52005DC0606

Zelená Kniha o budoucnosti Evropské migrační sítě /* KOM/2005/0606 konecném znení */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 28.11.2005

KOM(2005) 606 v konečném znění

ZELENÁ KNIHA

O BUDOUCNOSTI EVROPSKÉ MIGRAČNÍ SÍTĚ

(předložená Komisí)

OBSAH

1. ÚVOD 3

2. POLITICKÉ SOUVISLOSTI 3

3. SOUČASNÉ INFORMAČNÍ NEDOSTATKY 3

4. SOUČASNÝ STAV EMS 4

4.1. Status a struktura 4

4.2 Financování 5

4.3 Úkoly a hlavní úspěchy 5

4.4 Hodnocení 6

5. BUDOUCÍ EVROPSKÁ MIGRAČNÍ SÍŤ 7

5.1. Obecný cíl a jednotlivé oblasti akce 7

5.2. Konkrétní úkoly 7

5.3. Vztahy s jinými institucionálními zúčastněnými stranami a orgány, které sbírají informace 8

5.4. Forma a struktura 9

6. ZÁVĚR 11

PŘÍLOHY 12

1. ÚVOD

Cílem této zelené knihy je zjistit názory všech významných účastníků na budoucnost Evropské migrační sítě (EMS) a zároveň obsáhnout i možnosti pro případné úkoly a strukturu sítě.

EMS byla zřízena v roce 2002 jako pilotní / přípravná akce v reakci na zesílenou potřebu zlepšit výměnu informací o všech aspektech přistěhovalectví a azylu. Jejím prvořadým cílem je poskytovat Společenství a členským státům objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace o uvedených oblastech získané na základě systematického sběru a ukládání údajů a informací předložených členskými státy a prováděním analýz na vnitrostátní i evropské úrovni. EMS se nyní skládá z národních kontaktních bodů určených členskými státy a ze zvláštního koordinátora. Kontaktní body i koordinátor jsou podporovány Evropskou komisí, která vykonává i dozor.

Poněvadž v roce 2006 se přípravná akce bude blížit ke svému konci, je nezbytné zhodnotit zatím dosažený pokrok a pomocí této zelené knihy zahájit úvahy o nejvhodnějším dalším postupu.

2. POLITICKÉ SOUVISLOSTI

JIž V ROCE 1994 EVROPSKÁ KOMISE VE SVÉM PRVNÍM SDěLENÍ O PřISTěHOVALECKÉ A AZYLOVÉ POLITICE ZDůRAZNILA VÝZNAM VYTVOřENÍ MECHANISMU KE SLEDOVÁNÍ MIGRAčNÍCH TOKů V KOMPLEXNÍM RÁMCI CELÉ EU. POTÉ BYLA V ROCE 1996 REALIZOVÁNA STUDIE PROVEDITELNOSTI [1].

V závěrech přijatých v prosinci roku 2001 v Laekenu vyzvala Evropská rada Komisi „ke zřízení systému pro výměnu informací o azylu, přistěhovalectví a zemích původu“, načež byla zřízena EMS v rámci pilotního projektu v roce 2002.

S cílem zahájit realizaci bylo s členskými státy dohodnuto, že se nejdříve vytvoří síť národních kontaktních bodů, která bude poskytovat nezbytné informace.

V červnu roku 2003 v Thessaloniki Evropská rada schválila zřízení EMS a navrhla, aby byla přezkoumána možnost „vytvořit v budoucnu stálou strukturu“.

Na jednání konaném ve dnech 4. až 5. listopadu 2004 Evropská rada uvedla v Haagském programu, že „pokračující rozvoj evropské azylové a migrační politiky by měl být založen na společné analýze jevů migrace ze všech jejich hledisek. Klíčový význam má posílení sběru, poskytování, výměny a účinného využívání aktuálních informací a údajů o veškerém důležitém vývoji v oblasti přistěhovalectví.“

3. SOUčASNÉ INFORMAčNÍ NEDOSTATKY

Podle zjištění studie proveditelnosti z roku 1996 a podle hodnocení EMS[2] z roku 2005 se potvrzuje, že na straně tvůrců politik v rámci EU i jednotlivých členských států stále přetrvává velká potřeba informovanosti v oblasti přistěhovalectví a azylu, kterou by každá budoucí struktura EMS měla pomoci uspokojit.

Zaprvé, navzdory nesmírnému množství poskytovaných informací o mnoha aspektech mezinárodní migrace není snadné získat k těmto informacím přístup, protože jsou roztříštěné a nejsou dostupné centrálně. Jednotný odkaz vytvořený k vyfiltrování a utříbení těchto informací by mohl sloužit jako filtrační zařízení, a byl by proto nesmírně užitečný jak pro orgány EU a členských států, tak pro tvůrce politik a širokou veřejnost.

Zadruhé, na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU jsou zjištěny nedostatky co se týče spolehlivých, srovnatelných a aktualizovaných informací a analýz právního a politického vývoje ohledně azylu a přistěhovalectví. Srovnatelné informace o účincích na politiky EU a na národní politiky v této oblasti jsou rovněž neuspokojivé. Kromě toho roste potřeba EU a členských států získat rychle informace o konkrétních otázkách souvisejících s přistěhovalectvím a s azylem. K odstranění těchto informačních nedostatků je třeba určitý druh síťové struktury, která by pokryla všechny členské státy a zároveň byla spojena s určitým stupněm centrální koordinace.

Zatřetí, velký problém představuje nedostatek přesných, aktuálních a srovnatelných statistických údajů o přistěhovalectví a azylu. Nedávno přijatý návrh nařízení o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany předložený Komisí[3] zmíněný problém sice vyřeší, ale stále bude třeba provádět srovnatelné analýzy takových statistických dat.

4. SOUčASNÝ STAV EMS

V této kapitole je popsán současný stav EMS v míře nezbytné k pochopení fungování, výstupů a problémů sítě při rozhodování o její budoucí struktuře[4].

4.1. Status a struktura

EMS se nyní skládá ze 14 národních kontaktních bodů určených členskými státy. Tyto body představují jádro sítě, protože provádějí dokumentační, analytickou a výzkumnou činnost. Většina nových členských států zatím neurčila své národní kontaktní body a účastní se jako pozorovatelé. Očekává se, že některé se stanou plnými členy EMS v roce 2006.

Národní kontaktní body obsahují od struktur na ministerstvech vnitra, resp. ministerstvech spravedlnosti, národních statistických úřadech a výzkumných ústavech přes struktury nevládních organizací a ústavů sociální péče až po pobočky mezinárodních organizací zřízené v jednotlivých státech. Národní kontaktní body se často mění například z důvodů reorganizace gescí mezi ministerstvy.

V prosinci roku 2003 byl ve výběrovém řízení vybrán odborný a správní koordinátor na pomoc při rozvíjení sítě.

4.2 Financování

Stávající síť je spolufinancována Komisí a členskými státy. Některé národní kontaktní body, které jsou součástí správy členských států, nezískaly finanční prostředky Společenství kvůli omezením vyplývajícím z vnitrostátních pravidel pro veřejné finance nebo z pravidel Společenství o způsobilosti. Finanční zdroje vyhrazené ke zřízení sítě vzrostly z 1,4 mil. EUR udělených na pilotní akci v roce 2002 na 3,0 mil. EUR poskytnuté na rozpočet v roce 2005, který bude plněn v roce 2006, včetně grantů pro 9 národních kontaktních bodů a finančních ustanovení týkajících se odborné a správní koordinace sítě.

4.3 Úkoly a hlavní úspěchy

Prvořadým cílem EMS stanoveným v původních specifikacích je poskytovat Společenství, členským státům a v dlouhodobé perspektivě i veřejnosti objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace o situaci v oblasti přistěhovalectví a azylu v evropském i vnitrostátním měřítku.

Dosáhne se toho tak, že se sloučí a zpřístupní stávající data a informace za současného přezkoumání a analýzy již získaných významných informací.

EMS se proto zaměřuje na dvě vzájemně provázané činnosti: dokumentaci a analýzu na jedné straně a výzkum na druhé straně. Tato činnost obnáší sledování, porovnávání, analýzu a výzkum na základě sběru již získaných informací členských států a na základě vlastního výzkumu pro účely analýzy na evropské úrovni a následné vybudování komplexní databáze těchto informací. Sítě na vnitrostátní úrovni přispívají k analytickým a výzkumným činnostem EMS. Akce zaměřená na EMS se provádí na základě ročních pracovních programů schválených Komisí.

Na základě uvedených skutečností lze od roku 2002 do současnosti konstatovat tyto hlavní úspěchy (kromě vlastního zřízení národních kontaktních bodů a jejich obsazení zaměstnanci, vybudování příslušného zázemí a vybavení IT zařízením):

Dokumentační zařízení

Ke splnění úkolu vytvořit komplexní úložiště pro data a informace se zřizuje počítačový informační systém, který tvoří páteř provozu EMS. Uživatelské rozhraní založené na webu vybudované v roce 2004 usnadňuje sběr dat a dokumentaci tím, že nabízí praktický systém šablon, který umožňuje přímé odesílání sebraných dat do informačního systému. Systém zároveň obsahuje vyhledávací a navigační mechanismus.

Systém bude brzy dokončen, takže k tomu, aby mohl fungovat, je nyní potřeba do něj vložit data a informace. V tomto smyslu národní kontaktní body odeslaly do poloviny roku 2005 přes 1 700 publikací, kromě toho byl sestaven rejstřík právních dokumentů a kontaktů na jednotlivé organizace a fyzické osoby působící v této oblasti. V současné době se vyvíjí úsilí ke zvýšení kvality těchto záznamů vypracováním společných pokynů pro odesílání informací. Je zřejmé, že je třeba daleko více vstupů, pokud má dokumentační středisko EMS poskytovat tvůrcům politiky, odborníkům a případně i široké veřejnosti kompletní soubor aktuálních informací o azylu a přistěhovalectví, které jsou významné z hlediska politik.

Analytická a výzkumná činnost

EMS dokončila několik projektů zaměřených na analýzu a výzkum a předložila několik informačních výsledků. Patří mezi ně pilotní vědecká studie o dopadu přistěhovalectví na jednotlivé části společnosti v Evropě z roku 2004[5], příspěvky do výročních statistických zpráv EU z let 2001 až 2003 získané na základě informací o vnitrostátních politikách a postupech a na základě analýzy vnitrostátních číselných údajů[6], zpráva z roku 2004 o analýze politiky, která sloužila k získání přehledu o vývojových trendech vnitrostátní politiky a k provedení srovnání, jakož i další vědecké studie. S cílem odstranit informační nedostatky ve dvou důležitých oblastech politiky se nyní připravuje druhá vědecká studie o přístupu států k nelegálně pobývajícím státním příslušníkům třetích zemí a v menším rozsahu se připravuje studie o systémech přijímání žadatelů o azyl.

Přestože je stále příliš brzy na hodnocení celkové kvality výstupů EMS, lze konstatovat, že národní kontaktní body předložily velmi kvalitní zprávy popisující kapacitu sítě zejména vzhledem k poskytování spolehlivých a aktuálních analýz, které umožňují provádět srovnání mezi členskými státy.

Vytváření sítí a zviditelnění

Bilaterální kontakty mezi národními kontaktními body rozvojem sítě zesílily. V případě vytváření sítí na vnitrostátní úrovni zavedla většina národních kontaktních bodů úspěšně vnitrostátní sítě mezi příslušnými subjekty a zavedla postupy pro získávání vstupů od svých partnerů. Byl zřízen národní síťový adresář, který poskytuje přehled o možných a skutečných partnerech. Zároveň se vyvinulo úsilí k navázání kontaktů s ostatními sítěmi a projekty na úrovni EU. Tyto kontakty však nevedly k užší spolupráci, jaká se vyžaduje u EMS k zajištění synergie a zabránění překrývání.

Možnost externího zviditelnění EMS je v současné době omezená, protože veřejnost má (zatím) přístup pouze k několika jejím produktům. Tato skutečnost negativně ovlivňuje plnohodnotné zohledňování výsledků sítě. Nedostatečné zviditelnění je především způsobeno tím, že síť byla zavedena zcela nově, takže první roky jejího provozu musely být využity k jejímu zřízení. Nicméně nyní se vyvíjí nejrůznější úsilí ke zlepšení viditelnosti EMS a rozšíření výsledků jejího výzkumu[7].

4.4 Hodnocení

V hodnotící zprávě z roku 2005 je uvedeno několik problémů, se kterými se současná EMS potýkala při plnění úkolů - z nich je nejzásadnější struktura národních kontaktních bodů a obecná koncepce projektu.

V souvislosti s prvním faktorem lze konstatovat, že právní status a zaměření národních kontaktních bodů je velmi různorodé, což platí i pro dostupné lidské a finanční zdroje a pro dostupné technické vybavení. Tím lze vysvětlit i různorodou úroveň jejich zapojení. Kromě toho byly národní kontaktní body určeny v různých časových okamžicích, a proto se také často mění buď z důvodů personálních změn, nebo v důsledku přenesení gesce na jiné ministerstvo. Výsledkem je, že jednotlivé národní kontaktní body se nachází v nejrůznějších stadiích svého vývoje.

Ohledně druhého faktoru lze poznamenat, že zvolené institucionální uspořádání a koncepce si vyžádalo poměrně vysokou angažovanost Komise. Navíc se ukázalo, že správní proces vybraný pro zřízení a provoz sítě, tj. spolufinancovaná akce, je náročný z hlediska zdrojů. Jmenováním odborného koordinátora se celková situace zlepšila, ale je stále třeba přesněji vymezit úlohu Komise.

Původní úkoly a funkce EMS byly navíc definovány spíše obecněji kvůli pilotnímu charakteru projektu a jeho experimentálnímu počátku. Z tohoto důvodu postrádalo vymezení úlohy a funkcí jak systému jako celku, tak národních kontaktních bodů (včetně jejich vazby na koordinátora) jednoznačné zaměření.

Celkově lze shrnout, že pokrok při plnění cíle lze pozorovat zejména v roce 2004, strukturální problémy současné koncepce EMS však brzdí nezbytný větší a rychlejší pokrok. Budoucí struktura by se proto měla cíleně zabývat uvedenými problémy a snažit se jim předejít. Zároveň by měla v možné míře vycházet z toho, co již je zavedeno a čeho se dosáhne teprve díky současné EMS.

5. BUDOUCÍ EVROPSKÁ MIGRAčNÍ SÍť

Ve srovnání s výše uvedenými souvislostmi se tato kapitola zabývá celou řadou prvků, které mají svůj význam při rozhodování o budoucí struktuře zřízené v roce 2007, přičemž je třeba si uvědomit, že tyto prvky jsou navzájem provázány. Účastníci jsou vyzváni, aby předložili své připomínky k níže uvedeným možnostem předneseným Komisí.

5.1. Obecný cíl a jednotlivé oblasti akce

Vzhledem k výše uvedeným současným informačním nedostatkům v oblasti přistěhovalectví a azylu nadále platí obecný cíl, aby současná EMS poskytovala Společenství, členským státům a široké veřejnosti objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace. Vzhledem k podpoře společných politik přistěhovalectví a azylu by tyto informace měly být dostupné.

Co se týče výstupů, a zejména databáze, výchozím bodem je, že informace by měly být přístupné široké veřejnosti, jak je to stanoveno v cíli. Nicméně mohou vzniknout případy, kdy je užitečné nebo dokonce nezbytné takový přístup omezit na zvláštní uživatelskou skupinu, například v případě informací klasifikovaných členskými státy jako důvěrné.

Souhlasíte s takovým mandátem budoucí EMS, tj. poskytovat Společenství, členským státům a široké veřejnosti objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace z oblasti azylu a přistěhovalectví? Pokud s tím nesouhlasíte, uveďte, jak by měl být mandát změněn a svůj názor odůvodněte. Měla by se data a informace systematicky sbírané v EMS zpřístupnit veřejnosti? |

- 5.2. Konkrétní úkoly

Je třeba stanovit, jaké konkrétní úkoly by budoucí struktura měla plnit k dosažení výše uvedeného obecného cíle.

Současné úkoly se zaměřují na sběr již získaných dat a informací (v omezené míře na výzkum, výměnu a dokumentaci těchto dat), na jejich analýzu, vypracování srovnávacích zpráv a na vytváření sítí.

V souvislosti s poskytováním srovnatelných informací by EMS zejména mohla přispět k důkladnému pochopení metodologických rozdílů, které případně brání data porovnávat, a vypracovat vhodný společný metodický postup k překonání těchto rozdílů.

Kromě toho lze předpokládat zahájení a plnění další části výzkumu v rámci budoucí EMS, a sice v oblastech vykazujících informační nedostatky (buď v rámci sjednaného pracovního programu, nebo na zvláštní žádost orgánů Společenství a popř. dalších subjektů)[8].

Podle další struktury, kterou je třeba zvolit, by navazující úkoly mohly zahrnovat vydávání stanovisek na základě sebraných informací a provedených analýz. Účelem by bylo poskytovat návod a rady v souvislosti s vývojovými trendy politiky a s jejím prováděním. Ukládat EMS takovéto úkoly je však možná předčasné v tom smyslu, že pro budoucí strukturu je zřejmě vhodnější zaměřit se na hlavní úkoly sběru dat a provádění analýz, aby si v oblasti nejdříve vybudovala určitou vážnost.

Nízká viditelnost současné sítě spolu s její potřebou spojit se s ostatními orgány působícími v oblasti vyzívá k vyvíjení aktivních propagačních činností, včetně pořádání schůzek a konferencí k tématu přistěhovalectví a azylu, aby tak vznikla platforma pro hlavní zúčastněné strany. Tyto úkoly však vyžadují značné další zdroje.

Jaké z výše uvedených úkolů by se měly stanovit pro budoucí strukturu, tj. sběr a analýza informací, výzkum, vydávání stanovisek a doporučení a vyvíjení propagačních činností? Uveďte důvody. Existují podle Vašeho názoru další úkoly, které by bylo třeba plnit? |

- 5.3. Vztahy s jinými institucionálními zúčastněnými stranami a orgány, které sbírají informace

Zcela zásadní je zajistit maximální možnou synergii s ostatními akcemi uskutečňovanými v této oblasti Komisí, Evropskou unií, členskými státy nebo mezinárodními organizacemi, aby se získal stoprocentní užitek a zároveň se dosáhlo doplňujícího efektu.

Budoucí EMS by se měla vnímat jako součást obecnější reorganizace a racionalizace nástrojů sloužících k výměně informací, která právě probíhá v oblasti přistěhovalectví a azylu. Patří sem nástroje jako připravovaný návrh o vzájemném informačním systému, praktická spolupráce v oblasti azylu nebo nedávno přijaté nařízení o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany[9].

Dosažení synergie se neobejde bez vytváření sítí s ostatními orgány zabývajícími se činnostmi souvisejícími s těmi, které vyvíjí EMS. Určité subjekty na úrovni Společenství se zabývají obdobným sběrem informací a jejich analýzou – zejména to jsou budoucí Agentura pro základní práva[10] a CARIM[11]. Agentura pro základní práva bude nezávislým odborným střediskem pro otázky základních práv. Mezi její hlavní úkoly bude patřit sběr údajů, provádění analýz, poskytování odborných konzultací, vytváření sítí a zvyšování informovanosti. Projekt CARIM nabízí nástroj pro sledování, analýzu a vývojové prognózy migračního pohybu, jeho příčin a důsledků, které jsou spojeny s tranzitem zeměmi barcelonského procesu nebo tranzitem do těchto zemí. Tyto subjekty mají jiný mandát a jiné úkoly než EMS, protože se při své práci v oblasti přistěhovalectví většinou soustřeďují na práva přistěhovalců, nebo jejich mandát souvisí s konkrétními zeměmi. Snižuje se tak nebezpečí překrývání. Přesto vzniká potřeba, aby budoucí EMS mezi nimi vytvořila pevné a strukturované vazby.

V souvislosti s vazbami na institucionální zúčastněné strany, jako je Evropský parlament, Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, je třeba poznamenat, že uvedené subjekty by měly být spolu s členskými státy a s Komisí hlavními příjemci činností budoucí EMS. Rovněž lze zvážit i možnost, zda by tyto zúčastněné strany měly být oprávněny žádat o konkrétní informace, jež by pak obdržely od národních kontaktních bodů (například při vypracovávání svých stanovisek k návrhům právních předpisů).

Jak lze zajistit úzkou spolupráci se zúčastněnými stranami? Jak může budoucí struktura navázat na současné vnitrostátní a mezinárodní orgány působící v oblasti přistěhovalectví a azylu a jak je může doplňovat? |

- 5.4. Forma a struktura

Tato kapitola je věnována otázce struktur, které by mohly umožnit provedení cíle a splnění možných úkolů, a otázce výhod a nevýhod, které by každá z těchto struktur s sebou přinášela.

EMS by mohla mít různé formy v závislosti na cíli, na zadaných konkrétních úkolech a dostupných zdrojích. Mezi nimi lze uvažovat o dvou různých strukturách: základní možnosti jsou – síť spadající do působnosti Komise a fungující v její gesci nebo síť vybraná a provozovaná nezávislou agenturou Společenství.

Možnost č. 1: Síť spadající do působnosti Komise

Budoucí EMS by se mohla skládat ze sítě národních kontaktních bodů. Komise by přijala odpovědnost za celkové řízení, plánování a další rozvoj činností sítě. Bylo by nezbytné vytvořit právní základ, kterým by se zřídila budoucí EMS a stanovily se její hlavní cíle s uvedením kritérií, která by měly národní kontaktní body splňovat. Tento právní rámec by mohl mít formu rozhodnutí Rady.

V rámci této možnosti by bylo na Komisi, aby určila příslušné řídící struktury. S tím by mohlo být spojeno jmenování soukromoprávního nebo veřejnoprávního koordinačního orgánu na základě výběrového řízení.

Při výběru národních kontaktních bodů lze předpokládat, že budou vybírány členskými státy v souladu s kritérii vymezenými v právním základě nebo Komisí na základě výzvy k předkládání návrhů.

Zařazením sítě do působnosti Komise by bylo zaručeno, že Komise přijímá celkovou politickou odpovědnost za její činnosti. Byl by tak možný plynulý přesun ze současné EMS a zároveň by se tato etapa mohla v případě potřeby považovat za přechodnou fázi před vytvořením trvalejší struktury pevnějšího institucionálního charakteru. Bylo by však třeba zajistit účinnou správu a navíc si lze položit otázku, zda by pověření externího smluvního partnera splněním úkolu zaručovalo dostatečnou návaznost. V pravidlech Komise pro zadávání veřejných zakázek se předpokládá určitá maximální délka trvání těchto smluv.

Možnost č. 2: Agentura

O agentuře Společenství by se mohlo uvažovat jako o dlouhodobější variantě závisející nejen na dalším vývoji společných politik přistěhovalectví a azylu, nýbrž i na finančních výhledech s přihlédnutím k omezenému dostupnému rozpočtu. Je třeba zdůraznit, že agentura by ke svému vzniku potřebovala právní základ. Zároveň by se musela jmenovat i správní rada se zástupci členských států a Komise.

Taková stabilní struktura by nabízela dlouhodobější perspektivu při plnění svých aktivit a umožňovala by definovat širší rozsah nezbytných úkolů. Z tohoto důvodu by mohla představovat základ pro účinnější poskytování vyžádaných informací.

Pokud by taková agentura přicházela v úvahu k plnění předvídaných nových úkolů, musela by být dostatečně odůvodněna její nezbytnost a potenciální kontinuita. To by s sebou přineslo posouzení dopadu s cílem provést plnou analýzu účinků takové agentury. V této souvislosti by se mohlo přezkoumat využívání ostatních agentur (stávajících i budoucích) v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí.

Úloha a status národních kontaktních bodů

Podle toho, jaká se zvolí varianta a podle toho, zda bude přijat celkový výše uvedený mandát, vyplynou pro úlohu a status národních kontaktních bodů určité důsledky, protože kontaktní body budou provádět sběr informací a analytickou činnost na vnitrostátní úrovni.

Národní kontaktní body proto musí být schopny takové informace poskytovat, tj. pokrýt příslušný členský stát, a musí být schopny zajistit nepřetržitou aktualizaci databáze. Základní funkcí je zmobilizovat a být ústředním článkem vnitrostátní sítě příslušných subjektů v příslušné oblasti, které by přispívaly k činnosti (jako například výzkumných pracovníků a výzkumných ústavů, veřejnoprávních a vládních orgánů a nevládních organizací). Vzhledem k tomuto cíli by národní kontaktní body měly být nezávislé na vládách, ale zároveň navazovat dobré vztahy s veřejnoprávními subjekty s cílem zajistit přístup k informacím veřejnoprávního sektoru.

V této souvislosti by se měly upřesnit minimální požadavky kladené na celkovou zkušenost v oboru, počet zaměstnanců, kapacitu, vybavení IT zařízením a jiným zařízením, aby národní kontaktní body mohly plnit uvedené úkoly a mezi sebou dosáhnout určitého stupně homogenity.

Jaká struktura by se měla zřídit pro další stupeň EMS, aby se splnil celkový cíl? Uveďte důvody. Jakou úlohu a jaký status musí mít národní kontaktní body? Jaká je nejoptimálnější struktura vnitrostátních sítí? |

- 6. ZÁVěR

V této zelené knize se Komise pokusila nastínit hlavní diskutované problémy, přednesla celou řadu možností, které je třeba zvážit při zřizování budoucí struktury EMS.

Prvořadý cíl zelené knihy spočívá ve výzvě k předkládání podnětů a v zahájení důkladné konzultace mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami. Komise by tímto uvítala, pokud by jí byly příspěvky zasílány elektronickou poštou do 28/01/2006 na tuto adresu:

jls-migration-network@cec.eu.int

Doručené příspěvky se zveřejní na internetové stránce Komise v jazyce, ve kterém byly předloženy s uvedením jmen/názvů autorů, pokud si tito nevyhradí zachování anonymity nebo nepožádají o to, aby se s celým jejich příspěvkem nakládalo jako s důvěrnou informací.

PŘÍLOHY

ANNEX 1: NATIONAL CONTACT POINTS AND COORDINATOR

National Contact Points:

Austria:

International Organisation for MigrationNibelungengasse 13/4,1010 Vienna, Austriancpaustria@iom.intwww.emn.at

Belgium:

SPF Intérieur, DG Office des Etrangers,59b Chaussée d´Anvers1000 Bruxelles, Belgiumemn@ibz.fgov.bewww.ibz.fgov.be

Czech Republic:

Ministry of the InteriorUnit of International RelationsAnd Information on Countries of OriginDepartment for Asylum and Migration PoliciesMV – P.O. box 21/Oam170 34 Prague 7, Czech Republicopu@mvcr.cz

Finland:Statistics FinlandP.O. Box 4B00022 Helsinki, Finlandwww.stat.fi

France:Observatoire des statistiques de l’immigrationet de l’intégration du Haut Conseil à l’Intégration (HCI-OSII)35, rue St. Dominique75007 Paris, France

Germany:Bundesamt für Migration und Flüchtlinge (BAMF)Frankenstraße 21090461 Nürnberg, Germanywww.bamf.de

Greece:Centre of Planning and Economic Research (KEPE)22 Hippokratous st.10680 Athens, Greecekepe@kepe.grwww.kepe.gr

Ireland:Economic and Social Research Institute (ESRI)4 Burlington Rd., Dublin 4, Irelandwww.esri.ie

Italy:Immigrazione Dossier Statistico (IDOS)of Caritas Diocesana die RomaViale Baldelli 4100147 Roma, Italywww.emnitaly.it

Netherlands:Immigration and Naturalisation Service,Information and Analysis Centre (INDIAC)Dr. H. Colijnlaan 3412283 XL Rijswijk, The Netherlandsemn@ind.minjus.nlwww.ind.nl

Portugal:Serviço de Estrangeiros e FronteirasRua Conselheiro José Silvestre Ribeiro 41649-007 Lisboa, Portugalemn@sef.ptwww.sef.pt

Spain:Observatorio Permanente de la InmigraciónC/Amador de los Rios 728010 Madrid, Spainopi@amador.mir.eswww.imsersomigracion.upco.es

Sweden:Statistics Sweden/Swedish Migration Board701 89 Örebro, Swedenwww.scb.se

United Kingdom:Immigration Research and Statistics Service, Home Office1305 Apollo House, 36 Wellesley Road,Croydon CR9 3RR, United Kingdomwww.homeoffice.gov.uk

Coordination Team:

Berlin Institute for Comparative Social Research (BIVS)Schliemannstr. 23,10437 Berlin, Germanyemn@emz-berlin.de

www.emz-berlin.de

Technical University BerlinComputation and Information StructuresSecr. E-N7, Einsteinufer 17,10587 Berlin, Germanyhttp:/cis.cs.tu-berlin.de/emn/web

ANNEX 2: REFERENCES

Studies

1996 Feasibility Study for a European Migration Observatory

2005 EMN First Activities report covering 2004

2005 Report on the Evaluation of the Activities of the European Migration Network

Website of the current EMN

www.european-migration-network.org

[1] „Studie proveditelnosti o Evropském středisku pro sledování migrace“, 1996.

[2] „Hodnocení činností Evropské migrační sítě“, 2005.

[3] KOM(2005) 375 v konečném znění ze dne 26. srpna 2005.

[4] Přesnější informace naleznete v první výroční zprávě EMS o její činnosti (z roku 2005) dostupné na internetové stránce: www.european-migration-network.org.

[5] Devět národních kontaktních bodů předložilo národní zprávy, na jejichž základě odborný koordinátor vypracoval syntetizující zprávu, která vedle sebe klade nálezy národních studií, shrnuje je a hodnotí.

[6] Dostupné na internetové stránce generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost při Komisi: http://europa.eu.int/comm/justice_home/doc_centre/asylum/statistical/doc_annual_report_2001_en.htm.

[7] Mezi tyto aktivity patří internetová stránka EMS http://www.european-migration-network.org, obecná informační brožura , čtvrtletní zpravodaj EMS a pořádání rozšířených schůzek EMS za účelem zpřístupnění výsledků výzkumu širšímu publiku.

[8] Přihlíželo by se k výzkumu o přistěhovalectví prováděnému v rámci rámcových programů Společenství pro technologický výzkum a rozvoj.

[9] KOM 2005 (375) v konečném znění ze srpna 2005.

[10] Návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro základní práva, předložený Komisí, KOM (2005)280 v konečném znění ze dne 30. června 2005. Navrhovaným nařízením se od roku 2007 rozšíří mandát současného Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie (EUMC). Zatímco činnost EUMC se zaměřuje na rasismus, xenofobii a antisemitismus, agentura se bude globálně zabývat základními právy.

[11] Evropsko-středomořské konsorcium pro aplikovaný výzkum v oblasti mezinárodní migrace, www.carim.org.