20.5.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 121/14


STANOVISKO č. 2/2005

k návrhu nařízení Rady o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti (KOM(2004) 492 v konečném znění ze dne 14. července 2004)

(podle druhého pododstavce čl. 248 odst. 4, ES)

(2005/C 121/02)

OBSAH

1–29

OBECNÉ PŘIPOMÍNKY

30

SPECIFICKÉ PŘIPOMÍNKY

ÚČETNÍ DVŮR EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropských společenství, a zejména na čl. 5, 10, 158 až 162, druhý pododstavec čl. 248 odst. 4 a články 274 a 279 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1), jakož i na prováděcí pravidla k tomuto nařízení (2),

s ohledem na žádost Rady o stanovisko k tomuto návrhu, kterou Účetní dvůr obdržel dne 3. ledna 2005,

s ohledem na návrh obecného nařízení předloženého Komisí (3),

s ohledem na rozšířené posouzení dopadu na návrh regulačního balíčku, který reviduje nařízení týkající se řízení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (4),

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o odpovědnosti členských států a Komise v rámci sdíleného řízení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (5),

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu „Budování naší společné budoucnosti — politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie“ (6),

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu k finančnímu výhledu na období 2007–2013 (7),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora č. 2/2004 (8) o modelu „jednotného auditu“,

vzhledem k těmto důvodům:

Podle článku 5 Smlouvy o založení Evropského společenství vyvíjí Společenství činnost v oblastech, které nespadají do jeho výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů navržených akcí z důvodu jejich rozsahu či účinků může být lépe dosaženo na úrovni Společenství.

Podle článku 274 Smlouvy o založení Evropského společenství Komise plní rozpočet na vlastní odpovědnost v souladu se zásadami řádného finančního řízení a členské státy spolupracují s Komisí, aby zajistily využití rozpočtových prostředků v souladu s těmito zásadami.

V oblasti strukturálních fondů a Fondu soudržnosti plní Komise rozpočet na základě sdíleného řízení spolu s členskými státy ve smyslu čl. 53 odst. 3 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství. Článek 54 uvedeného nařízení stanoví, že přenesené úkoly plnění musí být jasně stanoveny a v plném rozsahu kontrolovány.

Účinná a účelná vnitřní kontrola rozpočtu Evropské unie předpokládá stanovení jasných a konzistentních cílů, zajištění efektivní koordinace, předkládání informací o nákladech a přínosech a zajištění jednotného uplatňování pravidel.

Systémy vnitřní kontroly týkající se příjmů a výdajů Evropské unie by měly poskytovat přijatelnou záruku, že příjmy jsou vybírány a výdaje vynakládány v souladu s ustanoveními platných právních předpisů a zdroje jsou optimálně využívány,

PŘIJAL TOTO STANOVISKO:

OBECNÁ ZJIŠTĚNÍ

Úvod

1.

Návrh nařízení v podstatě zachovává rámec, který byl vytvořen v předcházejícím programovém období. Kromě toho se zaměřuje konkrétně na podstatnější zjednodušení finančních nástrojů a výběru témat a obecněji na systémy realizace, řízení a kontroly. Účetní dvůr věnoval zvláštní pozornost důsledkům navrhovaných opatření pro finanční řízení a kontrolu.

Odpovědnost za plnění rozpočtu Společenství

2.

Právní rámec pro plnění rozpočtu Společenství stanoví článek 274 Smlouvy o založení Evropského společenství, podle kterého Komise plní rozpočet na vlastní odpovědnost a ve spolupráci se členskými státy v souladu se zásadami řádného finančního řízení.

3.

V rámci různých způsobů plnění rozpočtu Společenství jsou strukturální opatření jednou z oblastí, které jsou „řízeny na sdíleném základě“, zejména „přenesením úkolů plnění na členské státy“ (9). Do řízení a kontroly strukturálních opatření jsou kromě řady útvarů Komise zapojeny také stovky národních, regionálních a místních úřadů a institucí ve členských státech. Výdaje na tato opatření by v budoucnu mohla představovat téměř polovinu rozpočtových prostředků Společenství.

4.

Platné předpisy o strukturálních opatřeních (nařízení č.1260/1999) již stanoví toto:

a)

„Při uplatňování zásady subsidiarity jsou za provádění pomoci odpovědné příslušné členské státy […], aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, zejména pravomoc plnit souhrnný rozpočet Evropských společenství.“ (čl. 8 odst.3),

b)

„Aniž je dotčen čl. 8 odst. 3, odpovídá za účinnost a správnost řízení a provádění pomoci řídící orgán […].“ (čl. 34 odst.1),

c)

„Aniž je dotčena odpovědnost Komise za plnění souhrnného rozpočtu Evropských společenství, odpovídají za finanční kontrolu pomoci v první řadě členské státy […].“ (čl. 38 odst.1).

5.

Článek 12 návrhu nařízení se odvolává na sdílené řízení ve smyslu čl. 53 odst. 3 Finančního nařízení. Ve znění návrhu však není zmínka o konečné odpovědnosti Komise. Například v poslední větě čl. 12 odst. 1 se uvádí, že „členské státy a Komise zajistí dodržování zásad řádné finanční správy […]“; čl. 12 odst. 2 v podstatě omezuje odpovědnost Komise za plnění rozpočtu pouze na kontrolu „existence a řádného fungování řídících a kontrolních systémů v členských státech […]“; podle ustanovení čl. 69 odst. 1 jsou odpovědné pouze členské státy: „Členské státy odpovídají za řádné finanční řízení operačních programů a za zákonnost a řádnost souvisejících transakcí.“ Kromě toho mají členské státy obecnou povinnost zajistit, aby opatření pomoci byla v souladu s právními předpisy Společenství (čl. 39 písm. f), čl. 59 písm. a), čl. 60 písm. b) bod ii) a čl. 66 odst. 2 písm. g)). Avšak skutečnost, že úkoly plnění jsou svěřeny členským státům, nemůže omezit konečnou odpovědnost Komise. V situaci, kdy jsou členské státy příjemci finančních prostředků Společenství a zároveň odpovídají za plnění opatření, může zajistit logické a konzistentní uplatňování cílů Společenství pouze Komise. Proto musí být v článcích o odpovědnosti členských států jednoznačně uplatněn koncept konečné odpovědnosti Komise tak, jak je uveden ve článku 274 Smlouvy.

6.

Je užitečné zdůraznit, že pokud by Komise již nenesla konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu, ztratil by finanční proces Společenství, a zejména postup udílení absolutoria, velkou část svého významu. Doporučení rozpočtových orgánů (čl. 276 odst. 3 Smlouvy o ES) by neměla žádný praktický dopad.

Navrhovaný regulativní rámec činností

Podmínky pro adekvátní kontrolní rámec

7.

Aby mohla Komise nést konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu, musí návrh nařízení zohlednit následující klíčové aspekty, které jsou základem stanoviska Účetního dvora č. 2/2004 o modelu „jednotného auditu“:

i)   Intenzita kontrol

8.

V současné právní úpravě neexistuje údaj o intenzitě kontrol na úrovni konečných příjemců, který by se měl odvíjet od porovnání nákladů vynaložených na kontroly členskými státy a Komisí s přínosy těchto kontrol. Potřebou stanovení přijatelné úrovně spolehlivosti a prahu významnosti se návrh zabývá pouze okrajově (čl. 61 odst. 1 písm. e) bod ii) a čl. 61 odst. 1 písm. g)). Bylo by žádoucí výslovně stanovit v prováděcích pravidlech vhodná kritéria uvedená v čl. 58 odst. 6. Dále by bylo nezbytné definovat termíny „přijatelná záruka“ a „platnost žádostí“.

ii)   Definice odpovídajících standardů

9.

Odkaz na „mezinárodně uznávané auditní normy“ (čl. 61 odst. 1 písm. a)) není natolik přesný, aby se kontrolní postupy mohly zakládat na obecně uznávaných normách a zásadách. Ve výše zmíněných prováděcích pravidlech by mělo být zahrnuto předběžné odsouhlasení jak auditu systémů, tak i auditu samotných operací.

iii)   Rámec řídících a kontrolních systémů

10.

Článek 54 Finančního nařízení stanoví, že přenesené úkoly plnění musí být jasně stanoveny a v plném rozsahu kontrolovány. Čl. 35 odst. 1 prováděcích pravidel k tomuto nařízení stanoví, že při sdíleném řízení se Komise nejprve přesvědčí kontrolou dokladů a kontrolou na místě u subjektů, kterým svěřila plnění, o existenci a náležitém a řádném fungování jejich postupů a systémů. Návrh nařízení se od těchto ustanovení odchyluje v tom, že pouze členské státy zajistí, aby před přijetím operačního programu Komisí byly zavedeny řídící a kontrolní systémy (článek 70). Pokud nebude zavedena schvalovací procedura, bylo by v této souvislosti žádoucí přijmout alespoň opatření k zajištění dohledu Komise nad postupy jmenování řídících a kontrolních orgánů na národní úrovni. Kromě toho by bylo vhodné zřídit na národní úrovni zprostředkující instituci, která by sloužila ke komunikaci s orgány Společenství.

11.

V systému, kde jsou projekty řízeny národními nebo regionálními orgány, musí být podstatně zesílena kontrola ze strany Společenství (10). Výše uvedené podmínky jsou o to důležitější, že od nynějška budou pravidla způsobilosti nákladů stanovena na národní úrovni.

Odpovědnost za zákonnost a správnost

12.

Finanční nařízení (čl. 60 odst.1) stanoví, že za zajištění zákonnosti a správnosti výdajů odpovídá schvalující osoba. Dále uvádí (čl. 53 odst. 6), že při sdíleném plnění rozpočtu členské státy pravidelně ověřují, že akce, které jsou financovány z rozpočtu Společenství, byly řádně provedeny. Přijmou náležitá opatření, aby předešly nesrovnalostem a podvodům a v případě nutnosti zahájí stíhání za účelem zpětného získání neoprávněně vyplacených prostředků.

13.

Podle těchto ustanovení svěřuje návrh nařízení (čl. 69 odst.1) členským státům odpovědnost za zákonnost a správnost uskutečněných transakcí (viz bod 5). Odpovídající přenesení pravomocí na členské státy také vyplývá z ustanovení článku 70, podle kterého členské státy schvalují řídící a kontrolní systémy.

14.

V případě pochybností ohledně správného fungování systémů nebo v případě zjištěných či domnělých nesrovnalostí může Komise pozastavit platby na dobu šest až dvanáct měsíců (článek 89). Dále se předpokládá, že členské státy a Komise mohou provést finanční opravy (články 99 a 100 návrhu nařízení). Avšak tato opatření by měla jen omezený pomocný účinek na zajištění nezbytné důslednosti každodenního řízení. Účinnost těchto opatření do značné míry závisí na počtu uskutečněných kontrol. Navíc vzhledem k tomu, že finanční opravy se provádějí až po zjištění skutečností, nemohou samy o sobě napravit veškeré důsledky operací, které se mohly uskutečnit, aniž splňovaly nezbytné regulativní podmínky.

Odpovědnost za řádné finanční řízení

15.

Čl. 60 odst. 1 Finančního nařízení stanoví, že schvalující osoba uskutečňuje výdaje v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Článek 27 uvedeného nařízení stanoví podmínky použití položek rozpočtu v souladu se zásadami hospodárnosti, účinnosti a účelnosti. Podle ustanovení tohoto článku jsou pro všechny oblasti činností, na které se vztahuje rozpočet, stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené cíle. Komise provádí hodnocení ex-ante a ex-post, která poté zasílá útvarům příslušným pro výdaje a legislativním a rozpočtovým orgánům.

16.

Návrh nařízení ukládá členským státům odpovědnost za zajištění řádného finančního řízení (článek 69). Toto ustanovení se však pouze odkazuje na existenci „náležitých pokynů“ pro zavádění řídících a kontrolních systémů, aby finanční prostředky Společenství byly použity „účinně a správně“. Pokud jde o účinnost (11), odvolává se návrh nařízení téměř výhradně na řídící a kontrolní systémy a jen implicitně na ty, jež se týkají samotné zákonnosti a správnosti. Článek 59 návrhu nařízení omezuje odpovědnost řídícího orgánu pouze na „účinnost, účelnost a správnost“ řízení a realizace operačního programu a konečně v písm. e) se zmiňuje o standardech kvality hodnocení ex-post, na kterých se dohodla Komise se členskými státy.

17.

Co se týká konkrétně hodnocení, návrh nařízení stanoví, že se Komise dohodne na metodách a normách hodnocení (čl. 45 odst. 5) s členskými státy (čl. 59 písm. e)). Kvalita těchto norem bude zvláště významná v rámci ex-ante hodnocení, za něž odpovídají členské státy (čl. 46 odst. 2 a čl. 46 odst. 3) a v nichž musí být mimo jiné stanovena přidaná hodnota, již operační programy přinášejí Společenství.

18.

Proto je zvláště důležité, aby prováděcí pravidla, jež má Komise přijmout podle čl. 58 odst. 6 návrhu nařízení, v těchto ohledech podala veškerá nezbytná upřesnění.

Uchování podpůrných dokumentů

19.

Článek 88 návrhu nařízení uvádí, že všechny podpůrné dokumenty ohledně výdajů mají být uchovány k dispozici Komisi a Účetnímu dvoru nejméně po dobu tří let po ukončení programu. V případě spolufinancované pomoci, v jejímž rámci je způsobilost výdajů závislá převážně na vnitrostátní právní úpravě, by bylo žádoucí výslovně stanovit, že tříletou lhůtou nejsou dotčena ustanovení národních pravidel uvádějící delší lhůtu.

20.

Tyto poznámky se vztahují také na částečné ukončení operačních programů (článek 97). V tomto specifickém případě, kdy dochází k odchýlení se od obecného pravidla (článek 88), začne lhůta pro uchování podpůrných dokumentů běžet po částečném ukončení programu (čl. 98 odst. 2). To by mohlo na konci programového období způsobit vážné omezení kontrol celého operačního programu, neboť podpůrné doklady k dříve uzavřeným operacím by již nemusely být k dispozici. Podle názoru Účetního dvora by tato možnost mohla zasahovat do jeho pravomocí k provádění auditu uvedených v článku 248 Smlouvy o ES.

Efektivnější programy

Programování a stanovení cílů

21.

Podle návrhu Komise bude muset každý členský stát vypracovat „národní strategický referenční rámec“, který je v souladu se strategickými obecnými zásadami pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, a Rada tento rámec přijme (článek 23). „Národní strategický referenční rámec“ se však nevztahuje k cíli „evropská územní spolupráce“.

22.

Obsah „národního strategického referenčního rámce“ (článek 25) není dostatečně přesný (z hlediska opatření, přidělení zdrojů a očekávaných výsledků), aby mohl poskytnout podrobné informace o národní a regionální strategii rozvoje. „Tematické a územní priority“ sloužící k definování opatření, která mají být financována, nejsou taktéž dostatečně vysvětleny. U tohoto rámce hrozí, že se omezí pouze na oblasti spolufinancované pomoci. Z tohoto důvodu by Komise, která má rámce přijmout, nebyla schopna zdůraznit ty či ony aspekty operačních programů.

23.

Operační programy jsou také nedostatečně přesné, neboť nebyly požadovány žádné informace o různých opatřeních pro dosažení priorit. To brání jakémukoli porovnání jednotlivých opatření. Specifické cíle by byly kvantifikovány pomocí omezeného počtu ukazatelů provádění, výsledků a dopadu. Na rozdíl od stávající legislativy se již nepožaduje popis opatření pro řízení operačního programu (článek 36). „Národní strategický referenční rámec“ ani operační programy by proto již nebyly opravdovými řídícími a monitorovacími nástroji Komise. Z toho důvodu není jasné, jak se bude Komise moci přesvědčit, že na národní úrovni došlo ke koordinaci s operačním programem.

Lepší integrace opatření

24.

V rozšířené analýze dopadu nejsou uvedeny důvody pro zachování oddělených fondů (na rozdíl od možnosti sdružování fondů, jak uvádí článek 161 Smlouvy o ES). Toto odůvodnění by si ale zasloužilo hlubší analýzu výhod a nevýhod různých dostupných možností vzhledem k tomu, že rozšířená analýza dopadu uvádí důvody ve prospěch vytvoření jediného fondu. Co se týká současného Cíle 2, ve skutečnosti se potvrzuje, že relativně velký počet témat financovaných projektů a fragmentace způsobená rozdělováním podle zón zamezily zavedení vhodných politik. Kromě toho nebylo možné dostatečně využít synergický efekt EFRR/ESF v rámci Cíle 3. Proto se dospělo k závěru, že je zapotřebí:

větší koncentrace témat v zájmu podpory konkurenceschopnosti,

větší doplňkovosti mezi EFRR a ESF nad rámec cíle „konvergence“.

25.

Zavedení zásady „jeden fond/jeden operační program“ v zájmu zjednodušení pravděpodobně nepovede k podpoře snahy o dosažení nezbytného synergického efektu.

26.

V souvislosti s cílem konvergence je zvláště obtížné odůvodnit oddělení Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. Oba tyto fondy v zásadě spadají pod tytéž operační programy a týkají se týchž témat (projekty/opatření v oblasti dopravní infrastruktury a životního prostředí). Opatření/projekty v rámci těchto fondů se často vzájemně doplňují (např. Fond soudržnosti a EFRR financují různé úseky téže dálnice). Liší se v kritériích regionální/národní způsobilosti (HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru Společenství (strukturální fondy) a nižší než 90 % průměru Společenství (Fond soudržnosti)), v maximální výši příspěvku (článek 51), který je 85 % z Fondu soudržnosti a 75 % z Evropského fondu pro regionální rozvoj, ačkoliv maximální míra příspěvku z Evropského fondu pro regionální rozvoj může být ve zvláštních případech zvýšena na 85 % (čl. 51 odst. 4 a čl. 52 odst. 1), a ve výši předběžné platby (článek 81), která představuje 7 % příspěvku ze strukturálních fondů a 10,5 % příspěvku z Fondu soudržnosti. Opatření v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti často řídí stejné veřejné subjekty. Koncepty velkého projektu a projektu vytvářejícího výnos jsou stejně platné v rámci obou fondů. Vzhledem k tomu, že výše zmíněné rozdíly nepředstavují větší překážky, by bylo z důvodu souladu vhodné, alespoň v případě EFRR a Fondu soudržnosti, mít pouze jeden fond.

27.

V čl. 3 odst. 2 návrhu nařízení je obtížné jasně rozlišit opatření stanovená pod písm. a) a b). Zdá se, že skutečný rozdíl je dán „územně“ (způsobilé oblasti) a „finančně“ (úrovně podpory).

28.

Z praktického hlediska je ustanovení článku 33 (financování pouze z jednoho fondu s maximálně 5 % příspěvku z jiného fondu) další komplikací vyplývající z existence více fondů.

Adekvátnost správních kapacit Komise

29.

Účetní dvůr v minulosti (12) zaznamenal několik případů, kdy Komise měla zpoždění v různých fázích programování a při provádění kontrol. Proto je nevyhnutelné, aby byly vytvořeny správní kapacity a zavedeny adekvátní postupy. Kromě toho by měly být u řady navrhovaných ustanovení stanoveny přesné lhůty (čl. 31 odst. 5, čl. 32 odst. 2, čl. 40 odst. 3, čl. 85 odst. 2 a čl. 96 odst. 1). Dále by bylo užitečné, aby se jednotlivé útvary odpovědné za různé fondy dohodly na stategii auditu, přidělení prostředků a požadované úrovni záruky.

SPECIFICKÉ PŘIPOMÍNKY

30.

V následující tabulce předkládá Účetní dvůr specifické připomínky. V této části byly opakovaně zaznamenány nepřesnosti v některých lhůtách a užívaných pojmech. To vyvolává riziko nárůstu odlišných interpretací a oslabení právního dopadu příslušných ustanovení.

NÁVRH KOMISE

PŘIPOMÍNKY ÚČETNÍHO DVORA

Čl. 3 odst. 1

1.

Činnost Společenství podle článku 158 Smlouvy je zaměřena na posilování hospodářské a sociální soudržnosti rozšířeného Společenství s cílem podporovat harmonický, vyvážený a udržitelný rozvoj Společenství. Tato činnost se uskutečňuje za pomoci fondů, Evropské investiční banky (EIB) a ostatních stávajících finančních nástrojů. Cílem je řešení problémů spojených s hospodářskými, sociálními a územními rozdíly, které vznikly zejména v zemích a regionech, jejichž rozvoj zaostává, urychlení hospodářské a sociální restrukturalizace a řešení stárnutí populace. Akce uskutečňované v rámci fondů začlení na národní a regionální úrovni priority Společenství ve prospěch udržitelného rozvoje posilováním růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, sociálního začlenění i ochrany a kvality životního prostředí.

Odkaz na akce uvedené v článku 158 Smlouvy o ES není úplný, neboť rozvoj venkova je vypuštěný. Dále (odstavec 3) se však uvádí, že pomoc z fondů podporuje vhodným způsobem revitalizaci venkovských oblastí a oblastí závislých na rybolovu prostřednictvím hospodářské diversifikace, stejně tak jako horské oblasti.

Čl. 3 odst. 2

2.

Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti, Evropská investiční banka (EIB) a ostatní stávající finanční nástroje Společenství za tímto účelem příslušným způsobem přispějí k dosažení následujících tří cílů:

a)

Cíl „konvergence“ je určený na urychlení konvergence nejméně rozvinutých členských států a regionů tím, že zlepší podmínky pro růst a zaměstnanost zvýšením kvality investic do fyzického a lidského kapitálu, rozvojem inovace a společnosti založené na znalostech, zvyšováním schopnosti přizpůsobit se hospodářským a sociálním změnám, ochranou a zlepšováním životního prostředí i účinnou správou. Tento cíl představuje prioritu fondů.

(…)

Návrh nařízení zahrnuje „účinnou správu“ mezi akce na financování v rámci cíle „konvergence“. Je potřebné vysvětlit pojem „účinná správa“, který je uvedený rovněž v čl. 25 odst. 3. písm. b) a v čl. 26, odst. 3. písm. c), a to především z důvodu, že návrh nařízení používá také pojem „správní kapacita“ (čl. 44 odst. 1).

Čl. 5 odst.1 a odst. 2

1.

Regiony způsobilými pro financování ze strukturálních fondů v rámci cíle „konvergence“ jsou regiony odpovídající úrovni II klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „úroveň NUTS II“) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003, jejichž hrubý národní produkt (HDP) na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Společenství za poslední tři roky dostupných dne […] je nižší než 75 % průměru Společenství.

2.

Regiony úrovně NUTS II, jejichž HDP na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Společenství za poslední tři roky dostupných dne […] je mezi 75 % a […] % průměru Společenství, jsou pro financování ze strukturálních fondů způsobilé přechodně a na specifických základech.

Určení způsobilých regionů na základě pouhého HDP je nepřiměřené ve vztahu k vícerozměrné povaze odchylky rozvoje. Ve skutečnosti by se nemělo odhlížet od aspektů jako je vybavení základní infrastrukturou, míra nezaměstnanosti, produktivita práce, ekonomická struktura, vzdělávání a odborná příprava, kvalita životního prostředí, vystěhovalectví, výzkum a vývoj.

Čl. 5 odst. 2

2.

Regiony úrovně NUTS II, jejichž HDP na obyvatele měřený paritou kupní síly a vypočtený na základě údajů Společenství za poslední tři roky dostupných dne […] je mezi 75 % a […] % průměru Společenství, jsou pro financování ze strukturálních fondů způsobilé přechodně a na specifických základech.

Bylo by na místě dodat chybějící (druhý) údaj o průměru Společenství.

Čl. 6 odst. 1

1.

Oblastmi způsobilými pro financování ze strukturálních fondů v rámci cíle „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ jsou ty oblasti, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 1 a čl. 5 odst. 2.

Při předkládání národního strategického referenčního rámce uvedeného v článku 25 každý dotčený členský stát uvede, pro které regiony NUTS I nebo NUTS II předloží program pro financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Mělo by se zdůraznit, že geografické pokrytí cíle „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ je potencionálně velmi široké a tedy nevýběrové. Je třeba stanovit kritéria způsobilosti pro tento cíl.

Čl. 7 odst. 1 a odst. 2

1.

Pro účely přeshraniční spolupráce jsou pro financování způsobilé regiony Společenství s úrovní NUTS III umístěné podél vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a některé regiony Společenství s úrovní NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny maximálně 150 kilometrů, s uvážením potenciálních úprav potřebných pro zajištění soudržnosti a kontinuity spolupráce. Ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise přijme v souladu s postupem uvedeným v čl. 104 odst. 2 seznam způsobilých regionů. Tento seznam bude platit od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

2.

Pro účely nadnárodní spolupráce na základě strategických pokynů Společenství uvedených v článku 23 a článku 24 Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 104 odst. 2 přijme seznam způsobilých nadnárodních oblastí. Tento seznam bude platit od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

Návrhu cíle „evropská územní spolupráce“ by měla předcházet analýza situace v těchto oblastech a jasná definice jejich potřeb s cílem soustředit úsilí. Ustanovení týkající se výběru způsobilých oblastí by měla být doplněna kritérii definovanými přesně nařízením a zvláště stanovením jejich vah.

Čl. 10 odst. 3

3.

Komise vede každý rok konzultace s organizacemi, které na evropské úrovni zastupují sociální partnery, ohledně pomoci z fondů.

Čl. 10 odst.1 písm. b) se odvolává na ekonomické a sociální partnery. Bylo by žádoucí, aby se tentýž výraz použil v odstavci 3.

Článek 13

1.

Příspěvky ze strukturálních fondů nenahrazují veřejné nebo rovnocenné strukturální výdaje členského státu.

2.

Pro regiony spadající pod cíl „konvergence“ Komise a členské státy určí úroveň veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů, kterou členský stát zachová ve všech dotčených regionech během programového období. Komise a členský stát se na takových výdajích dohodnou v rámci národního strategického referenčního rámce uvedeného v článku 25.

3.

Úroveň výdajů uvedená v odstavci 2 se rovná přinejmenším částce průměrných ročních výdajů v reálné výši vynaložených během předchozího programového období. Úroveň výdajů se určí s ohledem na obecné makroekonomické podmínky, ve kterých financování probíhá, a s uvážením některých ekonomických situací, zejména privatizací i mimořádné úrovně veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů členského státu během předchozího programového období.

4.

Komise ve spolupráci s každým členským státem ověří adicionalitu pro cíl „konvergence“ uprostřed programového období v roce 2011 a po skončení období v roce 2016. Jestliže členský stát nebude schopen dne 30. června 2016 prokázat, že byla dodržena adicionalita dohodnutá v rámci národního strategického referenčního rámce, přistoupí Komise k finanční opravě v souladu s postupem stanoveným v článku 101.

Postup ověření uplatňování zásady adicionality se předpokládá pouze pro cíl „konvergence“. Pro druhé dva cíle, které představují okolo 20 % finančních prostředků, se o žádném takovém ustanovení neuvažuje. Pouze důvodová zpráva (odst. 5 písm. 3) uvádí, že tato kontrola přísluší členským státům v souladu se zásadou proporcionality. Nepředpokládá se ani, že by Komise byla informována o výsledcích kontrol vykonávaných členskými státy. Toto představuje změnu ve srovnání se současnou platnou úpravou (čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1260/1999).

Čl. 13 odst. 3

3.

Úroveň výdajů uvedená v odstavci 2 se rovná přinejmenším částce průměrných ročních výdajů v reálné výši vynaložených během předchozího programového období.

Úroveň výdajů se určí s ohledem na obecné makroekonomické podmínky, ve kterých financování probíhá, a s uvážením některých ekonomických situací, zejména privatizací i mimořádné úrovně veřejných nebo rovnocenných strukturálních výdajů členského státu během předchozího programového období.

Možnost zohlednění obecných makroekonomických podmínek stejně jako určitých specifických hospodářských situací bez dalšího upřesnění otevírá potencionálně příliš široký prostor pro vlastní posouzení.

Čl. 16 odst. 1

1.

Celkové zdroje pro cíl „konvergence“ představují 78,54 % zdrojů uvedených v čl. 15 (tedy celkem 264,0 miliard EUR) a rozdělí se mezi různé složky takto:

a)

67,34 % na financování uvedené v čl. 5 odst. 1, přičemž se jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení pro jednotlivé členské státy použijí způsobilý počet obyvatel, regionální prosperita, národní prosperita a zaměstnanost;

b)

8,38 % na nadnárodní a specifickou podporu uvedenou v čl. 5 odst. 2, přičemž se jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení pro jednotlivé členské státy použijí způsobilý počet obyvatel, regionální prosperita, národní prosperita a zaměstnanost;

c)

23,86 % pro financování uvedené v čl. 5 odst. 3, přičemž se jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení pro jednotlivé členské státy použijí způsobilý hrubý národní důchod na hlavu, s přihlédnutím ke zlepšení národní prosperity za předcházející období, a velikost území; a

d)

0,42 % pro financování uvedené v čl. 5 odst. 4, přičemž se jako kritéria pro výpočet orientačního rozdělení pro jednotlivé členské státy použije způsobilý počet obyvatel.

Bylo by žádoucí uvést váhy kritérií použitých ke stanovení finančních prostředků pro různé složky.

Čl. 16 odst. 2

2.

Roční rozpisy zdrojů uvedených v odst. 1 pododstavci b) budou klesat od 1. ledna 2007. Zdroje přidělené v roce 2007 budou nižší než v roce 2006, s výjimkou regionů, které nejsou plně způsobilé pro cíl 1 k 1. lednu 2000 podle nařízení (ES) č. 1260/1999, pro něž budou přidělené zdroje v roce 2007 objektivní a spravedlivé.

Pojem „objektivní a spravedlivé“ není definován.

Čl. 17 odst. 1

1.

Celkové zdroje pro cíl „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ představují 17,22 % zdrojů uvedených v čl. 15 (tedy celkem 57,9 miliard eur) a rozdělí se mezi různé složky takto:

a)

83,44 % na financování uvedené v čl. 6 odst. 1, s použitím způsobilého počtu obyvatel, regionální prosperity, nezaměstnanosti, míry zaměstnanosti a hustoty osídlení jako kritérií pro výpočet orientačního rozdělení podle členských států; a

b)

16,56 % na přechodnou a specifickou podporu uvedenou v čl. 6 odst. 2, s použitím způsobilého počtu obyvatel, regionální prosperity, národní prosperity, a nezaměstnanosti jako kritérií pro výpočet orientačního rozdělení podle členských států.

Bylo by žádoucí uvést váhy kritérií použitých ke stanovení finančních prostředků pro různé složky.

Čl. 17 odst. 2

2.

Přidělené zdroje uvedené v odst. 1 písm. a) se rozdělí stejnoměrně mezi programy financované z Evropského fondu pro regionální rozvoj a programy financované z Evropského sociálního fondu.

Bylo by žádoucí určit, jak se bude provádět rozdělení mezi EFRR a ESF.

Čl. 17 odst. 4

4.

Roční rozpisy zdrojů uvedených v odst. 1 písm. b) budou klesat od 1. ledna 2007. Zdroje přidělené v roce 2007 budou nižší než v roce 2006, s výjimkou regionů, které začnou být způsobilé pro cíl 1 podle nařízení (ES) č. 1260/1999 v roce 2004, pro něž budou přidělené zdroje v roce 2007 objektivní a spravedlivé.

Pojem „objektivní a spravedlivé“ není definován.

Článek 22

Komise zajišťuje, že celkové roční přidělené finanční prostředky pro jakýkoli členský stát podle tohoto nařízení, včetně příspěvku Evropského fondu pro regionální rozvoj na financování přeshraniční části nástroje evropského sousedství a partnerství podle nařízení (ES) č. […] a předvstupního nástroje podle nařízení (ES) č. […] a z části Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova podle nařízení (ES) č. […] pocházející z orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a z Evropského fondu pro rybolov podle nařízení (ES) č. […], přispívající na cíl „konvergence“, nepřesáhnou 4 % hrubého národního produktu členského státu odhadovaného v době přijetí interinstitucionální dohody.

Nařízení o finančních nástrojích uvedených v předchozím odstavci jiných než fondů obsahují podobné ustanovení.

Pokud jde o celkové roční příděly z fondů pro každý členský stát, myšlenka z bodu 30 odůvodnění odvozující roční příděl prostředků od absorpční kapacity členských států nebyla v návrhu zopakována.

Článek 24

Nejpozději tři měsíce po přijetí tohoto nařízení se přijmou strategické obecné zásady Společenství uvedené v článku 23 v souladu s postupem stanoveným v článku 161 Smlouvy. Toto rozhodnutí bude vyhlášeno v Úředním věstníku Evropské unie. Strategické obecné zásady Společenství v případě potřeby podléhají střednědobému přezkumu v souladu s postupem stanoveným v článku 161 Smlouvy, aby bylo možné zejména přihlédnout ke změnám v prioritách Společenství.

Je též třeba se ptát na účinky případné změny strategických obecných zásad Společenství na rámce. Revize rámců se v žádném z článků nepředpokládá.

Čl. 25 odst. 3

3.

Strategická část národního strategického referenčního rámce upřesňuje strategii, která byla zvolena pro cíl „konvergence“ a cíl „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“, a na základě analýzy rozdílů v rozvoji a analýzy slabých stránek a potenciálu rozvoje souvisejícího zejména s očekávanými změnami v evropském a světovém hospodářství uvádí, jakým způsobem je tato volba v souladu se strategickými obecnými zásadami Společenství. Obsahuje:

(…)

b)

pouze pro cíl „konvergence“ akce navrhované pro posílení správní efektivnosti členského státu, včetně správy fondů a plánu hodnocení uvedeného v čl. 46 odst. 1;

(…)

V textu se uvádí, že zvolená strategie specifikuje „akce navrhované pro posílení správní efektivnosti členského státu, včetně správy fondů“. Pojem „posílení správní efektivnosti členského státu“ se takto zdá být aplikován za rámec řízení fondů. Je tedy riziko financování velmi široké škály akcí.

Čl. 25 odst. 3

3.

Strategická část národního strategického referenčního rámce upřesňuje strategii, která byla zvolena pro cíl „konvergence“ a cíl „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“, a na základě analýzy rozdílů v rozvoji a analýzy slabých stránek a potenciálu rozvoje souvisejícího zejména s očekávanými změnami v evropském a světovém hospodářství uvádí, jakým způsobem je tato volba v souladu se strategickými obecnými zásadami Společenství. Obsahuje:

(…)

Pro umožnění sledování budou hlavní cíle priorit uvedených v písm. a) kvantifikovány a bude určen omezený počet ukazatelů výkonu a dopadu.

Je nevhodné uvádět „v omezeném počtu“ bez dalšího upřesnění. Nejdůležitější je to, aby vybrané ukazatele mohly přiměřeným způsobem vyjádřit dosažené výsledky a jejich dopad.

Čl. 25 odst.. 4

4.

Pro cíl „konvergence“ a cíl „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ operační část obsahuje:

a)

seznam operačních programů a orientační roční příděl zdrojů z každého fondu podle programů, který bude zajišťovat vhodnou rovnováhu mezi regionálními a tematickými akcemi. Tento seznam zahrnuje částku národní pohotovostní rezervy uvedené v článku 49;

(…)

Pojem „vhodná rovnováha“ není definován.

Čl. 26 odst. 2

2.

Každý členský stát pošle Komisi návrh národního strategického referenčního rámce co nejdříve po přijetí strategických obecných zásad Společenství. Členské státy se mohou rozhodnout, že zároveň předloží operační programy uvedené v článku 31. Komise projedná tento návrh v rámci partnerství.

Výraz „co nejdříve“ by se měl nahradit přesným termínem.

Článek 30

Zpráva Komise podle čl. 159 druhého pododstavce Smlouvy obsahuje zejména toto:

a)

záznam o dosaženém pokroku v hospodářské a sociální soudržnosti, včetně sociálně ekonomické situace a rozvoje regionů i integrace priorit Společenství;

b)

záznam o úloze fondů, Evropské investiční banky a ostatních finančních nástrojů i o dopadu ostatních politik Společenství a národních politik v dosaženém pokroku. V příslušném případě zpráva obsahuje jakékoli návrhy opatření a politik Společenství, které by měly být přijaty pro posílení hospodářské a sociální soudržnosti. Je-li to třeba, měla by zpráva obsahovat také návrhy týkající se jakýchkoli úprav spojených s novými politickými iniciativami Společenství v obecných strategických zásadách pro soudržnost. V roce, v němž se zpráva předkládá, nahradí výroční zprávu Komise uvedenou v článku 28. Zpráva je předmětem výroční debaty v souladu s postupem uvedeným v článku 29.

Bylo by žádoucí výslovně stanovit, aby se zpráva o soudržnosti zabývala také územním rozměrem soudržnosti.

Čl. 31 odst. 3

3.

Členský stát předloží Komisi návrh operačního programu, který obsahuje všechny složky uvedené v článku 36 co nejdříve po přijetí rozhodnutí Komise podle článku 26 nebo zároveň s národním strategickým referenčním rámcem rovněž uvedeným v článku 26.

Výraz „co nejdříve“ by se měl nahradit přesným termínem.

Čl. 31 odst. 5

5.

Komise přijme každý operační program co nejdříve po jeho oficiálním předložení členským státem.

Výraz „co nejdříve“ by se měl nahradit přesným termínem (v současnosti je tento termín pět měsíců).

Čl. 32 odst. 2

Komise přijme rozhodnutí o žádosti o revizi operačních programů v nejkratší možné lhůtě po formálním předložení takovéto žádosti členským státem.

Výraz „co nejdříve“ by se měl nahradit přesným termínem.

Čl. 35 odst. 4

4.

Pokud to bude Komise považovat za vhodné, může pro ocenění velkých projektů požádat Evropskou investiční banku o prověření technické kvality a finanční životaschopnosti těchto projektů, zejména co se týče nástrojů finančního inženýrství, které mají být prováděny nebo vytvořeny.

Čtvrtý odstavec je jiné povahy než tři předcházející a nepochybně by bylo vhodnější, aby byl součástí článku 40.

Čl. 36 odst. 1

1.

Operační programy, které se týkají cíle „konvergence“ a „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ obsahují:

(…)

c)

informace o prioritách a jejich specifických cílech. Tyto cíle budou kvantifikovány pomocí omezeného počtu ukazatelů pro provádění, výsledky a dopad, s uvážením zásady proporcionality. Ukazatele musí umožňovat měření pokroku ve vztahu k výchozí situaci a efektivnosti cílů provádějících priority;

(…)

Pojem „omezený počet ukazatelů zohledňujících zásadu proporcionality“ by se měl upřesnit.

Čl. 36 odst. 4

4.

Operační programy financované Evropským fondem pro regionální rozvoj v případě cílů „konvergence“ a „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ navíc obsahují:

a)

akce pro meziregionální spolupráci s alespoň jedním regionem jiného členského státu v každém regionálním programu;

(…)

Uvedené akce odpovídají spíše cíli „evropská územní spolupráce“.

Čl. 40 odst. 3

3.

Komise přijme rozhodnutí v nejkratší možné lhůtě pro předložení všech informací uvedených v článku 39 členským státem nebo řídícím orgánem. Toto rozhodnutí bude definovat fyzický objekt, částku, na kterou se vztahuje poměr spolufinancování, a roční harmonogram.

Výraz „co nejdříve“ by se měl nahradit přesným termínem.

Čl. 45 odst. 3

3.

Hodnotící činnosti podle odstavce 1 jsou patřičně organizovány členskými státy nebo Komisí v souladu se zásadou proporcionality a na základě partnerství mezi členskými státy a Komisí. Hodnocení provádějí nezávislí posuzovatelé. Výsledky se zveřejňují s výjimkou případů, u kterých úřad zodpovědný za hodnocení výslovně odmítne uveřejnění v souladu s nařízením (ES) č. 1049/2001 o přístupu k dokumentům.

Pojem „zásada proporcionality“ není definován.

Čl. 46 odst. 5

5.

Během programového období provedou členské státy hodnocení ad hoc v návaznosti na monitorování operačních programů, jestliže monitorování programů odhalí významné odchylky od cílů nastavených na počátku a jestliže jsou podány návrhy na revizi operačních programů. Výsledky se zasílají monitorovacímu výboru pro operační program a Komisi.

Pojmy „významná odchylka od předem vytyčených cílů“ a „revize operačních programů“ nejsou definovány.

Článek 48

1.

V rámci výroční diskuse podle článku 29 rozdělí Rada v roce 2011 podle postupu stanoveného v článku 161 Smlouvy rezervu podle článku 20 mezi členské státy jako odměnu za pokrok učiněný v porovnání s výchozí situací:

a)

u cíle „konvergence“ na základě následujícího kritéria:

i)

růstu domácího produktu na hlavu měřeného na úrovni NUTS II vzhledem k průměru Společenství na základě údajů dostupných pro období 2004–2010,

ii)

růstu zaměstnanosti na úrovni NUTS II na základě údajů dostupných pro období 2004–2010;

b)

u cíle „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ na základě následujících kritérií:

i)

poměrně u regionů, které mezi rokem 2007 a 2010 spotřebovaly nejméně 50 % částek přidělených z Evropského fondu pro regionální rozvoj na činnosti související s inovací podle čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. […],

ii)

růstu zaměstnanosti na úrovni NUTS II na základě údajů dostupných pro období 2004–2010.

2.

Každý členský stát rozdělí dané částky mezi operační programy podle kritérií uvedených v předchozím odstavci.

Mobilizace rezerv ve výkonnosti bude podstatně záležet na kritériích, pro něž je velmi obtížné určit přímou vazbu s akcemi, které těží z pomoci Společenství. Vývoj HDP a míra zaměstnanosti závisí na mnohem složitějších faktorech než na samotných operačních programech, jejichž finanční dopad je obecně omezený ve srovnání s veřejnými investicemi jako celkem. Navíc se zdá omezující brát v úvahu pouze pohyb ukazatelů směrem vzhůru, neboť příspěvek strukturálních opatření by mohl napomáhat k utlumení případného poklesu.

Článek 50

Příspěvky z fondů se upravují podle:

a)

závažnosti specifických problémů, a to zvláště ekonomického, sociálního nebo územního charakteru;

b)

významu každé priority pro priority Společenství, jak je uvedeno ve strategických obecných zásadách Společenství;

c)

ochrany a zlepšení životního prostředí, zejména podle zásady předběžné opatrnosti, zásady prevence a zásady „platí původce znečištění“;

d)

podíl mobilizace financí ze soukromého sektoru, zvláště v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Váhy kritérií pro úpravu výše příspěvků by se měly upřesnit.

Čl. 54 odst. 2

2.

Veřejné výdaje na projekty nesoucí příjmy se vypočítají na základě investičních nákladů, od nichž se odečte současná hodnota čistého příjmu z investice za specifické referenční období. Výpočet bere v úvahu běžně předpokládanou výnosnost dané kategorie investice a použití zásady „platí původce znečištění“ a případně zásady spravedlnosti v souvislosti s relativní prosperitou daného členského státu.

Kritéria pro uplatnění zásady „platí původce znečištění“ a zásady spravedlnosti v souvislosti s relativní prosperitou daného členského státu nejsou specifikována. Komise by měla poskytnout svou metodologickou podporu pro určení míry pomoci u těchto projektů. (viz čl. 40 odst. 2)

Čl. 55 odst. 1

1.

Výdaj je způsobilý pro příspěvek z fondů, jestliže byl skutečně vynaložen příjemcem pro provedení operace mezi 1. lednem 2007 a 31. prosincem 2015. Spolufinancované operace nesmí být dokončeny před počátečním datem způsobilosti. Výdaje u velkých projektů jsou způsobilé od data předložení projektu Komisi.

Bylo by užitečné tyto podmínky zmírnit, aby se ponechal prostor k zahrnutí přípravných prací na akcích určených k financování. Období způsobilosti by tak mohlo začít 1. července 2006.

Čl. 55 odst. 3

3.

Pravidla o způsobilosti výdajů se stanoví na národní úrovni s výhradou výjimek stanovených ve zvláštních nařízeních o každém fondu. Pokrývají všechny veřejné výdaje ohlášené v rámci operačního programu.

Použití národních pravidel způsobilosti bude u cíle „evropská územní spolupráce“ obtížné, neboť financované operace se týkají více členských států. Tento aspekt se nebral v úvahu.

Čl. 57 odst. 1

1.

Systémy řízení a kontroly operačních programů zavedené členskými státy zajistí:

a)

jasnou definici funkcí subjektů zapojených do řízení a kontroly a jasné rozdělení funkcí v rámci takového orgánu;

b)

jasné rozdělení funkcí jednotlivých subjektů zapojených do řízení, ověřování výdajů a kontroly a jasné rozdělení funkcí v rámci každého subjektu;

c)

adekvátní zdroje každého subjektu pro výkon přidělených funkcí;

d)

účinná opatření interního auditu;

e)

spolehlivé účetní a monitorovací systémy a systémy finančního výkaznictví v elektronické formě;

f)

účinný systém hlášení a monitorování při delegování úkolů;

g)

existenci příruček s postupy prováděných funkcí;

h)

účinná opatření pro audit řádného fungování systému;

i)

systémy a postupy pro zajištění náležitého záznamu o auditu;

j)

postupy hlášení a monitorování nesrovnalostí a zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek.

Návrh zmiňuje nesrovnalosti (písm. j)). Bylo by užitečné uvést přesnou definici, a to zejména proto, že se tento pojem objevuje v řadě dalších ustanovení (např. čl. 69 odst. 3, čl. 73 odst. 4, čl. 89 odst.1, článek 99). Význam tohoto ustanovení je v současnosti omezený z důvodu nejasnosti ohledně údajů, které je třeba předkládat.

Čl. 57 odst. 2

2.

Opatření stanovená v odst. 1 písm. b), c), d), f) a h) jsou přiměřená veřejným výdajům v rámci daného operačního programu.

Předpokládá se, že mnohá opatření uvedená v tomto článku se budou aplikovat úměrně objemu veřejných výdajů na operační program. Tento koncept není zatím dostatečně jasný k tomu, aby se mohl důsledně aplikovat. Z tohoto důvodu se jedná o ustanovení (oddělení funkcí, adekvátní zdroje, existence vnitřní kontroly, hlášení a audit o fungování systému), jejichž proporcionální uplatňování si lze těžko představit. Navíc se tato výjimka nevztahuje na příručky postupů a k dispozici není žádná definice. Mělo by se rovněž specifikovat, zda lze zásadu proporcionality použít na článek 13 (ověření zásady adicionality pouze pro cíl „konvergence“), čl. 46 odst. 3 (v celém rozsahu nebo konkrétně na ex-ante hodnocení), čl. 66 odst. 2 (obsah výroční zprávy a závěrečné zprávy o realizaci operačního programu) a 73 (kontrolní postupy).

Čl. 61 odst. 1

1.

Revizní orgán operačního programu odpovídá zejména za:

(…)

b)

zajištění, že se audity operací při ověřování vykazovaných výdajů provádějí na základě náležitého vzorku;

(…)

Pojem „náležitý vzorek“ by měl být definován ve vztahu ke specifickým normám, zvláště pokud jde o rozsah a intenzitu kontrol. V každém případě by tyto požadavky neměly být nižší než požadavky pro období 2000–2006.

Čl. 61 odst. 1

1.

Revizní orgán operačního programu odpovídá zejména za:

(…)

c)

to, že předloží Komisi do šesti měsíců od schválení operačního programu strategii auditu pro všechny subjekty, které provádějí audity podle písmen a) a b), metodu, která bude použita, metodu vzorkování u auditů operací a orientační plánování auditů zajišťující provedení auditů u hlavních subjektů a rovnoměrné rozložení auditů v celém programovém období;

(…)

Toto ustanovení ukládá, že se musí provést audity u „hlavních subjektů“ a nedefinuje vůbec, které to jsou.

Čl. 61 odst. 1

1.

Revizní orgán operačního programu odpovídá zejména za:

(…)

e)

do dne 30. června každého roku od roku 2008 do roku 2016:

i)

vypracování výroční kontrolní zprávy předkládající zjištění z auditů provedených podle strategie auditu vzhledem k operačnímu programu během předchozího roku a hlášení všech nedostatků zjištěných v systémech řízení a kontroly programu. Informace týkající se let 2014 a 2015 mohou být zahrnuty do závěrečné zprávy doprovázející prohlášení o platnosti;

ii)

vydání stanoviska o tom, zda systém řízení a kontroly funguje účinně tak, aby poskytoval přijatelnou záruku správnosti výkazů výdajů předložených Komisi během daného roku a zákonnosti a řádnosti souvisejících transakcí.

(…)

Ujištění pro Komisi týkající se auditu operačních programů se zakládá z velké části na výroční kontrolní zprávě předložené auditním orgánem a doplněné stanoviskem. Pokud však nedojde k předložení těchto dokumentů ve stanoveném termínu (30. červen), nebude možné je vzít je v úvahu ani v rámci výročních prohlášení, která vydávají generální ředitelé, ani při vypracovávání prohlášení o věrohodnosti Účetním dvorem. Totéž platí, mutatis mutandis, pro výroční zprávu uvedenou v článku 66.

Čl. 63 odst. 2

2.

Ze své vlastní iniciativy se může zástupce Komise účastnit práce monitorovacího výboru jako poradce. Zástupci Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu se mohou účastnit jako poradci u těch operačních programů, na které přispívají.

Na rozdíl od současných pravidel (viz čl. 35 odst. 2 nařízení (ES) č. 1260/1999) se Komise zúčastní monitorovacích výborů jen ze své iniciativy. Tato účast se však jeví jako žádoucí pro usnadnění výměny informací a pro včasné přijetí vhodných opatření.

Článek 65

1.

Řídící orgán a monitorovací výbor zajistí kvalitní realizaci operačního programu.

2.

Řídící orgán a monitorovací výbor provádějí monitorování podle finančních ukazatelů a ukazatelů realizace, výsledků a dopadu uvedených v operačním programu. Dovoluje-li to povaha pomoci, rozdělí se statistické výkazy podle pohlaví a podle velikosti přijímajících podniků.

3.

Komise ve spolupráci s členskými státy přezkoumá ukazatele potřebné pro monitorování a hodnocení operačního programu.

Mělo by se stanovit zásada, že každý spolufinancovaný projekt bude mít své dané realizační cíle a je předmětem hodnocení výsledků v rámci článku 65. Řízení založené na prioritách je spojené s rizikem, že bude poskytovat jen informace obecné povahy.

Čl. 66 odst. 2

2.

Zprávy podle odstavce 1 obsahují následující informace pro zajištění přehledu o realizaci operačního programu:

(…)

j)

využití pomoci vrácené řídícímu orgánu nebo jinému veřejnému orgánu v období provádění operačního programu. Rozsah informací předaných Komisi je úměrný celkovému množství veřejných výdajů daného operačního programu.

(…)

Poměr mezi rozsahem předkládaných informací a objemem veřejných výdajů by se měl upřesnit.

Článek 73

1.

Ustanovení čl. 61 písm. c), d) a e), i) se netýkají programů, u nichž podíl spolufinancování z fondů Společenství nepřesahuje 33 % veřejných výdajů na operační program a částka z fondů nepřesahuje 250 miliónů eur.

2.

U programů uvedených v odstavci 1 může členský stát využít možnost zřízení subjektů a postupů pro výkon funkcí uvedených v čl. 59 písm. b) a článcích 60 a 61 podle pravidel stanovených v rámci státu. Jestliže členský stát využije tuto možnost, ustanovení čl. 58 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 60 odst. 1 písm. c) se nepoužijí. Když Komise přijme prováděcí pravidla článků 59, 60 a 61, stanoví, která opatření se nebudou týkat těch členských států, které využijí možnost uvedenou v prvním pododstavci.

3.

Čl. 70 odst. 3 se obdobně nepoužije, jestliže členský stát uplatní volbu podle odst. 2. prvního pododstavce.

4.

U všech operačních programů podle odstavce 1 a nehledě na to, zda-li členský stát využije možnost podle odstavce 2, je-li stanovisko ohledně shody systému bez výhrad nebo jestliže byly všechny výhrady stáhnuty zpět v důsledku přijetí nápravných opatření, Komise může informovat daný členský stát, že bude spoléhat v zásadě na stanovisko předložené revizním orgánem nebo orgánem pověřeným členským státem, jestliže uplatnil uvedenou možnost, ohledně správnosti, zákonnosti a řádnosti vykázaných výdajů a provede své vlastní audity na místě pouze za výjimečných okolností. V případě informací o nesrovnalostech, které nebyly včas odhaleny revizním orgánem státu nebo které nebyly podřízeny patřičným nápravným opatřením, může Komise požádat členský stát o provedení auditů podle čl. 71 odst. 3 nebo může provést vlastní audity podle čl. 71 odst. 2, aby se přesvědčila o správnosti, zákonnosti a řádnosti vykázaných výdajů.

Tyto zjednodušené postupy by se v období let 2000–2006 vztahovaly na 33 programů v 10 členských státech na objem pomoci Společenství ve výši 3,8 miliard EUR (t.j. 2 % pomoci Společenství pro období let 2000–2006). Toto ustanovení podněcuje členské státy k využívání výhod příslušných zjednodušených opatření a mohlo by se proto týkat více programů, než by se teoreticky týkalo v současném programovém období. V této souvislosti se jedná zvláště o výjimku z povinnosti předkládat auditní strategii a výroční kontrolní zprávu (čl. 61 odst. 1), o možnost navrhovat řídící a kontrolní orgány na základě vnitrostátních právních předpisů (články 59 až 61), výjimku z určování certifikačního orgánu a revizního orgánu (čl. 58 odst. 1). Kromě toho, když je zpráva orgánu konstatující shodu se systémy přijata Komisí, provede Komise své audity jen výjimečně.

Čl. 73 odst. 2

2.

U programů uvedených v odstavci 1 může členský stát využít možnost zřízení subjektů a postupů pro výkon funkcí uvedených v čl. 59 písm. b) a článcích 60 a 61 podle pravidel stanovených v rámci státu. Jestliže členský stát využije tuto možnost, ustanovení čl. 58 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 60 odst. 1 písm. c) se nepoužijí. Když Komise přijme prováděcí pravidla článků 59, 60 a 61, stanoví, která opatření se nebudou týkat těch členských států, které využijí možnost uvedenou v prvním pododstavci.

Mělo by být možné posoudit všechny důsledky možnosti uvažované v prvním pododstavci, a proto není odkaz na pozdější prováděcí pravidla, která by měla stanovit ustanovení, jež se nepoužijí, odůvodněný.

Čl. 73 odst. 4

4.

U všech operačních programů podle odstavce 1 a nehledě na to, zda-li členský stát využije možnost podle odstavce 2, je-li stanovisko ohledně shody systému bez výhrad nebo jestliže byly všechny výhrady stáhnuty zpět v důsledku přijetí nápravných opatření, Komise může informovat daný členský stát, že bude spoléhat v zásadě na stanovisko předložené revizním orgánem nebo orgánem pověřeným členským státem, jestliže uplatnil uvedenou možnost, ohledně správnosti, zákonnosti a řádnosti vykázaných výdajů a provede své vlastní audity na místě pouze za výjimečných okolností.

V případě informací o nesrovnalostech, které nebyly včas odhaleny revizním orgánem státu nebo které nebyly podřízeny patřičným nápravným opatřením, může Komise požádat členský stát o provedení auditů podle čl. 71 odst. 3 nebo může provést vlastní audity podle čl. 71 odst. 2, aby se přesvědčila o správnosti, zákonnosti a řádnosti vykázaných výdajů.

Výraz „včas“ by se měl nahradit přesným termínem.

Článek 79

Členské státy se přesvědčí, že subjekt zodpovědný za provádění plateb zajišťuje, aby příjemce obdržel celou částku příspěvku z veřejných fondů, a to co možná nejrychleji a celou. Žádné částky se neodečtou ani nezadrží ani nebudou vymáhány žádné zvláštní nebo jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily částky určené pro příjemce.

Výraz „co možná nejrychleji“ by se měl nahradit přesným termínem.

Čl. 85 odst. 2

2.

Jestliže některá z podmínek uvedených v odstavci 1 není splněna, Komise co nejdříve informuje členský stát a platební orgán, že žádost o platbu je nepřijatelná.

Výraz „co nejdříve“ by se měl nahradit přesným termínem.

Čl. 90 odst. 1

1.

Komise rozhodne, že odepře 20 % z částky průběžných plateb hrazených Komisí, jestliže podstatné prvky nápravného akčního plánu podle čl. 70 odst. 3 byly realizovány a závažné nedostatky uvedené ve výroční zprávě předložené revizním orgánem pro program podle čl. 61 písm. e) a i) byly napraveny, ale stále je třeba provést úpravy pro to, aby byla Komisi poskytnuta přijatelná záruka ohledně řídícího a kontrolního systému.

Bylo by žádoucí zmínit také stanovisko uvedené v čl. 61 bod e) ii).

Čl. 96 odst. 1

1.

Komise včas informuje členský stát a příslušné orgány pokaždé, když bude hrozit uplatnění automatického zrušení závazku podle ustanovení v článku 92. Komise informuje členský stát a příslušné orgány o částce automatického zrušení závazku na základě informací, které má k dispozici.

Členský stát má dva měsíce od data přijetí této informace na to, aby souhlasil s částkou nebo předložil své připomínky. Komise provede automatické zrušení závazku nejpozději do devíti měsíců po časové lhůtě podle článku 92.

Měl by se upřesnit výraz „včas“.

Článek 97

1.

Částečné ukončení operačních programů může být provedeno v obdobích zvolených členským státem. Částečné ukončení se týká dokončených činností, u kterých byla provedena závěrečná platba příjemci nejpozději dne 31. prosince roku n-1. Pro účely tohoto nařízení budou činnosti považovány za dokončené, jestliže byly činnosti skutečně provedeny a příjemce obdržel konečnou platbu nebo předložil doklad rovnocenného účinku řídícímu orgánu.

2.

Částky plateb odpovídající dokončeným činnostem se označí ve výkazu výdajů. Částečné ukončení se provede za podmínky, že řídící orgán zašle Komisi do dne 30. června roku n následující dokumenty:

a)

výkaz výdajů týkajících se takových činností;

b)

prohlášení o zákonnosti a řádnosti transakcí týkajících se výkazů výdajů vydané revizním orgánem operačního programu podle článku 61.

Je důležité, aby postupy stanovené pro oblast částečných ukončování operačních programů poskytovaly tentýž stupeň věrohodnosti, pokud jde o zákonnost a správnost výdajů jako ty, které budou vyplývat z celkového uzavírání operačního programu, zvláště pokud jde o intenzitu a rozsah kontrol.

Toto stanovisko přijal Účetní dvůr v Lucemburku dne 18. března. 2005.

Za Účetní dvůr

Hubert WEBER

předseda


(1)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002.

(2)  Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 (Úř. věst. L 357, 31.12.2002).

(3)  KOM(2004) 492 v konečném znění ze dne 14. července 2004.

(4)  SEC(2004) 924 ze dne 14. července 2004.

(5)  KOM(2004) 580 v konečném znění ze dne 6. září 2004.

(6)  KOM(2004) 101 v konečném znění ze dne 10. února 2004.

(7)  KOM(2004) 487 v konečném znění ze dne 14. července 2004.

(8)  Úř. věst. JO C 107 ze dne 30. dubna 2004.

(9)  Čl. 53 odst. 3 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

(10)  Viz stanovisko č. 10/98 o některých návrzích nařízení v rámci Agendy 2000 (strukturální fondy, bod 6.3), Úř. věst. C 401, 22.12.1998.

(11)  Např. čl. 57 písm. d), f) a h), čl. 61 odst. 1 písm. a), čl. 70 odst. 1, čl. 71 odst. 2 a čl. 72 odst. 2.

(12)  Viz např. zvláštní zpráva č. 10/2001 o finanční kontrole strukturálních fondů, Úř. věst. C 314, 8.11.2001, a zvláštní zpráva č. 7/2003 o programování pomoci na období 2000–2006 v rámci strukturálních fondů, Úř. věst. C 174, 23.7.2004.