[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 12.12.2006

KOM(2006) 786 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE

o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury

SDĚLENÍ KOMISE

o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury (Text s významem pro EHP)

1. SOUVISLOSTI

Evropská rada na svém zasedání v červnu 2004 požádala Komisi o přípravu celkové strategie na ochranu kritické infrastruktury. Komise přijala 20. října 2004 sdělení „Ochrana kritické infrastruktury v boji proti terorismu“, ve kterém předložila návrhy na zlepšení prevence, připravenosti a schopnosti reakce na evropské úrovni na teroristické útoky zasahující kritickou infrastrukturu.

Rada ve svých závěrech nazvaných „Předcházení, připravenost a reakce na teroristické útoky“ a „Program solidarity EU o následcích teroristických hrozeb a útoků“ přijatých na zasedání Rady v prosinci 2004, podpořila záměr Komise předložit Evropský program na ochranu kritické infrastruktury (EPCIP) a souhlasila, aby Komise zřídila Výstražnou informační síť kritické infrastruktury (CIWIN).

V listopadu 2005 Komise přijala Zelenou knihu o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury (EPCIP), která předložila možnosti, jak by Komise mohla zřídit EPCIP a CIWIN.

V prosinci 2005 Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci (SVV) ve svých závěrech nazvaných „Ochrana kritické infrastruktury“ vyzvala Komisi, aby předložila návrh Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury.

Toto sdělení zásady, postupy a nástroje navrhované s cílem zavést systém EPCIP. Zavádění systému EPCIP bude případně doprovázeno sděleními pro jednotlivá odvětví, která stanoví přístup Komise týkající se určitých odvětví[1] kritické infrastruktury.

2. ÚčEL, ZÁSADY A OBSAH EPCIP

2.1. Cíl EPCIP

Obecným cílem EPCIP je zlepšit ochranu kritických infrastruktur v EU Tohoto cíle bude dosaženo vytvořením rámce EU týkajícího se ochrany kritických infrastruktur, který je uveden v tomto sdělení.

2.2. Druhy ohrožení, kterými se má EPCIP zabývat

Ochrana kritické infrastruktury bude založena na principu stejného přístupu pro veškerá ohrožení, ovšem s prioritním zaměřením na terorismus. Pokud je úroveň ochranných opatření v určitém odvětví kritické infrastruktury přiměřená, zainteresované subjekty by se měly zaměřit na ohrožení, vůči kterým jsou stále zranitelné.

2.3. Zásady

Následující základní zásady budou vodítkem při provádění EPCIP:

- Subsidiarita – úsilí Komise v oblasti ochrany kritické infrastruktury se bude zaměřovat na infrastrukturu, která je kritická spíše z evropského než vnitrostátního či regionálního pohledu. Ačkoli se Komise zaměří na evropské kritické infrastruktury, může v případě potřeby a s přihlédnutím ke stávajícím pravomocem Společenství a dostupným zdrojům poskytnout podporu členským státům v souvislosti s vnitrostátními kritickými infrastrukturami.

- Doplňkovost – Komise se vyvaruje zdvojování stávajícího úsilí, na úrovni EU i vnitrostátní či regionální úrovni, pokud je toto úsilí při ochraně kritické infrastruktury prokazatelně efektivní. EPCIP bude tedy navazovat na existující odvětvová opatření a doplňovat je.

- Důvěrnost - jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států budou informace o ochraně kritické infrastruktury utajovány a přístup k nim bude povolen jen v případech potřeby. Sdílení informací o kritické infrastruktuře bude probíhat v prostředí důvěry a bezpečnosti.

- Spolupráce zainteresovaných subjektů – všechny příslušné zainteresované subjekty se v rámci svých možností zapojí do rozvoje a provádění EPCIP. To bude zahrnovat vlastníky/provozovatele kritických infrastruktur označených jako evropské kritické infrastruktury a také státní či další příslušné orgány.

- Proporcionalita – opatření budou navržena pouze tam, kde byla na základě analýzy stávajících nedostatků v oblasti bezpečnosti zjištěna jejich potřebnost, a tato opatření budou úměrná úrovni a druhu daného ohrožení.

- Odvětvový přístup – jelikož různá odvětví mají odlišné zkušenosti, odborné znalosti a požadavky týkající se ochrany kritické infrastruktury, bude EPCIP rozvíjen podle odvětví a prováděn podle dohodnutého seznamu odvětví ochrany kritické infrastruktury.

2.4. Rámec EPCIP

Rámec budou tvořit:

- Postup pro určení a označení evropských kritických infrastruktur a společný přístup k posuzování potřeb zlepšování ochrany takových infrastruktur. Stane se tak formou směrnice.

- Opatření, která mají usnadnit provádění EPCIP, včetně akčního plánu EPCIP, Výstražné informační sítě kritické infrastruktury (CIWIN), využívání skupin odborníků na ochranu kritické infrastruktury na úrovni EU, procesů sdílení informací o ochraně kritické infrastruktury a určení a analýzy vzájemných závislostí.

- Poskytování podpory členským státům v oblasti vnitrostátních kritických infrastruktur, které by na základě zvážení mohl kterýkoli členský stát využít. Základní přístup k ochraně vnitrostátních kritických infrastruktur je uveden v tomto sdělení.

- Pohotovostní plánování

- Vnější prostředí

- Doprovodná finanční opatření, a zvláště navržený program EU „Prevence, připravenost k obraně proti terorismu a jiným souvisejícím bezpečnostním rizikům a zvládání jejich následků“ pro období 2007-2013, která poskytnou příležitosti financovat opatření týkající se ochrany kritické infrastruktury s možností převoditelnosti v rámci EU.

Každé z těchto opatření je popsáno níže.

2.5. Kontaktní skupina pro ochranu kritické infrastruktury

Je zapotřebí mechanismu na úrovni EU, který bude sloužit jako strategická platforma pro koordinaci a spolupráci, a který bude schopen pracovat v závislosti na obecných aspektech EPCIP a akcích pro konkrétní odvětví. Z tohoto důvodu bude vytvořena kontaktní skupina pro ochranu kritické infrastruktury.

Kontaktní skupina pro ochranu kritické infrastruktury vedená Komisí propojí kontaktní místa pro ochranu kritické infrastruktury ze všech členských států. Každý členský stát by měl jmenovat kontaktní osobu pro ochranu kritické infrastruktury, která bude koordinovat otázky týkající se ochrany kritické infrastruktury v rámci členského státu a s ostatními členskými státy, Radou a Komisí. Jmenování kontaktní osoby pro ochranu kritické infrastruktury nebrání členskému státu, aby se do otázek vztahujících se k ochraně kritické infrastruktury dále zapojoval.

3. EVROPSKÉ KRITICKÉ INFRASTRUKTURY

Evropské kritické infrastruktury představují takové zřízené kritické infrastruktury, které jsou nejdůležitější pro Společenství a které by v případě jejich narušení nebo zničení postihly dva nebo více členských států, popřípadě jeden z členských států, pokud je kritická infrastruktura umístěna v jiném členském státě. To s sebou nese přeshraniční dopady vyplývající ze vzájemných závislostí mezi propojenými infrastrukturami napříč všemi různými odvětvími. Postup určování a zřizování evropských kritických infrastruktur a společný přístup k posuzování potřeb zlepšování ochrany takových infrastruktur bude stanoven směrnicí.

4. OPATřENÍ NAVRžENÁ PRO USNADNěNÍ ROZVOJE A PROVÁDěNÍ EPCIP

Komise bude k usnadnění provádění EPCIP a pro další práci v oblasti ochrany kritické infrastruktury na úrovni EU využívat řady opatření.

4.1. Akční plán EPCIP

EPCIP bude průběžným procesem a pravidelné přezkoumání bude probíhat formou akčního plánu EPCIP. Akční plán stanoví akce, kterých bude třeba dosáhnout, a příslušné termíny. Akční plán (Příloha) bude pravidelně aktualizován na základě dosaženého pokroku.

Akční plán EPCIP člení činnosti související s ochranou kritické infrastruktury do tří pracovních oblastí:

- Pracovní oblast 1, která se bude zabývat strategickými aspekty EPCIP a rozvojem opatření horizontálně použitelných na veškerou práci v oblasti ochrany kritické infrastruktury;

- Pracovní oblast 2 zabývající se evropskými kritickými infrastrukturami bude prováděna na úrovni odvětví;

- Pracovní oblast 3, která bude podporovat členské státy v jejich činnostech týkajících se vnitrostátních kritických infrastruktur.

Akční plán EPCIP bude proveden při zohlednění specifik jednotlivých odvětví a při současném zapojení dalších zainteresovaných subjektů.

4.2. Výstražná informační síť kritické infrastruktury (CIWIN)

Výstražná informační síť kritické infrastruktury (CIWIN) bude zřízena samostatným návrhem Komise a náležitá péče bude věnována tomu, aby nedocházelo ke zdvojování. Síť bude představovat platformu pro bezpečnou výměnu osvědčených postupů. CIWIN bude doplňovat existující sítě a mohla by také poskytnout platformu pro výměnu rychlých výstrah propojenou se systémem Komise ARGUS. Nezbytná bezpečnostní akreditace systému bude provedena v souladu s příslušnými postupy.

4.3. Skupiny odborníků

Dialog se zainteresovanými subjekty je pro zlepšení ochrany kritických infrastruktur v EU rozhodující. Pokud je zapotřebí specifických odborných znalostí, může Komise zřizovat skupiny odborníků na ochranu kritických infrastruktur na úrovni EU, které se budou zabývat jasně definovanými otázkami a usnadní veřejno-soukromý dialog v oblasti ochrany kritických infrastruktur. Skupiny odborníků budou EPCIP podporovat tím, že svým poradním hlasem usnadní výměnu názorů na otázky související s ochranou kritických infrastruktur. Tyto skupiny odborníků představují dobrovolný mechanismus, ve kterém se mísí veřejné a soukromé zdroje k dosažení cíle nebo skupiny cílů, které jsou považovány za vzájemně prospěšné jak pro občany, tak pro soukromý sektor.

Skupiny odborníků na ochranu kritické infrastruktury nebudou nahrazovat jiné existující skupiny, které již byly zřízeny nebo které by mohly být přizpůsobeny potřebám EPCIP, ani nebudou narušovat přímou výměnu informací mezi odvětvími, orgány členských států a Komisí.

Skupina odborníků na ochranu kritické infrastruktury na úrovni EU bude mít jasně stanovený cíl, časový rámec cíle, kterého má být dosaženo, a jasně stanovené členstvo. Skupiny odborníků na ochranu kritické infrastruktury budou rozpuštěny, jakmile dosáhnou svého cíle.

Konkrétní funkce skupin odborníků na ochranu kritické infrastruktury se mohou v jednotlivých odvětvích kritické infrastruktury lišit v závislosti na jedinečných vlastnostech každého odvětví. Tyto funkce mohou zahrnovat následující úkoly:

- pomoci při určování zranitelných míst, vzájemných závislostí a osvědčených postupů v odvětví;

- pomoci při rozvoji opatření ke snížení a/nebo odstranění hlavníchzranitelných míst a při rozvoji metriky plnění;

- usnadnit sdílení informací o ochraně kritické infrastruktury, školení a budování důvěry;

- vytvořit a prosazovat „obchodní případy”, které ostatním v daném odvětví ukáží hodnotu účasti na plánech a iniciativách týkajících se ochrany infrastruktury;

- poskytnout odborné znalosti v konkrétním odvětví a poradenství v oblastech jako výzkum a vývoj.

4.4. Proces sdílení informací o ochraně kritické infrastruktury

Proces sdílení informací o ochraně kritické infrastruktury mezi příslušnými zainteresovanými subjekty vyžaduje vztah důvěry v tom smyslu, aby nedošlo ke zveřejnění vlastnických, citlivých nebo osobních informací sdílených dobrovolně a aby byly citlivé údaje dostatečně chráněny. Je nutné dbát na dodržování práva na soukromí.

Zainteresované subjekty přijmou vhodná opatření k ochraně informací týkajících se záležitostí jako jsou bezpečnost kritických infrastruktur a chráněných systémů, studie vzájemných závislostí a posuzování zranitelnosti, ohrožení a rizik souvisejících s ochranou kritické infrastruktury. Takové informace budou použity pouze pro účel ochrany kritické infrastruktury. Veškerý personál pracující s utajenými informacemi bude prověřen na příslušný stupeň utajení od členského státu, jehož je státním příslušníkem.

V procesu výměny informací o ochraně kritické infrastruktury lze navíc rozpoznat, že určité informace o ochraně kritické infrastruktury, i když nejsou utajené, mohou být přesto citlivé, a proto vyžadují zvláštní přístup.

Výměna informací o ochraně kritické infrastruktury umožní:

- lepší a přesnější informace o vzájemných závislostech, ohroženích, zranitelnosti, mimořádných bezpečnostních událostech, protiopatřeních a osvědčených postupech k ochraně kritické infrastruktury a jejich pochopení;

- zvýšené povědomí o otázkách kritické infrastruktury;

- dialog zúčastněných stran

- lépe zaměřené školení, výzkum a vývoj.

4.5. Určení vzájemných souvislostí

Určení a analýza vzájemných závislostí, zeměpisné i odvětvové povahy, budou důležitým prvkem zlepšování ochrany kritické infrastruktury v EU. Tento průběžný proces bude podkladem pro posuzování zranitelnosti, ohrožení a rizik týkajících se kritických infrastruktur v EU.

5. NÁRODNÍ KRITICKÁ INFRASTRUKTURA (NCI)

S náležitým přihlédnutím ke stávajícím pravomocem Společenství mají odpovědnost za ochranu vnitrostátních kritických infrastruktur jejich vlastníci/provozovatelé a členské státy. Na základě žádosti Komise členské státy v tomto úsilí podpoří.

Za účelem zlepšení ochrany vnitrostátních kritických infrastruktur by měly všechny členské státy vytvořit vnitrostátní program na ochranu kritických infrastruktur. Cílem takových programů by bylo stanovit přístup každého členského státu k ochraně vnitrostátních kritických infrastruktur umístěných na jeho území. Tyto programy by se měly zabývat minimálně těmito otázkami:

- Určení a vytvoření vnitrostátních kritických infrastruktur členským státem podle předem definovaných vnitrostátních kritérií. Tato kritéria by měl vytvořit každý členský stát s přihlédnutím minimálně k následujícím kvalitativním a kvantitativním dopadům narušení nebo zničení určité infrastruktury:

- Rozsah – narušení nebo zničení určité kritické infrastruktury bude hodnoceno podle velikosti zeměpisné oblasti, která by mohla být její ztrátou nebo nedostupností postižena.

- Závažnost – důsledky narušení nebo zničení určité kritické infrastruktury budou posuzovány na základě:

- veřejného dopadu (počet dotčených obyvatel);

- hospodářského dopadu (závažnost hospodářské ztráty a/nebo zhoršení kvality výrobků či služeb);

- dopadu na životní prostředí;

- politických dopadů;

- psychologických dopadů.

- dopadů na veřejné zdraví.

Pokud taková kritéria neexistují, Komise členskému státu na jeho žádost pomůže při jejich rozvoji poskytnutím příslušných metodik.

- Zahájení dialogu s vlastníky/provozovateli kritických infrastruktur.

- Určení vzájemných zeměpisných a odvětvových závislostí.

- Vytváření případných krizových plánů souvisejících s vnitrostátními kritickými infrastrukturami.

- Doporučuje se, aby každý členský stát založil svůj program na ochranu kritické infrastruktury na společném seznamu odvětví kritické infrastruktury vytvořeném pro evropské kritické infrastruktury.

Zavedení obdobných přístupů k ochraně vnitrostátních kritických infrastruktur v členských státech by pomohlo zajistit, aby subjekty zainteresované na kritické infrastruktuře v celé Evropě měly prospěch z toho, že nepodléhají odlišným rámcům vedoucím k dalším nákladům a že není narušen vnitřní trh.

6. KRIZOVÉ PLÁNOVÁNÍ

Krizové plánování je klíčovým prvkem procesu ochrany kritické infrastruktury tak, aby byly minimalizovány potenciální dopady narušení nebo zničení kritické infrastruktury. Rozvoj soudržného přístupu k vytváření krizových plánů zohledňujícího otázky jako účast vlastníků/provozovatelů kritické infrastruktury, spolupráce s vnitrostátními orgány a sdílení informací mezi sousedícími státy by měl být důležitou součástí provádění Evropského programu na ochranu evropské kritické infrastruktury.

7. VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ

Terorismus a další trestné činnosti, přírodní nebezpečí a další důvody nehod nejsou omezeny mezinárodními hranicemi. Na hrozby nelze nahlížet pouze ve vnitrostátních souvislostech. Vnější prostředí ochrany kritické infrastruktury musí být následně při provádění EPCIP zohledněno v plném rozsahu. Aspekt propojenosti a vzájemné závislosti současného hospodářství a společnosti znamená, že dokonce i narušení za hranicemi EU by mohlo mít vážný dopad na Společenství a jeho členské státy. Zároveň narušení nebo zničení kritické infrastruktury v rámci EU může mít nepříznivý dopad na partnery EU. Konečně spolupráce zaměřená na zvýšení ochrany kritické infrastruktury v rámci EU sníží riziko, že hospodářství EU bude narušeno, čímž se posílí celosvětová hospodářská konkurenceschopnost EU.

Posílení spolupráce v oblasti ochrany kritické infrastruktury mimo EU prostřednictvím opatření jako například memoranda o porozumění v jednotlivých odvětvích (např. o rozvoji společných norem, provedení společných studií souvisejících s ochranou kritické infrastruktury, určení společných druhů hrozeb a výměna osvědčených postupů v oblasti ochranných opatření) a povzbuzování zvyšování norem v oblasti kritické ochrany mimo EU by tak mělo představovat významnou součást EPCIP. Vnější spolupráce v oblasti ochrany kritické infrastruktury se převážně zaměří na země, které sousedí s EU. Vzhledem k globálnímu propojení určitých odvětví včetně ochrany informační a komunikační technologie a finančních trhů je třeba uplatnit globálnější přístup. Dialog a výměna osvědčených postupů by se nicméně neměla týkat všech příslušných partnerů EU a mezinárodních organizací. Komise bude nadále podporovat zlepšování v oblasti ochrany kritických infrastruktur v nečlenských zemích EU tím, že bude spolupracovat se zeměmi G8, Euromedem a partnerskými zeměmi evropské politiky sousedství na základě existujících struktur a politik a také prostřednictvím „Nástroje stability“.

8. DOPROVODNÁ FINANČNÍ OPATŘENÍ

Program Společenství „Prevence, připravenost k obraně proti terorismu a jiným souvisejícím bezpečnostním rizikům a zvládání jejich následků“ pro období 2007-2013 přispěje k provádění EPCIP.

V rámci obecných cílů a v případě absence jiných finančních nástrojů bude program stimulovat, podporovat a vytvářet opatření pro ochranu, připravenost a zvládání následků zaměřená na předcházení nebo omezování bezpečnostních rizik, zvláště rizik souvisejících s terorismem, případně na základě celkového posouzení ohrožení a rizik.

Financování v rámci programu prostřednictvím grantů a akcí zahájených Komisí bude použito především na rozvoj nástrojů, strategií, metodik, studií, posouzení a činností/opatření v oblasti účinné ochrany kritické infrastruktury (jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států).

PŘÍLOHA

Akční plán EPCIP

Pracovní oblast 1. Postupné strategie EPCIP

Pracovní oblast 1 bude sloužit jako strategická platforma pro celkovou koordinaci EPCIP a spolupráci v rámci kontaktní skupiny EU pro ochranu kritické infrastruktury.

Fáze 1

Opatření | Zodpovídá | Časový rámec |

Určení priorit pro akce v jednotlivých odvětvích (Odvětví dopravy a energetiky budou mezi hlavními prioritami) | Komise | Co nejdříve a poté každý rok |

Zpracování společných pracovních definicí a terminologie kritické infrastruktury podle odvětví | Komise, členské státy a případně jiné zainteresované subjekty | nejpozději rok po vstupu směrnice o evropské kritické infrastruktuře v platnost |

Vypracování kritérií podle odvětví, která budou použita při určování evropské kritické infrastruktury | Komise, členské státy a případně jiné zainteresované subjekty | nejpozději rok po vstupu směrnice o evropské kritické infrastruktuře v platnost |

nejpozději rok po vstupu směrnice o evropské kritické infrastruktuře v platnost | Komise, členské státy | průběžně |

Vytvoření seznamu stávajících programů na ochranu kritické infrastruktury na úrovni vnitrostátní, bilaterální a na úrovni EU | Komise, členské státy | průběžně |

Shromažďování osvědčených postupů, nástrojů a metod posuzování rizik souvisejících s ochranou kritické infrastruktury | Komise, členské státy a případně jiné zainteresované subjekty | průběžně |

Zadávání studií týkajících se vzájemných závislostí | Komise, členské státy a případně jiné zainteresované subjekty | průběžně |

Fáze 2

Opatření | Zodpovídá | Časový rámec |

Určení slabých míst, kde by iniciativy Společenství mohly mít přidanou hodnotu | Komise, členské státy a případně jiné zainteresované subjekty | průběžně |

Případné zřizování skupin odborníků na ochranu kritické infrastruktury podle odvětví na úrovni EU | Komise, členské státy a případně jiné zainteresované subjekty | průběžně |

Určení návrhů akcí pro ochranu kritické infrastruktury, které by mohly být financovány na úrovni EU | Komise, členské státy | průběžně |

Zahájení financování EU pro akce na ochranu kritické infrastruktury | Komise | průběžně |

Fáze 3

Opatření | Zodpovídá | Časový rámec |

Zahájení spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi | Komise, členské státy | průběžně |

Pracovní oblast 2. Ochrana evropské kritické infrastruktury

Pracovní oblast 2 se zaměří na omezování zranitelnosti evropské kritické infrastruktury.

Fáze 1

Opatření | Zodpovídá | Časový rámec |

Vypracování kritérií podle odvětví, která budou použita při určování evropské kritické infrastruktury | Komise, členské státy a případně jiné zainteresované subjekty | nejpozději rok po vstupu směrnice o evropské kritické infrastruktuře v platnost |

Fáze 2

Opatření | Zodpovídá | Časový rámec |

Určení a ověření kritické infrastruktury, která bude pravděpodobně posuzována jako evropská kritická infrastruktura, podle odvětví | Komise, členské státy | nejpozději jeden rok po přijetí příslušných kritérií a dále pak průběžně Vytvoření evropské kritické infrastruktury |

Komise, členské státy | Komise, členské státy | průběžně |

Určení zranitelných míst, ohrožení a rizik pro konkrétní evropskou kritickou infrastrukturu, včetně stanovení operačních plánů pro bezpečnost | Komise, členské státy, vlastníci/provozovatelé evropské kritické infrastruktury (obecná zpráva Komisi) | nejpozději jeden rok po označení jako evropská kritická infrastruktura |

Posouzení, zda jsou potřebná ochranná opatření a zda jsou požadována opatření na úrovni EU | Komise, členské státy a případně jiné zainteresované subjekty | nejpozději 18 měsíců po označení jako evropská kritická infrastruktura |

Posouzení přístupu každého členského státu k výstražným systémům v souvislosti s infrastrukturou označenou jako evropská kritická infrastruktura. Zahájení studie proveditelnosti nastavení nebo harmonizace takových výstražných systémů. | Komise, členské státy | průběžně |

Fáze 3

Opatření | Zodpovídá | Časový rámec |

Příprava a přijetí návrhů minimálních opatření na ochranu evropské kritické infrastruktury | Komise, členské státy, vlastníci/provozovatelé evropské kritické infrastruktury | po posouzení, zda jsou potřebná ochranná opatření a zda jsou požadována opatření na úrovni EU Zavedení minimálních ochranných opatření |

Zavedení minimálních ochranných opatření | Členské státy, vlastníci/provozovatelé evropské kritické infrastruktury | průběžně |

Pracovní oblast 3. Podpora v oblasti vnitrostátních kritických infrastruktur

Pracovní oblast 3 představuje pomoc členským státům při ochraně vnitrostátních kritických infrastruktur.

Fáze 1

Opatření | Zodpovídá | Časový rámec |

Výměna informací o kritériích používaných pro určování vnitrostátních kritických infrastruktur | členské státy (v případě potřeby může pomoci Komise) | průběžně |

Fáze 2

Opatření | Zodpovídá | Časový rámec |

Určení a ověření kritické infrastruktury, která bude pravděpodobně posuzována jako vnitrostátní kritická infrastruktura, podle odvětví | členské státy a případně jiné zainteresované subjekty | průběžně |

Označení konkrétní kritické infrastruktury jako vnitrostátní kritická infrastruktura | členské státy | průběžně |

Analýza nedostatků v bezpečnosti v souvislosti s vnitrostátními kritickými infrastrukturami podle odvětví | členské státy a případně další zainteresované subjekty (v případě potřeby může pomoci Komise) | průběžně |

Fáze 3

Opatření | Zodpovídá | Časový rámec |

Zřízení a rozvoj vnitrostátních programů na ochranu kritické infrastruktury | členské státy (v případě potřeby může pomoci Komise) | průběžně |

Rozvoj konkrétních ochranných opatření pro každou vnitrostátní kritickou infrastrukturu | členské státy, vnitrostátní kritické infrastruktury (v případě potřeby může pomoci Komise) | průběžně |

Sledování, zda vlastníci/provozovatelé realizují nezbytná prováděcí opatření | členské státy | průběžně |

[1] Komise má v úmyslu předložit sdělení o ochraně evropské kritické energetiky a dopravní infrastruktury.