9.5.2006 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 110/14 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o financování evropské normalizace
KOM(2005) 377 v konečném znění – 2005/0157 (COD)
(2006/C 110/03)
Dne 16. září 2004 se Rada, v souladu s článkem 95 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci výše uvedené.
Specializovaná sekce „Jednotný trh, výroba a spotřeba“, kterou Výbor pověřil přípravou prací na toto téma, přijala stanovisko dne 21. února 2006. Zpravodajem byl pan PEZZINI.
Na 425. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. března 2006 (jednání ze dne 15. března 2006), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 140 hlasy pro, 1 hlasem proti a 1 člen se zdržel hlasování.
1. Závěry a doporučení
1.1 |
Výbor vítá návrh Komise poskytnout jednoznačný, jasný a transparentní právní rámec pro financování evropské normalizace vzhledem k významu, který má normativní systém pro správné fungování vnitřního trhu, konkurenceschopnost evropského průmyslu a se zřetelem k roli, kterou hrají evropské technické normy při podpoře právních předpisů a politik Společenství. |
1.2 |
Výbor zdůrazňuje, že evropská normalizace představuje a musí i nadále představovat dobrovolnou činnost, kterou vyvíjejí ve vlastním zájmu zúčastněné strany s přesným cílem vypracovat normy a jiné produkty normalizace, jenž by odpovídaly jejich potřebám. |
1.3 |
Výbor doporučuje Radě, Evropskému parlamentu a Komisi aktivnější přístup k evropské politice normalizace. Tato politika musí být pokládána za jednu ze základních politik Unie s ohledem na uskutečňování nedávno revidované lisabonské agendy a musí přispět k vývoji skutečné „kultury norem“ v evropských a národních institucích i v podnicích jakožto strategického aspektu z hlediska interního i mezinárodního. |
1.4 |
Výbor považuje za klíčové, aby bylo zaručeno plné zapojení všech zúčastněných stran do posíleného evropského normativního systému, zejména nevládních organizací, malých a středních podniků, sdružení spotřebitelů a ochrany životního prostředí, a to zajištěním také finanční podpory odborné přípravy kvalifikovaných lidských zdrojů. |
1.5 |
Výbor zdůrazňuje, že evropská normalizace je především díky směrnicím „nového přístupu“ zásadní pro fungování a upevnění vnitřního trhu v oblasti zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a spotřebitelů či zajištění interoperability v mnoha odvětvích, zejména v dopravě a telekomunikacích. Mimoto evropská normalizace umožňuje zlepšit konkurenceschopnost firem, a to zejména tím, že usnadňuje volný pohyb výrobků a služeb na vnitřním i celosvětovém trhu. |
1.6 |
Podle Výboru je pro evropský systém normalizace jakožto strategický a neodmyslitelný zdroj potřeba zajistit řádné a trvalé řízení financovaných činností, jakož i možnost sledovat společné cíle spolupráce a také administrativní a finanční předpoklady nezbytné jednak pro zachování jeho nezávislosti a nestrannosti a jednak pro posílení jeho uplatňování a tvorby příslušných norem. |
1.7 |
Výbor se domnívá, že celková navrhovaná částka na podporu celého evropského systému normalizace po stanovenou dobu pěti let není dostačující a měla by být zvýšena na více než současná 2 %, aby byla umožněna svoboda tvorby a šíření norem, a to tak, aby odpovídala rozšířené EU pětadvaceti států a perspektivám budoucích přistoupení kandidátských zemí. |
1.8 |
Výbor zdůrazňuje význam následujících aspektů:
|
1.9 |
ENO poskytují infrastruktury a služby nezbytné k tvorbě norem, samy však normy netvoří, ty jsou výsledkem práce technických expertů. Podle názoru EHSV by toto mělo být zdůrazněno v jednom z bodů odůvodnění. |
1.10 |
Celková částka 134 mil. eur, kterou Komise navrhla pro období let 2006 až 2010, je sotva dostačující. |
2. Odůvodnění
2.1 |
Výbor se vždy zasazoval o větší využívání evropské normalizace v politikách a právních předpisech Společenství, aby se v souladu s potřebami společnosti i podniků posílilo rozšiřování technických norem do nových oblastí jako jsou služby, informační a komunikační technologie, doprava, ochrana spotřebitele a životního prostředí. |
2.2 |
Především však nejen v podnikatelských kruzích, ale i u dalších zainteresovaných stran roste povědomí o výhodách, které může mít normalizace pro obchod: toto povědomí se projevuje posílením hlavních evropských orgánů pro normalizaci (CEN, CENELEC, ETSI) a plnou účastí všech zainteresovaných stran, zejména malých a středních podniků, v procesu tvorby norem. |
2.2.1 |
Vzhledem k možnostem těchto orgánů při uskutečňování cílů stanovených Lisabonskou strategií by EHSV uvítal, kdyby organizovaná občanská společnost byla významně zastoupena ve správních radách řečených orgánů. |
2.3 |
V zájmu zvýšení účasti a zapojení různých subjektů občanské společnosti do normalizačních procesů, které se odvíjejí v rámci CEN, CENELEC a ETSI (1), se na nich zcela oprávněně podílejí rovněž orgány jako ANEC, ETUI-REHS, NORMAPME a v posledku i ECOS (2), vytvořený v listopadu 2002. |
2.4 |
Výbor se několikrát vyslovil (3) pro revizi legislativního rámce, který v současnosti upravuje normalizaci, a jeho většího přizpůsobení nejnovějšímu vývoji a výzvám v oblasti evropských technických norem a zjednodušení legislativy, aby více odpovídal zásadě „zlepšení tvorby právních předpisů“ (4) a byl ve větším souladu s obecnými zásadami průmyslové politiky v rozšířené Evropě (5) a s prioritami strategie vnitřního trhu pro období let 2003 až 2006 (6). |
2.5 |
Výbor měl rovněž možnost se vyslovit ve prospěch přijetí stabilního finančního rámce pro evropskou normalizaci spočívající na pevných právních základech. Stejně tak musí být ze strany Komise a členských států zajištěno spolufinancování normalizačních činností, evropských infrastruktur i opatření na zlepšení součinnosti mezi ENO v procesu tvorby evropských technických norem a v podpoře mezinárodních norem tak, aby se zvýšila jejich účinnost. |
2.5.1 |
Větším zapojením představitelů členských států by mohla být zajištěna lepší a přesnější tvorba norem pro zúčastněné strany. |
2.6 |
Rozvoj evropské kultury technické normalizace je zásadní pro zajištění účinného a vyváženého fungování vnitřního trhu evropské pětadvacítky. Na evropské úrovni je tudíž důležité zajistit struktury schopné efektivně reagovat na:
|
2.7 |
V roce 2004 činil celkový počet evropských norem přibližně 1 200 v CEN a přibližně 400 v CENELEC: celkově bylo ze strany obou orgánů přijato zhruba 15 000 evropských norem. |
2.8 |
Znaky, které vedly k takovému úspěchu, musí být podle Výboru plně zachovány a případně i posíleny. Nový právní rámec založený na článcích 95 a 157 Smlouvy, který upravuje financování normalizačních činností, nesmí podle názoru Výboru nijak omezit povahu a základní znaky procesu tvorby norem, který musí zůstat nezávislý, dobrovolný a vzájemný. |
2.9 |
Na druhé straně si je Výbor vědom důležitosti zpřehlednit, upevnit a z hlediska času zabezpečit finanční rámec ústředních evropských orgánů i vzhledem ke zrychlení používání standardních technických norem, které bylo v posledních letech zaznamenáno. |
2.9.1 |
Stále více roste zájem na vyloučeních nových překážek výměn prostřednictvím systému normalizace schopného podpořit konkurenceschopnost produktů, služeb a postupů evropského průmyslu s cílem uskutečnit ekonomický, sociální a environmentální rozměr rozvoje v souladu s Lisabonskou strategií. |
2.10 |
Doposud neexistuje žádné právní východisko na evropské úrovni, které by výslovně upravovalo financování systému technické normalizace a umožnilo Komisi z doplňkových zdrojů finančně podporovat veškeré normalizační činnosti. |
2.10.1 |
Jak je známo, tyto činnosti sahají od informačních a komunikačních technologií po dopravu, od ochrany životního prostředí a spotřebitele po bezpečnost potravinářských postupů a výrobků, od pre-normativního a ko-normativního výzkumu po sektor služeb a „new deliverables“ (7). |
2.11 |
Kromě toho je třeba zajistit větší soudržnost a stabilitu ústředních orgánů CEN, CENELEC a ETSI, obzvláště po přistoupení nových členských států a se zřetelem k příštímu rozšiřování Unie. |
2.12 |
Zatímco národní normalizační orgány mohou při financování využívat přímé výnosy z prodeje produktů a poskytování služeb, infrastruktury Společenství jsou závislé pouze na příspěvcích členských států a na doplňkovém financování EU a ESVO, které se zdá být po mnoha stránkách nedostatečné k zajištění účinnosti a pevnosti evropského systému normalizace. |
2.13 |
Rada ve svých závěrech z roku 2002 vyzvala veřejné orgány, aby normalizaci přikládaly strategický význam a viditelně se v tomto ohledu angažovaly, zejména prostřednictvím konkrétních příspěvků na udržení efektivních a účinných normalizačních infrastruktur. |
2.14 |
V prosinci 2004 vzala Rada na vědomí iniciativu Komise zaměřenou na reformu institucionálního rámce a navržení nového právního základu pro financování evropské normalizace (8). Vyzvala Komisi, členské státy a evropské a národní normalizační orgány, aby zvážily možné způsoby optimalizace evropského systému normalizace s cílem lepšího využívání dostupných zdrojů a přezkoumání dalších možností zajištění účinného financování normalizace v Evropě (9). |
2.15 |
Komise vypracovala několik návrhů (10) možných scénářů financování evropského systému normalizace:
|
2.16 |
Výlučné financování ze strany průmyslu a zainteresovaných stran by bylo limitováno tím, že pozornost by byla zaměřena téměř výhradně na tvorbu technických norem řízených trhem, které by tedy sloužily ke zlepšení evropské konkurenceschopnosti na světovém trhu. |
2.16.1 |
Výhoda tohoto druhu financování by spočívala v tom, že finance by se poskytovaly přímo v závislosti na vůli podniků a odrážely by potřebu trhu bez jakýchkoli vnějších vlivů. Současně by však mohlo mít závažný dopad na úroveň ochrany, a to zejména vyvážené ochrany, všech přítomných zájmů, zejména zájmů MSP. |
2.17 |
Možnost výlučného financování ze strany členských států přes ENO, které jsou členy CEN, CENELEC a ETSI, by mohla oslabit úroveň koordinace na evropské úrovni a soudržnost evropského systému normalizace. |
2.17.1 |
Na druhé straně by tato možnost mohla v širokém měřítku splňovat zásady subsidiarity a proporcionality stanovené ve Smlouvě. |
2.18 |
Větší účastí Komise by technické normy získaly významnou evropskou přidanou hodnotu, takže by byly zrušeny nevyhovující národní normy a posíleno fungování jednotného trhu i pokud jde o úspory z rozsahu pro produkci evropského průmyslu. |
2.18.1 |
Komise by měla možnost ovlivnit a nasměrovat normativní proces podle úhlu pohledu Společenství, s potenciálními úpravami pokud jde o viditelnost, soudržnost a účinnost v podporování svých politik. |
2.19 |
Co se týče výdajů, podle nejnovějších studií (11) by se roční náklady systému normalizace CEN/CENELEC/ETSI měly pohybovat kolem 700 mil. eur rozvržených následovně:
|
2.20 |
Z hlediska vstupů by základní zdroje současného financování mohly být rozvrženy takto:
|
2.21 |
Finanční podpora evropské normalizace je v současné době založena na řadě právních aktů, které většinou neobsahují dostatečně přesná a konkrétní ustanovení o podmínkách financování. Na základě těchto aktů může Komise pověřit ENO (CEN, CENELEC, ETSI) vypracováním evropských norem na podporu svých politik. |
2.22 |
Finanční podpora evropské normalizace spadá obecně do oblasti partnerských vztahů mezi Komisí, ESVO a ENO, tak jak jsou stanoveny v Obecných zásadách spolupráce, které byly podepsány dne 28. března 2003. |
2.23 |
Financování činností evropské normalizace se zaměřuje především na:
|
2.23.1 |
Stejně tak normalizace přispívá k odstranění technických překážek mezinárodnímu obchodu, a to prostřednictvím úmluv dojednaných s WTO jako jsou TABD (Trans Atlantic Business Dialogue) a MEBF (Mercosur European Business Forum) a přeměnou evropských technických norem v mezinárodní normy ISO, IEC a ITU. |
3. Konkrétní poznámky
3.1 |
Podle Výboru by v zájmu zachování nezbytných znaků evropského procesu normalizace, který musí být i nadále dobrovolný a založený na shodě a řízený trhem, bylo vhodné vložit nový bod odůvodnění s následujícím zněním: Proces normalizace musí být nadále dobrovolný, založený na konsensu a řízený trhem. Tyto znaky je třeba zachovat a zhodnocovat v nových právních základech Společenství pro financování evropské normalizace v rámci akčního plánu evropské normalizace přijatého Komisí v říjnu 2005, který musí být každoročně po vzájemné dohodě aktualizován evropskými normalizačními orgány a zúčastněnými stranami. |
3.2 |
Výbor se domnívá, že rychlost technologických změn neospravedlňuje podněcování průmyslu k rostoucímu počtu konsorcií a fór pro vytváření technických specifikací nad rámec oficiálního procesu evropské normalizace. To by mohlo oslabit základní princip evropské legislativy, totiž účast otevřenou všem expertům a obzvláště menším podnikům, transparentnost celého procesu, rozšiřování základny dobrovolné shody. Proto Výbor považuje za důležité vložit následující nový bod odůvodnění: Je nezbytné, aby nové právní základy financování zajistily větší účinnost normalizace a její posílení a mohly tak transparentně, otevřeně a dobrovolně reagovat na „new deliverables“: technické specifikace, technické zprávy a příručky. Na tyto „deliverables“ (12) by ENO měly mít možnost dohlížet, aby vyhovovaly nejen potřebám všech zainteresovaných stran (zejména těch méně strukturovaných a menších), ale i všem oprávněným požadavkům sdružení spotřebitelů. |
3.3 |
Podle Výboru by bylo vhodné upravit současný čtvrtý bod odůvodnění tak, aby cílem bylo poskytnout právní základ nejen „pro financování poskytované Společenstvím na veškeré činnosti evropské normalizace, které jsou potřebné k naplňování jeho politik a právních předpisů“, nýbrž také pro posílení evropského procesu normalizace, neboť ten je základním prvkem konkurenceschopnosti evropského průmyslu, ochrany spotřebitele, ochrany zdraví a blahobytu evropských občanů. Je třeba zajistit explicitní, úplný a podrobný právní základ pro financování poskytované Společenstvím na veškeré činnosti evropské normalizace, které jsou potřebné pro naplňování jeho politik a právních předpisů a pro posílení evropského procesu normalizace, neboť ten je základním prvkem konkurenceschopnosti evropského průmyslu, šíření nových inovačních technologií, ochrany spotřebitele, ochrany zdraví a blahobytu evropských občanů. |
3.4 |
Podle názoru Výboru je nutné více zdůraznit, že ENO nejsou tvůrci technických norem, nýbrž poskytovatelé služby evropských infrastruktur, v jejímž rámci jsou normy vypracovávány experty zastupujícími zúčastněné zainteresované strany. Proto by měl být vložen nový bod za osmý bod odůvodnění: Evropské normalizační orgány poskytují hlavně služby infrastruktury za účelem tvorby technických norem, které se rodí převážně v rámci nezávislého vzájemného postupu technické tvorby zástupců zainteresovaných stran. |
3.5 |
U článku 3 návrhu rozhodnutí Normalizační činnosti způsobilé k financování Společenstvím Výbor navrhuje vložit do odstavce 1 za bod f) dvě nová písmena g) a h): |
3.5.1 |
Jak již bylo uvedeno v odstavci 1.4 tohoto stanoviska, odborná příprava zúčastněných stran v oblasti normalizace je obzvláště důležitá. Článek 3, nové písmeno g): „odborná příprava zástupců zúčastněných stran, zejména menších podniků z odvětví služeb a odbytu a méně strukturovaných orgánů jak na obecné úrovni normalizačního procesu, tak na konkrétní technické úrovni za účelem posílení kapacit pro společnou tvorbu evropských a mezinárodních norem“. |
3.5.2 |
K zajištění stále větší účasti různých subjektů občanské společnosti do normalizačních procesů se zdá nezbytné posílit jejich zapojování do sítě. Článek 3, nové písmeno h): „posílení mezioborové koordinace metod, postupů, politik a interaktivních evropských informačních sítí mezi národními/regionálními normalizačními orgány“. |
3.6 Způsoby financování
3.6.1 |
Činnost normalizačních orgánů je srovnatelná s činností obecného hospodářského zájmu do té míry, že produkuje neodmyslitelné služby pro oblasti zdraví, životního prostředí a udržitelného rozvoje. |
3.6.2 |
Podle mínění EHSV by se financování činností ústředních sekretariátů ENO kromě „dotací na činnost“ a „dotací na provozní náklady“ (13) mohlo odvíjet rovněž prostřednictvím výzev k předkládání nabídek (procurement) v souladu s postupem pro zadávání veřejných zakázek. V zásadě v souladu se zásadou větší flexibility. |
3.6.3 |
Článek 5, „Způsoby financování“, odstavec 5. U rámcových úmluv o partnerství (podle článku 5) mezi ENO a Komisí je podle Výboru účelné, aby byly výsledkem skutečného „rovného partnerství“ a nebyly nařizovány jednostranně. Rovněž je účelné zpružnit byrokratické postupy a správní kontrolu, a vyloučit tak zavádění obtížných systémů certifikace a účetního auditu vzniklých nákladů využíváním paušálních systémů, v jejichž rámci by se pokrylo až 100 % mezních nákladů. |
3.7 Aspekty životního prostředí
3.7.1 |
Vedle cílů těchto norem, totiž zjednodušit výměnu, zlepšit kvalitu života, přispět ke zlepšení zdraví a bezpečnosti postupů a služeb, je třeba věnovat obzvláštní pozornost aspektům životního prostředí. |
3.7.2 |
Příkladem je integrovaná politika produktů, jejímž těžištěm je rozvoj koncepce „životního cyklu životního prostředí“ (14). Přezkoumání aspektů životního prostředí na podnikové a místní úrovni jsou již zahrnuta do normy EN ISO 14 001, která byla přijata jako evropská norma. I ostatní normy řady ISO 14 000 (environmentální řízení) jsou již součástí evropské praxe: ISO 14 020 (environmentální značení), ISO 14 030 (hodnocení environmentálního profilu), ISO 14 040 (LCA/Life Cycle Assessment – hodnocení životního cyklu). |
3.8 Způsoby řízení, provádění a průběžné kontroly
3.8.1 |
Podle Výboru by bylo vhodné upravit čl. 6 odst. 2 v souladu s novým upraveným čtvrtým bodem odůvodnění. |
V Bruselu dne 15. března 2006.
předsedkyně
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Anne-Marie SIGMUND
(1) CEN = Evropský výbor pro normalizaci. CENELEC = Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice. ETSI = Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích.
(2) ANEC = Evropské sdružení pro koordinaci účasti spotřebitelů na tvorbě norem a předpisů. ETUI-REHS = Evropský odborový institut pro výzkum, vzdělávání a BOZP (bývalý TUTB = Evropský odborný úřad odborových svazů pro zdraví a bezpečnost při práci). NORMAPME = Evropská kancelář řemesel, obchodů a malých a středních podniků pro normalizaci. ECOS = sdružení organizací ochránců životního prostředí.
(3) Úř. věst. C 48, 21.2.2002 a Úř. věst. C 74, 23.3.2005.
(4) KOM(2002) 278 v konečném znění.
(5) KOM(2002) 714 v konečném znění.
(6) KOM(2003) 238 v konečném znění.
(7) New Deliverables: Jedná se o zvláštní techniky, u nichž se uplatňují pružnější a rychlejší postupy založené na konsensu. Umožňují rychlé omezení nejistot na trhu bez nutnosti dodržovat formální, delší a pracnější předpisy. Mají časově omezenou platnost a používají se v informační společnosti. Jsou vypracovávány v rámci CEN Workshop Agreements.
(8) Závěry Rady z 21.12.2004.
(9) Doporučení Rady B2 z 21.12.2004.
(10) SEC(2005) 1050 z 19.8.2005 (hodnocení ex ante).
(11) Ronald Berger & Partners GMBH, prosinec 2000.
(12) Viz poznámka pod čarou č. 7.
(13) KOM(2005) 377, čl. 5 odst. 2.
(14) KOM(2003) 302 v konečném znění.