, které přispělo k dalšímu zlepšení vztahů s jeho sousedy, a zdůrazňuje význam přeshraniční spolupráce mezi místními samosprávami pohraničních regionů Chorvatska a místními samosprávami sousedních zemí, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Slovinska a Černé Hory;

28.

těší jej plná spolupráce mezi Chorvatskem a Mezinárodním trestním tribunálem a zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v úsilí vyvíjeném při stíhání válečných zločinů, zejména co se týče posílení ochrany svědků;

29.

vítá, že premiéři Chorvatska a Slovinska dospěli k neformální zásadní dohodě na tom, že by jejich spor ohledně hranic měl být postoupen k rozhodnutí třetímu rozhodci. Vlády Chorvatska a Slovinska byly vyzvány, aby využily všech možností k uskutečnění této dohody. Vítá rozhodnutí chorvatského parlamentu, že Chorvatsko nepřistoupí k uplatňování ochranného pásma životního prostředí a rybolovu, dokud nebude dosaženo společného, přátelského řešení v duchu EU.

30.

domnívá se, že v provádění ústavního zákona o národnostních menšinách došlo k pokroku a že postavení romské menšiny v Chorvatsku se zlepšuje; přesto soudí, že je třeba dosáhnout pokroku v sociálním začleňování uprchlíků a etnických menšin, zvláště romského obyvatelstva, a to tím, že jim bude usnadněn přístup k veřejným službám a vyššímu vzdělání;

31.

klade důraz na to, že je třeba použít specifické prostředky pro to, aby byla zajištěna řádná správa věcí veřejných, přičemž je třeba zvláštní pozornost věnovat potírání korupce. V této souvislosti je velmi vítáno rozšíření mandátu Úřadu pro boj s korupcí a organizovanou trestnou činností (USKOK) i rostoucí počet korupčních případů stíhaných chorvatskými soudy. Chorvatská vláda byla vyzvána, aby v rámci národního protikorupčního programu pro období 2006–2008 zintenzívnila své úsilí;

32.

vítá pokrok, jehož se dosáhlo při výstavbě a rekonstrukci obydlí a infrastruktury, i program bytové výstavby pro řešení otázky bývalých držitelů nájemních práv, a žádá o pokračování a urychlení jeho provádění;

33.

vítá nedávné pokroky dosažené v oblasti regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů; jsou nicméně nutná další opatření na zvýšení účinnosti a zlepšení administrativní kapacity veřejných orgánů, aby byla správa finančních prostředků Společenství účinnější;

34.

konstatuje však, že bylo dosaženo jistého pokroku v oblasti reformy místní veřejné správy, ačkoliv nerovnoměrné provádění právního rámce v oblasti veřejné správy vede k jeho neúčinnosti;

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

35.

zastává názor, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie dosáhla značného pokroku v plnění kodaňských politických kritérií, stejně jako ekonomických kritérií, a zdůrazňuje, že na konci roku 2007 došlo k pokroku; vyzývá proto Radu, aby rozhodla o zahájení jednání s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie;

36.

vítá, že tato země dokázala splnit několik ustanovení dohody o stabilizaci a přidružení;

37.

konstatuje, že provádění Ochridské rámcové dohody způsobilo rozsáhlé změny ve společnosti Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, která nyní plně uznává svou etnickou a kulturní rozmanitost, což je navíc zásadní aspekt politických kritérií vstupu do Evropské unie; znovu připomíná, že je nezbytné být v naprostém souladu s Badinterovou zásadou a že všechny strany se musí vzájemně respektovat a spolupracovat v rámci demokratických institucí, které byly v této zemi s velkým úsilím vybudovány. Lituje však, že integrace etnických menšin je i nadále omezená;

38.

vyzývá Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii k tomu, aby v oblasti veřejné správy a vzdělávání, která zohledňuje etnickou a jazykovou rozmanitost, vycházela z evropské zkušenosti; přeje si v blízké budoucnosti uzavření dohod, které by umožnily uspořádat soužití dvou většinových etnických komunit s různými menšinami za stejných a vyrovnaných podmínek; za tímto účelem se zasazuje o účinné provádění ústavních ustanovení, aby bylo zaručeno spravedlivé zastoupení menšinových komunit ve veřejné správě;

39.

lituje, že korupce je i nadále široce rozšířeným jevem a stále představuje závažný problém. Z tohoto důvodu VR doporučuje státním orgánům, aby přijaly opatření za účelem odstranění tohoto negativního fenoménu;

40.

oceňuje úsilí zaměřené na decentralizaci veřejné správy na místní úrovni a snahu zlepšit její účinnost prostřednictvím seskupení několika samospráv za účelem racionalizace a rozvoje. Nicméně připomíná, že je nezbytné urychlit proces finanční decentralizace, aby byla posílena pravomoc místních a regionálních samospráv;

41.

vyjadřuje své zklamání nad chybějícím pokrokem v otázce pojmenování; je potěšen pokračováním jednání pod záštitou zvláštního vyslance Organizace spojených národů, pana Matthewa Nimetze, a vyzývá Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, aby zintenzívnila úsilí a přispěla k řešení problému svého pojmenování v rámci rezolucí 817/93 a 845/93 Rady bezpečnosti OSN a usnadnila tak vytvoření dobrých sousedských vztahů a rozvoj regionální spolupráce;

42.

těší jej úsilí zaručit přístup občanů k informacím veřejné povahy s cílem zlepšit transparentnost správy, avšak zdůrazňuje, že správa není připravena či ochotna tento přístup usnadnit;

43.

těší jej rozhodnutí předsednictva VR ze dne 4. března 2008 o vytvoření smíšeného poradního výboru VR-Bývalá jugoslávská republika Makedonie na základě oficiální žádosti, kterou předložila vláda Bývalé jugoslávské republiky Makedonie; požaduje, aby bylo na administrativní úrovni vše připraveno a první schůze se tak mohla konat v prvním pololetí roku 2008.

V Bruselu dne 9. dubna 2008.

předseda

Výboru regionů

Luc VAN DEN BRANDE