(1)

Po velmi hluboké recesi v roce 2020 zažívá hospodářství eurozóny solidní a rychlé oživení. Růst hrubého domácího produktu (HDP) ve druhém čtvrtletí roku 2021 překonal očekávání a podle hospodářské prognózy útvarů Komise z podzimu 2021 se měl HDP eurozóny v roce 2021 zvýšit o 5,0 %. V posledním čtvrtletí roku 2021 hospodářství eurozóny dosáhlo úrovně HDP z doby před krizí. V sedmi zemích eurozóny se výše HDP dostala na předkrizovou úroveň již ve druhém čtvrtletí roku 2021. V roce 2022 dosáhne podle prognózy roční růst HDP v eurozóně 4,3 %, ale očekává se, že oživení bude v jednotlivých zemích a odvětvích nerovnoměrné. Hlavní hnací silou růstu HDP je domácí poptávka ve spojení s uvolňováním omezení spojených s pandemií COVID-19 v návaznosti na zavádění očkování, s postupným zlepšováním na trzích práce, čerpáním dodatečných úspor nashromážděných v době omezení volného pohybu osob a silným růstem investic díky příznivým podmínkám financování a podpoře ze strany NextGenerationEU, nástroje na podporu oživení zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/2094 (3). V souladu s doporučením přijaly členské státy eurozóny jednotlivě a společně v rámci Euroskupiny opatření s cílem zajistit politickou orientaci, která podporuje oživení po krizi COVID-19. Do budoucna zůstává míra nejistoty vysoká; značná rizika souvisejí mimo jiné s vývojem pandemie uvnitř Unie i mimo ni, což vyžaduje pečlivé monitorování.

(2)

V průběhu roku 2021 narazil silný růst domácí poptávky na omezení na straně nabídky, včetně nedostatku vstupních materiálů a narušení logistiky. Stále větším problémem se v některých odvětvích a některých členských státech stává nedostatek pracovníků a požadovaných dovedností. Po řadě let, kdy byla inflace na velmi nízké úrovni, se od počátku roku 2021 míra inflace v eurozóně zvyšuje, zejména v důsledku vlivů srovnávací základny, prudce stoupajících cen energií a zpomalení dodávek, což by měl být přechodný jev související s procesem přizpůsobování po skončení opatření k omezení volného pohybu osob. V listopadu 2021 dosáhla inflace v eurozóně 4,9 %. Podle hospodářské prognózy útvarů Komise z podzimu 2021 by inflace měla v roce 2022 klesnout na 2,2 % a v roce 2023 na 1,4 %.

(3)

V roce 2021 se evropská strategie pro oživení zaměřila na zavedení nástroje NextGenerationEU a jeho největší součásti, Nástroje pro oživení a odolnost, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), do praxe. Do poloviny listopadu 2021 přijala Rada plány pro oživení a odolnost 22 členských států, včetně osmnácti zemí eurozóny, po jejich kladném posouzení Komisí. V nadcházejících letech bude mít účinné provádění reforem a investic v rámci Nástroje pro oživení a odolnost velký pozitivní dopad na fungování hospodářství členských států eurozóny. V závislosti na klíči použitém k přidělování jeho prostředků podpoří účinné provádění tohoto nástroje vzestupnou hospodářskou a sociální konvergenci v členských státech eurozóny. Nástroj pro oživení a odolnost také posiluje důvěru a přispívá k podpoře růstu a makrofinanční stability, zajišťuje tudíž vyváženost kombinace politik a doplňuje opatření Evropské centrální banky (ECB). Vedle podpory oživení usiluje Nástroj pro oživení a odolnost o strukturální transformaci hospodářství členských států, zejména pokud jde o dosažení zelené a digitální transformace. Uskutečnění soudržných investic a reforem v rámci Nástroje pro oživení a odolnost spolu s využitím fondů politiky soudržnosti má zlepšit odolnost eurozóny vůči budoucím šokům, trvale zvýšit potenciální produkt, podpořit zaměstnanost a reagovat na výzvy v sociální oblasti. Emise dluhopisů denominovaných v eurech Unií za účelem financování Nástroje pro oživení a odolnost navíc zvýší hloubku a likviditu evropských kapitálových trhů a přispívá k posilování eura jako mezinárodní měny. Emise zelených dluhopisů v rámci nástroje NextGenerationEU dále pomůže podpořit udržitelné investice.

(4)

Provádění reforem a investic obsažených v plánech pro oživení a odolnost povede k vyplácení finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost a účinně přispěje k dosažení politických priorit eurozóny, včetně těch stanovených v doporučení Rady ze dne 13. července 2021 týkajících se hospodářské politiky eurozóny (5). Bude se týkat mimo jiné posílení vnitrostátních institucionálních rámců, podpory kvalitních veřejných investic a opatření politik na podporu sociální soudržnosti a spravedlivé zelené a digitální transformace. Mělo by pomoci zajistit udržitelné oživení podporující začlenění, zachovat potenciál růstu a posílit odolnost. To je v souladu se sdělením Komise ze dne 24. listopadu 2021 nazvaným „Roční analýza udržitelného růstu 2022“ a se čtyřmi rozměry konkurenceschopné udržitelnosti, kterými jsou environmentální udržitelnost, produktivita, spravedlnost a makroekonomická stabilita.

(5)

Hospodářské politiky, které se vhodně podporují a vzájemně posilují, zajistily účinnou makroekonomickou stabilizaci a omezily dopad na situaci na trhu práce, zmírnily rizika trvalých následků a podpořily rychlé hospodářské oživení. Pro řádné fungování eurozóny bude i nadále nezbytná zdravá kombinace opatření měnové a fiskální politiky spolu se strukturálními reformami a finančními politikami, plně v souladu s rolemi členských států a orgánů podle Smlouvy.

(6)

Opatření měnové politiky ECB mají zajistit hladké fungování různých segmentů finančního trhu, zachovat transmisní kanály měnové politiky nedotčené a v konečném důsledku zajistit střednědobou cenovou stabilitu. V červenci 2021 zveřejnila ECB svou novou strategii měnové politiky, která stanoví symetrický inflační cíl ve výši 2 % ve střednědobém horizontu. Rada guvernérů rovněž potvrdila, že hlavním nástrojem měnové politiky ECB je i nadále soubor jejích úrokových sazeb. V říjnu 2021 zahájila ECB dvouletou fázi prověřování možnosti vydávání digitálního eura. Vytvoření digitálního eura by vyžadovalo zásah unijního normotvůrce, přičemž Komise má v úmyslu předložit legislativní návrh na základě článku 133 Smlouvy. V závislosti svém nastavení by takováto digitální měna centrální banky mohla mimo jiné nabídnout poskytování veřejných prostředků v digitální podobě, napomoci digitalizaci evropského hospodářství a aktivně podpořit inovace v oblasti malých plateb. Navíc by mohla přispět k posílení mezinárodní úlohy eura a otevřené strategické autonomie Unie.

(7)

Dne 19. října 2021 přijala Komise sdělení nazvané „Hospodářství EU po pandemii COVID-19: důsledky pro správu ekonomických záležitostí“, čímž obnovila debatu o přezkumu správy ekonomických záležitostí za účelem dosažení široké shody ohledně způsobu posílení jejího rámce, odstranění makroekonomických nerovnováh a řešení fiskálních problémů způsobem podporujícím transformaci a růst s přihlédnutím k poznatkům získaným v souvislosti s krizí COVID-19.

(8)

Schodek veřejných financí v celé eurozóně měl v roce 2021 podle projekcí dosáhnout 7,1 % HDP, v roce 2022 se však má snížit na 3,9 %. Orientace fiskální politiky eurozóny si podle hospodářské prognózy útvarů Komise z podzimu 2021 měla v roce 2021 udržet podpůrný charakter s expanzí nad 1 ¾ % a v roce 2022 s expanzí blízkou 1 % HDP. V roce 2022 přispějí k podpůrnému nastavení fiskální politiky veřejné investice financované jednotlivými členskými státy i Unií. Od listopadu 2021 začaly být podle osmnácti plánů pro oživení a odolnost členských států eurozóny, které Rada doposud schválila, těmto členským státům poskytována rozsáhlá finanční podpora, která do roku 2026 dosáhne až 262 miliard EUR ve formě grantů a 139 miliard EUR v podobě půjček. Koordinace vnitrostátních fiskálních politik při plném dodržování Paktu o stabilitě a růstu má zásadní význam pro účinnou reakci na hospodářský otřes způsobený krizí COVID-19, pro udržitelné oživení a pro řádné fungování hospodářské a měnové unie. Ačkoli v roce 2022 zůstane aktivována obecná úniková doložka, má v roce 2023 podle očekávání dojít k její deaktivaci. S pokračujícím hospodářským oživením se fiskální politika přesouvá od dočasných mimořádných opatření k cíleným opatřením na podporu oživení. Zvýšení míry veřejného zadlužení z 85,5 % HDP v roce 2019 na 100 % HDP v roce 2021 odráží kombinované účinky nižšího produktu a nezbytné politické reakce na rozsáhlý otřes způsobený pandemií COVID-19. V některých členských státech eurozóny však byla míra zadlužení vysoká již před tímto otřesem, a proto bude ve velké části eurozóny cílem politiky postupné, trvalé a prorůstové snižování dluhu.

(9)

V této souvislosti se jako obzvláště důležité jeví zlepšení skladby veřejných financí včetně podpory investic, zvýšení kvality rozpočtových opatření a zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, mimo jiné s ohledem na změnu klimatu a zelenou a digitální transformaci. Zlepšit transparentnost a účinnost veřejných financí a vytvořit fiskální prostor pro další veřejné investice může ekologické sestavování rozpočtu, přezkumy výdajů, náležité fungování systémů řízení veřejných investic a účinné rámce pro zadávání veřejných zakázek. Po krizi COVID-19 budou hrát ještě zásadnější roli reformy k zajištění efektivnější a spravedlivější politiky v oblasti příjmů. Stále existuje prostor pro zajištění toho, aby se daňové systémy v eurozóně staly více prorůstovými a více zohledňovaly životní prostředí, zejména odstraňováním deformací a snižováním daňového zatížení práce, které je ve většině členských států eurozóny stále vysoké. Opatření, která se zabývají agresivním daňovým plánováním, daňovými úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem, mohou zvýšit efektivnost a spravedlnost daňových systémů a současně podpořit oživení a zvýšit příjmy. Globalizace má za následek, že je nutné upravit daňový rámec tak, aby odpovídal stále více digitalizovanému hospodářství. V inkluzivním rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj / skupiny G20 pro řešení eroze základu daně a přesouvání zisku bylo dosaženo dohody o reformě globálního zdanění s cílem řešit výzvy plynoucí z digitalizace ekonomiky a omezit škodlivou daňovou soutěž.

(10)

Rychlá a důrazná politická reakce na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, včetně prostřednictvím nástroje NextGenerationEU, účinně zmínila dopady krize na domácnosti a podniky. Díky těmto koordinovaným opatřením se rozdíly prohloubily méně, než se původně očekávalo, a byly zmírněny dlouhodobé následky. Politická podpora, mimo jiné prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a jiných opatření pro zachování pracovních míst, pomohla podnikům pokračovat v činnosti i během krize a omezila nárůst míry nezaměstnanosti a pokles disponibilního příjmu. Navzdory postupnému rušení podpůrných opatření byla míra platební neschopnosti v roce 2021 omezená, třebaže vzrostla. Postupné zlepšování vykazují rovněž trhy práce, kde míra zaměstnanosti ve druhém čtvrtletí roku 2021 klesla na úroveň 72,1 % v porovnání s nejvyšší hodnotou před krizí COVID-19 ve výši 72,9 % ve čtvrtém čtvrtletí roku 2019. Rychlejší zavádění digitálních technologií během krize COVID-19 by mohlo mít pozitivní dopad na produktivitu, pakliže zůstane zachováno. Tato krize však přesto měla významné územní, odvětvové a distribuční důsledky, což bude vyžadovat přerozdělení jak v rámci jednotlivých zemí a odvětví, tak i mezi nimi, se značnými náklady na transformaci pro pracovníky i podniky.

(11)

Ačkoli nárůst počtu úpadků byl doposud omezený, krize COVID-19 pro mnoho podniků znamenala slabší rozvahy, což může omezit jejich schopnost financovat investiční projekty v blízké budoucnosti a ohrozit jejich schopnost splácet. S postupujícím oživením by měla být podpora postupně ukončována a měla by být cílenější. Menší využívání dluhových nástrojů by snížilo podmíněné závazky a pomohlo by zachovat investiční kapacity podniků. Dobře načasované zrušení politických podpůrných opatření znamená zajištění rovnováhy mezi podporou investic a zaměstnanosti a zamezením selhání životaschopných podniků na straně jedné a nebráněním řádnému odchodu nerentabilních podniků z trhu ve střednědobém horizontu na straně druhé. V tomto ohledu má zásadní význam zlepšení přístupu podniků k financování, posílení jejich rozvah a zvýšení kapacity a účinnosti insolvenčních rámců. Vnitrostátní insolvenční režimy se v eurozóně značně liší a pro usnadnění účinné správy a soudnictví budou zapotřebí opatření ke zvýšení kapacit. Lepší insolvenční rámce mohou přispět rovněž ke zdravějším rozvahám v bankovním sektoru, což bude mít pozitivní dopad na poskytování úvěrů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 (6) o restrukturalizaci a insolvenci, která usiluje o zavedení minimálních standardů v členských státech, pokud jde o preventivní restrukturalizaci a oddlužení podnikatelů, má být ve vnitrostátním právu provedena do 17. července 2022. Pro poskytování alternativních zdrojů financování doplňujících bankovní úvěry podnikům je mimoto klíčová integrace kapitálových trhů v Unie. Pokrok s ohledem na unii kapitálových trhů může zlepšit přístup podniků v eurozóně k financování, mobilizovat dlouhodobé investice do nových a ekologických technologií a infrastruktury, podpořit kapitálové investice a odstranit přeshraniční překážky investování, mimo jiné harmonizací některých aspektů hmotného práva v oblasti insolvenčních řízení.

(12)

Ačkoli se zaměstnanost rychle zlepšuje, na některá odvětví, určité kategorie pracovníků a regiony má krize COVID-19 a silné prosazování ekologizace ekonomiky a urychlení digitalizace dlouhodobý dopad. Obzvláště zasaženi jsou mladí lidé, lidé s nízkou kvalifikací a lidé z přistěhovaleckého prostředí. Nová pracovní místa, která jsou vytvářena, se mohou lišit od pracovních míst, jež kvůli této krizi zanikla. Některé skupiny obyvatelstva, včetně žen, se stále potýkají se strukturálními problémy při začleňování na trh práce. Nedostatky v dodavatelských řetězcích a rychle rostoucí ceny energií mohou v určitých odvětvích zpomalit oživení zaměstnanosti. Klíčovou úlohu při podpoře přizpůsobování se a zmírňování sociálních dopadů, zejména vzhledem k zelené a digitální transformaci, budou proto hrát politická opatření, která usnadňují přechod pracovníků mezi zaměstnáními a opětovné začlenění na trh práce. Komise předložila doporučení (EU) 2021/402 (7) o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti po krizi COVID-19, v němž členské státy vyzvala k vypracování ucelených souborů politických opatření, která se zaměří na odstranění nedostatků v oblasti dovedností a pomohou jednotlivcům uspět při zelené a digitální transformaci. Tyto soubory opatření by se měly skládat ze tří složek: i) časově omezených a náležitě navržených pobídek k zaměstnávání a přechodům mezi zaměstnáními, včetně podpory podnikání, ii) příležitostí k prohlubování dovedností a změnám kvalifikace podle potřeb trhu práce a iii) zvýšené podpory ze strany služeb zaměstnanosti. Bezprostředně po zdravotní a hospodářské krizi je pro soudržnost eurozóny i nadále důležitá sociální ochrana, aby byla zajištěna spravedlivá zelená a digitální transformace. Vodítkem pro opatření v oblasti zaměstnanosti, dovedností a sociální politiky na podporu hospodářské a sociální konvergence a lepších pracovních a životních podmínek v členských státech zůstává evropský pilíř sociálních práv. Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, který byl přijat v březnu 2021, stanoví tři hlavní cíle Unie týkající se i) zaměstnanosti, ii) vzdělávání dospělých a iii) snížení chudoby do roku 2030, k nimž přispějí relevantní politická opatření. Vedoucí představitelé Unie tyto cíle uvítali na sociální vrcholné schůzce v Portu dne 8. května 2021 a na zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. června 2021.

(13)

S finanční a politickou podporou Nástroje pro oživení a odolnost navrhly členské státy ambiciózní reformní a investiční plány, jejichž provádění má klíčový význam. K zajištění rychlého čerpání souvisejících finančních prostředků při současném zamezení duplicitám a překrývání s jinými nástroji Unie bude nezbytné zvýšit kvalitu institucí, zejména posílením správní kapacity. Členské státy mohou zlepšit rámcové podmínky pro soukromé investice tím, že zlepší podnikatelské prostředí. Klíčem k zajištění hladkého fungování jednotného trhu bude zachování a posílení odolnosti dodavatelského řetězce na jednotném trhu zjišťováním a řešením nedostatků a překážek v oblasti dodávek, navíc k otevřeným trhům, sbližování norem, větší diverzifikaci, oběhovosti a efektivnímu využívání zdrojů. Nadále je relevantní též doporučení Rady ze dne 13. července 2021 týkající se hospodářské politiky eurozóny, které vyzývá k další integraci jednotného trhu zboží a služeb, včetně jednotného digitálního trhu, prostřednictvím odstranění zbytečných omezení, posílení dohledu nad trhem a zaručení dostatečných správních kapacit.

(14)

V důsledku dřívějších reforem prokázal bankovní sektor v době výrazného hospodářského tlaku svou celkovou odolnost. Rozsáhlá politická podpora během nejhlubší fáze krize a solidní oživení zaznamenané v roce 2021 doposud zmírňovaly obavy o oslabení podnikových rozvah. Přesto je možné, že u bank v eurozóně dojde k určitému zhoršení kvality aktiv. K udržení stability bankovního sektoru a jeho schopnosti financovat hospodářské oživení je důležité včasné sledování rizik, aktivní spolupráce s dlužníky, aktivní řízení úvěrů se selháním a současně větší ziskovost a spolehlivý regulační rámec.

(15)

Stabilizující faktory během krize COVID-19 celkově představovaly ekonomická velikost a integrace eurozóny, jakož i opatření zavedená v reakci na krizi. Vzhledem k propojenosti ekonomik budou muset členské státy eurozóny v nadcházejících letech uskutečnit schválené investice a reformy, aby z uvedené krize vzešly silnější, a současně dále prohloubit hospodářskou a měnovou unii, aby se zvýšila její odolnost vůči budoucím šokům a její síla na mezinárodní scéně. Vývoj ve vyspělých a rozvíjejících se tržních ekonomikách má pro eurozónu přímé důsledky, a to prostřednictvím řady kanálů, mimo jiné pokud jde o politiku v oblasti zdraví a očkování, trajektorie měnové politiky, finanční toky, globální hodnotové řetězce a obchod. Omezení v rámci globálních dodavatelských řetězců, která se objevila v návaznosti na oživení, dále dokládají rostoucí hospodářskou provázanost v celosvětovém měřítku. Přebytek běžného účtu eurozóny se mezitím dále postupně snižoval a v roce 2020 dosáhl úrovně blížící se hodnotě, která vyplývá ze základních ekonomických veličin. Mezi lety 2020 a 2023 by však měl podle prognóz vzrůst z 2,6 % na 3,4 %. Posílení mezinárodní úlohy eura, jež zůstávalo v posledních letech víceméně stabilní, mimo jiné prostřednictvím vývoje digitálního eura, by mohlo zvýšit hospodářskou a finanční autonomii eurozóny a Unie a zlepšit celkovou finanční stabilitu.

(16)

Stále je nezbytné prohloubit hospodářskou a měnovou unii. Bankovní unie a unie kapitálových trhů představují projekty, jež se vzájemně posilují a napomáhají růstu, chrání finanční stabilitu a podporují skutečnou hospodářskou a měnovou unii. Odstranění zbývajících nedostatků by dále zvýšilo stabilitu a odolnost eurozóny, pomohlo by ekonomikám eurozóny prosperovat a posílilo by mezinárodní roli eura. Zásadní význam má tedy i nadále dokončení bankovní unie spolu s včasnou ratifikací pozměňujících dohod ke smlouvě o zřízení Evropského mechanismu stability (8) a k Dohodě o převádění a sdílení příspěvků do Jednotného fondu pro řešení krizí, podepsané v Bruselu 21. května 2014, a také dokončení unie kapitálových trhů. To podpoří také zelenou a digitální transformaci, jež vyžadují významné investice. Na vrcholné schůzce členských států eurozóny, která se konala dne 25. června 2021, bylo zopakováno odhodlání dokončit bankovní unii a Euroskupina (v inkluzivním formátu) byla vyzvána, aby se neprodleně a na základě konsensu dohodla na pracovním plánu s jednotlivými kroky a harmonogramem, pokud jde o všechny zbývající prvky. Vrcholná schůzka vyzvala k urychlenému provedení akčního plánu pro unii kapitálových trhů z roku 2020, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 24. září 2020 nazvaném „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“, v souladu s prioritami stanovenými v závěrech Rady ze dne 3. prosince 2020 o tomto akčním plánu. Relevantní je nadále také doporučení Rady ze dne 13. července 2021 týkající se hospodářské politiky eurozóny, které vyzývá k dokončení hospodářské a měnové unie a posílení mezinárodní úlohy eura.

1)

Nadále využívat a koordinovat vnitrostátní fiskální politiky v členských státech k účinné podpoře udržitelného oživení podporujícího začlenění. V roce 2022 zachovat v celé eurozóně mírně podpůrnou orientaci fiskální politiky s přihlédnutím k vnitrostátním rozpočtům a financování poskytnutému z Nástroje pro oživení a odolnost. Postupně přesměrovat fiskální opatření k investicím, které napomáhají udržitelnému oživení podporujícímu začlenění, v souladu se zelenou a digitální transformací, a věnovat přitom zvláštní pozornost kvalitě rozpočtových opatření. S ohledem na stupeň nejistoty zachovat flexibilitu fiskální politiky, aby bylo možné reagovat na vývoj pandemie COVID-19. Diferencovat fiskální politiky s ohledem na intenzitu oživení, zajistit fiskální udržitelnost, posilovat investice a neztrácet přitom ze zřetele potřebu snižovat rozdíly.

2)

Prosazovat politiky, které bojují proti agresivnímu daňovému plánování, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, s cílem zajistit spravedlivé a efektivní daňové systémy. Usilovat o omezení škodlivé daňové soutěže mimo jiné zavedením globálního konsensuálního řešení pro problémy v daňové oblasti vyplývající z digitalizace a globalizace hospodářství. Snížit daňové zatížení práce a prosazovat přechod od zdanění práce směrem k daním, které mají menší deformační účinky. Přejít na trzích práce od mimořádných opatření k opatřením na podporu oživení, a to zajištěním účinných aktivních politik na trhu práce, které: i) podporují přechod mezi zaměstnáními, zejména směrem k zelené a digitální ekonomice, ii) kombinují opatření k odstranění nedostatků v oblasti dovedností, posilují prohlubování dovedností a změnu kvalifikace, poskytují cílené pobídky k zaměstnávání a iii) zvyšují kapacitu veřejných služeb zaměstnanosti k řešení nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Posílit systémy inkluzivního kvalitního vzdělávání a odborné přípravy. Prosazovat začleňování mladých lidí, žen a zranitelných skupin na trhu práce, zajistit odpovídající pracovní podmínky a řešit segmentaci trhu práce, rozvíjet a v případě potřeby upravit systémy sociální ochrany a posílit přístup s cílem řešit výzvy, které vyplývají z krize COVID-19, i ty, které souvisejí se zelenou a digitální transformací. Zajistit účinné zapojení sociálních partnerů do tvorby politik, posílit sociální dialog a podporovat kolektivní vyjednávání. Zajistit sdílení osvědčených postupů na trhu práce a v oblasti sociálních politik, které zvyšují hospodářskou a sociální odolnost, a konvergenci směrem k těmto postupům.

3)

Sledovat účinnost souborů opatření na podporu podniků, zaměřit se na cílenější podporu k zajištění platební schopnosti životaschopných podniků, které se během krize COVID-19 dostaly do obtížné situace, a více využívat nástroje kapitálového typu. Zvýšit kapacitu insolvenčních rámců, aby bylo možné účinně a včas řešit úpadky a restrukturalizace dluhu, maximalizovat zachování hodnoty a prosazovat efektivní alokaci kapitálu v reálné ekonomice a přeshraniční investice. Dosáhnout urychleného pokroku při prohlubování unie kapitálových trhů, k němuž Komise předložila legislativní návrhy, a to s důrazem na podporu financování ekonomiky, zvyšovat investiční příležitosti pro podniky i jednotlivce a odstraňovat neodůvodněné přeshraniční překážky pro investice na jednotném trhu.

4)

Nadále posilovat vnitrostátní institucionální rámce a provádět reformy k odstranění překážek pro investice a přerozdělení kapitálu a zajistit účelné a včasné využití finančních prostředků Unie. Snížit administrativní zátěž podniků a zlepšit podnikatelské prostředí. Posílit účinnost a digitalizaci veřejné správy. Zlepšit správu veřejných financí, mimo jiné prostřednictvím ekologického sestavování rozpočtu a zlepšením účinnosti rámců pro řízení veřejných investic, a využívat přezkumy výdajů ke zlepšení skladby a kvality veřejných financí, zejména kvality veřejných investic a investic do lidí a dovedností, a k lepšímu zaměření veřejných výdajů na potřeby v oblasti oživení a odolnosti.

5)

Zajistit makrofinanční stabilitu a zachovat úvěrové kanály v ekonomice, dále se zabývat úvěry se selháním, mimo jiné prostřednictvím sledování kvality aktiv, včasné a aktivní spolupráce s dlužníky v tísni, zejména životaschopnými, a dalšího rozvoje sekundárních trhů pro úvěry se selháním. Pokračovat v práci na dokončení bankovní unie, a to prostřednictvím pracovního plánu s jednotlivými kroky a harmonogramem, pokud jde o všechny zbývající potřebné prvky, a se stejnou mírou ambicí, a dále na posilování mezinárodní úlohy eura. Nadále podporovat zkoumání možného zavedení digitálního eura.