20.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 168/50

1.1

Zelená kniha přichází s novým chápáním moře v EU, což by mělo být vítáno. Je to poprvé, co se mění suchozemská mentalita projevující se v politikách EU. Symbolické poselství zelené knihy, že Evropa byla vždy především námořním společenstvím, píše novou kapitolu EU ohledně moří.

1.2

Zelená kniha prosazuje holistický, průřezový a strategický přístup k oceánům. Výklad, který doporučuje nahradit roztříštěnost širokou vizí, si zasluhuje širokou podporu.

1.3

Kladné prvky zelené knihy výrazně přesahují možné prvky záporné. EHSV schvaluje většinu návrhů obsažených v zelené knize (o rybolovu, přístavech, stavbě lodí, námořní dopravě, pobřežních regionech, energetice v pobřežních vodách, výzkumu a vývoji, životním prostředí, cestovním ruchu, „modré“ biotechnologii), jež jsou předmětem konkrétních poznámek.

1.4

EHSV souhlasí, že námořním službám a přístavům EU náleží v globalizované ekonomice zásadní úloha. Vítá, že zelená kniha uznává mezinárodní povahu lodní dopravy, což vyžaduje globální pravidla. EU požaduje pozitivní činnosti s cílem zvrátit obecně negativní vnímání lodní dopravy a nedostatek uznání, které se dostává lodní dopravě a námořníkům, pokud jde o jejich přínos pro společnost. EHSV sdílí názor, že by členské státy měly urychleně ratifikovat klíčové mezinárodní námořní úmluvy (IMO/MOP) a zajistit, že budou řádně uplatňovány.

1.5

Námořní klastry mají zaujímat v budoucí námořní politice EU ústřední postavení. EHSV je přesvědčen, že by EU měla zadat studii, aby je definovala a porovnala s námořními klastry jiných oblastí. Námořní klastry budou nástrojem zachování námořního know-how v EU.

1.6

Základem integrované námořní politiky musí být zvýšení investic do námořního vzdělání a odborné přípravy s cílem podporovat poskytování bezpečných, účinných a vysoce kvalitních služeb. Možný nedostatek zkušených námořníků představuje alarmující důsledek pro infrastrukturu námořní bezpečnosti EU a bude se zvyšovat, pokud se nevyřeší společným úsilím vlád a EU. Pokud to nebude zajištěno, Evropa bude postupně ztrácet znalosti a zkušenosti nezbytné pro námořní činnosti, které jsou klíčové pro bezpečnost (inspekce lodí, vědecká pozorování, právo, pojištění, dopravní služby pro plavidla, záchranné operace, pobřežní hlídky a lodivodské služby). Dále se mohou celé námořní klastry rozdělit nebo přemístit do dalších regionů.

1.7

EHSV konstatuje v mnoha případech vynětí rybářů a námořníků z evropské sociální legislativy (např. směrnice o hromadném propouštění (1), o převodech podniků (2), o informování a projednávání (3) a o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (4)). Nehledě na to, jaké důvody stojí za těmito výjimkami, je důležité, aby tam, kde to je vhodné, byla tato diskriminace ukončena. Proto vyzývá Komisi, aby tyto výjimky za úzké spolupráce se sociálními partnery přehodnotila.

1.8

Globální oteplování a související klimatická změna mění scénáře, protože do roku 2050 mohou zmizet celé ostrovy, pobřežní oblasti mohou být zatopeny, zásoby ryb vyčerpány, mořské mikroorganismy zničeny, což by mělo dopad na potravní řetězec, a hladina moří může stoupnout o 7 metrů. EHSV naléhavě žádá Komisi, aby řešila celkovou problematiku v kontextu mezinárodních organizací. Sama Komise by měla urychleně přijmout integrovaný environmentální přístup ve veškeré své činnosti, nikoli pouze v té, která se týká námořní problematiky, ale též ve všech návrzích, které předkládá Parlamentu a Radě.

1.9

EHSV se domnívá, že řešení emisí v ovzduší může vytvářet nezamýšlené důsledky a nesrovnalosti mezi politikami. Znečištění ovzduší je komplexní problematika a omezení jedné znečišťující látky může mít negativní vliv na jiné znečišťující látky, např. skleníkové plyny. Upřednostňovaným řešením je holistický mezinárodní přístup, který by nalezl dlouhodobé přínosy v oblasti životního prostředí.

1.10

EHSV konstatuje, že se v odvětví lodní dopravy kvůli nedostupnosti kvalitnějších zásob v rafineriích spaluje málo kvalitní ropa. Vyzývá Komisi, aby řešila kvalitu zásob a provedla tak průlom v otázce emisí, které do ovzduší vypouští lodě.

1.11

EHSV souhlasí s tím, že se myšlenka „společného evropského námořního prostoru“ týká pouze virtuálního námořního prostoru, kde se zjednoduší správní a celní formality pro námořní služby v rámci EU a poskytne se jim podobný režim jako dopravě nákladními automobily nebo vlaky na vnitřním trhu. Po vysvětlení, které Komise ve sdělení jasně vyjádřila, může EHSV tento koncept podporovat, pokud budou v mezinárodních vodách (na volném moři) dodržovány úmluvy UNCLOS a IMO včetně „svobody plavby“ a „práva pokojného průjezdu“ v rámci výlučné ekonomické zóny (Exclusive Economic Zone – EEZ).

1.12

EHSV výrazně podporuje vytváření „kvalitních pobřežních“ států, které jsou chybějícím článkem v řetězci kvality. „Kvalitní“ pobřežní státy by měly poskytovat lodím základní služby – odpovídající zařízení pro sběr lodního odpadu, útočiště pro lodě v tísni, pokojný průjezd, rovné zacházení s námořníky a pomoc při plavbě. Tento návrh by měla EU přednést v rámci IMO, aby byla vyvinuta příslušná měřitelná kritéria výkonnosti pobřežních států.

1.13

EHSV vítá, že zelená kniha uznává úlohu, kterou může hrát při provádění námořní politiky, včetně územního plánování. Může být též nástrojem při podpoře námořní identity EU a námořního kulturního dědictví a pro zvýšení zájmu veřejnosti o otázku globálního oteplování.

1.14

Zelená kniha je prvním pokusem převést při vytváření politik EU důraz ze souše na moře. EHSV blahopřeje Komisi za toto obnovení rovnováhy a odpovídá parafrází Themistokla: „Evropa bude mít budoucnost tak dlouho, dokud bude mít lodě a moře“ („Budeme mít zemi a vlast tak dlouho, dokud budeme mít lodě a moře“).

1.15

EHSV žádá Komisi, aby jej konzultovala ohledně svého akčního plánu o zelené knize.

2.1

Po dobu padesáti let svého trvání EU vypracovala mnoho politik týkajících se moří, které pojednávaly o námořní dopravě, přístavech, stavbě lodí, rybolovu, mořském prostředí, pobřežních regionech a energetice v pobřežních vodách. Avšak tyto politiky byly vyvíjeny odděleně, aniž by se využívalo jejich synergií. Nadešel čas spojit všechny tyto prvky dohromady a vytvořit novou širokou vizi pro budoucnost.

2.2

Dne 7. června 2006 zveřejnila Evropská komise zelenou knihu nazvanou „Směrem k budoucí námořní politice Unie: Evropská vize pro oceány a moře“. Na iniciativu předsedy Barossa by se mělo nahlížet v kontextu strategických cílů Evropské komise (2005-2009), které konstatovaly potřebu komplexní námořní politiky zaměřené na rozvoj vzkvétající námořní ekonomiky a využití úplného potenciálu námořních činností environmentálně udržitelným způsobem. Za tímto účelem bylo komisaři Borgovi svěřeno řízení pracovní skupiny pro námořní politiku složené z komisařů.

2.3

Zelená kniha klade zásadní otázky v různých oblastech za použití integrovaného holistického přístupu, jenž umožňuje vnitřní propojení mezi odvětvími. Jako výsledek konzultací se zúčastněnými stranami zahájila zelená kniha jednu z největších konzultačních akcí v historii EU, při níž byli občané tázáni, jaká je jejich představa o zacházení s oceány a moři.

2.4

Od počátku osmdesátých let EHSV následoval směr vytyčený EU při vypracovávání těchto odvětvových politik a přispěl svým konzistentním názorem k jejich formování. Nyní sdílí názor Komise, že pro budoucnost je třeba nová strategická vize.

3.1.1

Zelená kniha přichází s novým chápáním moře v EU, což by mělo být vítáno. „Jak nepatřičné je nazývat naši planetu Zemí, když se v podstatě jedná o oceán“. Podtitul zelené knihy je příznačný a svědčí o záměrech Komise při jejím vydání. Je to poprvé, co se mění suchozemská mentalita projevující se v politikách EU. Nejvýznamnější je symbolické poselství iniciativy zelené knihy – Evropa je především námořním společenstvím. EU má bohatou námořní kulturu, která by neměla být přehlížena. Od dávnověku jsme svědky vzniku různých národů námořníků, jejichž kolébkou byla Evropa: Řekové, Italové, Španělé, Britové, Portugalci, Skandinávci (Vikingové), Němci (hanza) a Nizozemci. V současné době jsou Řecko, Kypr a Malta na seznamu deseti států s největším celosvětovým námořním rejstříkem.

3.1.2

Zelená kniha vychází v době hlubokých strukturálních změn v rozvoji světového námořního obchodu – obrovské lodě, obrovské přístavy a terminály, moderní logistika, bezpapírový obchod, pokračující vývoj celolodních kontejnerových plavidel, avšak nárůst formalit, které musí v přístavech posádky vyřídit během registrace, vzestup moderního pirátství/terorismu a zvyšující se tlak na sociální odpovědnost podniků. Globalizace je se všemi svými následky (pozitivními i negativními) v tomto odvětví očividná.

3.1.3

Na zelenou knihu je třeba nahlížet také v souvislosti se vznikem nových obchodní mocností (země BRIC – Brazílie, Rusko, Indie, Čína), selháním rozhovorů v rámci WTO, vlastnictvím 40 % světového loďstva zeměmi nacházejícími se okolo Tichého oceánu a dalších 40 % státy evropskými. Celá diskuse probíhá v době, kdy ceny ropy rostou, neustále se diskutuje o bezpečnosti dodávek energie a o alternativních zdrojích energie a vyvstávají obavy z globálního oteplování.

3.1.4

Existuje mnoho aspektů a lidských činností spojených s mořem (rybolov, životní prostředí, doprava, výzkum a vývoj, výzkum mořského dna, energetika, stavba lodí, přístavy, cestovní ruch). Zelená kniha zkoumá složité vztahy mezi mořskými a námořními činnostmi a zasazuje se o integrovanější tvorbu politik.

3.2.1

EHSV vítá vzrůstající význam námořní dimenze Evropy v zelené knize, která píše novou kapitolu v postoji EU k mořím. Sdělení zdůrazňuje zásadní úlohu, již mají služby lodní dopravy pro evropskou ekonomiku a pro každodenní život a blahobyt občanů EU, kteří o ní často ani nevědí. EHSV podporuje názor týkající se mezinárodní konkurenceschopnosti lodní dopravy a přístavů v globalizovaném prostředí a potřebu mezinárodních pravidel na světovém trhu. Námořní doprava a přístavy jsou uznávány jako klíčový prvek logistického řetězce, který spojuje jednotný trh se světovou ekonomikou. Jsou vskutku světovou špičkou a nikoli upadajícími odvětvími. Obojí představuje klíčové prvky lisabonské politiky, které z Evropy činí nejkonkurenceschopnější subjekt na světě. EHSV konstatuje, že v rámci EU byla v nedávné době úspěšná stavba lodí v oblasti specializovaných kategorií lodí.

3.2.2

Zelená kniha bude mít rovněž pozitivní důsledky pro celkové vnímání lodní dopravy a rozvoj námořních klastrů, jež jsou největší na světě. Námořní klastry mají zaujmout ústřední postavení v budoucí námořní politice EU. EHSV je přesvědčen, že by EU měla zadat studii, která by je definovala a porovnala s námořními klastry jiných oblastí. Námořní klastry budou nástrojem udržování námořního know-how v EU.

3.2.3

EU by měla podněcovat iniciativy zaměřené na vytváření pozitivního vnímání lodní dopravy a přístavů v rámci široké veřejnosti. Přetížení přístavů a další překážky, které omezují účinnost služeb, by měly být řešeny. Investice do přístavů a spojení s vnitrozemím poskytne Evropě účinný a bezproblémový logistický řetězec. Růst pobřežní plavby během posledního desetiletí by se měl i nadále zvyšovat v rámci integrovaného evropského dopravního systému.

3.2.4

Přestože se uznává, že skoro 90 % vnějšího obchodu EU využívá přepravy po moři, že podíl takového obchodu v rámci Společenství přesahuje 40 % a že subjekty se sídlem v EU kontrolují více než 40 % světového obchodního loďstva, klade zelená kniha důraz pouze na pobřežní plavbu a koncept „mořských dálnic“. Avšak neměla by se podceňovat rostoucí účast lodní dopravy EU na obchodních činnostech mezi třetími zeměmi a ostatními světadíly.

3.3.1

Globalizace přináší zásadní výzvy v oblasti námořní zaměstnanosti v Evropě. EHSV plně uznává význam zachování evropského námořního know-how; to je zásadní jak pro samotný průmysl, tak pro zachování námořních klastrů, které jsou zásadní pro hospodářské a sociální zájmy Společenství. Existuje řada činností, které jsou prováděny na úrovni vnitrostátní, evropské i mezinárodní a které mohou být užitečně rozvíjeny; zde je důležitá úloha sociálních partnerů. Společně mohou výrazným způsobem přispět ke zvýšení evropského námořního know-how a pracovních příležitostí pro námořníky z EU. EHSV naléhavě žádá Komisi, aby spojila síly s členskými státy při zvyšování povědomí a vylepšování profilu průmyslu a jeho pracovníků.

3.3.2

Základem integrované námořní politiky musí být zvýšení investic do námořního vzdělání a odborné přípravy s cílem podporovat poskytování bezpečných, účinných a vysoce kvalitních služeb. Možný nedostatek zkušených námořníků představuje alarmující důsledek pro infrastrukturu námořní bezpečnosti EU a bude se zvyšovat, pokud se nevyřeší společným úsilím EU, vlád a průmyslu. Jinak bude Evropa postupně ztrácet znalosti a zkušenosti nezbytné pro námořní činnosti, které jsou klíčové pro bezpečnost (inspekce lodí, vědecká pozorování, právní předpisy, pojištění, dopravní služby pro plavidla, záchranné operace, pobřežní hlídky a lodivodské služby). Bez toho se mohou celé námořní klastry rozdělit nebo přemístit do dalších regionů.

3.3.3

Důležitým faktorem pro přitažlivost povolání námořníka jsou možnosti zaměstnávání bývalých námořníků v pobřežních oblastech. Projekt mapování kariér Svazu provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropské federace pracovníků v dopravě (ETF) by mohl pomoci ukázat možnosti plánování kariéry pro evropské námořníky, a tím volbu povolání v lodní dopravě učinit přitažlivější. Tento koncept by měl být podporován a používán na vnitrostátní úrovni.

3.3.4

Vhodný rámec EU pro podporu evropského námořního know-how a odborné přípravy bude mít pozitivní dopad na celé námořní klastry (5). Vyžadují se další opatření na poskytování podpory odborné přípravy námořníků, kteří se chtějí stát důstojníky, a opatření ohledně investic do středisek vzdělávání námořního personálu (námořní vzdělávání a odborná příprava) v rámci celé EU, aby se zajistilo poskytování odborné přípravy v souladu s osvědčenými postupy a souborů dovedností, které budou přiměřené technologickému rozvoji (např. „e-navigace“).

3.3.5

Úmluva o námořních pracovních normách MOP z roku 2006 (Maritime Labour Standards Convention – MLC) (6) přijatá jednohlasně a nahrazující 30 klíčových úmluv MOP poskytne pevný, komplexní a globální základ pro pracovní normy námořníků. EHSV podporuje pokračující jednání mezi EU a sociálními partnery, jejichž cílem je vytvoření právních předpisů EU transponujících MLC prostřednictvím dohody sociálních partnerů, přičemž by byla zohledněna ustanovení o zachování úrovně ochrany zahrnuté v úmluvě MOP. Budoucí námořní politika EU by měla vyžadovat, aby členské státy ratifikovaly a prováděly MLC, listinu práv námořníků. Podobně se vyzývá Komise, aby rozvíjela všechny možné kontakty s cílem zajistit v roce 2007 přijetí úmluvy MOP o pracovních podmínkách na rybářských plavidlech, která nebyla přijata v roce 2005.

3.3.6

EHSV je přesvědčen, že existuje prostor pro zlepšení obecného vnímání povolání v lodní dopravě a povolání námořníka pomocí vhodných kampaní upravených podle národních podmínek. EHSV může být nástrojem při podpoře námořní identity a kulturního dědictví EU. Při příležitosti Evropského roku mezikulturního dialogu (7) by vytvoření Evropského námořního dne nebo Evropského dne oceánů mohlo přispět k lepšímu povědomí Evropanů ohledně významu tohoto odvětví.

3.3.7

Měla by se dále zkoumat možnost zastoupení různých stran v námořních klastrech financujících vytváření programů odborné přípravy s cílem zajistit zachování přiměřené nabídky evropského námořního know-how, které se později může uplatnit v souvisejících činnostech v pobřežních oblastech.

3.3.8

EHSV lituje nedostatků v zelené knize, jež se týkají sociálních aspektů ohledně pracovníků z různých oblastí námořních činností, kromě dopravy a rybolovu. Naléhá na Komisi, aby řešila sociální aspekty námořních činností (např. stavbu lodí, lodivodství, přístavy, energetiku, výzkum mořského dna).

3.4.1

EHSV sdílí postoj zelené knihy, že zachování evropských mořských zdrojů je zásadní pro vylepšení její konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Vyjadřuje znepokojení nad tím, že lidská činnost a přírodní katastrofy stále více ohrožují mořské prostředí. Jeho ochrana je bezpodmínečně nutná pro dlouhodobou udržitelnost na naší planetě. EHSV je přesvědčen, že by integrovaný meziodvětvový přístup mohl být důležitým nástrojem všech zúčastněných stran pro udržitelné řízení v oblasti životního prostředí a maximalizaci synergií mezi pododvětvími.

3.4.2

Biologická rozmanitost mořského prostředí musí být chráněna prostřednictvím provázaných politik EU, které kladou odpovědnost na všechny zúčastněné strany, řetězec odpovědnosti. Komise se vyzývá, aby provedla výzkum s cílem poskytnout vědecké znalosti o tom, jak by mořské prostředí a biologická rozmanitost mohly lépe přispět ke kvalitě lidského života. Upřednostňovaným řešením je holistický mezinárodní přístup k nalezení celkového dlouhodobého environmentálního přínosu.

3.4.3

V souvislosti s holistickým přístupem vyzývá EHSV Komisi, aby řešila znečištění moře pocházející z vnitrozemských zdrojů (průmyslové, městské, zemědělské činnosti), které představuje 80 % celkového znečištění moří. Kromě toho se zdá, že zelená kniha pomíjí významnou složku znečištění moří způsobenou rekreačními zařízeními. To by se mělo neprodleně řešit. EHSV se domnívá, že je zapotřebí vytvořit politiku EU pro boj proti obchodování s toxickým odpadem na moři (export do třetích zemí). Tímto směrem postupuje provádění Úmluvy HNS, směrnice o sledování lodí a návrh směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí.

3.4.4

Jeden z nezamýšlených důsledků a nesrovnalostí mezi politikami se vztahuje k řešení emisí v ovzduší. G8 stanovila (v červnu 2006) emise v ovzduší, které pocházejí z dopravy, za prioritní oblast pro naléhavou činnost zaměřenou na řešení globálního oteplování. Nedávné sdělení o omezení celosvětové změny klimatu (8) specificky omezuje emise z dopravy a emise jiných skleníkových plynů. Znečištění ovzduší je komplexní problematika a omezení jedné znečišťující látky může mít negativní vliv na jiné znečišťující látky, např. skleníkové plyny. EHSV podporuje omezení emisí CO2 z lodí. Avšak jejich dopad bude mít pouze malý význam, pokud se stejně neomezí emise z činností v pobřežních oblastech, které zdaleka nejvíce přispívají ke globálnímu oteplování. Podle Sternovy zprávy (9) vydané nedávno ve Spojeném království přispívá doprava k emisím skleníkových plynů pouze 14 %, z čehož lodní a železniční doprava vytváří 1,75 % celosvětových emisí.

3.4.5

V návaznosti na minulá stanoviska zdůrazňuje EHSV, že by členské státy EU měly urychleně ratifikovat mezinárodní úmluvy o námořní bezpečnosti a ochraně životního prostředí a zajistit, že budou náležitě prosazovány. Přestože je námořní doprava nejvíce energeticky účinná a nejméně ohrožuje životní prostředí, podporuje EHSV mezinárodně převažující názor o limitech emisí do ovzduší, které budou nižší, než je nedávno závazně stanovila příloha úmluvy VI MARPOL (10). Opatření pro snížení námořních emisí musí být nákladově účinné a jejich výsledkem nesmí být odklon Evropy od vodní dopravy k méně environmentálně spolehlivým způsobům dopravy. Po konzultacích sociálních partnerů by měla EU podporovat opatření zaměřená na zřízení loděnic na vyřazování lodí (obchodních i vojenských), kterým skončila životnost.

3.4.6

EHSV podporuje cíle Tematické strategie ochrany a zachování mořského prostředí. Z environmentálního hlediska může být rozumné dále členit celou mořskou oblast EU do regionů, aby se tak stanovilo, co každý region požaduje (mořské územní plánování), a současně uznávat, že to, co je pro jeden region nezbytné nebo nejlepší, nemusí být nutné pro jiný region. EHSV vítá, že zelená kniha uznává jeho roli fóra pro výměnu názorů ohledně provádění obecných zásad tvorby námořní politiky, včetně územního plánování.

4.1.1

Doporučuje se uznání potřeby zlepšit tvorbu právních předpisů, aby se předešlo nesrovnalostem mezi politikami (např. doprava/životní prostředí, doprava/hospodářská soutěž), a záměr vytvořit mezinárodní prostor v oblasti tvorby právních předpisů a jejich prosazování. Dále by se měla podporovat myšlenka samoregulace jako doplňku právních předpisů.

4.1.2

EHSV plně schvaluje přístup zelené knihy, že opatření na úrovni EU by se měla podnikat pouze tehdy, když přináší přidanou hodnotu. EU byla kritizována za snahu „poevropštit“ mnoho otázek, které by mohly být adekvátně řešeny na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni. Pokud se uvažuje o budoucích politikách v kontextu „zlepšení tvorby právních předpisů“, měla by tato kritika být brána vážně.

4.2.1

Co se týče návrhu na budoucí účast EU v mezinárodních námořních organizacích jako jednoho subjektu současně se svými členskými státy, přínos odborných znalostí členských států EU v mezinárodních organizacích (jako je IMO a MOP) má vysoké renomé a neměl by být omezen, ale spíše posílen. V současné době existuje rámec pro posílenou spolupráci a koordinaci členských států EU v kontextu mezinárodních organizací. EHSV podporuje cíl uplatňovat vliv ES vůči třetím zemím s cílem motivovat je k tomu, aby uplatňovaly a ratifikovaly nejdůležitější mezinárodní námořní úmluvy (např. úmluvu o občanskoprávní odpovědnosti za škody způsobené znečištěním ropnými palivy, úmluvu HNS a úmluvu LLMC z roku 1996).

4.2.2

Účinná a efektivní námořní politika EU v oblasti vnějších vztahů by měla zajistit správně fungující mezinárodní rámec pro služby lodní dopravy. Jednání o službách v rámci WTO (GATS) jsou důležitá pro zaručení přístupu na trh. Přestože bylo kolo jednání v Dohá přerušeno, námořní stabilizační dohoda (bránící novým ochranným opatřením ze strany členských států WTO) by měla platit i nadále. Námořní dvoustranná dohoda s Čínou stanovila správně fungující rámec pro konstruktivní vztahy s Čínou a podobná dohoda by měla být uzavřena s Indií.

4.2.3

Zelená kniha zastává názor, že právní systém založený na Úmluvě OSN o mořském právu (UNCLOS) (11) musí být dále rozvíjen, aby se čelilo novým výzvám. EHSV je přesvědčen, že úmluva UNCLOS je nezbytná pro křehkou rovnováhu zájmů, jež by neměla být narušena, především koncepty „svobody plavby“ a „práva pokojného průjezdu“ v rámci výlučné ekonomické zóny (Exclusive Economic Zone – EEZ). Další pobřežní státy by se k tomu mohly odhodlat a zrušit „svobodu plavby“ z méně neškodných důvodů. To by mohlo mít závažné důsledky pro námořní obchod na některých významných světových vodních cestách.

4.3.1

Myšlenka považovat EU pro celní/správní účely za jeden stát může být pouze vítána, pokud budou v mezinárodních vodách (na volném moři) dodržovány úmluvy UNCLOS a IMO včetně „svobody plavby“ a „práva pokojného průjezdu“ v rámci výlučné ekonomické zóny (Exclusive Economic Zone – EEZ). EHSV chápe myšlenku „společného evropského námořního prostoru“ tak, že se vztahuje pouze na virtuální námořní prostor, kde se zjednoduší správní a celní formality pro námořní služby v rámci EU a poskytne se jim podobný režim jako dopravě nákladními automobily, vlaky nebo jako vnitrozemské vodní dopravě na vnitřním trhu. Po vysvětlení, které Komise ve sdělení jasně vyjádřila, může EHSV tuto myšlenku podporovat (12).

4.4.1

Regionální a místní kvalita ovzduší by měla být řešena prostřednictvím mechanismů úmluvy MARPOL, a to možným vytvořením dalších oblastí kontrol emisí síry (Sulphur Emission Control Areas – SECA). Paliva s nízkým obsahem síry vyžadují dodatečné investice do rafinérií a energií, aby byla odstraněna síra, což může zvýšit emise CO2 a přispět ke globálnímu oteplování. Kromě toho je neudržitelné používat příliš velké množství různých úrovní kontroly emisí v různých oblastech a přístavech světa.

4.4.2

Pokud se týká emisí z plavidel, je názor, že „emise NOx do ovzduší z plavidel budou v roce 2020 vyšší v porovnání s emisemi pocházejícími ze souše“, diskutabilní. EHSV vyzývá Komisi, aby zohlednila odezvy klimatické změny na plavbu a prozkoumala trasy plavidel v Arktidě.

4.4.3

Ochrana mořského prostředí a biologické rozmanitosti ve vodách mimo rámec vnitrostátní jurisdikce se pro mezinárodní společenství stala důležitou prioritou. V této souvislosti si vztah mezi UNCLOS a Úmluvou o biologické rozmanitosti žádá vysvětlení. EU a její členské státy by měly aktivně spolupracovat při vypracování globálního námořního hodnocení OSN.

4.4.4

Evropská komise navrhla dlouhodobou environmentální strategii pro vyčištění a ochranu Středozemního moře. Tento jedinečný ekosystém se zhoršuje, jelikož environmentální tlaky zvyšují ohrožení lidského zdraví a hospodářské činnosti závislé na moři. Podobně si Baltské a Černé moře, prakticky uzavřená moře, zaslouží zvláštní pozornost s ohledem na značné množství ruské ropy, která se přes ně přepravuje, a na celkový nárůst dopravy a eutrofizace z vnitrozemských zdrojů a řek. Existuje rovněž sporná diskuse o environmentálních dopadech navrhovaného potrubí v Baltském moři (Rusko/Německo). Výše uvedené problémy jsou ještě zhoršovány činnostmi vojenských plavidel, která nespadají do působnosti pravidel EU a stále více škodí životnímu prostředí a cestovnímu ruchu.

4.5.1

Odvětví rybolovu (13) výrazně závisí na udržitelném mořském prostředí a jeho budoucnost spočívá v optimálně fungujícím mořském ekosystému, a to z hlediska biologického, hospodářského a sociálního.

4.5.2

Jako základ pro všechny správy rybolovu by mohl sloužit „Kodex chování pro zodpovědný rybolov“ (FAO). Odvětví rybolovu musí vyvíjet lepší nástroje (např. vybavení, lovná zařízení), aby se zvýšila selektivita a snížilo poškození mořského dna. V souvislosti s integrovaným přístupem existuje potřeba stanovit mořské chráněné oblasti, aby se biotopy ochránily před neregulovaným a nezákonným rybolovem a získaly se lepší údaje o úlovcích. Lepší územní plánování může rozvíjet námořní cestovní ruch, chránit rybolov a podporovat regionální rozvoj a vyšší zaměstnanost v rámci námořního odvětví ve venkovských oblastech.

4.6.1

EHSV si klade otázky ohledně přidané hodnoty podporování myšlenky evropských pobřežních hlídek v tomto stádiu. Studie proveditelnosti, která bude brzy prezentována, poskytne cenné informace o uvažování Komise v tomto ohledu. S přihlédnutím ke stávajícím rozdílům ve struktuře, funkcích a odpovědnosti různých vnitrostátních orgánů členských států je EHSV přesvědčen, že žádoucích cílů může být dosaženo rovněž zlepšenou spoluprácí příslušných orgánů členských států, především pokud se týká bezpečnosti, nelegálního přistěhovalectví, obchodu s lidmi a společného vyšetřování nehod.

4.7.1

Předmětem zájmu je návrh komplementárního a nepovinného evropského rejstříku (např. EUROS). Vlajka EU je přitažlivá jako symbol evropské jednoty a výkonnosti, je však ukvapeným krokem, pokud nejsou hospodářské, daňové a sociální politiky členských států harmonizovány. Takový návrh se dá považovat za prubířský kámen celkové harmonizace EU ve vzdálené budoucnosti, která ještě není na dohled. Navíc je použití spojení „komplementární evropský rejstřík“ zavádějící a vybízí k otázce, jaké dodatečné výhody může takový rejstřík poskytovat mimo rámec vnitrostátních rejstříků prostřednictvím hlavních směrů ES pro lodní dopravu. Pozitivní opatření a ostatní pobídky mohou být usměrňovány prostřednictvím hlavních směrů a mohou být dostupné všem vnitrostátním rejstříkům. V každém případě by mělo vytvoření specifického rejstříku Společenství doprovázet uznání a posílení evropského sociálního práva platného pro tento nový rejstřík.

4.8.1

EHSV se důrazně zasazuje o stanovení „kvalitních“ pobřežních států, jež jsou chybějícím článkem v řetězci kvality. „Kvalitní“ pobřežní státy by měly poskytovat lodím základní služby. „Kvalitní“ pobřežní stát například plní své mezinárodní povinnosti tím, že ratifikuje a provádí mezinárodně schválené úmluvy, dodržuje pokyny IMO/MOP o rovném zacházení s námořníky, poskytuje odpovídající zařízení pro sběr odpadu, pomáhá s plavebními mapami, poskytuje útočiště lodím v tísni (spíše než by ji odepřel a riskoval přírodní katastrofu), zajistí, že budou podniknuty všechny kroky k usnadnění bezpečného pokojného průjezdu jeho vodami a poskytne pobídky kvalitním lodím v jeho přístavech nebo plujících v jeho vodách. Naneštěstí se zdá, že se některé pobřežní státy nechtějí zavázat k plnění této důležité úlohy.

4.8.2

Zelená kniha poskytuje možnost vytvořit měřitelná kritéria a „osvědčené postupy“ pro pobřežní státy. Tento návrh by měly členské státy přednést v rámci IMO s cílem vytvořit vhodná měřitelná kritéria pro hodnocení výkonnosti pobřežních států.

4.8.3

EHSV podporuje návrh Výboru regionů (14) na zřízení Evropského pobřežního a ostrovního fondu, který by zahrnoval různé námořní činnosti.

4.9.1

EHSV konstatuje, že Evropa je nejvýznamnější turistickou destinací na světě. Podporuje myšlenku rozvoje alternativního kvalitního cestovního ruchu v pobřežních oblastech. Zelená kniha potvrzuje, že udržitelný cestovní ruch vytvoří různé služby cestovního ruchu s cílem odlehčit mořským břehům, poskytovat alternativní zdroje příjmů rybářům a rozvíjet činnosti, jež udržují kulturní dědictví. EHSV může s těmito výše uvedenými iniciativami jen souhlasit.

4.10.1

EHSV konstatuje, že rybáři a námořníci jsou vyjmuti z evropských sociálních právních předpisů v následujících směrnicích: o hromadném propouštění, o převodech podniků a o informování a projednávání ohledně umísťování zaměstnanců. Tato výjimka byla původně ospravedlnitelná tím, že sociální právní předpisy byly původně navrženy spíše pro průmysl na souši než pro zvláštnosti zaměstnávání na moři. EHSV vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci se sociálními partnery tyto výjimky přehodnotila.

4.11.1

Zvýšené bezpečnostní aspekty přiměly několik členských států EU, aby se třetími zeměmi uzavřely dvoustranné dohody o nalodění. EHSV je přesvědčen, že koordinovaný přístup členských států EU k takovým iniciativám je žádoucí a že by se při uplatňování těchto pravidel měla práce koordinovaně dělit mezi členské státy včetně jejich námořnictev. Alternativou by mohla být včasná ratifikace protokolů úmluv o potlačování protiprávních činů (Suppression of Unlawful Acts – SUA) členskými státy. Protokoly SUA mají podobné cíle jako bezpečnostní iniciativa proti šíření zbraní, ale obsahují významné záruky k ochraně legitimních obchodních zájmů provozovatelů lodní dopravy a lidských práv námořníků.