52005DC0356

Sdělení Komise Evropskému Parlamentu - A Radě Evropský ukazatel jazykových znalostí /* KOM/2005/0356 konecném znení */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 1.8.2005

KOM(2005) 356 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Evropský ukazatel jazykových znalostí

OBSAH

I ÚVOD 3

1 Mnohojazyčnost v evropské společnosti 3

2 Omezenost dostupných údajů 3

3 Potřeba spolehlivějších údajů 5

II PROVÁDĚNÍ UKAZATELE 6

1 Účel 6

2 Metoda 6

3 Cílová skupina 6

4 Stupnice 7

5 Jazyky 7

6 Dovednosti 7

7 Další údaje 7

8 Spolupráce 8

9 Poradní výbor pro evropský ukazatel jazykových znalostí 8

10 Dopad na financování 9

11 Časový rozvrh 9

III ZÁVĚR 9

I ÚVOD

1 Mnohojazyčnost v evropské společnosti

Evropská unie, která je založena na volném pohybu svých občanů, kapitálu, zboží a služeb, je nyní domovem pro 450 milionů lidí s odlišným etnickým, kulturním a jazykovým zázemím.

Důležitost podporovat společenskou a individuální mnohojazyčnost byla znovu zdůrazněna ve sdělení Komise „Podpora studia jazyků a jazykové rozmanitosti: Akční plán 2004–2006“[1]. Schopnost rozumět a komunikovat v jiných jazycích než v mateřském jazyce je základní dovedností, kterou by měli mít všichni občané Evropské unie. Další rozvíjení znalostí cizích jazyků je důležité pro podporu mobility v rámci Unie[2]; přispěje k vytvoření skutečného evropského pracovního trhu, neboť občanům umožní plně využívat svobody pracovat nebo studovat v jiném členském státě. Pracovní síla s praktickými jazykovými a mezikulturními dovednostmi umožní evropským podnikům účinně konkurovat na světovém trhu.

Učení se cizím jazykům a jejich používání podporuje otevřenější přístup k druhým, k jejich kulturám a názorům. Studium jazyků zlepšuje i kognitivní dovednosti a posiluje znalosti mateřského jazyka, včetně čtení a psaní. Naučit se jen jeden dorozumívací jazyk ( lingua franca) však není dostačující. Cílem Komise je skutečná mnohojazyčná evropská společnost: společnost, ve které se míra individuální mnohojazyčnosti neustále zvyšuje, dokud každý občan nebude mít praktické znalosti alespoň dvou dalších jazyků kromě mateřského.

Hlavy států a vlád v březnu 2002 v Barceloně stanovily cíl spočívající v tom, že se systémy vzdělávání a odborné přípravy v Evropské unii do roku 2010 stanou známkou světové kvality a vyzvaly „k provádění dalších opatření vedoucích ke zlepšení zvládání základních dovedností zejména výukou alespoň dvou cizích jazyků od útlého věku…”. [3] Současně vyzvaly k „vytvoření evropského ukazatele jazykových znalostí v roce 2003“. [4] Toto rozhodnutí vyplynulo ze současného nedostatku údajů o skutečných jazykových dovednostech lidí v Evropské unii a z potřeby vytvořit spolehlivý systém pro měření pokroku při dosahování tohoto cíle.

2 Omezenost dostupných údajů

Údaje, které jsou nyní k dispozici, se omezují na a) vstupní údaje, jako např. informace o výuce jazyků ve školách, a na b) výsledky výzkumu veřejného mínění.

Vstupní údaje například ukazují, že procento žáků na základních školách, kteří se učí cizí jazyky, roste, že škála jazyků vyučovaných na všech stupních je nesmírně omezená a že rozmanitost nabízených jazyků klesá; roste tendence, kdy „učení se cizímu jazyku“ znamená jednoduše „učení se angličtině“.

Průměrný počet vyučovaných cizích jazyků v rámci středoškolského vzdělávání zdaleka nedosahuje cíle, který stanovila Evropské rada na zasedání v Barceloně, tj. dva cizí jazyky od útlého věku[5], viz tabulka níže.

[pic]

Tyto vstupní údaje mají sice svoji hodnotu, avšak neposkytují úplný obrázek o situaci výuky jazyků. Nevypovídají například o komunikačních schopnostech žáků.

Výzkum vzdělávání dospělých, který v současnosti připravuje Eurostat a který se má v daných zemích provést v roce 2006, bude zahrnovat modul, ve kterém respondenti sami ohodnotí své jazykové dovednosti na stupnici společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Výzkum vzdělávání dospělých se bude opakovat každých 5 let. Tento výzkum poskytne hodnotné kontextuální údaje, jak dospělí občané hodnotní své jazykové dovednosti; není však zaměřen na poskytnutí objektivního hodnocení jazykových dovedností.

Dokud nebudou k dispozici tyto údaje, budou jedinými dostupnými informacemi o znalostech cizích jazyků údaje z výzkumů veřejného mínění prováděných Eurobarometrem, v nichž respondenti hodnotí sami své dovednosti, a jejichž spolehlivost je z tohoto důvodu omezená. Například údaje ze standardního výzkumu Eurobarometr, který probíhal v roce 2001, poskytují následující obrázek.

[pic]

Údaje ukazují „jazykový nepoměr“, tj. skutečnost, že jazykové dovednosti jsou v zemích nerovnoměrně rozloženy, a to pravděpodobně podle relativní důležitosti, kterou společnost v různých členských státech učení se cizím jazykům přikládá. Přitom studium cizího jazyka je již dnes součástí školních osnov ve všech členských státech a představuje skutečné úsilí ze strany orgánů, učitelů a žáků ve všech zemích.[6] Pokud se má tento nepoměr snížit, nebude dostačující naučit se více jazyků, ale bude nutné studovat je mnohem efektivněji.

Ještě chvíli potrvá, než každý občan bude mít jazykové a mezikulturní dovednosti, jež jsou potřebné k tomu, aby mohl využívat občanství Evropské unie, a než členské státy splní požadavek svých hlav států a vlád, aby se všichni žáci od útlého věku učili nejméně dva cizí jazyky.

3 Potřeba spolehlivějších údajů

Pokrok při dosahování tohoto cíle lze měřit pouze použitím spolehlivých údajů o výsledcích vyučování a učení se cizím jazykům; tyto údaje se musí zakládat na objektivním testování jazykových schopností. Analýza takových údajů by měla usnadnit produktivnější srovnání jazykových politik a vyučovacích metod používaných při výuce jazyků mezi členskými státy, aby tak bylo možné určit a vyměňovat si osvědčené postupy.

Na zasedání Evropské Rady v Bruselu hlavy států a vlád vyzvaly k vytvoření evropského ukazatele jazykových znalostí.

Tento ukazatel bude představovat velký pokrok v metodologii; poskytne tvůrcům politiky, učitelům a lidem studujícím jazyky platné a spolehlivé údaje. Konečným cílem je poskytnout členským státům spolehlivé údaje, na jejichž základě mohou provést potřebné úpravy ve svém přístupu k vyučování a učení se cizím jazykům.

Tento ukazatel je nutné chápat v kontextu řady ukazatelů, které se členské státy dohodly vytvořit v rámci procesu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“.

II PROVÁDĚNÍ UKAZATELE

Akční plán „Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti“ zavazuje Komisi takový ukazatel vytvořit. Komise prováděla tuto činnost na základě dohody se zástupci členských států, konkrétně s odbornou pracovní skupinou pro jazyky a s odbornou pracovní skupinou pro ukazatele a měřítka, se kterými proběhy podrobné diskuze týkající se zásad, kterými by se tento ukazatel měl řídit.

Nyní se dospělo do fáze, kdy je nutné provést určitá rozhodnutí týkající se celkových parametrů ukazatele, přístupu, který má být přijat v prvním cyklu sběru údajů, a řídících mechanismů.

Přístup navržený Komisí je uveden níže.

Parametry

1 Účel

Účelem tohoto ukazatele je změřit v každém členském státě celkové znalosti v oblasti cizích jazyků.

Měl by mít vysokou úroveň přesnosti a spolehlivosti, čímž bude zajištěna politická přijatelnost.

V souladu s ostatními podobnými mezinárodními ukazateli by se údaje měly sbírat v pravidelných intervalech, např. po třech letech.

2 Metoda

Protože v Evropské unii neexistuje standardizovaný výzkum jazykových dovedností, navrhuje Komise reagovat na výzvu Rady ze zasedání v Barceloně „zlepšit zvládání základních dovedností zejména výukou alespoň dvou cizích jazyků od útlého věku“ provedením speciálně k tomuto účelu vytvořených testů znalostí, jež jsou určeny pro vzorek žáků ve vzdělávacích zařízeních a zařízeních odborného vzdělávání ve všech členských státech. Při vytváření těchto testů budou vzaty v úvahu výsledky relevantních dřívějších projektů financovaných Komisí, aby se zajistilo optimální využití zdrojů. Tato metoda nepokrývá celý rozsah jazykových dovedností dospělé populace jako celku; provádění testů u tak velké populace by bylo vzhledem k metodologické obtížnosti, komplexitě a nákladům na distribuci testů obtížné.

3 Cílová skupina

V souvislosti s výzvou ze zasedání Rady v Barceloně „….zlepšit zvládání základních dovedností zejména výukou alespoň dvou cizích jazyků od útlého věku…” je vhodné, aby se údaje pro ukazatel sbíraly od žáků na konci povinné školní docházky nebo odborné přípravy, protože v tomto období by měli dosáhnout všech základních vyučovacích cílů.

Věk při ukončení povinné školní docházky je v zemích EU různý. Pro ostatní mezinárodní ukazatele a testy (jako např. PISA) se na základě dohody používá obvykle věk 15 let. Komise považuje tuto volbu za vhodnou i pro tento ukazatel.

Navrhuje se, aby se údaje sbíraly od studentů, kterým je 15 let.

4 Stupnice

Ukazatel by měl zachytit dovednosti vzorku na každé z šesti úrovní stupnice společného evropského referenčního rámce pro jazyky (Rada Evropy)[7]. Ten je již široce uznáván a používán v několika členských státech pro určení jejich vlastních měřítek v této oblasti.

5 Jazyky

V souladu s přáním, které Rada vyjádřila na zasedání v Barceloně, by měl ukazatel pro každého kandidáta ve vzorku měřit dovednosti v alespoň dvou cizích jazycích.

V zásadě by měl ukazatel měřit dovednosti ve všech hlavních prvních nebo druhých cizích jazycích v systémech vzdělávání a odborné přípravy. Komise navrhuje, aby v prvním kole byly jazykové znalosti z praktických důvodů testovány v pěti nejčastěji vyučovaných jazycích v Evropské unii jako celku (tj. angličtina, francouzština, němčina, španělština a italština[8]). Zkušenosti získané během prvního cyklu testů by měly v následujících cyklech umožnit testovat širší rozsah jazyků.

6 Dovednosti

Ukazatel by měl měřit čtyři jazykové dovednosti: čtení, poslech, ústní projev a psaní. Může se stát (opět z praktických důvodů), že znalosti ústního projevu nebudou v prvním kole testovány; v takovém případě by zkušenosti z testů prvního cyklu měly umožnit testovat v následujících cyklech všechny čtyři jazykové dovednosti.

7 Další údaje

Je důležité, aby členské státy mohly uvést údaje ukazatele do příslušného kontextu. Jazykové znalosti jsou často ovlivněny faktory mimo vzdělávací systém (např. jazyky v TV, domácí prostředí) a také faktory v rámci systému (např. zkušenosti učitele, celkový počet hodin věnovaných výuce jazyků apod.). Testy by proto měly být doplněny dotazníky, aby od učitelů a žáků bylo možné získat informace o kontextu.

Řídící mechanismy

8 Spolupráce

Komise se zavázala splnit mandát, který dostala od Evropské rady. Je také zřejmé, že tento ukazatel bude důležitý pro členské státy; poskytne jim bohatý zdroj nových údajů, o které mohou opírat rozhodnutí o politice a vyučovací praxi v oblasti cizích jazyků, a umožní sdílet osvědčené postupy. Členské státy mají také bohaté zkušenosti s vytvářením mezinárodních ukazatelů, které by se měly využívat v plné míře. Komise proto věří, že by se členské státy mohly plně podílet na vytváření a provádění tohoto ukazatele.

Centrální koordinaci procesu a centrální analýzu poskytnutého materiálu bude provádět Komise za podpory externího dodavatele, který bude vybrán na základě běžného veřejného výběrového řízení.

Komise však bude potřebovat také podporu a poradenství od členských států, a to při přípravě výběrového řízení, kontrole následující smlouvy, určení nejvhodnějšího přístupu k provádění testů v členských státech a provádění ukazatele obecně. .

Bude nutné vytvořit strukturu, jejíž členové budou od svých členských států zmocněni poskytovat Komisi poradenství o politických a technických otázkách a informovat o pokroku v provádění ukazatele ve svých členských státech. Současné skupiny odborníků nedisponují k tomuto účelu nezbytným mandátem ani technickými znalostmi v testování jazyků nebo vývoji ukazatelů.

9 Poradní výbor pro evropský ukazatel jazykových znalostí

Komise za tímto účelem navrhuje zřídit poradní výbor zástupců členských států („poradní výbor EUJK”), která bude mít následující funkci:

- poskytovat poradenství Komisi o specifikaci nabídky pro výběrové řízení týkající se vytvoření testovacích nástrojů a kritérií pro výběr dodavatele,

- poskytování poradenství Komisi o hodnocení práce dodavatele,

- poskytování poradenství o vhodné organizaci, standardech a technických protokolech pro sběr údajů v členských státech,

- zajišťování uspokojivého pokroku při provádění v členských státech,

- monitorování výsledků.

Praktické činnosti nutné ke sběru údajů budou provádět členské státy (nebo příslušné orgány v členských státech, jako například statistické úřady) v rámci protokolů a standardů stanovených Komisí po konzultaci s poradním výborem. Tyto činnosti budou zahrnovat:

- organizování účasti vzorku institucí,

- distribuci testovacího materiálu osobám provádějících dozor při zkouškách a praktická opatření pro organizaci testů,

- sběr odpovědí a jejich hodnocení podle centrálních standardů,

- předání výsledných údajů hlavnímu koordinátorovi.

Komise proto zřídí poradní výbor poté, co Rada projeví svoji podporu zde nastíněnému postupu, a vyzve každý členský stát, aby nominoval svého zástupce.

10 Dopad na financování

Byl proveden odhad nákladů na centrální úrovni (na základě nákladů na centrální úrovni pro projekt PISA). Následně byly schváleny příslušné zdroje v rámci rozpočtů programů Socrates a Leonardo da Vinci v roce 2005; podobné částky budou k dispozici v roce 2006 a Komise navrhla, aby od roku 2007 byly tyto náklady financovány z nového programu v oblasti celoživotního vzdělávání.

Pokud jde o odhady zdrojů požadovaných od členských států, budou tyto záviset na konečné metodologii vybrané po konzultaci se zástupci členských států. Avšak výše uvedené funkce budou nutně vyžadovat náklady. Pro představu o těchto nákladech mohou sloužit příslušné národní rozpočty pro projekt PISA.

11 Časový rozvrh

Komise by chtěla svolat první zasedání poradního výboru EILC ještě do konce roku 2005, aby mohla vypsat výběrové řízení na centrální koordinaci ukazatele na jaře v roce 2006 a zorganizovat první pilotní akci za účelem otestování navržených testovacích nástrojů v roce 2007.

III ZÁVĚR

Evropský ukazatel jazykových znalostí má sám o sobě hodnotu. Umožní nám získat více informací o jazykových dovednostech mladých Evropanů, než máme dnes, nebo kolik můžeme zjistit jakýmkoli jiným způsobem. Jeho symbolická hodnota je však mnohem větší. Když Evropská rada v Barceloně vyzvala k vytvoření tohoto ukazatele, zdůraznila také, že vyučování minimálně dvou cizích jazyků od útlého věku je důležitou součástí základních dovedností, na kterou mají občané EU právo od narození. V tomto smyslu Evropská rada zdůraznila, že Unie je domovem lidí mnoha kultur a jazyků a že seznámení se s nimi tvoří část evropské identity.

Komise vyzývá Radu, aby vyjádřila svůj souhlas s přístupem k provedení evropského ukazatele jazykových znalostí uvedeném v tomto sdělení, aby přípravné práce mohly pokračovat přiměřenou rychlostí. Aby bylo možné dodržet časový plán, musí Rada vyjádřit svoji podporu do konce tohoto roku.

FICHE FINANCIÈRE

1. DÉNOMINATION DE LA PROPOSITION :

The European Indicator of Language Competence – Implementation

2. CADRE ABM / EBA (GESTION/ÉTABLISSEMENT DU BUDGET PAR ACTIVITÉS)

Domaine(s) politique(s) concerné(s) et activité(s) associée(s):

Education et culture

Culture et langues

3. LIGNES BUDGÉTAIRES

3.1 Lignes budgétaires (lignes opérationnelles et lignes connexes d'assistance technique et administrative (anciennes lignes BA)), y compris leurs intitulés:

15.02.02.02 Socrates

15.03.01.02 Leonardo da Vinci

puis, à partir de 2007, la ligne budgétaire qui correspondra au programme Lifelong Learning dont la proposition de décision a été adoptée par la Commission en juillet 2004.

3.2 Durée de l'action et de l'incidence financière:

L’action débutera en 2005 ; elle pourrait avoir un caractère permanent ; elle durera au minimum 3 ans.

3.3 Caractéristiques budgétaires (ajouter des lignes le cas échéant):

Ligne budgétaire | Nature de la dépense | Nouvelle | Participation AELE | Participation pays candidats | Rubrique PF |

15.02.02.02 Socrates | DNO | CD | NON | OUI | OUI | N° 3 |

15.03.01.02 Leonardo da Vinci | DNO | CD | NON | OUI | OUI | N° 3 |

4. RÉCAPITULATIF DES RESSOURCES

4.1 Ressources financières

4.1.1 Article Récapitulatif des crédits d'engagement (CE) et des crédits de paiement (CP)

millions d'euros (à la 3 ème décimale)

Nature de la dépense | Section n° | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 et suiv. | Total |

Dépenses opérationnelles[9] |

Crédits d'engagement (CE) | 8.1 | a | pm | pm | pm | pm | pm | pm | pm |

Crédits de paiement (CP) | b | pm | pm | pm | pm | pm | pm | pm |

Dépenses administratives incluses dans le montant de référence[10] |

Assistance technique et administrative – ATA (CND) | 8.2.4 | c | - | - | - | - |

MONTANT TOTAL DE RÉFÉRENCE |

Crédits d'engagement | a+c | pm | pm | pm | pm | pm | pm | pm |

Crédits de paiement | b+c | pm | pm | pm | pm | pm | pm | pm |

Dépenses administratives non incluses dans le montant de référence[11] |

Ressources humaines et dépenses connexes (CND) | 8.2.5 | d | 0,054 | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,594 |

Frais administratifs autres que les ressources humaines et coûts connexes, hors montant de référence (CND) | 8.2.6 | e | 0,086 | 0,086 | 0,086 | 0,086 | 0,086 | 0,086 | 0,516 |

Total indicatif du coût de l'action

TOTAL CE y compris coût des ressources humaines | a+c+d+e | 0,140 | 0,194 | 0,194 | 0,194 | 0,194 | 0,194 | 1,110 |

TOTAL CP y compris coût des ressources humaines | b+c+d+e | 0,140 | 0,194 | 0,194 | 0,194 | 0,194 | 0,194 | 1,110 |

Remarque:

La mise sur pied de l'indicateur n'entraînera pas de dépense opérationnelle supplémentaire à charge du budget de l'Union: les dépenses correspondantes seront supportées par les programmes Socrates et Leonardo da Vinci (puis Lifelong Learning) sans augmentation des dotations globales de ces programmes; de là la mention "pm" reprise ci-dessus. Pour information, la contribution annuelle de ces programmes au financement de l'indicateur devrait être globalement de l'ordre de 2,5 MioEUR.

Détail du cofinancement

Néant. Il n'y aura pas de cofinancement des dépenses centrales impliquées par ce projet (les Etats membres ne prendront en charge que les dépenses, décentralisées, d'administration des enquêtes).

4.1.2 Compatibilité avec la programmation financière

( Proposition compatible avec la programmation financière existante.

( Cette proposition nécessite une reprogrammation de la rubrique concernée des perspectives financières.

( Cette proposition peut nécessiter un recours aux dispositions de l'accord interinstitutionnel[12] (relatives à l'instrument de flexibilité ou à la révision des perspectives financières).

The appropriations from 2007 are subject to the approval of the next financial programming period.

4.2.3 Incidence financière sur les recettes

( Proposition sans incidence financière sur les recettes

( Incidence financière - L'effet sur les recettes est le suivant:

4.2 Ressources humaines FTE (y compris fonctionnaires, personnel temporaire et externe) - voir détail sous le point 8.2.1.

Besoins annuels | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 et suiv. |

Total des effectifs de ressources humaines | 0,5 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 1,0 |

5. CARACTÉRISTIQUES ET OBJECTIFS

Des précisions relatives au contexte de la proposition sont exigées dans l'exposé des motifs. La présente section de la fiche financière doit contenir les éléments d'information complémentaires ci-après:

5.1 Réalisation nécessaire à court ou à long terme

L'action vise à court terme l'élaboration de l’indicateur européen de compétence linguistique qui a été demandé par le Conseil européen de Barcelone de 2002. L’existence de ce nouvel indicateur comblera une vide que les états membre ont constaté.

5.2 Valeur ajoutée de l'implication communautaire, compatibilité de la proposition avec d'autres instruments financiers et synergie éventuelle

L’implication communautaire permettra la coordination d’un travail en commun des États Membre pour la mise en œuvre d’un projet qui a été demandé par les chefs d’État et de Gouvernement. L’approche proposée à été choisie parce qu’elle implique un équilibre efficace et performant entre une action décentralisée et hétérogène, et une action complètement centralisée.

5.3 Objectifs, résultats escomptés et indicateurs connexes de la proposition dans le cadre de la gestion par activités (ABM)

L’action proposée contribuera à l’objectif "Promouvoir la diversité linguistique". Il s'agit de promouvoir la diversité linguistique et l’apprentissage des langues par la mise en oeuvre d'une stratégie communautaire et des actions linguistiques dans les programmes d'éducation et de formation, afin d'améliorer quantitativement et qualitativement les connaissances de langues dans l'Union européenne.

Les résultats escomptés seront la définition d’un nouvel indicateur de compétence en langues et la création de tests de langue et la récolte de données pour alimenter cet indicateur. Les tests seront administrés à un échantillon quantitatif et représentatif dans chaque pays, afin de mesurer son niveau de compétence en langues. Les compétences seront mesurées selon les 6 niveaux établis dans le Cadre Commun de Référence en Langues.

Les indicateurs principaux de la réussite de cette action seront :

- l'existence d'un système UE de tests pour recueillir les données sur les compétences en langues d’un échantillon d’élèves, dans chaque pays;

- l'existence et la qualité des données ainsi recueillies ; et

- à travers l’analyse de ces données, des comparaisons des ‘output’ et de l’efficacité des différents systèmes d’apprentissage de langues,

- permettant ainsi au états membres d’y apporter les réorientations nécessaires.

5.4 Modalités de mise en œuvre (indicatives) Indiquer ci-dessous la (les) modalité(s) [13] de mise en œuvre choisie(s).

( Gestion centralisée

( directement par la Commission

( indirectement par délégation à:

( des agences exécutives,

( des organismes créés par les Communautés, tels que visés à l'article 185 du règlement financier,

( des organismes publics nationaux/organismes avec mission de service public.

( Gestion partagée ou décentralisée

( avec des Etats membres

( avec des pays tiers

( Gestion conjointe avec des organisations internationales (à préciser)

Remarques:

La proposition de la Commission est que la coordination centrale soit assurée par la Commission (et donc que les coûts centraux, notamment les coûts de réunions du Board et les coûts de la création de tests, de la coordination de leur correction, de l’établissement des données finales par pays et de l’indicateur lui-même soient couverts par le budget communautaire). Les tâches d’administration des tests dans un échantillon d’institutions dans tous les pays seront assurées par les États membres (et les coûts supportés par eux).

Cette fiche financière ne concerne que les coûts à charge du budget communautaire.

6. CONTRÔLE ET ÉVALUATION

6.1 Système de contrôle

Selon les procédures appliqués pour les programmes Socrates et Leonardo da Vinci.

6.2 Évaluation

6.2.1 Évaluation ex-ante

Cette proposition répond au constat des Chefs d’État et de Gouvernement lors du Conseil européen de Barcelone que l’Union ne possède pas de données fiables sur les compétences linguistiques de ses citoyens et à sa demande relative à l’établissement d’un Indicateur Européen de Compétences Linguistiques.

Une étude élaborée par un consultant externe a confirmé la non-existence de tests en langues adaptés pour être utilisés pour recueillir les données requises à l'échelle européenne[14]

La proposition a été rédigée suite à des discussions détaillées avec le groupe d’experts nationaux en matière de langues et avec le groupe d’experts nationaux en matière d'Indicateurs et Benchmarks.

6.2.2 Mesures prises suite à une évaluation intermédiaire/ex-post (leçons tirées des expériences antérieures similaires)

Aucune évaluation intermédiaire n’existe à présent.

6.2.3 Conditions et fréquence des évaluations futures

Les résultats de cette action seront pris en compte et communiqués notamment dans le contexte des futurs rapports sur le processus ‘Éducation et Formation 2010’.

7. MESURES ANTIFRAUDE

Selon les procédures appliquées pour les programmes Socrates et Leonardo da Vinci.

8. DÉTAIL DES RESSOURCES

8.1 OBJECTIFS DE LA PROPOSITION EN TERMES DE COÛTS

Crédits d'engagement en millions d'euros (à la 3 ème décimale)

2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 et suiv. |

Fonctionnaires ou agents temporaires[15] (XX 01 01) | A*/AD | 0,25 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 |

B*, C*/AST | 0,25 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | 0,5 |

Personnel financé[16] par art. XX 01 02 |

Autres effectifs financés[17] par art. XX 01 04/05 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

TOTAL | 0,5 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 1,0 |

Note: ces ressources humaines additionnelles sont prévues par la décision APS 2006.

8.2.2 Description des tâches découlant de l'action

Gestion du Groupe d’experts des États membres (préparation des réunions, documents), gestion d’appels d’offres, conseils politiques.

8.2.3 Origine des ressources humaines (statutaires)

Lorsque plusieurs origines sont indiquées, veuillez indiquer le nombre de postes liés à chacune d'elles).

( Postes actuellement affectés à la gestion du programme à remplacer ou à prolonger

( Postes pré-alloués dans le cadre de l'exercice de APS/APB pour l'année 2006.

( Postes à demander lors de la prochaine procédure de APS/APB

( Postes à redéployer en utilisant les ressources existantes dans le service concerné (redéploiement interne)

( Postes nécessaires pour l'année n mais non prévus dans l'exercice de APS/APB de l'exercice concerné

8.2.4 Autres dépenses administratives incluses dans le montant de référence (XX 01 04/05 – Dépenses de gestion administrative)

millions d'euros (à la 3 ème décimale)

Ligne budgétaire (n° et intitulé) | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 et suiv. | TOTAL |

1. Assistance technique et administrative (comprenant les coûts de personnel afférents) |

Agences exécutives[18] |

Autre assistance technique et administrative |

- intra muros |

- extra muros |

Total assistance technique et administrative | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

8.2.5 Coût des ressources humaines et coûts connexes non inclus dans le montant de référence millions d'euros (à la 3 ème décimale)

Type de ressources humaines | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 et suiv. |

Fonctionnaires et agents temporaires (XX 01 01) | 0,054 | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,108 |

Personnel financé par art. XX 01 02 (auxiliaires, END, personnel intérimaire, etc.) (indiquer la ligne budgétaire) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Coût total des ressources humaines et coûts connexes (NON inclus dans le montant de référence) | 0,054 | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,108 | 0,108 |

Calcul – Fonctionnaires et agents temporaires

Se référer au point 8.2.1 le cas échéant

Application du forfait de 108 kEUR par homme/an.

Calcul - Personnel financé par article XX 01 02

Se référer au point 8.2.1 le cas échéant

Néant.

Autres dépenses administratives non incluses dans le montant de référence

millions d'euros (à la 3ème décimale)

2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 et suiv. | TOTAL |

XX 01 02 11 01 – Missions |

XX 01 02 11 02 – Réunions et conférences | 0,086 | 0,086 | 0,086 | 0,086 | 0,086 | 0,086 | 0,516 |

XX 01 02 11 03 - Comités[19] |

XX 01 02 11 04 - Études et consultations |

XX 01 02 11 05 - Systèmes d'information |

2. Total autres dépenses de gestion (XX 01 02 11) |

3. Autres dépenses de nature administrative (préciser en indiquant la ligne budgétaire) |

Total des dépenses administratives autres que ressources humaines et coûts connexes (NON inclus dans le montant de référence) | 0,086 | 0,086 | 0,086 | 0,086 | 0,086 | 0,086 | 0,516 |

Les besoins en ressources humaines et administratives seront couverts à l’intérieure de la dotation allouée à la DG gestionnaire dans le cadre de la procédure d’allocation annuelle.

Calcul - Autres dépenses administratives non incluses dans le montant de référence:

Montant retenu pour les réunions du comité consultatif (Board de représentants des Etats membres):

4 réunions par an * 25 participants (un par EM) * 860 EUR

[1] KOM(2003) 449 v konečném znění

[2] Akce 18 akčního plánu Komise pro dovednosti a mobilitu (KOM (2002) 72 v konečném znění) vyzývá k rozvoji jazykových a mezikulturních dovedností jako součásti celoživotního učení ve všech členských státech.

[3] Zasedání Evropské Rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002, závěry předsednictví, část I, 43.1

[4] Tamtéž

[5] Klíčové údaje o výuce cizích jazyků ve školách v Evropě. (Eurydice, 2005 ; ISBN 92 894 8681 -3)

[6] Eurydice, 2005 op. cit)

[7] Společný evropský referenční rámec pro jazyky: Učení, výuka, hodnocení; Cambridge University Press 2001 ; ISBN 0 521 80313 6

[8] Eurydice, 2005 op. cit strany 47 - 52

[9] Dépenses ne relevant pas du Chapitre xx 01 du Titre xx concerné.

[10] Dépenses relevant de l'article xx 01 04 du Titre xx.

[11] Dépenses relevant du Chapitre xx 01, sauf articles xx 01 04 et xx 01 05.

[12] Voir points 19 et 24 de l'accord interinstitutionnel.

[13] Si plusieurs modalités sont indiquées, veuillez donner des précisions dans la partie «Remarques» du présent point.

[14] Report « Language Skills Indicator » by Anne West, Professor of Education Policy, Centre for Educatinal Research, Department of Social Policy, London School of Economics and Political Science 2003

[15] Dont le coût n'est PAS couvert par le montant de référence.

[16] Dont le coût n'est PAS couvert par le montant de référence.

[17] Dont le coût est inclus dans le montant de référence.

[18] Il convient de mentionner la fiche financière se rapportant spécifiquement à l'agence/aux agences exécutive(s) concernée(s).

[19] Préciser le type de comité ainsi que le groupe auquel il appartient.