[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 6.4.2005

KOM(2005) 124 v konečném znění

2005/0034 (CNS)

2005/0035 (CNS)

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU,

kterým se stanoví rámcový program „Bezpečnost a ochrana svobod“ na roky 2007–2013

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se v rámci obecného programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ stanoví specifický program „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků“ na roky 2007–2013

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se v rámci obecného programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ stanoví specifický program „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ pro období let 2007–2013 General Programme “Security and Safeguarding Liberties”

(předložená Komisí) {SEK(2005) 436}

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU,

kterým se stanoví rámcový program „Bezpečnost a ochrana svobod“ na roky 2007–2013

Sdělení, kterým se stanoví rámcový program „Bezpečnost a ochrana svobod“, je součástí soudržné skupiny návrhů, jejichž cílem je dostatečně podpořit prostor svobody, bezpečnosti a práva v rámci finančních výhledů na rok 2007. Tři hlavní cíle, kterými jsou svoboda, bezpečnost a právo, musí být rozvíjeny souběžně a se stejnou intenzitou, což umožní vyvážený přístup založený na zásadách demokracie, dodržování základních práv a svobod a právním státě. Každý tento cíl je upraven rámcovým programem, který stanoví nezbytnou soudržnost mezi příslušnými zásahy do oblasti každé politiky a jasně spojuje politické cíle a dostupné zdroje k jejich podpoře. Toto uspořádání navíc představuje zásadní zjednodušení a racionalizaci stávající finanční podpory v prostoru svobody, práva a bezpečnosti, umožní tedy větší pružnost ve financování priorit a zvýšení všeobecné transparentnosti.

1. ÚVOD

Komise ve svém sdělení, které upravuje její strategii pro přípravu finančních výhledů na roky 2007–2013[1], zdůraznila cíl podporovat rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva odpovídajícími finančními zdroji, které mají být zahrnuty do nového okruhu týkajícího se „Státního občanství, svobody, bezpečnosti a práva“. Navrhovaný rámcový program „Bezpečnost a ochrana svobod“ by v souladu s cíli stanovenými Evropskou radou řešil výše uvedené úkoly.

Svobody lze užívat pouze v rámci právně zaručené osobní bezpečnosti. Občanské svobody a práva mohou být především zaručeny, jsou-li dostatečně chráněny před trestnými činy, které neohrožují pouze svobodu a práva jednotlivce, ale také demokratickou společnost a právní stát.

Zatímco členské státy odpovídají za zajištění svobody a bezpečnosti pro všechny v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, evropské orgány musí rovněž přispět k řešení bezpečnostních rizik, kterým občané čelí v každodenním životě. Ochrana života a vlastnictví občanů je stěžejním úkolem, kterým jsou pověřeny veřejná moc a veřejné politiky. Občané také očekávají, že ohrožení jejich zdraví a bezpečnosti bude řešeno na evropské úrovni. Navíc zvláštní odpovědností Unie je svoboda v Evropě bez hranic.

Hrozby terorismu a jiných forem trestné činnosti mohou ovlivňovat každého občana v Unii. Teroristické činy se opravdu týkají Evropské unie jako celku a nejen jednotlivé země, kde k nim dochází, neboť představují útoky proti hodnotám, na nichž je Unie založena. Zatímco po dlouhou dobu byly organizovaný zločin a terorismus vymezeny jako hlavní hrozby evropského bezpečnostního prostředí (například v Evropské bezpečnostní strategii z 12. prosince 2003), nyní se odpovědnost Unie rozšiřuje na lepší předcházení trestné činnosti obecně a boj proti ní. Článek 29 Smlouvy o Evropské unii obsahuje jasný mandát Unie, aby poskytovala svým občanům vysokou úroveň bezpečnosti předcházením organizované i neorganizované trestné činnosti a bojem proti ní, zejména proti terorismu, obchodu s lidmi, trestným činům proti dětem, nedovolenému obchodu s drogami a nedovolenému obchodu se zbraněmi, korupci a podvodům, prostřednictvím užší spolupráce policejních, celních a jiných příslušných orgánů.

Vymezení naléhavé potřeby četných opatření v oblasti této politiky zahájilo proces, v jehož rámci role Unie postupně roste. Práce vykonaná na základě tak zvaného Vídeňského akčního plánu[2] a směry stanovené Evropskou radou z Tampere z roku 1999 byly úspěšné. Zatímco se dříve, během zakládací fáze prostoru svobody, bezpečnosti a práva, Unie zaměřovala na legislativní opatření, která byla doplněna finanční podporou spíše menšího měřítka, měla by v současnosti práce Unie v této oblasti vstoupit do fáze, ve které budou převažovat provozní zájmy. Řešení bezpečnostních otázek je, zejména s ohledem na hrozby terorismu, znovu naléhavé, a vyžaduje tedy akceschopnější a komplexnější přístup.

Na základě Haagského programu přijatého Evropskou radou v listopadu 2004 a s ohledem na Smlouvu o Ústavě pro Evropu musí být předcházení terorismu a jiných forem trestné činnosti a boj proti nim na evropské úrovni dále posilovány a rozšiřovány. Musí to zahrnout posílení a zvýšení úsilí členských států s větším důrazem na řádné použití legislativních a politických opatření. Evropská přidaná hodnota zásahů v této oblasti může být dosažena zejména tím, že Unie podnikne kroky, které budou směřovat k uspíšení tohoto procesu: spolupráce financovaná z prostředků EU zvýší povědomí o společných výzvách a hrozbách a dalších sdílených otázkách a hodnotách mezi členskými státy, čímž zjednoduší vývoj společných přístupů v oblastech, které mají tradičně velmi blízko k národní suverenitě. Navíc finanční podpora může zajistit spravedlivé sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, aby se posílila jejich vzájemná solidarita a bylo bylo v rámci celé EU dosaženo všeobecně výhodného stavu.

2. NAVRHOVANÝ RÁMCOVÝ PROGRAM BEZPEčNOST A OCHRANA SVOBOD

2.1. Cíle a struktura programu

Jako odpověď na výše uvedené výzvy se navrhuje stanovit rámcový program „Bezpečnost a ochrana svobod“. Hlavním cílem rámcového programu je „zajistit efektivní akceschopnou spolupráci v boji proti terorismu, včetně jeho následků, organizované a neorganizované trestné činnosti, podpořit poskytování zpravodajských informací v evropském měřítku a posílit předcházení trestné činnosti a terorismu tak, aby se prosazovaly bezpečné společnosti založené na právním státě“.

Na základě haagského programu a následných analýz budoucích potřeb v oblasti bezpečnosti došla Komise k závěru, že rámcový program bude zejména sledovat následující konkrétní cíle:

- Zaprvé, finanční zásahy by měly pokračovat, aby prosazovaly a rozvíjely koordinaci, spolupráci a vzájemné porozumění mezi donucovacími orgány, jinými vnitrostátními orgány a příslušnými orgány EU. V rámci těchto stěžejních opatření se zvláštní pozornost bude muset věnovat zlepšené dostupnosti, výměně a řízení informací a zpravodajských služeb, které jsou určeny k vymáhání práva a jsou doplněny odpovídajícími, dostatečnými a transparentními opatřeními v oblasti ochrany osobních údajů. Přispělo by to ke kvalitě a účinnosti vymáhání práva ve všech členských státech. Hodnocení stávajících a budoucích politických a legislativních opatření na úrovni EU, včetně jejich použití a účinnosti, bude dalším důležitým faktorem.

- Zadruhé, větší důraz musí být kladen na prosazování a rozvoj spolupráce veřejného a soukromého sektoru a strategií k předcházení trestné činnosti, na statistiku, kriminologii a ochranu obětí trestných činů a jejich svědků. V tomto směru bude hlavním požadavkem konstruktivní dialog mezi zúčastněnými představiteli veřejného a soukromého sektoru (například donucovacími orgány, správními úřady, podniky a organizacemi, které se zabývají oběťmi trestné činnosti), kvalitní statistický základ a lepší porozumění kriminologickým jevům. K rozvoji komplexní, odpovídající a vyvážené reakce na různé formy trestné činnosti by se dlouhodobá prevence trestné činnosti měla ve všech členských státech stát průřezovou oblastí, tj. nedílnou součástí při vymezování a provádění jiných politik.

- Zatřetí, ve všech členských státech existuje ve vztahu k možným i skutečným teroristickým hrozbám rostoucí potřeba koordinovaného přístupu k předcházení, připravenosti, krizovému řízení a zvládání následků. Co se týče připravenosti, zaměřuje se program zejména na prosazování, podporu a hodnocení výměny znalostí, zkušeností a norem v oblasti ochrany rozhodující infrastruktury, a to zejména prostřednictvím hodnocení rizik a potřeb a rozvoje společných bezpečnostních norem. Co se týče krizového řízení a zvládání následků, zaměřuje se program na rozvoj, provádění a prosazování účinných a integrovaných opatření v krizovém řízení EU, která budou zajišťovat okamžitou a účinnou výměnu informací a spolupráci mezi donucovacími a bezpečnostními orgány a orgány civilní ochrany.

Tyto cíle mají ve Smlouvách různý právní základ. Na jednu stranu jsou vymáhání práva, policejní spolupráce a předcházení trestné činnosti v obecné rovině upraveny v Hlavě VI Smlouvy o Evropské unii (články 29–42). Na druhou stranu připravenost na teroristické útoky a následné řízení musí být považovány za specifickou část, která doplňuje obecná opatření civilní ochrany upravená Smlouvou o založení Evropského společenství (čl. 3 odst. 1 písm. u). Vzhledem k těmto zásadně odlišným právním režimům se bude muset rámcový program skládat ze dvou různých právních nástrojů.

První právní nástroj se bude týkat předcházení trestné činnosti a boje proti ní a bude založen na článcích 30 a 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii. Tento program se zaměří na tři tématické oblasti: na vymáhání práva, na přecházení trestné činnosti a kriminologii a na ochranu obětí a svědků. Druhý právní nástroj se bude zabývat prevencí, připraveností a zvládáním následků teroristických útoků a bude založen na článku 308 Smlouvy o založení Evropského společenství[3].

Komise v nedávné době představila podrobné strategie a návrhy v mnoha z těchto oblastí. Může být zejména poukázáno na čtyři sdělení Komise, na sdělení o terorismu ze dne 20. října 2004[4], sdělení o výměně informací a spolupráci v oblasti teroristických útoků,[5] sdělení o posilování spolupráce policejních a celních orgánů v EU[6] a sdělení směřujícímu ke zlepšení přístupu donucovacích orgánů k informacím.[7] Komise rovněž požádala o stanovisko odborníků a členských států na různých expertních jednáních o souvisejících tématech a bude v této činnosti pokračovat.

2.2. Přidaná hodnota evropské spolupráce

Rámcový program Bezpečnost a ochrana svobod přidá hodnotu stávajícím vnitrostátním zásahům v této oblasti, neboť pomůže k uspíšení tohoto procesu: spolupráce financovaná z EU zvyšuje povědomí o otázkách a hodnotách sdílených členskými státy, čímž zjednodušuje vývoj společných přístupů, včetně právních předpisů v těchto oblastech. Dosáhne se toho uskutečněním odsouhlasených cílů politiky EU a jejich prosazováním do vnitrostátních politik, podporou transpozice právních předpisů Evropské unie a jejich jednotným prováděním v rámci Evropy, prosazováním mechanismů spolupráce a koordinace a rozvojem spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Ve všech částech bude používán soubor společných hodnotících kritérií, který pomůže zhodnotit přidanou hodnotu EU ve vztahu k požadovanému druhu účinku v zájmu bezpečných společností, jak je uvedeno v tomto rámcovém programu. Těmito kritérii jsou například:

- Podporovat pouze opatření, která jsou na evropské úrovni nutná k zachování cílů Evropské unie, právních předpisů Evropské unie a prováděcích mechanismů Evropské unie;

- Podporovat opatření, která budou doplňovat opatření financovaná na vnitrostátní úrovni;

- Podporovat národní výměny na evropské úrovni, jejichž výsledkem bude synergický efekt a úspory;

- Aktivně zapojit představitele členských států a jiné zúčastněné strany do zavádění programu tak, aby co nejvíce doplňoval stávající opatření.

2.3. Vzájemné doplňování s jinými nástroji a politickými opatřeními

Vzhledem k využití synergického efektu bude rámcový program doplňovat opatření orgánů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Policejní úřad EU Europol bude hrát významnější roli jak v předcházení trestné činnosti, včetně terorismu, tak v jejím odhalování a objasňování. Jeho finanční prostředky by mohly být v blízké budoucnosti čerpány z rozpočtu Společenství. V rámci nadnárodních a vnitrostátních projektů podle programu Předcházení trestné činnosti a boje proti ní se bude požadovat, aby se posílila a doplnila činnost Europolu namísto zdvojování úsilí. Vše bude v souladu s ročními pracovními programy podle dvou nástrojů rámcového programu a obecných zadávacích kritérií, jejichž cílem je evropská přidaná hodnota. Z toho automaticky vyplývá, že opatření Komise podle rámcového programu budou plně respektovat odpovědnost Europolu. Odpovídající zásady budou použity na cvičná opatření podle programů, a to s ohledem na opatření Evropské policejní akademie (CEPOL), u níž se předpokládá, že bude financována z rozpočtu Společenství.

Navíc bude zajištěno doplnění jiných programů Společenství. Budoucí 7. rámcový program o výzkumu a technickém rozvoji umožní rozsáhlou podporu bezpečnostnímu výzkumu, včetně tématických oblastí, jakými jsou vymáhání práva, prevence terorismu a organizované trestné činnosti, ochrana soukromí a rozhodující informační infrastruktury. Bezpečnostní výzkumné projekty se podle 7. rámcového programu o výzkumu a rozvoji zaměří na technologie (od základního výzkumu k předkonkurenčnímu výzkumu) a zahrnou i „neformální“ výzkum (např. socio-ekonomických otázek). Na rozdíl od toho se rámcový program Bezpečnost a ochrana svobod zaměří na financování specifických studií zaměřených na konkrétní cíle v oblastech, kterými jsou politická podpora, použití, provádění nebo adaptace nových technologií k tomuto účelu. V některých případech jsou v krátké lhůtě vyžadovány konkrétní reakce na určité potřeby, aby bylo možné provádět specifický a konkrétní projekt politiky. Rámcový program Bezpečnost a ochrana svobod bude tudíž financovat omezený počet opatření a přímo se zaměří na zavádění určitých politik, a to včetně výzkumu. Statistika trestné činnosti bude rozvinuta ve spolupráci s členskými státy a v případě potřeby se využije statistického programu Společenství.

Co se týče pomoci v krizových situacích, Komise navrhla zřízení Fondu solidarity a nástroje pro rychlou reakci a připravenost na mimořádně vážné události[8], aby umožnila společný postup v závažných krizových situacích. Rozsah obou nástrojů bude obsahovat okamžitou reakci (např. využití prostředků k vypořádání se s katastrofami), finanční podporu ke zvládnutí situace bezprostředně po krizi a v omezeném rozsahu i obecnou připravenost. Zatímco tyto nové nástroje budou poskytovat obecné financování ze strany Společenství v případech závažných krizových situací, specifická část rámcového programu Bezpečnost a ochrana svobod se konkrétně zaměří na předcházení teroristickým hrozbám, připravenost na ně a zvládání jejich následků.

Pokud jde o terorismus, vyžadují se zvláštní bezpečnostní opatření a odbornost, které přesahují pojetí obecné bezpečnosti a civilní ochrany. Například zranitelnost infrastruktury vůči teroristickým útokům musí být hodnocena podle zvláštních bezpečnostních podmínek a norem, jež je třeba vytvořit vedle obecných bezpečnostních norem. V tomto směru se program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků zaměřuje na zhodnocení hrozeb a rizik, analýzu toho, co musí být doplněno do mechanismu obecné bezpečnosti za účelem účinné ochrany rozhodující infrastruktury před teroristickými útoky, a rozvoj zvláštních pohotovostních plánů.[9] V omezené míře program dovolí podporu nových opatření, u nichž lze očekávat jejich převedení na úroveň EU nebo do jiného členského státu. Velká část odpovědnosti však zůstane na členských statech, které budou muset aktualizovat bezpečnost jejich infrastruktury podle zjištěných potřeb s využitím podpory, v odpovídajících případech, ze strukturálních fondů nebo určitých odvětvových programů (např. v oblasti dopravy, energie, veřejného zdraví nebo životního prostředí). Konkrétní cíle programu Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků by se neměly překrývat s těmito obecnými mechanismy.

Rámcový program a jeho dva nástroje sledují zlepšení vnitřní bezpečnosti. V souladu s navrhovaným uspořádáním finančního rámce nebude vnější rozměr zahrnut do rámcového programu Bezpečnost a ochrana svobod. Spolupráce s třetími zeměmi bude vzata v úvahu v rámci okruhu 4 navrhovaného finančního rámce prostřednictvím provádění nástrojů vnější pomoci, které byly Komisí představeny v září 2004. Provázanost mezi vnější a vnitřní bezpečností bude zahrnuta do dvou nástrojů navrhovaných rámcovým programem, tj. prostřednictvím možnosti účasti na projektech, která je dána třetím zemím a mezinárodním organizacím.

3. RACIONALIZACE A ZJEDNODUšENÍ

3.1. Vazba na stávající nástroje

Hodnocení opatření, která v těchto oblastech EU v průběhu let podporovala, zcela prokázala potřebu jejich pokračování, neboť se zabývají specifickými a skutečnými problémy, přispívají k jejich pozitivnímu řešení a doplňují vnitrostátní opatření, která jsou v těchto oblastech připravována. Tato hodnocení však rovněž odhalila několik slabin, se kterými se EU musí vypořádat, aby její opatření mohla dosahovat lepších výsledků. Stávající situace, kdy existuje řada rozpočtových linií malého měřítka a financování ad hoc s omezenou dobou platnosti a bez celkové soudržnosti, znemožňuje, aby dostatečně účinná unijní opatření dosáhla svých cílů a maximálním způsobem využila stávající lidské a finanční zdroje. Tím, že jsou tyto programy prováděny zcela odděleně, se nemůže využít skutečné synergie a dokonce se mohou vytvořit zbytečné přesahy. Konečně aby bylo dosaženo nejlepších možných výsledků, je nutné přehodnotit cíle, druhy zásahů a rozsah každého programu.

Rámcový program bude navazovat na poučení získaná ze stávajících zásahů v těchto oblastech, zejména ze zkušenosti se stávajícím rámcovým programem pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech (AGIS)[10] a jeho předchůdci. Ačkoli detailní hodnocení programu AGIS stále probíhá, je možné konstatovat, že tento program byl velmi užitečný a významnou měrou přispěl ke zlepšení vzájemného porozumění mezi vnitrostátními orgány a institucemi. Nicméně nový finanční výhled, haagský program a Smlouva o Ústavě pro Evropu zakládají novou strategickou orientaci příslušných finančních programů. V tomto směru program Předcházení trestné činnosti a boj proti ní nahradí počínaje rokem 2007 AGIS.

Co se týče části Prevence, připravenost a zvládání následků, brzy bude zahájeno přípravné opatření podle pilotního projektu pro boj proti terorismu. Pilotní projekt má začít v roce 2005 a mimo jiné směřuje ke zlepšené komunikaci mezi vnitrostátními orgány o předcházení teroristickým útokům, připravenosti a reakci na ně, zejména mají-li přeshraniční účinky, k budování kapacit a technologické podpory veřejných činitelů a k dialogu o bezpečnosti mezi veřejným a soukromým sektorem. Budoucí program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků tato přípravná opatření široce rozvine.

3.2. Společné řízení

Účelem zřízení rámcového programu v této oblasti je zjednodušení a racionalizace jak finančního, tak právního rámce a podmínek řízení tak, aby se zlepšila rozpočtová struktura, zvýšila soudržnost a soulad mezi programy a předešlo se zdvojování úsilí. Dva specifické programy budou založeny na společných rysech, pokud jde o přídělový mechanismus: budou spravovány Komisí (v zásadě jde o přímou centralizovanou správu), jíž bude nápomocen výbor komitologie; druhy opatření (Komise, nadnárodní a vnitrostátní projekty) a zásahů stejně jako výběrová kritéria budou sladěny.

Zatímco dva specifické programy budou spravovány centrálně, pozdější použití nepřímé centrální správy není vyloučeno.[11] Alternativní přídělový mechanismus, jakým je například sdílená správa, byl vyzkoušen, nebyl však hospodárný, neboť zahrnoval relativně malé částky. Sladění a zjednodušení postupu, který vznikl spojením částí do jednotné struktury, rovněž umožní racionalizaci. Například racionalizace postupů sledování a hodnocení umožní lepší výstupy a zjednoduší předávání správných postupů.

V odpovídající míře byly rovněž vytvořeny společné rysy se dvěma dalšími rámcovými programy, které se týkají prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Základní práva a spravedlnost a Solidarita a řízení migračních toků). Dohromady tyto tři rámcové programy vytvářejí jednotný „balíček“ opatření.

Celkově ve srovnání s výše popsanou stávající situací představuje rámcový program důležitý krok ve smyslu zjednodušení, rozsahu opatření a pružnosti. Nabídne například následující výhody:

- Rámcový program bude spojovat všechna opatření týkající se vymáhání práva a předcházení trestné činnosti v širším slova smyslu, a to včetně policie, zpravodajských služeb, dokazování trestné činnosti, zvyšování povědomí, ochrany svědků a obětí, připravenosti a zvládání následků (v souladu s tím soudní opatření týkající se občanských a trestních záležitostí a základních práv budou spojena v rámcovém programu Základní práva a spravedlnost);

- Umožní to soustředění zdrojů a omezení rozpočtových linií, včetně větší transparentnosti a možnosti jednoduššího dosažení přidané hodnoty přijatých opatření;

- Podmínky a modality financování v této oblasti budou zcela sladěny, což zvýší hospodárnost, přehlednost a zpřístupnění pro uživatele, zjednoduší stanovení priorit a hodnocení;

- V členských státech bude umožněno podporovat nové projekty, které mohou být převedeny na evropskou úroveň a mohou tudíž využít účinky svého působení; členským státům bude také umožněno uvést určité priority pro své vnitrostátní projekty;

- Budou vysvětleny a zjednodušeny podmínky a modality jak financování projektů Komise, tak jejich spolufinancování (např. pro nadnárodní projekty bude potřeba méně partnerů);

- Ustanovení o komitologii budou zjednodušena a budou sladěna s jinými programy Společenství;

- Budou posílena a vysvětlena pravidla sledování a ochrany finančních zájmů Společenství;

- Především bude významně posílen rámec zvládání následků teroristických útoků a připravenosti na ně.

Rámcový program byl rovněž navržen s přihlédnutím ke Smlouvě o Ústavě pro Evropu. Ústava odstraní právní nesrovnalosti, jež jsou důsledkem „pilířové“ struktury stávajících Smluv, a vysvětlí a posílí právní základy opatření v oblasti předcházení trestné činnosti (článek III-272), spolupráce při vymáhání práva (článek III-275) a civilní ochrany (článek III-284) tak, že bude možné dosáhnout dalších synergických účinků, a to i s příslušnými agenturami. Po vstupu Ústavy v platnost však nebudou vyžadovány žádné výrazné změny dvou právních nástrojů rámcového programu Bezpečnost a ochrana svobod.

4. FINANčNÍ ZDROJE

Celková částka, která se předpokládá na rámcový program Bezpečnost a ochrana svobod, je 745 milionů EUR pro období let 2007–2013 (v současných cenách). Z tohoto rámce se 597,6 milionů EUR předpokládá na program Předcházení trestné činnosti a boj proti ní a 137,4 milionů EUR na program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků. V rámci teto celkové částky bude 10 milionu EUR určeno na administrativní výdaje.

Navíc se předpokládá částka 554,4 milionů EUR pro Europol na období let 2007–2013, zatímco pro CEPOL se na stejné období předpokládá částka ve výši 64,4 milionů EUR.

Tyto částky byly odhadnuty na základě potřeb, které byly uvedeny a popsány výše. Kde bylo možné poučit se ze stávajících opatření a programů, které se týkají bezpečnostních otázek, bylo toto poučení vzato v úvahu. Vzhledem k tomu, že velká část opatření, která mají být finančně podporována, se vztahuje k oblastem, jež jsou v evropských souvislostech relativně nové, byl zvolen spíše opatrný přístup. Především co se týče národních projektů, začínají programy se spíše skromným počátečním financováním. Navrhuje se, aby poskytnutí významné části finančních prostředků směřovalo do druhé poloviny této lhůty tak, aby byl příslušným vnitrostátním orgánům poskytnut dostatečný prostor k přípravě a prezentaci nových národních projektů. Po provedení průběžného přezkoumání, které je naplánováno na rok 2010, bude podíl pro inovativní projekty v členských státech významným způsobem zvýšen. V každém případě ve srovnání se souvisejícími opatřeními, která byla přijata v rámci strukturáních fondů, jsou tyto odhadované částky poměrně nízké. Podpora budování kapacit bude tudíž možná pouze v omezeném rozsahu. Budou-li stanoveny potřeby pro budování kapacit nebo infrastruktury ve velkém měřítku, může se vzít v úvahu použití „obecných“ fondů určených pro kohezi, místní rozvoj, výzkum a technologický rozvoj.

5. ZÁVěRY

Nové finanční výhledy, Haagský program pro posilování svobody, bezpečnosti a práva v EU a nadcházející ratifikace Smlouvy o Ústavě pro Evropu povedou ke změně uspořádání stávajícího právního a finančního rámce v oblasti vnitřní bezpečnosti.

Navrhovaný rámcový program zefektivní, zjednoduší a racionalizuje finanční zásahy v oblasti bezpečnosti. Umožní Unii učinit nezbytné kroky k účinné ochraně práv a svobod občanů proti terorismu a jiným formám trestné činnosti. Rámcový program se skládá ze dvou právních nástrojů, které jsou sladěny a navzájem se doplňují a které poskytnou dostatečný právní a finanční rámec a nezbytnou pružnost a umožní vyrovnat se s novými očekávanými výzvami. Spolu s rámcovými programy Základní práva a spravedlnost a Solidarita a řízení migračních toků budou dostatečným základem k udržení a rozvoji Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

PŘÍLOHA,

Vytvoření rámcového programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ na roky 2007–2013

Vzájemné doplňování s agenturami a jinými nástroji v prostoru svobody, bezpečnosti a práva

V rámci finančních výhledů se předpokládá několik doplňujících nástrojů, které přispějí k dosažení politických cílů stanovených v prostoru práva, svobody a bezpečnosti:

- Rámcové programy, které nahradí velký počet rozpočtových linií, jež v současné době v této oblasti Komise spravuje;

- Financování agentur a institucí Společenství nebo Unie Společenstvím;

- Rozvoj a správa rozsáhlých informačních systémů, které s touto oblastí souvisejí.

Následující agentury nebo instituce, které mají souvislost s oblastí výše uvedeného rámcového programu, budou zahrnuty do nových finančních výhledů:

- Evropská policejní akademie (CEPOL) , která by měla být přeměněna v instituci Evropské unie v souladu s návrhem rozhodnutí Rady předloženým Komisí dne 1. října 2004 KOM(2004) 623 v konečném znění. Evropská policejní akademie je v současné době financována na mezivládní úrovni.

- Po vstupu v platnost Ústavy Komise učiní kroky k přeměně Evropského policejního úřadu Europolu , který má v současné době mezivládní charakter, na instituci EU financovanou Společenstvím

Na základě výše uvedených skutečností nejsou rozpočtové prostředky pro výše uvedené agentury Společenství zahrnuty v rámcových programech.

Musí být však zahrnuty jako část výdajů, které jsou v okruhu 3 budoucího finančního rámce Společenství určeny na politiku Generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI

Příprava finančních výhledů na roky 2007–2013 byla od samého počátku řízena přístupem vycházejícím z potřeb jednotlivých politik tak, aby byl zajištěn soulad mezi politickými cíli a částkami, které jsou určeny k jejich dosažení. V této souvislosti je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva považováno za jednu z hlavních priorit Evropské unie na nadcházející roky a má být podporováno prostřednictvím podstatně zvýšených finančních prostředků. Komise ve sděleních „ Budování naší společné budoucnosti – politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie na roky 2007–2013“ [12] a „ Finanční výhledy na roky 2007–2013“ [13] také zdůraznila význam použití přezkumu právních nástrojů pro účely příštích finančních výhledů tak, aby se směřovalo k větší jednoduchosti. Komise rozvržením svých návrhů na tři obecné programy orientované na jednotlivé politiky („Solidarita a řízení migračních toků“, „Základní práva a spravedlnost“, „Bezpečnost a ochrana svobod“) určuje jasný rámec rozvoje finančních zásahů Společenství, které směřují k podpoře tří cílů, práva, svobody a bezpečnosti.

2. ODůVODNěNÍ NAVRHOVANÝCH OPATřENÍ

2.1. Rozbor problému

Evropská unie se v rámci svého cíle, který spočívá v udržování a rozvoji Unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zavázala, že občanům poskytne větší úroveň bezpečnosti tím, že zavede opatření k předcházení terorismu a boji proti němu. Stanovení nutné potřeby četných opatření v oblasti této politiky zahájilo proces, v němž role Unie postupně roste. Vedle různých opatření, která byla přijata v oblasti vymáhání práva, musí být posilováno úsilí v prevenci, připravenosti a zvládání následků.

Evropská rada v prohlášení o solidaritě proti terorismu ze dne 25. března 2004 rozhodla, že jsou nutná další opatření k posílení schopnosti Unie a jejích členských států, k vypořádání se s následky teroristických útoků a zmírnění následků útoků na civilní obyvatelstvo. Evropská rada ve svých závěrech o boji proti terorismu z června 2004 vyzvala Radu a Komisi, aby „zhodnotily schopnosti členských států jak v předcházení různým druhům teroristických útoků, tak ve vypořádání se s jejich následky, aby stanovily správné postupy a navrhly nezbytná opatření. Stávající spolupráce v civilní ochraně by měla být posílena a měla by odrážet vůli členských států jednat solidárně v případě teroristického útoku v členském státě nebo v případě útoku proti občanům EU, kteří žijí v zahraničí“. Tato práce je v současné době předkládána v rámci mechanismu civilní ochrany Společenství, který se zvláště zaměřuje na aspekty civilní ochrany a zabývá se okamžitými následky mimořádně vážných událostí bez ohledu na jejich povahu.

Komise v reakci na to přijala dne 20. října 2004 tři sdělení o prevenci teroristických útoků, připravenosti a reakci na ně, o připravenosti a zvládání následků v boji proti terorismu a o ochraně rozhodující infrastruktury.

Rada na tato sdělení odkázala ve svých závěrech o předcházení teroristickým útokům, připravenosti a reakci na ně, které byly přijaty dne 2. prosince 2004 včetně Programu solidarity EU o následcích teroristických hrozeb a útoků. Program solidarity EU nahrazuje předchozí program o CBRN (chemické, biologické, radiační a nukleární teroristické hrozby).

Rada došla k závěru, že Komise v rámci stávajících struktur zavede integrované opatření EU k řízení krizí s přeshraničními účinky v rámci EU. Systém „ARGUS“ bude logistickým rozhraním, které zajistí rychlý tok informací mezi stávajícími systémy rychlé výměny informací, jehož cílem bude dosažení maximální ochrany a bezpečnosti, včetně sítě donucovacích orgánů. Krizové centrum bude založeno v Komisi, jež by koordinovalo úsilí,vyhodnocovalo použitelné možnosti opatření a rozhodovalo o odpovídajících opatřeních, která mají být přijata v reakci na krizi. Výstražná informační síť rozhodující infrastruktury (CIWIN) bude zavedena jako součást Evropského programu pro ochranu rozhodující infrastruktury (EPCIP) a bude rovněž napojena na ARGUS. Rada zdůraznila potřebu integrovaného přístupu, který bude zaměřen na bezpečnost. Co se týče rozhodné infrastruktury, Rada odkázala zejména na hodnocení rizik a hrozeb a na odhalování a zjišťování teroristických hrozeb. Celkově je nutný ucelenější, integrovanější a akceschopnější přístup v bezpečnostních otázkách, který jde ruku v ruce s přehodnocením priorit finančních zásahů.

Haagský program navíc ve svém § 2.4 jasně stanoví, že „Evropská rada vyzývá Radu a Komisi, aby v rámci svých stávajících struktur a při plném respektování národních pravomocí zavedly opatření EU pro integrované a koordinované řešení krizí uvnitř EU s přeshraničními účinky, které by mělo být provedeno nejpozději do 1. července 2006“.

2.2. Cesta vpřed

Z finančního hlediska je reakcí Komise na tyto potřeby a požadavky souhrnný obecný program Bezpečnost a ochrana svobod , který zahrnuje nástroj k prevenci, připravenosti a zvládání následků teroristických útoků, jehož cílem bude zajistit řádné provádění výše zmíněného specifického mechanismu a účinnou ochranu citlivé infrastruktury proti teroristickým hrozbám. Uvedený nástroj je doplněn nástrojem k předcházení trestné činnosti a boji proti ní, který je zahrnut v obecném programu. Struktura obou specifických programů bude sladěna v nejvyšší možné míře.

Specifický program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků se zaměří na předcházení rizikům teroristických útoků a jejich omezení a na ochranu rozhodující infrastruktury. Bude také obsahovat opatření zvládání následků v té míře, v jaké nejsou zahrnuta nástrojem rychlé reakce v případě mimořádně velkých událostí a v jaké podporují EU jako prostor svobody, bezpečnosti a práva. Poskytne prostředky pro projekty v rámci celé EU, které jsou zahájeny a řízeny Komisí, umožní spolufinancování nadnárodních projektů a rovněž projektů v rámci členských států (vnitrostátní projekty), více podpoří inovace, a to s cílem převést získané zkušenosti na nadnárodní a/nebo unijní úroveň. Očekávají se především ty druhy vnitrostátních projektů, které budou ve vztahu k terorismu podporovat moderní technologii a metodologii prevence, připravenosti a krizového řízení. Tento krok je zásadní vzhledem k tomu, že občanská společnost se musí vypořádávat se stále propracovanějšími metodami teroristů.

2.3. Cíle programu

a) Definice obecných, konkrétních a pracovních cílů

Souhrnným cílem obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod je zaručit občanská práva a svobody v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva a ochránit je před trestnými činy, které mohou ohrozit jak individuální svobody, tak demokratickou společnost a právní stát. Specifický program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků přispěje k ochraně občanů, jejich svobod a společnosti před teroristickými útoky a souvisejícími událostmi a k ochraně EU jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva tím, že bude podporovat a rozvíjet opatření připravenosti a zvládání následků.

Co se týče prevence teroristických útoků a připravenosti na ně, zaměří se specifický program na:

- posilování, prosazování a podporu hodnocení rizik a hrozeb směřujících vůči rozhodující infrastruktuře, včetně místních šetření, aby se určily možné cíle teroristických útoků a možné potřeby pro zdokonalení jejich bezpečnosti,

- prosazování a podporu rozvoje společných bezpečnostních norem a výměnu znalostí a zkušeností v oblasti ochrany rozhodující infrastruktury,

- prosazování a podporu koordinace a spolupráce v oblasti ochrany rozhodující infrastruktury v rámci celé EU.

Co se týče zvládání následků teroristických útoků, zaměří se specifický program na:

- posílení, prosazování a podporu výměny znalostí, zkušeností a technologií ohledně možných následků teroristických útoků,

- posílení, prosazování a podporu rozvoje příslušné metodologie a pohotovostních plánů a

- zajištění konkrétních odborných posudků v záležitostech terorismu v rámci celkového krizového řízení, mechanismu rychlé výměny informací a civilní ochrany v reálném čase.

b) Vzájemné doplňování a soudržnost s jinými nástroji

Při přípravě specifického programu byla pozornost věnována především tomu, aby byla zajištěna soudržnost, synergie a komplementarita s jinými programy, jimiž se financují opatření v podobných nebo souvisejících oblastech politik, jejichž podpora musí být na základě různých ustanovení Smlouvy poskytnuta.

Specifický program je zaprvé doplněn druhým nástrojem vyplývajícím z obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod, kterým je specifický program Předcházení trestné činnosti a boj proti ní , jenž se zaměřuje na vymáhání práva a předcházení trestné činnosti ve smyslu Hlavy VI Smlouvy o Evropské unii. Zadruhé je zajištěno doplnění odpovídajících obecných programů o Základních právech a spravedlnosti a Solidaritě a řízení migračních toků , v otázkách, jako je například pomoc obětem, soudní spolupráce v trestních věcech a nezákonné přistěhovalectví.

Zatřetí program doplňuje jiné programy Společenství, jakými jsou například nový nástroj rychlé reakce a přípravy na mimořádně vážné události, rámcový program o výzkumu a technickém rozvoji, nový nástroj solidarity EU[14] nebo strukturální fondy.[15] Tyto nové nástroje poskytnou financování Společenství k vypořádání se se mimořádně vážnými událostmi obecně, včetně okamžité reakce (tj. poskytnutí prostředků k vypořádání se s následky katastrofy), finanční pomoc k vypořádání se s mimořádnými událostmi v důsledku krizí a v omezeném rozsahu k přípravě rychlé výměny informací. Část obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod, která se vztahuje na prevenci, připravenost a krizové řízení, připojí k tomuto obecnému mechanismu konkrétní opatření proti teroristickým hrozbám.

V případě terorismu je zapotřebí zvláštních bezpečnostních opatření a odbornosti, které přesahují koncepci obecné bezpečnosti a civilní ochrany. Například zranitelnost infrastruktury vůči teroristickým útokům musí být hodnocena podle zvláštních bezpečnostních podmínek a norem, které musí být vytvořeny vedle obecných bezpečnostních norem. V tomto směru se specifický program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků zaměřuje na hodnocení hrozeb a rizik, analýzu toho, co musí být doplněno do mechanismu obecné bezpečnosti za účelem účinné ochrany rozhodující infrastruktury před teroristickými útoky nebo rozvoje zvláštních pohotovostních plánů.[16] Odpovědností členských států je hlavně aktualizovat bezpečnost infrastruktury podle zjištěných potřeb s využitím, v případě potřeby, strukturálních fondů nebo určitých odvětvových programů (např. v oblasti dopravy, energetiky, veřejného zdraví nebo životního prostředí). V každém případě se konkrétní cíle nástroje o prevenci, připravenosti a zvládání následků teroristických útoků snaží o nepřekrývání se s takovými mechanismy financování Společenství.

3. HODNOCENÍ

Návrh Komise představující předcházející ( ex-ante ) hodnocení a předběžné hodnocení dopadu specifického programu Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků prokazuje vhodnost zvolené politické možnosti k dosažení stanovených cílů.

4. PRÁVNÍ ZÁKLAD A ODůVODNěNÍ POLITICKÉHO NÁSTROJE

4.1. Právní základ

Vzhledem k tomu, že neexistuje žádné zvláštní ustanovení, je článek 308 Smlouvy o založení Evropského společenství odpovídajícím právním základem nejen pro civilní ochranu, ale rovněž pro související opatření v oblasti prevence, připravenosti a zvládání následků.

Podle stávajících Smluv se postup přijetí právního nástroje v této oblasti značně liší od nástrojů upravujících policejní spolupráci a spolupráci při vymáhání práva (jež je předmětem úpravy Hlavy VI Smlouvy o Evropské unii). Není tudíž možné spojit všechny související cíle do obecného programu v jednom právním nástroji. Proto jsou navrhovány dva právní nástroje: specifický program Předcházení trestné činnosti a boj proti ní, který je založený na Smlouvě o Evropské unii,[17] a další specifický program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků, který vychází ze Smlouvy o založení Evropského společenství.

4.2. Činnosti definované v programu

Předpokládají se tyto různé druhy činností:

- Projekty s evropským rozměrem zahájené a řízené Komisí, mezi jinými koordinační mechanismus a sítě, analytická opatření včetně studií a opatření směřujících k rozvoji řešení, která se zvláště vztahují k projektům určitých politik;

- Nadnárodní projekty zahájené a řízené minimálně dvěma členskými státy (nebo jedním členským státem a jednou kandidátskou zemí) za podmínek stanovených v ročních pracovních programech;

- Vnitrostátní projekty v rámci členských států za podmínek níže stanovených a dalších podmínek stanovených v ročních pracovních programech;

Předpokládá se, že národní projekty budou použitelné pouze jako počáteční opatření nebo doplňující opatření (připravující nebo doplňující nadnárodní nebo evropské projekty), pokud jejich výsledky budou moci být převedeny na úroveň EU nebo pokud jiným zásadním způsobem přispějí k rozvoji politiky Unie nebo prevenci trestné činnosti a/nebo boji proti ní.

4.3. Subsidiarita a proporcionalita

Návrh respektuje zásady subsidiarity a proporcionality vyplývající z článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství a z protokolu k ní. Co se týče subsidiarity, snahou navrhovaného programu není zasahovat do oblastí, které jsou pokryty vnitrostátními programy vytvořenými vnitrostátními orgány každého členského státu, ale zaměří se na oblasti, ve kterých je očekávána přidaná hodnota na evropské úrovni. V tomto rozsahu většina opatření, která budou programem podporována, může být považována za doplňkové k národním programům s cílem dosáhnout maximální synergie s opatřeními prováděnými jedním nebo více členskými státy (které mohou zahrnovat kandidátské země).

Co se týče proporcionality, byl návrh vypracován tak, aby dosáhl maximálního zjednodušení nejen ve smyslu forem opatření – definice opatření v legislativním textu jsou ponechány co možná nejobecnější – ale rovněž ve smyslu administrativních a finančních požadavků, které se budou vztahovat na jejich provádění. Komise se snažila najít správnou rovnováhu mezi pružností a snadným použitím na jedné straně a jasným účelem a odpovídajícími finančními a procesními zárukami na druhé straně.

Na základě pokynů uvedených v protokolu o použití obou zásad je zřejmé, že otázky, jejichž řešení je cílem programu, mají nadnárodní aspekty a tudíž jakékoli opatření na unijní úrovni bude prospěšné ve srovnání s opatřeními na úrovni členských států.

4.4. Nástroj politiky

Část obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod bude přímo řízen Komisí a bude prováděn dvěma různými druhy opatření: výzvami k podání nabídek na financování projektů uvedených v rámci stanovených cílů a opatření přímo připravená Komisí za účelem dosažení uvedených cílů, ale rovněž ke sledování a hodnocení výsledků a předkládání návrhů potřebných změn a úprav.

4.5. Zjednodušení a racionalizace

Navrhovaný přístup přispěje k hlavnímu cíli zjednodušení nástrojů, a to jak ve smyslu právním, tak ve smyslu řízení a zlepšení rozpočtové struktury. Rovněž zvýší vzájemnou soudržnost a soulad a předejde zdvojování nástrojů. Zatímco k vyrovnání se s budoucími rozšířeními budou nezbytné dodatečné lidské zdroje, bude dosaženo lepšího použití lidských zdrojů tím, že se nebude pokračovat v malých rozpočtových liniích (které jsou náročné na zdroje) a že se přeskupí stávající programy do jednoho soudržného a jednotného obecného programu. Výsledkem toho bude větší proporcionalita mezi výdaji a souvisejícími administrativními náklady.

Navrhovaná racionalizace bude rovněž výhodná pro koncového uživatele, neboť zvyšuje průhlednost, jasnost a soudržnost těchto nástrojů. Budoucí příjemci budou snadněji žádat o financování díky standardizovanému přístupu a harmonizovaným prováděcím ustanovením.

Komise může rozhodnout o tom, že svěří část rozpočtového provádění programu výkonné agentuře, jak je uvedeno v čl. 54 odst. 2 písm. a) finančního nařízení. Takový druh agentury může být založen Komisí v souladu s ustanoveními finančního nařízení a jeho prováděcích pravidel a také s nařízením Rady č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství. Komise provede před přijetím tohoto rozhodnutí analýzu nákladů a výnosů, která vymezí úkoly, u nichž je ospravedlněno externí zadání, náklady koordinace a kontrol, dopad na lidské zdroje, možné úspory, účinnost a flexibilitu v provádění úkolů zadaných externě, zjednodušení použitých postupů, přiblížení opatření zadaných externě příjemcům, průhlednost Společenství a potřebu zachovat odpovídající úroveň znalostí uvnitř Komise.

5. VLIV NA ROZPOčET

Celková částka, která se předpokládá pro rámcový program Bezpečnost a ochrana svobod, je 745 milionů EUR pro období let 2007–2013 (v současných cenách). Z tohoto rámce se 142,4 milionů EUR předpokládá na specifický program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků.

6. ZÁVěR

Navrhovaný nástroj sleduje směr, který byl Komisí stanoven v oblasti politických a finančních výzev od roku 2007 dále. Záměrem je doplnit, zjednodušit a racionalizovat stávající nástroje a zabezpečit nezbytnou pružnost tak, aby bylo možné se vypořádat s novými cíli a hladce reagovat na nový právní rámec, který bude založen vstupem ústavní smlouvy v platnost.

2005/0034 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se v rámci obecného programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ stanoví specifický program „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků“ na roky 2007–2013

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 308 této smlouvy, a s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 203 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[18],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[19],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[20],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[21],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků jsou základními prvky cíle, který směřuje k udržení a rozvoji Unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva, jak vyplývá z čl. 2 čtvrté odrážky Smlouvy o Evropské unii.

(2) Společenství musí přijmout nezbytná opatření k tomu, aby zabránilo teroristům útočit na hodnoty demokracie, právního státu, otevřené společnosti, svobody našich občanů a společností a omezilo dopady útoků, které jsou kdykoli možné.

(3) Haagský program stanovený Evropskou radou v listopadu 2004[22] vyzval k opatření EU pro integrované a koordinované řešení krizí uvnitř EU s přeshraničními účinky.

(4) Přepracovaný Akční plán EU v oblasti boje proti terorismu, přijatý Evropskou radou konanou ve dnech 17. – 18. června 2004[23], jako prioritní otázky určil mimo jiné prevenci teroristických útoků a zvládání jejich následků a ochranu rozhodující infrastruktury.

(5) Dne 2. prosince 2004 přijala Rada přepracovaný Program solidarity Evropské unie v oblasti následků teroristických hrozeb a útoků[24], který zdůraznil význam hodnocení rizik a hrozeb, ochranu rozhodující infrastruktury, mechanismů ke zjišťování a určování teroristických hrozeb a politickou a akceschopnou připravenost a způsobilost ke zvládání následků.

(6) Mechanismus Společenství ke zjednodušení posílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany[25], který byl vytvořen rozhodnutím Rady (ES, Euratom) č. 2001/792 ze dne 23. října 2001, se zaměřuje na okamžitou reakci na všechny mimořádně vážné události, ale nebyl zvláště navržen pro prevenci, připravenost a zvládání následků teroristických útoků.

(7) V zájmu účinnosti, hospodárnosti a transparentnosti by měla být konkrétní opatření v oblasti prevence, připravenosti a zvládání následků teroristických útoků upravena a financována jediným programem.

(8) S ohledem na právní jistotu, soudržnost s jinými finančními programy a jejich doplnění by měly být definovány pojmy „opatření prevence a připravenosti“, „krizové řízení a zvládání následků“ a „rozhodující infrastruktura“.

(9) Opatření Komise spolu s odpovídajícími nadnárodními projekty jsou zásadní k dosažení integrovaného a koordinovaného přístupu EU. Navíc je užitečné a vhodné, aby byly v rámci členských států podporovány projekty do té míry, v jaké mohou do dalších opatření na úrovni Společenství vnést užitečné zkušenosti a znalosti, především při inspekcích a hodnocení rizik a hrozeb.

(10) Je rovněž vhodné, aby bylo třetím zemím a mezinárodním organizacím umožněno podílet se na nadnárodních projektech.

(11) Budou zajištěny potřeby doplnění jiných programů Společenství a Unie, jakými jsou například Fond solidarity EU a nástroj reakce a přípravy na mimořádně vážné události, mechanismus Společenství na podporu posílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany, rámcový program pro výzkum a rozvoj a strukturální fondy.

(12) Protože cíle tohoto programu nemohou být v dostatečné míře dosaženy na úrovni členských států, vzhledem k rozsahu a dopadu iniciativy tudíž mohou být lépe dosaženy na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(13) Výdaje programu by měly být slučitelné s limity uvedenými v okruhu 3 finančního výhledu. Je nezbytné předvídat pružnost v definování programu a umožnit tak případné úpravy jakéhokoli předpokládaného opatření, aby bylo možné reagovat na vývoj potřeb v průběhu období let 2007–2013. Rozhodnutí by se tudíž mělo omezit na obecné definice předpokládaných opatření a jejich odpovídajícího administrativního a finančního zabezpečení.

(14) Rovněž by měla být přijata odpovídající opatření, aby se předešlo nesrovnalostem a podvodům, a měly by být učiněny nezbytné kroky k znovuzískání ztracených, chybně zaplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Společenství[26] a nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí.[27]

(15) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[28], a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady 1605/2002[29], která chrání finanční zájmy Společenství, musí být použita s ohledem na zásadu jednoduchosti a soudržnosti ve volbě rozpočtového nástroje, na omezení počtu případů, kdy si Komise zachovává přímou odpovědnost za jejich provádění a řízení a na požadovanou proporcionalitu mezi částkou zdrojů a administrativou, která je s jejich použitím spojena.

(16) V souladu s článkem 2 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[30] by měla opatření pro provádění tohoto rozhodnutí být přijata použitím poradního postupu upraveného v článku 3 tohoto rozhodnutí. To je vhodné, neboť program nemá významný dopad na rozpočet Společenství.

(17) Pro přijetí tohoto rozhodnutí nestanoví Smlouva o založení Evropského společenství a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii jiné pravomoci než pravomoci uvedené v článku 308, případně v článku 203.

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Předmět

Rozhodnutí zřizuje pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 specifický program „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků“, dále jen „program“, jako součást obecného programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ za účelem posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Rozhodnutí se nepoužije na záležitosti upravené Nástrojem rychlé reakce v případech mimořádně vážných událostí.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1. „prevencí a připraveností“ opatření směřující k prevenci a/nebo omezení rizika teroristického útoku a/nebo jeho následků, zejména prostřednictvím hodnocení rizik a ohrožení, inspekcí a rozvoje společných norem technologie a metodologie;

2. „zvládáním následků“ opatření, která omezují průběžné následky teroristických útoků a která jsou nezbytná pro ochranu Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

3. „rozhodující infrastrukturou“ věcné zdroje, služby, komunikační zařízení, sítě a/nebo majetek, jejichž narušení nebo zničení by mělo vážný dopad na zdraví, ochranu, bezpečnost a ekonomický blahobyt občanů nebo na účinné fungování Evropské unie nebo vlád jejích členských států.

Článek 3

Obecné cíle programu

1. Program přispěje k ochraně občanů, jejich svobod a společnosti před teroristickými útoky a souvisejícími událostmi a k ochraně Evropské unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

2. Obecné cíle programu přispějí k rozvoji jiných politik Unie a Společenství, jakými jsou politika soudní spolupráce v trestních věcech, ochrana životního prostředí, veřejné zdraví, doprava, výzkum a technologický rozvoj a ekonomická a sociální soudržnost.

Článek 4

Konkrétní cíle

1. V rámci obecných cílů bude program posilovat, prosazovat a rozvíjet opatření v oblasti prevence, připravenosti a zvládání následků, pokud nejsou upravena jiným specifickým právním nástrojem.

2. Co se týče předcházení teroristickým útokům a připravenosti na ně, je cílem programu:

4. posilovat, prosazovat a podporovat hodnocení rizik a hrozeb směřujícím vůči rozhodující infrastruktuře, včetně místních šetření, aby se určily možné cíle teroristických útoků a možné potřeby pro zdokonalení jejich bezpečnosti,

5. prosazovat a podporovat rozvoj společných bezpečnostních norem a výměnu znalostí a zkušeností v oblasti ochrany rozhodující infrastruktury,

6. prosazovat a podporovat koordinaci a spolupráci v oblasti ochrany rozhodující infrastruktury v rámci celé Unie.

3. Co se týče zvládání následků v případě teroristických útoků, je cílem programu:

7. posilovat, prosazovat a podporovat výměnu znalostí, zkušeností a technologií ohledně možných následků teroristických útoků,

8. posilovat, prosazovat a podporovat rozvoj příslušné metodologie a pohotovostních plánů,

9. zajišťovat vstup odborných posudků v záležitostech terorismu v rámci celkového krizového řízení, mechanismu rychlé výměny informací a civilní ochrany v reálném čase.

Článek 5

Způsobiláopatření

1. Ke sledování obecných a konkrétních cílů, které jsou upraveny v článcích 3 a 4, program finančně podpoří následující druhy opatření:

10. Projekty evropského rozměru navržené a řízené Komisí;

11. Nadnárodní projekty, na nichž se musí podílet partneři alespoň ze dvou členských států nebo alespoň z jednoho členského státu a kandidátské země;

12. Národní projekty v rámci členských států, které

13. připravují nadnárodní projekty a/nebo opatření Společenství („počáteční opatření“),

14. doplňují nadnárodní projekty a/nebo opatření Společenství („doplňující opatření“),

15. přispívají k rozvoji inovativních metod a/nebo technologií, které mohou být převedeny na opatření na úrovni Společenství, nebo takové metody nebo technologie rozvíjejí se zřetelem na jejich převedení do jiného členského státu a/nebo kandidátské země nebo

16. jinak zásadně přispívají k ochraně Unie a jejích občanů proti teroristickým útokům;

2. Finanční podpora může být poskytnuta především na:

17. opatření k akceschopné spolupráci a koordinaci (posilování tvorby sítí, vzájemné důvěry a porozumění, rozvoje pohotovostních plánů, výměny a šíření informací, zkušeností a osvědčených postupů),

18. analytická, monitorovací, hodnotící, kontrolní a inspekční opatření,

19. rozvoj a převod technologií a metodologií, které se především týkají sdílení informací a interoperability,

20. výcvik a výměna zaměstnanců a odborníků a

21. opatření směřující k zvýšení povědomí a šíření informací.

Článek 6

Přístup k programu

1. Žádosti o projekty mohou být předloženy orgány nebo organizacemi, které mají právní subjektivitu a jsou usazené v členských státech.

2. Návrhy na národní projekty podle čl. 5 odst. 1 písm. c) postoupí Komisi členské státy. Komise každoročně stanoví datum pro postoupení návrhů a rozhodne o nich podle čl. 8 odst. 4.

3. Třetí země a mezinárodní organizace se mohou účastnit nadnárodních projektů jako partneři, avšak nemohou projekty předkládat.

Článek 7

Typy zásahů

1. Finanční podpora Společenství může mít následující právní formy:

22. dotace,

23. veřejné zakázky.

2. Dotace Společenství jsou přidělovány prostřednictvím výzev k předkládání návrhů, s výjimkou náležitě opodstatněných a ojedinělých případů naléhavé potřeby nebo případů, kdy není pro dané opatření z důvodu charakteristiky příjemce jiná možnost, a jsou poskytovány prostřednictvím provozních dotací a dotací na činnost. Nejvyšší podíl spolufinancování bude stanoven ročními pracovními programy.

3. Předpokládají se výdaje na doprovodná opatření, které budou pokryty prostřednictvím zadávání veřejných zakázek. Z těchto finančních prostředků Společenství jsou hrazeny nákupy služeb a zboží, zejména výdaje na informace a komunikaci, přípravu, provádění, sledování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů.

Článek 8

Prováděcí opatření

1. Komise provádí finanční podporu Společenství v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, dále jen „finanční nařízení“.

2. K provedení programu přijme Komise v mezích stanovených obecnými cíli, které jsou upraveny v článku 3, roční pracovní program, jenž určí své konkrétní cíle, tématické priority, popis doprovodných opatření předpokládaných čl. 7 odst. 3, a pokud je to nezbytné, seznam dalších opatření.

3. Roční pracovní program podléhá schválení v souladu s postupem upraveným v čl. 9 odst. 2.

4. Hodnotící a zadávací postupy, které se týkají dotací na činnost, zohlední mimo jiné tato kritéria:

24. soulad s ročním pracovním programem, obecnými cíli uvedenými v článku 3 a opatřeními, která byla zavedena v různých oblastech, jak vyplývá z článků 4 a 5;

25. kvalita navrhované činnosti, jež zahrnuje koncepci, organizaci, prezentaci a očekávané výsledky;

26. požadovaná částka, která má být financována Společenstvím, a její kompatibilita s očekávanými výsledky;

27. dopad očekávaných výsledků na obecné cíle upravené v článku 3 a na opatření, která byla přijata v různých oblastech, jak vyplývá z článků 4 a 5.

Článek 9

Výbor

1. Komisi napomáhá výbor složený ze zástupců členských států, jemuž bude předsedat představitel Komise, dále jen „výbor“.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 10

Vzájemné doplňování

1. Vyžaduje se synergie, soulad a komplementarita s jinými nástroji Unie a Společenství. Jedná se mimo jiné o programy Předcházení trestné činnosti a boj proti ní[31] a Trestní soudnictví[32], dále rámcové programy pro výzkum a technický rozvoj a Fond solidarity Evropské unie a nástroj rychlé reakce a přípravy na mimořádně vážné události.

2. Program může sdílet prostředky s jinými nástroji Společenství a Unie, zejména s programem Předcházení trestné činnosti a boj proti ní tak, aby prováděl opatření, která budou naplňovat cíle jak programu, tak jiných nástrojů Společenství/Unie.

3. Opatření financovaná podle tohoto rozhodnutí neobdrží ke stejnému účelu finanční podporu z jiného finančního nástroje Společenství/Unie. Příjemci prostředků z programu poskytnou Komisi informace týkající se prostředků, které obdrželi z rozpočtu Společenství a z dalších zdrojů, a také informaci o aktuálních žádostech o financování.

Článek 11

Rozpočtové prostředky

Rozpočtové prostředky, které jsou určeny na opatření vyplývající z tohoto programu, budou uvedeny v ročních položkách souhrnného rozpočtu Evropské unie. Použitelné roční rozpočtové položky povoluje rozpočtový orgán v mezích finančních výhledů.

Článek 12

Monitorování

1. Příjemce předloží technickou a finanční zprávu o vývoji prací na jakémkoli opatření financovaném z programu. Konečná zpráva bude předložena v průběhu tří měsíců po ukončení opatření. Komise stanoví formu a obsah zpráv.

2. Aniž jsou dotčeny audity, které vypracovává Účetní dvůr ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními kontrolními orgány nebo složkami podle článku 248 Smlouvy o založení Evropského společenství, nebo jakékoli inspekce prováděné podle článku 279 písm. c) této smlouvy, mohou úředníci nebo jiní zaměstnanci Komise v případě opatření financovaných tímto programem provádět kontroly na místě, včetně namátkových kontrol.

3. Smlouvy a dohody, jakožto výsledky provádění programu, upraví zejména dohled a finanční kontrolu, kterou vykonává na místě, je-li to potřeba, Komise (nebo jakýkoli zástupce, jehož k tomu zmocnila), a audit, který provede Účetní dvůr.

4. Příjemce finanční podpory Společenství uchová k dispozici pro Komisi všechny podkladové dokumenty, ježse týkají výdajů na opatření, po dobu pěti let následujících po poslední platbě, která byla uskutečněna ve prospěch jakéhokoli opatření.

5. Na základě výsledků zpráv a kontrol vzorků uvedených v odstavcích 1 a 2 upraví Komise, bude-li to nezbytné, rozsah nebo podmínky přidělování finanční podpory, která byla původně schválena, a rovněž rozvrh plateb.

6. Komise podnikne jakékoli další kroky, které jsou nutné k ověření, zda financovaná opatření jsou prováděna řádně a v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí a finančního nařízení.

Článek 13

Ochrana finančních zájmů Společenství

1. Komise zajistí, že v případě, kdy jsou prováděna opatření financovaná podle stávajícího rozhodnutí, budou finanční zájmy Společenství chráněny prostřednictvím preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem, a to prostřednictvím účinných kontrol a vymáhání částek, které byly neoprávněně zaplaceny. Pokud Komise zjistí nesrovnalosti, uloží účinné, odpovídající a odrazující pokuty v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999.

2. Co se týče opatření Společenství financovaných tímto programem, nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 se vztahují na veškerá porušení ustanovení právních předpisů Společenství, včetně porušení smluvních povinností založených na základě programu, které vyplývají z jednání hospodářského subjektu nebo opomenutí takového jednání, které má nebo by mohlo mít neblahý vliv na souhrnný rozpočet Evropských společenství nebo na rozpočty, jež spravují, v podobě neoprávněné položky výdajů.

3. Komise omezí, pozastaví nebo odebere částku finanční podpory přidělenou na opatření, zjistí-li nesrovnalosti, včetně nesouladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí, rozhodnutí v jednotlivém případě, smlouvy nebo dohody, jež přiděluje předmětnou finanční podporu, nebo vyjde-li najevo, že bylo opatření změněno bez vyžádání souhlasu Komise způsobem, který je v rozporu s povahou projektu nebo jeho prováděcími podmínkami.

4. Pokud nebyly dodrženy časové lhůty nebo pokud postupem v rámci provádění opatření byla ospravedlněna pouze část přidělené finanční podpory, vyzve Komise příjemce, aby v rámci stanovené doby předložil své stanovisko. Neposkytne-li příjemce uspokojivou odpověď, může Komise zrušit zbývající finanční podporu a vyžadovat splacení částek, které již byly zaplaceny.

5. Každá neoprávněně získaná částka bude vrácena Komisi. Ke každé částce, která nebyla vrácena ve stanovené době a za podmínek vyplývajících z finančního nařízení, budou připočteny úroky.

Článek 14

Hodnocení

1. Program bude pravidelně monitorován tak, aby bylo možné sledovat provádění opatření, která jsou na jeho základě vykonána.

2. Komise zajistí pravidelné, nezávislé a externí hodnocení programu.

3. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě:

28. prozatímní hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto programu nejpozději do 31. března 2010;

29. sdělení o pokračování tohoto programu nejpozději do 31. prosince 2010;

30. následnou hodnotící zprávu nejpozději do 31. března 2015.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Účinnosti nabývá dne 1. ledna 2007.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI

Příprava finančních výhledů na roky 2007–2013 byla od samého počátku řízena přístupem vycházejícím z potřeb jednotlivých politik tak, aby byl zajištěn soulad mezi politickými cíli a částkami, které jsou určeny k jejich dosažení. V této souvislosti je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva považováno za jednu z hlavních priorit Evropské unie na nadcházející roky a má být podporováno prostřednictvím podstatně zvýšených finančních prostředků. Komise ve sděleních „Budování naší společné budoucnosti – politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie na roky 2007–2013“ [33] a „ Finanční výhledy na roky 2007–2013“ [34] také zdůraznila význam použití přezkumu právních nástrojů pro účely příštích finančních výhledu, aby se směřovalo k větší jednoduchosti. Komise rozvržením svých návrhů na tři obecné programy orientované na jednotlivé politiky („Solidarita a řízení migračních toků“, „Základní práva a spravedlnost“, „Bezpečnost a ochrana svobod“) určuje jasný rámec rozvoje finančních zásahů Společenství, které směřují k podpoře tří cílů, práva, svobody a bezpečnosti.

2. ODůVODNěNÍ NAVRHOVANÝCH OPATřENÍ

2.1. Rozbor problému

Evropská unie se v rámci svého cíle, který spočívá v udržování a rozvoji Unie jako prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zavázala, že občanům poskytne větší úroveň bezpečnosti tím, že zavede opatření k předcházení trestné činnosti a boji proti ní, a to zejména prostřednictvím spolupráce mezi donucovacími orgány, včetně policie. Stanovení nutné potřeby četných opatření v oblasti této politiky zahájilo proces, v jehož rámci role Unie postupně roste. Počínaje tak zvaným Vídeňským akčním plánem[35] a především na základě směrů vytyčených Evropskou radou z Tampere z roku 1999 reagovala Unie hlavně prostřednictvím legislativních opatření, ale rovněž programů finanční pomoci. Ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu a v haagském programu, který byl přijat Evropskou radou v listopadu 2004, bude upraveno další vysvětlení role Unie. Bezpečnostní otázky získaly, zejména s ohledem na hrozby terorismu, novou naléhavost, a vyžadují tedy integrovanější a akceschopnější přístup. Zároveň bude muset politika Unie směřující k předcházení jiným formám trestné činnosti, než je terorismus, a boji proti ní, vstoupit do mnohem akceschopnější fáze, přičemž probíhající rozvoj právních předpisů zůstává v této oblasti důležitý.

2.2. Cesta vpřed

Souhrnný obecný program Bezpečnost a ochrana svobod, který spojuje možnosti financování podle stávajícího programu AGIS s doplňkovými skutečnostmi a prioritami, představuje navrhovanou reakci na tyto výzvy. Zahrnuje to výměnu informací s nezbytnou podporou informačních technologií, stanovení a interoperabilitu databází, bezpečnou komunikační technologii a metodologii, stěžejní koncepty, jako například vymáhání práva vedené zpravodajskými službami, spolupráci veřejného a soukromého sektoru a nové přístupy k předcházení trestné činnosti. Co se týče terorismu, musí být úsilí vzájemně propojeno s mechanismem civilní ochrany, což zajistí jak připravenost na případné rizika a hrozby terorismu, tak rychlou reakci na ně. Struktura obou specifických programů bude sladěna v nejvyšší možné míře.

Pokud se jedná o předcházení trestné činnosti a boj proti ní, spolufinancování nadnárodních projektů v rámci programu AGIS (o otázkách, jakými například jsou vzdělávání, výměnné programy, studie, konference, semináře a jiná opatření k podpoře spolupráce) a podpora prostřednictvím provozních dotací se ukázaly jako užitečné a budou na základě tohoto návrhu pokračovat. Navrhované rozhodnutí Rady současně vysvětlí možnosti financování celounijních projektů navržených a řízených Komisí. Navíc bude možné spolufinancovat bilaterální a vnitrostátní projekty tak, aby se posílily inovace, jejichž cílem je převést získané zkušenosti na nadnárodní a/nebo unijní úroveň, a zároveň se usnadnily žádosti o takové projekty. Záměrem je, aby tento dodatečný druh financování více rozvinul technologii a škálu dostupných metodologií k vymáhání práva a předcházení trestné činnosti. Vzhledem k tomu, že veřejné orgány a občanská společnost musí držet tempo se stále propracovanějšími metodami pachatelů trestných činů, a to zejména v případě, kdy je trestná činnost organizovaná a funguje přes vnitrostátní hranice, je nezbytné učinit další krok.

2.3. Cíle programu

a) Definice obecných, konkrétních a pracovních cílů

Celkovým cílem obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod je zaručit občanská práva a svobody v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva a ochránit je proti trestným činům, které mohou ohrozit individuální svobody, demokratickou společnost a právní stát.

Cílem specifického programu Předcházení trestné činnosti a boj proti ní je především přispívat k vysoké úrovni bezpečnosti občanů předcházením organizované nebo neorganizované trestné činnosti a bojem proti ní, a to zejména proti terorismu, obchodu s lidmi, trestným činům proti dětem, nedovolenému obchodu s drogami a nedovolenému obchodu se zbraněmi, korupci a podvodům.

V rámci těchto obecných cílů mohou být stanovena tři základní témata:

- prosazovat a rozvíjet koordinaci, spolupráci a vzájemné porozumění mezi donucovacími orgány, jinými vnitrostátními orgány a příslušnými orgány EU;

- posilovat, podporovat a rozvíjet horizontální metody a nástroje, které jsou nezbytné ke strategickému předcházení trestné činnosti a boji proti ní, například spolupráci veřejného a soukromého sektoru, osvědčené postupy v předcházení trestné činnosti, porovnatelné statistické údaje a aplikovanou kriminologii a

- prosazovat a rozvíjet správné postupy ochrany obětí trestných činů a jejich svědků.

b) Vzájemné doplňování a soudržnost s jinými nástroji

Při přípravě programu byla pozornost věnována především tomu, aby byla zajištěna soudržnost, komplementarita a synergie s jinými programy financujícími opatření v podobných oblastech politik, kterým musí být na základě různých ustanovení Smlouvy podpora poskytnuta.

Program je zaprvé doplněn druhým nástrojem vyplývajícím z obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod, kterým je specifický program Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků , jenž přesahuje pojmy vymáhání práva a předcházení trestné činnosti ve smyslu Hlavy VI Smlouvy o Evropské unii tím, že poskytuje nezbytnou vazbu na připravenost a zvládání následků, včetně ochrany zranitelné infrastruktury.

Zadruhé, doplnění obecných programů Základní práva a spravedlnost a Solidarita a řízení migračních toků musí být zajištěno, a to především z hlediska následujících linií:

- Zatímco je důraz přiloženého návrhu kladen na vymáhání práva ve smyslu spolupráce mezi policií a dalšími donucovacími orgány jinými než soudy, část programu Základní práva a spravedlnost týkající se trestního soudnictví se zaměřuje na soudnictví;

- Co se týče pomoci obětem, zaměřuje se specifický program Předcházení trestné činnosti a boj proti ní na jejich ochranu před hrozbami trestných činů, zatímco výše uvedený nástroj upravený v obecném programu Základní práva a spravedlnost se zabývá obecnou pomocí obětem na soudní, sociální a/nebo správní úrovni;

- Co se týče nezákonného přistěhovalectví, v rámci obecného programu Solidarita a řízení migračních toků se fond vnějších hranic zabývá výměnou zvláštních zpravodajských služeb, zatímco se specifický program Předcházení trestné činnosti a boj proti ní zabývá výměnou informací mezi donucovacími orgány.

Zatřetí, program rovněž doplňuje jiné programy Společenství, jako je například rámcový program výzkum a rozvoj, Fond solidarity EU, nástroj reakce a přípravy na mimořádně vážné události a strukturální fondy.

3. HODNOCENÍ

Pracovní dokument Komise, který představuje předcházející ( ex-ante ) hodnocení a předběžné hodnocení dopadu obecného programu Bezpečnost a ochrana svobod prokazuje vhodnost zvolené možnosti politiky k dosažení stanovených cílů.

První výroční zpráva o provádění programu AGIS jasně dokládá velký zájem budoucích příjemců. Komise obdržela více návrhů, než může být dostupným rozpočtem financováno.

Většina projektů podle programu AGIS se týká buď spolupráce mezi donucovacími orgány (48,2 % počtu spolufinancovaných projektů), nebo předcházení trestné činnosti a/nebo boje proti zvláštním formám trestné činnosti (37,5 % spolufinancovaných projektů). Zpráva rovněž uvádí, že zdaleka nejdůležitějšími druhy opatření jsou konference a semináře a že tvoří téměř polovinu (46,4 %) celkového počtu spolufinancovaných projektů. Druhá relevantní skupina, která představuje 26,8 %, se týká výzkumu, studií a zakládání sítí. Školení a výměnné programy, které jsou ze své povahy složitější k provedení než výše uvedená opatření, představují pátý (20,5 %) z počtu spolufinancovaných projektů.

Zpráva uvádí, že nicméně velká část obdržených žádostí nesplňovala požadavky, které byly stanoveny ve výzvě k předkládání žádostí, a to vzhledem k problémům, s nimiž se žadatelé setkali při vyplňování žádostí a jiných elektronických formulářů nebo při plnění jiných důležitých kritérií.

Z toho vyplývá, že je potřebné zjednodušit především postup, jenž se týká projektů obsahujících inovativní přístupy, ať již ve smyslu řízení, metodologie nebo technologie. Může být často obtížné najít ve vhodnou dobu partnery v jiných členských státech, když je projekt stále ještě v časném a inovativním stádiu. Měla by tudíž být doplněna možnost bilaterálních a národních projektů, aby se podpořily inovativní druhy projektů.

Závěrem může být uvedeno, že v případě celounijních opatření, jakými jsou například školení a výměnné programy nebo koordinační mechanismy nebo sítě, bývá nutné politické vedení ze strany Komise a/nebo, je-li to vhodné, odpovědných orgánů EU. To ospravedlňuje a vysvětluje rámec projektů navržených a/nebo řízených Komisí.

4. PRÁVNÍ ZÁKLAD A ODůVODNěNÍ POLITICKÉHO NÁSTROJE

4.1. Právní základ

Článek 30 Smlouvy o Evropské unii upravuje rozsah společných opatření v oblasti policejní spolupráce a spolupráce jiných příslušných orgánů při předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování, včetně spolupráce vnitrostátních orgánů s Europolem (čl. 30, odst. 2). Tento právní základ zahrnuje všechny cíle specifického programu Předcházení trestné činnosti a boj proti ní. Ačkoli soudní spolupráce není specifickým cílem tohoto programu, článek 31 Smlouvy o Evropské unii by v něm měl být rovněž obsažen, neboť finanční zásahy by měly zahrnovat určitá související opatření, která se týkají spolupráce např. mezi policejními a soudními orgány.

Co se týče formy právního nástroje a příslušného postupu, čl. 34 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii upravuje rozhodnutí Rady v oblasti předcházení trestné činnosti a boje proti ní. Navrhovaný právní základ je tedy vzhledem k účelu specifického programu odpovídající.

Podle stávajících Smluv se postup přijetí právního nástroje v oblasti policejní spolupráce a spolupráce při vymáhání práva významně liší od postupu v případě civilní ochrany. Není tudíž možné spojit všechny související cíle do obecného programu v jednom právním nástroji. Následkem toho jsou navrhovány dva nástroje: první, specifický program „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“, jehož základem je Smlouva o Evropské unii; druhý, program „Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků“, jehož základem je Smlouva o založení Evropského společenství.[36]

4.2. Činnosti definované v programu

Předpokládají se tyto různé druhy činností:

- Projekty evropského rozměru navržené a řízené Komisí, mezi jinými koordinační mechanismus a sítě, analytická opatření včetně studií a opatření směřujících k rozvoji řešení, která se zvláště vztahují ke konkrétním projektům politik, školení a výměně zaměstnanců;

- Nadnárodní projekty navrženéa řízené minimálně dvěma členskými státy (nebo jedním členským státem a jednou kandidátskou zemí) za podmínek stanovených v ročních pracovních programech;

- Vnitrostátní projekty v rámci členských států za podmínek níže stanovených a dalších podmínek stanovených v ročních pracovních programech;

- Provozní dotace přidělované nevládním organizacím, jež na neziskovém základě sledují cíle s evropským rozměrem za podmínek stanovených v ročních pracovních programech.

Předpokládá se, že vnitrostátní projekty budou použitelné pouze jako počáteční opatření nebo doplňující opatření (připravující nebo doplňující nadnárodní nebo evropské projekty), pokud jejich výsledky budou moci být převedeny na úroveň EU nebo pokud jiným významným způsobem přispějí k rozvoji politiky Unie nebo předcházení trestné činnosti a/nebo boji proti ní.

4.3. Subsidiarita a proporcionalita

Návrh respektuje zásady subsidiarity a proporcionality, jak vyplývají z článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství a z protokolu k ní. Co se týče subsidiarity, snahou navrhovaného programu není zasahovat do oblastí, které jsou pokryty vnitrostátními programy vytvořenými vnitrostátními orgány každého členského státu, ale zaměří se na oblasti, ve kterých je očekávána přidaná hodnota na evropské úrovni. V tomto rozsahu většina opatření, která budou programem podporována, může být považována za doplňkové k národním programům s cílem dosáhnout maximální synergie s opatřeními prováděnými jedním nebo více členskými státy (které mohou zahrnovat kandidátské země).

Co se týče proporcionality, byl návrh vypracován tak, aby dosáhl maximálního zjednodušení nejen ve smyslu forem opatření - definice opatření v legislativním textu jsou ponechány co možná nejobecnější – ale rovněž ve smyslu administrativních a finančních požadavků, které se použijí na jejich provádění. Komise se snažila najít správnou rovnováhu mezi pružností a snadným použitím na jedné straně a jasným účelem a odpovídajícími finančními a procesními zárukami na druhé straně.

Na základě pokynů uvedených v protokolu o použití obou zásad je zřejmé, že otázky, jejichž řešení je cílem programu, mají nadnárodní aspekty a tudíž jakékoli opatření na unijní úrovni bude prospěšné ve srovnání s opatřeními na úrovni členských států.

4.4. Zjednodušení a racionalizace

Navrhovaný přístup přispěje hlavnímu cíli zjednodušení nástrojů, jak ve smyslu právním, tak ve smyslu řízení, a k zlepšení rozpočtové struktury. Rovněž zvýší vzájemné doplnění a soudržnost mezi nástroji a předejde jejich zdvojování. Zatímco k vyrovnání se s budoucími rozšiřováními budou nezbytné dodatečné lidské zdroje, bude dosaženo lepšího použití lidských zdrojů tím, že se nebude pokračovat v malých rozpočtových liniích (které jsou náročné na zdroje) a že se přeskupí stávající programy do jednoho sourodého a jednotného programu. Výsledkem toho bude větší proporcionalita mezi výdaji a souvisejícími správními náklady.

Navrhovaná racionalizace bude rovněž výhodná pro koncového uživatele, neboť zvyšuje průhlednost, jasnost a soudržnost těchto nástrojů. Budoucí příjemci budou snadněji žádat o financování díky standardizovanému přístupu a harmonizovaným prováděcím ustanovením.

Komise může rozhodnout o tom, že svěří část rozpočtového provádění programu výkonné agentuře, jak je uvedeno v čl. 54 odst. 2 písm. a) finančního nařízení. Takový druh agentury může být založen Komisí v souladu s ustanoveními finančního nařízení a jeho prováděcích pravidel a také s nařízením Rady č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství. Komise provede před přijetím tohoto rozhodnutí analýzu nákladů a výnosů, která vymezí úkoly, u nichž je ospravedlněno externí zadání, náklady koordinace a kontrol, dopad na lidské zdroje, možné úspory, účinnost a flexibilitu v provádění úkolů zadaných externě, zjednodušení použitých postupů, blízkost opatření zadaných externě příjemcům, průhlednost Společenství a potřebu zachovat odpovídající úroveň znalostí uvnitř Komise.

Navrhovaný nový nástroj sleduje směr, který byl Komisí určen v oblasti politických a finančních výzev od roku 2007. Záměrem je doplnit, zjednodušit a racionalizovat stávající nástroje a zabezpečit nezbytnou pružnost tak, aby bylo možné se vypořádat s novými cíli a hladce reagovat na nový právní rámec, který bude založen vstupem ústavní smlouvy v platnost.

5. VLIV NA ROZPOčET

Celková částka, která se předpokládá na rámcový program Bezpečnost a ochrana svobod, je 745 milionů EUR pro období let 2007–2013 (v běžných cenách). Z tohoto rámce se 602.6 milionů EUR předpokládá na program Předcházení trestné činnosti a boj proti ní.

2005/0035 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY,

kterým se v rámci obecného programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ stanoví specifický program „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“ pro období let 2007–2013 General Programme “Security and Safeguarding Liberties”

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropské unie, a zejména na články 30 a 31 a čl. 34 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[37],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[38],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Předcházením organizované i neorganizované trestné činnosti a bojem proti ní bude v souladu se zněním čl. 2 čtvrté odrážky a článku 29 Smlouvy o Evropské unii dosaženo cíle Unie poskytovat svým občanům v prostoru svobody, bezpečnosti a práva vysokou úroveň ochrany.

(2) K ochraně svobody a bezpečnosti svých občanů a společnosti před trestnou činností musí Unie zavést nezbytná opatření, která budou směřovat k účinnému a efektivnímu předcházení všech forem trestné činnosti, jejich odhalování, objasňování a stíhání, především v případech s přeshraničním prvkem.

(3) V návaznosti na závěry přijaté na zasedání Evropské rady v Tampere v říjnu 1999[39] Evropská rada v haagském programu z listopadu 2004[40], v prohlášení o terorismu ze září 2001 a března 2004,[41] a v Evropské drogové strategii z prosince 2004[42] znovu zdůraznila jako prioritu rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a to zejména ochranu občanů před různými trestnými činnostmi prostřednictvím předcházení trestné činnosti a boje proti ní .

(4) Rámcový program o policejní a soudní spolupráci v trestních věcech (AGIS), který byl stanoven rozhodnutím Rady 2002/630/JHA ze dne 22. července 2002[43], významně přispěl k posílení spolupráce mezi policií a jinými donucovacími orgány a soudními orgány v členských státech a ke zlepšení vzájemného porozumění a vzájemné důvěry v jejich policejní, soudní, právní a administrativní systémy.

(5) Je nutné a vhodné, aby se rozšířily možnosti financování opatření, jež směřují k předcházení trestné činnosti a boji proti ní, a přehodnotily modality v zájmu účinnosti, hospodárnosti a transparentnosti.

(6) Opatření Komise a nadnárodní projekty jsou nadále důležité pro dosažení užší a lepší spolupráce a koordinace mezi členskými státy. Navíc je užitečné a vhodné, aby byly v rámci členských států podporovány projekty tak, aby mohly poskytnout užitečné zkušenosti a znalosti pro další opatření na unijní úrovni.

(7) Vzhledem k tomu, že trestná činnost překračuje hranice, je vhodné umožnit třetím zemím a mezinárodním organizacím účastnit se nadnárodních projektů.

(8) Je třeba zajistit potřeby doplnění jiných programů Společenství a Unie, jakými jsou například rámcový program výzkum a rozvoj, Fond solidarity Evropské unie, nástroj reakce a připravenosti na mimořádně vážné události a strukturální fondy.

(9) Protože cíle opatření, která mají být přijata především k předcházení organizované a přeshraniční trestné činnosti a boji proti ní, nemohou být v dostatečné míře dosaženy na úrovni členských států, vzhledem k rozsahu a dopadu iniciativy tudíž mohou být lépe dosaženy na unijní úrovni, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství. V souladu se zásadou proporcionality, upravenou v uvedeném článku, toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(10) V souladu s čl. 41 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii je nutné a vhodné financovat operativní výdaje podle Hlavy VI z rozpočtu Společenství.

(11) Výdaje programu by měly být slučitelné s limity uvedenými v okruhu 3 finančního výhledu. Je nezbytné předvídat pružnost v definování programu a umožnit tak případné úpravy jakéhokoli předpokládaného opatření, aby bylo možné reagovat na vývoj potřeb v průběhu období let 2007–2013. Rozhodnutí by se tudíž mělo omezit na obecné definice předpokládaných opatření a jejich odpovídajícího administrativního a finančního zabezpečení.

(12) Opatření nutná k provádění tohoto rozhodnutí budou přijata v souladu s postupy v něm stanovenými a za pomoci poradního výboru. Tento postup je dostatečný, neboť program nemá významný dopad na rozpočet Společenství.

(13) Rovněž by měla být přijata odpovídající opatření, aby se předešlo nesrovnalostem a podvodům, a měly by být učiněny nezbytné kroky k znovuzískání ztracených, chybně zaplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Společenství[44] a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí.[45]

(14) Nařízení Rady (ES, Euratom) 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[46], a nařízení Komise (ES, Euratom) 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady 1605/2002[47], která chrání finanční zájmy Společenství, musí být použita s ohledem na zásadu jednoduchosti a soudržnosti ve volbě rozpočtového nástroje, na omezení počtu případů, kdy si Komise zachovává přímou odpovědnost za jejich provádění a řízení a na požadovanou proporcionalitu mezi částkou zdrojů a administrativou, která je s jejich použitím spojena.

(15) Je žádoucí nahradit Rámcový program policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (AGIS)[48] od 1. ledna 2007 dále tímto programem a novým Programem trestního soudnictví.[49]

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Předmět

Rozhodnutí zřizuje na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 specifický program „Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“, dále jen „program“, jako součást obecného programu „Bezpečnost a ochrana svobod“ za účelem posílení prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

Článek 2

Obecné cíle programu

1. Program přispěje k vysoké úrovni bezpečnosti občanů předcházením organizované i neorganizované trestné činnosti a bojem proti ní, zejména proti terorismu, obchodu s lidmi a trestným činům proti dětem, nedovolenému obchodu s drogami a nedovolenému obchodu se zbraněmi, korupci a podvodům.

2. Aniž jsou dotčeny cíle a pravomoci Evropských společenství, přispívají obecné cíle tohoto programu rozvoji politik Společenství.

Článek 3

Témata a konkrétní cíle

1. Program se skládá ze tří témat:

31. vymáhání práva

32. předcházení trestné činnosti a kriminologie

33. ochrana svědků a obětí.

2. V rámci obecných cílů program přispěje následujícím konkrétním cílům:

34. prosazovat a rozvíjet koordinaci, spolupráci a vzájemné porozumění mezi donucovacími orgány, jinými vnitrostátními orgány a příslušnými orgány Unie;

35. posilovat, prosazovat a rozvíjet horizontální metody a nástroje, které jsou nezbytné ke strategickému předcházení trestné činnosti a boji proti ní a kterými jsou například spolupráce veřejného a soukromého sektoru, osvědčené postupy v prevenci trestné činnosti, porovnatelné statistické údaje a aplikovaná kriminologie a

36. prosazovat a rozvíjet správné postupy ochrany obětí trestných činů a svědků.

3. Program se nevztahuje na soudní spolupráci. Může však zahrnovat opatření směřující ke spolupráci mezi soudními orgány a donucovacími orgány.

Článek 4

Zpusobilá opatření

1. Ke sledování obecných a konkrétních cílů, které jsou upraveny v článcích 2 a 3, program finančně podpoří následující druhy opatření:

37. Projekty evropského rozměru navržené a řízené Komisí;

38. Nadnárodní projekty, na nichž se musí podílet partneři alespoň ze dvou členských států nebo alespoň z jednoho členského státu a kandidátské země;

39. Vnitrostátní projekty v rámci členských států, které

40. připravují nadnárodní projekty a/nebo opatření Unie („počáteční opatření“),

41. doplňují nadnárodní projekty a/nebo Unie („doplňující opatření“),

42. přispívají k rozvoji inovativních metod a/nebo technologií, které mohou být převedeny na opatření na úrovni Unie, nebo takové metody nebo technologie rozvíjejí se zřetelem na jejich převedení do jiného členského státu a/nebo kandidátské země nebo

43. jinak významně přispívají k rozvoji politiky Unie, která je zaměřena na předcházení trestné činnosti a/nebo boji proti ní;

44. Provozní dotace pro nevládní organizace, které na neziskovém základě sledují cíle tohoto programu na evropské úrovni.

2. Finanční podpora může být poskytnuta především na

- opatření k akceschopné spolupráci a koordinaci (posilování tvorby sítí, vzájemné důvěry a porozumění, rozvoje pohotovostních plánů, výměny a šíření informací, zkušeností a správného postupu)

- analytická, monitorovací a hodnotící opatření,

- rozvoj a převod technologií a metodologií,

- výcvik a výměna zaměstnanců a odborníků a

- opatření směřující k zvýšení povědomí a šíření informací.

Článek 5

Přístup k programu

1. Program je určen donucovacím orgánům, jiným veřejným a/nebo soukromým orgánům, zástupcům a institucím, včetně místních, regionálních a národních orgánů, sociálních partnerů, univerzit, statistických úřadů, sdělovacích prostředků, nevládních organizací, orgánům spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem a odpovídajícím mezinárodním orgánům.

2. Žádosti o projekty a granty na opatření mohou být předloženy orgány nebo organizacemi, které mají právní subjektivitu a jsou usazené v členských státech.

3. Návrhy na národní projekty podle čl. 4 odst. 1 písm. c) postoupí Komisi členské státy. Komise každoročně stanoví datum pro postoupení návrhů a rozhodne o nich podle čl. 7 odst. 4.

4. Třetí země a mezinárodní organizace se mohou účastnit nadnárodních projektů jako partneři, avšak nemohou projekty předkládat.

Článek 6

Typy zásahů

1. Finanční podpora Unie může mít následující právní formy:

45. dotace,

46. veřejné zakázky.

2. Dotace Unie jsou přidělovány prostřednictvím výzev k předkládání návrhů, s výjimkou náležitě opodstatněných a ojedinělých případů naléhavé potřeby nebo případů, kdy není pro dané opatření z důvodu charakteristiky příjemce jiná možnost, a jsou poskytovány prostřednictvím provozních dotací a dotací na činnost. Nejvyšší podíl spolufinancování bude stanoven ročními pracovními programy.

3. Předpokládají se výdaje na doprovodná opatření, které budou pokryty prostřednictvím zadávání veřejných zakázek. Z těchto finančních prostředků Společenství a Unie jsou hrazeny nákupy služeb a zboží, zejména výdaje na informace a komunikaci, přípravu, provádění, sledování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů.

Článek 7

Prováděcí opatření

1. Komise provádí finanční podporu Unie v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, dále jen „finanční nařízení“.

2. K provedení programu přijme Komise v mezích stanovených obecnými cíli, které jsou upraveny v článku 2, roční pracovní program, jenž vymezí své konkrétní cíle, tématické priority, popis doprovodných opatření předpokládaných čl. 6 odst. 3, a pokud je to nezbytné, seznam dalších opatření.

3. Roční pracovní program podléhá schválení v souladu s postupem upraveným v článku 9.

4. Hodnotící a zadávací postupy, které se týkají dotací na činnost, zohlední mimo jiné následující kritéria:

47. soulad s ročním pracovním programem, obecnými cíli uvedenými v článku 2 a opatřeními, která byla zavedena v různých oblastech, jak vyplývá z článků 3 a 4;

48. kvalita navrhované činnosti, jež zahrnuje koncepci, organizaci, prezentaci a očekávané výsledky;

49. požadovaná částka, jež má být financována z prostředků Unie, a její kompatibilita s očekávanými výsledky;

50. dopad očekávaných výsledků na obecné cíle upravené v článku 2 a na opatření, která byla přijata v různých oblastech, jak vyplývá z článků 3 a 4.

5. Žádosti o provozní dotace uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d) budou mimo jiné hodnoceny z hlediska:

51. souladu s cíli programu;

52. kvality plánovaných opatření;

53. možného multiplikačního účinku těchto opatření na veřejnost;

54. zeměpisného dopadu prováděných opatření;

55. míry poměru nákladu a výnosu navrhovaných opatření.

Článek 8

Výbor

1. Komisi napomáhá výbor složený ze zástupců členských států, jemuž bude předsedat představitel Komise, dále jen „výbor“.

2. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 9

Poradní postup

1. Odkazuje-li se na tento článek, zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci, v případě potřeby i hlasováním.

2. Stanovisko je uvedeno do zápisu; každý členský stát může požadovat, aby v zápisu bylo uvedeno jeho stanovisko.

3. Komise stanovisko poskytnuté výborem zohlední v co nejvyšší míře. Rovněž musí informovat výbor o způsobu, kterým bylo přihlédnuto k jeho stanovisku.

Článek 10

Vzájemné doplňování

1. Vyžaduje se synergie, soulad a komplementarita s jinými nástroji Unie a Společenství. Jedná se mimo jiné o programy Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků,[50] Trestní soudnictví[51], rámcové programy o výzkumu a technickém rozvoji[52] a Fond solidarity Evropské unie a nástroj rychlé reakce a přípravy na mimořádně vážné události.[53]

2. Program může sdílet prostředky s jinými nástroji Unie a Společenství, zejména s programem Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků tak, aby prováděl opatření, která budou naplňovat cíle jak programu, tak jiných nástrojů Unie/Společenství.

3. Opatření financovaná podle tohoto rozhodnutí neobdrží kestejnému účelu finanční podporu z jiného finančního nástroje Společenství/Unie. Příjemci prostředků z programu poskytnou Komisi informace týkající se prostředků, které obdrželi z rozpočtu Společenství a z dalších zdrojů, a také informaci o aktuálních žádostech o financování.

Článek 11

Rozpočtové prostředky

Rozpočtové prostředky, které jsou určeny na opatření vyplývající z tohoto programu, budou uvedeny v ročních položkách souhrnného rozpočtu Evropské unie. Použitelné roční rozpočtové položky povoluje rozpočtový orgán v mezích finančních výhledů.

Článek 12

Monitorování

1. Příjemce předloží technickou a finanční zprávu o vývoji prací na jakémkoli opatření financovaném z programu. Konečná zpráva bude předložena v průběhu tří měsíců po ukončení opatření. Komise stanoví formu a obsah zpráv.

2. Aniž jsou dotčeny audity, které vypracovává Účetní dvůr ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními kontrolnímí orgány nebo složkami podle článku 248 Smlouvy o založení Evropského společenství, nebo jakékoli inspekce prováděné podle článku 279 písm. c) této smlouvy, mohou úředníci nebo jiní zaměstnanci Komise v případě opatření financovaných tímto programem provádět kontroly na místě, včetně namátkových kontrol.

3. Smlouvy a dohody, jakožto výsledky provádění programu, upraví zejména dohled a finanční kontrolu, kterou vykonává na místě, je-li to potřeba, Komise (nebo jakýkoli zástupce, jehož k tomu zmocnila), a audit, který provede Účetní dvůr.

4. Příjemce finanční podpory uchová k dispozici pro Komisi všechny podkladové dokumenty, které se týkají výdajů na opatření, po dobu pěti let následujících po poslední platbě, která byla uskutečněna ve prospěch jakéhokoli opatření.

5. Na základě výsledků zpráv a kontrol vzorků uvedených v odstavcích 1 a 2 upraví Komise, bude-li to nezbytné, rozsah nebo podmínky přidělování finanční podpory, která byla původně schválena, a rovněž rozvrh plateb.

6. Komise podnikne jakékoli další kroky, které jsou nutné k ověření, zda financovaná opatření jsou prováděna řádně a v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí a finančního nařízení.

Článek 13

Ochrana finančních zájmů Společenství

1. Komise zajistí, že v případě, kdy jsou prováděna opatření financovaná podle stávajícího rozhodnutí, budou finanční zájmy Společenství chráněny prostřednictvím preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem, a to prostřednictvím účinných kontrol a vymáháníčástek, které byly neoprávněně zaplaceny. Pokud Komise zjistí nesrovnalosti, uloží účinné, odpovídající a odrazující pokuty v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999.

2. Co se týče opatření Unie financovaných tímto programem, nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 se vztahují na jakékoli porušení ustanovení právních předpisů Společenství, včetně porušení smluvních povinností založených na základě programu, které vyplývá z jednání hospodářského subjektu nebo opomenutí takového jednání, které má nebo by mohlo mít neblahý vliv na souhrnný rozpočet Evropské unie nebo na rozpočty, jež spravují, v podobě neoprávněné položky výdajů.

3. Komise omezí, pozastaví nebo odebere částku finanční podpory přidělenou na opatření, zjistí-li nesrovnalosti, včetně nesouladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí, rozhodnutí v jednotlivém případě, smlouvy nebo dohody, jež přiděluje předmětnou finanční podporu, nebo vyjde-li najevo, že bylo opatření změněno bez vyžádání souhlasu Komise způsobem, který je v rozporu s povahou projektu nebo jeho prováděcími podmínkami.

4. Pokud nebyly dodrženy časové lhůty nebo pokud postupem v rámci provádění opatření byla ospravedlněna pouze část přidělené finanční podpory, vyzve Komise příjemce, aby v rámci stanovené doby předložil své stanovisko. Neposkytne-li příjemce uspokojivou odpověď, může Komise zrušit zbývající finanční podporu a vyžadovat splacení částek, které již byly zaplaceny.

5. Každá neoprávněně získaná částka bude vrácena Komisi. Ke každé částce, která nebyla vrácena ve stanovené době a za podmínek vyplývajících z finančního nařízení, budou připočteny úroky.

Článek 14

Hodnocení

1. Program bude pravidelně monitorován tak, aby bylo možné sledovat provádění opatření, která jsou na jeho základě vykonána.

2. Komise zajistí pravidelné, nezávislé a externí hodnocení programu.

3. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě:

56. prozatímní hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění tohoto programu nejpozději do 31. března 2010;

57. sdělení o pokračování programu nejpozději do 31. prosince 2010;

58. následnou hodnotící zprávu nejpozději do 31. března 2015.

Článek 15

Přechodná ustanovení

1. S účinností od 1. ledna 2007 toto rozhodnutí nahradí odpovídající ustanovení rozhodnutí 2002/630/SVV, kterým se stanoví rámcový program pro policejní a soudní spolupráci v trestních věcech (AGIS).[54]

2. Opatření zahájená před 31. prosincem 2006 podle rozhodnutí 2002/630/SVV se až do svého ukončení řídí tímto rozhodnutím.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Účinnosti nabývá ode dne 1. ledna 2007.

FINANCIAL STATEMENT

LEGISLATIVE FINANCIAL STATEMENT

1. NAME OF THE PROPOSAL :

Programme “Security and Safeguarding Liberties“

Proposal for a Council Decision creating the programme “Prevention of and Fight against Crime” for the period 2007-2013

Proposal for a Council Decision creating the programme “Prevention, Preparednessand Consequence Management of Terrorism” for the period 2007-2013

2. ABM / ABB FRAMEWORK

1805 – Law enforcement cooperation and fight of and against general and organised crime

3. BUDGET LINES

3.1. Budget lines (operational lines and related technical and administrative assistance lines (ex- B.A lines)) including headings :

Financial Perspectives 2007-2013 : Heading 3.

3.2. Duration of the action and of the financial impact:

2007-2013

3.3. Budgetary characteristics ( add rows if necessary ) :

Budget line | Type of expenditure | New | EFTA contribution | Contributions from applicant countries | Heading in financial perspective |

Prevention of and fight against crime | Non-comp | Diff | No | NO | No | No 3 |

Prevention, Preparedness and Consequence Management of Terrorism | Non-comp | Diff | Yes | NO | No | No 3 |

4. SUMMARY OF RESOURCES

4.1. Financial Resources

4.1.1. Summary of commitment appropriations (CA) and payment appropriations (PA)

EUR million (to 3 decimal places)

…………………… | f |

TOTAL CA including co-financing | a+c+d+e+f |

4.1.2. Compatibility with Financial Programming

X Proposal is compatible with next financial programming 2007-2013

( Proposal will entail reprogramming of the relevant heading in the financial perspective.

( Proposal may require application of the provisions of the Interinstitutional Agreement[55] (i.e. flexibility instrument or revision of the financial perspective).

4.1.3. Financial impact on Revenue

X Proposal has no financial implications on revenue

( Proposal has financial impact – the effect on revenue is as follows:

NB: All details and observations relating to the method of calculating the effect on revenue should be shown in a separate annex.

EUR million (to one decimal place)

Prior to action [Year n-1] | Situation following action |

Total number of human resources | 37,5 | 40 | 44 | 47,5 | 51 | 54 | 55 |

5. CHARACTERISTICS AND OBJECTIVES

5.1. Need to be met in the short or long term

As regards the prevention of and the fight against crime , the support aiming to achieve the general and specific objectives will be aimed at three main areas:

a) law enforcement : to promote and develop coordination and cooperation between national authorities, in particular between law enforcement agencies;

b) crime prevention and criminology : to stimulate, promote and develop strategies, dialogue and partnership in respect of crime prevention, statistics and criminology;

c) protection of witnesses and victims : to promote and develop the means of protecting witnesses and victims of crime.

The scale of resources has been assessed in light of the needs, and giving the evolving nature of these, a mid-term review clause is included to enable progress in meeting the objectives and priorities to be reassessed.

As regards Prevention, Preparedness and Consequence Management of Terrorism, financial support will be targeted at a number of crucial areas, in particular, at:

- the establishment of a secure, rapid alert system which ensures a link between communication networks warning of threats to public safety and security, be they related to law enforcement agencies or other bodies;

- the identification and protection of critical infrastructure, i.e. infrastructure vulnerable to terrorist threats, consisting of all those facilities, networks and services which, if disrupted or destroyed, would have a serious impact on the health, safety, security and/or the economic well-being of EU citizens and/or on the effective functioning of government;

- the undertaking of audits, monitoring and evaluation activities to identify existing weaknesses, establish best practice in Member States and recommend legislative or other action where deficiencies are found with the aim of increasing the overall preparedness of the EU in the face of terrorism;

The impacts likely to result from the above actions are described within the extended impact assessment.

5.2. Value-added of Community involvement and coherence of the proposal with other financial instruments and possible synergy

The added value of the instruments is to provide the basis for efficient cooperation between law enforcement and other relevant authorities, with the aim of all Member States being able to put in place minimum levels of measures (both legislative and operational) to protect against crime and the threat of terrorist attack. This would mean that there is no “weak point” within the EU and within its critical infrastructure which could be exploited by organised crime (‘safe haven’) or terrorist, while also providing a level playing field for law enforcement authorities and for the private sector.As such, it is an integral part of creating an area of justice, freedom and security.

As regards improving the quantity and quality of law enforcement relevant information available to national authorities, the EU intervention to supplement national action will allow to overcome existing systemic resistances within and between the different bodies involved. This additional support to the necessary improvements to existing communication channels and infrastructures at European level adds value by increasing capacity – indeed, individual action at national level would not be capable of achieving the same results.

In relation to previous activities in this area, the current proposal will offer a comprehensive framework and contribute to the creation of systematic procedures for cooperation on law enforcement and countering the threat of terrorism as well as for cooperation between public authorities and the private sector. Where actions or initiatives are envisaged at EU level, these will be based on effective sharing of experience and best practice, so increasing efficiency and contributing to an overall reduction in the ‘unit costs’ of combating crime and responding to both the threat and consequences of terrorist attack. In addition, there will be a leverage effect, in the sense that contributions will also be made by grant beneficiaries, both because this is a requirement of EU funding and because of the effects of successful pilot projects and the development of best practice in encouraging national governments to provide more funding and support.

With regard to Prevention, Preparedness and Consequence Management of Terrorism, cooperation will have spin-off effects in terms of better targeted research on security against attack, leading to new innovative technology developments, harmonised and more efficient minimum industry security standards, more efficient resource planning and allocation, increased civil protection capacity, the development of emergency contingency plans and so on. Cooperation plus the centralised coordination of operations, while fully respecting national competences, provides the means for achieving greater efficiency and operational capability in respect of preparedness and of establishing a more rapid and effective system for consequence management throughout the EU.

Complementarity with other JLS programmes:

The Security programme and the two main strands which it comprises have the common goal, along with the two other JLS framework programmes, of establishing an area of freedom, security and justice in the EU where basic human rights are fully respected. Each of the three JLS programmes is designed to address particular aspects which are a critical part of the creation of such an area in the EU, given the integration of national economies and the goal of ensuring free movement of people as well as goods, services and capital between countries. As such, they tackle issues affecting freedom, security and justice which arise from the creation of economic and monetary union and the abolition of internal borders and which can only be effectively addressed at EU level. These issues are to do with cooperation, harmonisation, coordination of activities, the exchange and sharing of critical information and best practices and techniques, and establishing solidarity mechanisms for sharing the costs involved in pursuing common and agreed objectives in an equitable way.

They are reflected in the objectives set out in the Hague Programme adopted by the European Council in November 2004, which include: guaranteeing fundamental human rights throughout the EU, establishing minimum procedural safeguards and common access to justice, extending the mutual recognition of judicial decisions, fighting organised cross-border crime and the threat of terrorism, ensuring protection in accordance with international treaties to those in need, and regulating migration flows and controlling the external borders of the EU.

Each of the JLS framework programmes is aimed at pursuing these objectives in a complementary way without duplicating activities.

The activities under the Security programme, therefore, are designed to contribute to making the EU a safer place to live, where people can enjoy their basic freedoms without fear of crime or the threat of terrorist attack. As such, they are complementary to the activities undertaken under both the Solidarity and Justice programmes which have parallel aims. More specifically, the fight against organised, cross-border crime and against trafficking of people and drugs is complementary to the efforts made under the Solidarity programme to prevent illegal entry into the EU through the establishment of effective external border controls. The same applies to the measures taken to combat the threat of terrorism, including in particular exchange of information between relevant national, and EU-level, authorities, which both contribute to and are supported by the activities undertaken to control illegal entry.

The prevention of and fight against crime, by reinforcing law enforcement cooperation as well as to support the protection of witnesses and victims of crime, is also complementary to the actions supported under the Fundamental Rights and Justice programme to fight violence and to ensure the protection of fundamental rights (in particular as regards data protection) as well as to facilitate access to justice.

Complementarity with other instruments:

The support for the protection of victims and witnesses of crime funded under this programme is complementary to the support available under the Initiative on Fundamental Rights and Justice (particularly the instruments on criminal justice and on fight against violence) ) which provides general assistance to victims of trafficking and violent crime.

As regards the training of police officers an instrument already exists: the European College of Police (CEPOL), that could also provide the basis for such action on exchange of staff between police services.If CEPOL becomes a body financed by the EU budget, the dividing line between this and the new instrument will need to be reassessed.

In relation to improved information exchange, a close coordination will be ensure to create synergies between the existing projects in different areas (SIS, VISION, EURODAC) as well as forthcoming initiatives (VIS, SIS II). Also, the implementation of existing legislation in related areas will be closely monitored, to reap the benefits in terms of overcoming systemic resistances.

Complementarity with the objectives and tasks of Europol will be kept under review to avoid any overlap between proposals under this programme and Europol’s role.

On civil protection in general, the new Solidarity Instrument and the Response and Preparation Instrument for major emergencies will provide financial means both for immediate crisis management measures and for general preparation to crises. Apart from accidents and natural disasters, this will also include disasters caused by terrorist acts. Complementarity will be ensured on two levels: first, the instrument “Prevention, Preparedness and Consequence Management of Terrorism” will focus on integrating aspects of security and law enforcement into the rapid alert and crisis management system; second, on critical infrastructure and preparedness, it will focus on assessing and identifying the specific needs from a security point of view, while the Response and Preparation Instrument for major emergencies will focus on general civil protection (i.e. mainly relief to affected persons and if need be the environment).

5.3. Objectives, expected results and related indicators of the proposal in the context of the ABM framework

A key objective of the “Security” framework programme is to simplify and rationalise instruments both in legal and management terms, to streamline the budget structure, to increase coherence and consistency between programmes and avoid duplication of instruments.

The proposed simplification and rationalisation will benefit the end users as it increases the visibility, clarity and coherence of the instruments. Potential beneficiaries will find it easier to apply for funding in the different areas as a result of a more standardised approach and implementing provisions.

Delivery through alternative delivery mechanisms (externalisation, or shared management) has been examined in detail but was considered not appropriate at this stage.

The results envisaged could not be expected to be achieved at lower cost for several reasons:

- The level of intervention could not be lowered without running the risk of reducing the programme's impact to such a low level that the EU added value would be lost. The specific aims are set to be both achievable, given the resources proposed and in line with the expectations of the beneficiaries. The present proposal has carefully estimated the cost of reaching its objectives.

- The range of measures envisaged under this Programme will address those issues which cannot be handled by individual Member State from within their own financial and/or technical resources, and which require intervention at EU, bilateral or multilateral level, in order to optimise their effectiveness at least cost.

- The harmonisation and the simplification of the procedures will also contribute to avoiding duplication and focusing actions more effectively on EU added-value.

- The rationalisation of the monitoring and evaluation procedures will enable better outcomes to achieved and will make it more possible for multiplier effects to be generated.

- With regard to volume crime, the Programme is based on the premise that certain co-operation activities need to be taken at EU level in order to support prevention activities in the Member States more effectively, to avoid duplication of effort and to use resources more efficiently.

- A number of measures, for example in relation to crime statistics and crime proofing, are horizontal in nature and will support the development of effective policy and legislative responses to crime in all its manifestations.

5.4. Method of Implementation

Show below the method(s) chosen for the implementation of the action.

X Centralised Management

X Directly by the Commission

ٱ Indirectly by delegation to:

ٱ Executive Agencies

ٱ Bodies set up by the Communities as referred to in art. 185 of the Financial Regulation

ٱ National public-sector bodies/bodies with public-service mission

ٱ Shared or decentralised management

ٱ With Member states

ٱ With Third countries

ٱ Joint management with international organisations (please specify)

Relevant comments:

In order to achieve the full objectives of the action programme under the provisions of the current Treaties, it has been decided to split the action programme into 2 legal instruments relating to 2 different legal bases as stated in Mr. Vitorino’s Communication to the Commission (SEC(2004) 1195, 28.9.2004), the actions proposed are provided through the current Treaties. The legal bases required to establish the programmes have been limited in number as far as the current Treaties allow, while within and across the new programmes common delivery, management and implementation mechanisms are set in place.

In order to achieve the general and specific and operational objectives, each programme within the “”Security and Safeguarding Liberties” envisage a range of actions, such as:

a) Projects initiated and managed by the Commission with a European dimension;

b) Transnational projects, which must involve partners in at least two Member States, or at least one Member State and an applicant country;

c) National projects within Member States, which

- prepare transnational projects and/or Commission actions (“starter measures”),

- complement transnational projects and/or Commission actions (“complementary measures”)

- contribute to developing innovative methods and/or technologies with a potential for transferability to actions on Union level, or develop such methods or technologies with a view to transferring them to other Member States and/or applicant countries, or

- contribute otherwise considerably to developing the Union policy on preventing and/or combating crime;

Operating grants for non-governmental organisations pursuing on a non-profit basis objectives of this programme on a European dimension.

In particular, support may be provided for :

- actions on operational cooperation and coordination (strengthening networking, mutual confidence and understanding, exchange and dissemination of information, experience and best practices)

- analytical, monitoring and evaluation activities,

- development and transfer of technology and methodology,

- training, exchange of staff and experts, and

- awareness and dissemination activities.

Methods of implementation :

The above mentioned type of actions may be financed either by :

- A service contract following a call for tenders ;

- A subsidy following a call for proposals.

The Commission will implement the above actions in accordance with the annual work programme to be adopted. The Commission will implement this Action programme and may have recourse to technical and/or administrative assistance to the mutual benefit of the Commission and of the beneficiaries, for example to finance outside expertise on a specific subject.

The Commission may decide to entrust part of the budget implementation to an executive agency, as referred to in Article 54, para. 2(a) of the Financial Regulation. This agencies shall be designated by the Commission in conformity with the provisions of the Financial Regulation and more specifically with the principles of economy, effectiveness and efficiency. Before proceeding to implement the delegation, the Commission shall ensure, by mean of a prior assessment that the creation of agencies is in compliance with sound financial management.

6. MONITORING AND EVALUATION

6.1. Monitoring system

A comprehensive monitoring system will be set-up in order to regularly follow up the implementation of the activities carried out under each strand. This system should allow for the collection of information relating to the financial implementation and to the physical outputs of the programme, across the types of action and the target groups included in the programme. The information will be collected at project level - indeed, for any action financed by the programme, the beneficiary shall submit technical and financial reports on the progress of the work, as well as a final report after the completion of the action. The precise configuration of the monitoring system, as well as the type of indicators to be set-up will be the object of further study in the process leading to the implementation of the programme. Indeed, a study on delivery mechanisms and related cost-effectiveness aspects is foreseen to take place during 2005.

According to legal requirements and Commission’s evaluation policy, the programme will be evaluated at mid-term to assess its continuing relevance and draw useful lessons for the remainder of its implementation. A review of the programme may take place then, if considered necessary. A final evaluation will take place at the end of the programming period to assess the results of the programme and advise on its follow-up. These reports will be prepared under the responsibility of the Commission, and shall be submitted to the European Parliament and the Council.

6.2. Evaluation

6.2.1. Ex-ante evaluation

Cfr. Extended Impact Assessment.

6.2.2. Measures taken following an intermediate/ex-post evaluation (lessons learned from similar experiences in the past)

Cfr. Extended Impact Assessment

6.2.3. Terms and frequency of future evaluation

As regards the prevention of and the fight against crime and the Prevention, Preparedness and Consequence Management of Terrorism the timetable set in the proposal is as follows :

- no later than 31 March 2010, the Commission shall submit to the European Parliament and the Council an interim evaluation report on the results obtained and the qualitative and quantitative aspects of the implementation of this programme;

- no later than 31 December 2010, the Commission shall submit to the European Parliament and the Council a Communication on the continuation of this programme;

- no later than 31 March 2015, the Commission shall submit to the European Parliament and the Council an ex post evaluation report.

7. ANTI-FRAUD MEASURES

The Commission shall ensure that, when actions financed under the present programme are implemented, the financial interests of the Community are protected by the application of preventive measures against fraud, corruption and any other illegal activities, by effective checks and by the recovery of the amounts unduly paid and, if irregularities are detected, by effective, proportional and dissuasive penalties, in accordance with Council Regulations (EC, Euratom) No 2988/95 and (Euratom, EC) No 2185/96, and with Regulation (EC) No 1073/1999 of the European Parliament and of the Council.

For the Community actions financed under this programme, the notion of irregularity referred to in Article 1, paragraph 2 of Regulation (EC, Euratom) No 2988/95 shall mean any infringement of a provision of Community law or any breach of a contractual obligation resulting from an act or omission by an economic operator, which has, or would have, the effect of prejudicing the general budget of the Communities or budgets managed by them, by an unjustifiable item of expenditure.

Contracts and agreements shall provide in particular for supervision and financial control by the Commission (or any representative authorized by it) and audits by the Court of Auditors, if necessary on-the-spot.

8. DETAILS OF RESOURCES

8.1. Objectives of the proposal in terms of their financial cost (Prix 2004)

Commitment appropriations in EUR million (to 3 decimal places)

Other staff financed by art. XX 01 04/05 |

TOTAL | 37,5 | 40 | 44 | 47,5 | 51 | 54 | 55 |

8.2.2. Description of tasks deriving from the action

Task N° | Title | Description | Number |

MANAGEMENT |

1 | Management | 2 |

POLICY DEFINITION AND PROGRAMMING |

2 | Policy Making | Definition of strategy, legal base,… | 3 |

3 | Programme definition | Establishment of annual work programme (i.e. financing decision) and interservice consultation | 0,5 |

4 | Interface with relevant EC programmes & actions | interservice coordination in order to ensure complementarity-synergy with other policies | 1 |

5 | Interface with other Institutions and Member States | Interface Council,EP ensuring the appropriate reporting, information, questions, briefing requests | 0,5 |

6 | Information and Communication | 1. Information and publicity activities 2. EUROPA Web site | 0,5 |

7 | Committee interface - chair & secretariat | 1 |

8 | Budgeting | APS,PDB,AAR,BIP,RAL - Preparation - Follow-up - Reporting | 0,5 |

PROGRAMME : RECEPTION, SELECTION AND AWARD OF PROJECTS, FINANCIAL AND LEGAL COMMITMENTS |

9 | Preparation Calls for proposals | 1,5 |

10 | Reception and evaluation proposals/mult-annual and annual programmes | (also involves staff involved in 12,13,14 and 15) | 8 |

11 | Award decisions | 0,5 |

12 | Financial Commitment | Preparation, maintenance and closure of all financial commitments + subconsequent amendments | 2 |

13 | Legal Commitment | Preparation, Signature, Closure of all juridical commitments + subconsequent amendments | 4 |

PROGRAMME : MONITORING OF PROJECTS |

14 | Payments - Initiation | Preparation and Processing of all Prefinancing, Intermediate and Final Payments (including verification supporting docs) | 4 |

15 | Project Monitoring | Receipt and assessment of reports , requests for information, project visits | 4 |

PROCUREMENT, CONTROL AND AUDIT |

16 | Ex- ante verification of transactions, setting up of control standards | Setting up appropriate control standards | 2 |

17 | Financial Audit | Ex-post Audit of expenditure / implementation | 2 |

18 | Internal audit | Verification of compliance with ICS | 1 |

19 | Procurement procedures | Drafting, procedures and autorisation of procurement procedures for projects and technical assistance (evaluation, studies,…) , including JPC, Helpdesk procurement procedures | 2 |

20 | Reporting | Report of Authorinsing Officer, RAA, relations with Court of Auditors… | 1 |

SUPPORT SERVICES |

21 | Filing and Archiving | Database, digital and hardcopy filing | 1 |

22 | Programme Evaluation | Ex ante - Mid term - Final evaluation | 2 |

23 | IT Support | Specific development of IT Tools related to monitoring and implementation | 2 |

OVERHEAD |

24 | Administration (Overhead) | CIS, Translations,HRM,Logistics,… | 9 |

TOTAL | 55 |

8.2.3. Sources of human resources (statutory)

(When more than one source is stated, please indicate the number of posts originating from each of the sources)

( Posts currently allocated to the management of the programme to be replaced or extended

( Posts pre-allocated within the APS/PDB exercise for year n

( Posts to be requested in the next APS/PDB procedure

( Posts to be redeployed using existing resources within the managing service (internal redeployment)

( Posts required for year n although not foreseen in the APS/PDB exercise of the year in question

8.2.4. Other Administrative expenditure included in reference amount (XX 01 04/05 – Expenditure on administrative management)

EUR million (to 3 decimal places)

Missions | 20*1000 + 10*3000 | 50.000 |

Meetings & Conferences | 5*30000 | 150.000 |

Compulsory meetings | 2*15000 | 30.000 |

Non-compulsory meetings | 1*40000 | 40.000 |

Studies & consultations | 2*150000 | 300.000 |

Information systems | 1*100000 | 100.000 |

[1] Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu. Budování společné budoucnosti – politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie na roky 2007–2013 KOM(2004) 101, 10.2.2004. Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu. Finanční výhledy na roky 2007–2013, KOM(2004) 487, 14.7.2004.

[2] Úř. věst. C 19, 23.1.1999, s. 1.

[3] Některá opatření Společenství, jakým je například rozhodnutí Rady o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany (Úř. věst. L 297, 15.11.2001), byla přijata na základě tohoto článku.

[4] Sdělení KOM(2004) 698 o předcházení teroristickým útokům, připravenosti a reakci na ně, KOM(2004) 700 o financování terorismu, KOM(2004) 701 o prevenci a zvládání následků a KOM(2004) 702 o ochraně rozhodující infrastruktury.

[5] KOM(2004) 221.

[6] KOM(2004) 376.

[7] KOM(2004) 429.

[8] KOM(2004) 487, 14.7.2004, s. 22

[9] Viz sdělení KOM(2004) 702 o ochraně rozhodující infrastruktury

[10] Rozhodnutí Rady ze dne 22. července 2002, Úř. věst. L 203, 1.8.2002, s. 5.

[11] Pokud se to bude týkat několika programů se vztahem k prostoru svobody, bezpečnosti a práva, provádění těchto programů bude soustředěno, bude-li to možné, do jedné výkonné agentury.

[12] KOM(2004) 101, 10.2.2004.

[13] KOM(2004) 487, 14.7.2004.

[14] Návrh Komise na vytvoření Fondu solidarity EU, KOM(2005) 108, a na vytvoření nástroje rychlé reakce a přípravy na mimořádně vážné události, KOM(2005) 113.

[15] Viz rovněž mechanismus Společenství, kterým se zjednodušuje posílená spolupráce v oblasti pomocných zásahů v civilní ochraně a který umožňuje poskytování asistenčních zásahů v případě mimořádně vážných událostí, zejména nehod, rozhodnutí Rady ze dne 23. října 2001, Úř. věst. L 297, 15.11.2001, s. 7.

[16] Viz sdělení KOM(2004) 702 o ochraně rozhodující infrastruktury

[17] KOM(2005) …..

[18] Úř. věst. C …

[19] Úř. věst. C …

[20] Úř. věst. C …

[21] Úř. věst. C …

[22] Úř. věst. C ... (viz dokument Rady 14292/04).

[23] Úř. věst. C … (viz dokument Rady 10679/2/04 REV 2 + ADD 1).

[24] Úř. věst. C ... (viz dokument Rady 15480/04, 15232/04 REV 2).

[25] Úř. věst. L 297, 15.11.2001, s. 7.

[26] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[27] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[28] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[29] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[30] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[31] Úř. věst.

[32] Úř. věst.

[33] KOM(2004) 101, 10.2.2004.

[34] KOM(2004) 487, 14.7.2004.

[35] Úř. věst. C 19, 23.1.1999, s. 1.

[36] KOM ….

[37] Úř. věst. C …

[38] Úř. věst. C …

[39] Úř. věst. C

[40] Úř. věst. C …

[41] Úř. věst. C …

[42] Úř. věst. C …

[43] Úř. věst. L 203, 1.8.2002, s. 5.

[44] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[45] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[46] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[47] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[48] Úř. věst. L 203, 1.8.2002, s. 5.

[49] ….

[50] …

[51] …

[52] …

[53] …

[54] Úř. věst. L 203, 1.8.2002, s. 5.

[55] See points 19 and 24 of the Interinstitutional agreement.

[56] Additional columns should be added if necessary i.e. if the duration of the action exceeds 6 years