Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese: http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) č. 129 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu zdokonalených dětských zádržných systémů (ECRS) používaných v motorových vozidlech

Zahrnuje veškerá platná znění až po:

Doplněk 2 k původnímu znění předpisu – datum vstupu v platnost: 10. června 2014

OBSAH

PŘEDPIS

PŘÍLOHY

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis se týká (ve fázi 1) integrálních univerzálních dětských zádržných systémů ISOFIX (i-Size) a integrálních dětských zádržných systémů ISOFIX určitého vozidla pro děti cestující v motorových vozidlech.

2.   DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu:

2.15

„Podpěrou“ se rozumí antirotační zařízení trvale připevněné k dětskému zádržnému systému, které vytváří tlakový kanál mezi dětským zádržným systémem a konstrukcí vozidla. Podpěra je nastavitelná do délky (ve směru Z) a může být dále nastavitelná v jiných směrech. 2.15.1 „Základnou podpěry“ se rozumí jedna nebo více částí podpěry dětského zádržného systému určená (svým tvarem) k dotyku s kontaktním povrchem podlahy vozidla s cílem přenést zatížení při čelním nárazu z podpěry na konstrukci vozidla. 2.15.2 „Kontaktní plochou základny podpěry“ se rozumí plocha základny podpěry, která se fyzicky dotýká kontaktního povrchu podlahy vozidla a je určena k tomu, aby rozložila zatížení na konstrukci vozidla. 2.15.3 „Posuzovaný rozsah základny podpěry“ určuje prostorový rozsah, který vymezuje rozsah i omezení pohybu základny podpěry. Odpovídá posuzovanému rozsahu základny podpěry pro vozidla podle přílohy 10 předpisu č. 14. 2.15.4 „Posuzovaným rozsahem rozměrů podpěry“ se rozumí rozsah určující maximální rozměry podpěry, které odpovídají posuzovanému rozsahu instalace podpěry u vozidel podle přílohy 17 předpisu č. 16 a zajišťují rozměrovou instalaci podpěry dětského zádržného zařízení i-Size na místě k sezení i-Size ve vozidle.

2.16

„Úhlová rozteč CRF“ je úhel mezi spodní plochou přípravku „ISO/F2“ (B) definovaného v předpisu č. 16 (obrázek 2 v dodatku 2 k příloze 17) a vodorovnou rovinou Z vozidla definovanou v předpisu č. 14 (v dodatku 2 k příloze 4), přičemž přípravek je ve vozidle instalován podle předpisu č. 16 (dodatku 2 k příloze 17).

3.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

4.   OZNAČENÍ

4.1   Vzorky dětských zádržných systémů předané ke schválení podle ustanovení bodů 3.2.4 a 3.2.5 jsou označeny zřetelně a nesmazatelně názvem, počátečními písmeny nebo obchodní značkou výrobce.

4.2   Dětský zádržný systém, s výjimkou popruhu (popruhů) nebo postroje, je zřetelně a nesmazatelně označen rokem výroby.

4.3   Na výrobku je jasně označena orientace dětského zádržného systému vůči vozidlu.

Označení určené v tomto bodě je viditelné při umístění dětského zádržného systému ve vozidle, když je v dětském zádržném systému usazeno dítě.

4.4   Na viditelném místě na vnitřním povrchu (včetně postranní opěrky vedle hlavy dítěte), přibližně v místech, kde dětská hlava spočívá na zádržném systému, budou mít dozadu směřující zádržná zařízení trvale upevněn následující štítek (v textu se uvedou alespoň následující informace).

Minimální rozměr štítku: 60 × 120 mm.

Štítek se připevní na obal po celém jeho obvodu a/nebo se trvale připevní na celou zadní stranu obalu. Je přijatelná jakákoli jiná forma připevnění, která je trvalá nebo ji nelze z výrobku odstranit či ji nelze zakrýt. Zejména se zakazují štítky vlajkového typu.

Pokud mohou části zádržného systému nebo příslušenství dodávaného výrobcem dětských zádržných systémů jakkoli štítek zakrýt, požaduje se dodatečný štítek. Jeden varovný štítek musí být trvale viditelný ve všech situacích, kdy je zádržný systém v jakékoli konfiguraci připraven k použití.

4.5.   U dětských zádržných systémů, které se mohou použít v orientaci dopředu, musí být trvale a tak, aby byl osobě usazující dítě do dětského zádržného systému viditelný, upevněn následující štítek:

4.6   Označení i-Size

Následující informace musí být trvale viditelné pro osobu, která instaluje dětský zádržný systém do vozidla:

4.6.1

Logo i-Size. Níže uvedený symbol má minimální rozměr 25 × 25 mm a piktogram je v kontrastu s pozadím. Piktogram je jasně zviditelněn buď kontrastními barvami, nebo vhodným reliéfem v případě, že je zapuštěn do povrchu nebo z něj vyčnívá;

4.7   Označení „ISOFIX určitého vozidla“

Na dětském zádržném systému „ISOFIX určitého vozidla“ musí být trvale připevněn štítek viditelný pro osobu provádějící instalaci dětského zádržného systému do vozidla, který obsahuje tyto informace:

„SPECIFIC VEHICLE ISOFIX“

4.8   Doplňující označení

Piktogram a/nebo text mohou sdělovat následující informace. Označení uvádí:

c)	Pomocí následujících symbolů je označeno umístění a popřípadě dráhy horního upínání či jiných prostředků omezujících rotaci dětského zádržného systému, které vyžadují od uživatele určité úkony.

f)	V případě potřeby by měl být pomocí níže uvedeného symbolu učiněn odkaz na uživatelské pokyny k dětskému zádržnému systému a na jejich umístění.

5.   SCHVÁLENÍ

6.   VŠEOBECNÉ SPECIFIKACe

6.1   Umístění a připevnění ve vozidle

6.1.1   Dětské zádržné systémy v kategorii i-Size jsou určeny k použití na místech k sezení i-Size, jsou-li dětské zádržné systémy instalovány v souladu s pokyny výrobce vozidla.

Dětské zádržné systémy v kategorii „ISOFIX určitého vozidla“ jsou určeny k použití na všech sedadlech ISOFIX a také v zavazadlovém prostoru, jsou-li zádržné systémy instalovány v souladu s pokyny výrobce vozidla.

6.1.2   Podle kategorie, do které patří, viz tabulka 1, se dětský zádržný systém musí připevnit ke konstrukci vozidla nebo ke konstrukci sedadla ve vozidle:

6.1.3   Pro děti mladší 15 měsíců se použije pouze dětský zádržný systém směřující bočně nebo dozadu.

To znamená, že:

Dětský zádržný systém směřující dozadu lze používat pro děti v jakémkoli věku.

6.2   Konfigurace dětského zádržného systému

6.2.1   Konfigurace zádržného systému musí být taková, aby

6.2.2   Dětský zádržný systém musí být konstruován a instalován tak, aby:

6.2.3.   Nesmí být možné vyjmout nebo oddělit bez použití speciálních nástrojů jakékoli díly, které nejsou konstruovány jako odnímatelné nebo oddělitelné. Všechny díly, které jsou konstruovány jako odnímatelné pro účely údržby nebo seřízení, musí být konstruovány tak, aby nevznikalo žádné riziko nesprávné montáže a použití a postup montáže a demontáže musí být podrobně vysvětlen v návodu k použití zádržného systému. Jakýkoli postrojový pás musí být možno využít v celém jeho rozsahu bez demontáže.

6.2.4   „Speciální zádržné systémy“ mohou obsahovat přídavná zádržná zařízení; tato zařízení musí být konstruována tak, aby nevznikalo žádné riziko nesprávné montáže a aby jejich prostředky pro uvolnění a způsob použití byly v případě nouze pro zachránce okamžitě zřejmé.

6.2.5   Dětský zádržný systém může být konstruován pro použití v jakémkoli rozmezí velikostí stanoveném výrobcem za předpokladu, že splňuje požadavky stanovené v tomto předpisu.

6.2.6   Dětské zádržné systémy, které zahrnují nafukovací části, musí být konstruovány tak, aby podmínky používání (tlak, teplota, vlhkost) neměly žádný vliv na jejich schopnost vyhovět požadavkům tohoto předpisu.

6.3   Specifikace dětského zádržného systému

6.3.1   Materiál

6.3.1.1   Výrobce dětského zádržného systému potvrdí písemnou formou, že toxicita materiálů použitých při výrobě zádržných systémů a dosažitelných upoutanému dítěti odpovídá příslušným částem normy EN 71-3:1994/A1:2000/AC. Provedení zkoušek potvrzujících platnost prohlášení závisí na uvážení zkušebního orgánu.

6.3.1.2   Výrobce dětského zádržného systému potvrdí písemnou formou, že hořlavost materiálů použitých při výrobě zádržných systémů odpovídá příslušným částem normy EN 71-2:2011. Provedení zkoušek potvrzujících platnost prohlášení závisí na uvážení zkušebního orgánu.

6.3.2   Obecné charakteristiky

6.3.2.1   Vnitřní geometrické charakteristiky

Technická zkušebna provádějící zkoušky ověří, zda vnitřní geometrické charakteristiky dětského zádržného systému odpovídají požadavkům přílohy 18. Pro jakékoliv velikosti v rozmezí velikostí deklarovaném výrobcem musí být splněny minimální rozměry pro šířku ramenou, šířku kyčlí a výšku vsedě spolu s minimálními a maximálními rozměry pro výšku ramenou.

6.3.2.2   Vnější rozměry

Maximální rozměry pro šířku, výšku a hloubku dětského zádržného systému a umístění systému kotevních úchytů ISOFIX, s nímž jsou jeho úchyty spojeny, jsou vymezeny pevnými body sedadla vozidla (VSF) podle definice v bodě 2.17 tohoto předpisu.

6.3.2.3   Hmotnost

Hmotnost integrálního dětského zádržného systému ISOFIX (včetně dětského zádržného systému i-Size) ve spojení s hmotností největšího dítěte, pro něž je dětský zádržný systém určen, nesmí překročit 33 kg. Tato mezní hodnota hmotnosti platí také pro dětské zádržné systémy „ISOFIX určitého vozidla“.

6.3.3   Úchyty ISOFIX

6.3.3.1   Typ

Úchyty ISOFIX mohou odpovídat příkladům na obrázku 0a) nebo jiným vhodným konstrukčním návrhům, jež jsou součástí tuhého mechanismu, který lze seřídit a jehož povahu určuje výrobce dětského zádržného systému ISOFIX.

Obrázek 0a)

Legenda

Rozměry v mm.

6.3.3.2   Rozměry

Rozměry části úchytu dětského zádržného systému ISOFIX, která se upevňuje do systému kotevních úchytů ISOFIX, nesmějí překročit maximální rozměry uvedené na obrázku 0b).

Obrázek 0b)

Rozměry v mm.

6.3.3.3   Označení částečného použití záklapek

Dětský zádržný systém ISOFIX obsahuje prostředky, které jasně ukazují, zda jsou oba úchyty ISOFIX úplně zaklapnuty do odpovídajících spodních kotevních úchytů ISOFIX. Ukazatel může být sluchový, dotekový nebo vizuální nebo kombinací dvou či více způsobů. Vizuální ukazatel musí být viditelný za všech běžných podmínek osvětlení.

6.3.4   Specifikace popruhu horního upínání dětského zádržného systému ISOFIX.

6.3.4.1   Spojovací díl horního upínání

Spojovacím dílem horního upínání by měl být hák horního upínání ISOFIX, jak ukazuje obrázek 0c), nebo podobné zařízení, které odpovídá rozměrům na obrázku 0c).

6.3.4.2   Vlastnosti popruhu horního upínání ISOFIX

Popruh horního upínání ISOFIX je podpírán síťovinou (nebo rovnocenným způsobem), kterou lze seřídit a u které lze uvolnit pnutí.

6.3.4.2.1   Délka popruhu horního upínání ISOFIX

Délka popruhu horního upínání ISOFIX je alespoň 2 000 mm.

6.3.4.2.2   Ukazatel napnutí

Popruh horního upínání ISOFIX nebo dětský zádržný systém ISOFIX jsou vybaveny zařízením, které ukazuje, že popruh není v žádném místě povolen. Zařízení může být součástí seřizovacího zařízení nebo omezovače tahu.

6.3.4.2.3   Rozměry

Rozměry háku horního upínání ISOFIX jsou uvedeny na obrázku 0c).

Obrázek 0c)

Rozměry spojovacího dílu horního upínání ISOFIX (hákového typu)

6.3.5   Požadavky na podpěru a základnu podpěry dětského zádržného systému i-Size

Dětské zádržné systémy i-Size vybavené podpěrou musí splňovat ve všech polohách při užívání (např. v případě délkově nastavitelných úchytů, základny atd. v nejkratší a v nejdelší poloze) geometrické požadavky vymezené v tomto bodě a jeho podbodech.

Soulad s požadavky uvedenými v bodech 6.3.5.1 a 6.3.5.2 níže může být ověřen fyzickou nebo počítačovou simulací.

Geometrické požadavky v bodech 6.3.5.1 až 6.3.5.4 níže jsou vyznačeny v souřadnicovém systému, jehož základní bod se nachází uprostřed mezi dvěma úchyty ISOFIX a na ose odpovídajícího systému kotevních úchytů ISOFIX.

Orientace os souřadnicového systému je vyznačena přípravkem (přípravky) dětského zádržného systému:

Při plnění požadavků tohoto oddílu je dětský zádržný systém nainstalován v souladu s návodem k užívání dětského zádržného systému. Skladovací poloha podpěry je z těchto požadavků vyloučena.

6.3.5.1   Geometrické požadavky na podpěru a základnu podpěry

Podpěra včetně svého připevnění k dětskému zádržnému systému a své základny se musí zcela vejít do posuzovaného rozsahu rozměrů podpěry (viz také obrázek 1 a 2 v příloze 19 tohoto předpisu), který je definován takto:

6.3.5.2   Požadavky na seřiditelnost základny podpěry

Podpěra musí být seřiditelná tak, aby základna podpěry mohla být nastavena v celém posuzovaném rozsahu základny podpěry, jak je uvedeno níže (viz rovněž obrázky 3 a 4 přílohy 19 tohoto předpisu). Je-li možné dílčí seřízení, nesmí rozdíl mezi dvěma zajištěnými polohami přesáhnout 20 mm.

Posuzovaný rozsah základny podpěry je definován takto:

Je přípustné, aby byla podpěra seřiditelná nad výškové omezení ve směru Z' (jak je uvedeno v legendě 6 k obrázku 3 přílohy 19) za podmínky, že žádné části nepřesáhnou mezní roviny ve směrech X' a Y'.

6.3.5.3   Rozměry základny podpěry

Rozměry základny podpěry musí splňovat tyto požadavky:

Obrázek 0d)

6.3.5.4   Přípravek základny podpěry

Přípravek se použije ke kontrole toho, že základna podpěry splňuje požadavky uvedené v bodě 6.3.5.2 výše (viz obrázek 0e)). Alternativně lze za dostatečnou považovat rovněž počítačovou simulaci.

Přípravek je definován jako ISOFIX CRF odpovídající velikostní třídě dětského zádržného systému. Přípravek je rozšířen o dva spodní kotevní úchyty ISOFIX o průměru 6 mm. Před přípravkem je umístěna pruhovaná krabice o velikosti podle bodu 6.3.5.2. výše. Při posuzování by měly být úchyty CRS zaklapnuty.

Obrázek 0e)

6.4   Kontrola značek

6.4.1   Technická zkušebna provádějící schvalovací zkoušky ověří, zda značky odpovídají požadavkům bodu 4 tohoto předpisu.

6.5   Kontrola návodu pro montáž a návodu k užívání

6.5.1   Technická zkušebna provádějící schvalovací zkoušky ověří, zda návod pro montáž a návod k užívání odpovídají požadavkům bodu 14 tohoto předpisu.

6.6   Ustanovení platná pro smontovaný dětský zádržný systém

6.6.1   Odolnost proti korozi

6.6.1.1   Úplný dětský zádržný systém nebo jeho části vystavené korozi se podrobí korozní zkoušce specifikované v bodě 7.1.1 níže.

6.6.1.2   Po korozní zkoušce předepsané v bodech 7.1.1.1 a 7.1.1.2 níže nesmějí být prostým okem kvalifikovaného pozorovatele viditelné žádné známky poškození ani značnější koroze, jež by mohly narušit správnou funkci dětského zádržného systému.

6.6.2   Pohlcování energie

6.6.2.1   U všech zařízení s opěradly musí mít oblasti definované v příloze 14 tohoto předpisu při zkoušení podle přílohy 13 špičkové zrychlení menší než 60 g. Tento požadavek platí také pro oblasti nárazových štítů, které se nacházejí v oblasti nárazu hlavy.

6.6.2.2   U dětských zádržných systémů s mechanickými trvale upevněnými seřiditelnými podpěrkami hlavy, u nichž je výška bezpečnostního pásu pro dospělé nebo dětského postrojového pásu přímo nastavována pomocí seřiditelné podpěrky hlavy, není nutné požadovat absorpci energie v oblastech definovaných přílohou 18, které nejsou v přímém styku s hlavou figuríny, tj. za podpěrkou hlavy.

6.6.3   Převrácení

6.6.3.1   Dětský zádržný systém musí být zkoušen podle bodu 7.1.2 níže; v žádném momentě během celé zkoušky nesmí být figurína vymrštěna ze zařízení. Kromě toho, je-li zkoušené sedadlo v převrácené poloze, hlava figuríny se nesmí ve svislém směru vzhledem ke zkoušenému sedadlu ze své původní polohy posunout o více než 300 mm.

6.6.4   Dynamická zkouška

6.6.4.1   Dětský zádržný systém se podrobí dynamické zkoušce v souladu s tabulkou 2 podle bodu 7.1.3 níže:

Tabulka 2

Použití různých kritérií v závislosti na zkušební sestavě

6.6.4.1.1   Dětské zádržné systémy kategorie i-Size se zkouší na zkušebním vozíku pomocí zkušebního sedadla předepsaného v příloze 6 a podle bodu 7.1.3.1 níže.

6.6.4.1.2   Dětské zádržné systémy „ISOFIX určitého vozidla“ se zkouší na každém modelu vozidla, pro který je dětský zádržný systém určen. Technická zkušebna pověřená prováděním zkoušek může snížit počet zkoušených modelů vozidel, jestliže se výrazně neliší z hledisek uvedených v bodě 6.6.4.1.2.3 tohoto předpisu. Dětský zádržný systém se může zkoušet jedním z následujících způsobů:

6.6.4.1.3   Dynamická zkouška se provádí s dětskými zádržnými systémy, které předtím nebyly pod zatížením.

6.6.4.1.4   Jestliže je dětský zádržný systém „ISOFIX určitého vozidla“ instalován do oblasti za nejzadnějším dopředu směřujícím místem k sezení pro dospělé (např. v zavazadlovém prostoru), musí se jedna zkouška provést v úplném vozidle s největší figurínou povolenou / největšími figurínami povolenými pro daný dětský zádržný systém, jak je stanoveno v bodě 7.1.3.3 tohoto předpisu. Ostatní zkoušky, včetně kontroly shodnosti výroby, se mohou na žádost výrobce provést podle bodu 7.1.3.2 tohoto předpisu.

6.6.4.1.5   V případě „speciálního zádržného systému“ se každá dynamická zkouška specifikovaná v tomto předpisu provede pro každé rozpětí velikostí určené výrobcem dvakrát: poprvé při použití hlavních zádržných prostředků a podruhé s použitím všech zádržných zařízení. Při těchto zkouškách se věnuje zvláštní pozornost požadavkům v bodech 6.2.1.5 a 6.2.1.6 tohoto předpisu.

6.6.4.1.6   V případě dětského zádržného systému využívajícího antirotačního zařízení se provede dynamická zkouška takto:

6.6.4.2   Během dynamické zkoušky se žádná část dětského zádržného systému ovlivňující zadržení dítěte ve správné poloze nesmí zcela ani částečně roztrhnout a žádné spony ani zajišťovací nebo přestavovací systémy se nesmějí uvolnit nebo odemknout. Jedinou výjimkou je případ, kdy je určeno, že mají tyto díly nebo systémy podle technického popisu výrobce funkci omezovat zatížení, jak je stanoveno v bodě 3.2.1 tohoto předpisu, a splňují tato kritéria:

6.6.4.3   Kritéria pro figurínu při čelním nárazu a při nárazu zezadu.

6.6.4.3.1   Kritéria pro posouzení zranění při čelním nárazu a při nárazu zezadu podle tabulky 3.

Tabulka 3

6.6.4.4   Posuv hlavy figuríny při čelním nárazu a při nárazu zezadu

6.6.4.4.1   Dětské zádržné systémy kategorie i-Size:

6.6.4.4.1.1   Dětské zádržné systémy směřující dopředu

Vychýlení hlavy: Žádná část hlavy figuríny nesmí přesáhnout roviny BA, DA a DE vyznačené na obrázku 1 níže. To bude posuzováno až do 300 ms nebo do okamžiku, kdy se figurína zcela uklidní, podle toho, který okamžik nastane dříve.

6.6.4.4.1.1.1   Pokud se zkouší v souladu s bodem 6.6.4.1.6.2 výše, je povolena odchylka + 10 % od hodnoty vzdálenosti při vychýlení hlavy mezi bodem Cr a rovinou AB.

Obrázek 1

Uspořádání ke zkoušení zařízení směřujících dopředu

Rozměry v mm.

6.6.4.4.1.2   Dětské zádržné systému směřující dozadu a brašny na přenášení dítěte:

Obrázek 2

Uspořádání ke zkoušení zařízení směřujících dozadu, která se neopírají se o přístrojovou desku

6.6.4.4.2   Jestliže se dětské zádržné systémy „ISOFIX určitého vozidla“ zkoušejí v úplném vozidle nebo v kostře karoserie vozidla, použijí se jako kritéria pro hodnocení biomechanické kritérium hlavy (HPC) a zrychlení hlavy 3 ms. Jestliže nedojde k dotyku hlavy, jsou tato kritéria splněna bez měření a zaznamená se pouze „bez dotyku hlavy“. Po zkoušce s použitím úplného vozidla musí být možné vyjmout zcela kompletní figurínu z dětského zádržného systému bez použití mechanických prostředků či použití nástrojů na dětském zádržném systému nebo nosné konstrukci vozidla.

6.6.4.4.3   Během dynamické zkoušky nesmí žádná část dětského zádržného systému zadržující dítě ve správné poloze selhat. To se týká spon, zajišťovacích systémů a sklápěcích systémů, s výjimkou případů, které byly identifikovány jako omezovače zatížení. Zařízení omezující zatížení označí výrobce v technickém popisu, jak je uvedeno v bodě 3.2.1 tohoto předpisu.

6.6.4.5   Kritéria pro figurínu při bočním nárazu u dopředu a dozadu směřujícího dětského zádržného systému.

6.6.4.5.1   Hlavní kritérium pro posouzení zranění – ochrana hlavy

Při zátěžové fázi zkoušky bočním nárazem, až 80 ms, musí být boční ochrana vždy umístěna na úrovni těžiště hlavy figuríny kolmo ke směru proražení dveří. Ochrana hlavy bude posouzena podle těchto kritérií:

6.6.4.5.2   Dodatečná kritéria pro posouzení zranění při bočním nárazu

6.6.5   Tepelná odolnost

6.6.5.1   Spony, navíječe, seřizovací zařízení a aretační zařízení, která mohou být ovlivněna teplotou, je nutno podrobit zkoušce tepelné odolnosti podle bodu 7.2.7 níže.

6.6.5.2   Po zkoušce tepelné odolnosti předepsané v bodu 7.2.7.1 níže nesmí kvalifikovaný pozorovatel vidět pouhým okem známky poškození, které by mohlo ohrozit správnou funkci dětského zádržného systému. Pak by měly být provedeny dynamické zkoušky.

6.7   Ustanovení platná pro jednotlivé součásti zádržného systému

6.7.1   Spona

6.7.1.1   Spona musí být konstruována tak, aby byla vyloučena jakákoli možnost nesprávné manipulace. To mimo jiné znamená, že nesmí být možné, aby zůstala v částečně zapnuté poloze; nesmí být možné neúmyslně zaměnit části spony, když se spona zapíná; sponu musí být možné zapnout pouze tehdy, když do sebe zapadnou všechny části. V místech, kde se spona dotýká dítěte, nesmí být její šířka menší než nejmenší šířka popruhu stanovená v bodě 6.7.4.1.1 níže. Tento bod se nepoužije pro soupravy pásů již schválené podle předpisu č. 16 nebo podle jakékoliv rovnocenné platné normy. V případě „speciálních zádržných systémů“ musí požadavkům bodů 6.7.1.2 až 6.7.1.8 včetně vyhovět pouze spona na hlavním prostředku zádržného systému.

6.7.1.2   Spona musí zůstat sepnutá v jakékoliv poloze, i tehdy, když nejsou popruhy napnuté. Musí být snadno ovladatelná a uchopitelná. Musí být možné ji rozepnout tlakem na tlačítko nebo na podobné zařízení.

Povrch, na který má být takový tlak vyvinut, musí mít v poloze skutečného rozepnutí a při promítnutí do roviny svislé na původní směr pohybu tlačítka:

6.7.1.3   Plocha uvolňovacího ústrojí spony musí mít červenou barvu. Tuto barvu nesmí mít žádná jiná část spony.

6.7.1.4   Dítě musí být možné uvolnit ze zádržného systému jednoduchou manipulací s jedinou sponou. Je přípustné vyjmout dítě spolu se zařízeními jako např. dětský nosič, brašna na přenášení dítěte, úchyty brašny, jestliže se dětský zádržný systém může uvolnit manipulací s nejvýše dvěma uvolňovacími tlačítky.

6.7.1.4.1   Polohovač ramenního popruhu

Pokud je k dispozici polohovač ramenního popruhu, musí být konstruován tak, aby se zabránilo nesprávné manipulaci. Nesmí být možné používat zařízení způsobem, kterým by došlo ke zkroucení ramenního popruhu. Musí být možné zapnout zařízení jediným pohybem. Síla potřebná k zapnutí zařízení nesmí přesáhnout 15 N.

6.7.1.4.2   Polohovač ramenního popruhu musí být snadno ovladatelný a uchopitelný. Musí být možné rozepnout ho jediným pohybem, ale pro dítě musí být manipulace s uvolňovacím mechanismem obtížná. Síla potřebná k uvolnění zařízení nesmí přesáhnout 15 N.

6.7.1.4.3   Výška polohovače ramenního popruhu nesmí překročit 60 mm.

6.7.1.5   Rozepnutí spony musí umožnit vyjmutí dítěte nezávisle na tom, zda jde o „sedačku“, „opěru sedačky“ nebo „nárazový štít“, pokud jsou namontovány, a jestliže zařízení obsahuje též rozkrokový popruh, musí být možné uvolnit i tento popruh rozepnutím téže spony.

6.7.1.6   Spona musí vyhovět požadavkům zkoušky tepelné odolnosti uvedeným v bodě 7.2.7 níže, musí umožňovat opakovanou funkci a musí být před dynamickou zkouškou předepsanou v bodě 7.1.3 podrobena zkoušce zahrnující 5 000 ±5 cyklů rozepnutí a sepnutí za normálních podmínek použití.

6.7.1.7   Spona se podrobí těmto zkouškám rozepínání:

6.7.1.7.1   Zkouška při zatížení

6.7.1.7.1.1   Pro tuto zkoušku se použije dětský zádržný systém, jenž již byl podroben dynamické zkoušce předepsané v bodě 7.1.3 níže.

6.7.1.7.1.2   Síla potřebná k rozepnutí spony při zkoušce předepsané v bodě 7.2.1.1 níže nesmí být větší než 80 N.

6.7.1.7.2   Zkouška bez zatížení

6.7.1.7.2.1   Pro tuto zkoušku se použije spona, která předtím nebyla ještě vystavena zatížení. Síla potřebná k rozepnutí spony, která není zatížená, musí být při zkouškách předepsaných v bodě 7.2.1.2 níže v rozsahu 40-80 N.

6.7.1.8   Pevnost

6.7.1.8.1   Při zkoušce podle bodu 7.2.1.3.2 níže se nesmí žádná část spony, přilehlých popruhů nebo seřizovacích zařízení porušit nebo oddělit.

6.7.1.8.2   V závislosti na maximální hmotnosti podle prohlášení výrobce musí spona postrojového pásu odolat:

6.7.1.8.3   Schvalovací orgán může upustit od zkoušky pevnosti spony, pokud vzhledem k informacím, které jsou již k dispozici, je taková zkouška zbytečná.

6.7.2   Seřizovací zařízení

6.7.2.1   Seřizovací rozsah musí být dostatečný, aby umožňoval správné seřízení dětského zádržného systému pro každou velikost, pro kterou je toto zařízení určeno, a umožňoval vyhovující montáž ve všech modelech vozidel kompatibilních s i-Size.

6.7.2.2   Všechna seřizovací zařízení musí být „rychloseřizovací“.

6.7.2.3   „Rychloseřizovací zařízení“ musí být snadno dosažitelná, je-li dětský zádržný systém správně nainstalován a dítě nebo figurína je ve správné poloze.

6.7.2.4   „Rychloseřizovací zařízení“ musí být možné snadno seřídit podle postavy dítěte. Zvláště při zkoušce prováděné podle bodu 7.2.2.1 níže nesmí síla potřebná k ovládání ručního seřizovacího zařízení přesáhnout 50 N.

6.7.2.5   Dva vzorky seřizovacích zařízení dětského zádržného systému se vyzkouší podle funkčních požadavků při zkoušce tepelné odolnosti, jak je předepsáno v bodech 7.2.7.1 a 7.2.3 níže.

6.7.2.5.1   Prokluz popruhu nesmí být u jednoho seřizovacího zařízení větší než 25 mm a u všech seřizovacích zařízení celkem větší než 40 mm.

6.7.2.6   Zařízení se nesmí při zkoušce předepsané v bodě 7.2.2.1 níže roztrhnout ani rozdělit.

6.7.2.7   Seřizovací zařízení namontované přímo na dětský zádržný systém musí být schopno snést opakovanou činnost a musí být před dynamickou zkouškou podle bodu 7.1.3 podrobeno zkoušce skládající se z 5 000 ±5 cyklů, která je popsána v bodě 7.2.3.

6.7.3   Navíječe

6.7.3.1   Navíječe s automatickým blokováním

6.7.3.1.1   Popruh vybavený navíječem s automatickým blokováním se nesmí mezi blokovacími polohami navíječe odvinout o více než 30 mm. Po pohybu uživatele popruhu dozadu musí popruh buď zůstat ve své počáteční poloze, nebo se samočinně vrátit do této polohy po následujícím pohybu uživatele dopředu.

6.7.3.1.2   Je-li navíječ součástí břišního pásu, nesmí být síla navíjení popruhu menší než 7 N, měřeno na volné délce mezi figurínou a navíječem, jak je předepsáno v bodě 7.2.4.1 níže. Je-li navíječ součástí zařízení k zadržování hrudníku, nesmí být síla navíjení popruhu menší než 2 N ani větší než 7 N, měřeno obdobným způsobem. Jestliže popruh prochází vedením nebo kladkou, navíjecí síla se změří na volné délce mezi figurínou a vedením nebo kladkou. Obsahuje-li souprava ruční nebo automatické zařízení zabraňující úplnému navinutí popruhu, nesmí být toto zařízení při měření v činnosti.

6.7.3.1.3   Popruh se opakovaně odvíjí z navíječe a nechává se navinovat za podmínek stanovených v bodě 7.2.4.2 až do provedení 5 000 cyklů. Navíječ se pak podrobí přezkoušení funkčních vlastností při zkoušce tepelné odolnosti podle požadavků bodu 7.2.7.1 a zkoušce odolnosti proti korozi popsané v bodě 7.1.1 níže a zkoušce odolnosti proti prachu popsané v bodě 7.2.4.5 níže. Poté je nutné uspokojivě provést dalších 5 000 cyklů odvinutí a navinutí. Po těchto zkouškách musí navíječ nadále pracovat správně a musí vyhovovat požadavkům podle bodů 6.7.3.1.1 a 6.7.3.1.2 výše.

6.7.3.2   Navíječe s nouzovým blokováním

6.7.3.2.1   Navíječ s nouzovým blokováním musí při zkoušce podle bodu 7.2.4.3 splňovat tyto podmínky:

6.7.3.2.2   Je-li činnost navíječe závislá na nějakém vnějším signálu nebo zdroji energie, musí jeho konstrukce zajišťovat, aby se navíječ samočinně zablokoval při selhání nebo přerušení takového signálu nebo zdroje energie.

6.7.3.2.3   Navíječ s nouzovým blokováním s vícenásobnou citlivostí musí splňovat výše uvedené požadavky. Kromě toho, je-li jedním z činitelů citlivost vytahování popruhu, musí dojít k zablokování při zrychlení popruhu 1,5 g, měřeném v ose vytahování popruhu.

6.7.3.2.4   Při zkouškách uvedených v bodech 6.7.3.2.1.1 a 6.7.3.2.3 výše nesmí být celková délka popruhu, která se může vytáhnout, než navíjecí zařízení zablokuje, větší než 50 mm, počínaje odvinutou délkou stanovenou v bodě 7.2.4.3.1 níže. Při zkoušce uvedené v bodě 6.7.3.2.1.2 výše nesmí k blokování dojít během odvinování popruhu v délce 50 mm, počínaje vytaženou délkou stanovenou v bodě 7.2.4.3.1 níže.

6.7.3.2.5   Je-li navíječ součástí břišního pásu, nesmí být síla navíjení popruhu menší než 7 N, měřeno na volné délce mezi figurínou a navíječem, jak je předepsáno v bodě 7.2.4.1 níže. Je-li navíječ součástí zařízení k zadržování hrudníku, nesmí být síla navíjení popruhu menší než 2 N ani větší než 7 N, měřeno obdobným způsobem. Jestliže popruh prochází vedením nebo kladkou, navíjecí síla se změří na volné délce mezi figurínou a vedením nebo kladkou. Obsahuje-li souprava ruční nebo automatické zařízení zabraňující úplnému navinutí popruhu, nesmí být toto zařízení v činnosti při měření.

6.7.3.2.6   Popruh se opakovaně odvíjí z navíječe a nechává se navinovat za podmínek stanovených v bodě 7.2.4.2 až do provedení 40 000 cyklů. Navíječ se pak podrobí přezkoušení funkčních vlastností při zkoušce tepelné odolnosti podle požadavků bodu 7.2.7 a korozní zkoušce popsané v bodě 7.1.1 a zkoušce odolnosti proti prachu popsané v bodě 7.2.4.5.

6.7.4   Popruhy

6.7.4.1   Šířka

6.7.4.1.1   Nejmenší šířka popruhů dětského zádržného systému, které se dotýkají figuríny, musí být 25 mm. Tyto rozměry se měří při zkoušce pevnosti popruhů předepsané v bodě 7.2.5.1 níže, aniž by se stroj zastavil, a při zatížení rovnajícím se 75 % zatížení na mezi pevnosti popruhu.

6.7.4.2   Pevnost po stabilizaci za teploty okolí

6.7.4.2.1   U dvou vzorků popruhu stabilizovaných podle bodu 7.2.5.2.1 se stanoví mez pevnosti popruhu, jak je předepsáno v bodě 7.2.5.1.2 níže.

6.7.4.2.2   Rozdíl mezi hodnotami zatížení, při nichž dojde k roztržení u obou vzorků, nesmí překročit 10 procent té vyšší ze dvou naměřených hodnot, při nichž dojde k roztržení.

6.7.4.3   Pevnost po zvláštní stabilizaci

6.7.4.3.1   U dvou popruhů stabilizovaných podle jednoho z ustanovení bodu 7.2.5.2 níže (vyjma bodu 7.2.5.2.1 níže) nesmí zatížení, při kterém dojde k roztržení popruhu, být menší než 75 % průměrné hodnoty zatížení změřených při zkoušce uvedené v bodě 7.2.5.1 níže.

6.7.4.3.2   Kromě toho nesmí být zatížení, při kterém dojde k roztržení popruhu, menší než 3,6 kN u zádržných zařízení dětských zádržných systémů i-Size.

6.7.4.3.3   Schvalovací orgán může upustit od jedné nebo několika z těchto zkoušek, pokud tato zkouška nebo zkoušky jsou zbytečné v důsledku složení použitého materiálu nebo informací, které jsou již k dispozici.

6.7.4.3.4   Zkouška odolnosti proti oděru typu 1 stanovená v bodě 7.2.5.2.6 níže se provede jen v případě, že zkouška mikroprokluzu stanovená v bodě 7.2.3 níže vede k výsledku, který je vyšší než 50 % mezní hodnoty stanovené v bodě 6.7.2.5.1 výše.

6.7.4.4   Jakýmikoliv seřizovacími zařízeními, sponami nebo kotevními úchyty nesmí být možné vytáhnout celý popruh.

6.7.5   Specifikace úchytů ISOFIX

„Úchyty ISOFIX“ a ukazatele použití záklapek musejí vydržet opakované používání a před dynamickou zkouškou předepsanou v bodě 7.1.3 se podrobí zkoušce, která sestává z 2 000 ± 5 cyklů otevření a zavření za běžných podmínek používání.

6.8   Klasifikace

6.8.1   Dětské zádržné systémy mohou být určeny pro jakékoli rozmezí velikostí za předpokladu, že jsou splněny požadavky pro celé toto rozmezí.

7.   ZKOUŠKY

7.1   Zkouška sestaveného dětského zádržného systému

7.1.1   Koroze

7.1.1.1   Kovové součásti dětského zádržného systému se uloží do zkušební komory, jak je předepsáno v příloze 4. U dětského zádržného systému s navíječem se popruh odvine v celé délce, zmenšené o 100 ± 3 mm. Kromě krátkých přerušení, která mohou být nutná například pro kontrolu a doplňování solného roztoku, musí zkouška odolnosti proti korozi probíhat nepřetržitě po dobu 50 ± 0,5 hodin.

7.1.1.2   Po skončení zkoušky odolnosti proti korozi se kovové součásti dětského zádržného systému opatrně omyjí čistou tekoucí vodou o teplotě nepřevyšující 38 °C nebo se do ní ponoří, aby se odstranily případné nánosy soli, jež se mohly vytvořit, a poté se nechají schnout po dobu 24 ± 1 hodin při teplotě místnosti 18 až 25 °C, než se podrobí kontrole podle bodu 6.6.1.2 výše.

7.2.1   Převrácení

7.1.2.1   Figurína musí být vybavena jedním ze zařízení pro působení zatížení popsaných v příloze 21, které je vhodné. Umístěte figurínu do zádržného systému namontovaného podle tohoto předpisu a s přihlédnutím k návodu výrobce, se standardní vůlí stanovenou v bodě 7.1.3.5, která platí stejně pro všechny systémy.

7.1.2.2   Zádržný systém se připevní ke zkušebnímu stavu nebo sedadlu vozidla. Celým dětským zádržným systémem se otočí kolem vodorovné osy ležící ve střední podélné rovině sedadla o 540° ±5 rychlostí 2–5°/s a v této poloze se systém zastaví. Pro účely této zkoušky se mohou ke zkušebnímu stavu popsanému v příloze 6 připojit zařízení určená k používání v určitých vozidlech.

7.1.2.3   V této statické převrácené poloze se kromě figuríny využívající zařízení pro působení zatížení popsané v příloze 21 působí hmotností odpovídající čtyřnásobku hmotnosti figuríny směrem svisle dolů v rovině kolmé na rovinu otáčení. Zatížení se postupně kontrolovaně zvyšuje rychlostí nepřekračující gravitační zrychlení nebo 400 mm/min. Udržujte předepsané maximální zatížení po dobu 30 – 0/+ 5 sekund.

7.1.2.4   Uvolněte zatížení rychlostí nepřekračující 400 mm/min. a změřte posunutí.

7.1.2.5   Otočte celou sedačku o 180° tak, aby se vrátila do původní polohy.

7.1.2.6   Tento zkušební cyklus se opakuje otáčením opačným směrem. Při ose otáčení ve vodorovné rovině a v úhlu 90° k poloze při obou předcházejících zkouškách se postup zopakuje v obou směrech otáčení.

7.1.2.7   Tyto zkoušky se provedou s použitím jak nejmenší, tak největší figuríny příslušné pro rozpětí velikostí, pro něž je zádržný systém určen. Je zakázáno jakkoli upravovat figurínu nebo dětský zádržný systém během celého zkušebního cyklu.

7.1.3   Dynamická zkouška čelním nárazem, nárazem zezadu a bočním nárazem:

7.1.3.1   Zkoušky na vozíku a zkušebním stavu

7.1.3.1.1   Zkoušky čelním nárazem a nárazem zezadu

7.1.3.1.1.1   Vozík a zkušební stav použité pro dynamické zkoušky musí splňovat požadavky přílohy 6 tohoto předpisu.

7.1.3.1.1.2   Vozík musí po celou dobu zpomalení nebo zrychlení zůstat ve vodorovné poloze.

7.1.3.1.1.3   Zkušební stav se pootočí o 180 °, zkouší-li se v souladu s požadavky na zkoušku nárazem zezadu.

7.1.3.1.1.4   Zkouší-li se dětský zádržný systém směřující dozadu určený k používání na místě k sezení vpředu, nahradí se přístrojová deska vozidla tuhou tyčí připevněnou k vozíku tak, aby k absorbování veškeré energie docházelo v dětském zádržném systému.

7.1.3.1.1.5   Zařízení ke zpomalení nebo ke zrychlení

Žadatel zvolí jedno ze dvou následujících zařízení:

7.1.3.1.1.5.1   Zařízení pro zkoušku zpomalením:

Zpomalení vozíku se dosahuje zařízením předepsaným v příloze 6 tohoto předpisu nebo jakýmkoli jiným zařízením s rovnocennými výsledky. Toto zařízení musí mít vlastnosti stanovené v bodě 7.1.3.4 níže uvedené dále:

Postup kalibrace:

Podmínky pro dynamickou zkoušku při zkoušení:

Při čelním nárazu a nárazu zezadu se zpomalení dosahuje zařízením kalibrovaným tak, jak je uvedeno výše, avšak:

7.1.3.1.1.5.2   Zařízení pro zkoušku zrychlením

Podmínky pro dynamickou zkoušku:

7.1.3.1.1.6   Změří se:

7.1.3.1.1.7   Po nárazu se dětský zádržný systém, bez rozepnutí spony, podrobí vizuální kontrole, aby se zjistilo, zda došlo k nějakému poškození nebo zlomení.

7.1.3.1.2   Náraz zezadu

7.1.3.1.2.1   Zkušební sedadlo se pootočí o 180 °, zkouší-li se jeho soulad s požadavky na zkoušku nárazem zezadu.

7.1.3.1.2.2   Zkouší-li se dětský zádržný systém směřující dozadu určený k používání na místě k sezení vpředu, nahradí se přístrojová deska vozidla tuhou tyčí připevněnou k vozíku tak, aby k absorbování veškeré energie docházelo v dětském zádržném zařízení.

7.1.3.1.2.3   Podmínky při zpomalování musí vyhovovat požadavkům podle dodatku 2 k příloze 7.

Podmínky při zrychlování musí vyhovovat požadavkům podle dodatku 2 k příloze 7.

7.1.3.1.2.4   Provedou se podobná měření jako měření uvedená v bodech 7.1.3.1.1.4 až 7.1.3.1.1.5 výše.

7.1.3.1.3   Boční náraz

7.1.3.1.3.1   Zkušební stav se pootočí o 90 °, zkouší-li se v souladu s požadavky na zkoušku bočním nárazem.

7.1.3.1.3.2   Spodní kotevní úchyty ISOFIX by měly být pohyblivé ve směru Y', aby se zabránilo poškození úchytů a zkušebních zařízení. Kotevní úchyty ISOFIX musí být upevněny k posuvnému systému umožňujícímu pohyb o 200 mm – 0 mm + 50 mm.

7.1.3.1.3.3   Zátěž bočním nárazem na CRS se vytvoří dveřním panelem podle dodatku 3 k příloze 6. Povrch panelu musí být pokryt čalouněním, jak je uvedeno v dodatku 3 k příloze 6.

7.1.3.1.3.4   Zkušební zařízení musí vyvinout relativní rychlost mezi dveřním panelem a zkušebním stavem v souladu s dodatkem 3 k příloze 7. Maximální hloubka proražení dveřního panelu je definována v dodatku 3 k příloze 6. Relativní rychlost mezi dveřním panelem a zkušebním stavem nesmí být ovlivněna dotykem s CRS a musí zůstat v mezích definovaných v dodatku 3 k příloze 7. Během zkoušky, ve které se dveře v čase t0 nepohybují, musí být tyto dveře uchycené a pozemní rychlost figuríny v čase t0 musí být mezi 6,375 m/s a 7,25 m/s. Během zkoušky, ve které se dveře v čase t0 pohybují, musí jejich pozemní rychlost zůstat v mezích definovaných v dodatku 3 k příloze 7 nejméně do momentu, kdy jejich proražení dosáhne maximální hodnoty, a figurína se v čase t0 nepohybuje.

7.1.3.1.3.5   CRS se zkouší v nejvzpřímenější poloze.

7.1.3.1.3.6   V čase t0 definovaném v dodatku 3 k příloze 7 musí být figurína ve své počáteční poloze, jak je definováno v bodě 7.1.3.5.2.1 níže.

7.1.3.2   Zkouška na vozíku a v kostře karoserie vozidla

7.1.3.2.1   Pro zkoušky čelním nárazem

7.1.3.2.1.1   Způsob použitý k připevnění vozidla během zkoušky nesmí být takový, aby došlo k zpevnění kotevních úchytů sedadel, bezpečnostních pásů pro dospělé a případných přídavných kotevních úchytů potřebných k připevnění dětského zádržného systému nebo ke zmenšení normální deformace nosné konstrukce. Nesmí být přítomna žádná část vozidla, která by omezovala pohyb figuríny, a tím zmenšovala zatížení působící na dětský zádržný systém při zkoušce. Části nosné konstrukce, které byly odstraněny, se mohou nahradit součástmi stejné pevnosti za předpokladu, že nebrání pohybu figuríny.

7.1.3.2.1.2   Zajišťovací zařízení se považuje za vyhovující, jestliže nevyvolává žádný účinek na oblast rozprostírající se po celé šířce nosné konstrukce a jestliže je vozidlo nebo nosná konstrukce zablokována nebo znehybněna vpředu ve vzdálenosti nejméně 500 mm před ukotvením zádržného systému. Vzadu musí být nosná konstrukce připevněna v dostatečné vzdálenosti za ukotvením tak, aby bylo zajištěno splnění všech požadavků podle bodu 7.1.3.2.1.1 výše.

7.1.3.2.1.3   Sedadlo vozidla a dětský zádržný systém se seřídí a umístí do polohy zvolené technickou zkušebnou provádějící schvalovací zkoušky tak, aby se vytvořily co nejnepříznivější podmínky, pokud jde o pevnost, slučitelné s umístěním figuríny ve vozidle. Poloha opěradla sedadla a dětského zádržného systému se uvede v protokolu o zkouškách. Opěradlo sedadla, je-li jeho sklon seřiditelný, se zajistí v poloze stanovené výrobcem, nebo, není-li tato poloha stanovena, ve skutečném úhlu opěradla co nejbližším hodnotě 25°.

7.1.3.2.1.4   Pokud návod pro montáž a užívání nestanoví jinak, přední sedadlo se umístí do nejpřednější běžně užívané polohy pro dětský zádržný systém určený k používání na místě k sezení vpředu a do nejzadnější běžně používané polohy pro dětské zádržné zařízení určené k používání na místě k sezení vzadu.

7.1.3.2.1.5   Podmínky při zpomalování musí vyhovovat požadavkům podle bodu 7.1.3.4 níže. Jako zkušební stav se použije sedadlo ze skutečného vozidla.

7.1.3.2.1.6   Změří se:

7.1.3.2.1.7   Po nárazu se dětský zádržný systém, bez rozepnutí spony, podrobí vizuální kontrole, aby se zjistilo, zda došlo k nějakému poškození.

7.1.3.2.2   Pro zkoušky nárazem zezadu

7.1.3.2.2.1   Kostra karoserie vozidla se na zkušebním vozíku pootočí o 180°.

7.1.3.2.2.2   Požadavky jsou stejné jako pro čelní náraz (body 7.1.3.2.1.1 až 7.1.3.2.1.5 výše).

7.1.3.3   Při zkoušení s úplným vozidlem

7.1.3.3.1   Podmínky při zpomalování musí vyhovovat požadavkům podle bodu 7.1.3.4 níže.

7.1.3.3.2   Pro zkoušky čelním nárazem se použije postup stanovený v příloze 9 tohoto předpisu.

7.1.3.3.3   Pro zkoušky nárazem zezadu se použije postup stanovený v příloze 10 tohoto předpisu.

7.1.3.3.4   Změří se:

7.1.3.3.5   Přední sedadla, je-li sklon jejich opěradel seřiditelný, se zajistí v poloze stanovené výrobcem, nebo, není-li stanoven, ve skutečném úhlu opěradla sedadla co nejbližším k hodnotě 25°.

7.1.3.3.6   Po nárazu se dětský zádržný systém, bez rozepnutí spony, podrobí vizuální kontrole, aby se zjistilo, zda došlo k nějakému poškození nebo zlomení.

7.1.3.4   Podmínky pro dynamickou zkoušku jsou shrnuty v tabulce 4:

Tabulka 4

7.1.3.5   Figuríny pro dynamickou zkoušku

7.1.3.5.1   Dětský zádržný systém se zkouší s figurínami předepsanými v příloze 8 tohoto předpisu.

7.1.3.5.2   Instalace figuríny při čelním nárazu a při nárazu zezadu

7.1.3.5.2.1   Instalace dětského zádržného systému na zkušebním stavu.

Neobsazený dětský zádržný systém ISOFIX se připevní k systému kotevních úchytů ISOFIX.

Zajištěním připojení úchytů ISOFIX ke spodním kotevním úchytům ISOFIX by mělo dojít k přitažení neobsazeného dětského zádržného systému k těmto kotevním úchytům.

Je třeba vynaložit dodatečnou sílu 135 ± 15N v rovině rovnoběžné s povrchem zkušebního sedáku. Síla musí působit podél střednice dětského zádržného systému a ne výše než 100 mm nad sedákem.

Horní upínání, je-li k dispozici, by mělo být seřízeno tak, aby síla tahu dosahovala 50 ± 5 N. Případně, je-li k dispozici podpěra, měla by být nastavena podle pokynů výrobce dětského zádržného systému.

Střednice dětského zádržného systému musí být vyrovnána se střednicí zkušebního stavu.

Figurína se umístí do dětského zádržného systému tak, aby byla od opěradla sedadla oddělena pružnou podložkou. Ta musí být 2,5 cm tlustá a 6 cm široká. Její délka musí odpovídat výšce v ramenou minus výška stehen, a to v poloze vsedě a v závislosti na velikosti zkoušené figuríny. Výsledná výška podložky je uvedena v tabulce níže pro různé velikosti figuríny. Deska by měla co nejtěsněji sledovat zakřivení sedačky a její dolní konec by měl být ve výšce kyčelního kloubu figuríny.

Seřiďte pás podle návodu výrobce, avšak na zatížení 250 N ± 25 N nad úrovní síly seřizovacího zařízení, s úhlem ohybu popruhu v seřizovacím zařízení 45 ±5°, popřípadě s úhlem předepsaným výrobcem.

Podložka se pak odstraní a figurína zatlačí směrem na opěradlo sedadla. Uvolnění popruhů je třeba rozložit rovnoměrně po celém postroji.

Podélná rovina procházející střednicí zkušební figuríny musí být nastavena doprostřed mezi oba spodní kotevní úchyty pásů, je však také třeba vzít v úvahu bod 7.1.3.2.1.3 výše.

Po instalaci musí být figurína umístěna tak, aby:

Příklad nastavení paží:

7.1.3.6   Označení i-Size

Dynamické zkoušky se musí provést s největší figurínou a nejmenší figurínou, jak jsou definovány v následujících tabulkách, podle rozpětí velikostí uvedených výrobcem dětského zádržného systému.

Tabulka 6

Kritéria pro výběr figuríny podle rozpětí

Pokud dětský zádržný systém vyžaduje pro různé velikosti významné změny (např. konvertibilní dětský zádržný systém) nebo pokud rozpětí velikostí zahrnuje více než 3 rozpětí velikostí, provedou se zkoušky kromě figurín(y) definované (definovaných) výše i s příslušnou střední figurínou (příslušnými středními figurínami).

7.1.3.6.1   Jestliže je dětský zádržný systém konstruován pro dvě nebo více dětí, musí být jedna zkouška provedena s nejtěžšími figurínami posazenými na všech místech k sezení. Druhá zkouška se provede s výše specifikovanými nejlehčími a nejtěžšími figurínami. Zkoušky se musí provést za použití zkušebního stavu znázorněného v na obrázku 3 v dodatku 3 k příloze 6. Laboratoř provádějící zkoušky může, uzná-li to za vhodné, doplnit třetí zkoušku jakoukoli kombinací figurín nebo neobsazených míst k sezení.

7.1.3.6.2   Pokud dětský zádržný systém ISOFIX využívá horního upínání, provede se jedna zkouška s nejmenší zkušební figurínou a s kratší vzdáleností od horního upínání (bod ukotvení G1). Druhá zkouška se provede s těžší figurínou a s delší vzdáleností horního upínání (bod ukotvení G2). Nastavte horní upínání tak, aby síla tahu dosahovala 50 ± 5 N. Zkouška bočním nárazem se u dětského zádržného systému ISOFIX provádí pouze s kratší vzdáleností horního upínání.

7.1.3.6.3   Pokud dětský zádržný systém využívá jako antirotačního zařízení podpěry, provedou se následující dynamické zkoušky takto:

7.1.3.6.4   Zkouška podle bodu 6.6.4.1.6.2 se vyžaduje pouze u největší figuríny, pro kterou je dětský zádržný systém konstruován.

7.2   Zkoušky jednotlivých součástí

7.2.1   Spona

7.2.1.1   Zkouška rozepínání při zatížení

7.2.1.1.1   Pro tuto zkoušku se použije dětský zádržný systém, který byl již podroben dynamické zkoušce podle bodu 7.1.3 výše.

7.2.1.1.2   Dětský zádržný systém se vyjme ze zkušebního vozíku nebo vozidla, aniž se rozepne spona. Spona se napne silou 200 ± 2 N. Je-li spona připevněna k tuhé části, použije se během dynamické zkoušky síla, která zohlední úhel, který svírá spona s touto tuhou částí.

7.2.1.1.3   Zatížení se aplikuje rychlostí 400 ± 20 mm/min na geometrický střed uvolňovacího tlačítka spony podél pevné osy rovnoběžně s počátečním směrem pohybu tlačítka; geometrický střed se vztahuje na tu část povrchu spony, na kterou působí uvolňovací tlak. Při působení rozpínací síly musí být spona opřena o tuhou opěru.

7.2.1.1.4   Silou k rozepnutí spony se na sponu působí za použití siloměru nebo podobného zařízení způsobem a ve směru normálního používání. Dotykový konec musí mít tvar vyleštěné kovové polokoule s poloměrem 2,5 ± 0,1 mm.

7.2.1.1.5   Změří se síla potřebná k rozepnutí spony a zaznamená se jakékoliv selhání.

7.2.1.2   Zkouška rozepínání při nulovém zatížení

7.2.1.2.1   Úplná spona, která dosud nebyla vystavena zatížení, se namontuje a nastaví do polohy v nezatíženém stavu.

7.2.1.2.2   K měření síly potřebné k rozepnutí spony se použije způsob stanovený v bodech 7.2.1.1.3 a 7.2.1.1.4 výše.

7.2.1.2.3   Změří se síla potřebná k rozepnutí spony.

7.2.1.3   Zkouška pevnosti

7.2.1.3.1   Pro zkoušku pevnosti se použijí dva vzorky. Zkouška se provede se všemi seřizovacími zařízeními, s výjimkou seřizovacích zařízení přímo montovaných na dětský zádržný systém.

7.2.1.3.2   V příloze 16 je znázorněno typické zařízení pro zkoušku pevnosti spony. Spona je umístěna na horní kruhovou desku (A) uvnitř reliéfu. Všechny popruhy připojené ke sponě jsou nejméně 250 mm dlouhé a visí dolů z horní desky jednotlivě podle polohy ve sponě. Volné konce popruhů jsou pak ovinuty okolo spodní kruhové desky (B), odkud pokračují do vnitřního otvoru desky. Všechny popruhy mají být svislé mezi A a B. Kruhová přítlačná deska (C) se pak lehce přitiskne na spodní plochu desky (B) tak, aby byl ještě možný určitý pohyb popruhů. Na trhacím stroji se malou silou napínají a protahují všechny popruhy mezi deskami (B) a (C) až do zatížení všech popruhů podle jejich uspořádání. V průběhu této operace a vlastní zkoušky se spona nedotýká desky (A) nebo jakékoli její části. Desky (B) a (C) se pak pevně sevřou k sobě a tahová síla se zvětšuje rychlostí 100 ± 20 mm/min až do dosažení požadovaných hodnot.

7.2.2   Seřizovací zařízení

7.2.2.1   Snadnost seřizování

7.2.2.1.1   Při zkoušení ručního seřizovacího zařízení se popruh stejnoměrně protahuje seřizovacím zařízením, při zachování obvyklých podmínek používání, rychlostí 100 ± 20 mm/min a změří se maximální síla zaokrouhlená na nejbližší celou hodnotu N po prvních 25 ± 5 mm pohybu popruhu.

7.2.2.1.2   Zkouška se provede v obou směrech průchodu popruhu zařízením, přičemž se popruh před změřením podrobí 10 cyklům úplného průchodu.

7.2.3   Zkouška mikroprokluzu (viz příloha 5 obrázek 3)

7.2.3.1   Součásti nebo zařízení, jež se mají podrobit zkoušce mikroprokluzu, se uchovávají před zkouškou po dobu nejméně 24 hodin v atmosféře mající teplotu 20 °C ± 5 °C a relativní vlhkost 65 % ± 5 %. Zkouška se provede za teploty v rozmezí od 15 °C do 30 °C.

7.2.3.2   Volný konec popruhu se uspořádá ve stejné konfiguraci, jako když se zařízení používá ve vozidle, přičemž nesmí být připevněn k žádné jiné části.

7.2.3.3   Seřizovací zařízení se umístí na svislou část popruhu, jehož jeden konec nese zatížení 50 ± 0,5 N, (vedeného tak, aby se zabránilo kolísání zatížení a kroucení popruhu). Volný konec popruhu směřuje ze seřizovacího zařízení svisle nahoru nebo dolů tak, jako tomu je ve vozidle. Druhý konec prochází přes vodicí váleček, jehož vodorovná osa je rovnoběžná s rovinou části popruhu nesoucího zatížení, a úsek popruhu procházející přes váleček je vodorovný.

7.2.3.4   Zkoušené zařízení se uspořádá tak, aby jeho střed v nejvyšší poloze, do které může být zvednut, byl vzdálen 300 mm ± 5 mm od podpůrného stolu a zátěž 50 N byla od tohoto stolu vzdálena 100 mm ± 5 mm.

7.2.3.5   Před zkouškou se provede 20 ± 2 zkušebních cyklů a nato 1 000 ± 5 cyklů s frekvencí 30 ± 10 cyklů za minutu, při celkové amplitudě 300 mm ± 20 mm nebo podle ustanovení bodu 7.2.5.2.6.2 výše. Zatížením 50 N se působí jen po dobu odpovídající posuvu o 100 mm ± 20 mm při každé půlperiodě. Mikroprokluz se změří z polohy po ukončení 20 cyklů před zkouškou.

7.2.4   Navíječ

7.2.4.1   Navíjecí síla

7.2.4.1.1   Navíjecí síly se musí měřit se soupravou bezpečnostních pásů nasazených na figurínu jako u dynamické zkoušky předepsané v bodě 7.1.3 výše. Napnutí popruhu se změří co nejblíže místu kontaktu s figurínou (ale těsně mimo ni) při navíjení popruhu přibližnou rychlostí 0,6 m/min.

7.2.4.2   Životnost mechanismu navíječe

7.2.4.2.1   Popruh se vytahuje a nechává navíjet po požadovaný počet cyklů rychlostí nejvýše 30 cyklů za minutu. U navíječů s nouzovým blokováním se při každém pátém cyklu silněji trhne, aby se navíjecí zařízení zablokovalo. Stejný počet trhnutí se provede v každé z různých pěti poloh vytažení, a to při 90, 80, 75, 70 a 65 % celkové délky popruhu na navíječi. Je-li však tato délka větší než 900 mm, výše uvedená procenta se počítají jen z posledních 900 mm popruhu, které lze z navíječe vytáhnout.

7.2.4.3   Blokování navíječů s nouzovým blokováním

7.2.4.3.1   Blokování navíječe se zkouší jednou, když byla odvinuta celá délka popruhu snížená o 300 mm ± 3 mm.

7.2.4.3.2   U navíječe aktivovaného pohybem popruhu se rozvinutí uskuteční stejným směrem jako při normální instalaci navíječe ve vozidle.

7.2.4.3.3   Zkoušejí-li se navíječe na citlivost k zrychlování vozidla, provedou se zkoušky při výše uvedené délce vytažení v obou směrech podél dvou vzájemně kolmých os, jež jsou vodorovné, jsou-li navíječe ve vozidle namontovány podle pokynů výrobce dětského zádržného zařízení. Není-li tato poloha předepsána, musí se technická zkušebna poradit s výrobcem dětského zádržného zařízení. Jeden z těchto směrů zkoušky zvolí technická zkušebna tak, aby byly vytvořeny nejnepříznivější podmínky pro uvádění blokovacího mechanismu v činnost.

7.2.4.3.4   Konstrukce použitého zařízení musí zajistit, aby se požadovaného zrychlení dosáhlo průměrným nárůstem zrychlení nejméně 25 g/s (8).

7.2.4.3.5   Aby se mohlo přezkoušet splnění požadavků podle bodů 6.7.3.2.1.3 a 6.7.3.2.1.4, navíječ se namontuje na vodorovný stůl, který se naklání rychlostí nepřevyšující 2° za sekundu, až dojde k zablokování. Zkouška se opakuje s nakláněním v jiných směrech, aby se zajistilo, že požadavky jsou splněny.

7.2.4.4   Korozní zkouška

7.2.4.4.1   Korozní zkoušky se provádějí podle bodu 7.1.1 výše.

7.2.4.5   Zkouška odolnosti proti prachu

7.2.4.5.1   Navíječ zařízení se vloží do zkušební komory popsané v příloze 3 tohoto předpisu. Namontuje se ve stejné poloze jako ve vozidle. Zkušební komora obsahuje prach, jehož složení je uvedeno v bodě 7.2.4.5.2 níže. Z navíječe se odvine 500 mm popruhu a tato část zůstane vytažena s výjimkou provedení 10 úplných cyklů rozvinutí a navinutí během jedné až dvou minut po každém rozvíření prachu. Prach se rozviřuje po dobu 5 sekund každých 20 minut v průběhu 5 hodin stlačeným vzduchem neobsahujícím olej ani vlhkost a procházejícím otvorem o průměru 1,5 ± 0,1 mm při tlaku 5,5 ± 0,5 bar.

7.2.4.5.2   Prach použitý při zkoušce popsané v bodě 7.2.4.5.1 výše se skládá z přibližně 1 kg suchého křemene. Rozdělení velikosti částeček:

7.2.5   Statická zkouška popruhů

7.2.5.1   Zkouška pevnosti popruhu

7.2.5.1.1   Každá zkouška se musí provést se dvěma novými vzorky popruhu stabilizovanými podle bodu 6.7.4 tohoto předpisu.

7.2.5.1.2   Každý popruh se uchytí do čelistí stroje na zkoušení pevnosti v tahu. Čelisti musí být řešeny tak, aby nemohlo dojít k přetržení popruhu na nich nebo v jejich blízkosti. Rychlost posuvu musí být 100 mm/min ± 20 mm/min. Volná délka vzorku mezi čelistmi stroje při zahájení zkoušky musí být 200 ± 40 mm.

7.2.5.1.2.1   Tah se zvětšuje tak dlouho, až se popruh přetrhne, a zaznamená se zatížení na mezi pevnosti.

7.2.5.1.3   Jestliže popruh vyklouzne nebo se přetrhne na některé z čelistí nebo ve vzdálenosti menší než 10 mm od některé z nich, zkouška je neplatná a provede se nová zkouška s jiným vzorkem.

7.2.5.2   Vzorky vyříznuté z popruhů podle bodu 3.2.3 tohoto předpisu se stabilizují takto:

7.2.5.2.1   Stabilizace při pokojové teplotě

7.2.5.2.1.1   Popruh se uchovává 24 ± 1 hodin v atmosféře mající teplotu 23 ± 5 °C a relativní vlhkost 50 ± 10 %. Neprovede-li se zkouška ihned po stabilizaci, musí být vzorek až do zahájení zkoušky uložen ve vzduchotěsně uzavřené nádobě. Mez pevnosti se musí stanovit do pěti minut po vyjmutí popruhu ze stabilizační atmosféry nebo z nádoby.

7.2.5.2.2   Stabilizace s působením světla

7.2.5.2.2.1   Použije se ustanovení doporučení ISO/105-B 02(1978). Popruh se vystaví světlu na dobu potřebnou k vyblednutí standardní modře č. 7 na odstín rovnající se stupni 4 na stupnici šedi.

7.2.5.2.2.2   Po vystavení se popruh ponechá nejméně 24 hodiny v atmosféře mající teplotu 23 + 5 °C a relativní vlhkost 50 ± 10 %. Mez pevnosti se musí stanovit do 5 minut po vyjmutí popruhu ze stabilizačního zařízení.

7.2.5.2.3   Stabilizace při nízké teplotě

7.2.5.2.3.1   Popruh se uchovává nejméně 24 hodiny v atmosféře mající teplotu 23 ± 5 °C a relativní vlhkost 50 ± 10 %.

7.2.5.2.3.2   Popruh se pak uchovává po dobu 90 ±5 minut na rovné ploše v mrazicí komoře, v níž je teplota vzduchu –30 °C ±5 °C. Potom se přehne a přehyb se zatíží závažím o hmotnosti 2 kg ±0,2 kg, předem ochlazeným na –30 °C ±5 °C. Po uchovávání zatíženého popruhu po dobu 30 ±5 minut v téže mrazicí komoře se závaží sejme a do 5 minut po vyjmutí popruhu z mrazicí komory se změří mez pevnosti.

7.2.5.2.4   Stabilizace při vysoké teplotě

7.2.5.2.4.1   Popruh se ponechá po dobu 180 ± 10 minut ve vyhřívací komoře v atmosféře mající teplotu 60 °C ± 5 °C a relativní vlhkost 65 % ± 5 %.

7.2.5.2.4.2   Mez pevnosti se musí stanovit do 5 minut po vyjmutí popruhu z vyhřívací komory.

7.2.5.2.5   Vystavení účinkům vody

7.2.5.2.5.1   Popruh se ponechá po dobu 180 ± 10 minut zcela ponořen v destilované vodě o teplotě 20 ± 5 °C s nepatrnou přísadou smáčedla. Smí se použít jakékoli smáčedlo vhodné pro zkoušené vlákno.

7.2.5.2.5.2   Mez pevnosti se musí stanovit do 10 minut po vyjmutí popruhu z vody.

7.2.5.2.6   Stabilizace před oděrem

7.2.5.2.6.1   Součásti nebo zařízení, jež se mají podrobit zkoušce odolnosti proti oděru, se před zkouškou ponechají nejméně 24 hodiny v atmosféře mající teplotu 23 °C ± 5 °C a relativní vlhkost 50 % ± 10 %. Okolní teplota během zkoušení musí být v rozmezí od 15 °C do 30 °C.

7.2.5.2.6.2   V následující tabulce jsou uvedeny všeobecné podmínky pro jednotlivé zkoušky:

Tabulka 8

Nepostačuje-li délka popruhu pro zkoušení posunutí většího než 300 mm, může se zkouška provést s menší délkou, nejméně však s délkou 100 mm.

7.2.5.2.6.3   Zvláštní zkušební podmínky

7.2.5.2.6.3.1   Postup zkoušky typu 1: v případech, kdy popruh prokluzuje rychloseřizovacím zařízením. Na jeden z popruhů se působí ve svislém směru trvale zatížením 10 N. Druhý popruh, nastavený vodorovně, se připojí k zařízení, které popruhem pohybuje dozadu a dopředu. Seřizovací zařízení se umístí na vodorovný popruh tak, aby popruh zůstal napnutý (viz příloha 5 obrázek 1).

7.2.5.2.6.3.2   Postup zkoušky typu 2: pro případy, kdy popruh při průchodu tuhou částí mění směr. Při této zkoušce musí úhly obou popruhů odpovídat obrázku 2 v příloze 5. Zatížení 5 N musí působit trvale po celou dobu zkoušky. V případech, kdy popruh při průchodu tuhou částí mění svůj směr více než jednou, se může zatížení 5 N zvýšit tak, aby se dosáhlo předepsaného posuvu popruhu 300 mm touto tuhou částí.

7.2.6   Zkouška odolnosti seřizovacích zařízení montovaných přímo na dětský zádržný systém proti opotřebení

Usaďte největší figurínu, pro kterou je zařízení určeno, jako pro dynamickou zkoušku, včetně standardní vůle určené v bodě 7.1.3.5 výše. Na popruhu vyznačte referenční čáru v místě, kde jeho volný konec vstupuje do seřizovacího zařízení.

Vyjměte figurínu a dětský zádržný systém umístěte do zařízení pro zkoušku podle obrázku 1 v příloze 16.

Celková délka popruhu procházející seřizovacím zařízením při zkušebním cyklování musí být nejméně 150 mm. Tento pohyb musí být takový, že nejméně 100 mm popruhu na straně referenční čáry směrem k volnému konci popruhu a dále zbývající pohybující se část popruhu (přibližně 50 mm) na straně nedílného postrojového pásu se pohybují skrz seřizovací zařízení.

Je-li délka popruhu od referenční čáry k volnému konci popruhu nedostatečná pro výše popsaný posuv, musí posuv popruhu seřizovacím zařízením o délce 150 mm vycházet z polohy plně vytaženého postrojového pásu.

Frekvence musí být 10 ± 1 cyklů/min, s rychlostí v „B“ 150 ± 10 mm/s.

7.2.7   Zkouška tepelné odolnosti

7.2.7.1   Části uvedené v odstavci 6.6.5.1 výše se vystaví trvalému působení teploty okolí nejméně 80 °C nad povrchem vody v uzavřeném prostoru po dobu nejméně 24 hodin a pak se ochladí v prostředí o teplotě nepřesahující 23 °C. Po periodě ochlazení bezprostředně následují za sebou tři cykly, každý v trvání 24 hodin; přitom každý cyklus obsahuje tyto po sobě následující sekvence:

7.2.8   Celá sedačka, nebo její součást vybavená úchyty ISOFIX (např. základna ISOFIX), pokud má uvolňovací tlačítko, je pevně uchycena ke zkušebnímu zařízení tak, že připevňovací díly ISOFIX jsou svisle svěšeny podle obrázku 3. K těmto dílům ISOFIX se připevní tyč o průměru 6 mm a délce 350 mm. Na konce tyče se upevní závaží o hmotnosti 5 kg.

7.2.8.1   Na uvolňovací tlačítko nebo rukojeť se zapůsobí silou ve směru pevné osy probíhající souběžně s původním směrem pohybu tlačítka/rukojeti; geometrický střed působí na tu část povrchu úchytů ISOFIX, na kterou má působit uvolňovací tlak.

7.2.8.2   Otevírací síla působí na úchyty ISOFIX za použití dynamometru nebo podobného zařízení normálně a její směr je uveden v návodu k užívání dodaném výrobcem. Dotykovou částí je leštěná kovová polokoule s poloměrem 2,5 ± 0,1 mm v případě uvolňovacího tlačítka nebo leštěný kovový hák o poloměru 25 mm.

7.2.8.3   Neumožňuje-li konstrukce dětského zádržného zařízení, aby byly dodrženy postupy popsané v bodech 7.2.8.1 a 7.2.8.2, lze se souhlasem technické zkušebny, která zkoušku provádí, použít alternativní metodu.

7.2.8.4   Síla k otevření úchytů ISOFIX, již je potřeba změřit, odpovídá síle potřebné k uvolnění prvního úchytu.

7.2.8.5   Zkouška se provede s novou sedačkou a zopakuje se se sedačkou, která prošla cyklickým postupem popsaným v bodě 6.7.5.1.

7.3   Kalibrace sedáku zkušebního stavu

7.3.1   Kalibrační zkouška sedáku zkušebního stavu se provádí u nového sedáku pro stanovení počátečních hodnot průniku při nárazu a špičkového zpoždění a pak po každé padesáté dynamické zkoušce nebo nejméně jednou měsíčně, podle toho, k čemu dojde dříve, nebo před každou zkouškou, pokud se zkušební zařízení používá často.

7.3.2   Postupy kalibrace a měření musí odpovídat poslední verzi normy ISO 6487; měřicí zařízení musí odpovídat specifikacím datového kanálu s filtrem kanálu třídy (CFC) 60.

Na zkušebním zařízení určeném v příloze 14 tohoto předpisu se provedou 3 zkoušky, 150 mm ± 5 mm od přední hrany sedáku na střednici a pak ve vzdálenosti 150 mm ± 5 mm na každou stranu od střednice.

Zařízení umístěte svisle na pevný a rovný povrch. Spouštějte závaží tak dlouho, až se dotkne povrchu, a nastavte ukazatel průniku do nulové polohy. Zařízení umístěte svisle nad zkušební bod, zdvihněte závaží na 500 mm ± 5 mm a pak je uvolněte, aby volným pádem narazilo na povrch sedadla. Zaznamenejte průnik a křivku zpomalení.

7.3.3   Zaznamenané maximální hodnoty se nesmí lišit o více než 15 % od počátečních hodnot.

7.4   Záznam dynamického chování

7.4.1   Aby bylo možné určit chování figuríny a její posunutí, musí se všechny dynamické zkoušky zaznamenávat podle následujících podmínek:

7.5   Postupy měření musí odpovídat postupům určeným v nejnovějším vydání normy ISO 6487. Kmitočtová třída kanálu musí být:

Tabulka 9

Vzorkovací kmitočet musí být minimálně desetinásobkem kmitočtové třídy kanálu (tj. v instalacích s kmitočtovou třídou kanálu 1 000 to odpovídá minimálnímu vzorkovacímu kmitočtu přibližně 10 000 vzorků za sekundu na jeden kanál).

8.   ZKUŠEBNÍ PROTOKOLY PRO SCHVÁLENÍ TYPU A KVALIFIKACI VÝROBY

9.   KVALIFIKACE VÝROBY

9.1   Aby se zaručilo, že je systém výroby, který výrobce používá, uspokojivý, provede technická zkušebna, která provedla zkoušky pro schválení typu, zkoušky za účelem kvalifikace výroby v souladu s odstavcem 9.2 níže.

9.2   Kvalifikace výroby dětských zádržných systémů

Výroba každého nově schváleného typu dětského zádržného systému kategorie i-Size nebo kategorie určitého vozidla se musí podrobit zkouškám kvalifikace výroby. Podle bodu 11.1.3 může být předepsána dodatečná kvalifikace výroby.

Za tímto účelem se z první výrobní šarže náhodně vybere pět dětských zádržných systémů.

První výrobní šarží se rozumí výroba první série obsahující alespoň 50 a nejvýše 5 000 dětských zádržných systémů.

9.2.1   Dynamické zkoušky při čelním nárazu a při nárazu zezadu

9.2.2   Dynamické zkoušky bočním nárazem

9.2.3   Kontrola značek

10.   SHODNOST VÝROBY A RUTINNÍ ZKOUŠKY

Postupy pro zajištění shodnosti výroby musí odpovídat postupům stanoveným v Dohodě, dodatek 2 (E/EHK/324-E/EHK/TRANS/505/Rev.2), společně s následujícími požadavky:

11.   ZMĚNY A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU DĚTSKÉHO ZÁDRŽNÉHO SYSTÉMU

12.   SANKCE ZA NESHODNOST VÝROBY

13.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

14.   INFORMACE PRO UŽIVATELE

15.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SCHVALOVACÍCH ORGÁNŮ

Smluvní strany Dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění zkoušek schválení typu a schvalovacích orgánů, které udělují schválení typu a kterým se mají zasílat formuláře o udělení, rozšíření, odmítnutí či odnětí schválení nebo o definitivním ukončení výroby vydané v jiných zemích.

(1)  Rozlišovací číslo smluvních stran Dohody z roku 1958 je uvedeno v příloze 3 úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument TRANS/WP.29/78/Rev.2/Amend.3.

(2)  Přípravek dětského zádržného systému (CRF), jak je definován v předpisu č. 16 (Bezpečnostní pásy).

(3)  HPC: viz příloha 17.

(4)  Bude přezkoumáno do tří let od vstupu tohoto předpisu v platnost.

(5)  Bude přezkoumáno do tří let od vstupu tohoto předpisu v platnost.

(6)  Bude přezkoumáno do tří let od vstupu tohoto předpisu v platnost.

(7)  Bude přezkoumáno do tří let od vstupu tohoto předpisu v platnost.

(8)  g = 9,81 m/s2.

PŘÍLOHA 7

KŘIVKA ZPOMALENÍ NEBO ZRYCHLENÍ VOZÍKU V ZÁVISLOSTI NA ČASE

Ve všech případech musí postupy kalibrace a měření odpovídat postupům stanoveným v mezinárodní normě ISO 6487; měřicí zařízení musí odpovídat specifikaci datového kanálu s třídou kmitočtu kanálu (CFC) 60.

Dodatek 1

Čelní náraz

Křivka zpomalení nebo zrychlení vozíku v závislosti na čase

Čelní náraz – zkušební impuls 1

Definice jednotlivých křivek
Čas (ms)	Zrychlení (g) Dolní křivka	Zrychlení (g) Horní křivka
0	—	10
20	0	—
50	20	28
65	20	—
+80	—	28
100	0	—
120	—	0

Čelní náraz podle předpisu č. 44

Doplňkový segment se použije jen u zařízení pracujícího se zrychlením.

Dodatek 2

Náraz zezadu

Křivka zpomalení nebo zrychlení vozíku v závislosti na čase

Náraz zezadu – zkušební impuls 2

Definice jednotlivých křivek
Čas (ms)	Zrychlení (g) Dolní křivka	Zrychlení (g) Horní křivka
0	—	21
10	0
10	7	—
20	14	—
37	14	—
52	7	—
52	0
70	—	21
70	—	0

Náraz zezadu podle předpisu č. 44

Doplňkový segment se použije jen u zařízení pracujícího se zrychlením.

Dodatek 3

Boční náraz

Křivka relativní rychlosti mezi vozíkem a dveřním panelem v závislosti na čase

Boční náraz – křivka zkušební rychlosti 3

	Dolní křivka relativní rychlosti
	Horní křivka relativní rychlosti
	Dolní křivka pozemní rychlosti dveří (zkouška pohybu dveří pouze v čase t0)
	Horní křivka pozemní rychlosti dveří (zkouška pohybu dveří pouze v čase t0)

Definice jednotlivých křivek
Čas (ms)	Relativní rychlost dveří / zkušebního stavu (m/s) Dolní křivka	Relativní rychlost dveří / zkušebního stavu (m/s) Horní křivka
0	6,375	7,25
15	5,5	—
18	—	6,2
60	0	—
70	—	0

Poznámka: Křivky jsou založeny na zkušenostech příslušných zkušebních laboratoří.

Dodatek 4

1.   POPIS DVEŘNÍHO PANELU

Geometrie dveřního panelu musí být odpovídat definici zkušebního stavu.

Výkres k popisu dveří bude vypracován v souladu se zkušebním stavem v rámci programu NPACS.

2.   SPECIFIKACE DVEŘNÍHO ČALOUNĚNÍ

2.1   Obecně

Nárazová plocha dveřního panelu musí být zcela pokryta čalouněním o tloušťce 55 mm. Materiál musí při zkoušce podle bodu 2.2 tohoto dodatku splňovat zkušební kritéria stanovená v bodě 2.3 tohoto dodatku.

Kombinace materiálů, u které bylo splnění požadavků ověřeno, je podrobně popsána v bodě 2.4 tohoto dodatku.

2.2   Postup pro posouzení materiálu dveřního čalounění

Zkušební sestava je založena na jednoduché pádové zkoušce s použitím hlavice kulovitého tvaru. Kulová hlavice má průměr 150 mm a hmotnost 6 kg (±0,1 kg). Rychlost nárazu činí 4 m/s (±0,1 m/s). Zařízení by mělo umožnit posouzení okamžiku prvního dotyku nárazového tělesa a vzorku, jakož i zrychlení hlavice alespoň ve směru nárazu (směr Z).

Vzorek materiálu by měl mít rozměry 400 × 400 mm. Náraz by měl být veden do jeho středu.

2.3   Zkušební kritéria pro materiál čalounění

Okamžik prvního dotyku mezi vzorkem materiálu a hlavicí (t0) je 0 ms.

Zrychlení nárazového tělesa nesmí překročit 58 g.

Obrázek 1

Limitní hodnoty pro materiál čalounění

2.4   Příklad materiálu vyhovujícího zkušebním požadavkům:

Kaučuková buněčná pěna Polychloropren CR4271 v tloušťce 35 mm připevněná ke dveřnímu panelu, na niž se poté připevní další vrstva Styroduru C2500 v tloušťce 20 mm. Styrodur je třeba po každé zkoušce vyměnit.

PŘÍLOHA 8

POPIS FIGURÍN

1.   OBECNĚ

1.1

Figuríny předepsané v tomto předpisu jsou popsány v této příloze, v technických výkresech v držení společnosti Humanetics Innovative Solutions Inc. a v uživatelských příručkách dodávaných s figurínami.

1.2

Jiné figuríny lze použít za předpokladu, že: 1.2.1 jejich rovnocennost může být uspokojivě prokázána schvalovacímu orgánu a 1.2.2 jejich použití je zaznamenáno ve zkušebním protokolu a ve formuláři sdělení podle přílohy 1 tohoto předpisu.

2.   POPIS FIGURÍN

2.1

Rozměry a hmotnosti níže popsaných figurín Q0, Q1, Q1,5, Q3, Q6 a Q10 jsou založeny na antropometrii 50. percentilu dětí ve věku 0, 1, 1,5, 3, 6 a 10,5 roků.

2.2

Figuríny jsou vyrobeny z kovové a umělohmotné kostry obalené pěnovými díly s umělohmotnou kůží, které představují všechny části těla.

3.   KONSTRUKCE

3.1   Hlava

Hlava je z velké části vyrobena ze syntetických materiálů. Hlavová dutina je dostatečně velká, aby umožňovala použití různých nástrojů, včetně lineárních měřičů zrychlení a senzorů úhlové rychlosti.

3.2   Krk

Krk je pružný a umožňuje střih a ohyb ve všech směrech. Segmentová konstrukce umožňuje věrohodné rotační chování. Krk je vybaven nízkoprůtažnou krční strunou, aby se zabránilo nadměrnému natažení. Krční struna má rovněž působit jako bezpečnostní struna v případě selhání kaučuku. Na styčnou plochu mezi krkem a hlavou a mezi krkem a trupem může být namontován šestikanálový snímač zatížení. U figurín Q0, Q1 a Q1,5 nelze snímač zatížení namontovat mezi krk a trup.

3.3   Hrudník

Hrudník dítěte představuje samostatný hrudní koš. Deformace může být měřena u figurín Q1 a Q1,5 lankovým potenciometrem a u figurín Q3, Q6 a Q10 čidly IR-TRACC. Ramena jsou spojena s hrudníkem pružným pojivem, které umožňuje deformaci směrem dopředu.

3.4   K páteři lze namontovat měřiče zrychlení pro měření lineárního zrychlení. Hrudník figuríny Q0 má zjednodušené provedení v podobě celistvého pěnového dílu pro celý trup.

3.5   Břicho

Břicho je vyrobeno z pěny pokryté kůží. Pro stanovení požadované pevnosti byly využity biomechanické údaje získané u dětí. Břicho figuríny Q0 má zjednodušené provedení v podobě celistvého pěnového dílu pro celý trup.

3.6   Bederní páteř

Bederní páteř tvoří ohebná kaučuková tyč, která umožňuje střih a ohyb ve všech směrech. S výjimkou figuríny Q0 může být mezi bederní páteř a pánev namontován šestikanálový snímač zatížení.

3.7   Pánev

Pánev se skládá z částí kostí kyčelních a kostrče potažených svalovinou pro simulaci vnějších obrysů. Do kostní části se vkládají odstranitelné kyčelní klouby. V pánvi může být namontována sada měřičů zrychlení. K dispozici jsou i speciální kyčelní klouby, které umožňují umístit figurínu do polohy vestoje. Pánev figuríny Q0 má zjednodušené provedení v podobě celistvého pěnového dílu pro celý trup.

3.8   Dolní končetiny

Dolní končetiny jsou zhotoveny z kovem zpevněných umělohmotných kostí potažených pěnou s kůží z PVC, jež představují stehna a lýtka. Kolenní klouby jsou uzamykatelné v jakékoli poloze. Této možnosti lze využít k usnadnění umístění figuríny do polohy vestoje. (Upozornění: Figurína není schopna stát bez vnější opory.) Dolní končetiny figuríny Q0 mají zjednodušení provedení v podobě jediného celistvého dílu pro každou končetinu se zafixovaným úhlem v koleni.

3.9   Paže

Paže jsou zhotoveny z umělohmotných kostí potažených pěnou s kůží z PVC, jež představují nadloktí a předloktí. Loketní klouby jsou uzamykatelné v jakékoli poloze. Paže figuríny Q0 mají zjednodušení provedení v podobě jediného celistvého dílu pro každou paži se zafixovaným úhlem v lokti.

4.   HLAVNÍ PARAMETRY

4.1   Hmotnost

Tabulka 1

Rozdělení hmotnosti u figurín Q

	Q0	Q1	Q1,5	Q3	Q6	Q10 Konstrukční cíle
Hmotnost v [kg]
Hlava + krk (včetně namontovaných měřičů zrychlení)	1,10 ± 0,10	2,41 ± 0,10	2,80 ± 0,10	3,17 ± 0,10	3,94 ± 0,10	4,19
Trup (včetně namontovaných měřičů zrychlení a čidla průhybu hrudníku)	1,50 ± 0,15	4,21 ± 0,25	4,74 ± 0,25	6,00 ± 0,30	9,07 ± 0,40	14,85 (včetně oděvu)
Dolní končetiny (společně)	0,58 ± 0,06	1,82 ± 0,20	2,06 ± 0,20	3,54 ± 0,10	6,90 ± 0,10	12,50
Paže (společně)	0,28 ± 0,03	0,89 ± 0,20	1,20 ± 0,20	1,48 ± 0,10	2,49 ± 0,10	4,00
Oděv	0,27 ± 0,05	0,27 ± 0,05	0,30 ± 0,05	0,40 ± 0,10	0,55 ± 0,10	(viz trup)
Celkem	3,73 ± 0,39	9,6 ± 0,80	11,10 ± 0,80	14,59 ± 0,70	22,95 ± 0,80	35,54

4.2   Základní rozměry

Obrázek 2

Hlavní rozměry figuríny

Tabulka 2

Rozměry figuríny Q

Č.		Q0	Q1	Q1,5	Q3	Q6	Q10 (konstrukční cíle)
		Rozměry v mm
17	Výška vsedě (hlava nachýlena vpřed)	355 ± 9	479 ± 9	499 ± 9	544 ± 9	601 ± 9	< 748 ± 9
18	Výška v ramenou (vsedě)	225 ± 7	298 ± 7	309 ± 7	329 ± 7	362 ± 7	473 ± 7
	Výška (hlava nachýlena vpřed)	—	740 ± 9	800 ± 9	985 ± 9	1 143 ± 9	< 1 443 ± 9
5	Hloubka hrudníku	—	114 ± 5	113 ± 5	146 ± 5	141 ± 5	171 ± 5
15	Šířka v ramenou	230 ± 7	227 ± 7	227 ± 7	259 ± 7	305 ± 7	338 ± 7
12	Šířka v bocích	—	191 ± 7	194 ± 7	200 ± 7	223 ± 7	270 ± 7
1	Od zadní části hýždí k přední části kolenou	130 ± 5	211 ± 5	235 ± 5	305 ± 5	366 ± 5	488 ± 5
2	Od zadní části hýždí k podkolenní oblasti	—	161 ± 5	185 ± 5	253 ± 5	299 ± 5	418 ± 5
21	Výška stehna, vsedě		69	72	79	92	114
	Výška podložky pro umístění figuríny (1)		229 ± 2	237 ± 2	250 ± 2	270 ± 2	359 ± 2

Poznámky:

1.   Nastavení kloubů

Klouby by měly být nastaveny podle postupů popsaných v příručkách k figurínám Q (2)

2.   Přístroje

Přístroje pro rodinu figurín Q musí být nainstalovány a kalibrovány podle postupů popsaných v příručkách k figurínám Q (2).

---

(1)  Viz bod 7.1.3.5.2.1: Výška podložky (sklápěcí desky nebo podobného ohebného zařízení) odpovídá výšce v ramenou minus výška stehen vsedě.

(2)  Technické specifikace a podrobné výkresy figurín Q a technické specifikace pro jejich nastavení pro zkoušky podle tohoto předpisu jsou přechodně uloženy na internetových stránkách neformální pracovní skupiny pro dětské zádržné systémy (https://www2.unece.org/wiki/display/trans/q-dummy+drawings) EHK OSN, Palais de Nations, Ženeva, Švýcarsko. V době přijetí tohoto předpisu Světovým fórem pro sladění předpisů pro motorová vozidla (WP.29) bude text omezující používání výkresů a technických specifikací odstraněn z jednotlivých stran a strany budou znovu nahrány na výše uvedené internetové stránky. Po době, kterou bude neformální pracovní skupina potřebovat pro dokončení přezkoumání technických specifikací a výkresů figurín v rámci fáze 2 tohoto předpisu, budou konečné a schválené výkresy obsaženy ve společném usnesení k dohodám z let 1958 a 1998, jež jsou k dispozici na internetové stránce Světového fóra WP.29

PŘÍLOHA 11

PLÁN SCHVÁLENÍ TYPU (POSTUPOVÝ DIAGRAM ISO 9002:2000)

PŘÍLOHA 15

POPIS NASTAVENÍ SEŘIZOVACÍCH ZAŘÍZENÍ MONTOVANÝCH PŘÍMO NA DĚTSKÉ ZÁDRŽNÉ SYSTÉMY

Obrázek 1

1.   METODIKA

1.1

Uveďte soupravu popruhů do referenční polohy popsané v odstavci 7.2.6 a vytáhněte nejméně 50 mm popruhu z nedílného postroje tažením za volný konec popruhu.

1.2

Připojte takto seřízenou část nedílného postroje k tažnému zařízení A.

1.3

Uveďte do činnosti seřizovací zařízení a zatáhněte nejméně 150 mm popruhu do nedílného postroje. To odpovídá polovině jednoho cyklu a uvede tažné zařízení A do polohy maximálního vytažení popruhu.

1.4

Připojte volný konec popruhu k tažnému zařízení B.

2.   POPIS CYKLU

2.1	Táhněte popruh zařízením B nejméně 150 mm, přičemž zařízení A nenapíná nedílný postroj.

2.2	Uveďte do činnosti seřizovací zařízení a táhněte zařízením A, přičemž zařízení B nenapíná volný konec popruhu.

2.3	Na konci zdvihu uveďte seřizovací zařízení mimo činnost.

2.4	Podle specifikace v bodě 6.7.2.7 tohoto předpisu cyklus opakujte.

PŘÍLOHA 18

GEOMETRICKÉ ROZMĚRY DĚTSKÉHO ZÁDRŽNÉHO SYSTÉMU „I-SIZE“

Obrázek 1

Výška těla v cm	Výška vsedě v cm	Šířka v ramenou v cm	Šířka v bocích v cm	Výška v ramenou v cm
A	B	C	D	E
	95. percentil	95. percentil	95. percentil	5. percentil	95. percentil
40	–	–	–	–	–
45	39,0	12,1	14,2	27,4	29,0
50	40,5	14,1	14,8	27,6	29,2
55	42,0	16,1	15,4	27,8	29,4
60	43,5	18,1	16,0	28,0	29,6
65	45,0	20,1	17,2	28,2	29,8
70	47,1	22,1	18,4	28,3	30,0
75	49,2	24,1	19,6	28,4	31,3
80	51,3	26,1	20,8	29,2	32,6
85	53,4	26,9	22,0	30,0	33,9
90	55,5	27,7	22,5	30,8	35,2
95	57,6	28,5	23,0	31,6	36,5
100	59,7	29,3	23,5	32,4	37,8
105	61,8	30,1	24,9	33,2	39,1
110	63,9	30,9	26,3	34,0	40,4
115	66,0	32,1	27,7	35,5	41,7
120	68,1	33,3	29,1	37,0	43,0
125	70,2	34,5	30,5	38,5	44,3
130	72,3	35,7	31,9	40,0	46,1
135	74,4	36,9	33,3	41,5	47,9
140	76,5	38,1	34,7	43,0	49,7
145	78,6	39,3	36,3	44,5	51,5
150	81,1	41,5	37,9	46,3	53,3

Při měření pod přítlačnou silou 50 N se zařízením popsaným na obrázku 2 této přílohy se na uvedené rozměry uplatní tyto tolerance:

Minimální výška vsedě: — Od 40 do 87 cm B – 5. percentil — Od 87 cm výše B – 10. percentil,

Minimální šířka v ramenou: C -0 +2 cm

Minimální šířka v bocích: D -0 +2 cm

Minimální výška v ramenou (5 percentil): E1 -2 +0 cm

Maximální výška v ramenou (95 percentil): E2 -0 +2 cm

Obrázek 2

Boční pohled a pohled zepředu na měřicí zařízení

Poznámky:

Hb	:	Šířka v bocích proměnná od 140 do 380 mm
Scb	:	šířka v ramenou proměnná od 120 do 400 mm
Sih	:	výška vsedě proměnná od 400 do 800 mm
Shh	:	výška v ramenou proměnná od 270 do 540 mm

Obrázek 3

Třírozměrný pohled na měřicí zařízení