28.4.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 97/3


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky a změně směrnice 2000/60/ES

KOM(2006) 397 v konečném znění – 2006/0129 (COD)

(2007/C 97/02)

Dne 15. září 2006 se Rada, v souladu s článkem 175 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci výše uvedené.

Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 25. ledna 2007. Zpravodajem byl pan BUFFETAUT.

Na 433. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. února 2007 (jednání ze dne 15. února 2007), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 188 hlasy pro, 1 hlasem proti a 9 členů se zdrželo hlasování.

1.   Proč směrnice o environmentální kvalitě vody?

1.1

Ve skutečnosti je tento návrh návrhem „dceřiné směrnice “rámcové směrnice o vodě (2000/60/ES). Rámcová směrnice určila strategii boje proti znečištění vody chemikáliemi. Toto znečišťování povrchových vod může narušovat vodní ekosystémy a vést ke ztrátám stanovišť a biologické rozmanitosti. Navíc se mohou polutanty akumulovat v potravinovém řetězci a lidé mohou být vystaveni polutantům přítomným ve vodním prostředí nejen prostřednictvím konzumace ryb, potravin sladkovodního a mořského původu, pitné vody, ale i prostřednictvím rekreační a sportovní činnosti.

1.2

Je také nutno zdůraznit, že polutanty mohou setrvávat v životním prostředí mnoho let poté, kdy byly zakázány, být přenášeny na dlouhé vzdálenosti a dosáhnout míst, která se a priori nezdála být zasažena znečištěním.

1.3

Konečně je nutno poznamenat, že zdroje těchto polutantů jsou různé: domácí aktivity, zemědělství, spalování, průmysl…

1.4

V první fázi Komise předložila seznam 33 látek prioritního zájmu na úrovni Společenství (rozhodnutí 2455/2001/ES). Návrh směrnice, která nám byla předložena, chce zajistit vysokou úroveň ochrany před riziky, která tyto 33 prioritní látky a některé další polutanty představují pro vodní prostředí nebo mohou prostřednictvím tohoto prostředí představovat.

1.5

Pro dosažení tohoto cíle návrh směrnice stanovuje normy environmentální kvality. Připomíná, že řada postupů pro omezování emisí nezbytných ke splnění těchto norem již bylo přijato v různých aktech Společenství v uplynulých letech.

1.6

Znamená to také zrušení jistých stávajících dceřiných směrnic, hlavně proto, aby byl zohledněn vědecký a technický pokrok a polutanty, které doposud nebyly zohledněny.

2.   Zvolená metoda ke stanovení norem environmentální kvality

2.1

Komise navrhuje a spojuje dvě kritéria hodnocení:

roční průměr;

maximální přípustná koncentrace.

2.2

Norma environmentální kvality je definována nejen maximální přípustnou koncentrací, aby se zamezilo krátkodobým závažným nevratným důsledkům pro ekosystémy kvůli akutnímu znečištění, ale i ročním průměrem, aby se zamezilo dlouhodobým nevratným důsledkům trvalého znečišťování, které není akutního rázu.

2.3

Komise navrhuje, aby se normy u většiny látek vztahovaly na úroveň znečištění povrchových vod. U některých látek, které se mohou akumulovat v potravním řetězci, však Komise poznamenává, že normy uplatňované pouze na povrchové vody nemusí dostačovat k vyloučení nepřímých důsledků a sekundárních otrav. U tří takových látek (hexachlorbenzenu, hexachlor-butadienu a rtuti) proto navrhuje, aby byly normy environmentální kvality pro biotu stanoveny členskými státy.

3.   Rozdělení odpovědností mezi Evropskou unií a členskými státy

3.1

Komise navrhuje určení norem environmentální kvality vody na úrovni Společenství, aby byla zajištěna stejná úroveň ochrany životního prostředí ve všech členských státech a rovnost konkurenčních podmínek pro ekonomické subjekty. Obecně Komise zastává stanovisko, že stávající režimy omezování znečištění by měly být přiměřené tomu, aby umožňovaly členským státům dosahovat norem kvality. Pokud by byla nutná doplňující opatření, mělo by být ponecháno na členských státech, aby zahrnuly odpovídající opatření pro omezení znečištění do programu opatření, který má být vypracován pro každé povodí podle článku 11 rámcové směrnice.

4.   Navrhovaná opatření

4.1

Základní prvky směrnice jsou:

stanovení norem environmentální kvality se zavedením přechodných oblastí překračování;

stanovení soupisu vypouštění, emisí a úniků ke kontrole toho, zda jsou splněny cíle snížení;

zrušení některých stávajících dceřiných směrnic;

identifikace prioritních nebezpečných látek ze 14 látek přezkoumaných podle požadavků rozhodnutí č. 2455/2001/ES.

5.   Obecné připomínky

5.1

Zamezit znečišťování povodí nebezpečnými látkami, které představují potenciálně závažná rizika a způsobují nevratné důsledky, je cílem, se kterým nelze než souhlasit.

5.2

EHSV považuje za důležité, aby Komise udržovala podstatnou a vědecky založenou kapacitu k neprodlenému identifikování jakýchkoliv látek, které by mohly způsobit škodlivé znečištění povrchových vod, a ke stanovení bezpečných norem kvality maximálních přípustných hladin těchto látek, přípustných jednotlivě nebo v kombinaci. EHSV bere na vědomí a podporuje úvodní seznam prioritních látek a norem obsažený ve stávajícím návrhu. Navrhuje opatření, která by zajišťovala každoroční posouzení, prováděné vyčerpávajícím, vědeckým a transparentním způsobem, zda mají být do seznamu zařazeny nějaké další látky, případně zda se u některých látek mají změnit maximální přípustné hladiny. Zejména by měly být prozkoumány další látky považované za prioritní úmluvou OSPAR nebo jinými mezinárodními dohodami.

5.3

EHSV je znepokojen tím, že dosud nebyly stanoveny konečné normy pro olovo, nikl a jejich sloučeniny. Měla by být upřednostněna práce v tomto směru a stanoveny odpovídající normy, pokud možno v termínu, který by umožnil jejich zahrnutí do stávající směrnice před jejím dokončením.

5.4

Konečným cílem zlepšování kvality vod je ochrana bioty a potravního řetězce až do úrovně člověka včetně. Pokud by bylo možné měřit spolehlivě, konzistentně a účinně úrovně znečišťujících látek v biotě, bylo by v zásadě lepší stanovovat a kontrolovat normy tímto způsobem. Obecně je to však stále ještě obtížné a pro většinu prioritních látek je v současnosti schůdnější a obvykle dostatečně spolehlivé stanovování norem pro maximální přípustné koncentrace v povrchových vodách. (Návrh založit monitorování plnění norem na ročních průměrech a maximálních přípustných koncentracích je realistický, správně vytvořený a zcela oprávněný).

5.5

Existují nicméně některé toxické látky, které mají sklon se hromadit v potravním řetězci. U těchto látek nemohou samotné normy pro povrchové vody zaručit dostatečnou ochranu proti toxickým účinkům. U těchto látek by bylo žádoucí stanovení norem založených na maximálních koncentracích látky přípustných v tkáních ryb, měkkýšů, korýšů a v jiné biotě, jak navrhuje Komise. K těmto látkám náleží hexachlorbenzen, hexachlorbutadien a methylrtuť. Další mohou být v budoucnosti identifikovány. Pro stanovení norem takovým způsobem neexistuje dosud obecně přijatelná metodologie, takže Komise navrhuje zavedení takových norem členským státům umožnit pouze pro tři výslovně uvedené látky.

5.6

Vzhledem ke stavu poznání je to třeba akceptovat. EHSV přesto vyzývá Komisi, aby pokračovala v podporování další vědecké analýzy jevu biologické akumulace některých toxických látek a byla připravena přistoupit k širšímu využívání norem maximálních hladin toxických látek v biotě, jakmile se věda a metodologie monitorování dopracují ke spolehlivějším základům. Do té doby by monitorování mělo být vedeno tak, aby bylo zajištěno, že úrovně znečištění v sedimentech a biotě ve skutečnosti neporostou.

5.7

Vypracování soupisu vypouštění, emisí a úniků vzniklých v důsledku lidských aktivit, aby se mohlo stanovit, zda byly cíle snížení nebo zastavení znečišťování dosaženy, je žádoucí. Co se týče přirozeného znečišťování, je obtížné stanovit jejich kompletní soupis. Nicméně v některých případech by mohlo být užitečné určit souvislost mezi přirozeným znečištěním a znečištěním způsobeným člověkem.

5.8

Pokud se týče soupisu, je nutno se vyhnout veškeré nesoudržnosti nebo dvojímu použití s jinými nástroji, které jsou k dispozici v ochraně povrchových vod.

5.9

Otázka přechodných oblastí překračování je řešena realisticky, nikoliv ale zcela uspokojivě. Zdá se ostatně obtížné zaručit, že environmentální kvalita ostatních vod a povodí nebude ohrožena. V rámci provádění konceptu přechodných oblastí bude nutno vyvinout přesnou metodologii, aby bylo možno definovat tyto oblasti a umístění stanic měřících znečištění.

5.10

Je třeba upozornit na příklad třetích zemí, které sousedí s EU, na jejichž území se nacházejí řeky, jejichž tok dále pokračuje na území členského státu EU nebo které se rozprostírají v okolí jezer, jejichž druhý břeh se nachází v členském státě. Pokud se státy mimo EU nebudou starat o ochranu vodstva, mohou být snahy jednotlivých členských států EU v podstatě zbytečné, a nebude možné splnit cíle stanovené pro rok 2015. Tyto okolnosti je třeba zohlednit při hodnocení a provádění této směrnice. Ostatně článek 12 rámcové směrnice o vodě se touto otázkou zabývá.

6.   Poznámky a specifické připomínky

6.1

Harmonogram: článek 4.5 návrhu směrnice stanovuje, že do roku 2025 musí být emise zastaveny nebo musí být účinné stažení prioritních nebezpečných látek z trhu. Cíle environmentální kvality musí být naopak dosaženy do roku 2015, za použití rámcové směrnice o vodě. Toto stěžejní datum by mohlo být v některých případech obtížné dodržet, tím spíš, že schválení této dceřiné směrnice bylo zpožděno. Nicméně je zapotřebí, aby členské státy udělaly vše pro dosažení tohoto cíle, s tím, že za některých restriktivních okolností bude možné využít přechodná výjimečná opatření. EHSV doporučuje, aby Komise monitorovala postup provádění a byla připravena navrhnout další opatření k dosahování co nejširšího dodržování norem k určenému datu a s minimem odchylek.

6.2   Úloha členských států

Je správné ponechat členským státům odpovědnost za dodatečná vhodná opatření, protože se v mnoha případech jedná o situace, které jsou podmíněny místními nebo regionálními podmínkami. Nicméně musí být tato pružnost v rovnováze se spolehlivou výměnou informací, jak to doporučuje Komise ve svém sdělení (1), opatření 4.

6.2.1

Nicméně se jeví sdělení Komise (odst. 3) dost optimistické, co se týče stávajících právních nástrojů, které mají členské státy k dispozici k dosažení cílů rámcové směrnice o vodě pro prioritní látky, zejména protože pro některé určité významné zdroje znečištění neexistují vhodné předpisy, např. pro šíření znečištění pocházející z prostředků pro domácnost nebo činnosti služeb, což by si vyžadovalo nové směrnice o prostředcích.

6.2.2

Za těchto okolností je nerealistické předpokládat, že by každý členský stát mohl zavádět nová opatření, která by nemusela nutně být konzistentní, zejména pokud by se pravděpodobně na tuto oblast vztahovala nová legislativa na evropské úrovni.

6.3   Ochrana zdrojů pitné vody

6.3.1

Schválení návrhu směrnice bude mít za důsledek zrušení směrnice 75/440/ES o ochraně jímání povrchových vod pro pitnou vodu. Bude nutné zachovat soulad nové směrnice se směrnicí o pitné vodě (2) v průběhu legislativních úprav.

6.4   Monitorování

6.4.1

Pokračování postupu k cílům této směrnice a zajištění rovných konkurenčních podmínek v celé Evropě bude vyžadovat konzistentnější a spolehlivější monitorovací úpravu. EHSV se zájmem očekává nové návrhy na „Systém podávání zpráv o stavu evropských vod“, které mají být brzy předloženy; doufá, že bude možné jich využít k důslednému sledování provádění směrnice o prioritních látkách.

7.   Soulad směrnice o environmentální kvalitě vody s nařízením REACH

7.1

Je nezbytné zaručit soudržnost předpisů zmíněné směrnice s nařízením REACH, i když Komise v podstatě předpokládala úspěch vyjednávání o nařízení REACH a tím jeho provádění. Připomíná se, že zavedení nových chemických látek na trh musí být zohledněno v normách environmentální kvality vody.

8.   Závěr

8.1

EHSV souhlasí s navrženým úvodním seznamem prioritních látek a jejich norem. Vyzývá však k doplnění o chybějící normy pro olovo a nikl a zavedení spolehlivého postupu pravidelného revidování tohoto seznamu a norem, aby bylo možné jej v případě potřeby pružně a účinně aktualizovat.

8.2

EHSV souhlasí s obecným pojetím směrnice.

8.3

Dosažení cílů environmentální kvality do roku 2015 bude výzvou. EHSV nicméně naléhá, aby členské státy zintenzivněly úsilí nutné k dosažení těchto cílů.

8.4

Zdůrazňuje, že je nezbytné zavést systém výměny informací a kontroly akce členských států při provádění této směrnice a uskutečnění jejích cílů. Souhlasí s iniciativou Komise týkající se rozvoje systému informací o vodě pro Evropu („Water Information System for Europe “(WISE)).

8.5

Doporučuje, aby se dbalo na soulad nové směrnice s existujícími platnými předpisy a aby se přijala vhodná evropská legislativa pro určité zdroje znečištění, které nezohledňuje současná legislativa (např. znečištění šířené prostředky pro domácnost).

V Bruselu dne 15. února 2007.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Dimitris DIMITRIADIS


(1)  KOM(2006) 398 v konečném znění.

(2)  Směrnice 98/83/ES.