Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese:

http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis č. 44 Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK/OSN) – Jednotná ustanovení pro schvalování typu zádržných zařízení pro děti cestující v motorových vozidlech („dětské zádržné systémy“)

Zahrnuje veškerá platná znění včetně:

opravy 4 k revizi 2 – datum vstupu v platnost: 10. listopadu 2010

OBSAH

PŘEDPIS

PŘÍLOHY

1.   PŮSOBNOST

1.1   Tento předpis platí pro dětské zádržné systémy, které jsou vhodné k instalaci v motorových vozidlech se třemi nebo více koly a které nejsou určeny pro užívání se sklopnými sedadly nebo se sedadly směřujícími bočně.

2.   DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu se:

3.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

3.1   Žádost o schválení typu dětského zádržného systému podává držitel obchodní značky nebo jeho řádně zplnomocněný zástupce, přičemž dodržují plán schválení typu podle přílohy 14.

3.2   Žádost o schválení jednotlivých typů dětského zádržného systému musí být provázena:

3.3   Pokud se k připevnění dětského zádržného systému užívá schváleného bezpečnostního pásu pro dospělé, musí být v žádosti stanovena kategorie bezpečnostního pásu pro dospělé, který se má používat, například statické břišní pásy.

3.4   Před udělením schválení typu musí schvalující orgán smluvní strany ověřit, že existují uspokojivé režimy a postupy na zajištění účinné kontroly, aby dětské zádržné systémy, vybavení nebo jiné části při výrobě odpovídaly schválenému typu.

4.   OZNAČENÍ

4.1   Vzorky dětského zádržného systému předaného ke schválení podle ustanovení odstavců 3.2.2 a 3.2.3 musí být označeny zřetelně a nesmazatelně názvem, počátečními písmeny nebo obchodní značkou výrobce.

4.2   Jedna z částí zádržného systému, která je vyrobena z plastů (skořepina, nárazový štít, přídavný sedák atd.), s výjimkou popruhu/popruhů nebo postroje, musí být zřetelně (a nesmazatelně) označena rokem výroby.

4.3   Pokud se zádržný systém má používat v kombinaci s bezpečnostním pásem pro dospělé, musí být zřetelně označena správná dráha popruhu pomocí nákresu trvale připevněného k zádržnému systému. Je-li zádržný systém udržován na svém místě bezpečnostním pásem pro dospělé, musí být dráhy popruhů na výrobku jasně označeny barevným kódem. U zádržného systému směřujícího dopředu musí být dráhy popruhů bezpečnostního pásu označeny červeně a u systému směřujícího dozadu modře. Stejné barevné označení se použije u štítků na zádržném zařízení, na kterých jsou zobrazeny způsoby použití.

Musí existovat zřetelné rozlišení mezi plánovanými dráhami bezpečnostního pásu v břišní a diagonální části. Každá část bezpečnostního pásu musí být označena barevným kódem, slovy, tvary atd.

Na všech zobrazeních vedení pásu na výrobku musí být zřetelně znázorněna orientace dětského zádržného systému vůči vozidlu. Nákresy vedení pásu, které nezachycují sedadlo vozidla, nejsou přípustné.

Označení určené v tomto odstavci musí být viditelné při umístění zádržného systému ve vozidle. Pro systémy skupiny 0 musí být toto označení viditelné, i když je v něm dítě umístěno.

4.4   Na viditelném místě na vnitřním povrchu (včetně postranní opěrky vedle hlavy dítěte), přibližně v místech, kde dětská hlavička spočívá na zádržném systému, budou mít dozadu směřující zádržná zařízení trvale upevněn následující štítek (v textu se uvedou alespoň následující informace).

Tento štítek musí obsahovat nápisy v jazyce/jazycích země, v níž se zařízení prodává.

Minimální rozměr štítku: 60 × 120 mm

Štítek se připevní na obal po celém jeho obvodu a/nebo se trvale připevní na celou zadní stranu obalu. Je přijatelná jakákoli jiná forma připevnění, která je trvalá nebo ji nelze z výrobku odstranit či ji nelze zakrýt. Zejména se zakazují štítky vlajkového typu.

Pokud mohou části zádržného systému nebo příslušenství dodávaného výrobcem dětských zádržných sytému jakkoli štítek zakrýt, požaduje se dodatečný štítek. Jeden varovný štítek bude trvale viditelný ve všech situacích, kdy je zádržný systém v jakékoli konfiguraci připraven k použití.

4.5   V případě dětského zádržného systému, který může být použit s orientací směrem dopředu i směrem dozadu, obsahuje štítek slova:

4.6   U dětských zádržných systémů, které mají alternativní dráhy popruhů, musí být alternativní místa styku dětského zádržného systému s bezpečnostním pásem pro dospělého, která přenášejí zatížení, označena trvalým způsobem. Toto označení musí udávat, že jde o alternativní dráhu popruhu, a musí být ve shodě s výše uvedenými požadavky na značení pro sedadla směřující dopředu a sedadla směřující dozadu.

4.7   Jestliže dětské zádržné zařízení obsahuje alternativní místa styku přenášející zatížení, musí označení požadované podle odstavce 4.3 zahrnovat údaj, že alternativní dráha popruhu je popsána v návodu k použití.

4.8   Označení ISOFIX

Pokud jsou součástí výrobku úchyty ISOFIX, musí být pro osobu, která zádržný systém montuje do vozidla, trvale viditelné následující informace:

Logo ISO ISOFIX následované písmenem, které odpovídá (písmeny, která odpovídají) velikostní třídě ISOFIX, do níž výrobek patří. Minimálně symbol tvořený kruhem o průměru alespoň 13 mm, sestávající z piktogramu, přičemž piktogram kontrastuje s pozadím kruhu. Piktogram je jasně zviditelněn buď kontrastními barvami, nebo vhodným reliéfem v případě, že je zapuštěn do povrchu nebo z něj vyčnívá.

Piktogram a/nebo text mohou sdělovat následující informace. Označení musí uvádět:

c)	Pomocí následujících symbolů musí být označeno umístění a popřípadě dráhy vrchních postrojů či jiných prostředků omezujících rotaci sedadla, které vyžadují úkon uživatele.

f)	V případě potřeby by měl být pomocí níže uvedeného symbolu učiněn odkaz na uživatelské pokyny k dětskému zádržnému systému a na jejich umístění.

5.   SCHVÁLENÍ

5.1   Předtím než bude možno udělit schválení, musí všechny vzorky dodané ke schválení podle výše uvedených odstavců 3.2.2 a 3.2.3 ve všech ohledech vyhovovat požadavkům stanoveným v odstavcích 6 až 8 tohoto předpisu.

5.2   Každému schvalovanému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (nyní 04, což odpovídá sérii změn 04, která vstoupila v platnost dne 12. září 1995) udávají sérii změn, která zahrnuje nejnovější závažné technické změny předpisu v době vydání schválení. Táž smluvní strana nesmí přidělit totéž číslo jinému typu dětského zádržného systému, pro který platí tento předpis.

5.3   Osvědčení o schválení nebo o rozšíření nebo o odmítnutí schválení dětského zádržného systému podle tohoto předpisu se prostřednictvím formuláře podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu zašle stranám dohody, které používají tento předpis.

5.4   Na každý dětský zádržný systém shodný s typem schváleným podle tohoto předpisu se kromě značek předepsaných v odstavci 4 vyznačí na vhodném místě následující údaje:

5.5   V příloze 2 tohoto předpisu je uveden příklad uspořádání značky schválení.

5.6   Údaje zmíněné v odstavci 5.4 musí být dobře čitelné a nesmazatelné a mohou se vyznačit buď pomocí štítku nebo přímým označením. Štítek nebo označení musí být odolné proti opotřebení.

5.7   Štítky zmíněné v odstavci 5.6 mohou být vydány buď orgánem, který udělil schválení, nebo z pověření tohoto orgánu výrobcem.

6.   VŠEOBECNÉ SPECIFIKACE

6.1   Umístění a připevnění ve vozidle

6.1.1   Požívání dětských zádržných systémů kategorií „univerzální“, „polouniverzální“ a „omezená“ je přípustné na předních i zadních sedadlech, jsou-li zádržné systémy připevněny podle návodu výrobce.

6.1.2   Používání dětských zádržných systémů kategorie „určité vozidlo“ je přípustné na všech sedadlech a také v zavazadlovém prostoru, jsou-li zádržné systémy připevněny podle návodu výrobce. Konstrukce zádržných systémů směřujících dozadu musí zaručit, že hlava dítěte je podepřena, kdykoli je systém připraven k použití. Toto podepření se určí jako kolmice na opěradlo sedadla procházející přímkou v úrovni očí, přičemž průsečík musí být nejméně 40 mm pod začátkem zaoblení opěrky hlavy.

6.1.3   Dětský zádržný systém se musí připevnit ke konstrukci vozidla nebo ke konstrukci sedadla podle kategorie, do které patří.

MOŽNÉ KONFIGURACE KE SCHVÁLENÍ

TABULKA SKUPIN/KATEGORIÍ

6.1.3.1   Pro kategorie „univerzální“ a „omezené“ pomocí bezpečnostního pásu pro dospělé (s navíječem nebo bez něj), který splňuje požadavky předpisu č. 16 (nebo rovnocenného předpisu), připevněného ke kotevním úchytům splňujícím požadavky předpisu č. 14 (nebo odpovídajícího předpisu).

6.1.3.2   Pro „univerzální“ dětské zádržné systémy ISOFIX pomocí úchytů ISOFIX a popruhu na vrchním postroji ISOFIX, které splňují požadavky tohoto předpisu a lze je připevnit do systému kotevních úchytů ISOFIX a kotevního úchytu na vrchním postroji ISOFIX, které splňují požadavky předpisu č. 14.

6.1.3.3   Pro kategorii „polouniverzální“: pomocí dolních kotevních úchytů předepsaných v předpisu č. 14 a přídavných úchytů vyhovujících doporučení podle přílohy 11 tohoto předpisu.

6.1.3.4   Pro „polouniverzální“ dětské zádržné systémy ISOFIX pomocí úchytů ISOFIX a popruhu na vrchním postroji ISOFIX nebo podpěry nebo přístrojové desky, které splňují požadavky tohoto předpisu a lze je připevnit do systému kotevních úchytů ISOFIX a/nebo kotevního úchytu na vrchním postroji ISOFIX, které splňují požadavky předpisu č. 14.

6.1.3.5   Pro kategorii „určité vozidlo“: pomocí kotevních úchytů zkonstruovaných výrobcem vozidla nebo výrobcem dětského zádržného systému.

6.1.3.6   U dětských zádržných popruhů nebo připevňovacích popruhů dětského zádržného systému využívajících kotevní úchyty pásů, ke kterým je již připevněn pás nebo pásy pro dospělé, musí schvalovací zkušebna ověřit, zda:

U dětských zádržných systémů užívajících tyče nebo zvláštní zařízení připojená ke kotvícím úchytům schváleným dle předpisu č. 14, která přemisťují skutečnou polohu kotvení mimo oblast předpisu č. 14, se použijí následující body:

6.1.3.7   Dětské zádržné systémy využívající podpěru se schválí pouze v rámci kategorie „polouniverzální“ nebo „určité vozidlo“, přičemž se použijí požadavky podle přílohy 1 tohoto předpisu. Výrobce dětského zádržného systému u každého vozidla zohlední aspekty, nutné k řádnému fungování podpěry, a tyto informace poskytne k dispozici.

6.1.4   Přídavný sedák se musí zadržovat buď bezpečnostním pásem pro dospělé, s použitím zkoušky specifikované v odstavci 8.1.4, nebo samostatnými prostředky.

6.1.5   Výrobce dětského zádržného systému potvrdí písemnou formou, že toxicita materiálů použitých při výrobě zádržných systémů a dosažitelných upoutanému dítěti odpovídá příslušným částem normy CEN Bezpečnost hraček, část 3 (červen 1982) (4). Provedení zkoušek potvrzujících platnost prohlášení závisí na uvážení zkušebního orgánu. Tento odstavec neplatí pro zádržné systémy skupin II a III.

6.1.6   Výrobce zádržných systémů potvrdí písemnou formou, že hořlavost materiálů použitých při výrobě zádržného systému je v souladu s odpovídajícími odstavci úplného usnesení EHK o konstrukci vozidel (R.E.3) (dokument TRANS/WP.29/78/Rev.1, odstavec 1.20). Provedení zkoušek potvrzujících platnost prohlášení závisí na uvážení zkušebního orgánu.

6.1.7   V případě dozadu směřujících dětských zádržných systémů, které jsou opřeny o přístrojovou desku, se pro účel schválení podle tohoto předpisu předpokládá, že je přístrojová deska dostatečně tuhá.

6.1.8   U zádržného systému kategorie „univerzální“, kromě univerzálních zádržných systémů ISOFIX, nesmí být při měření dětského zádržného systému na stavu pro dynamické zkoušky hlavní působiště síly mezi dětským zádržným systémem a bezpečnostním pásem pro dospělé ve vzdálenosti menší než 150 mm od osy Cr. Tento požadavek se použije na všechny možnosti seřízení. Další alternativní dráhy pásu jsou přípustné. Má-li pás alternativní dráhu, musí výrobce tuto alternativní polohu výslovně uvést v návodu k použití, jak vyžaduje odstavec 15. Při zkoušce s použitím takové alternativní dráhy/drah pásu musí zádržný systém splňovat všechny požadavky tohoto předpisu s výjimkou tohoto odstavce.

6.1.9   Pokud je k připevnění dětského zádržného systému kategorie „univerzální“ požadován bezpečnostní pás pro dospělé, je jeho maximální délka pro dynamické zkoušky stanovena v příloze 13 tohoto předpisu.

Pro kontrolu splnění tohoto požadavku se dětský zádržný systém připevní na zkušební stav vhodným normalizovaným bezpečnostním pásem, který je popsán v příloze 13. Zkušební figurína se nesmí instalovat, pokud by konstrukce zádržného systému vyžadovala větší délku použitého pásu. U instalovaného dětského zádržného systému musí být bezpečnostní pás zatížen pouze zatížením normalizovaného navíječe, je-li použit. Tato podmínka musí být při použití navíječe pásu splněna s tím, že na cívce musí zůstat navinuto nejméně 150 mm pásu.

6.1.10   Dětské zádržné systémy skupin 0 a 0+ se nesmějí používat jako systémy směřující dopředu.

6.1.11   Dětské zádržné systémy skupin 0 a 0+, s výjimkou brašen na přenášení dítěte podle odstavce 2.4.1, patří do systému integrální třídy.

6.1.12   Dětské zádržné systémy skupiny I patří do systému integrální třídy, ledaže jsou vybaveny nárazovým štítem podle odstavce 2.7.

6.2   Konfigurace

6.2.1   Konfigurace zádržného systému musí být taková, aby:

6.2.2   Všechna zádržná zařízení pro skupiny I, II a III využívající „břišní popruh“ musí mít tento „břišní popruh“ veden tak, aby bylo zajištěno, že zatížení přenášené „břišním popruhem“ je přenášeno přes pánev.

6.2.3   Všechny popruhy zádržného systému musí být uspořádány tak, aby za normálního používání nebyly nepohodlné uživateli nebo netvořily nebezpečnou konfiguraci. Vzdálenost mezi ramenními popruhy v blízkosti krku musí být nejméně tak velká, jako je šířka krku příslušné figuríny.

6.2.4   Souprava nesmí měkké části těla dítěte (břicho, rozkrok atd.) vystavovat nadměrnému tlaku. Konstrukce musí být taková, že v případě srážky nesmí na temeno hlavy dítěte působit tlaková zatížení.

6.2.5   Dětský zádržný systém musí být konstruován a namontován tak, aby:

6.2.6   Kterákoli část provedená oddělitelně tak, aby bylo možno součásti připevňovat a odpojovat, musí být konstruována tak, aby bylo pokud možno vyloučeno nebezpečí nesprávného namontování a užívání. „Speciální zádržné systémy“ mohou obsahovat přídavná zádržná zařízení; tato zařízení musí být konstruována tak, aby nedošlo k jakémukoli riziku z nesprávné montáže a aby jejich prostředky pro uvolnění a způsob použití byly v případě nouze pro záchrance okamžitě zřejmé.

6.2.7   Pokud dětský zádržný systém určený pro skupinu I, pro skupinu II a kombinaci skupin I a II zahrnuje sedačku s opěradlem, nesmí být jeho vnitřní výška stanovená podle schématu v příloze 12 menší než 500 mm.

6.2.8   Smějí se užívat navíječe jen s automatickým blokováním nebo s nouzovým blokováním.

6.2.9   U zařízení určených pro hmotnostní skupinu I nesmí být možné, aby dítě snadno uvolnilo tu část systému, která po usazení dítěte zadržuje pánev; pro tento účel musí být požadavky odstavce 7.2.5 (aretační zařízení) splněny; každé zařízení, které je k tomu určeno, musí být trvale upevněno k dětskému zádržnému systému.

6.2.10   Dětský zádržný systém může být konstruován pro užívání ve více než jedné hmotnostní skupině nebo více než jedním dítětem za předpokladu, že je způsobilý vyhovět požadavkům stanoveným pro každou z dotyčných skupin. Dětský zádržný systém kategorie „univerzální“ musí splňovat požadavky této kategorie pro všechny hmotnostní skupiny, pro které byl schválen.

6.2.11   Dětské zádržné systémy s navíječem

Pokud je dětský zádržný systém vybaven navíječem, musí navíječ vyhovovat požadavkům odstavce 7.2.3.

6.2.12   U přídavného sedáku se musí vyzkoušet, jak snadno popruhy a jazyk pásu pro dospělé procházejí připevňovacími body. To se vztahuje zvláště na přídavné sedáky, které jsou konstruovány pro přední sedadla a jejichž dosedací části mohou být dlouhé a polotuhé. Pevná spona nesmí projít upevňovacími body přídavných sedadel ani umožňovat polohu pásu zcela odlišnou od polohy na zkušebním vozíku.

6.2.13   Je-li dětský zádržný systém konstruován pro více než jedno dítě, musí být každý zádržný systém plně nezávislý, pokud se týče přenosu zatížení i seřízení.

6.2.14   Dětské zádržné systémy, které zahrnují nafukovací části, musí být konstruovány tak, aby podmínky používání (tlak, teplota, vlhkost) neměly žádný vliv na jejich schopnost vyhovět požadavkům tohoto předpisu.

6.3   Specifikace zádržného systému ISOFIX

6.3.1   Obecné vlastnosti

6.3.1.1   Rozměry

Maximální šířka, výška a délka dětského zádržného systému ISOFIX a umístění systému kotevních úchytů ISOFIX, do něhož se musí uchytit připevňovací kování ISOFX, jsou pro výrobce dětského zádržného systému ISOFIX definovány pevnými body sedadla vozidla vymezenými v odstavci 2.31 tohoto předpisu.

6.3.1.2   Hmotnost

Hmotnost dětského zádržného systému ISOFIX univerzální a polouniverzální kategorie a hmotnostních skupin 0, 0+, 1 nepřesáhne 15 kg.

6.3.2   Připevňovací kování ISOFIX

6.3.2.1   Typ

Připevňovací kování ISOFIX může odpovídat příkladům na obrázku 0a) nebo jiným vhodným konstrukčním návrhům, které jsou součástí tuhého mechanismu, který lze seřídit a jehož povahu určuje výrobce dětského zádržného systému ISOFIX.

Obrázek 0a)

6.3.2.2   Rozměry

Rozměry části připevňovacího kování dětského zádržného systému ISOFIX, která se upevňuje do systému kotevních úchytů ISOFIX, nesmějí překročit maximální rozměry uvedené v na obrázku 0b).

Obrázek 0b)

6.3.2.3   Označení částečného použití záklapek

Dětský zádržný systém ISOFIX obsahuje prostředky, které jasně ukazují, zda jsou obě připevňovací kování ISOFIX úplně zaklapnuta do odpovídajících spodních kotevních úchytů ISOFIX. Ukazatel může být sluchový, dotekový nebo vizuální nebo kombinací dvou či více způsobů. Vizuální ukazatel musí být viditelný za všech podmínek osvětlení.

6.3.3   Specifikace popruhu na vrchním postroji dětského zádržného systému ISOFIX.

6.3.3.1   Konektor na vrchním postroji

Konektor na vrchním postroji by měl být hák na vrchním postroji ISOFIX, jak ukazuje obrázek 0c) nebo podobné zařízení, které odpovídá rozměrům na obrázku 0c).

6.3.3.2   Vlastnosti popruhu na vrchním postroji ISOFIX

Popruh na vrchním postroji ISOFIX bude podpírán síťovinou (nebo rovnocenným způsobem), kterou lze seřídit a u které lze uvolnit pnutí.

6.3.3.2.1   Délka popruhu na vrchním postroji ISOFIX

Délka popruhu na vrchním postroji ISOFIX je alespoň 2 000 mm.

6.3.3.2.2   Ukazatel napnutí

Popruh na vrchním postroji ISOFIX nebo dětská sedačka ISOFIX jsou vybaveny zařízením, které udává, že popruh není v žádném místě povolen. Zařízení může být součástí zařízení umožňujícího seřízení nebo omezovače tahu.

6.3.3.2.3   Rozměry

Rozměry háku na vrchním postroji ISOFIX jsou uvedeny na obrázku 0c).

Obrázek 0c)

Spojovací díl vrchního postroje ISOFIX (hákový typ)

6.3.4   Možnosti seřízení

Připevňovací kování ISOFIX nebo vlastní dětský zádržný systém ISOFIX jsou seřiditelné podle rozpětí umístění kotevních úchytu ISOFIX podle předpisu č. 14.

6.4   Kontrola značek

6.4.1   Technická zkušebna provádějící zkoušky ověří, zda značky odpovídají požadavkům odstavce 4.

6.5   Kontrola návodu pro montáž a návodu k užívání

6.5.1   Technická zkušebna provádějící zkoušky ověří, zda návod pro montáž a návod k užívání odpovídají požadavkům odstavce 15.

7.   ZVLÁŠTNÍ SPECIFIKACE

7.1   Ustanovení platná pro smontovaný zádržný systém

7.1.1   Odolnost proti korozi

7.1.1.1   Úplný dětský zádržný systém nebo jeho části vystavené korozi se podrobí korozní zkoušce specifikované v odstavci 8.1.1.

7.1.1.2   Po korozní zkoušce předepsané v odstavcích 8.1.1.1 a 8.1.1.2 nesmějí být prostým okem kvalifikovaného pozorovatele viditelné žádné známky poškození ani značnější koroze, jež by mohly narušit správnou funkci dětského zádržného systému.

7.1.2   Pohlcování energie

7.1.2.1   U všech zařízení s opěradly musí oblasti stanovené v příloze 18 tohoto předpisu při zkouškách podle přílohy 17 dosáhnout špičkového zrychlení menšího než 60 g. Tento požadavek platí také pro oblasti nárazových štítů, které se nacházejí v oblasti nárazu hlavy.

7.1.2.2   U dětských zádržných systémů s mechanickými trvale upevněnými seřiditelnými podpěrkami hlavy, u nichž je výška buď bezpečnostního pásu pro dospělé, nebo dětského postrojového pásu přímo kontrolována pomocí seřiditelné podpěrky hlavy, není nutné požadovat, aby v oblastech podle přílohy 18, které nejsou v přímém styku s hlavou figuríny, tj. za podpěrkou hlavy, docházelo k pohlcování energie.

7.1.3   Převrácení

7.1.3.1   Dětský zádržný systém musí být zkoušen podle odstavce 8.1.2; figurína nesmí vypadnout ze zařízení, a je-li zkoušené sedadlo v převrácené poloze, hlava figuríny se nesmí ve svislém směru vzhledem ke zkoušenému sedadlu ze své původní polohy posunout o více než 300 mm.

7.1.4   Dynamická zkouška

7.1.4.1   Všeobecně. Dětský zádržný systém se podrobí dynamické zkoušce v souladu s odstavcem 8.1.3.

7.1.4.1.1   Dětské zádržné systémy kategorie „univerzální“, „omezená“ a „polouniverzální“ se zkouší na zkušebním vozíku pomocí zkušebního sedadla předepsaného v odstavci 6 a podle odstavce 8.1.3.1.

7.1.4.1.2   Dětské zádržné systémy pro kategorii „určité vozidlo“ musí být zkoušeny na každém modelu vozidla, pro který je zádržný systém určen. Pověřená technická zkušebna může snížit počet zkoušených modelů vozidel, jestliže se výrazně neliší z hledisek uvedených v odstavci 7.1.4.1.2.3. Dětský zádržný systém se může zkoušet jedním z následujících způsobů:

7.1.4.1.3   Dynamická zkouška se provádí s dětskými zádržnými systémy, které předtím nebyly pod zatížením.

7.1.4.1.4   Během dynamické zkoušky se žádná část dětského zádržného systému skutečně přispívající k udržování dítěte ve správné poloze nesmí roztrhnout a žádné spony ani zajišťovací systém nebo přestavovací systém se nesmějí uvolnit.

7.1.4.1.5   V případě „neintegrálního typu“ se musí použitý bezpečnostní pás shodovat s normalizovaným pásem, včetně konzol kotevních úchytů, jak je předepsáno v příloze 13 tohoto předpisu. Toto neplatí pro schvalování zařízení pro „určité vozidlo“, kde se použije skutečný bezpečnostní pás tohoto vozidla.

7.1.4.1.6   Jestliže je dětský zádržný systém pro „určité vozidlo“ instalován do oblasti za nejzadnějším dopředu směřujícím místem sezení pro dospělé (např. v zavazadlovém prostoru), musí se jedna zkouška provést na úplném vozidle s největší figurínou/figurínami, jak je stanoveno v odstavci 8.1.3.3.3. Ostatní zkoušky, včetně kontroly shodnosti výroby, se mohou provést podle odstavce 8.1.3.2, pokud si to výrobce přeje.

7.1.4.1.7   V případě „speciálního zádržného systému“ se každá dynamická zkouška specifikovaná v tomto předpisu provede pro každou hmotnostní skupinu dvakrát: poprvé při použití hlavních zádržných prostředků a podruhé s použitím všech zádržných zařízení. Při těchto zkouškách se věnuje zvláštní pozornost požadavkům v odstavcích 6.2.3 a 6.2.4.

7.1.4.1.8   V průběhu dynamických zkoušek se normalizovaný bezpečnostní pás použitý k instalaci dětského zádržného systému nesmí uvolnit ze žádného vedení nebo blokovacího zařízení použitého při zkoušce.

7.1.4.1.9   Dětský zádržný systém s podpěrou se překouší následujícím způsobem:

7.1.4.1.10   U dětského zádržného systému využívajícího systém kotevních úchytů ISOFIX a případně antirotační zařízení, je-li k dispozici, se provede dynamická zkouška.

7.1.4.2   Zrychlení hrudníku (5)

7.1.4.2.1   Výsledné zrychlení hrudníku nesmí překročit hodnotu 55 g s výjimkou časových úseků, jejichž celková doba nepřesahuje 3 ms.

7.1.4.2.2   Svislá složka zrychlení od břicha k hlavě nesmí překročit hodnotu 30 g s výjimkou časových úseků, jejichž celková doba nepřesahuje 3 ms.

7.1.4.3   Průnik do břicha (6)

7.1.4.3.1   Při ověřování popsaném v příloze 8 dodatku 1 odst. 5.3, nesmějí být viditelné žádné známky průniku do modelovací hmoty břicha způsobeného kteroukoli částí zádržného zařízení.

7.1.4.4   Přestavení figuríny

7.1.4.4.1   Dětské zádržné systémy kategorie „univerzální“, „omezené“ a „polouniverzální“:

7.1.4.4.2   Dětské zádržné systémy kategorie pro „určité vozidlo“: provádí-li se zkoušení v úplném vozidle nebo v kostře karoserie vozidla, nesmí hlava přijít do styku s žádnou částí vozidla. Dojde-li však k dotyku, musí být rychlost nárazu hlavy menší než 24 km/h, přičemž část, na kterou se narazí, musí vyhovovat požadavkům zkoušky pohlcování energie stanoveným v příloze 4 předpisu č. 21. Po zkoušce s úplným vozidlem musí být možné vyjmout figurínu ze zádržného systému bez použití nástrojů.

7.1.5   Tepelná odolnost

7.1.5.1   Spony, navíječe, seřizovací zařízení a aretační zařízení, která mohou být ovlivněna teplotou, je nutno podrobit zkoušce tepelné odolnosti podle odstavce 8.2.8.

7.1.5.2   Po zkoušce tepelné odolnosti předepsané v odstavci 8.2.8.1 nesmí kvalifikovaný pozorovatel vidět pouhým okem známky poškození, které by mohlo ohrozit správnou funkci dětského zádržného systému.

7.2   Ustanovení platná pro jednotlivé součástí zádržného systému

7.2.1   Spona

7.2.1.1   Spona musí být konstruována tak, aby byla vyloučena jakákoli možnost nesprávné manipulace. To mimo jiné znamená, že nesmí být možné, aby zůstala v částečně zapnuté poloze; nesmí být možné neúmyslně zaměnit části spony, když se spona zapíná; spona se musí zapnout pouze tehdy, když do sebe zapadnou všechny části. V místech, kde se spona dotýká dítěte, nesmí být její šířka menší než nejmenší šířka popruhu stanovená v odstavci 7.2.4.1.1. Tento odstavec se nepoužije pro soupravy pásů již schválené podle předpisu EHK č. 16 nebo podle jakékoliv rovnocenné platné normy. V případě „speciálních zádržných systémů“ musí požadavkům odstavců 7.2.1.1 až 7.2.1.9 včetně vyhovět pouze spona na hlavním prostředku zádržného systému.

7.2.1.2   Spona musí zůstat sepnutá v jakékoliv poloze, i tehdy, když není napnutá. Musí být snadno ovladatelná a uchopitelná. Musí být možné ji rozepnout tlakem na tlačítko nebo na podobné zařízení. Povrch, na který musí být takový tlak vyvozen, musí mít v poloze skutečného rozepnutí a při promítnutí do roviny svislé na původní směr pohybu tlačítka: u zapuštěných zařízení plochu nejméně 4,5 cm2 a šířku nejméně 15 mm; u nezapuštěných zařízení plochu 2,5 cm2 a šířku nejméně 10 mm. Šířka musí být menší z obou rozměrů tvořících předepsanou plochu a musí být měřena ve směru kolmém ke směru pohybu uvolňovacího tlačítka.

7.2.1.3   Plocha uvolňovacího ústrojí spony musí mít červenou barvu; tuto barvu nesmí mít žádná jiná část spony.

7.2.1.4   Dítě musí být možné uvolnit ze zádržného systému jednoduchou manipulací s jedinou sponou. Pro skupinu 0 a 0+ je přípustné vyjmout dítě spolu se zařízeními jako např. dětský nosič, brašna na přenášení dítěte, úchyty brašny, jestliže se zádržný systém může uvolnit manipulací s nejvýše dvěma sponami.

7.2.1.4.1   Spona mezi ramenními popruhy postrojového pásu nemusí splňovat požadavek jednoduchého ovládání podle odstavce 7.2.1.4.

7.2.1.5   Spona pro hmotnostní skupiny II a III musí být umístěna tak, aby na ni dítě cestující ve vozidle mohlo dosáhnout. Kromě toho musí být spona pro všechny hmotnostní skupiny umístěna tak, aby její účel a způsob rozepínání byly zachránci v případě nouze ihned zřejmé.

7.2.1.6   Rozepnutí spony musí umožnit vyjmutí dítěte nezávisle na tom, zda jde o „sedačku“, „opěru sedačky“ nebo „nárazový štít“, pokud jsou namontovány, a jestliže zařízení obsahuje též rozkrokový popruh, musí být možno i tento popruh uvolnit rozepnutím téže spony.

7.2.1.7   Spona musí vyhovět požadavkům zkoušce tepelné odolnosti uvedeným v odstavci 8.2.8.1, musí umožňovat opakovanou funkci a musí být před dynamickou zkouškou předepsanou v odstavci 8.1.3 podrobena zkoušce zahrnující 5 000 ± 5 cyklů rozepnutí a sepnutí za normálních podmínek použití.

7.2.1.8   Spona se podrobí těmto zkouškám rozepínání:

7.2.1.8.1   Zkouška při zatížení

7.2.1.8.1.1   Pro tuto zkoušku se použije dětský zádržný systém, jenž byl již podroben dynamické zkoušce předepsané v odstavci 8.1.3.

7.2.1.8.1.2   Síla potřebná k rozepnutí spony při zkoušce předepsané v odstavci 8.2.1.1 nesmí být větší než 80 N.

7.2.1.8.2   Zkouška bez zatížení

7.2.1.8.2.1   Pro tuto zkoušku se použije spona, která předtím nebyla ještě vystavena zatížení. Síla potřebná k rozepnutí spony, která není zatížená, musí být v rozsahu 40–80 N při zkouškách předepsaných v odstavci 8.2.1.2.

7.2.1.9   Pevnost

7.2.1.9.1   Při zkoušce podle odst. 8.2.1.3.2 se nesmí žádná část spony, přilehlých popruhů nebo seřizovacích zařízení porušit nebo oddělit.

7.2.1.9.2   Spona postrojového pásu hmotnostní skupiny 0 a 0+ musí snést sílu 4 000 N.

7.2.1.9.3   Spona postrojového pásu hmotnostní skupiny I a vyšších hmotnostních skupin musí snést sílu 10 000 N.

7.2.1.9.4   Příslušný orgán může upustit od zkoušky pevnosti spony, pokud vzhledem k informacím, které jsou k dispozici, je taková zkouška zbytečná.

7.2.2   Seřizovací zařízení

7.2.2.1   Seřizovací rozsah musí být dostatečný, aby umožňoval správné seřízení dětského zádržného systému pro všechny figuríny dané hmotnostní skupiny, pro kterou je toto zařízení určeno, a umožňoval vyhovující montáž ve všech určených modelech vozidel.

7.2.2.2   Všechna seřizovací zařízení musí být „rychloseřizovací zařízení“, kromě případů, kdy se seřizovací zařízení užívají jen k počáteční instalaci zádržného systému ve vozidle, v takových případech mohou být zařízení jiného druhu než „rychloseřizovací“.

7.2.2.3   „Rychloseřizovací zařízení“ musí být snadno dosažitelná, je-li dětský zádržný systém správně nainstalovaný a dítě nebo figurína je ve své poloze.

7.2.2.4   „Rychloseřizovací zařízení“ musí být možné snadno seřídit podle postavy dítěte. Zvláště při zkoušce prováděné podle odstavce 8.2.2.1 nesmí síla potřebná k ovládání ručního seřizovacího zařízení přesáhnout 50 N.

7.2.2.5   Dva vzorky seřizovacích zařízení dětského zádržného systému se vyzkouší podle funkčních požadavků při zkoušce tepelné odolnosti, jak je předepsáno v odstavcích 8.2.8.1 a 8.2.3.

7.2.2.5.1   Prokluz popruhu nesmí být u jednoho seřizovacího zařízení větší než 25 mm a u všech seřizovacích zařízení celkem větší než 40 mm.

7.2.2.6   Zařízení se nesmí při zkoušce předepsané v odstavci 8.2.2.1 roztrhnout ani oddělit.

7.2.2.7   Seřizovací zařízení namontované přímo na dětský zádržný systém musí být schopno snést opakovanou činnost a musí být před dynamickou zkouškou podle odstavce 8.1.3 podrobeno zkoušce skládající se z 5 000 ± 5 cyklů, která je popsána v odstavci 8.2.7.

7.2.3   Navíječe

7.2.3.1   Navíječe s automatickým blokováním

7.2.3.1.1   Popruh bezpečnostního pásu vybaveného navíječem s automatickým blokováním se nesmí mezi blokovacími polohami navíječe odvinout o více než 30 mm. Po pohybu uživatele pásu dozadu musí pás buď zůstat ve své počáteční poloze, nebo se samočinně vrátit do této polohy po následujícím pohybu uživatele dopředu.

7.2.3.1.2   Je-li navíječ součástí břišního pásu, nesmí být síla navíjení popruhu menší než 7 N, měřeno na volné délce mezi figurínou a navíječem, jak je předepsáno v odstavci 8.2.4.1. Je-li navíječ součástí zařízení k zadržování hrudníku, nesmí být síla navíjení popruhu menší než 2 N ani větší než 7 N, měřeno obdobným způsobem. Prochází-li popruh vodicím zařízením nebo kladkou, musí se síla navíjení měřit na volné délce mezi figurínou a vodicím zařízením nebo kladkou. Obsahuje-li souprava ruční nebo automatické zařízení zabraňující úplnému navinutí popruhu, nesmí být toto zařízení v činnosti při měření.

7.2.3.1.3   Popruh se opakovaně odvíjí z navíječe a nechává se navinovat za podmínek stanovených v odstavci 8.2.4.2 až do provedení 5 000 cyklů. Navíječ se pak podrobí přezkoušení funkčních vlastností při zkoušce tepelné odolnosti podle požadavků odstavce 8.2.8.1, zkoušce odolnosti proti korozi popsané v odstavci 8.1.1 a zkoušce odolnosti proti prachu popsané v odstavci 8.2.4.5. Nato se s ním musí úspěšně provést dalších 5 000 cyklů rozvinutí a navinutí. Po těchto zkouškách musí navíječ nadále pracovat správně a musí vyhovovat požadavkům podle odstavců 7.2.3.1.1 a 7.2.3.1.2.

7.2.3.2   Navíječe s nouzovým blokováním

7.2.3.2.1   Navíječ s nouzovým blokováním musí při zkoušce podle odstavce 8.2.4.3 splňovat tyto podmínky:

7.2.3.2.2   Je-li činnost navíječe závislá na nějakém vnějším signálu nebo zdroji energie, musí jeho konstrukce zajišťovat, aby se navíječ samočinně zablokoval při selhání nebo přerušení takového signálu nebo zdroje energie.

7.2.3.2.3   Navíječ s nouzovým blokováním s vícenásobnou citlivostí musí splňovat výše uvedené požadavky. Kromě toho, je-li jedním z činitelů citlivost vytahování popruhu, musí dojít k zablokování při zrychlení popruhu 1,5 g, měřeném ve směru vytahování popruhu.

7.2.3.2.4   Při zkouškách uvedených v odstavcích 7.2.3.2.1.1 a 7.2.3.2.3 nesmí být celková délka popruhu, která se může vytáhnout, než navíjecí zařízení zablokuje, větší než 50 mm, počínaje odvinutou délkou stanovenou v odstavci 8.2.4.3.1. Při zkoušce uvedené v odstavci 7.2.3.2.1.2 nesmí k blokování dojít během odvinování popruhu v délce 50 mm, počínaje vytaženou délkou stanovenou v odstavci 8.2.4.3.1.

7.2.3.2.5   Je-li navíječ součástí břišního pásu, nesmí být síla navíjení popruhu menší než 7 N, měřeno na volné délce mezi figurínou a navíječem podle odstavce 8.2.4.1. Je-li navíječ součástí zařízení k zadržování hrudníku, nesmí být síla navíjení popruhu menší než 2 N ani větší než 7 N, měřeno obdobným způsobem. Prochází-li popruh vodicím zařízením nebo kladkou, musí se síla navíjení měřit na volné délce mezi figurínou a vodicím zařízením nebo kladkou. Obsahuje-li souprava ruční nebo automatické zařízení zabraňující úplnému navinutí popruhu, nesmí být toto zařízení v činnosti při měření.

7.2.3.2.6   Popruh se opakovaně odvíjí z navíječe a nechává se navinout za podmínek stanovených v odstavci 8.2.4.2, dokud nebude provedeno 40 000 cyklů. Navíječ se pak podrobí přezkoušení funkčních vlastností při zkoušce tepelné odolnosti podle požadavků odstavce 8.2.8.1 a zkoušce odolnosti proti korozi popsané v odstavci 8.1.1 a zkoušce odolnosti proti prachu popsané v odstavci 8.2.4.5. Nato se s ním musí úspěšně provést dalších 5 000 cyklů rozvinutí a navinutí (celkem tedy 45 000 cyklů). Po těchto zkouškách musí navíječ nadále pracovat správně a musí vyhovovat požadavkům podle odstavců 7.2.3.2.1 až 7.2.3.2.5.

7.2.4   Popruhy

7.2.4.1   Šířka

7.2.4.1.1   Nejmenší šířka popruhů dětského zádržného systému, které se dotýkají figuríny, musí být 25 mm pro skupiny 0, 0+ a I a 38 mm pro skupiny II a III. Tyto rozměry se měří při zkoušce pevnosti popruhů předepsané v odstavci 8.2.5.1, aniž by se stroj zastavil, a při zatížení rovnajícímu se 75% zatížení na mezi pevnosti popruhu.

7.2.4.2   Pevnost po stabilizaci za teploty okolí

7.2.4.2.1   U dvou vzorků popruhu stabilizovaných podle odstavce 8.2.5.2.1 se stanoví mez pevnosti popruhu, jak je předepsáno v odstavci 8.2.5.1.2.

7.2.4.2.2   Rozdíl mezi hodnotami zatížení, při nichž dojde k roztržení u obou vzorků, nesmí překročit 10 procent té vyšší ze dvou naměřených hodnot, při nichž dojde k roztržení.

7.2.4.3   Pevnost po zvláštní stabilizaci

7.2.4.3.1   U dvou popruhů stabilizovaných podle jednoho z ustanovení odstavce 8.2.5.2 (vyjma odstavce 8.2.5.2.1) nesmí zatížení, při kterém dojde k roztržení popruhu, být menší než 75 % průměrné hodnoty zatížení změřených při zkoušce uvedené v odstavci 8.2.5.1.

7.2.4.3.2   Kromě toho nesmí být zatížení, při kterém dojde k roztržení popruhu, menší než 3,6 kN u zádržných zařízení skupin 0, 0+ a I, 5 kN u skupiny II a 7,2 kN u skupiny III.

7.2.4.3.3   Příslušný orgán může upustit od některé nebo několika z těchto zkoušek, pokud tato zkouška nebo zkoušky jsou zbytečné v důsledku složení použitého materiálu nebo k informacím, které jsou již k dispozici.

7.2.4.3.4   Zkouška odolnosti proti oděru typu 1 stanovená v odstavci 8.2.5.2.6 se provede jen v případě, že zkouška mikroprokluzu stanovená v odstavci 8.2.3 vede k výsledku, který je vyšší než 50 % mezní hodnoty stanovené v odstavci 7.2.2.5.1.

7.2.4.4   Jakýmikoliv seřizovacími zařízeními, sponami nebo kotevními úchyty nesmí být možné vytáhnout celý popruh.

7.2.5   Aretační zařízení

7.2.5.1   Aretační zařízení musí být trvale připevněno k dětskému zádržnému systému.

7.2.5.2   Aretační zařízení nesmí snížit životnost bezpečnostního pásu pro dospělé a musí být podrobeno zkoušce tepelné odolnosti podle provozních požadavků odstavce 8.2.8.1.

7.2.5.3   Aretační zařízení nesmí bránit rychlému uvolnění dítěte.

7.2.5.4   Zařízení třídy A

Celkový prokluz popruhu nesmí po zkoušce předepsané v odstavci 8.2.6.2 přesáhnout 25 mm.

7.2.5.5   Zařízení třídy B

Celkový prokluz popruhu nesmí po zkoušce předepsané v odstavci 8.2.6.1 přesáhnout 25 mm.

7.2.6   Specifikace úchytů ISOFIX

„Úchyty ISOFIX“ a ukazatele použití záklapek musejí vydržet opakované používání a před dynamickou zkouškou předepsanou v odstavci 8.1.3 se podrobí zkoušce, která sestává z 2 000 ± 5 cyklů otevření a zavření za běžných podmínek používání.

8.   POPIS ZKOUŠEK (7)

8.1   Zkoušky úplného zádržného zařízení

8.1.1   Koroze

8.1.1.1   Kovové součásti dětského zádržného systému se uloží do zkušební komory, jak je předepsáno v příloze 4. U dětského zádržného systému s navíječem se popruh odvine v celé délce, zmenšené o 100 ± 3 mm. Kromě krátkých přerušení, která mohou být nutná například pro kontrolu a doplňování solného roztoku, musí zkouška odolnosti proti korozi probíhat nepřetržitě po dobu 50 ± 0,5 hodin.

8.1.1.2   Po skončení zkoušky odolnosti proti korozi se kovové součásti dětského zádržného systému opatrně omyjí čistou tekoucí vodou o teplotě nepřevyšující 38 °C nebo se do ní ponoří, aby se odstranily případné nánosy soli, jež se mohly vytvořit, a poté se nechají schnout po dobu 24 ± 1 hodin při teplotě místnosti 18 až 25 °C, než se podrobí kontrole podle odstavce 7.1.1.2.

8.1.2   Převrácení

8.1.2.1   Figurína se umístí do zádržného systému namontovaného podle tohoto předpisu a s přihlédnutím k návodu výrobce, se standardní vůlí stanovenou v odstavci 8.1.3.6.

8.1.2.2   Zádržný systém se připevní ke zkušebnímu sedadlu nebo sedadlu vozidla. Celým sedadlem se otáčí kolem vodorovné osy ležící v podélné rovině sedadla o 360° rychlostí 2–5°/s. Pro účely této zkoušky se mohou ke zkušebnímu sedadlu popsanému v příloze 6 připojit zařízení určená k používání v určitých vozidlech.

8.1.2.3   Tato zkouška se opakuje otáčením opačným směrem, v případě potřeby po uvedení figuríny do původní polohy. Při ose otáčení ve vodorovné rovině a v úhlu 90° k poloze při obou předcházejících zkouškách se postup zopakuje v obou směrech otáčení.

8.1.2.4   Tyto zkoušky se provedou s použitím jak nejmenší, tak největší figuríny příslušné pro skupinu nebo skupiny, pro něž je zádržný systém určen.

8.1.3   Dynamické zkoušky

8.1.3.1   Zkoušky na vozíku a zkušebním sedadle

8.1.3.1.1   Zařízení směřující dopředu

8.1.3.1.1.1   Zkušební vozík a sedadlo použité pro dynamické zkoušky musí splňovat požadavky přílohy 6 tohoto předpisu, postup přípravy a instalace dynamické nárazové zkoušky musí být v souladu s přílohou 21.

8.1.3.1.1.2   Vozík musí po celou dobu zpomalení nebo zrychlení zůstat ve vodorovné poloze.

8.1.3.1.1.3   Zařízení pro zpomalení nebo zrychlení

Žadatel zvolí jedno ze dvou následujících zařízení:

8.1.3.1.1.3.1   Zařízení pro zpomalení

Zpomalení vozíku se dosahuje zařízením předepsaným v příloze 6 tohoto předpisu nebo jakýmkoli jiným zařízením s rovnocennými výsledky. Toto zařízení musí mít vlastnosti stanovené v odstavci 8.1.3.4 a které jsou uvedeny dále:

Postup kalibrace:

Křivka zpomalení vozíku, který je v případě zkoušek dětského zádržného zařízení prováděných podle odstavce 8.1.3.1 zatížen závažími do hmotnosti 55 kg za účelem reprodukování jednoho obsazeného dětského zádržného zařízení, nebo který je v případě zkoušek dětského zádržného zařízení v karoserii vozidla prováděných podle odstavce 8.1.3.2 zatížen karoserií vozidla a závažími do hmotnosti xkrát 55 kg za účelem reprodukování počtu x obsazených dětských zádržných zařízení, musí zůstat při čelním nárazu ve šrafované oblasti diagramu v příloze 7 dodatku 1 tohoto předpisu, a při nárazu zezadu ve šrafované oblasti diagramu v příloze 7 dodatku 2 tohoto předpisu.

Při kalibraci brzdného zařízení musí být brzdná dráha 650 ± 30 mm při čelním nárazu a 275 ± 20 mm při nárazu zezadu.

8.1.3.1.1.3.2   Zařízení pro zrychlení

Podmínky pro dynamickou zkoušku:

8.1.3.1.1.4   Změří se:

8.1.3.1.1.5   Po nárazu se dětský zádržný systém, bez rozepnutí spony, podrobí vizuální kontrole, aby se zjistilo, zda došlo k nějakému poškození nebo zlomení.

8.1.3.1.2   Zařízení směřující dozadu

8.1.3.1.2.1   Zkušební sedadlo se pootočí o 180°, zkouší-li se v souladu s požadavky na zkoušku nárazem zezadu.

8.1.3.1.2.2   Zkouší-li se dětský zádržný systém směřující dozadu určený k používání na místě k sezení vpředu, nahradí se přístrojová deska vozidla tuhou tyčí připevněnou k vozíku tak, aby k absorbování veškeré energie docházelo v dětském zádržném zařízení.

8.1.3.1.2.3   Podmínky při zpomalení musí vyhovovat požadavkům podle odstavce 8.1.3.1.1.3.1.

Podmínky při zrychlení musí vyhovovat požadavkům podle odstavce 8.1.3.1.1.3.2.

8.1.3.1.2.4   Provedou se podobná měření jako měření uvedená v odstavcích 8.1.3.1.1.4 až 8.1.3.1.1.4.6.

8.1.3.2   Zkouška na vozíku a na kostře karoserie vozidla

8.1.3.2.1   Zařízení směřující dopředu

8.1.3.2.1.1   Způsob použitý k připevnění vozidla během zkoušky nesmí být takový, aby došlo k zpevnění kotevních úchytů sedadel, bezpečnostních pásů pro dospělé a případných přídavných kotevních úchytů potřebných k připevnění dětského zádržného systému nebo ke zmenšení normální deformace nosné konstrukce. Nesmí být přítomna žádná část vozidla, která by omezovala pohyb figuríny a tím zmenšovala zatížení působící na dětský zádržný systém při zkoušce. Části nosné konstrukce, které byly odstraněny, se mohou nahradit součástmi stejné pevnosti za předpokladu, že nebrání pohybu figuríny.

8.1.3.2.1.2   Zajišťovací zařízení se považuje za vyhovující, jestliže nevyvolává žádný účinek na oblast rozprostírající se po celé šířce nosné konstrukce a jestliže je vozidlo nebo nosná konstrukce zablokována nebo znehybněna vpředu ve vzdálenosti nejméně 500 mm před ukotvením zádržného systému. Vzadu musí být nosná konstrukce připevněna v dostatečné vzdálenosti za ukotvením tak, aby bylo zajištěno splnění všech požadavků podle odstavce 8.1.3.2.1.1.

8.1.3.2.1.3   Sedadlo a dětské zádržné zařízení se seřídí a umístí do polohy zvolené technickou zkušebnou provádějící schvalovací zkoušky tak, aby se vytvořily co nejnepříznivější podmínky, pokud jde o pevnost, slučitelné s umístěním figuríny ve vozidle. Poloha opěradla sedadla a dětského zádržného systému se uvede v protokolu o zkouškách. Opěradlo sedadla, je-li jeho sklon seřiditelný, se zajistí v poloze stanovené výrobcem, nebo, není-li tato poloha stanovena, ve skutečném úhlu opěradla co nejbližším hodnotě 25°.

8.1.3.2.1.4   Pokud návod pro montáž a používání nestanoví jinak, přední sedadlo se umístí do nejpřednější běžně užívané polohy pro dětský zádržný systém určený k používání na místě k sezení vpředu a do nejzadnější běžně používané polohy pro dětské zádržné zařízení určené k používání na místě k sezení vzadu.

8.1.3.2.1.5   Podmínky při zpomalování musí vyhovovat požadavkům podle odstavce 8.1.3.4. Ke zkoušce se použije sedadlo ze skutečného vozidla.

8.1.3.2.1.6   Změří se:

8.1.3.2.1.7   Po nárazu se dětský zádržný systém, bez rozepnutí spony, podrobí vizuální kontrole, aby se zjistilo, zda došlo k nějakému poškození.

8.1.3.2.2   Zařízení směřující dozadu

8.1.3.2.2.1   Ke zkouškám nárazem zezadu se kostra karoserie vozidla na zkušebním vozíku pootočí o 180°.

8.1.3.2.2.2   Požadavky jsou stejné jako pro čelní náraz.

8.1.3.3   Zkouška s celým vozidlem

8.1.3.3.1   Podmínky při zpomalování musí vyhovovat požadavkům podle odstavce 8.1.3.4.

8.1.3.3.2   Pro zkoušky čelním nárazem se použije postup stanovený v příloze 9 tohoto předpisu.

8.1.3.3.3   Pro zkoušky nárazem zezadu se použije postup stanovený v příloze 10 tohoto předpisu.

8.1.3.3.4   Změří se:

8.1.3.3.5   Přední sedadla, je-li sklon jejich opěradel seřiditelný, se zajistí v poloze stanovené výrobcem, nebo, není-li stanoven, ve skutečném úhlu opěradla sedadla co nejbližším k hodnotě 25°.

8.1.3.3.6   Po nárazu se dětský zádržný systém, bez rozepnutí spony, podrobí vizuální kontrole, aby se zjistilo, zda došlo k nějakému poškození nebo zlomení.

8.1.3.4   Podmínky pro dynamickou zkoušku jsou shrnuty v následující tabulce:

8.1.3.5   Dětské zádržné systémy s přídavnými kotevními úchyty

8.1.3.5.1   U dětských zádržných systémů určených k používání podle odstavce 2.1.2.3 a obsahujících přídavné kotevní úchyty se požadavek na zkoušku čelním nárazem podle odstavce 8.1.3.4 provádí takto:

8.1.3.6   Zkušební figuríny

8.1.3.6.1   Dětské zádržné systémy a figuríny musejí být namontovány tak, aby byly splněny požadavky podle odstavce 8.1.3.6.3.

8.1.3.6.2   Dětský zádržný systém se zkouší s figurínami předepsanými v příloze 8 tohoto předpisu.

8.1.3.6.3   Usazení figuríny

8.1.3.6.3.1   Figurína se umístí tak, aby mezi zadní částí figuríny a zádržným zařízením byla mezera. V případě brašny na přenášení dítěte se figurína umístí v přímé vodorovné poloze co možno nejblíže k ose brašny.

8.1.3.6.3.2   Umístěte dětskou sedačku na zkušební sedadlo.

Umístěte figurínu do dětské sedačky.

V případě brašny na přenášení dítěte se figurína umístí v přímé vodorovné poloze co možno nejblíže k ose brašny. Umístěte dětskou sedačku na zkušební sedadlo. Umístěte figurínu do dětské sedačky.

Mezi figurínu a opěradlo sedačky umístěte sklápěcí desku nebo podobné ohebné zařízení o tloušťce 2,5 cm, šířce 6 cm a délce rovnající se výšce ramene (v sedící poloze, příloha 8) zmenšené o výšku středu kyčle (v sedící poloze, v příloze 8 výška podkolenní oblasti zvýšená o polovinu výšky stehna, v sedící poloze) příslušející velikosti figuríny, která se zkouší. Deska má co nejtěsněji sledovat zakřivení sedačky a její dolní konec musí být ve výšce kyčelního kloubu figuríny. Seřiďte pás podle návodu výrobce, avšak na zatížení 250 ± 25 N nad úrovní síly seřizovacího zařízení, s úhlem ohybu popruhu v seřizovacím zařízení 45 ± 5°, popřípadě s úhlem předepsaným výrobcem.

Dokončete nasazení dětské sedačky na zkušební sedadlo podle přílohy 21 tohoto předpisu.

Vyjměte ohebné zařízení.

Toto ustanovení se týká jen postrojových zádržných zařízení a zádržných zařízení, v nichž je dítě připoutáno tříbodovým bezpečnostním pásem pro dospělé a u nichž je použito aretační zařízení, a netýká se dětských zádržných popruhů připojených přímo k navíječi.

8.1.3.6.3.3   Podélná rovina procházející střednicí zkušební figuríny musí být nastavena doprostřed mezi oba spodní kotevní úchyty pásů, je však také třeba vzít v úvahu odstavec 8.1.3.2.1.3. V případě dětských zádržných systémů, které se mají zkoušet s figurínou představující desetileté dítě, musí být podélná rovina procházející střednicí figuríny umístěna až 80 mm směrem ke straně kotevního úchytu C vůči bodu ležícímu uprostřed mezi oběma dolními kotevními úchyty. O míře přestavení rozhodne technická zkušebna tak, aby se optimalizoval průchod ramenního pásu na figuríně.

8.1.3.6.3.4   V případě zařízení vyžadujících použití normalizovaného pásu může být dráha ramenního popruhu ponechána na figuríně před dynamickou zkouškou pomocí lehké krycí pásky maximální délky 250 mm a maximální šířky 20 mm. U zádržných zařízení směřujících dozadu může být hlava figuríny přidržovaná na zadní části zádržného systému pomocí lehké krycí pásky dostatečné délky a maximální šířky 20 mm.

8.1.3.7   Kategorie figuríny, která se použije

8.1.3.7.1   Zařízení skupiny 0: zkoušky s figurínou novorozence a s figurínou o hmotnosti 9 kg.

8.1.3.7.2   Zařízení skupiny 0+: zkoušky s figurínou novorozence a s figurínou o hmotnosti 11 kg.

8.1.3.7.3   Zařízení skupiny I: zkoušky s figurínou o hmotnosti 15 kg a 9 kg.

8.1.3.7.4   Zařízení skupiny II: zkoušky s figurínou o hmotnosti 15 kg a 22 kg.

8.1.3.7.5   Zařízení skupiny III: zkoušky s figurínou o hmotnosti 22 kg a 32 kg.

8.1.3.7.6   Je-li dětský zádržný systém vhodný pro dvě nebo více hmotnostních skupin, provedou se zkoušky s použitím výše stanovených nejlehčích a nejtěžších figurín pro všechny dotyčné skupiny. Jestliže se však konfigurace zařízení některé skupiny značně liší od nejbližší skupiny, např. je-li změněno uspořádání postroje nebo jeho délka, může laboratoř provádějící zkoušky, uzná-li to za vhodné, provést i zkoušku s figurínou o střední hmotnosti.

8.1.3.7.7   Jestliže je dětský zádržný systém konstruován pro dvě nebo více dětí, musí být jedna zkouška provedena s nejtěžšími figurínami posazenými na všech místech k sezení. Druhá zkouška se provede s výše specifikovanými nejlehčími a nejtěžšími figurínami. Zkoušky se musí provést za použití zkušebního sedadla znázorněného v příloze 6 dodatku 3 na obrázku 3. Laboratoř provádějící zkoušky může, uzná-li to za vhodné, doplnit třetí zkoušku jakoukoli kombinací figurín nebo neobsazených míst k sezení.

8.1.3.7.8   Jestliže dětský zádržný systém ve skupině 0 nebo 0+ nabízí různé konfigurace podle hmotnosti dítěte, bude každá konfigurace podrobena zkoušce s figurínami obou hmotnostních skupin.

8.1.3.7.9   Pokud dětský zádržný systém ISOFIX vyžaduje použití vrchního postroje, provede se jedna zkouška s nejmenší zkušební figurínou a s kratší vzdáleností vrchního postroje (bod ukotvení G1). Druhá zkouška se provede s těžší figurínou a s delší vzdáleností vrchního postroje (bod ukotvení G2). Nastavte vrchní část postroje tak, aby se síla tahu pohybovala v rozmezí 50 ± 5 N.

8.1.3.7.10   Zkouška podle odstavce 7.1.4.1.10.1.2 se musí provádět pouze s největšími figurínami, pro které je dětský zádržný systém konstruován.

8.1.4   Zádržný systém přídavných sedáků

Na sedací plochu zkušebního stavu položte bavlněnou tkaninu. Umístěte přídavný sedák na zkušební stav, umístěte maketu dolní části trupu dle popisu v příloze 22 na obrázku 1 na povrch sedáku, nasaďte a připoutejte tříbodový bezpečnostní pás pro dospělé a napněte jej, jak je předepsáno v příloze 21. Popruhem o šířce 25 mm nebo podobným prostředkem obepínajícím přídavný sedák působte silou 250 ± 5 N ve směru šipky A na obrázku 2 v příloze 22, ve směru rovnoběžném se sedací plochou zkušebního stavu.

8.2   Zkoušky jednotlivých součástí

8.2.1   Spona

8.2.1.1   Zkouška rozepínání při zatížení

8.2.1.1.1   Pro tuto zkoušku se použije dětský zádržný systém, který byl již podroben dynamické zkoušce podle odstavce 8.1.3.

8.2.1.1.2   Dětský zádržný systém se vyjme ze zkušebního vozíku nebo vozidla, aniž se rozepne spona. Spona se napne silou 200 ± 2 N. Je-li spona připevněna k tuhé části, použije se během dynamické zkoušky síla, která zohlední úhel, který svírá spona s touto tuhou částí.

8.2.1.1.3   Na geometrický střed tlačítka pro rozepnutí spony se působí silou podél stanovené osy probíhající rovnoběžně s počátečním směrem pohybu tlačítka rychlostí 400 ± 20 mm/min; geometrický střed se vztahuje na tu část povrchu spony, na kterou působí uvolňovací tlak. Při působení rozpínací síly musí být spona opřena o tuhou opěru.

8.2.1.1.4   Silou k rozepnutí spony se na sponu působí za použití siloměru nebo podobného zařízení způsobem a ve směru normálního používání. Dotykový konec musí mít tvar vyleštěné kovové polokoule s poloměrem 2,5 ± 0,1 mm.

8.2.1.1.5   Změří se síla potřebné k rozepnutí spony a zaznamená se jakékoliv selhání.

8.2.1.2   Zkouška rozpínání při nulovém zatížení

8.2.1.2.1   Úplná spona, která dosud nebyla vystavena zatížení, se namontuje a nastaví do polohy v nezatíženém stavu.

8.2.1.2.2   K měření síly potřebné k rozepnutí spony se použije způsob stanovený v odstavcích 8.2.1.1.3 a 8.2.1.1.4.

8.2.1.2.3   Změří se síla potřebná k rozepnutí spony.

8.2.1.3   Zkouška pevnosti

8.2.1.3.1   Pro zkoušku pevnosti se použijí dva vzorky. Zkouška se provede se všemi seřizovacími zařízeními, s výjimkou seřizovacích zařízení přímo montovaných na dětský zádržný systém.

8.2.1.3.2   V příloze 20 je znázorněno typické zařízení pro zkoušku pevnosti spony. Spona je umístěna na horní kruhovou desku (A) uvnitř reliéfu. Všechny popruhy připojené ke sponě jsou nejméně 250 mm dlouhé a visí dolů z horní desky jednotlivě podle polohy ve sponě. Volné konce popruhů jsou pak ovinuty okolo spodní kruhové desky (B), odkud pokračují do vnitřního otvoru desky. Všechny popruhy mají být svislé mezi A a B. Kruhová přítlačná deska (C) se pak lehce přitiskne na spodní plochu desky (B) tak, aby byl ještě možný určitý pohyb popruhů. Na trhacím stroji se malou silou napínají a protahují všechny popruhy mezi deskami (B) a (C) až do zatížení všech popruhů podle jejich uspořádání. V průběhu této operace a vlastní zkoušky se spona nesmí dotýkat desky (A) nebo jakékoli její části. Desky (B) a (C) se pak pevně sevřou k sobě a tahová síla se zvětšuje rychlostí 100 ± 20 mm/min až do dosažení požadovaných hodnot.

8.2.2   Seřizovací zařízení

8.2.2.1   Snadnost seřizování

8.2.2.1.1   Při zkoušení ručního seřizovacího zařízení se popruh stejnoměrně protahuje seřizovacím zařízením, při zachování obvyklých podmínek používání, rychlostí 100 ± 20 mm/min a změří se maximální síla zaokrouhlená na nejbližší celou hodnotu N po prvních 25 ± 5 mm pohybu popruhu.

8.2.2.1.2   Zkouška se provede v obou směrech průchodu popruhu zařízením, přičemž se popruh před změřením podrobí 10 cyklům úplného průchodu.

8.2.3   Zkouška mikroprokluzu (viz příloha 5, obrázek 3)

8.2.3.1   Součásti nebo zařízení, jež se mají podrobit zkoušce mikroprokluzu, se uchovávají před zkouškou po dobu nejméně 24 hodin v atmosféře mající teplotu 20 ± 5 °C a relativní vlhkost 65 ± 5 %. Zkouška se provede za teploty v rozmezí od 15 °C do 30 °C.

8.2.3.2   Volný konec popruhu se uspořádá ve stejné konfiguraci, jako když se zařízení používá ve vozidle, přičemž nesmí být připevněn k žádné jiné části.

8.2.3.3   Seřizovací zařízení se umístí na svislo část popruhu, jehož jeden konec nese zatížení 50 ± 0,5 N (vedeného tak, aby se zabránilo kolísání zatížení a kroucení popruhu). Volný konec popruhu směřuje ze seřizovacího zařízení svisle nahoru nebo dolů, tak, jako tomu je ve vozidle. Druhý konec prochází přes vodicí váleček, jehož vodorovná osa je rovnoběžná s rovinou části popruhu nesoucího zatížení, a úsek popruhu procházející přes váleček je vodorovný.

8.2.3.4   Zkoušené zařízení se uspořádá tak, aby jeho střed v nejvyšší poloze, do které může být zvednut, byl vzdálen 300 ± 5 mm od podpůrného stolu a zátěž 50 N byla od tohoto stolu vzdálena 100 ± 5 mm.

8.2.3.5   Před zkouškou se provede 20 ± 2 zkušebních cyklů a nato 1 000 ± 5 cyklů s frekvencí 30 ± 10 cyklů za minutu, při celkové amplitudě 300 ± 20 mm nebo podle ustanovení odstavce 8.2.5.2.6.2. Zatížením 50 N se působí jen po dobu odpovídající posuvu o 100 ± 20 mm při každé půlperiodě. Mikroprokluz se změří z polohy po ukončení 20 cyklů před zkouškou.

8.2.4   Navíječ

8.2.4.1   Navíjecí síla

8.2.4.1.1   Navíjecí síly se musí měřit se soupravou bezpečnostních pásů nasazených na figurínu jako u dynamické zkoušky předepsané v odstavci 8.1.3. Napnutí popruhu se měří v místě dotyku s figurínou (avšak těsně před ním), zatímco popruh je navíjen rychlostí přibližně 0,6 m/min.

8.2.4.2   Životnost mechanismu navíječe

8.2.4.2.1   Popruh se vytahuje a nechává navíjet po požadovaný počet cyklů rychlostí nejvýše 30 cyklů za minutu. U navíječů s nouzovým blokováním se při každém pátém cyklu silněji trhne, aby se navíjecí zařízení zablokovalo. Stejný počet trhnutí se provede v každé z různých pěti poloh vytažení, a to při 90, 80, 75, 70 a 65 % celkové délky popruhu na navíječi. Je-li však tato délka větší než 900 mm, výše uvedená procenta se počítají jen z posledních 900 mm popruhu, které lze z navíječe vytáhnout.

8.2.4.3   Blokování navíječů s nouzovým blokováním

8.2.4.3.1   Blokování navíječe se zkouší jednou, když byla odvinuta celá délka popruhu snížená o 300 ± 3 mm.

8.2.4.3.2   Je-li navíječ uváděn v činnost pohybem popruhu, musí se popruh vytahovat směrem, ve kterém se normálně vytahuje, je-li navíječ namontován ve vozidle.

8.2.4.3.3   Zkoušejí-li se navíječe na citlivost k zrychlování vozidla, provedou se zkoušky při výše uvedené délce vytažení v obou směrech podél dvou vzájemně kolmých os, jež jsou vodorovné, jsou-li navíječe ve vozidle namontovány podle pokynů výrobce dětského zádržného systému. Není-li tato poloha předepsána, musí se technická zkušebna poradit s výrobcem dětského zádržného systému. Jeden z těchto směrů zkoušky zvolí technická zkušebna tak, aby byly vytvořeny nejnepříznivější podmínky pro uvádění blokovacího mechanismu v činnost.

8.2.4.3.4   Konstrukce použitého zařízení musí zajistit, aby se požadovaného zrychlení dosáhlo průměrným nárůstem zrychlení nejméně 25 g/s (10).

8.2.4.3.5   Aby se mohlo přezkoušet splnění požadavků podle odstavců 7.2.3.2.1.3 a 7.2.3.2.1.4, navíječ se namontuje na vodorovný stůl, který se naklání rychlostí nepřevyšující 2° za sekundu, až dojde k zablokování. Zkouška se opakuje s nakláněním v jiných směrech, aby se zajistilo, že požadavky jsou splněny.

8.2.4.4   Zkouška odolnosti proti korozi

8.2.4.4.1   Zkouška odolnosti proti korozi je popsána v odstavci 8.1.1.

8.2.4.5   Zkouška odolnosti proti prachu

8.2.4.5.1   Navíječ zařízení se vloží do zkušební komory popsané v příloze 3 tohoto předpisu. Musí se namontovat ve stejné poloze jako ve vozidle. Zkušební komora obsahuje prach, jehož složení je uvedeno v odstavci 8.2.4.5.2. Z navíječe se odvine popruh na délku 500 mm a ponechá se takto odvinutý s tím, že se do jedné až dvou minut po každém rozvíření prachu podrobí 10 úplným cyklům zatažení a odvinutí. Prach se rozviřuje po dobu 5 sekund každých 20 minut v průběhu 5 hodin stlačeným vzduchem neobsahujícím olej ani vlhkost a procházejícím otvorem o průměru 1,5 ± 0,1 mm při tlaku 5,5 ± 0,5 bar.

8.2.4.5.2   Prach použitý při zkoušce popsané v odstavci 8.2.4.5.1 se skládá přibližně z 1 kg suchého křemene. Rozdělení velikosti částeček:

8.2.5   Statická zkouška popruhů

8.2.5.1   Zkouška pevnosti popruhu

8.2.5.1.1   Každá zkouška se musí provést se dvěma novými vzorky popruhu stabilizovanými podle odstavce 7.2.4.

8.2.5.1.2   Každý popruh se musí uchytit do čelistí stroje na zkoušení pevnosti v tahu. Čelisti musí být řešeny tak, aby nemohlo dojít k přetržení popruhu na nich nebo v jejich blízkosti. Rychlost posuvu musí být 100 ± 20 mm/min. Volná délka vzorku mezi čelistmi stroje při zahájení zkoušky musí být 200 ± 40 mm.

8.2.5.1.3   Tah se zvětšuje tak dlouho, až se popruh přetrhne, a zaznamená se zatížení na mezi pevnosti.

8.2.5.1.4   Jestliže popruh vyklouzne nebo se přetrhne na některé z čelistí nebo ve vzdálenosti menší než 10 mm od některé z nich, zkouška je neplatná a provede se nová zkouška s jiným vzorkem.

8.2.5.2   Vzorky vyříznuté z popruhů podle odstavce 3.2.3 se stabilizují takto:

8.2.5.2.1   Stabilizace při teplotě a vlhkosti okolí

8.2.5.2.1.1   Popruh se uchovává 24 ± 1 hodin v atmosféře mající teplotu 23 ± 5 °C a relativní vlhkost 50 ± 10 %. Neprovede-li se zkouška ihned po stabilizaci, musí být vzorek až do zahájení zkoušky uložen ve vzduchotěsně uzavřené nádobě. Mez pevnosti se musí stanovit do pěti minut po vyjmutí popruhu ze stabilizační atmosféry nebo z nádoby.

8.2.5.2.2   Vystavení účinkům světla

8.2.5.2.2.1   Použije se ustanovení doporučení ISO 105-B 02(1978). Popruh se vystaví světlu na dobu potřebnou k vyblednutí standardní modře č. 7 na odstín rovnající se stupni 4 na stupnici šedi.

8.2.5.2.2.2   Po vystavení se popruh ponechá nejméně 24 hodiny v atmosféře mající teplotu 23 ± 5 °C a relativní vlhkost 50 ± 10 %. Mez pevnosti se musí stanovit do 5 minut po vyjmutí popruhu ze stabilizačního zařízení.

8.2.5.2.3   Stabilizace za nízké teploty

8.2.5.2.3.1   Popruh se uchovává nejméně 24 hodiny v atmosféře mající teplotu 23 ± 5 °C a relativní vlhkost 50 ± 10 %.

8.2.5.2.3.2   Popruh se potom uchovává po dobu 90 ± 5 minut na rovné ploše v nízkoteplotní komoře, v níž je teplota vzduchu –30 ± 5 °C. Potom se přehne a přehyb se zatíží závažím o hmotnosti 2 ± 0,2 kg, předem ochlazeným na –30 ± 5 °C. Po uchovávání zatíženého popruhu po dobu 30 ± 5 minut v téže mrazicí komoře se závaží sejme a do 5 minut po vyjmutí popruhu z mrazicí komory se změří mez pevnosti.

8.2.5.2.4   Stabilizace za vysoké teploty

8.2.5.2.4.1   Popruh se ponechá po dobu 180 ± 10 minut ve vyhřívací komoře v atmosféře mající teplotu 60 ± 5 °C a relativní vlhkost 65 ± 5 %.

8.2.5.2.4.2   Mez pevnosti se musí stanovit do 5 minut po vyjmutí popruhu z vyhřívací komory.

8.2.5.2.5   Vystavení účinkům vody

8.2.5.2.5.1   Popruh se ponechá po dobu 180 ± 10 minut zcela ponořen v destilované vodě o teplotě 20 ± 5 °C s nepatrnou přísadou smáčedla. Smí se použít jakékoli smáčedlo vhodné pro zkoušené vlákno.

8.2.5.2.5.2   Mez pevnosti se musí stanovit do 10 minut po vyjmutí popruhu z vody.

8.2.5.2.6   Zkoušky odolnosti proti oděru

8.2.5.2.6.1   Součásti nebo zařízení, jež se mají podrobit zkoušce odolnosti proti oděru, se před zkouškou ponechají nejméně 24 hodiny v atmosféře mající teplotu 23 ± 5 °C a relativní vlhkost 50 ± 10 %. Okolní teplota během zkoušení musí být v rozmezí od 15 °C do 30 °C.

8.2.5.2.6.2   V následující tabulce jsou uvedeny všeobecné podmínky pro jednotlivé zkoušky:

Nepostačuje-li délka popruhu pro zkoušení posunutí většího než 300 mm, může se zkouška provést s menší délkou, nejméně však s délkou 100 mm.

8.2.5.2.6.3   Zvláštní zkušební podmínky

8.2.5.2.6.3.1   Postup zkoušky typu 1: v případech, kdy popruh prokluzuje rychloseřizovacím zařízením. Na jeden z popruhů se působí ve svislém směru trvale zatížením 10 N. Druhý popruh, nastavený vodorovně, se připojí k zařízení, které popruhem pohybuje dozadu a dopředu. Seřizovací zařízení se umístí na vodorovný popruh tak, aby popruh zůstal napnutý (viz příloha 5, obrázek 1).

8.2.5.2.6.3.2   Postup zkoušky typu 2: v případech, kdy popruh při průchodu některou tuhou částí mění směr. Při této zkoušce musí úhly obou popruhů odpovídat obrázku 2 v příloze 5. Zatížení 5 N musí působit trvale po celou dobu zkoušky. Pro případy, kde popruh při průchodu tuhou částí mění více než jednou svůj směr, může se zatížení 5 N zvýšit tak, aby se dosáhlo předepsaného posuvu popruhu 300 mm touto tuhou částí.

8.2.6   Aretační zařízení

8.2.6.1   Zařízení třídy A

Zádržné zařízení a největší figurína, pro kterou je zařízení určeno, se usadí podle obrázku 5. Musí se použít popruhy uvedené v příloze 13 tohoto předpisu. Aretační zařízení se úplně sevře, pás se označí tam, kde vstupuje do aretačního zařízení. Na pás se připevní siloměry pomocí kroužku ve tvaru D. Po dobu 1 sekundy se působí silou, která se rovná dvojnásobku (±5 %) hmotnosti nejtěžší figuríny skupiny I. Dolní poloha se použije pro aretační zařízení v poloze A a horní poloha pro aretační zařízení v poloze B. Dále se touto silou působí ještě devětkrát. Potom se pás označí na vstupu do aretačního zařízení a změří se vzdálenost mezi dvěma značkami. V průběhu této zkoušky musí být navíječ odblokován.

Obrázek 5

8.2.6.2   Zařízení třídy B

Dětské zádržné zařízení musí být pevně připevněno a popruhy, uvedené v příloze 13 tohoto předpisu, musí procházet aretačním zařízením a rámem sedačky podle postupu popsaného v návodu výrobce. Pás prochází zkušebním zařízením, které je popsáno na obrázku 6, na něj je připevněno závaží o hmotnosti 5,25 ± 0,05 kg. Mezi závažím a bodem, kde popruh opouští rám, musí být 650 ± 40 mm volné délky popruhu. Aretační zařízení se úplně sevře a pás se u vstupu do zařízení označí. Závaží se zvedne a uvolní tak, aby padalo volně po dráze 25 ± 1 mm. To se opakuje 100 ± 2krát s frekvencí 60 ± 2 cyklů za minutu, aby se simulovalo trhnutí zádržného zařízení ve vozidle. Potom se pás označí na vstupu do aretačního zařízení a změří se vzdálenost mezi dvěma značkami.

Aretační zařízení musí pokrývat celou šířku popruhu v namontovaném stavu s usazenou figurínou 15 kg. Tato zkouška se vykoná také se stejnými úhly popruhu jako jsou v normálním provozu. Volný konec břišní části pásu se upevní. Zkouška se provede s dětským zádržným zařízením pevně uchyceným ke zkušebnímu stavu, jež se užije při zkoušce převrácením nebo při dynamické zkoušce. Zatěžovací popruh se může připevnit k simulované sponě.

Obrázek 6

Schéma zkoušky aretačního zařízení třídy B

8.2.7   Zkouška odolnosti seřizovacích zařízení montovaných přímo na dětský zádržný systém proti opotřebení

Usaďte největší figurínu, pro kterou je zařízení určeno, jako pro dynamickou zkoušku, včetně standardní vůle určené v odstavci 8.1.3.6. Na popruhu vyznačte referenční čáru v místě, kde jeho volný konec vstupuje do seřizovacího zařízení.

Vyjměte figurínu a dětský zádržný systém umístěte do zařízení pro zkoušku podle obrázku 1 v příloze 19.

Celková délka popruhu procházející seřizovacím zařízením při zkušebním cyklování musí být nejméně 150 mm. Tento pohyb musí být takový, že nejméně 100 mm popruhu na straně referenční čáry směrem k volnému konci popruhu a dále zbývající pohybující se část popruhu (přibližně 50 mm) na straně nedílného postrojového pásu se pohybují skrz seřizovací zařízení.

Je-li délka popruhu od referenční čáry k volnému konci popruhu nedostatečná pro výše popsaný posuv, musí posuv popruhu seřizovacím zařízením o délce 150 mm vycházet z polohy plně vytaženého postrojového pásu.

Frekvence musí být 10 ± 1 cyklů/min, s rychlostí v „B“ 150 ± 10 mm/s.

8.2.8   Teplotní zkouška

8.2.8.1   Části uvedené v odstavci 7.1.5.1 se vystaví trvalému působení teploty okolí nejméně 80 °C nad povrchem vody v uzavřeném prostoru po dobu nejméně 24 hodin a pak se ochladí v prostředí o teplotě nepřesahující 23 °C. Po periodě ochlazení bezprostředně následují za sebou tři cykly, každý v trvání 24 hodin; přitom každý cyklus obsahuje tyto po sobě následující sekvence:

8.3   Kalibrace sedáku zkušebního sedadla

8.3.1   Kalibrační zkouška sedáku zkušebního sedadla se provádí u nového sedáku pro stanovení počátečních hodnot průniku při nárazu a špičkového zpoždění a pak po každé padesáté dynamické zkoušce nebo nejméně jednou měsíčně, podle toho, k čemu dojde dříve, nebo před každou zkouškou, pokud se zkušební zařízení používá často.

8.3.2   Postupy certifikace a měření musí odpovídat poslední verzi normy ISO 6487; měřicí zařízení musí odpovídat specifikacím datového kanálu s filtrem kanálu třídy (CFC) 60.

Na zkušebním zařízení určeném v příloze 17 tohoto předpisu se provedou 3 zkoušky, 150 ± 5 mm od přední hrany sedáku na střednici a pak ve vzdálenosti 150 ± 5 mm na každou stranu od střednice.

Zařízení umístěte svisle na pevný a rovný povrch. Spouštějte závaží tak dlouho, až se dotkne povrchu, a nastavte ukazatel průniku do nulové polohy. Zařízení umístěte svisle nad zkušební bod, zdvihněte závaží na 500 ± 5 mm a pak je uvolněte, aby volným pádem narazilo na povrch sedadla. Zaznamenejte průnik a křivku zpomalení.

8.3.3   Zaznamenané maximální hodnoty se nesmí lišit o více než 15 % od počátečních hodnot.

8.4   Záznam dynamického chování

8.4.1   Aby bylo možné určit chování figuríny a její posunutí, musí se všechny dynamické zkoušky zaznamenávat podle následujících podmínek.

8.5   Postupy měření musí odpovídat postupům určeným v nejnovějším vydání normy ISO 6487:2002. Třídy frekvenčního kanálu musí být:

Vzorkovací frekvence musí být minimálně desetinásobkem kmitočtové třídy kanálu (tj. v instalacích s kmitočtovou třídou kanálu 1 000 to odpovídá minimální vzorkovací frekvenci přibližně 10 000 vzorků za sekundu na jeden kanál).

9.   ZKUŠEBNÍ PROTOKOLY PRO SCHVÁLENÍ TYPU A KVALIFIKACE VÝROBY

9.1   Ve zkušebním protokolu musí být zaznamenány výsledky všech zkoušek a měření, včetně následujících údajů o zkoušce:

9.2   Jestliže nebyla dodržena ustanovení týkající se kotevních úchytů obsažená v příloze 6 dodatku 3 k tomuto předpisu, musí být ve zkušebním protokolu popsáno, jak byl dětský zádržný systém namontován, a musí zde být uvedeny důležité úhly a rozměry.

9.3   Je-li dětský zádržný systém zkoušen ve vozidle nebo nosné konstrukci vozidla, musí se ve zkušebním protokolu uvést způsob připojení nosné konstrukce vozidla k vozíku, poloha dětského zádržného systému a sedadla a sklon opěradla sedadla.

9.4   Ve zkušebních protokolech pro schválení typu a kvalifikaci výroby se zaznamená kontrola značek a pokynů k montáži a používání.

10.   ZMĚNY A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU DĚTSKÉHO ZÁDRŽNÉHO SYSTÉMU

10.1   Každá změna dětského zádržného systému se oznámí orgánu státní správy, který tento zádržný systém schválil. Tento orgán potom může:

10.2   Potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením změn se rozešle stranám Dohody, které používají tento předpis, podle postupu ve výše uvedeném odstavci 5.3.

10.3   Příslušný orgán vydávající rozšíření schválení přidělí takovému rozšíření pořadové číslo a informuje o tom prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu ostatní strany Dohody z roku 1958, které tento předpis používají.

11.   KVALIFIKACE VÝROBY

11.1   Aby se zaručilo, že je systém výroby, který výrobce používá, uspokojivý, musí technická zkušebna, která provedla zkoušky pro schválení typu, provést zkoušky, aby ověřila shodnost výroby v souladu s odstavcem 11.2.

11.2   Ověření shodnosti výroby dětských zádržných systémů

Výroba každého nově schváleného typu dětského zádržného systému „univerzální“, „polouniverzální“ a „omezené“ kategorie se musí podrobit zkouškám kvalifikace výroby.

Za tímto účelem se z první výrobní šarže náhodně vybere 5 dětských zádržných systémů.

První výrobní šarží se rozumí výroba první série obsahující alespoň 50, nejvýše 5 000 dětských zádržných systémů.

11.2.1   Dynamické zkoušky

11.2.1.1   Pět dětských zádržných systémů se musí podrobit dynamické zkoušce předepsané odstavcem 8.1.3. Technická zkušebna, která provedla zkoušky pro schválení typu, zvolí podmínky, které během dynamických zkoušek pro schválení typu způsobily maximální vodorovné vychýlení hlavy, avšak kromě podmínek předepsaných odstavcem 7.1.4.1.10.1.2. Všech pět dětských zádržných systémů se zkoušce podrobí za stejných podmínek.

11.2.1.2   U každé zkoušky předepsané v odstavci 11.2.1.1 se změří vodorovné vychýlení hlavy a zrychlení hrudi.

11.2.2   Kontrola značek

11.2.2.1   Technická zkušebna, která provedla zkoušky pro schválení typu, ověří, zda značky odpovídají požadavkům odstavce 4.

11.2.3   Kontrola návodu pro montáž a návodu k užívání

11.2.3.1   Technická zkušebna, která provedla zkoušky pro schválení typu, ověří, zda návod pro montáž a návod k užívání odpovídají požadavkům odstavce 15.

12.   SHODNOST VÝROBY A RUTINNÍ ZKOUŠKY

Postupy pro zajištění shodnosti výroby musí odpovídat postupům stanoveným v Dohodě, dodatek 2 (E/EHK/324-E/EHK/TRANS/505/Rev.2), společně s následujícími požadavky:

13.   SANKCE ZA NESHODNOST VÝROBY

13.1   Schválení pro dětské zádržné systémy udělená podle tohoto předpisu může být odňato, jestliže některý dětský zádržný systém opatřený údaji uvedenými v odstavci 5.4 neobstojí při namátkových kontrolách popsaných v odstavci 11 nebo pokud není shodný se schváleným typem.

13.2   Pokud strana Dohody, která používá tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, musí o tom neprodleně informovat ostatní smluvní strany, které tento předpis používají, oznámením na formuláři podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

14.   UKONČENÍ VÝROBY

14.1   Jestliže držitel schválení ukončí výrobu určitého typu dětského zádržného systému schváleného podle tohoto předpisu, musí o tom informovat orgán, který schválení udělil. Po obdržení tohoto sdělení musí tento orgán informovat ostatní strany Dohody, které používají tento předpis, oznámením na formuláři podle vzoru v příloze 1 tohoto předpisu.

15.   NÁVOD

15.1   Ke každému dětskému zádržnému systému musí být připojen návod v jazyce státu, ve kterém bude zařízení prodáváno, s tímto obsahem:

15.2   Návod k instalaci musí obsahovat tyto body:

15.3   Návod k užívání bude obsahovat tyto body:

16.   NÁZVY A ADRESY POVĚŘENÝCH TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN A ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY

16.1   Smluvní stany Dohody, které používají tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy pověřených technických zkušeben a orgánů státní správy, které udělují schválení a kterým se zasílají osvědčení o udělení schválení nebo o rozšíření nebo odmítnutí či odnětí schválení, vydaná v jiných státech.

17.   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

17.1   Od data vstupu v platnost série změn 03 tohoto předpisu nesmí žádná smluvní strana, která používá tento předpis, odmítnout udělit schválení EHK podle tohoto předpisu ve znění série změn 03.

17.2   Po uplynutí 12 měsíců od data vstupu v platnost musí smluvní strany, které používají tento předpis, udělovat schválení EHK pouze tehdy, pokud typ dětského zádržného systému splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 03.

17.3   Po dobu 12 měsíců od data vstupu v platnost série změn 03 smějí smluvní strany, které používají tento předpis, pokračovat v udělování schválení typu pro ty dětské zádržné systémy, které splňují požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 02.

17.4   Ve stejném časovém období dvanácti měsíců nesmějí smluvní strany, které používají tento předpis, odmítnout rozšíření schválení uděleného podle předchozích sérií změn tohoto předpisu.

17.5   Od data vstupu v platnost série změn 03 se ustanovení přílohy 16 tohoto předpisu použijí také pro dětská zádržná zařízení, která už byla schválena podle série změn 02.

17.6   Počínaje datem vstupu v platnost série změn 03 smějí smluvní strany, které používají tento předpis, zakázat prodej typu dětských zádržných zařízení, která nesplňují požadavky odstavců 6.2.2 a 6.2.14 série změn 03.

17.7   Po uplynutí 36 měsíců od data vstupu v platnost série změn 03 smějí smluvní strany, které používají tento předpis, zakázat prodej dětských zádržných systému, které nesplňují požadavky série změn 03 tohoto předpisu.

17.8   Od data vstupu v platnost doplňku 2 k sérii změn 03 musí být všechna nová dětská zádržná zařízení vyrobena ve shodě s tímto předpisem opatřena štítkem požadovaným odstavcem 4.5 tohoto předpisu.

17.9   Od data vstupu v platnost série změn 04 tohoto předpisu nesmí žádná smluvní strana, která používá tento předpis, odmítnout udělit schválení podle tohoto předpisu ve znění série změn 04.

17.10   Po uplynutí dvanácti měsíců od data vstupu v platnost série změn 04, musí smluvní strany, které používají tento předpis, udělovat schválení pouze tehdy, pokud typ dětského zádržného systému splňuje požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 04.

17.11   Po dobu dvanácti měsíců od data vstupu v platnost série změn 04 smějí smluvní strany, které používají tento předpis, pokračovat v udělování schválení typu pro ty dětské zádržné systémy, které splňují požadavky tohoto předpisu ve znění série změn 03.

17.12   Po dobu 36 měsíců od data vstupu v platnost série změn 04 nesmějí smluvní strany, které používají tento předpis, odmítnout udělit rozšíření schválení podle předchozích sérií změn tohoto předpisu.

17.13   Po uplynutí 48 měsíců od data vstupu v platnost série změn 04 smějí smluvní strany, které používají tento předpis, zakázat prodej dětských zádržných systému, které nesplňují požadavky série změn 04 tohoto předpisu.

17.14   Po šesti měsících od data vstupu v platnost doplňku 4 k sérii změn 04 se ruší platnost schválení, udělených podle série změn 03 a 04 dětským zádržným systémům skupin 0, 0+ a I, pokud tyto systémy nesplňují požadavky odstavce 6.1.11 nebo 6.1.12.

17.15   Od data vstupu doplňku 4 k sérii změn 04 v platnost mohou jako odchylku od povinností smluvních stran v době přechodných opatření podle odstavce 17.14 a založené na prohlášení Evropského společenství v době jeho přístupu k Dohodě z r. 1958 (Oznámení o uložení C.N.60.1998.TREATIES-28) členské státy Evropského společenství zakázat uvádění na trh dětských zádržných systému, které nesplňují požadavky doplňku 4 k sérii změn 04 tohoto předpisu.

(1)  1 pro Německo, 2 pro Francii, 3 pro Itálii, 4 pro Nizozemsko, 5 pro Švédsko, 6 pro Belgii, 7 pro Maďarsko, 8 pro Českou republiku, 9 pro Španělsko, 10 pro Srbsko, 11 pro Spojené království, 12 pro Rakousko, 13 pro Lucembursko, 14 pro Švýcarsko, 15 (neobsazeno), 16 pro Norsko, 17 pro Finsko, 18 pro Dánsko, 19 pro Rumunsko, 20 pro Polsko, 21 pro Portugalsko, 22 pro Ruskou federaci, 23 pro Řecko, 24 pro Irsko, 25 pro Chorvatsko, 26 pro Slovinsko, 27 pro Slovensko, 28 pro Bělorusko, 29 pro Estonsko, 30 (neobsazeno), 31 pro Bosnu a Hercegovinu, 32 pro Lotyšsko, 33 (neobsazeno), 34 pro Bulharsko, 35 (neobsazeno), 36 pro Litvu, 37 pro Turecko, 38 (neobsazeno), 39 pro Ázerbajdžán, 40 pro Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, 41 (neobsazeno), 42 pro Evropské společenství (schválení udělují její členské státy a užívají své příslušné symboly EHK), 43 pro Japonsko, 44 (neobsazeno), 45 pro Austrálii, 46 pro Ukrajinu, 47 pro Jižní Afriku, 48 pro Nový Zéland, 49 pro Kypr, 50 pro Maltu, 51 pro Korejskou republiku, 52 pro Malajsii, 53 pro Thajsko, 54 a 55 (neobsazeno) a 56 pro Černou Horu. Dalším státům se přidělí následující čísla v chronologickém pořadí, ve kterém budou ratifikovat Dohodu o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení, udělených na základě těchto pravidel, a nebo k této dohodě přistupovat, a takto přidělená čísla sdělí generální tajemník Organizace spojených národů smluvním stranám dohody.

(2)  Univerzálním dětským zádržným systémem ISOFIX se rozumí dopředu směřující dětské zádržné systémy pro použití ve vozidlech, která jsou v určitých bodech vybavena systémem kotevních úchytů ISOFIX a kotevním úchytem pro vrchní postroj.

(3)  Polouniverzálním dětským zádržným systémem ISOFIX se rozumí:

(4)  Adresa, na níž lze obdržet příslušné normy CEN, je: CEN, 2 rue Bréderode, B.P. 5, 1000 Bruxelles/Brussel, Belgium.

(5)  Při použití figuríny novorozence se nepoužijí limity zrychlení hrudi, protože není vybavena přístroji.

(6)  Figurína novorozence není vybavena žádnou břišní vložkou. Proto je posouzení průniku do břicha možné pouze na základě subjektivní analýzy.

(7)  Pokud není uvedeno jinak, neplatí dovolené odchylky rozměrů pro mezní hodnoty.

Dovolené odchylky úhlů, pokud není stanoveno jinak: ±1°.

(8)  Při kalibraci má být brzdná dráha 650 ± 30 mm.

(9)  Při kalibraci má být brzdná dráha 275 ± 20 mm.

Legenda:

(10)  g = 9,81 m/s2.