20.5.2005 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 121/14 |
STANOVISKO č. 2/2005
k návrhu nařízení Rady o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti (KOM(2004) 492 v konečném znění ze dne 14. července 2004)
(podle druhého pododstavce čl. 248 odst. 4, ES)
(2005/C 121/02)
OBSAH
1–29 |
OBECNÉ PŘIPOMÍNKY |
30 |
SPECIFICKÉ PŘIPOMÍNKY |
ÚČETNÍ DVŮR EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropských společenství, a zejména na čl. 5, 10, 158 až 162, druhý pododstavec čl. 248 odst. 4 a články 274 a 279 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1), jakož i na prováděcí pravidla k tomuto nařízení (2),
s ohledem na žádost Rady o stanovisko k tomuto návrhu, kterou Účetní dvůr obdržel dne 3. ledna 2005,
s ohledem na návrh obecného nařízení předloženého Komisí (3),
s ohledem na rozšířené posouzení dopadu na návrh regulačního balíčku, který reviduje nařízení týkající se řízení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (4),
s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o odpovědnosti členských států a Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (5),
s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Budování naší společné budoucnosti — politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie“ (6),
s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu k finančnímu výhledu na období 2007–2013 (7),
s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 2/2004 (8) o modelu „jednotného auditu“,
vzhledem k těmto důvodům:
Podle článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství vyvíjí Společenství činnost v oblastech, které nespadají do jeho výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů navržených akcí z důvodu jejich rozsahu či účinků může být lépe dosaženo na úrovni Společenství.
Podle článku 274 Smlouvy o založení Evropského společenství Komise plní rozpočet na vlastní odpovědnost v souladu se zásadami řádného finančního řízení a členské státy spolupracují s Komisí, aby zajistily využití rozpočtových prostředků v souladu s těmito zásadami.
V oblasti strukturálních fondů a Fondu soudržnosti plní Komise rozpočet na základě sdíleného řízení spolu s členskými státy ve smyslu čl. 53 odst. 3 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství. Článek 54 uvedeného nařízení stanoví, že přenesené úkoly plnění musí být jasně stanoveny a v plném rozsahu kontrolovány.
Účinná a účelná vnitřní kontrola rozpočtu Evropské unie předpokládá stanovení jasných a konzistentních cílů, zajištění efektivní koordinace, předkládání informací o nákladech a přínosech a zajištění jednotného uplatňování pravidel.
Systémy vnitřní kontroly týkající se příjmů a výdajů Evropské unie by měly poskytovat přijatelnou záruku, že příjmy jsou vybírány a výdaje vynakládány v souladu s ustanoveními platných právních předpisů a zdroje jsou optimálně využívány,
PŘIJAL TOTO STANOVISKO:
OBECNÁ ZJIŠTĚNÍ
Úvod
1. |
Návrh nařízení v podstatě zachovává rámec, který byl vytvořen v předcházejícím programovém období. Kromě toho se zaměřuje konkrétně na podstatnější zjednodušení finančních nástrojů a výběru témat a obecněji na systémy realizace, řízení a kontroly. Účetní dvůr věnoval zvláštní pozornost důsledkům navrhovaných opatření pro finanční řízení a kontrolu. |
Odpovědnost za plnění rozpočtu Společenství
2. |
Právní rámec pro plnění rozpočtu Společenství stanoví článek 274 Smlouvy o založení Evropského společenství, podle kterého Komise plní rozpočet na vlastní odpovědnost a ve spolupráci se členskými státy v souladu se zásadami řádného finančního řízení. |
3. |
V rámci různých způsobů plnění rozpočtu Společenství jsou strukturální opatření jednou z oblastí, které jsou „řízeny na sdíleném základě“, zejména „přenesením úkolů plnění na členské státy“ (9). Do řízení a kontroly strukturálních opatření jsou kromě řady útvarů Komise zapojeny také stovky národních, regionálních a místních úřadů a institucí ve členských státech. Výdaje na tato opatření by v budoucnu mohla představovat téměř polovinu rozpočtových prostředků Společenství. |
4. |
Platné předpisy o strukturálních opatřeních (nařízení č.1260/1999) již stanoví toto:
|
5. |
Článek 12 návrhu nařízení se odvolává na sdílené řízení ve smyslu čl. 53 odst. 3 Finančního nařízení. Ve znění návrhu však není zmínka o konečné odpovědnosti Komise. Například v poslední větě čl. 12 odst. 1 se uvádí, že „členské státy a Komise zajistí dodržování zásad řádné finanční správy […]“; čl. 12 odst. 2 v podstatě omezuje odpovědnost Komise za plnění rozpočtu pouze na kontrolu „existence a řádného fungování řídících a kontrolních systémů v členských státech […]“; podle ustanovení čl. 69 odst. 1 jsou odpovědné pouze členské státy: „Členské státy odpovídají za řádné finanční řízení operačních programů a za zákonnost a řádnost souvisejících transakcí.“ Kromě toho mají členské státy obecnou povinnost zajistit, aby opatření pomoci byla v souladu s právními předpisy Společenství (čl. 39 písm. f), čl. 59 písm. a), čl. 60 písm. b) bod ii) a čl. 66 odst. 2 písm. g)). Avšak skutečnost, že úkoly plnění jsou svěřeny členským státům, nemůže omezit konečnou odpovědnost Komise. V situaci, kdy jsou členské státy příjemci finančních prostředků Společenství a zároveň odpovídají za plnění opatření, může zajistit logické a konzistentní uplatňování cílů Společenství pouze Komise. Proto musí být v článcích o odpovědnosti členských států jednoznačně uplatněn koncept konečné odpovědnosti Komise tak, jak je uveden ve článku 274 Smlouvy. |
6. |
Je užitečné zdůraznit, že pokud by Komise již nenesla konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu, ztratil by finanční proces Společenství, a zejména postup udílení absolutoria, velkou část svého významu. Doporučení rozpočtových orgánů (čl. 276 odst. 3 Smlouvy o ES) by neměla žádný praktický dopad. |
Navrhovaný regulativní rámec činností
Podmínky pro adekvátní kontrolní rámec
7. |
Aby mohla Komise nést konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu, musí návrh nařízení zohlednit následující klíčové aspekty, které jsou základem stanoviska Účetního dvora č. 2/2004 o modelu „jednotného auditu“: |
i) Intenzita kontrol
8. |
V současné právní úpravě neexistuje údaj o intenzitě kontrol na úrovni konečných příjemců, který by se měl odvíjet od porovnání nákladů vynaložených na kontroly členskými státy a Komisí s přínosy těchto kontrol. Potřebou stanovení přijatelné úrovně spolehlivosti a prahu významnosti se návrh zabývá pouze okrajově (čl. 61 odst. 1 písm. e) bod ii) a čl. 61 odst. 1 písm. g)). Bylo by žádoucí výslovně stanovit v prováděcích pravidlech vhodná kritéria uvedená v čl. 58 odst. 6. Dále by bylo nezbytné definovat termíny „přijatelná záruka“ a „platnost žádostí“. |
ii) Definice odpovídajících standardů
9. |
Odkaz na „mezinárodně uznávané auditní normy“ (čl. 61 odst. 1 písm. a)) není natolik přesný, aby se kontrolní postupy mohly zakládat na obecně uznávaných normách a zásadách. Ve výše zmíněných prováděcích pravidlech by mělo být zahrnuto předběžné odsouhlasení jak auditu systémů, tak i auditu samotných operací. |
iii) Rámec řídících a kontrolních systémů
10. |
Článek 54 Finančního nařízení stanoví, že přenesené úkoly plnění musí být jasně stanoveny a v plném rozsahu kontrolovány. Čl. 35 odst. 1 prováděcích pravidel k tomuto nařízení stanoví, že při sdíleném řízení se Komise nejprve přesvědčí kontrolou dokladů a kontrolou na místě u subjektů, kterým svěřila plnění, o existenci a náležitém a řádném fungování jejich postupů a systémů. Návrh nařízení se od těchto ustanovení odchyluje v tom, že pouze členské státy zajistí, aby před přijetím operačního programu Komisí byly zavedeny řídící a kontrolní systémy (článek 70). Pokud nebude zavedena schvalovací procedura, bylo by v této souvislosti žádoucí přijmout alespoň opatření k zajištění dohledu Komise nad postupy jmenování řídících a kontrolních orgánů na národní úrovni. Kromě toho by bylo vhodné zřídit na národní úrovni zprostředkující instituci, která by sloužila ke komunikaci s orgány Společenství. |
11. |
V systému, kde jsou projekty řízeny národními nebo regionálními orgány, musí být podstatně zesílena kontrola ze strany Společenství (10). Výše uvedené podmínky jsou o to důležitější, že od nynějška budou pravidla způsobilosti nákladů stanovena na národní úrovni. |
Odpovědnost za zákonnost a správnost
12. |
Finanční nařízení (čl. 60 odst.1) stanoví, že za zajištění zákonnosti a správnosti výdajů odpovídá schvalující osoba. Dále uvádí (čl. 53 odst. 6), že při sdíleném plnění rozpočtu členské státy pravidelně ověřují, že akce, které jsou financovány z rozpočtu Společenství, byly řádně provedeny. Přijmou náležitá opatření, aby předešly nesrovnalostem a podvodům a v případě nutnosti zahájí stíhání za účelem zpětného získání neoprávněně vyplacených prostředků. |
13. |
Podle těchto ustanovení svěřuje návrh nařízení (čl. 69 odst.1) členským státům odpovědnost za zákonnost a správnost uskutečněných transakcí (viz bod 5). Odpovídající přenesení pravomocí na členské státy také vyplývá z ustanovení článku 70, podle kterého členské státy schvalují řídící a kontrolní systémy. |
14. |
V případě pochybností ohledně správného fungování systémů nebo v případě zjištěných či domnělých nesrovnalostí může Komise pozastavit platby na dobu šest až dvanáct měsíců (článek 89). Dále se předpokládá, že členské státy a Komise mohou provést finanční opravy (články 99 a 100 návrhu nařízení). Avšak tato opatření by měla jen omezený pomocný účinek na zajištění nezbytné důslednosti každodenního řízení. Účinnost těchto opatření do značné míry závisí na počtu uskutečněných kontrol. Navíc vzhledem k tomu, že finanční opravy se provádějí až po zjištění skutečností, nemohou samy o sobě napravit veškeré důsledky operací, které se mohly uskutečnit, aniž splňovaly nezbytné regulativní podmínky. |
Odpovědnost za řádné finanční řízení
15. |
Čl. 60 odst. 1 Finančního nařízení stanoví, že schvalující osoba uskutečňuje výdaje v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Článek 27 uvedeného nařízení stanoví podmínky použití položek rozpočtu v souladu se zásadami hospodárnosti, účinnosti a účelnosti. Podle ustanovení tohoto článku jsou pro všechny oblasti činností, na které se vztahuje rozpočet, stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle. Komise provádí hodnocení ex-ante a ex-post, která poté zasílá útvarům příslušným pro výdaje a legislativním a rozpočtovým orgánům. |
16. |
Návrh nařízení ukládá členským státům odpovědnost za zajištění řádného finančního řízení (článek 69). Toto ustanovení se však pouze odkazuje na existenci „náležitých pokynů“ pro zavádění řídících a kontrolních systémů, aby finanční prostředky Společenství byly použity „účinně a správně“. Pokud jde o účinnost (11), odvolává se návrh nařízení téměř výhradně na řídící a kontrolní systémy a jen implicitně na ty, jež se týkají samotné zákonnosti a správnosti. Článek 59 návrhu nařízení omezuje odpovědnost řídícího orgánu pouze na „účinnost, účelnost a správnost“ řízení a realizace operačního programu a konečně v písm. e) se zmiňuje o standardech kvality hodnocení ex-post, na kterých se dohodla Komise se členskými státy. |
17. |
Co se týká konkrétně hodnocení, návrh nařízení stanoví, že se Komise dohodne na metodách a normách hodnocení (čl. 45 odst. 5) s členskými státy (čl. 59 písm. e)). Kvalita těchto norem bude zvláště významná v rámci ex-ante hodnocení, za něž odpovídají členské státy (čl. 46 odst. 2 a čl. 46 odst. 3) a v nichž musí být mimo jiné stanovena přidaná hodnota, již operační programy přinášejí Společenství. |
18. |
Proto je zvláště důležité, aby prováděcí pravidla, jež má Komise přijmout podle čl. 58 odst. 6 návrhu nařízení, v těchto ohledech podala veškerá nezbytná upřesnění. |
Uchování podpůrných dokumentů
19. |
Článek 88 návrhu nařízení uvádí, že všechny podpůrné dokumenty ohledně výdajů mají být uchovány k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru nejméně po dobu tří let po ukončení programu. V případě spolufinancované pomoci, v jejímž rámci je způsobilost výdajů závislá převážně na vnitrostátní právní úpravě, by bylo žádoucí výslovně stanovit, že tříletou lhůtou nejsou dotčena ustanovení národních pravidel uvádějící delší lhůtu. |
20. |
Tyto poznámky se vztahují také na částečné ukončení operačních programů (článek 97). V tomto specifickém případě, kdy dochází k odchýlení se od obecného pravidla (článek 88), začne lhůta pro uchování podpůrných dokumentů běžet po částečném ukončení programu (čl. 98 odst. 2). To by mohlo na konci programového období způsobit vážné omezení kontrol celého operačního programu, neboť podpůrné doklady k dříve uzavřeným operacím by již nemusely být k dispozici. Podle názoru Účetního dvora by tato možnost mohla zasahovat do jeho pravomocí k provádění auditu uvedených v článku 248 Smlouvy o ES. |
Efektivnější programy
Programování a stanovení cílů
21. |
Podle návrhu Komise bude muset každý členský stát vypracovat „národní strategický referenční rámec“, který je v souladu se strategickými obecnými zásadami pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, a Rada tento rámec přijme (článek 23). „Národní strategický referenční rámec“ se však nevztahuje k cíli „evropská územní spolupráce“. |
22. |
Obsah „národního strategického referenčního rámce“ (článek 25) není dostatečně přesný (z hlediska opatření, přidělení zdrojů a očekávaných výsledků), aby mohl poskytnout podrobné informace o národní a regionální strategii rozvoje. „Tematické a územní priority“ sloužící k definování opatření, která mají být financována, nejsou taktéž dostatečně vysvětleny. U tohoto rámce hrozí, že se omezí pouze na oblasti spolufinancované pomoci. Z tohoto důvodu by Komise, která má rámce přijmout, nebyla schopna zdůraznit ty či ony aspekty operačních programů. |
23. |
Operační programy jsou také nedostatečně přesné, neboť nebyly požadovány žádné informace o různých opatřeních pro dosažení priorit. To brání jakémukoli porovnání jednotlivých opatření. Specifické cíle by byly kvantifikovány pomocí omezeného počtu ukazatelů provádění, výsledků a dopadu. Na rozdíl od stávající legislativy se již nepožaduje popis opatření pro řízení operačního programu (článek 36). „Národní strategický referenční rámec“ ani operační programy by proto již nebyly opravdovými řídícími a monitorovacími nástroji Komise. Z toho důvodu není jasné, jak se bude Komise moci přesvědčit, že na národní úrovni došlo ke koordinaci s operačním programem. |
Lepší integrace opatření
24. |
V rozšířené analýze dopadu nejsou uvedeny důvody pro zachování oddělených fondů (na rozdíl od možnosti sdružování fondů, jak uvádí článek 161 Smlouvy o ES). Toto odůvodnění by si ale zasloužilo hlubší analýzu výhod a nevýhod různých dostupných možností vzhledem k tomu, že rozšířená analýza dopadu uvádí důvody ve prospěch vytvoření jediného fondu. Co se týká současného Cíle 2, ve skutečnosti se potvrzuje, že relativně velký počet témat financovaných projektů a fragmentace způsobená rozdělováním podle zón zamezily zavedení vhodných politik. Kromě toho nebylo možné dostatečně využít synergický efekt EFRR/ESF v rámci Cíle 3. Proto se dospělo k závěru, že je zapotřebí:
|
25. |
Zavedení zásady „jeden fond/jeden operační program“ v zájmu zjednodušení pravděpodobně nepovede k podpoře snahy o dosažení nezbytného synergického efektu. |
26. |
V souvislosti s cílem konvergence je zvláště obtížné odůvodnit oddělení Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Oba tyto fondy v zásadě spadají pod tytéž operační programy a týkají se týchž témat (projekty/opatření v oblasti dopravní infrastruktury a životního prostředí). Opatření/projekty v rámci těchto fondů se často vzájemně doplňují (např. Fond soudržnosti a EFRR financují různé úseky téže dálnice). Liší se v kritériích regionální/národní způsobilosti (HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru Společenství (strukturální fondy) a nižší než 90 % průměru Společenství (Fond soudržnosti)), v maximální výši příspěvku (článek 51), který je 85 % z Fondu soudržnosti a 75 % z Evropského fondu pro regionální rozvoj, ačkoliv maximální míra příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj může být ve zvláštních případech zvýšena na 85 % (čl. 51 odst. 4 a čl. 52 odst. 1), a ve výši předběžné platby (článek 81), která představuje 7 % příspěvku ze strukturálních fondů a 10,5 % příspěvku z Fondu soudržnosti. Opatření v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti často řídí stejné veřejné subjekty. Koncepty velkého projektu a projektu vytvářejícího výnos jsou stejně platné v rámci obou fondů. Vzhledem k tomu, že výše zmíněné rozdíly nepředstavují větší překážky, by bylo z důvodu souladu vhodné, alespoň v případě EFRR a Fondu soudržnosti, mít pouze jeden fond. |
27. |
V čl. 3 odst. 2 návrhu nařízení je obtížné jasně rozlišit opatření stanovená pod písm. a) a b). Zdá se, že skutečný rozdíl je dán „územně“ (způsobilé oblasti) a „finančně“ (úrovně podpory). |
28. |
Z praktického hlediska je ustanovení článku 33 (financování pouze z jednoho fondu s maximálně 5 % příspěvku z jiného fondu) další komplikací vyplývající z existence více fondů. |
Adekvátnost správních kapacit Komise
29. |
Účetní dvůr v minulosti (12) zaznamenal několik případů, kdy Komise měla zpoždění v různých fázích programování a při provádění kontrol. Proto je nevyhnutelné, aby byly vytvořeny správní kapacity a zavedeny adekvátní postupy. Kromě toho by měly být u řady navrhovaných ustanovení stanoveny přesné lhůty (čl. 31 odst. 5, čl. 32 odst. 2, čl. 40 odst. 3, čl. 85 odst. 2 a čl. 96 odst. 1). Dále by bylo užitečné, aby se jednotlivé útvary odpovědné za různé fondy dohodly na stategii auditu, přidělení prostředků a požadované úrovni záruky. |
SPECIFICKÉ PŘIPOMÍNKY
30. |
V následující tabulce předkládá Účetní dvůr specifické připomínky. V této části byly opakovaně zaznamenány nepřesnosti v některých lhůtách a užívaných pojmech. To vyvolává riziko nárůstu odlišných interpretací a oslabení právního dopadu příslušných ustanovení. |
NÁVRH KOMISE |
PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA |
||||||||||||||||||||||
Čl. 3 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||
|
Odkaz na akce uvedené v článku 158 Smlouvy o ES není úplný, neboť rozvoj venkova je vypuštěný. Dále (odstavec 3) se však uvádí, že pomoc z fondů podporuje vhodným způsobem revitalizaci venkovských oblastí a oblastí závislých na rybolovu prostřednictvím hospodářské diversifikace, stejně tak jako horské oblasti. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 3 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||
|
Návrh nařízení zahrnuje „účinnou správu“ mezi akce na financování v rámci cíle „konvergence“. Je potřebné vysvětlit pojem „účinná správa“, který je uvedený rovněž v čl. 25 odst. 3. písm. b) a v čl. 26, odst. 3. písm. c), a to především z důvodu, že návrh nařízení používá také pojem „správní kapacita“ (čl. 44 odst. 1). |
||||||||||||||||||||||
Čl. 5 odst.1 a odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||
|
Určení způsobilých regionů na základě pouhého HDP je nepřiměřené ve vztahu k vícerozměrné povaze odchylky rozvoje. Ve skutečnosti by se nemělo odhlížet od aspektů jako je vybavení základní infrastrukturou, míra nezaměstnanosti, produktivita práce, ekonomická struktura, vzdělávání a odborná příprava, kvalita životního prostředí, vystěhovalectví, výzkum a vývoj. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 5 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||
|
Bylo by na místě dodat chybějící (druhý) údaj o průměru Společenství. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 6 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||
|
Mělo by se zdůraznit, že geografické pokrytí cíle „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ je potencionálně velmi široké a tedy nevýběrové. Je třeba stanovit kritéria způsobilosti pro tento cíl. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 7 odst. 1 a odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||
|
Návrhu cíle „evropská územní spolupráce“ by měla předcházet analýza situace v těchto oblastech a jasná definice jejich potřeb s cílem soustředit úsilí. Ustanovení týkající se výběru způsobilých oblastí by měla být doplněna kritérii definovanými přesně nařízením a zvláště stanovením jejich vah. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 10 odst. 3 |
|||||||||||||||||||||||
|
Čl. 10 odst.1 písm. b) se odvolává na ekonomické a sociální partnery. Bylo by žádoucí, aby se tentýž výraz použil v odstavci 3. |
||||||||||||||||||||||
Článek 13 |
|||||||||||||||||||||||
|
Postup ověření uplatňování zásady adicionality se předpokládá pouze pro cíl „konvergence“. Pro druhé dva cíle, které představují okolo 20 % finančních prostředků, se o žádném takovém ustanovení neuvažuje. Pouze důvodová zpráva (odst. 5 písm. 3) uvádí, že tato kontrola přísluší členským státům v souladu se zásadou proporcionality. Nepředpokládá se ani, že by Komise byla informována o výsledcích kontrol vykonávaných členskými státy. Toto představuje změnu ve srovnání se současnou platnou úpravou (čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1260/1999). |
||||||||||||||||||||||
Čl. 13 odst. 3 |
|||||||||||||||||||||||
|
Možnost zohlednění obecných makroekonomických podmínek stejně jako určitých specifických hospodářských situací bez dalšího upřesnění otevírá potencionálně příliš široký prostor pro vlastní posouzení. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 16 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||
|
Bylo by žádoucí uvést váhy kritérií použitých ke stanovení finančních prostředků pro různé složky. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 16 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||
|
Pojem „objektivní a spravedlivé“ není definován. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 17 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||
|
Bylo by žádoucí uvést váhy kritérií použitých ke stanovení finančních prostředků pro různé složky. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 17 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||
|
Bylo by žádoucí určit, jak se bude provádět rozdělení mezi EFRR a ESF. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 17 odst. 4 |
|||||||||||||||||||||||
|
Pojem „objektivní a spravedlivé“ není definován. |
||||||||||||||||||||||
Článek 22 |
|||||||||||||||||||||||
Komise zajišťuje, že celkové roční přidělené finanční prostředky pro jakýkoli členský stát podle tohoto nařízení, včetně příspěvku Evropského fondu pro regionální rozvoj na financování přeshraniční části nástroje evropského sousedství a partnerství podle nařízení (ES) č. […] a předvstupního nástroje podle nařízení (ES) č. […] a z části Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova podle nařízení (ES) č. […] pocházející z orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a z Evropského fondu pro rybolov podle nařízení (ES) č. […], přispívající na cíl „konvergence“, nepřesáhnou 4 % hrubého národního produktu členského státu odhadovaného v době přijetí interinstitucionální dohody. Nařízení o finančních nástrojích uvedených v předchozím odstavci jiných než fondů obsahují podobné ustanovení. |
Pokud jde o celkové roční příděly z fondů pro každý členský stát, myšlenka z bodu 30 odůvodnění odvozující roční příděl prostředků od absorpční kapacity členských států nebyla v návrhu zopakována. |
||||||||||||||||||||||
Článek 24 |
|||||||||||||||||||||||
Nejpozději tři měsíce po přijetí tohoto nařízení se přijmou strategické obecné zásady Společenství uvedené v článku 23 v souladu s postupem stanoveným v článku 161 Smlouvy. Toto rozhodnutí bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie. Strategické obecné zásady Společenství v případě potřeby podléhají střednědobému přezkumu v souladu s postupem stanoveným v článku 161 Smlouvy, aby bylo možné zejména přihlédnout ke změnám v prioritách Společenství. |
Je též třeba se ptát na účinky případné změny strategických obecných zásad Společenství na rámce. Revize rámců se v žádném z článků nepředpokládá. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 25 odst. 3 |
|||||||||||||||||||||||
|
V textu se uvádí, že zvolená strategie specifikuje „akce navrhované pro posílení správní efektivnosti členského státu, včetně správy fondů“. Pojem „posílení správní efektivnosti členského státu“ se takto zdá být aplikován za rámec řízení fondů. Je tedy riziko financování velmi široké škály akcí. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 25 odst. 3 |
|||||||||||||||||||||||
|
Je nevhodné uvádět „v omezeném počtu“ bez dalšího upřesnění. Nejdůležitější je to, aby vybrané ukazatele mohly přiměřeným způsobem vyjádřit dosažené výsledky a jejich dopad. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 25 odst.. 4 |
|||||||||||||||||||||||
(…) |
Pojem „vhodná rovnováha“ není definován. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 26 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||
|
Výraz „co nejdříve“ by se měl nahradit přesným termínem. |
||||||||||||||||||||||
Článek 30 |
|||||||||||||||||||||||
Zpráva Komise podle čl. 159 druhého pododstavce Smlouvy obsahuje zejména toto:
|
Bylo by žádoucí výslovně stanovit, aby se zpráva o soudržnosti zabývala také územním rozměrem soudržnosti. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 31 odst. 3 |
|||||||||||||||||||||||
|
Výraz „co nejdříve“ by se měl nahradit přesným termínem. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 31 odst. 5 |
|||||||||||||||||||||||
|
Výraz „co nejdříve“ by se měl nahradit přesným termínem (v současnosti je tento termín pět měsíců). |
||||||||||||||||||||||
Čl. 32 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||
Komise přijme rozhodnutí o žádosti o revizi operačních programů v nejkratší možné lhůtě po formálním předložení takovéto žádosti členským státem. |
Výraz „co nejdříve“ by se měl nahradit přesným termínem. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 35 odst. 4 |
|||||||||||||||||||||||
|
Čtvrtý odstavec je jiné povahy než tři předcházející a nepochybně by bylo vhodnější, aby byl součástí článku 40. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 36 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||
|
Pojem „omezený počet ukazatelů zohledňujících zásadu proporcionality“ by se měl upřesnit. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 36 odst. 4 |
|||||||||||||||||||||||
|
Uvedené akce odpovídají spíše cíli „evropská územní spolupráce“. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 40 odst. 3 |
|||||||||||||||||||||||
|
Výraz „co nejdříve“ by se měl nahradit přesným termínem. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 45 odst. 3 |
|||||||||||||||||||||||
|
Pojem „zásada proporcionality“ není definován. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 46 odst. 5 |
|||||||||||||||||||||||
|
Pojmy „významná odchylka od předem vytyčených cílů“ a „revize operačních programů“ nejsou definovány. |
||||||||||||||||||||||
Článek 48 |
|||||||||||||||||||||||
|
Mobilizace rezerv ve výkonnosti bude podstatně záležet na kritériích, pro něž je velmi obtížné určit přímou vazbu s akcemi, které těží z pomoci Společenství. Vývoj HDP a míra zaměstnanosti závisí na mnohem složitějších faktorech než na samotných operačních programech, jejichž finanční dopad je obecně omezený ve srovnání s veřejnými investicemi jako celkem. Navíc se zdá omezující brát v úvahu pouze pohyb ukazatelů směrem vzhůru, neboť příspěvek strukturálních opatření by mohl napomáhat k utlumení případného poklesu. |
||||||||||||||||||||||
Článek 50 |
|||||||||||||||||||||||
Příspěvky z fondů se upravují podle:
|
Váhy kritérií pro úpravu výše příspěvků by se měly upřesnit. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 54 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||
|
Kritéria pro uplatnění zásady „platí původce znečištění“ a zásady spravedlnosti v souvislosti s relativní prosperitou daného členského státu nejsou specifikována. Komise by měla poskytnout svou metodologickou podporu pro určení míry pomoci u těchto projektů. (viz čl. 40 odst. 2) |
||||||||||||||||||||||
Čl. 55 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||
|
Bylo by užitečné tyto podmínky zmírnit, aby se ponechal prostor k zahrnutí přípravných prací na akcích určených k financování. Období způsobilosti by tak mohlo začít 1. července 2006. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 55 odst. 3 |
|||||||||||||||||||||||
|
Použití národních pravidel způsobilosti bude u cíle „evropská územní spolupráce“ obtížné, neboť financované operace se týkají více členských států. Tento aspekt se nebral v úvahu. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 57 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||
|
Návrh zmiňuje nesrovnalosti (písm. j)). Bylo by užitečné uvést přesnou definici, a to zejména proto, že se tento pojem objevuje v řadě dalších ustanovení (např. čl. 69 odst. 3, čl. 73 odst. 4, čl. 89 odst.1, článek 99). Význam tohoto ustanovení je v současnosti omezený z důvodu nejasnosti ohledně údajů, které je třeba předkládat. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 57 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||
|
Předpokládá se, že mnohá opatření uvedená v tomto článku se budou aplikovat úměrně objemu veřejných výdajů na operační program. Tento koncept není zatím dostatečně jasný k tomu, aby se mohl důsledně aplikovat. Z tohoto důvodu se jedná o ustanovení (oddělení funkcí, adekvátní zdroje, existence vnitřní kontroly, hlášení a audit o fungování systému), jejichž proporcionální uplatňování si lze těžko představit. Navíc se tato výjimka nevztahuje na příručky postupů a k dispozici není žádná definice. Mělo by se rovněž specifikovat, zda lze zásadu proporcionality použít na článek 13 (ověření zásady adicionality pouze pro cíl „konvergence“), čl. 46 odst. 3 (v celém rozsahu nebo konkrétně na ex-ante hodnocení), čl. 66 odst. 2 (obsah výroční zprávy a závěrečné zprávy o realizaci operačního programu) a 73 (kontrolní postupy). |
||||||||||||||||||||||
Čl. 61 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||
|
Pojem „náležitý vzorek“ by měl být definován ve vztahu ke specifickým normám, zvláště pokud jde o rozsah a intenzitu kontrol. V každém případě by tyto požadavky neměly být nižší než požadavky pro období 2000–2006. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 61 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||
|
Toto ustanovení ukládá, že se musí provést audity u „hlavních subjektů“ a nedefinuje vůbec, které to jsou. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 61 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||
|
Ujištění pro Komisi týkající se auditu operačních programů se zakládá z velké části na výroční kontrolní zprávě předložené auditním orgánem a doplněné stanoviskem. Pokud však nedojde k předložení těchto dokumentů ve stanoveném termínu (30. červen), nebude možné je vzít je v úvahu ani v rámci výročních prohlášení, která vydávají generální ředitelé, ani při vypracovávání prohlášení o věrohodnosti Účetním dvorem. Totéž platí, mutatis mutandis, pro výroční zprávu uvedenou v článku 66. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 63 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||
|
Na rozdíl od současných pravidel (viz čl. 35 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999) se Komise zúčastní monitorovacích výborů jen ze své iniciativy. Tato účast se však jeví jako žádoucí pro usnadnění výměny informací a pro včasné přijetí vhodných opatření. |
||||||||||||||||||||||
Článek 65 |
|||||||||||||||||||||||
|
Mělo by se stanovit zásada, že každý spolufinancovaný projekt bude mít své dané realizační cíle a je předmětem hodnocení výsledků v rámci článku 65. Řízení založené na prioritách je spojené s rizikem, že bude poskytovat jen informace obecné povahy. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 66 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||
|
Poměr mezi rozsahem předkládaných informací a objemem veřejných výdajů by se měl upřesnit. |
||||||||||||||||||||||
Článek 73 |
|||||||||||||||||||||||
|
Tyto zjednodušené postupy by se v období let 2000–2006 vztahovaly na 33 programů v 10 členských státech na objem pomoci Společenství ve výši 3,8 miliard EUR (t.j. 2 % pomoci Společenství pro období let 2000–2006). Toto ustanovení podněcuje členské státy k využívání výhod příslušných zjednodušených opatření a mohlo by se proto týkat více programů, než by se teoreticky týkalo v současném programovém období. V této souvislosti se jedná zvláště o výjimku z povinnosti předkládat auditní strategii a výroční kontrolní zprávu (čl. 61 odst. 1), o možnost navrhovat řídící a kontrolní orgány na základě vnitrostátních právních předpisů (články 59 až 61), výjimku z určování certifikačního orgánu a revizního orgánu (čl. 58 odst. 1). Kromě toho, když je zpráva orgánu konstatující shodu se systémy přijata Komisí, provede Komise své audity jen výjimečně. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 73 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||
|
Mělo by být možné posoudit všechny důsledky možnosti uvažované v prvním pododstavci, a proto není odkaz na pozdější prováděcí pravidla, která by měla stanovit ustanovení, jež se nepoužijí, odůvodněný. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 73 odst. 4 |
|||||||||||||||||||||||
|
Výraz „včas“ by se měl nahradit přesným termínem. |
||||||||||||||||||||||
Článek 79 |
|||||||||||||||||||||||
Členské státy se přesvědčí, že subjekt zodpovědný za provádění plateb zajišťuje, aby příjemce obdržel celou částku příspěvku z veřejných fondů, a to co možná nejrychleji a celou. Žádné částky se neodečtou ani nezadrží ani nebudou vymáhány žádné zvláštní nebo jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily částky určené pro příjemce. |
Výraz „co možná nejrychleji“ by se měl nahradit přesným termínem. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 85 odst. 2 |
|||||||||||||||||||||||
|
Výraz „co nejdříve“ by se měl nahradit přesným termínem. |
||||||||||||||||||||||
Čl. 90 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||
|
Bylo by žádoucí zmínit také stanovisko uvedené v čl. 61 bod e) ii). |
||||||||||||||||||||||
Čl. 96 odst. 1 |
|||||||||||||||||||||||
|
Měl by se upřesnit výraz „včas“. |
||||||||||||||||||||||
Článek 97 |
|||||||||||||||||||||||
|
Je důležité, aby postupy stanovené pro oblast částečných ukončování operačních programů poskytovaly tentýž stupeň věrohodnosti, pokud jde o zákonnost a správnost výdajů jako ty, které budou vyplývat z celkového uzavírání operačního programu, zvláště pokud jde o intenzitu a rozsah kontrol. |
Toto stanovisko přijal Účetní dvůr v Lucemburku dne 18. března. 2005.
Za Účetní dvůr
Hubert WEBER
předseda
(1) Úř. věst. L 248, 16.9.2002.
(2) Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 (Úř. věst. L 357, 31.12.2002).
(3) KOM(2004) 492 v konečném znění ze dne 14. července 2004.
(4) SEC(2004) 924 ze dne 14. července 2004.
(5) KOM(2004) 580 v konečném znění ze dne 6. září 2004.
(6) KOM(2004) 101 v konečném znění ze dne 10. února 2004.
(7) KOM(2004) 487 v konečném znění ze dne 14. července 2004.
(8) Úř. věst. JO C 107 ze dne 30. dubna 2004.
(9) Čl. 53 odst. 3 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.
(10) Viz stanovisko č. 10/98 o některých návrzích nařízení v rámci Agendy 2000 (strukturální fondy, bod 6.3), Úř. věst. C 401, 22.12.1998.
(11) Např. čl. 57 písm. d), f) a h), čl. 61 odst. 1 písm. a), čl. 70 odst. 1, čl. 71 odst. 2 a čl. 72 odst. 2.
(12) Viz např. zvláštní zpráva č. 10/2001 o finanční kontrole strukturálních fondů, Úř. věst. C 314, 8.11.2001, a zvláštní zpráva č. 7/2003 o programování pomoci na období 2000–2006 v rámci strukturálních fondů, Úř. věst. C 174, 23.7.2004.