PŘÍLOHA I

I.   HLAVNÍ ZÁSADY

Pracovní plán EU pro kulturu je založen na těchto hlavních zásadách:

—	Kultura, včetně kulturního dědictví, má svou vlastní hodnotu a přispívá k posílení evropské identity.

—	Kulturní a jazyková rozmanitost jsou základními statky EU a je třeba je respektovat, podporovat a posilovat, a to i prostřednictvím mobility a šíření uměleckých děl.

—	Svoboda uměleckého projevu a tvořivosti má zásadní význam pro schopnost člověka řešit výzvy, kriticky přemýšlet, inovovat a vynalézat a je třeba je všemi příslušnými způsoby stimulovat a podporovat.

—

Kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog mají zásadní význam pro prosazování a ochranu lidských práv. Přispívají ke vzájemnému porozumění, pomáhají předcházet konfliktům a řešit je, podporují usmíření, mír a mezinárodní stabilitu a jakékoli zneužívání kultury za účelem šíření válečné propagandy a dezinformací a vyvolávání nenávisti je neslučitelné se základními hodnotami a zásadami EU.

—	Kultura se do značné míry podílí na udržitelném rozvoji, hospodářství a sociálním začlenění a posiluje územní soudržnost.

—	Kultura má potenciál prosazovat rovnost a vzájemný respekt a bojovat proti všem formám násilí, diskriminace, nesnášenlivosti a předsudků.

—	Provádění by mělo probíhat za podpory optimalizovaného využívání kvalitních údajů a statistik.

II.   PRIORITNÍ OBLASTI

a)   Umělci a pracovníci v kultuře: posílení postavení kulturních a kreativních odvětví

Kulturní a kreativní ekosystém je nemyslitelný bez lidí, kteří vytvářejí kulturní obsah v nesčetných formách: umělců a jiných pracovníků kulturních a kreativních odvětví, institucí a organizací. Silná kulturní a kreativní odvětví jsou proto nepostradatelná. Typická je pro ně samostatná výdělečná činnost, malé podniky a mikropodniky, vysoká konkurenceschopnost a roztříštěné trhy. Kariéra umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích je obvykle založena na projektech a je spojena s vysokou mírou mobility. Tito lidé mají často nepravidelný a nepředvídatelný příjem a musí mít několik zaměstnání, aby si vydělali na živobytí.

Během pandemie COVID-19 vykazovala kulturní a kreativní odvětví vysokou míru přizpůsobivosti a inovativnosti. Přesto však byla pandemií vážně zasažena a důsledky této pandemie se projevují i nadále.

Pokračující ruská invaze na Ukrajinu a její dopady na kulturní a kreativní ekosystém zviditelňuje nedílnou úlohu kulturních aktérů v demokratických společnostech a význam ochrany svobody uměleckého projevu, která je pod rostoucím tlakem.

Více než kdy předtím je nyní naléhavě nutné dále posilovat odolnost kulturních a kreativních odvětví, podporovat jejich oživení a rozmanitost, stimulovat jejich zapojení do plnění cílů udržitelnosti, těžit z nových trendů, které pandemie urychlila, mimo jiné i v digitálním prostředí, a zajistit spravedlivé pracovní podmínky pro všechny pracovníky v kulturních a kreativních odvětvích nezávislého a dynamického odvětví slyšet více hlasů.

b)   Kultura pro lidi: posílení účasti na kulturním životě a úlohy kultury ve společnosti

Kultura, včetně kulturního dědictví, hraje v našich demokraciích a v životě jednotlivců klíčovou úlohu. Účast na kulturních činnostech a na kulturním dědictví, tvořivosti a umění má pozitivní dopad na lidi ze všech věkových kategorií a prostředí; zvyšuje kvalitu života a zlepšuje zdraví a celkovou osobní pohodu jednotlivců i komunit. Účast na kulturním životě přispívá k sociální a územní soudržnosti a zároveň podporuje respektování kulturní a jazykové rozmanitosti a je platformou pro otevřený dialog v rámci občanské společnosti.

Kulturní a jazyková rozmanitost patří mezi klíčové hodnoty Evropy a jako taková musí být respektována a podporována, přičemž je třeba zvláštní pozornost věnovat méně používaným jazykům. Obzvlášť je třeba zaměřit se na zajištění účasti dětí a mladých lidí na kulturním životě a jejich schopnosti číst a zároveň podporovat jejich tvořivost a obohacovat jejich zkušenosti. Stejně důležitý je inkluzivní přístup ke zranitelným a znevýhodněným skupinám.

Kulturní instituce hrají zásadní úlohu při posilování demokracie a sociální pohody tím, že se zaměřují na celou komunitu, poskytují cenově dostupný nebo bezplatný přístup ke znalostem a informacím za plného dodržování práv duševního vlastnictví, zvyšují mediální gramotnost, vytvářejí společný základ pro dialog a rozpravu, čímž posilují sociální integraci a zapojení komunity, a v konečném důsledku přispívají k boji proti dezinformacím, nenávistným verbálním projevům a falešným zprávám. Tuto úlohu kulturních institucí je třeba dále rozvíjet.

V tomto ohledu věnuje stávající pracovní plán zvláštní pozornost podpoře rozvoje knihoven. Mnoho knihoven rovněž poskytuje klidné a bezpečné prostředí pro zranitelné osoby, což má v současné době zvláštní význam s ohledem na mnoho vysídlených osob z Ukrajiny a jejich potřebu fyzického a duševního zázemí.

c)   Kultura pro planetu: plné využití potenciálu kultury

Kulturní a kreativní ekosystémy v Evropě i mimo ni čelí vážným hrozbám přírodního i lidského původu, přičemž na evropská kulturní a kreativní odvětví má dlouhodobý dopad obzvlášť změna klimatu. Je nezbytné, aby kulturní dědictví a kulturní a kreativní odvětví byly připraveny na budoucí výzvy. Je nejvyšší čas jednat o rizikové připravenosti v oblasti kulturního dědictví a o posílení jeho odolnosti vůči změně klimatu. EU bude pokračovat v boji proti nedovolenému obchodu s kulturními statky a zintenzivní jej.

Kultura, včetně kulturního dědictví, přispívá k přechodu k udržitelnosti, který je nezbytný ke splnění cílů Zelené dohody pro Evropu a Agendy 2030. V této souvislosti hrají klíčovou úlohu také digitální technologie. Proto je třeba dále posílit inovace v kulturních a kreativních odvětvích, digitální transformaci a dostupnost kultury a kulturního dědictví v digitálním prostoru. Klíčovou úlohu v tomto ohledu bude hrát znalostní a inovační společenství Kultura a kreativita (1) Evropského inovačního a technologického institutu. Rovněž je nezbytné zaujmout vyvážený přístup k zastavěnému prostředí. Rozsáhlá propagace iniciativy Nový evropský Bauhaus by mohla pomoci zvýšit povědomí o významu kvalitní architektury a zastavěného prostředí.

Kromě toho by se měly zlepšit statistiky v oblasti výzkumu a kultury, aby bylo možné lépe sledovat výkonnost kulturních a kreativních odvětví a na jejich podporu vypracovat účinné, fakticky podložené politiky. Ústřední a stále významnější úlohu by měl hrát Eurostat ve spolupráci s dalšími mezinárodními a nezávislými organizacemi působícími v kulturních a kreativních odvětvích v oblasti výzkumu a statistiky.

d)   Kultura pro partnerství v oblasti společné tvorby: posílení kulturního rozměru vnějších vztahů EU

Velkým přínosem pro mezinárodní vztahy z hlediska budování udržitelných partnerství za rovných podmínek je kulturní bohatství a svoboda Evropy, EU uplatňovaný přístup zdola nahoru vycházející z občanské společnosti a silná angažovanost EU ve společných kreativních činnostech. Je velmi důležité tohoto potenciálu v plném rozsahu využít, a to nejen zvýšením počtu činností a projektů v oblasti kulturní spolupráce, ale také zlepšením jejich zviditelnění a přesahu.

Válka Ruska proti Ukrajině jasně ukazuje postupně se měnící geopolitickou realitu, ale i zneužívání kultury a dědictví tak, aby pomáhaly ospravedlnit vojenskou agresi. Na pozadí toho mohou společné kreativní činnosti autenticky podepřít a ve velké části světa věrohodně předávat naše evropské hodnoty, včetně uměleckých svobod a kulturních práv, a takto pomáhat omezovat dosah autoritářských systémů.

S ohledem na budoucnost naší planety a společný cíl udržitelnosti jsou zapotřebí větší kulturní ambice, pokud jde o změnu a intelektuální dialog, který připraví půdu pro společné přístupy v duchu iniciativy Nový evropský Bauhaus (udržitelné, inkluzivní, krásné). Pro posílení úlohy kultury ve vnějších vztazích EU bude klíčová úzká koordinace na úrovni EU a integrace kultury do všech příslušných oblastí vnější činnosti EU a do vhodných finančních nástrojů.

III.   PROVÁDĚNÍ A PRACOVNÍ METODY

1.

Rada vyzývá členské státy, Komisi, a – pokud jde o aspekty vnější činnosti – vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby spolupracovali na provádění činností v rámci pracovního plánu na základě průběžně upravované agendy, jak je uvedeno v kapitole IV a příloze A. Harmonogram v příloze A je pouze orientační a následující předsednictví je budou provádět podle potřeby.

2.

Očekává se, že na základě pravidelného dialogu a spolupráce mezi členskými státy, orgány EU, občanskou společností, mezinárodními organizacemi a partnery ze třetích zemí vznikne holistický přístup, který podpoří synergie a případně soudržnost politik, povzbudí ke vzájemnému předávání poznatků a může vést k lepším výsledkům.

3.

Realizace pracovního plánu a provádění programu Kreativní Evropa prostřednictvím ročních pracovních plánů a dalších programů a činností souvisejících s kulturou by se měly vzájemně synergicky doplňovat.

4.

Předsednictví Rady by mělo pracovní plán EU pro kulturu monitorovat a Rada jej může v případě potřeby upravit s ohledem na dosažené výsledky nebo příslušný politický vývoj na evropské nebo mezinárodní úrovni.

5.

K tématům v každé prioritní oblasti se vztahuje několik činností (kapitola IV) za použití nejvhodnější pracovní metody nebo metod. Konečný výsledek každého opatření, spolu s příslušnou zprávou, v níž budou uvedeny závěry a doporučení, bude ve vhodných případech předložen k projednání Výboru pro kulturní otázky a případně Pracovní skupině pro audiovizuální oblast a média, které mohou rozhodnout o dalších krocích.

6.

Aby bylo možné reagovat na současné a budoucí výzvy a měnící se politické prostředí, je velmi důležité, aby ustanovení a provádění pracovního plánu EU pro kulturu bylo flexibilní.

7.

Je možné použít mimo jiné tyto pracovní metody (2): otevřená metoda koordinace; ad hoc vytvořené skupiny odborníků nebo expertní skupiny a jednání u kulatého stolu pod vedením Komise; činnosti v oblasti vzájemného učení; experimentální a pilotní činnosti; setkání think-tanků; studie; konference; hodnotící semináře nebo jiné formáty hodnocení; dialog s občanskou společností; formální a neformální pracovní setkání; společné iniciativy s Radou Evropy a dalšími mezinárodními organizacemi; závěry Rady; a neformální setkání úředníků ministerstev kultury a případně dalších ministerstev.

IV.   ČINNOSTI

Pokud jde o prioritní oblasti a pracovní metody popsané v kapitolách II a III, budou prováděny tyto činnosti:

a)   Umělci a pracovníci v kultuře: posílení postavení kulturních a kreativních odvětví

—    Postavení a pracovní podmínky umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích

Pracovní metody: činnosti navazující na probíhající skupinu pro otevřenou metodu koordinace; tematická pracovní setkání; případné uspořádání konference.

Odůvodnění: V návaznosti na zasedání odborné skupiny pro otevřenou metodu koordinace je navržena online platforma, která by v členských státech EU poskytovala informace o pracovních podmínkách umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích. Tato platforma bude založena na cenných údajích a materiálech shromážděných rovněž ve spolupráci se sociálními partnery zastoupenými v různých kulturních odvětvích a měla by průběžně zohledňovat aktualizace a nová opatření. Kromě toho budou rovněž vzata v potaz témata, jako je rozmanitost, mobilita a genderové hledisko. To by pomohlo získat informace o pracovních podmínkách v celé EU a lépe se vypořádat s administrativními požadavky, pokud jde o sociální zabezpečení a další aspekty, jako je zdanění. U tohoto tématu by měla být rovněž zohledněna výměna zkušeností v souvislosti s Nástrojem pro oživení a odolnost.

Cílové výstupy: on-line platforma umožňující nepřetržitou výměnu informací a osvědčených postupů mezi zainteresovanými subjekty, pokud jde o zlepšování pracovních podmínek umělců a pracovníků kreativních odvětví; hodnocení pokroku a práce na konkrétních doporučeních týkajících se statusu umělce (3).

—    Umělecká svoboda

Pracovní metody: konference, po níž následují závěry Rady.

Odůvodnění: Umělecká svoboda je základní součástí kulturní činnosti a ukázalo se, že ochrana umělecké svobody je důležitým prvkem, pokud jde o posílení vazby mezi kulturou a demokracií. Umělci a zainteresované subjekty v rámci kulturního odvětví čelí novým a stále komplikovanějším výzvám. Proto je nejvýš důležité společné úsilí o to, aby umělci a kulturní aktéři v celé EU mohli vykonávat své profese svobodně. Tato otázka se netýká pouze podmínek pro umělce, ale také určuje, čí názory je slyšet.

Cílové výstupy: výměna nápadů a osvědčených postupů prostřednictvím diskuse o různých perspektivách a vývoji politik s cílem podnítit pozitivní změny.

—   Stimulace digitální transformace kulturních a kreativních odvětví

Pracovní metody: konference, po níž mohou následovat související závěry Rady.

Odůvodnění: Digitalizace vedla v posledním desetiletí k hluboké transformaci kulturních a kreativních odvětví. Přinesla zásadní změny ve způsobu fungování pracovníků v těchto odvětvích a v jejich vzájemných vztazích a ve vztahu s jejich publikem. Rozhodnému a aktivnímu přístupu k digitální transformaci však brání roztříštěnost úsilí a chybějící spolupráce ve větším rozsahu.

Cílové výstupy: výměna zkušeností s cílem určit přenositelné osvědčené postupy na podporu soudržné a udržitelné digitální transformace napříč kulturními a kreativními odvětvími.

—   Stimulace ekologické transformace kulturních a kreativních odvětví se zvláštním zaměřením na energetickou krizi

Pracovní metody: pracovní setkání / otevřená metoda koordinace; provedení hodnocení energetické krize za účelem sdílení osvědčených postupů.

Odůvodnění: Kulturní a kreativní odvětví nesmějí při ekologické transformaci stát stranou. Musejí ve větší míře přispívat k udržitelné budoucnosti a hrát aktivní úlohu při ekologické transformaci, opatřeních v oblasti klimatu a oživení Evropy, se zvláštním zaměřením na současnou energetickou krizi, přičemž musejí brát v úvahu zeměpisnou rozmanitost a charakteristiky Unie. Řada postupů a iniciativ již byla vyzkoušena. Práce v rámci této činnosti by měla odrážet výsledky skupin pro otevřenou metodu koordinace týkající se kulturního rozměru udržitelného rozvoje a posílení odolnosti kulturního dědictví vůči změně klimatu. U tohoto tématu by měla být rovněž zohledněna výměna zkušeností ohledně Nástroje pro oživení a odolnost.

Cílové výstupy: výměna zkušeností a určení přenositelných osvědčených postupů v kulturních a kreativních odvětvích (zejména pokud jde o scénická umění, hudbu, muzea, filmovou produkci), a to i pokud jde o kalkulátory emisí CO2; podpora úsilí kulturních a kreativních odvětví o přizpůsobení se ekologické transformaci.

—   Posílení kulturního a kreativního rozměru v evropském odvětví videoher

Pracovní metody: řada jednání u kulatého stolu a/nebo setkání think-tanků.

Odůvodnění: V návaznosti na závěry Rady o evropské strategii pro ekosystém kulturních a kreativních průmyslů a na zprávu Evropského parlamentu z vlastního podnětu a pilotní projekt týkající se videoher mohou jednání na evropské úrovni určit způsoby, jak podpořit kulturní a kreativní rozměr evropského odvětví videoher, které jsou nejdůležitější novou kulturní zvyklostí v digitálním prostředí. Při těchto jednáních by se rovněž mohly řešit otázky týkající se mechanismů financování, zejména pro malé a střední podniky a začínající podniky; nezávislosti, svobody tvorby a rozmanitosti kulturních projevů; dovedností a odborné přípravy; kreativních a technologických inovací; nových způsobů využití videoher na podporu přístupu ke kultuře; úlohy videoher pro vzdělávací účely atd.

Cílové výstupy: doporučení ohledně podpory kulturního a kreativního rozměru evropského odvětví videoher a posílení spolupráce v této oblasti mezi evropskými zainteresovanými subjekty.

b)   Kultura pro lidi: posílení účasti na kulturním životě a úlohy kultury ve společnosti

—   Kultura a podpora demokracie: na cestě ke kulturnímu občanství v Evropě

Pracovní metody: vzájemné předávání poznatků a případné uspořádání konference, na níž se setkají tvůrci politik a příslušné zainteresované subjekty v kulturních a vzdělávacích odvětvích.

Odůvodnění: V duchu charty z Porto Santo a na základě studie zadané v rámci pracovního plánu pro kulturu na období 2019–2022 je nezbytné posílit a rozšířit účast občanů, zejména mladších generací, legitimizovat rozhodovací procesy a zapojit celou komunitu do rozhodování, tvorby, produkce, komunikace, mediace a uskutečňování. Je třeba vytvořit meziodvětvové synergie mezi školami, kulturními organizacemi, občanskou společností a dalšími aktéry, aby bylo možné plně využít transformační potenciál kultury k posílení demokracie.

Cílové výstupy: sdílení zkušeností a výběr příkladů osvědčených postupů.

—   Kultura a zdraví

Pracovní metody: případné uspořádání konference; případná neformální zasedání úředníků ministerstev kultury a ministerstev zdravotnictví; krátkodobá skupina pro otevřenou metodu koordinace zaměřená na začleňování kultury do zdravotních politik – výměna osvědčených postupů se zvláštním zaměřením na duševní zdraví.

Odůvodnění: Kulturní činnosti mohou podpořit prevenci nemocí, podporu zdraví a zvládání a léčbu nemocí. Kulturní činnosti nabízejí komplexní přístup a mají pozitivní dopad na lidi ze všech věkových kategorií a prostředí, zlepšují kvalitu lidského života a zdraví a zvyšují celkovou osobní pohodu jednotlivců a komunit. Rovněž mají významný hospodářský dopad. Otevřená metoda koordinace může vycházet z výsledků přípravné akce „Kultura pro zdraví“ z roku 2022 a z předchozího výzkumu a práce na tomto tématu.

Cílové výstupy: zvyšování povědomí o pozitivních účincích kultury a navázání širší meziodvětvové spolupráce mezi subjekty s rozhodovací pravomocí; doporučení týkající se provádění participativních kulturních postupů se zaměřením na duševní zdraví; další mapování osvědčených postupů.

—   Budování mostů: posílení různorodých úloh knihoven, které poskytují přístup ke kulturním dílům, dovednostem a evropským hodnotám a zprostředkovávají je

Pracovní metody: skupina pro otevřenou metodu koordinace; pracovní setkání; konference.

Odůvodnění: Knihovny hrají v evropském demokratickém, sociálním, kulturním a vzdělávacím prostředí na všech úrovních klíčovou úlohu. V celé EU významně přispívají k budování demokracie, zapojení občanů a účasti veřejnosti, a to i ve venkovských a odlehlých oblastech, včetně nejvzdálenějších regionů. V bezpečném a přístupném prostředí dávají prostor různým skupinám, vypracovávají programy a vyvíjejí činnosti odrážející současné společenské výzvy a poskytují přístup k pluralitním a spolehlivým informacím a k rozmanitému kulturnímu obsahu. Jsou hlavní vstupní branou k údajům, poznatkům, výzkumu a kultuře o daném místě a místní kultuře a společnosti.

Cílové výstupy: zahájení komplexní debaty a prozkoumání možností podpory a posílení knihoven; určení různých rozměrů a oblastí majících potenciál a prozkoumání možností financování v rámci programů EU; propojení tvůrců politik s odborníky v oblasti knihovnictví; prozkoumání možností nabídnout odborníkům školení a další činnosti.

—   Ochrana dětí a mladých lidí před škodlivým obsahem na digitálních platformách

Pracovní metody: pracovní setkání / jednání u kulatého stolu.

Odůvodnění: V současné době se děti a mladí lidé ve velkém počtu pohybují na digitálních platformách, které nabízejí obrovský pozitivní potenciál. To však rovněž zvyšuje riziko, že zranitelné skupiny budou vystaveny škodlivému obsahu nebo zavádějícím informacím, a více jim hrozí vytvoření závislosti. Je možné vycházet z Evropské strategie pro lepší internet pro děti, z nařízení o digitálních službách a pravidel ochrany nezletilých ve směrnici o audiovizuálních mediálních službách. V zájmu ochrany dětí a mladých lidí před škodlivým obsahem je navíc obzvláště důležitá a relevantní mediální gramotnost a kritický postoj k médiím a platformám.

Cílové výstupy: určení a podpora osvědčených postupů v zájmu zajištění ochrany dětí a mladých lidí online a posílení jejich postavení, a to na úrovni členských států i na úrovni EU.

—   Dohledatelnost rozmanitého evropského kulturního obsahu v digitálním prostředí

Pracovní metody: technická studie a/nebo pracovní setkání

Odůvodnění: Dohledatelnost kulturního obsahu závisí na tom, jak byla data vytvořena a zdokumentována, a také na správě obsahu prováděné velkými platformami, které regulují přístup. Nestačí, aby byl evropský obsah pouze dostupný on-line, ale je třeba, aby byl dohledatelný. Je nezbytné vycházet ze stávající práce a konzultací (např. Media Outlook, Evropská audiovizuální observatoř, Evropská digitální knihovna (Europeana)) v zájmu lepšího pochopení toho, jaký dopad mají postupy stanovování priorit obsahu, doporučení ohledně algoritmů a kurátorské strategie na kulturní a jazykovou rozmanitost, a nalézt společná řešení ke zvýšení publicity vysoce kvalitního evropského obsahu on-line, včetně vhodných modelů příjmu založených na datech.

Cílové výstupy: doporučení; přezkum inovativních projektů a specifických nástrojů, ale také obtíží s přístupem k obsahu (mimo jiné v případě osob se zdravotním postižením nebo s nižším příjmem), se zaměřením na méně prozkoumaná a méně regulovaná odvětví, jako je hudba nebo knihy.

c)   Kultura pro planetu: plné využití potenciálu kultury

—   Statistiky v oblasti kultury – budování odolnosti v prostředí kultury a prostřednictvím kultury

Pracovní metody: série pracovních setkání a/nebo činností v oblasti vzájemného předávání poznatků; jednání s Eurostatem a statistickými úřady členských států EU.

Odůvodnění: Pandemie COVID-19 poukázala v kulturních a kreativních odvětvích na několik strukturálních výzev a slabých míst. Na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU již byla přijata důležitá podpůrná opatření, avšak ještě je třeba činit další kroky, jako je intenzivnější výměna osvědčených postupů mezi členskými státy a vypracování souboru spolehlivých statistik v oblasti kultury, které budou v celé EU srovnatelné a zaměří se mimo jiné na genderové nerovnosti v kulturních a kreativních odvětvích. Důležité je navázat na výsledky pilotního projektu z roku 2022 „Měření kulturních a kreativních odvětví v Evropě“ a úzce spolupracovat s Eurostatem.

Cílové výstupy: výměna osvědčených postupů mezi členskými státy; určení a vypracování souboru harmonizovaných a srovnatelných statistik v celé EU, které budou zahrnovat aspekty genderové rovnosti, pracovněprávní rozměr, hospodářskou podporu odvětví a účast na kulturním životě, v nichž budou údaje rozděleny podle sociodemografických hledisek.

—   Správa kulturních záležitostí

Pracovní metody: setkání think-tanku, po němž mohou následovat související závěry Rady.

Odůvodnění: Svět v současné době čelí mnoha rychlým změnám. Proto jsou zapotřebí nové způsoby uvažování a inovativní přístupy; jakož i průřezové a integrované přístupy ke správě kulturních záležitostí, které budou založeny na nejnovějším vývoji, výzkumu a inovacích, aby se kultura stala ústředním prvkem veřejného života.

Cílové výstupy: vypracování nového modelu správy kulturních záležitostí, který navrhuje přístupy zaměřené na budoucnost, s cílem komplexně řešit současné výzvy.

—   Opatření v oblasti klimatu prostřednictvím kultury, včetně umění a kulturního dědictví

Pracovní metody: činnosti navazující na zprávy založené na otevřené metodě koordinace z roku 2022; pracovní setkání, po nichž mohou následovat související závěry Rady.

Odůvodnění: Kultura, včetně umění a kulturního dědictví, může být klíčovým impulsem pro opatření v oblasti klimatu a podporu udržitelných modelů spotřeby a výroby. Kultura může hrát aktivní úlohu v opatřeních v oblasti klimatu a stimulovat změnu způsobu uvažování o klimatické krizi. Naše kulturní dědictví lze chránit sdílením osvědčených postupů týkajících se cílených ochranných opatření a zároveň může být zdrojem osvědčených postupů a poznatků týkajících se přizpůsobení se změně klimatu. Spolupráce by měla vycházet ze zprávy o posílení odolnosti kulturního dědictví vůči změně klimatu a ze zprávy o kulturním rozměru udržitelného rozvoje, které jsou založeny na otevřené metodě koordinace.

Cílové výstupy: výměna poznatků o inovativních uměleckých a kulturních přístupech, včetně opatření v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, s cílem řešit klimatickou krizi a pomoci změnit v zájmu řešení klimatické krize chování; pokrok ve výzkumu týkajícím se tohoto tématu, který je financovaný z prostředků EU.

—   Vysoce kvalitní prostředí pro život pro všechny

Pracovní metody: zasedání evropských ředitelů politik architektury; podpora iniciativy Nový evropský Bauhaus prostřednictvím sdílení v rámci sítě odborníků v návaznosti na zasedání pracovní skupiny pro otevřenou metodu koordinace; případné uspořádání evropské konference o politikách architektury.

Odůvodnění: V souladu s činností a zprávou skupiny pro otevřenou metodu koordinace složené z odborníků z členských států EU ohledně investic do vysoce kvalitní architektury a kvalitního prostředí pro život pro všechny (2021) a se závěry Rady o kultuře, vysoce kvalitní architektuře a zastavěném prostředí jakožto klíčových prvcích iniciativy Nový evropský Bauhaus (2021) se v rámci každého předsednictví Rady scházejí evropští ředitelé politik architektury, aby zvážili možné iniciativy k dosažení vysoce kvalitního prostředí pro život pro všechny, a to i pro ty, kteří žijí ve venkovských a odlehlých oblastech, jako jsou nejvzdálenější regiony. Zasedání evropských ředitelů politik architektury by se mohla zaměřit zejména na témata, jako je kvalita bydlení zítřka, restaurování, renovace a přizpůsobené opětovné využívání kulturního dědictví, a na zlepšení soutěží v oblasti architektury a zadávání veřejných zakázek. Je nezbytné budovat synergie se sítí Nového evropského Bauhausu.

Cílové výstupy: výměna osvědčených postupů mezi evropskými řediteli politik architektury; zhodnocení stávajících legislativních rámců a příslušných iniciativ v této oblasti a případné zahájení procesu monitorování a zastávání toho, aby do nových a revidovaných politik a programů byly začleněny vysoce kvalitní standardy; opatření související s Novým evropským Bauhausem.

—   Ochrana dědictví před přírodními a člověkem způsobenými katastrofami

Pracovní metody: činnosti v oblasti vzájemného předávání poznatků (pracovní setkání, návštěvy) a/nebo konference.

Odůvodnění: V důsledku přírodních a člověkem způsobených katastrof a krizí (jako je změna klimatu, pandemie COVID-19 a válka Ruska proti Ukrajině) jsou v zájmu ochrany kulturního dědictví, včetně nehmotného kulturního dědictví, zapotřebí lepší dovednosti v oblasti posuzování rizik, lepší připravenost na katastrofy a koordinovaná opatření v rámci průřezového přístupu. Je nutné vycházet ze stávajících činností s cílem dále integrovat kulturní dědictví do širších politik a iniciativ na všech úrovních a využívat přitom stávajících společných evropských platforem a rozvíjejících se projektů (např. European Collaborative Cloud for Cultural Heritage, informační síť HEREIN) pro výměnu a sdílení poznatků a odborností v oblasti rizikové připravenosti a správy, obnovy a renovace kulturního dědictví a pro jednání o těchto skutečnostech.

Cílové výstupy: budování kapacit a dovedností zainteresovaných subjektů; vypracování komplexního soupisu příslušných příruček, pokynů a metodiky na evropské úrovni s cílem usnadnit účinné navrhování a provádění opatření v oblasti rizikové připravenosti a připravenosti na mimořádné situace v členských státech a členskými státy

—   Výměna informací mezi odborníky v oblasti kulturního dědictví a příslušnými orgány v oblasti kulturních statků týkajících se boje proti nedovolenému obchodu s kulturními statky

Pracovní metody: řada pracovních setkání doplňujících připravovaný akční plán EU pro boj proti nedovolenému obchodu s kulturními statky na období 2023–2027 a/nebo činnosti v oblasti vzájemného předávání poznatků.

Odůvodnění: Právní předpisy EU týkající se dovozu a vývozu kulturních statků se zabývají výzvami spojenými s přeshraničním nedovoleným obchodem v souvislosti s ochranou kulturního dědictví. Příslušné orgány řeší různé výzvy (metody ověřování, dokumentace, analýza údajů, pochopení toho, jak funguje trh s uměleckými díly, včetně jeho přesunu na internet atd.). Je nezbytné zajistit účinnou spolupráci mezi všemi zúčastněnými aktéry, včetně ministerstev kultury, regionálních a místních institucí, odborníků v oblasti kulturního dědictví, donucovacích orgánů, zvláštních policejních sil, celních a soudních orgánů, a odborníků na trh s uměleckými díly.

Cílové výstupy: posouzení a zlepšení spolupráce mezi zúčastněnými aktéry; vzájemné obeznámení se s pracovními metodami; identifikace rizik a problémů; a práce na možných doporučeních ohledně zlepšení.

d)   Kultura pro partnerství v oblasti společné tvorby: posílení kulturního rozměru vnějších vztahů EU

—   Řízení strategického přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům a rámci

Pracovní metody: krátkodobá otevřená metoda koordinace, zasedání vyšších úředníků.

Odůvodnění: Úloha kultury ve vnějších vztazích byla zakotvena v řadě nedávných přelomových dokumentů EU. Nicméně koordinace a překlenutí rozdílů mezi různými zainteresovanými subjekty zapojenými do provádění je pro EU i pro členské státy i nadále na všech úrovních výzvou. Je proto nezbytné strukturovat spolupráci mezi všemi příslušnými aktéry a posilovat rovnost jejich zájmů, a to i zájmů umělců a kulturních pracovníků. S ohledem na zásadu společné tvorby ve vnějších vztazích EU je třeba přizpůsobovat pracovní metody procesu soudržného rozhodování, a to i při vymezování regionálních a tematických priorit (např. v rámci partnerství s kandidátskými zeměmi) nebo při přípravě stěžejních akcí EU (např. knižních veletrhů, světových výstav, veletrhů a festivalů atd.).

Cílové výstupy: průřezová a inkluzivní metodika, včetně návrhů budoucích pracovních struktur a metod, které by zajistily stabilnější, soudržný a dlouhodobější proces kulturní spolupráce v mezinárodních kulturních vztazích se zapojením všech relevantních zainteresovaných subjektů.

—   Zachování kulturního dědictví a posílení postavení místních kulturních a kreativních odvětví na Ukrajině

Pracovní metody: zasedání expertní skupiny pod vedením Komise nebo setkání think-tanku a činnosti v oblasti vzájemného předávání poznatků / školení; setkání se stálými zastoupeními.

Odůvodnění: Válka Ruska proti Ukrajině zničila a poškodila ukrajinské kulturní dědictví a kulturní instituce a vystavila je značné hrozbě dalšího ničení a poškozování, jakož i tomu, že padnou za oběť nedovoleného obchodu. Mělo by se proto podpořit úsilí o jejich zachování a ochranu. Proces rekonstrukce a obnovy by měl probíhat na základě posílení ukrajinských kapacit a odborných znalostí a měl by být založen na vnitrostátních, mezinárodních a evropských normách, na dokumentech, v nichž se stanoví standardy, na zásadách (jako je např. Nový evropský Bauhaus) a získaných zkušenostech a měl by být v souladu s evropskými zásadami kvality pro zásahy financované EU, které mohou mít dopad na kulturní dědictví (4). Stejně tak potřebují podporu ukrajinští aktéři a pracovníci kulturního a kreativního odvětví, neboť při své činnosti i nadále čelí mnoha obtížím. V duchu zásady společné tvorby by proto kulturní spolupráce s Ukrajinou měla být zaměřena na posílení odolnosti kulturních a kreativních odvětví a jejich schopnost podporovat živou kulturu a uměleckou scénu.

Cílové výstupy: posouzení možných společných opatření, synergií a osvědčených postupů v zájmu zachování, ochranu a obnovu ukrajinského kulturního dědictví a kulturních institucí a podpory ukrajinských aktérů v oblasti kultury a kreativity.

—   Úloha kultury a pracovníků v oblasti kultury při podpoře a obraně demokracie a lidských práv v nestabilních situacích

Pracovní metody: případná společná zasedání s příslušnými pracovními skupinami Rady; společná hodnotící konference / seminář s Evropským parlamentem, Radou Evropy, organizací UNESCO a občanskou společností.

Odůvodnění: Výroční zpráva ESVČ o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2021 poukazuje na globální kontext zhoršování situace v oblasti demokracie a na rozsáhlé porušování mezinárodních lidských práv. To se týká rovněž pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích ve třetích zemích, kteří se zapojují do obrany demokracie, lidských práv, svobody uměleckého projevu atd.. Ačkoli EU již dodržování kulturních práv a rozmanitosti ve třetích zemích prosazuje, mohla by být prozkoumána cílenější a systematičtější podpora, přičemž je třeba mít na paměti, jaké důsledky to má pro Radu Evropy, UNESCO a Evropský parlament.

Cílové výstupy: komplexní přehled situace, potřeb atd. obránců kulturních lidských práv.

---

(1)  Znalostní a inovační společenství Evropského inovačního a technologického institutu (https://eit.europa.eu/eit-community/eit-culture-creativity)

(2)  Obecné pokyny týkající se pracovních metod jsou uvedeny v příloze B.

(3)  https://en.unesco.org/creativity/governance/status-artist.

(4)  https://www.icomos.org/en/about-icomos/committees/regional-activities-europe/58799-european-quality-principles-for-eu-funded-interventions-with-potential-impact-upon-cultural-heritage

PŘÍLOHA A

Orientační harmonogram pracovního plánu EU pro kulturu na období 2023–2026

Priorita	Opatření	2023		2024		2025		2026
		1. pololetí	2. pololetí	1. pololetí	2. pololetí	1. pololetí	2. pololetí	1. pololetí	2. pololetí
a) Umělci a kulturní pracovníci: posílení postavení kulturních a kreativních odvětví	Postavení a pracovní podmínky umělců a pracovníků v kulturních a kreativních odvětvích	Platforma (EK)		Tematické pracovní setkání		Tematické pracovní setkání		Tematické pracovní setkání nebo příp. konference
	Umělecká svoboda	konference předsednictví závěry Rady
	Stimulovat digitální transformaci kulturních a kreativních odvětví			Konference předsednictví případně závěry Rady
	Stimulace ekologické transformace kulturních a kreativních odvětví se zvláštním zaměřením na energetickou krizi	Hodnocení – energetická krize		OMK nebo pracovní setkání
	Posílení kulturního a kreativního rozměru v evropském odvětví videoher		Jednání u kulatého stolu a/nebo setkání think-tanku
	Závěry Rady o oživení, odolnosti a udržitelnosti kulturních a kreativních odvětví	Hodnocení
	Závěry Rady o posílení mezikulturních výměn prostřednictvím mobility umělců a pracovníků kulturního a kreativního odvětví a prostřednictvím mnohojazyčnosti v digitální éře					Hodnocení
b) Kultura pro lidi: posílení účasti na kulturním životě a úlohy kultury ve společnosti	Kultura a podpora demokracie: na cestě ke kulturnímu občanství v Evropě	(Předložení studie EK 2022 – předchozí pracovní skupina)			Vzájemné předávání poznatků			Příp. konference
	Kultura a zdraví		Příp. konference příp. neformální setkání úředníků	(krátkodobá) skupina pro OMK
	Budování mostů: posílit četné úlohy knihoven jakožto vstupních bran ke kulturním dílům, dovednostem a evropským hodnotám a jejich zprostředkovatelů	Pracovní setkání		Skupina pro OMK			Pracovní setkání	Konference
	Ochrana dětí a mladých lidí před škodlivým obsahem na digitálních platformách						Pracovní setkání
	Dohledatelnost rozmanitého evropského kulturního obsahu v digitálním prostředí	Studie				Příp. pracovní setkání
c) Kultura pro planetu: plné využití potenciálu kultury	Statistiky v oblasti kultury – budování odolnosti v prostředí kultury a prostřednictvím kultury	Pracovní setkání / vzájemné předávání poznatků a jednání s Eurostatem a statistickými úřady členských států EU
	Správa kulturních záležitostí							Setkání think-tanku příp. závěry Rady
	Opatření v oblasti klimatu prostřednictvím kultury, včetně umění a kulturního dědictví			Příp. pracovní setkání		Příp. pracovní setkání		Pracovní setkání	příp. závěry Rady
		pokrok ve výzkumu týkajícím se tohoto tématu, který je financovaný z prostředků EU
	Vysoce kvalitní prostředí pro život pro všechny	Setkání evropských ředitelů politik architektury
		Podpora iniciativy Nový evropský Bauhaus
		Příp. konference
	Ochrana dědictví před přírodními a člověkem způsobenými katastrofami			Vzájemné předávání poznatků		Příp. konference
	Výměna informací mezi odborníky v oblasti kulturního dědictví a příslušnými orgány v oblasti kulturních statků týkajících se boje proti nedovolenému obchodu s kulturními statky		Pracovní setkání / vzájemné předávání poznatků	Pracovní setkání / vzájemné předávání poznatků	Pracovní setkání / vzájemné předávání poznatků
d) Kultura pro partnerství v oblasti společné tvorby: posílení kulturního rozměru vnějších vztahů EU	Řízení strategického přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům a rámci	Zasedání vyšších úředníků
			Krátkodobá skupina pro OMK
	Zachování kulturního dědictví a posílení postavení místních kulturních a kreativních odvětví na Ukrajině	Zasedání expertních skupin pod vedením Komise nebo setkání think-tanků Činnosti v oblasti vzájemného předávání poznatků/ odborná školení
		Setkání se stálými zastoupeními
	Úloha kultury a kulturních pracovníků při podpoře a obraně demokracie a lidských práv v nestabilních situacích			Společná hodnotící konference / seminář (za účasti EP, Rady Evropy, UNESCO, občanské společnosti)
		Společné zasedání s příslušnou pracovní skupinou Rady

PŘÍLOHA B

Pokyny ke všem pracovním metodám

Obecné pokyny

—	Pracovní metody v rámci pracovního plánu jsou pružné a neomezují se pouze na metody uvedené v kapitole III bodě 7.

—	Komise poskytne odborné poradenství (včetně studií a dalších forem příspěvků odborníků) a případně logistickou podporu, pokud jde o navrhované pracovní metody v rámci tohoto pracovního plánu.

—	Účast je dobrovolná a vychází případně z návrhů kandidátů členských států. Zvláštní pravidla platí pro expertní skupiny Komise a jednání u kulatého stolu (viz níže).

—

Komise poskytne virtuální prostor (pro komunikaci a sdílení dokumentů) pro vybrané pracovní metody, je-li to vhodné, proveditelné a požadované, aby odborníci mohli zůstat v kontaktu a vést o příslušných otázkách rozpravu. Tento virtuální prostor bude otevřen kandidátům ze všech členských států a případně z dalších zúčastněných zemí.

—	Výbor pro kulturní otázky bude na požádání informován o pokroku dosaženém v souvislosti s opatřeními v rámci tohoto pracovního plánu.

—	Pro každý konečný výsledek každé pracovní metody v rámci pracovního plánu bude případně navržen plán distribuce a komunikace na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni.

—	Doporučení vyplývající z každé pracovní metody projedná Výbor pro kulturní otázky a případně další příslušné přípravné orgány a v příslušných případech je předloží Radě.

—	Závěrečné zprávy o každé pracovní metodě budou zveřejněny a Komise případně zajistí překlad jejich shrnutí (nepřesahujícího čtyři strany) do všech úředních jazyků EU.

Otevřená metoda koordinace

—	Otevřená metoda koordinace poskytuje rámec pro spolupráci, výměnu a sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy v souvislosti s některými společnými tématy a umožňuje vypracování nezávazných doporučení.

—	Mandát skupiny pro otevřenou metodu koordinace bude finalizován ve Výboru pro kulturní otázky – případně za přispění Pracovní skupiny pro audiovizuální oblast a média – na základě návrhu mandátu předloženého Komisí.

—	Může zahrnovat možnost, aby byly do skupiny pro otevřenou metodu koordinace přizvány třetí strany, včetně třetích zemí (1).

—	Na svém prvním zasedání jmenuje každá skupina pro otevřenou metodu koordinace svého předsedu nebo spolupředsedy.

—	V závislosti na tématu může být skupina pro otevřenou metodu koordinace vybídnuta k tomu, aby vytvořila menší pracovní skupiny a případně využívala participativní metody.

Činnosti v oblasti vzájemného předávání poznatků

—

Činnosti v oblasti vzájemného předávání poznatků by měly příslušným tvůrcům politik, odborníkům z praxe a relevantním zúčastněným stranám umožnit výměnu myšlenek a poznatků o postupech, nástrojích a pracovních metodách na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Měly by probíhat v reálném kontextu za použití výrazného praktického přístupu.

—	Jednotlivé členské státy nebo skupina členských států mohou převzít iniciativu a poskytnout k této pracovní metodě odborné poznatky nebo o ně požádat.

—	Komise může pro vnitrostátní, regionální nebo místní odborníky z praxe rovněž organizovat činnosti v oblasti vzájemného předávání poznatků.

Setkání think-tanků

—	Setkání think-tanků by měla poskytnout prostor pro jednání o nových, aktuálních nebo inovativních tématech, jakož i pro společné diskuse o plánech nebo strategiích. Tato rozprava by měla být otevřená a ryze neformální.

—	Jednotlivé členské státy nebo skupina členských států mohou ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami převzít iniciativu a poskytnout k této pracovní metodě odborné poznatky a logistickou podporu.

—	Metoda může zahrnovat jedno setkání nebo celou sérii setkání, jak navrhuje iniciující orgán.

Postupy hodnocení

—	Účelem hodnocení je přezkoumat a posoudit vývoj a dosažené výsledky, pokud jde o téma dohodnuté v rámci Výboru pro kulturní otázky. Kromě toho poskytne fórum pro všechny, kdo se do jednání chtějí zapojit.

—	Postupy hodnocení mohou mít jakoukoli vhodnou formu, např. on-line setkání odborníků, dotazník, konference atd.

Expertní skupiny pod vedením Komise a jednání u kulatého stolu

—	Expertní skupiny pod vedením Komise jsou poradní orgány zřízené Komisí, které poskytují poradenství v souvislosti s přípravou legislativních aktů a politických iniciativ (2). Zúčastnění odborníci jsou vybíráni v souladu s interními pravidly Komise.

—	Komise může rovněž uspořádat jednání u kulatého stolu s vybranými účastníky na téma dohodnuté v pracovním plánu EU pro kulturu.

---

(1)  Pro účely tohoto pracovního plánu se „třetími zeměmi“ rozumějí země uvedené v článcích 9 a 10 programu Kreativní Evropa (nařízení (EU) 2021/818 – Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34).

(2)  Rejstřík expertních skupin Komise:https://ec.europa.eu/transparency/expert-groups-register/screen/home

PŘÍLOHA II

Hlavní související politické dokumenty

—	Nová strategická agenda pro EU na období 2019–2024 (přijatá dne 20. června 2019)

—	Sdělení Komise o Nové evropské agendě pro kulturu, 22. května 2018 (COM(2018) 267 final).

—	Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropská média v digitální dekádě: Akční plán na podporu oživení a transformace (COM(2020) 784 final)

—	Koncepce EU pro ochranu kulturního dědictví během konfliktů a krizí Mírová a bezpečnostní složka vnější činnosti Evropské unie (duben 2021)

—	Konference o budoucnosti Evropy, Zpráva o konečném výsledku konference (květen 2022)

—	Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie se zvláštním zřetelem na články 8, 10 a 167 SFEU (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 47).

—	Úmluva o porušování právních norem týkajících se kulturního vlastnictví (2017)

—	Závěry Rady „Evropská média v digitální dekádě: Akční plán na podporu oživení a transformace“ (Úř. věst. C 210, 3.6.2021, s. 1)

—	Závěry Rady o strategickém přístupu EU k mezinárodním kulturním vztahům a rámci pro činnost (Úř. věst. C 192, 7.6.2019, s. 6)

—	Závěry Rady o budování evropské strategie pro ekosystém kulturních a kreativních průmyslů (Úř. věst. C 160, 13.4.2022, s. 13).

—	Závěry Rady o správě kulturních záležitostí (Úř. věst. C 393, 19.12.2012, s. 8).

—	Závěry Rady o kultuře, vysoce kvalitní architektuře a zastavěném prostředí jakožto klíčových prvcích iniciativy Nový Evropský Bauhaus (Úř. věst. CI 501, 13.12.2021, p.13)

—	Závěry Rady o přístupu EU ke kulturnímu dědictví během konfliktů a krizí (dokument 9837/21).

—	Závěry Rady o posílení mezikulturních výměn prostřednictvím mobility umělců a pracovníků kulturního a kreativního odvětví a prostřednictvím mnohojazyčnosti v digitální éře (Úř. věst. C 160, 13.4.2022, s. 20)

—	Závěry Rady o řízení rizik v oblasti kulturního dědictví (Úř. věst. C 186, 5.6.2020, s. 1)

—	Závěry Rady o oživení, odolnosti a udržitelnosti kulturních a kreativních odvětví (Úř. věst. C 209, 2.6.2021, s. 3)

—	Závěry Rady o pracovním plánu pro kulturu (2019–2022) (Úř. věst. C 460, 21.12.2018, s. 12) a zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o pracovním plánu pro kulturu 2019–2022 (COM(2022) 317 final)

—	Závěry Rady o mladých kreativních generacích (Úř. věst. C 189, 5.6.2019, s. 34)

—	Deklarace z Davosu – Na cestě ke kvalitní stavební kultuře pro Evropu, 20.–22. ledna 2018

—	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/864 ze dne 17. května 2017 o Evropském roku kulturního dědictví (2018) (Úř. věst. L 131, 20.5.2017, s. 1).

—	Prohlášení evropských ministrů odpovědných za kulturu, audiovizuální oblast a sdělovací prostředky ze zasedání v Angers ve dnech 7. až 8. března 2022.

—	Akční plán EU pro lidská práva a demokracii 2020–2024, (JOIN(2020) 5 final)

—	Evropská zelená kniha o kulturním dědictví, „Učinit ze společného dědictví Evropy středobod Zelené dohody pro Evropu“ (březen 2021)

—	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. září 2020 o kulturním oživení Evropy (2020/2708(RSP))

—	Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2021 o situaci umělců a kulturním oživení v EU (2020/2261(INI))

—	Rámcová úmluva o hodnotě kulturního dědictví pro společnost (Úmluva z Faro, 2005)

—	Římské prohlášení vedoucích představitelů skupiny G20

—	Společné sdělení Komise a vysoké představitelky pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku adresované Evropskému parlamentu s názvem Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy (JOIN/2016/029 final)

—	Ministerské prohlášení o kultuře v době krize COVID-19 (duben 2020).

—	Charta z Porto Santo (2021)

—	Doporučení CM/Rec (2017) členským státům o „strategii evropského kulturního dědictví pro 21. století“ (2017)

—	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34)

—	Usnesení Rady Evropské unie a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o kulturním rozměru udržitelného rozvoje (Úř. věst. C 410, 6.12.2019, s. 1)

—	Římská charta (2020)

—	Přeměna našeho světa: Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (A/RES/70/1)

—	Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (2005)

—	Úmluva UNESCO na ochranu kulturních statků v případě ozbrojeného konfliktu a pravidla pro provádění této úmluvy (Haag, 14. května 1954)

—	Prohlášení pro kulturu z konference UNESCO Mondiacult (Mexiko, 30. září 2022)

—	Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2347 (Digitální knihovna UNESCO, 2017, CL/4210)