5.3.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 56/32


Sdělení Komise o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004

(2005/C 56/04)

(Text s významem pro EHP)

I.   ÚVOD

1.

Toto sdělení stanoví zjednodušený postup, podle kterého Komise zamýšlí postupovat ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (1), která nevyvolávají žádné obavy z narušení hospodářské soutěže. Toto sdělení nahrazuje sdělení o zjednodušeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 (2). Zkušenosti Komise získané používáním nařízení Rady (EHS) č. 4064/89 ze dne 21. prosince 1989 o kontrole spojování podniků (3) ukázaly, že některé kategorie oznámených spojování jsou obvykle povoleny, aniž by vzbuzovaly jakékoli podstatné pochybnosti, a to za předpokladu, že se nevyskytly žádné zvláštní okolnosti.

2.

Účelem tohoto sdělení je stanovit, za jakých podmínek Komise obvykle přijme zkrácené rozhodnutí, v němž prohlásí spojení za slučitelné se společným trhem podle zjednodušeného postupu, a poskytnout pokyny ohledně postupu samotného. Jsou-li splněny všechny nezbytné podmínky stanovené v bodě 5 tohoto sdělení a za předpokladu, že se nevyskytnou žádné zvláštní okolnosti, rozhodne Komise o povolení během 25 pracovních dnů ode dne oznámení ve zkráceném řízení podle čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení ES o spojování (4).

3.

Jestliže se však použijí ochranná opatření a výjimky stanovené v bodech 6 až 11 tohoto sdělení, může Komise zahájit šetření a/nebo přijmout podrobné rozhodnutí podle nařízení ES o spojování.

4.

Postupem nastíněným v následujících oddílech chce Komise dosáhnout soustředěnější a účinnější kontroly spojování ve Společenství.

II.   KATEGORIE SPOJOVÁNÍ VHODNÉ PRO ZJEDNODUŠENÝ POSTUP

Způsobilé kategorie spojení

5.

Komise použije zjednodušený postup pro následující kategorie spojení:

a)

dva nebo více podniků získá společnou kontrolu nad společným podnikem, za předpokladu, že tento společný podnik nevyvíjí žádné skutečné ani zamýšlené činnosti na území Evropského hospodářského prostoru (EHP), nebo jsou takové činnosti zanedbatelné. K těmto případům dochází, pokud:

i)

obrat (5) společného podniku a/nebo obrat přidružených činností (6) je na území EHP menší než 100 milionů EUR; a

ii)

celková hodnota aktiv (7) převedená do společného podniku je na území EHP menší než 100 milionů EUR (8);

b)

dva nebo více podniků se spojí, nebo jeden nebo více podniků získá výhradní nebo společnou kontrolu nad jiným podnikem za předpokladu, že žádná ze stran spojení není činná na stejném výrobkovém a zeměpisném trhu, nebo na výrobkovém trhu navazujícím o úroveň výš nebo o úroveň níž na výrobkový trh, na kterém je činná kterákoli jiná strana spojení (9);

c)

dva nebo více podniků se spojí nebo jeden nebo více podniků získá výhradní nebo společnou kontrolu nad jiným podnikem a:

i)

dvě nebo více stran spojení je činných na stejném výrobkovém a zeměpisném trhu (horizontální vztahy) za předpokladu, že jejich společný podíl na trhu je nižší než 15 %; nebo

ii)

jedna nebo více stran spojení je činná na výrobkovém trhu navazujícím o úroveň výš nebo o úroveň níž na výrobkový trh, na kterém je činná kterákoli jiná strana spojení (vertikální vztahy) (10), za předpokladu, že jejich podíl na trhu jednotlivě nebo dohromady je nižší než 25 % (11);

d)

strana získá výhradní kontrolu nad jiným podnikem, nad kterým má již společnou kontrolu.

Ochranná opatření a výjimky

6.

Při hodnocení, zda spojení spadá do jedné z kategorií uvedených v bodu 5, Komise zajistí, aby byly všechny důležité okolnosti potvrzeny dostatečně jasně. Vzhledem k tomu, že vymezení trhu mohou být v tomto hodnocení klíčovým prvkem, strany by měly poskytnout informace o možných alternativních vymezeních trhu před oznámením (viz bod 15). Oznamující strany jsou odpovědné za popsání všech alternativních relevantních výrobkových a zeměpisných trhů, na které by mohlo mít oznámené spojení podniků vliv, a za poskytnutí údajů a informací týkajících se vymezení takových trhů (12). Komise si ponechává možnost volného uvážení při přijímání konečného rozhodnutí o vymezení trhu, přičemž své rozhodnutí zakládá na rozboru skutečností případu. Pokud je obtížné vymezit relevantní trhy nebo určit podíl stran na trhu, Komise zjednodušený postup neuplatní. Kromě toho se Komise obvykle zdrží přijetí zkráceného rozhodnutí tam, kde spojování vyvolává nové právní otázky obecného zájmu, a vrátí se do obvyklé první fáze postupu při spojování.

7.

I když lze zpravidla předpokládat, že spojení spadající do kategorií uvedených v bodu 5 nevyvolá vážné pochybnosti, pokud jde o jejich slučitelnost se společným trhem, mohou přesto nastat některé situace, které si výjimečně vyžádají bližší šetření a/nebo podrobné rozhodnutí. V takovém případě se Komise může vrátit do obvyklé první fáze postupu při spojování.

8.

Dále jsou uvedeny příklady typů případů, které mohou být vyloučeny ze zjednodušeného postupu. Některé typy spojení mohou zvýšit tržní sílu stran, například prostřednictvím sloučení technologických, finančních nebo jiných zdrojů, dokonce i když strany spojení podniků nepůsobí na stejném trhu. Spojení, při kterém jsou nejméně dvě strany přítomny na úzce souvisejících sousedních trzích (13), může být rovněž považováno za nevhodné pro zjednodušený postup, zejména pokud má jedna nebo více stran spojení jednotlivý tržní podíl nejméně 25 % na kterémkoli výrobkovém trhu, na kterém neexistuje žádný horizontální nebo vertikální vztah mezi stranami, avšak který je sousedním trhem pro trh, na němž působí druhá strana. V jiných případech nemusí být možné určit přesné podíly stran na trhu. K tomuto případu dochází, působí-li strany na nových nebo málo rozvinutých trzích. Spojení na trzích s velkými vstupními překážkami, s vysokým stupněm spojení (14) nebo s jinými známými problémy hospodářské soutěže mohou být také nevyhovující.

9.

Dosavadní zkušenosti Komise ukazují, že přechod od společné kontroly k výlučné může výjimečně vyžadovat bližší šetření a/nebo podrobné rozhodnutí. Obavy z narušení hospodářské soutěže mohou vzniknout tam, kde je bývalý společný podnik začleněn do skupiny nebo sítě zbývajícího akcionáře s výlučnou kontrolou, čímž se odstraní omezení způsobená možnými rozdílnými cíly různých kontrolujících akcionářů a jeho strategické postavení na trhu může být posíleno. Mají-li například podnik A a podnik B společnou kontrolu nad podnikem C, spojení, podle kterého podnik A získá výlučnou kontrolu nad podnikem C, může vzbudit obavy z narušení hospodářské soutěže v případě, že podnik C je přímým konkurentem podniku A a že podniky A a C získají podstatné kombinované postavení na trhu a tím dojde k odstranění předchozího stupně nezávislosti podniku C (15). Pokud takové scénáře vyžadují hlubší analýzu, může se Komise vrátit do obvyklé první fáze postupu při spojování (16).

10.

Komise se může vrátit do obvyklé první fáze postupu při spojování také tehdy, nedošlo-li ze strany Komise ani ze strany příslušných orgánů členských států k přezkoumání předchozího nabytí společné kontroly daného společného podniku.

11.

Dále se Komise může vrátit do obvyklé první fáze postupu při spojování v případě koordinace ve smyslu čl. 2 odst. 4 nařízení ES o spojování.

12.

Jestliže členský stát vyjádří do 15 pracovních dnů od obdržení kopie oznámení odůvodněné obavy ohledně oznámeného spojení nebo jestliže třetí strana vyjádří odůvodněné obavy ve lhůtě stanovené pro takové připomínky, Komise přijme podrobné rozhodnutí. Použijí se lhůty stanovené v čl. 10 odst. 1 nařízení ES o spojování.

Žádosti o postoupení

13.

Zjednodušený postup nebude uplatňován, jestliže členský stát požádá o postoupení oznámeného spojení podle článku 9 nařízení ES o spojování nebo jestliže Komise přijme žádost od jednoho nebo více členských států o postoupení oznámeného spojení podle článku 22 nařízení ES o spojování.

Postoupení před oznámením na žádost oznamujících stran

14.

Podle ochranných opatření a výjimek stanovených v tomto sdělení může Komise uplatnit zjednodušený postup na spojování jestliže:

i)

se Komise rozhodne na základě odůvodněného podání podle čl. 4 odst. 4 nařízení ES o spojování nepostoupit případ členskému státu; nebo

ii)

je případ na základě odůvodněného podání podle čl. 4 odst. 5 nařízení ES o spojování postoupen Komisi.

III.   PROCESNÍ USTANOVENÍ

Kontakty před oznámením

15.

Komise považuje kontakty před oznámením mezi oznamujícími stranami a Komisí za prospěšné, dokonce i ve zdánlivě bezproblémových případech (17). Zkušenosti Komise se zjednodušeným postupem ukazují, že i případy způsobilé ke zjednodušenému postupu, mohou vést ke složitým otázkám, např. při vymezení trhu (viz bod 6), které by měly být pokud možno vyřešeny před oznámením. Tyto kontakty umožňují Komisi a oznamujícím stranám určit přesně údaje, které by oznámení mělo obsahovat. Kontakty před oznámením by měly být zahájeny nejméně dva týdny před očekávaným datem oznámení. Oznamujícím stranám se proto doporučuje navazovat kontakty před oznámením, zejména pokud žádají Komisi, aby umožnila oznámení na zkráceném formuláři podle čl. 3 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 802/2004 ze dne 7. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (18) na základě toho, že činnosti, které mají být oznámeny, nevyvolávají obavy z narušení hospodářské soutěže.

Zveřejnění oznámení

16.

Informace, které mají být zveřejněny v Úředním věstníku Evropských unie při přijetí oznámení (19), zahrnují: názvy stran spojení, země jejich původu, druh spojení a dotčená hospodářská odvětví, jakož i uvedení toho, zda na základě informací poskytnutých oznamující stranou může být spojení způsobilé k zjednodušenému postupu. Dotčené strany budou mít potom příležitost předložit vyjádření, zejména o okolnostech, které by mohly vyžadovat šetření.

Zkrácené rozhodnutí

17.

Pokud Komise usoudí, že spojení vyhovuje kritériím pro zjednodušený postup (viz bod 5), obvykle vydá zkrácené rozhodnutí. Jde o vhodné případy, které nevzbuzují obavy z narušení hospodářské soutěže a v nichž obdržela nezkrácené formuláře pro oznámení. Spojení tak bude prohlášeno za slučitelné se společným trhem během 25 pracovních dnů ode dne oznámení podle čl. 10 odst. 1 a 6 nařízení ES o spojování. Komise bude usilovat o to, aby vydala zkrácené rozhodnutí co nejdříve po vypršení lhůty 15 pracovních dnů, ve které mohou členské státy požádat o postoupení oznámeného spojení podle článku 9 nařízení ES o spojování. Avšak v období do vypršení lhůty 25 pracovních dnů zůstává Komisi otevřena možnost vrátit se do obvyklé první fáze postupu při spojování a zahájit šetření a/nebo přijmout podrobné rozhodnutí, pokud to v daném případě uzná za vhodné.

Zveřejnění zkráceného rozhodnutí

18.

Komise zveřejní oznámení o rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie stejně jako v případě podrobných rozhodnutí o schválení. Verze rozhodnutí určená pro veřejnost bude zpřístupněna po omezenou dobu na internetové stránce GŘ pro hospodářskou soutěž. Zkrácené rozhodnutí obsahuje informace o oznámeném spojení zveřejněné v Úředním věstníku v době oznámení (názvy stran, země jejich původu, druh spojení a dotčená hospodářská odvětví) a prohlášení, že se spojení považuje za slučitelné se společným trhem, protože spadá do jedné nebo více kategorií popsaných v tomto sdělení, přičemž příslušnou kategorii či kategorie je třeba výslovně uvést.

IV.   PODPŮRNÁ OMEZENÍ

19.

Zjednodušený postup není vhodný v případech, kdy dotčené podniky požadují výslovné posouzení omezení, která se přímo týkají uskutečnění spojení a jsou pro něj nezbytná.


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 217, 29.7.2000, s. 32.

(3)  Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 1; opravené znění Úř. věst. L 257, 21.9.1990, s. 13.

(4)  Požadavky na oznámení jsou stanoveny v příloze I a II nařízení Komise (ES) č. 802/2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků.

(5)  Obrat společného podniku se určí podle nejpozdější auditem ověřené účetní uzávěrky mateřských společností nebo samotného společného podniku v závislosti na dostupnosti oddělených účetních uzávěrek pro zdroje sloučené ve společném podniku.

(6)  Výraz „a/nebo“ se vztahuje na celou řadu situací; například:

v případě společného získání cílové společnosti se bere v úvahu obrat této cílové společnosti (společného podniku),

v případě vytvoření společného podniku, jemuž mateřské společnosti přispívají svými činnostmi, se bere v úvahu obrat přidružených činností,

v případě vstupu nového vlastníka s kontrolní účastí do stávajícího společného podniku musí být brán v úvahu obrat společného podniku a obrat činností, kterými přispěla nová mateřská společnost (pokud existují).

(7)  Celková hodnota aktiv společného podniku se určí podle poslední řádně vypracované a schválené účetní rozvahy každé mateřské společnosti. Výraz „aktiva“ zahrnuje: 1) veškerá hmotná a nehmotná aktiva, která se převedou do společného podniku (příkladem hmotných aktiv jsou výrobní závody, velkoobchodní a maloobchodní místa a sklady zboží; příkladem nehmotných aktiv jsou duševní vlastnictví, goodwill atd.), a 2) veškeré úvěry nebo jiné závazky společného podniku, které se jakákoliv z mateřských společností společného podniku rozhodla poskytnout nebo se za ně zaručit.

(8)  Pokud převedená aktiva vytvoří obrat, pak ani hodnota aktiv ani obrat nesmějí překročit 100 milionů eur.

(9)  Viz sdělení Komise o definici relevantního trhu pro účely práva hospodářské soutěže Společenství (Úř. věst. C 372, 9.12.1997, s. 5).

(10)  Viz poznámka pod čarou 6.

(11)  To znamená, že do této kategorie spadají pouze spojení podniků, která nevedou k ovlivnění trhu, jak je stanoveno v oddílu 6 III formuláře CO. Prahové hodnoty pro horizontální a vertikální vztahy platí pro podíly na trhu jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EHP, a pro všechna alternativní vymezení výrobkového trhu, která mohou být v daném případě brána v úvahu. Je důležité, aby vlastní vymezení trhu stanovená v oznámení byla dostatečně přesná, aby odůvodňovala posouzení, že tyto prahové hodnoty nejsou dodrženy, a aby byla zmíněna všechna možná alternativní vymezení trhu (včetně relevantních zeměpisných trhů, které jsou užší než vnitrostátní trhy).

(12)  Stejně jako v případě všech dalších oznámení může Komise odvolat zkrácené rozhodnutí, pokud je založeno na nesprávných informacích, za které odpovídá jeden z dotčených podniků (čl. 6 odst. 3 písm. a) nařízení ES o spojování).

(13)  Výrobkové trhy jsou úzce souvisejícími trhy v případě, že výrobky se vzájemně doplňují (komplementární výrobky) nebo náleží k sortimentu výrobků, které obecně nakupuje stejný okruh zákazníků za účelem stejného konečného použití.

(14)  Viz Pokyny pro posuzování horizontálních spojení podle nařízení Rady o kontrole spojování podniků, Úř. věst. C 31, 5.2.2004, s. 5, body 14 – 21.

(15)  Případ č. IV/M.1328 KLM/Martinair, XXIX. zpráva o politice hospodářské soutěže 1999 – SEK(2000) 720 v konečném znění, body 165 – 166.

(16)  Případ COMP/M.2908 Deutsche Post/DHL (II), rozhodnutí ze dne 18.9.2002.

(17)  Viz pokyny generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž zveřejněné na internetové stránce

http://europa.eu.int/comm/competition/mergers/legislation/regulation/best_practices.pdf

(18)  Úř. věst. L 133, 30.4.2004, s. 1.

(19)  Ustanovení čl. 4 odst. 3 nařízení ES o spojování.