52005DC0533

Zpráva komise - 16. Výroční zpráva o provádění strukturálních fondů v roce 2004 {SEK(2005)1348} /* KOM/2005/0533 konecném znení */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 28.10.2005

KOM(2005) 533 v konecném znení

ZPRÁVA KOMISE

16. VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ V ROCE 2004 {SEK(2005)1348}

OBSAH

1. Úvod 3

2. Rozbor provádění v roce 2004 3

3. Soulad a koordinace 7

4. Hodnocení 9

5. Kontroly 10

6. Výbory nápomocné Komisi 11

ZPRÁVA KOMISE

16. VÝROčNÍ ZPRÁVA O PROVÁDěNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDů V ROCE 2004

Tato zpráva se předkládá v souladu s čl. 45 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech. Jde o 16. výroční zprávu týkající se činností strukturálních fondů během roku 2004.

Rapportens innehåll utvecklas mera i detalj i ett arbetsdokument från kommissionens tjänsteavdelningar.

1. ÚVOD

V roce 2004 došlo ke třem významným událostem v působení stávající generace evropských programů: přidělení výkonnostních prémií, hodnocení v polovině období pro programy v EU-15 a rozšíření Unie, jež přineslo 43 dalších programů vesměs v kategorii méně rozvinutých regionů. Na posledně jmenované programy byla pro období 2004 až 2006 vyčleněna pomoc ve výši 24 mld. EUR (v běžných cenách).

Mimo rámec stávajících programů byla mezitím zahájena jednání o novém rámci právních předpisů pro politiku soudržnosti pro období 2007 až 2013. Záměrem návrhů Komise určených Evropskému parlamentu a Radě je potvrdit úlohu politiky soudržnosti jakožto základního rozpočtového nástroje na úrovni Společenství k provádění lisabonské agendy konkurenceschopnosti, pro nějž jsou rozpočtové požadavky odhadovány okolo 336,1 mld. EUR určených pro období 7 let se třemi prioritními cíli: Konvergence, v nejméně rozvinutých regionech; Konkurenceschopnost a zaměstnanost, v ostatních regionech; Evropská teritoriální spolupráce, přeshraniční.

2. ROZBOR PROVÁDěNÍ V ROCE 2004

2.1. Plnění rozpočtu

2.1.1. Závazky

V roce 2004 dosáhly dostupné položky závazků strukturálních fondů výše 35 353 mil. EUR, tj. 32 % rozpočtu EU. Položky závazků v případě desíti nových členských států činily 3 812 mil. EUR. Skutečně provedené položky dosáhly výše 35 212 mil. EUR, což je v podstatě 100 % dostupných položek (zde se odráží systém do značné míry automatických závazků). Uskutečnily se všechny příděly, které předpokládala kodaňská dohoda pro programy EU-10.

2.1.2. Platby

Platby závazků v roce 2004 byly nejvyšší za celou dobu trvání existence strukturálních fondů, když dosáhly výše 31 516 mil. EUR čili 99 % dostupných platebních položek. To znamená, že v pátém roce plánovacího období došlo k významnému urychlení v provádění stávající generace programů.

To bylo výsledkem aktivnějšího řízení ze strany orgánů na úrovni Společenství i na úrovni vnitrostátní a regionální, které napomohlo udržet dynamiku programů směrem k jejich úspěšnému provádění v průběhu 7 let, od roku 2000 do roku 2006.

Pro Cíl 2 bylo použito 100 % dostupných položek plateb. V případě Cílů 1 a 3 i v případě iniciativ Společenství se tento číselný údaj rovněž blíží 100 %. Odpovídající číselný údaj pro FNOR (mimo rámec programů Cíle 1) činil 83 %, což znamená, že oproti minulým létům došlo ke zlepšení. Na druhé straně se snížily hodnoty u inovačních opatření a technické pomoci z 90 % v roce 2003 na 78 % v roce 2004. Vysokých úrovní plateb dosáhly všechny fondy, ať už EFRR, orientační sekce fondu EZOZF či ESF (mezi 98 % a 100 % dostupných prostředků). U FNOR klesl tento podíl v roce 2004 na 81 % ze 86 % v roce 2003.

V desíti nových členských státech platby podle očekávání převážně sestávaly ze záloh určených k vytvoření provozního kapitálu na podporu provádění programů[1]. Dosáhly 1 550 mil. EUR. Celková částka prozatímních plateb (vztahující se pouze k programům Cíle 1) činila 23,7 mil. EUR.

2.1.3. Provádění ze strany členských států (EU 15)

Sedmi z patnácti členských států umožnilo zrychlené provádění v roce 2004 snížit jejich nesplněné závazky v absolutních hodnotách. K největšímu absolutnímu snížení v tomto ohledu došlo u Španělska (500 mil. EUR) a Irska (361 mil. EUR). Podařilo se rovněž dosáhnout snížení kumulovaných závazků, a to v Dánsku, Finsku, Lucembursku, Portugalsku a Švédsku. Téměř tři čtvrtiny všech plateb představuje pět členských států, a to Španělsko, Německo, Itálie, Portugalsko a Řecko. Právě to jsou v rámci patnáctky největší příjemci politiky soudržnosti EU.

2.1.4. „Pravidlo n+2“[2]

Případy zrušení zdrojů z důvodu neobdržení platné žádosti o platbu nebyly díky termínům daným pravidlem n+2 vzhledem k celkovému objemu zdrojů na konci roku 2004 četné. V případě EFRR se částka odhadovala na 56,1 mil. EUR pro 26 programů. Obtížnější je zhodnotit nejvíce dotčené programy INTERREG, které zahrnují přeshraniční řídicí mechanismy. Zde procentní podíl dosáhl pouze 0,3 % ročního závazku EFRR. Údaje budou konečné, jakmile bude přijata dohoda mezi příslušnými členskými státy.

U ostatních strukturálních fondů se počet zrušení závazku odhadoval o něco výše, u ESF to bylo 123,5 mil. EUR čili 1,3 % ročního závazku, u EZOZF 44,4 mil. EUR čili 1,5 % ročního závazku a u FNOR 70,2 mil. EUR neboli 12,5 % ročního závazku.

Při souhrnném posouzení všech 4 fondů činí celkový výsledek méně než 1 % (okolo 0,96 %) zrušených závazků z celkového úhrnu ročního závazku pro rok 2002, což ukazuje, že pravidlo n+2 tím, že podporuje vyrovnanější model meziročního čerpání finančních prostředků v rámci programů, plní roli, která mu byla určena.

2.2. Provádění programů

2.2.1. Cíle 1 a 2

2.2.1.1. EU-15

Důležitou událostí roku 2004 bylo přidělení výkonnostních prémií, jež následovalo po hodnocení v polovině období. Tato inovace v rámci programů pro období 2000 až 2006 členským státům také umožnila, aby programy přizpůsobily změnám, které nastaly, pokud jde o sociální a hospodářskou situaci obecně, nebo měnícím se podmínkám na trhu práce, a využily poznatků vyplývajících z hodnocení v polovině období. To obecně poskytlo příležitost k lepšímu plnění priorit revidované evropské strategie zaměstnanosti (ESZ) a k dosažení lisabonských cílů. Hodnocení v polovině období členským státům rovněž umožnilo zavést změny ve struktuře programů, např. zjednodušit provádění.

2.2.1.2. Nové členské státy

Zkušenosti z prvního roku provádění programů v EU-10, jež začalo v květnu, ukazují, že výběr projektů ve většině případů zdárně probíhá. A co je povzbudivé, počet projektů přihlášených na některá opatření přesáhl finanční zdroje, jež mají programy k dispozici. Potíže však přetrvávají, např. zkvalitnění projektů, zajištění vyváženosti geografického rozložení a rovněž nutnost řešit nedostatky v řízení.

2.2.2. Cíl 3

Z hodnocení v polovině období především plyne, že strategie intervenčních opatření ESF, odsouhlasená při jejich zahájení, je ve většině případů stále aktuální a že nadále přispívá k uskutečňování evropské strategie zaměstnanosti. Doporučení se týkala vesměs drobných úprav programů. Mnoho zavedených změn usiluje o zjednodušení programů, větší pružnost reakcí na socioekonomické problémy a snížení počtu případů, kdy jsou prostředky přiděleny opatřením, které je podle všeho potřebují méně, než se předpokládalo, a výsledkem je jejich nevyužití.

2.2.3. Rybářství mimo Cíl 1

Hodnocení v polovině období poskytlo příležitost k úpravě programů na základě požadavků reformy společné rybářské politiky zvláště vzhledem k: ukončení pomoci na obnovu rybářských plavidel a k tomu, že od roku 2005 není povoleno trvalé převedení plavidel Společenství do nečlenských zemí; změnám v termínech a podmínkách pomoci členských států rybářům a majitelům lodí, kteří dočasně zanechali rybářské činnosti; změnám v podpoře rekvalifikace rybářů, která je rozšířena o diverzifikaci ve smyslu souběhu jiných činností s částečným pokračováním v rybářské činnosti.

2.2.4. Iniciativy Společenství

2.2.4.1. Interreg

S přistoupením desíti nových členských států bylo zahájeno 11 nových přeshraničních programů a 17 programů bylo pozměněno tak, aby se jich účastnily i nové členské státy. Dodatečné financování z fondu EFRR pro INTERREG v případě nových členských států dosáhlo výše 479 mil. EUR na období let 2004 až 2006. Spolu s indexačními fondy na období 2004 až 2006 tedy rozpočet EFRR pro INTERREG-III dosáhl výše okolo 5,8 mld. EUR. Mnoho programů bylo v roce 2004 upraveno na základě hodnocení v polovině období.

2.2.4.2. Leader+

Platby pro 73 programů Leader+ z orientační sekce fondu EZOZF dosáhly v roce 2004 238 mil. EUR. Od začátku plánovacího období místní akční skupiny schválily více než 20 000 projektů zejména v oblastech cestovního ruchu, podpory malých a středních podniků, obnovy a rozvoje vesnice a dědictví venkova, jakož i základních služeb pro hospodářství a obyvatelstvo venkova. Nové členské státy mohou provádět opatření typu Leader+ v rámci svých programů rozvoje venkova.

2.2.4.3. URBAN

Rok 2004 byl z velké části věnován zahájení práce na tematických sítích (program URBACT). Bylo schváleno patnáct tematických sítí, které byly soustředěny okolo různých témat. Účast je vysoká, čítá 150 měst jako partnerů včetně 36 měst v nových členských státech. Byly zveřejněny nové výsledky programu Urban Audit[3].

2.2.4.4. EQUAL

V roce 2004 bylo dokončeno první kolo provádění partnerství pro rozvoj a zahájeno bylo kolo druhé. Nově se pozornost zaměřuje na začlenění podpůrných činností k posílení správní kapacity a efektivity v národních řídicích týmech EQUAL. Bylo vytvořeno několik publikací EQUAL, které jsou přístupné elektronickou formou[4].

V roce 2004 bylo přijato 27 nových rozhodnutí ohledně začlenění změn plynoucích z hodnocení v polovině období a z indexace či ohledně sestavení nových programů iniciativy Společenství (PIC) pro nové členské státy.

2.2.5. Inovační akce

2.2.5.1. Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)

Bylo schváleno 139 programů v celkové výši 660 mil. EUR, z nichž 334 mil. EUR spadá pod EFRR. Významnou událostí roku 2004 bylo slavností předání Evropských cen za inovaci v regionech, jež obdrželi vítězové této soutěže[5]. Během roku 2004 byly připraveny obsáhlé kontrolní seznamy a vzorové postupy při pozměňování a případném uzavření programů, což bylo součástí úsilí o řádné finanční řízení a o pomoc při hledání osvědčených postupů.

2.2.5.2. Evropský sociální fond (ESF)

Bylo dokončeno na 35 projektů v oblasti sociálního dialogu. V rámci prvního kola výzvy k předkládání návrhů ohledně „Nových přístupů k řízení změn“ bylo vybráno 33 projektů. Proto, aby se výsledky staly součástí běžné praxe, Komise přišla s výzvou k předkládání návrhů týkajících se „předávání a šíření inovací získaných z projektů ESF podle článku 6“ .

2.2.5.3. Finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FNOR)

Rok 2004 byl věnován zejména provádění projektů vybraných v minulých letech. Tři projekty byly ukončeny. Bylo zahájeno hodnocení ex-post, zabývající se výsledky projektů vybraných v rámci „Inovačních akcí“.

3. SOULAD A KOORDINACE

3.1. Soulad s ostatními politikami Společenství

3.1.1. Hospodářská soutěž

Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 stanoví, že pomoc schválená Komisí musí zahrnovat všechny prvky, jež požaduje hodnocení ex-ante týkající se slučitelnosti státní podpory se společným trhem. Během roku 2004 Komise tudíž věnovala zvláštní pozornost tomu, aby bylo zajištěno dodržování pravidel pro státní podporu za prvé u programů pro nové členské státy pro období 2004 až 2006 a za druhé u programů pro patnáctku včetně posouzení některých významných projektů z hledisek politiky hospodářské soutěže, jak jej vymezují články 25 a 26 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999.

3.1.2. Životní prostředí

Pro deset nových členských států bude odhadem vynaloženo okolo 720 mil. EUR na priority v oblasti životního prostředí pro období 2004 až 2006, což představuje 4,8 % z 15 mld. EUR vyčleněných pro strukturální fondy ve prospěch nových členských států ve srovnání s 13 % ze 196 mld. EUR ve prospěch EU-15 pro období 2000 až 2006. Významnými prioritami všech nových členských států jsou projekty v oblastech vodního hospodářství a nakládání s odpady.

Zvlášť nelehký úkol představuje pro nové členské státy uplatňování směrnice o posuzování dopadu na životní prostředí a směrnic o ptácích a stanovištích (pro soustavu Natura 2000).

3.1.3. Vnitřní trh

Řízení strukturálních fondů bylo ve větší míře decentralizováno, a členské státy tak mají větší zodpovědnost v zadávání zakázek financovaných fondy Společenství. Za účelem zajištění souladu těchto postupů s předpisy Společenství Komise vyzvala vnitrostátní orgány, aby přijaly různá preventivní opatření, jako je náležité proškolení pracovníků podílejících se na zadávání zakázek, a aby vydaly pokyny k dodržování řádného postupu.

3.1.4. Doprava

Upravené pokyny Společenství pro rozvoj transevropské sítě byly přijaty dne 29. dubna 2004[6]. Tyto pokyny zahrnují 30 prioritních projektů evropského zájmu v rámci celé EU-25 s náklady ve výši okolo 225 mld. EUR. Tyto projekty jakožto projekty evropského zájmu napomáhají, aby se financování ze strany strukturálních fondů zaměřilo na tuto oblast, a zejména na regiony, jež spadají pod Cíl 1.

3.2. Koordinace nástrojů

3.2.1. Strukturální fondy a Fond soudržnosti

K přijetí podpory v rámci Fondu soudržnosti je v současnosti způsobilých 13 členských států (deset nových členských států, Portugalsko, Španělsko a Řecko.) Přezkum v roce 2003 zjistil, že v případě Irska se HND na obyvatele zvýšilo nad prahovou úroveň, a Irsko již tudíž pro přijetí podpory není způsobilé.

Základním nástrojem koordinace mezi intervencemi Fondu soudržnosti a strukturálními fondy je strategický referenční rámec (SRR). Deset nových členských států předložilo své strategické referenční rámce během prvního pololetí roku 2004.

3.2.2. Strukturální fondy a Evropská investiční banka (EIB)/ Evropský investiční fond (EIF)

V roce 2004 se dále zintenzívnila spolupráce mezi Komisí a Evropskou investiční bankou, pokud jde o dialog a přípravné práce pro zesílenou spolupráci v příštím plánovacím období 2007 až 2013. Banka byla Komisi nápomocna při hodnocení 15 významných projektů EFRR a 25 projektů Fondu soudržnosti. Na konci roku 2004 byla zahájena technická jednání mezi Komisí a Evropskou investiční bankou ohledně možného posílení spolupráce s cílem nabídnout členským státům dodatečnou pomoc, aby mohly připravit kvalitní projekty, proveditelné rychleji. Završení těchto jednání se očekává v roce 2005.

V roce 2004 Evropská investiční banka poskytla půjčky ve výši 43,2 mld. EUR (v roce 2003 42,3 mld.) na projekty napomáhající rozhodnějšímu plnění politických cílů Evropské unie. Financování ve 25 členských státech EU dosáhlo výše 39,7 mld. EUR.

V roce 2004 získal Evropský investiční fond účast ve fondech rizikového kapitálu, v hodnotě 358 mil. EUR, čímž jeho celkové portfolio vzrostlo na 2,8 mld. EUR, a poskytl celkem 1,4 mld. EUR v zárukách pro portfolia malých a středních podniků, spravovaná finančními zprostředkovateli.

Celkový rozsah úvěrů Evropské investiční banky ve výši 28,5 mld. EUR na regionální rozvoj představuje 72 % souhrnu jejích úvěrů v rámci EU-25.

4. HODNOCENÍ

4.1. Hodnocení v polovině období

Hodnocení v polovině období byla založena na různých metodikách, včetně sekundárního výzkumu, primárního výzkumu a v případě větších programů na některých makroekonomických modelech. V kvalitě a důslednosti hodnocení došlo zjevně k významným zlepšením. Výsledky hodnocení byly využity ke kvalitnějšímu provádění strukturálních fondů, zvláště k vyvinutí dalších ukazatelů, jež mají pomoci provádět horizontální priority a zlepšit kritéria výběru projektů.

4.2. Výkonnostní prémie

Výkonnostní prémie je inovací pro období 2000 až 2006. Na strukturální fondy bylo celkově vyčleněno přes 8 mld. EUR (vyjma iniciativ Společenství)[7]. Výkonnost každého programu, priority nebo opatření se posuzovala na základě finančních ukazatelů a ukazatelů účinnosti a řízení. Obecně vzato byla výkonnost většiny programů a priorit dostačující a zasloužila si přidělení prémie, nicméně výše jednotlivých prémií se vzhledem k výsledkům hodnocení značně lišila.

Nejsilnější stránkou tohoto procesu bylo, že byla vytvořena motivace k širšímu používání osvědčených postupů řízení. Metody, které členské státy používaly při posuzování výkonnosti a při vyčleňování přídělů, se v závislosti na odlišných okolnostech do určité míry různily.

4.3. Jiná hodnocení

Během roku 2004 Komise prováděla nebo zakončila řadu hodnocení ex-post, jakož i strategických hodnocení týkajících se příspěvku strukturálních fondů k plnění lisabonské strategie.

5. KONTROLY

5.1. EFRR

Závěrečné audity pro období 1994 až 1999 byly dokončeny u 56 programů všech členských států. U omezeného počtu případů vedly závěry auditu k pozastavení závěrečného postupu.

Bylo zahájeno nové auditní šetření pro období 2000 až 2006 s cílem ověřit, jak účinně systémy fungují v praxi. V různých členských státech bylo v roce 2004 provedeno osm auditů.

Během první poloviny roku se v rámci členských států EU-15 konaly koordinační schůzky. Jejich cílem bylo projednat s vnitrostátními kontrolními orgány otázky kontroly týkající se všech fondů.

Pokud jde o nové členské státy, auditní činnost se týkala posouzení popisů systémů předložených podle článku 5 nařízení Komise (ES) č. 438/2001.

5.2. ESF

Posouzení rizik se v roce 2004 zaměřilo především na ty programy, jež s sebou nesly nejvyšší finanční dopad. V členských státech EU-15 bylo provedeno 42 auditů systémů a konalo se 17 koordinačních schůzek s vnitrostátními kontrolními orgány, náležitě pověřenými podle článků 10 a 15.

Popisy systémů byly přezkoumány v návaznosti na zprávy podle článku 5, přičemž v nových členských státech je doplnilo 5 sondážních inspekcí na místě. Během roku proběhly tři závěrečné audity programů z období 1994 až 1999.

5.3. EZOZF

V roce 2004 bylo v členských státech provedeno pět inspekcí, při kterých šlo o závěrečný audit programů z období 1994 až 1999 a které se týkaly největších národních programů opatření Cíle 5a.

V členských státech bylo vykonáno 17 auditů s cílem odhalit některé situace, jež jsou považovány za neuspokojivé (jednalo se asi o 2 až 3 % plateb EZOZF v roce 2004) a u nichž je nutné řádně zjednat nápravu.

5.4. FNOR

V roce 2004 bylo provedeno celkem osm kontrol na místě. Pět auditů na místě se týkalo prověření způsobů řízení a systémů kontrol v případě programů pro období 2000 až 2006 (407 mil. EUR) ve čtyřech členských státech. Jeden audit FNOR se týkal uzavření programů z let 1994 až 1999 (1,1 mil. EUR). Inovační akce byly předmětem kontroly v případě dvou projektů v hodnotě 236 000 EUR z pomoci programu FNOR. Celkem bylo kontrolováno devatenáct strukturálních projektů za 5,35 mil. EUR a pomoc FNOR v hodnotě 1,8 mil. EUR.

5.5. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)

Během roku 2004 OLAF vykonal 29 operativních inspekcí v členských státech. 22 z těchto inspekcí se týkalo kontrol a ověření na místě, provedených Komisí za účelem ochrany finančních zájmů ES před podvody či jinými nesrovnalostmi. Vnitrostátním správám, nebo justičním orgánům bylo nápomocno sedm dalších inspekcí.

Šestnáct inspekcí se týkalo ESF, tři se týkaly EFRR, dvě inspekce se týkaly FNOR a jedna se týkala orientační sekce fondu EZOZF.

V roce 2004 členské státy samy uvědomily Komisi v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1681/1994 o 3 037[8] případech nesrovnalostí, spojených se 431 mil. EUR, jež ovlivnily platby uskutečněné jak v období 1994 až 1999, tak v období 2000 až 2006. Jak částky, tak počet případů se ve srovnání s rokem 2003 zvýšily. To pravděpodobně ovlivní dokončování procesu uzavření programů z období 1994 až 1999. Zároveň je to však povzbudivým důkazem, jak jsou si členské státy stále více vědomy svých povinností v této oblasti, díky čemuž jsou nesrovnalosti účinněji odhalovány a ohlašovány a jejich výskyt tedy neroste skrytě.

6. VÝBORY NÁPOMOCNÉ KOMISI

6.1. Výbor pro rozvoj a přeměnu regionů

Výbor pro rozvoj a přeměnu regionů zaujal kladné stanovisko k pozměnění pokynů pro INTERREG III a INTERREG IIIC a k nařízení Komise (ES) č. 448/2004, pokud jde o způsobilost výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy. Výbor pro rozvoj a přeměnu regionů jakožto poradní výbor posoudil opatření technické pomoci naplánovaná na rok 2005, schválení seznamů oblastí, které jsou v desíti nových členských státech způsobilé podle Cíle 2, a schválení programových dokumentů pro nové členské státy.

6.2. Výbor ESF

Výbor schválil 3 stanoviska, a to ohledně přijetí nařízení Komise (ES) č. 448/2004, ohledně programových dokumentů nových členských států a ohledně budoucího rámce právních předpisů pro strukturální fondy.

6.3. Výbor pro zemědělské struktury a rozvoj venkova

Výbor pro zemědělské struktury a rozvoj venkova se v roce 2004 sešel jedenáctkrát a zaujal kladné stanovisko k 52 změnám programů rozvoje venkova podle čl. 44 odst. 2 nařízení Rady č. 1257/1999 a k 5 změnám programů rozvoje venkova podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1268/1999.

6.4. Výbor pro struktury rybolovu a akvakultury

Výbor byl požádán o stanovisko k těmto tématům: předloze nařízení Komise č. 448/2004, programovým dokumentům FNOR desíti nových členských států, projektům inovačních akcí, ke konferenci o budoucnosti FNOR, výkladu článku 16 nařízení Komise č. 2797/99 a předloze jednacího řádu výboru.

[1] Zálohy na programy strukturálních fondů EU-10 představují 16 % z celého balíku závazků 16 mld. EUR za období 2004 až 2006 či 2,56 mld. EUR, jež je rozděleno mezi rok 2004 (10 %) a rok 2005 (6 %).

[2] Čl. 31 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 stanoví definici pravidla „n+2“: Komise automaticky zruší každou část závazku, pro který se neuskutečnila záloha anebo pro který neobdržela přípustnou žádost o platbu podle čl. 32 odst. 3 do konce druhého roku, který následuje po roce přijetí závazku, nebo případně a pro dotyčné částky po dni následného rozhodnutí Komise nutného pro schválení opatření nebo operace, anebo do konce lhůty pro odeslání závěrečné zprávy uvedené v čl. 37 odst. 1; příspěvek z fondů na takovou pomoc je o tuto částku snížen.

[3] (http://www.urbanaudit.org)

[4] www.europa.eu.int/equal

[5] http://europa.eu.int/comm/regional_policy/innovation/concours_en.htm

[6] Rozhodnutí č. 884/2004/ES, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES.

[7] Viz příloha, část 5: Performance Reserve: Range of Percentage Allocations, Objective 1 and Objektive 2. (Výkonnostní prémie, Procentuální rozsah přídělů, Cíl 1 a Cíl 2.)

[8] Viz také Annual Report 2004 on the protection of the Community financial interests – the fight against fraud, (Výroční zpráva 2004 o ochraně finančních zájmů Společenství – boj proti podvodům), http://europa.eu.int/comm/anti_fraud/reports/index_en.html.