30.6.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 231/159


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1060

ze dne 24. června 2021

o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 177, čl. 322 odst. 1 písm. a) a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (3),

v souladu s řádným legislativním postupem (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že za účelem posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti se Unie má zaměřit na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, přičemž zvláštní pozornost má být věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. Zejména tyto regiony mají prospěch z politiky soudržnosti. Článek 175 Smlouvy o fungování EU požaduje, aby Unie podporovala dosahování těchto cílů činností, kterou provádí prostřednictvím orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropské investiční banky a jiných nástrojů. Článek 322 Smlouvy o fungování EU představuje základ pro přijímání finančních pravidel stanovících podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu a předkládání účetnictví a jeho auditu a pravidel pro kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací.

(2)

Pro další rozvoj koordinovaného a harmonizovaného provádění fondů Unie ve sdíleném řízení, konkrétně Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), Evropského sociálního fondu plus (dále jen „ESF+“), Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci (dále jen „FST“) a opatření financovaných na základě sdíleného řízení v rámci Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (dále jen „ENRAF“), Azylového, migračního a integračního fondu (dále jen „AMIF“), Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „ISF“) a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „BMVI“), by měla být pro všechny tyto fondy (společně dále jen „fondy“) zavedena finanční pravidla na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU, která jasně stanoví oblast působnosti příslušných ustanovení. Kromě toho by na základě článku 177 Smlouvy o fungování EU měla být stanovena společná ustanovení, která by se týkala zvláštních pravidel pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti, FST a ENRAF podle jednotlivých politik.

(3)

Vzhledem ke zvláštnostem jednotlivých fondů by měla být zvláštní pravidla vztahující se na každý fond a na cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ v rámci EFRR stanovena v samostatných nařízeních (dále jen „nařízení pro jednotlivé fondy“), která doplní toto nařízení.

(4)

Nejvzdálenější regiony by měly mít možnost využívat zvláštních opatření a dodatečného financování, aby se jejich strukturální sociální a hospodářská situace vyrovnala se znevýhodněními, která jsou důsledkem faktorů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU.

(5)

Severní řídce osídlené regiony by měly mít možnost využívat zvláštních opatření a dodatečného financování, aby se vyrovnala jejich závažná a přírodní nebo demografická znevýhodnění uvedená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994.

(6)

Při provádění fondů by měly být dodržovány horizontální zásady podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a článku 10 Smlouvy o fungování EU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality podle článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat Úmluvu OSN o právech dítěte a Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a zajistit dostupnost v souladu s článkem 9 této úmluvy a v souladu s právem Unie, kterým se harmonizují požadavky na dostupnost v případě výrobků a služeb. V tomto kontextu by měly být fondy prováděny způsobem, který podporuje přechod od institucionální péče k péči rodinné a komunitní. Členské státy a Komise by měly usilovat o odstranění nerovností, o prosazování genderové rovnosti a o systematické začleňování genderových aspektů a měly by bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Fondy by neměly podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace nebo vyloučení a při financování infrastruktury by měly zajistit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. Cíle fondů by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“, cílů OSN pro udržitelný rozvoj a Pařížské dohody přijaté na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (5) (dále jen „Pařížská dohoda“). V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu mají být operace ve prospěch podniků v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory, jak jsou stanovena v článcích 107 a 108 Smlouvy o fungování EU. Chudoba představuje v Unii obzvláště důležitou výzvu. Cíle fondů by proto měly být sledovány se záměrem přispět k vymýcení chudoby. Cíle fondů by měly být sledovány se záměrem poskytovat odpovídající podporu, zejména místním a regionálním orgánům v pobřežních a městských oblastech, s cílem řešit socioekonomické problémy spojené s integrací státních příslušníků třetích zemí a poskytovat odpovídající podporu znevýhodněným oblastem a komunitám v městských oblastech.

(7)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (6) (dále jen „finanční nařízení“) a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu Unie prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(8)

Pokud je Komisi stanovena lhůta pro přijetí jakéhokoli opatření vůči členským státům, měla by Komise včas a efektivně zohlednit všechny nezbytné informace a dokumenty. Pokud jsou údaje předané členskými státy v jakékoli formě na základě tohoto nařízení neúplné nebo neodpovídají požadavkům tohoto nařízení a nařízení pro jednotlivé fondy, a tudíž Komisi neumožňují přijmout plně informované opatření, měla by být tato lhůta pozastavena do doby, než členské státy splní regulační požadavky. Dále vzhledem k tomu, že Komise nesmí provádět platby na výdaje, které příjemcům vznikly a byly zaplaceny při provádění operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, které jsou uvedeny v žádostech o platbu, neměla by se lhůta, v níž má Komise provést platby, u těchto výdajů uplatňovat.

(9)

Aby fondy přispívaly k prioritám Unie, měla by se jejich podpora zaměřit na omezený počet cílů politiky v souladu se zvláštními úlohami jednotlivých fondů podle jejich cílů stanovených ve Smlouvě. Cíle politik pro AMIF, ISF a BMVI by měly být stanoveny v příslušných nařízeních pro jednotlivé fondy. FST a veškeré zdroje z EFRR a ESF+, které jsou dobrovolně převedeny jako doplňková podpora do FST, by měly přispívat k jedinému specifickému cíli.

(10)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle OSN pro udržitelný rozvoj by měly fondy přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. V této souvislosti by fondy měly podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (7). Nedílnou součástí programování a využívání fondů by měly být odpovídající mechanismy pro zajištění odolnosti podporovaných investic do infrastruktury vůči změně klimatu.

(11)

S ohledem na význam řešení úbytku biologické rozmanitosti by fondy měly přispívat k začleňování opatření v oblasti biologické rozmanitosti do politik Unie a k dosahování celkové ambice, tedy aby se na cíle v oblasti biologické rozmanitosti bylo v roce 2024 věnovalo 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce a v letech 2026 a 2027 10 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce, přičemž se zohlední, jak se cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti překrývají.

(12)

Část rozpočtu Unie přidělená fondům by měla být Komisí plněna ve sdíleném řízení společně s členskými státy ve smyslu finančního nařízení. Proto by při čerpání fondů ve sdíleném řízení měly Komise a členské státy dodržovat zásady uvedené ve finančním nařízení, například zásadu řádného finančního řízení, transparentnosti a nediskriminace.

(13)

Za přípravu a provádění programů by měly být odpovědné členské státy na příslušné územní úrovni v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem a subjekty jimi pro tento účel určené. Unie a členské státy by se měly vyhnout ukládání zbytečných pravidel vedoucích k nadměrné administrativní zátěži pro příjemce.

(14)

Zásada partnerství je klíčovým prvkem při využívání fondů, vychází z přístupu víceúrovňové správy a zajišťuje zapojení regionálních, místních, městských a dalších orgánů veřejné správy, občanské společnosti, hospodářských a sociálních partnerů a případně výzkumných organizací a univerzit. Aby byla zajištěna kontinuita v organizaci partnerství, měl by se na fondy i nadále uplatňovat evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci“) zavedený nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 (8).

(15)

Na úrovni Unie je rámcem pro určení priorit reforem jednotlivých zemí a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik, včetně zásad evropského pilíře sociálních práv. Na podporu těchto reforem vypracovávají členské státy své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být předkládány souběžně s ročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní investiční projekty, jež mají být podpořeny z vnitrostátních finančních prostředků nebo prostředků Unie, nebo z obou z nich. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z fondů, z Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (9) a z Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (10) (dále jen „nařízení o InvestEU“).

(16)

Členské státy by měly při přípravě programových dokumentů zohlednit příslušná doporučení pro jednotlivé země přijatá v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušná doporučení Rady přijatá v souladu s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a doplňková doporučení Komise vydaná v souladu s článkem 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (11) a v případě AMIF, ISF a BMVI další příslušná doporučení Unie určená členskému státu. Během programového období 2021–2027 (dále jen „programové období“) by členské státy měly pravidelně informovat monitorovací výbor a Komisi o pokroku při provádění programů na podporu doporučení pro jednotlivé země. Během přezkumu v polovině období by členské státy měly mimo jiné zvážit potřebu změn v programu tak, aby zohledňoval nové výzvy určené v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých nebo změněných po zahájení programového období.

(17)

Členské státy by měly zohlednit obsah svých integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které mají být vypracovány podle nařízení (EU) 2018/1999, a výsledek procesu, který vyústil v doporučení Unie týkající se těchto plánů, pro účely svých programů, mimo jiné v rámci přezkumu v polovině období, i pro účely finančních potřeb na investice do nízkouhlíkových technologií.

(18)

Dohoda o partnerství vypracovaná každým členským státem by měla představovat stručný a strategický dokument, kterým se budou řídit jednání o koncepci programů v rámci EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF mezi Komisí a dotčeným členským státem. V zájmu zjednodušení schvalovacího postupu by Komise měla při svém posouzení dodržovat zásadu proporcionality, zejména pokud jde o délku dohody o partnerství, a žádosti o dodatečné informace. Aby se snížila administrativní zátěž, nemělo by být během programového období nutné dohody o partnerství měnit. Pokud si to však členský stát přeje, měl by mít možnost předložit Komisi jednu změnu své dohody o partnerství za účelem zohlednění výsledku přezkumu v polovině období. Aby se usnadnilo programování a zabránilo se překrývání obsahu programových dokumentů, může být dohoda o partnerství zahrnuta jako součást programu.

(19)

S cílem poskytnout členským státům dostatečnou flexibilitu při využívání svých prostředků přidělených ve sdíleném řízení by mělo být možné převádět určitý objem finančních prostředků mezi fondy a mezi nástroji sdíleného řízení a přímo a nepřímo řízenými nástroji. Pokud to odůvodňují zvláštní hospodářské a sociální okolnosti v členském státě, měl by být tento převod vyšší.

(20)

Každý členský stát by měl mít možnost přispívat do Programu InvestEU na poskytování záruky EU a služby Poradenského centra InvestEU pro investice v daném členském státě, a to za určitých podmínek stanovených v tomto nařízení.

(21)

Aby se zajistily nezbytné předpoklady pro účinné a efektivní využívání podpory Unie poskytované prostřednictvím fondů, měl by být sestaven omezený seznam základních podmínek a stručný a vyčerpávající soubor objektivních kritérií pro jejich posuzování. Každá základní podmínka by měla být vázána na specifický cíl a měla by se automaticky použít, pokud bude daný specifický cíl vybrán k podpoře. Aniž jsou dotčena pravidla o zrušení přidělení prostředků na závazek, pokud uvedené podmínky nejsou splněny, Komise by neměla proplácet výdaje týkající se operací v rámci souvisejících specifických cílů. V zájmu zachování příznivého investičního rámce by se mělo pravidelně sledovat průběžné plnění základních podmínek. Na žádost členského státu by se na posouzení plnění základních podmínek měla mít možnost podílet EIB. Je rovněž důležité zajistit, aby operace vybrané pro podporu byly prováděny v souladu se zavedenými strategiemi a plánovacími dokumenty, z nichž vycházejí splněné základní podmínky, a tím zajistit, aby všechny spolufinancované operace byly v souladu s rámcem politiky Unie.

(22)

Při plnění cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti by podpora propojení sítí z EFRR a Fondu soudržnosti měla současně usilovat o doplnění chybějících spojení s Transevropskou dopravní sítí.

(23)

Členské státy by měly pro každý program vytvořit výkonnostní rámec, který bude zahrnovat všechny ukazatele, milníky a cíle pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu. To by mělo umožnit monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti během provádění a přispět k měření celkové výkonnosti fondů.

(24)

Členský stát by měl provést přezkum v polovině období pro každý program podporovaný z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST. Uvedený přezkum by měl zajistit plnohodnotnou úpravu programů na základě jejich výkonnosti a současně vytvořit příležitost k zohlednění nových úkolů a příslušných doporučení pro jednotlivé země vydaných v roce 2024, jakož i pokroku při provádění integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a zásad evropského pilíře sociálních práv. Pro účely přezkumu v polovině období by měla být rovněž zohledněna socioekonomická situace v dotčeném členském státě nebo regionu, včetně všech významných negativních finančních, hospodářských či sociálních problémů nebo demografických výzev, a pokrok při dosahování cílů příspěvku v oblasti klimatu na vnitrostátní úrovni. Komise by měla vypracovat zprávu o výsledku přezkumu v polovině období, v níž mimo jiné posoudí uplatňování nákladů na správu a poplatků za správu v rámci finančních nástrojů spravovaných subjekty vybranými prostřednictvím přímého zadání.

(25)

Měly by být dále upřesněny mechanismy zajišťující vazbu mezi politikami financování z prostředků Unie a správou ekonomických záležitostí Unie, na jejichž základě by Komise měla mít možnost předložit Radě návrh na pozastavení všech nebo některých závazků či plateb v rámci jednoho nebo více programů dotčeného členského státu, pokud uvedený členský stát nepřijme v souvislosti s procesem správy ekonomických záležitostí účinná opatření. Povinnost Komise navrhnout pozastavení by měla být pozastavena, pokud je aktivována tzv. obecná úniková doložka v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Za účelem zajištění jednotného provádění a s ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, jež jsou nezbytná k zajištění účinných opatření v souvislosti se správou ekonomických záležitostí, mělo by se hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou. Vzhledem k typu operací, které jsou podporovány z ESF+ a v rámci programů Interreg, by měly být ESF+ a programy Interreg z oblasti působnosti těchto mechanismů vyňaty.

(26)

Aby bylo možné rychle reagovat na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, které mohou nastat během programového období, Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci za účelem přijímání dočasných opatření, která mají usnadnit využívání fondů v reakci na tyto okolnosti. Komise by měla přijmout opatření, která jsou nejvhodnější s ohledem na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, jimž členský stát čelí, při současném zachování cílů fondů. Komise by měla rovněž sledovat provádění a posuzovat vhodnost těchto opatření.

(27)

Je nezbytné stanovit společné požadavky na obsah programů s přihlédnutím ke specifické povaze každého fondu. Uvedené společné požadavky mohou být doplněny zvláštními pravidly pro jednotlivé fondy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (12) (dále jen „nařízení o Interreg“) by mělo zavést zvláštní ustanovení o programech Interreg.

(28)

Aby byla zajištěna flexibilita při provádění programu a snížila se administrativní zátěž, měly by být povoleny omezené finanční převody mezi prioritami téhož programu, aniž by bylo vyžadováno rozhodnutí Komise, kterým by se daný program změnil. Komisi by měly být předloženy revidované finanční tabulky, aby se zajistila dostupnost aktuálních informací o finančních přídělech pro každou prioritu.

(29)

V zájmu zvýšení účinnosti FST by mělo být možné, aby pro FST byly na dobrovolném základě k dispozici doplňkové zdroje z EFRR a ESF+. Tyto doplňkové zdroje by měly být poskytnuty prostřednictvím zvláštního dobrovolného převodu z těchto fondů do FST s přihlédnutím k problémům spojeným s transformací uvedeným v územních plánech spravedlivé transformace, které je třeba řešit. Částky, které mají být převedeny, by měly být poskytnuty ze zdrojů kategorií regionu, v němž se nachází území určená v územních plánech spravedlivé transformace. S ohledem na toto specifické uspořádání pro využívání zdrojů FST by se měl k vytvoření zdrojů FST používat pouze zvláštní mechanismus převodu. Dále je třeba upřesnit, že na FST a na zdroje z EFRR a ESF+ převedené do FST, které se rovněž stanou podporou z FST, by se mělo vztahovat pouze toto nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (13) (dále jen „nařízení o FST“). Na tuto doplňkovou podporu by se nemělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (14) (dále jen „nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti“) ani nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (15) (dále jen „nařízení o ESF+“). Proto by zdroje z EFRR převedené jako doplňková podpora do FST měly být vyloučeny ze základu pro výpočet požadavků na tematické zaměření stanovených v nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti a ze základu pro výpočet minimálních přídělů na udržitelný rozvoj měst stanovených v nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti. Totéž platí pro zdroje z ESF+ převedené jako doplňková podpora do FST, pokud jde o požadavky na tematické zaměření stanovené v nařízení o ESF+.

(30)

Aby se posílil integrovaný přístup k územnímu rozvoji, měly by investice v podobě územních nástrojů, jako například integrované územní investice, komunitně vedený místní rozvoj, označovaný v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zkratkou „LEADER“, nebo jakýkoli jiný územní nástroj, který podporuje iniciativy vyvíjené členským státem, vycházet ze strategií územního a místního rozvoje. Totéž by mělo platit pro související iniciativy, jako jsou například „inteligentní vesnice“. Pro účely integrovaných územních investic a územních nástrojů vytvářených členskými státy by měly být stanoveny minimální požadavky na obsah územních strategií. Uvedené územní strategie by měly být vytvářeny a schvalovány v rámci odpovědnosti příslušných orgánů nebo subjektů. Aby se zajistilo zapojení příslušných orgánů nebo subjektů do provádění územních strategií, měly by být uvedené orgány nebo subjekty odpovědné za výběr operací, které budou podpořeny, nebo by měly být do tohoto výběru zapojeny. Územní strategie by při podpoře iniciativ v oblasti udržitelného cestovního ruchu měly zajistit náležitou rovnováhu mezi potřebami obyvatel i turistů, jako je propojování cyklistických a železničních sítí.

(31)

V zájmu účinného řešení problémů týkajících se rozvoje ve venkovských oblastech by měla být usnadněna koordinovaná podpora z fondů a z EZFRV. Členské státy a regiony by měly zajistit, aby se intervence podporované z fondů a z EZFRV vzájemně doplňovaly a byly prováděny koordinovaným způsobem s cílem vytvářet synergie a snížit administrativní náklady a zátěž pro řídící orgány a příjemce.

(32)

S cílem lépe mobilizovat potenciál na místní úrovni je nezbytné posílit a usnadnit komunitně vedený místní rozvoj. Ten by měl zohledňovat místní potřeby a potenciál i příslušné sociokulturní charakteristiky a měl by zajišťovat strukturální změny, budovat kapacity komunit a stimulovat inovace. Měla by být posílena úzká spolupráce a integrované využívání fondů a EZFRV za účelem provádění strategií místního rozvoje. Je zásadní, aby za koncipování a provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje odpovídaly místní akční skupiny zastupující zájmy komunity. Aby se zjednodušila koordinovaná podpora strategií komunitně vedeného místního rozvoje z různých fondů a z EZFRV i jejich provádění, je třeba usnadnit využívání přístupu vycházejícího z hlavního fondu. Je-li jako hlavní fond vybrán EZFRV, měl by se řídit pravidly stanovenými pro přístup vycházející z hlavního fondu.

(33)

Za účelem snížení administrativní zátěže by mělo být možné provádět technickou pomoc spojenou s prováděním programu z podnětu členského státu prostřednictvím paušální sazby na základě pokroku při provádění programu, což může zahrnovat i horizontální úkoly. Za účelem jednoduššího provádění AMIF, ISF a BMVI a programů Interreg by však měl být uplatňován pouze přístup založený na paušální sazbě. V zájmu usnadnění finančního řízení by členské státy měly mít možnost označit jeden nebo více subjektů, v jejichž prospěch by se měly provádět související úhrady. Vzhledem k tomu, že tyto úhrady jsou založeny na použití paušální sazby, měly by být kontroly a audity omezeny na ověření toho, že jsou splněny podmínky pro úhradu příspěvku Unie, ale související výdaje by neměly být předmětem kontrol ani auditů. Nicméně je-li upřednostňována kontinuita s obdobím 2014–2020, měl by mít členský stát rovněž možnost nadále získávat úhradu způsobilých nákladů, které příjemci skutečně vznikly a byly zaplaceny při provádění operací technické pomoci uskutečňovaných prostřednictvím jednoho nebo více samostatných programů nebo jedné či více priorit v rámci programů. Členský stát by měl ve své dohodě o partnerství uvést svoji volbu, pokud jde o formu příspěvku Unie na technickou pomoc na celé programové období. Bez ohledu na zvolenou možnost by mělo být možné, aby byla technická pomoc doplněna cílenými opatřeními pro budování administrativních kapacit na základě metod úhrady nesouvisejících s náklady. Rovněž by akce a výstupy i příslušné platby Unie mohly být dohodnuty v plánu a vést k platbám za výsledky přímo na místě.

(34)

Je vhodné objasnit, že pokud členský stát navrhne Komisi, aby byly určitá priorita programu nebo jeho část podporovány prostřednictvím systému financování, který není vázán na náklady, dohodnuté akce, výstupy a podmínky by měly být spojeny se skutečnými investicemi realizovanými v rámci programů v režimu sdíleného řízení v daném členském státě nebo regionu. V této souvislosti by mělo být zajištěno dodržování zásady řádného finančního řízení. Komise a členský stát by měly zaručit, že použité zdroje odpovídají realizovaným investicím, zejména pokud jde o přiměřenost částek vázaných na splnění příslušných podmínek nebo dosažení výsledků. Je-li v programu použit systém financování, který není vázán na náklady, neměly by související náklady spojené s prováděním daného systému podléhat žádným kontrolám ani auditům, neboť Komise v programu nebo v aktu v přenesené pravomoci vydává předběžný souhlas s částkami vázanými na splnění podmínek nebo dosažení výsledků. Kontroly a audity by měly být oproti tomu omezeny na kontrolu toho, že podmínky nebo výsledky podmiňující úhradu příspěvku Unie jsou splněny.

(35)

Pro přezkum výkonnosti programů by měl členský stát ustavit monitorovací výbory, které by se měly skládat ze zástupců příslušných partnerů. V případě EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF by měly být výroční zprávy o provádění nahrazeny každoročním strukturovaným dialogem o politice na základě nejnovějších informací a údajů o provádění programu, které poskytne členský stát. Přezkumné jednání by mělo být uspořádáno i pro programy zahrnující FST.

(36)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (16) by měly být fondy hodnoceny na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké mají fondy účinky v praxi. Měly by rovněž umožnit monitorování podpory genderové rovnosti.

(37)

Aby se zajistila dostupnost komplexních aktuálních informací o provádění programu, je třeba požadovat účinné a včasné podávání elektronických zpráv obsahujících kvantitativní údaje.

(38)

S cílem podpořit přípravu souvisejících programů a činností v následujícím programovém období by Komise měla provést hodnocení fondů v polovině období. Na konci programového období by Komise měla provádět zpětná hodnocení fondů, která by se měla zaměřit na dopad fondů. Výsledky těchto hodnocení by se měly zveřejnit.

(39)

Programové orgány, příjemci a zúčastněné strany v členských státech by měli zvyšovat povědomí o dosažených výsledcích financování z prostředků Unie a odpovídajícím způsobem informovat širokou veřejnost. Činnosti související s transparentností, komunikací a zviditelňováním mají zásadní význam pro zviditelňování činnosti Unie v praxi a měly by vycházet z pravdivých, přesných a aktualizovaných informací. Aby byly tyto požadavky vymahatelné, měly by mít programové orgány a Komise možnost uplatnit v případě jejich nedodržování nápravná opatření.

(40)

Řídící orgány by měly zveřejňovat strukturované informace o vybraných operacích a příjemcích na internetových stránkách programu, který poskytuje podporu na danou operaci, a současně by měly zohledňovat požadavky na ochranu osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (17).

(41)

S cílem zjednodušit využívání fondů a snížit riziko výskytu chyb je vhodné vymezit jak formy příspěvku Unie členským státům, tak i formy podpory poskytované členskými státy příjemcům. Řídící orgány by rovněž měly mít možnost poskytovat granty formou financování, které není vázáno na náklady, pokud jsou hrazeny z příspěvku Unie na základě stejné formy, aby se zvýšily zkušenosti s touto možností zjednodušení.

(42)

Pokud jde o granty poskytnuté příjemcům, měly by členské státy více využívat zjednodušené metody vykazování nákladů. Finanční limit pro povinné používání zjednodušené metody vykazování nákladů by měl být vázán na celkové náklady na operaci, aby se zajistil stejný přístup ke všem operacím pod limitem bez ohledu na to, zda je podpora veřejná nebo soukromá. Pokud má řídící orgán v úmyslu navrhnout použití zjednodušeného vykazování nákladů ve výzvě k podávání návrhů, měl by mít možnost konzultovat monitorovací výbor. Částky a sazby stanovené členskými státy musí být spolehlivým ukazatelem skutečných nákladů. Osvědčeným postupem v souvislosti s prováděním víceletého programu jsou pravidelné úpravy, které mají za cíl zohlednit faktory ovlivňující sazby a částky. Aby se usnadnilo zavádění zjednodušené metody vykazování nákladů, mělo by toto nařízení rovněž stanovit metody a sazby, které lze použít bez požadavku toho, aby členské státy provedly výpočet nebo vymezily metodiku.

(43)

Aby bylo možné ihned uplatňovat paušální sazby, měly by být veškeré paušální sazby zavedené členskými státy v období 2014–2020 na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu používány i nadále pro podobné operace podporované na základě tohoto nařízení, aniž by byla vyžadována nová metoda výpočtu.

(44)

V zájmu optimalizace využívání spolufinancovaných investic do ochrany životního prostředí by měla být zajištěna synergie s programem LIFE pro opatření v oblasti životního prostředí a klimatu zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/783 (18), zejména prostřednictvím strategických integrovaných projektů LIFE a strategických projektů na ochranu přírody, jakož i projektů financovaných v rámci Horizontu Evropa zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (19) (dále jen „nařízení o Horizontu Evropa“) a dalších unijních programů.

(45)

Za účelem zajištění právní srozumitelnosti je vhodné stanovit období způsobilosti výdajů nebo nákladů souvisejících s operacemi, kterým fondy poskytují podporu podle tohoto nařízení, a omezit podporu ukončených operací. Kromě toho by mělo být vyjasněno datum, od kterého jsou výdaje způsobilé k podpoře z fondů v případě přijetí nových programů nebo změn programů, včetně výjimečné možnosti prodloužení období způsobilosti do vzniku přírodní katastrofy, pokud panuje naléhavá potřeba mobilizovat zdroje pro účely reakce na takovou katastrofu. Zároveň by měla být při provádění programů zajištěna flexibilita, pokud jde o způsobilost výdajů na operace, které přispívají k cílům programu, bez ohledu na to, zda jsou tyto prováděny mimo členský stát či území Unie, nebo v rámci stejné kategorie regionu členského státu.

(46)

Aby byla zajištěna nezbytná flexibilita pro provádění partnerství veřejného a soukromého sektoru, měla by dohoda o tomto partnerství upřesňovat, kdy jsou výdaje považovány za způsobilé, zejména za jakých podmínek jsou vynaloženy příjemcem nebo soukromým partnerem daného partnerství, bez ohledu na to, kdo platby při provádění operace partnerství uskutečňuje.

(47)

Aby byla zajištěna účinnost, spravedlnost a udržitelný dopad fondů, měla by být přijata ustanovení, která zaručí, že investice do infrastruktury nebo produktivní investice budou mít dlouhou životnost, a zabrání tomu, aby se fondy využívaly k získání neoprávněných výhod. Řídící orgány by měly věnovat zvláštní pozornost tomu, aby při výběru operací nepodporovaly přemisťování a aby se částky neoprávněně vyplacené na operace, které nesplňují požadavek na trvalost, považovaly za nesrovnalosti.

(48)

Za účelem zlepšení doplňkovosti a jednoduššího provádění by mělo být možné podporu z EFRR, Fondu soudržnosti a FST kombinovat s podporou z ESF+ ve společných programech v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“.

(49)

S cílem maximálně zúročit investice, které jsou zcela či částečně financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o synergii zejména mezi fondy a dalšími relevantními nástroji, včetně Nástroje pro oživení a odolnost a Rezervy pro přizpůsobení se brexitu. K dosažení této synergie by měly sloužit uživatelsky vstřícné klíčové mechanismy, konkrétně uznávání paušálních sazeb pro způsobilé náklady z Horizontu Evropa v případě podobných operací a možnost kombinovat financování z různých nástrojů Unie v rámci téže operace, aniž by docházelo ke dvojímu financování. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla pro doplňkové financování z fondů.

(50)

Finanční nástroje by neměly být používány na podporu činností souvisejících s refinancováním, jako je nahrazení stávajících smluv o úvěru nebo jiných forem financování investic, které již byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny ke dni, kdy bylo přijato investiční rozhodnutí, nýbrž spíše k podpoře jakéhokoli typu nových investic v souladu s hlavními politickými cíli.

(51)

Rozhodnutí řídících orgánů o financování podpůrných opatření prostřednictvím finančních nástrojů by mělo být stanoveno na základě předběžného hodnocení. Toto nařízení by mělo stanovit požadavky týkající se předběžných hodnocení, pro něž by měly být poskytnuty orientační informace dostupné ke dni jejich dokončení, a mělo by členským státům umožnit využívat předběžná hodnocení provedená pro období 2014–2020 a jejich případné aktualizace, aby se zamezilo administrativní zátěži a prodlevám při sestavování finančních nástrojů.

(52)

Aby se zjednodušilo provádění určitých typů finančních nástrojů v případech, kdy se počítá s podporou z programu ve formě grantů, a to i ve formě kapitálových subvencí, je možné uplatnit na tuto kombinaci pravidla o finančních nástrojích v jedné operaci finančního nástroje. Měly by však být stanoveny podmínky pro takovou podporu z programu a zvláštní podmínky k zamezení dvojího financování.

(53)

Při plném dodržování příslušných pravidel pro státní podporu a zadávání veřejných zakázek, která již byla objasněna během programového období 2014–2020, by řídící orgány měly mít možnost rozhodnout o nejvhodnějších variantách pro provádění finančních nástrojů, aby byly schopny řešit konkrétní potřeby cílových regionů. Aby byla zajištěna kontinuita s programovým obdobím 2014–2020, měly by mít řídící orgány dále možnost provádět finanční nástroje přímým zadáním zakázky EIB a mezinárodním finančním institucím, jejichž akcionářem je členský stát. Řídící orgány by rovněž měly mít možnost zadávat zakázky přímo bankám nebo institucím ve vlastnictví státu, které splňují stejné přísné podmínky, které stanoví finanční nařízení, v programovém období 2014–2020. Toto nařízení by mělo stanovit jasné podmínky k zajištění toho, aby možnost přímého zadání zakázky zůstala v souladu se zásadami vnitřního trhu. V tomto rámci by Komise měla auditorům, řídícím orgánům a příjemcům poskytovat podporu s cílem zajistit soulad s pravidly pro státní podporu.

(54)

Vzhledem k přetrvávajícím nízkým úrokovým sazbám a s cílem zamezit nepatřičné penalizaci subjektů využívajících finanční nástroje je nutné s výhradou aktivní správy pokladny těmito subjekty umožnit financování záporných úroků vzniklých v důsledku investic fondů z prostředků vrácených ve prospěch finančního nástroje. Prostřednictvím aktivní správy pokladny by subjekty provádějící finanční nástroje měly až do přijatelné míry rizika usilovat o optimalizaci výnosů a minimalizaci poplatků.

(55)

V souladu se zásadou a pravidly sdíleného řízení by měly být členské státy a Komise odpovědné za řízení a kontrolu programů a měly by poskytnout jistotu zákonného a řádného využívání fondů. Vzhledem k tomu, že členské státy by měly nést hlavní odpovědnost za řízení a kontrolu a měly by zajistit, aby operace podporované z fondů byly v souladu s použitelným právem, měly by být přesně stanoveny jejich povinnosti v tomto ohledu. V této souvislosti by měly být rovněž stanoveny pravomoci a odpovědnost Komise.

(56)

Aby se usnadnil rychlý začátek provádění programu, mělo by se zjednodušit převzetí prováděcích opatření z předchozího programového období. S patřičnými úpravami podle potřeby by se mělo zachovat využívání počítačového systému, který již byl zaveden v předchozím programovém období, pokud nebude nutná nová technologie.

(57)

V zájmu účinného využívání fondů by měla být podpora EIB na požádání k dispozici všem členským státům. Tato podpora by mohla zahrnovat budování kapacit, podporu identifikace, přípravy a provádění projektu, jakož i poradenství ohledně finančních nástrojů a investičních platforem.

(58)

Členský stát by měl mít možnost určit z vlastního podnětu koordinační orgán, který bude udržovat kontakt s Komisí, poskytovat jí informace a koordinovat činnost programových orgánů v daném členském státě.

(59)

V zájmu racionalizace řídicích funkcí programu by začlenění účetních funkcí do funkcí řídícího orgánu mělo zůstat zachováno v případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI a mělo by být k dispozici jako jedna z možností pro ostatní fondy.

(60)

Jelikož řídící orgán nese hlavní odpovědnost za účinné a efektivní provádění fondů, a proto zastává široký rozsah funkcí, měly by být podrobně stanoveny jeho funkce v souvislosti s výběrem operací, řízením programu a podporou monitorovacího výboru. Postupy pro výběr operací mohou být soutěžní nebo nesoutěžní povahy, pokud jsou použitá kritéria a postupy nediskriminační, inkluzivní a transparentní a pokud vybrané operace maximalizují přínos financování z prostředků Unie a jsou v souladu s horizontálními zásadami vymezenými v tomto nařízení. V zájmu dosažení cíle klimaticky neutrální Unie do roku 2050 by měly členské státy zajistit, aby byly investice do infrastruktury odolné vůči změně klimatu, a měly by při výběru těchto investic upřednostňovat operace, které dodržují zásadu „energetická účinnost v první řadě“.

(61)

Je třeba optimalizovat synergie mezi fondy a přímo řízenými nástroji. Mělo by se usnadnit poskytování podpory operacím, které již obdržely pečeť excelence nebo byly spolufinancovány z Horizontu Evropa s příspěvkem z fondů. Podmínky, které již byly posouzeny na úrovni Unie před udělením značky kvality v podobě „pečetě excelence“ nebo spolufinancováním z Horizontu Evropa, by neměly být znovu posuzovány, pokud jsou operace v souladu s omezeným souborem požadavků stanovených v tomto nařízení. To by mělo rovněž usnadnit dodržování příslušných pravidel stanovených v nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (20).

(62)

Aby se zajistila vhodná rovnováha mezi účinným a efektivním prováděním fondů a souvisejícími administrativními náklady a zátěží, měla by četnost, rozsah a působnost řídicích kontrol vycházet z posouzení rizik, které zohlední faktory, jako například počet, druh, rozsah a obsah prováděných operací, příjemci a úroveň rizik identifikovaných při předchozích řídicích kontrolách a auditech. Řídicí kontroly by měly být úměrné rizikům vyplývajícím z tohoto posouzení rizik, přičemž audity by měly být úměrné úrovni rizika pro rozpočet Unie.

(63)

Audity by měl provádět auditní orgán, který by měl současně zajistit spolehlivost výroku auditora předkládaného Komisi. Uvedený výrok auditora by měl Komisi poskytnout jistotu ve třech bodech, kterými jsou legalita a správnost vykázaných výdajů, účinné fungování systémů řízení a kontroly a úplnost, přesnost a věrohodnost účtů. Provedl-li audit finančních výkazů a zpráv dokládajících využití příspěvku Unie na základě mezinárodně uznávaných auditorských standardů poskytujících přiměřenou jistotu nezávislý auditor, měl by být tento audit základem celkové jistoty, kterou auditní orgán poskytuje Komisi, pokud existují dostatečné důkazy o nezávislosti a způsobilosti daného auditora v souladu s článkem 127 finančního nařízení.

(64)

Snížení požadavků na kontroly a audit by mělo být možné, pokud existuje záruka, že program účinně fungoval během posledních dvou po sobě jdoucích let, neboť to svědčí o tom, že fondy jsou v průběhu delšího období prováděny účinně a efektivně.

(65)

Aby se snížila administrativní zátěž pro příjemce a administrativní náklady a aby se zabránilo zdvojování auditů a řídicích kontrol týchž výdajů vykázaných Komisi, mělo by být pro fondy konkrétně stanoveno použití zásady jediného auditu.

(66)

Za účelem posílení preventivní úlohy auditu, zajištění právní transparentnosti a sdílení osvědčených postupů by Komise měla mít možnost na žádost členských států a se souhlasem auditovaných členských států zprávy o auditu zpřístupnit.

(67)

Aby se zlepšilo finanční řízení, měl by být stanoven zjednodušený plán předběžného financování. Plán předběžného financování by měl zajistit, že členský stát má k dispozici prostředky pro poskytování podpory příjemcům hned od začátku provádění programu.

(68)

Aby se snížila administrativní zátěž pro členské státy i pro Komisi, měl by být vytvořen harmonogram žádostí o platby. Mělo by se zadržovat 5 % výše plateb Komise až do úhrady ročních účetních zůstatků, kdy je Komise schopna dospět k závěru, že účty jsou úplné, přesné a věrohodné.

(69)

Aby se snížila administrativní zátěž, měl by být postup ročního schvalování účtů zjednodušen tak, že budou stanovena jednodušší opatření pro platby a vracení peněz, pokud mezi Komisí a členským státem nebude žádná neshoda.

(70)

Za účelem ochrany finančních zájmů a rozpočtu Unie by měla být stanovena a provedena přiměřená opatření na úrovni členských států a Komise. Pokud jsou splněny příslušné podmínky, Komise by měla mít možnost přerušit platební lhůty, pozastavit průběžné platby a použít finanční opravy. Komise by měla dodržovat zásadu proporcionality tím, že zohlední povahu, závažnost a četnost nesrovnalostí a jejich finanční důsledky pro rozpočet Unie. Pokud Komise není schopna přesně vyčíslit výši neoprávněných výdajů za účelem uplatnění finančních oprav spojených s jednotlivými případy, měla by použít finanční opravu na základě paušální sazby nebo statistické extrapolace. Pozastavení průběžných plateb na základě odůvodněného stanoviska Komise podle článku 258 Smlouvy o fungování EU by mělo být možné za předpokladu, že existuje dostatečně přímá souvislost mezi záležitostí, jíž se odůvodněné stanovisko týká, a předmětnými výdaji na to, aby jejich legalita a správnost byla zpochybněna.

(71)

Členské státy by měly předcházet veškerým nesrovnalostem, včetně podvodů, na straně hospodářských subjektů, tyto nesrovnalosti odhalovat a účinně je řešit. Kromě toho má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (21) a nařízeními (ES, Euratom) č. 2988/95 (22) a (Euratom, ES) č. 2185/96 (23) pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 (24) má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (25). Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovaly na ochraně finančních zájmů Unie, udělily Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce, nezbytná práva a potřebný přístup a zajistily, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Členské státy by měly Komisi urychleně podávat zprávy o zjištěných nesrovnalostech včetně podvodů a o následných opatřeních reagujících na tyto nesrovnalosti a na vyšetřování provedené OLAFem.

(72)

V zájmu posílení ochrany rozpočtu Unie by Komise měla zpřístupnit integrovaný a interoperabilní informační a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik, za účelem vyhodnocování a analýzy příslušných údajů a měla by podporovat jeho používání pro účely obecného uplatňování členskými státy.

(73)

V souladu s Interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (26), a s cílem posílit ochranu rozpočtu Unie a nástroje Next Generation EU před nesrovnalostmi včetně podvodů by měla být pro účely kontroly a auditu zavedena standardizovaná opatření pro shromažďování, srovnávání a agregování informací a údajů o příjemcích finančních prostředků Unie. K zajištění účinných kontrol a auditů je nezbytné shromažďování údajů o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie ve sdíleném řízení, včetně údajů o skutečných majitelích příjemců finančních prostředků Unie.

(74)

S cílem posílit ochranu rozpočtu Unie před nesrovnalostmi, včetně podvodů, je nezbytné zpracovávat osobní údaje skutečných majitelů, kteří jsou fyzickými osobami. Zejména za účelem účinného odhalování, vyšetřování a stíhání těchto podvodů nebo za účelem nápravy nesrovnalostí je nutné, aby bylo možné identifikovat skutečné majitele, kteří jsou fyzickými osobami a v konečném důsledku těží z nesrovnalostí, včetně podvodů. Za tímto účelem a v zájmu zjednodušení a snížení administrativní zátěže by členské státy měly mít možnost splnit svou povinnost, pokud jde o informace o skutečných majitelích, tím, že budou používat registr, který se již používá pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (27). V tomto ohledu jsou účely zpracování osobních údajů skutečných majitelů podle tohoto nařízení, totiž předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, a jejich odhalování, náprava a podávání zpráv o nich slučitelné s účely zpracování osobních údajů podle směrnice (EU) 2015/849.

(75)

Za účelem podpory finanční kázně je vhodné stanovit pravidla pro zrušení rozpočtových závazků na úrovni programu.

(76)

Aby měly členské státy dostatek času na vykázání výdajů Komisi až do dostupné výše zdrojů v případě přijetí nových pravidel nebo programů ve sdíleném řízení po 1. lednu 2021, měly by být částky odpovídající přídělům, které nebyly využity v roce 2021, převedeny ve stejném poměru do roků 2022 až 2025, jak je stanoveno v článku 7 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (28).

(77)

Aby se přispělo k plnění cílů Smlouvy o fungování EU souvisejících s hospodářskou, sociální a územní soudržností, měl by cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ podporovat všechny regiony. Za účelem poskytování vyrovnané a postupné podpory a zohlednění hospodářského a sociálního rozvoje by se měly zdroje v rámci tohoto cíle přidělovat z EFRR a ESF+ na základě klíče pro přidělování, který je založen především na hrubém domácím produktu (HDP) na obyvatele. Členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru Unie, by měly prostředky v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ čerpat z Fondu soudržnosti.

(78)

Zdroje určené na cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ by měly být členským státům přiděleny na základě metodiky přidělování prostředků, která zohledňuje zejména hustotu obyvatel v příhraničních oblastech. Kromě toho by v zájmu zajištění kontinuity stávajících programů měla být v příslušném nařízení pro jednotlivé fondy stanovena zvláštní ustanovení vymezující programové oblasti a způsobilost regionů v rámci jednotlivých složek programů Interreg.

(79)

Pro určování regionů a oblastí, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z fondů, by se měla stanovit objektivní kritéria. Za tímto účelem by mělo být určení těchto regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (29), ve znění nařízení Komise (EU) 2016/2066 (30).

(80)

Aby bylo možné určit přiměřený finanční rámec pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a FST, měla by Komise stanovit orientační roční rozpis dostupných přídělů podle jednotlivých členských států v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“, společně se seznamem způsobilých regionů, a rozpis přídělů pro cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“.

(81)

Projekty transevropských dopravních sítí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (dále jen „nařízení o NPE“) budou i nadále financovány z Fondu soudržnosti prostřednictvím sdíleného řízení i přímého provádění v rámci Nástroje pro propojení Evropy. Na základě úspěšného přístupu v programovém období 2014–2020 by pro tento účel měla být z Fondu soudržnosti do NPE převedena částka 10 000 000 000 EUR.

(82)

Určitá výše prostředků z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti by měla být přidělena na Evropskou městskou iniciativu, kterou by měla provádět Komise prostřednictvím přímého nebo nepřímého řízení.

(83)

Aby byl zajištěn přiměřený příděl pro kategorie regionu, neměly by být celkové příděly pro členské státy na méně rozvinuté regiony, přechodové regiony a více rozvinuté regiony mezi jednotlivými kategoriemi v zásadě převoditelné. Aby však členské státy mohly reagovat na nutnost řešit konkrétní problémy, měly by mít možnost požádat o převod svých přídělů pro více rozvinuté regiony nebo přechodové regiony do méně rozvinutých regionů a přídělů pro rozvinutější regiony do přechodových regionů a tento převod v tomto případě odůvodnit. Aby se zajistil dostatek finančních zdrojů pro méně rozvinuté regiony, měl by být stanoven strop pro převody do více rozvinutých regionů nebo přechodových regionů. Převoditelnost prostředků mezi cíli by neměla být možná s výjimkou případů přísně vymezených v tomto nařízení.

(84)

Pokud byl region pro období 2014–2020 klasifikován jako více rozvinutý, ale pro období 2021–2027 je klasifikován jako přechodový region, a proto by na základě metodiky přidělování prostředků pro období 2021–2027 získal nižší podporu, dotčený členský stát se vyzývá, aby tento faktor zohlednil při rozhodování o svém interním rozdělení finančních prostředků.

(85)

Vzhledem k jedinečným a specifickým okolnostem na ostrově Irsko a s cílem podpořit spolupráci mezi severem a jihem podle Velkopáteční dohody by měl pokračovat nový přeshraniční program PEACE PLUS, který by měl vycházet z činností realizovaných předchozími programy Peace a Interreg mezi pohraničními okresy Irska a Severního Irska. S ohledem na jeho praktický význam by tento program měl být podpořen specifickým přídělem, aby mohl dále podporovat akce na zajištění míru a usmíření a na tento program by měl být vyčleněn i přiměřený podíl irského přídělu v rámci cíle „Interreg“.

(86)

Je nutné v příslušných případech stanovit maximální míry spolufinancování v oblasti politiky soudržnosti podle jednotlivých kategorií regionu, aby se zajistilo dodržování zásady spolufinancování pomocí vhodné míry vnitrostátní podpory z veřejných nebo soukromých prostředků. Uvedené míry by měly odpovídat úrovni hospodářského rozvoje regionů z hlediska HDP na obyvatele ve vztahu k průměru EU-27 a současně zajistit, aby nedocházelo k méně příznivému zacházení z důvodu přesunů mezi kategoriemi.

(87)

V rámci příslušných pravidel podle Paktu o stabilitě a růstu, jak jsou upřesněna v evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci, mohou členské státy podat náležitě odůvodněnou žádost o větší flexibilitu pro účely výdajů z veřejných zdrojů nebo rovnocenných strukturálních výdajů, které jsou podporovány veřejnou správou prostřednictvím spolufinancování investic.

(88)

K doplnění nebo změně některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu prvků obsažených v některých přílohách tohoto nařízení, zejména pro dimenze a kódy pro typy intervencí, šablony dohod o partnerství a programů, šablony pro předávání údajů, šablonu pro odhady žádostí o platbu, které budou předloženy Komisi, použití znaku Unie, prvky dohod o financování a strategických dokumentů, systém pro elektronickou výměnu údajů mezi členskými státy a Komisí, šablony pro popis systému řízení a kontroly, pro prohlášení řídícího subjektu, výroční výrok auditora, výroční kontrolní zprávu, výroční zprávu o auditu pro finanční nástroje prováděné EIB nebo jinými mezinárodními finančními institucemi, pro strategii auditu, žádosti o platby, účty, podrobná pravidla a šablonu pro podávání zpráv o nesrovnalostech a pro určení úrovně finančních oprav.

(89)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci s cílem přizpůsobit jej tomuto nařízení, definici jednotkových nákladů na úrovni Unie, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování, které není vázáno na náklady, vztahující se na všechny členské státy, jakož i zavedení standardizovaných rutinních metod výběru vzorků.

(90)

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla se všemi zainteresovanými stranami odpovídající a transparentní konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(91)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro přijímání dohod o partnerství, přijímání nebo změnu programů, jakož i uplatňování finančních oprav by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se určení rozdělení finančních přídělů pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti by měly být přijaty bez projednávání ve výborech, neboť pouze odrážejí použití předem stanovené metodiky výpočtu. Bez projednávání ve výborech by podobně měly být přijaty prováděcí pravomoci ve vztahu k dočasným opatřením pro využívání fondů v reakci na výjimečné okolnosti, neboť oblast působnosti je určena Paktem o stabilitě a růstu a omezena na opatření stanovená v tomto nařízení.

(92)

Prováděcí pravomoci týkající se šablony závěrečné zprávy o výkonnosti by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (31). Přestože je prováděcí akt obecné povahy, měl by se pro jeho přijetí použít poradní postup, neboť pouze stanoví technické aspekty, formuláře a šablony.

(93)

Jelikož by se nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (32) nebo jakýkoli akt použitelný na programové období 2014–2020 měly i nadále použít na programy a operace podporované z fondů, na něž se vztahuje programové období 2014 až 2020 a jelikož se očekává, že prováděcí období uvedeného nařízení přesáhne do programového období, na něž se vztahuje toto nařízení, a aby se zajistila kontinuita provádění některých operací schválených uvedeným nařízením, měla by být zavedena ustanovení týkající se jednotlivých fází. Každá jednotlivá fáze postupně prováděné operace, která sleduje tentýž obecný cíl, by měla být prováděna podle pravidel programového období, ve kterém získala finanční prostředky, přičemž řídící orgán může přikročit k výběru druhé fáze na základě výběrového řízení provedeného pro příslušnou operaci v rámci programového období 2014–2020, pokud se přesvědčí, že podmínky stanovené v tomto nařízení pro postupné provádění jsou splněny.

(94)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a stanovení společných finančních pravidel pro tu část rozpočtu Unie, která se provádí ve sdíleném řízení, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a specifických výzev, jimž čelí nejvíce znevýhodněné regiony, jakož i nedostatku finančních prostředků členských států a regionů, a proto, že je zapotřebí soudržný prováděcí rámec zahrnující několik fondů Unie ve sdíleném řízení, ale může jich být spíše dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(95)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(96)

Vzhledem k přijetí tohoto nařízení po začátku programového období a k potřebě provádět fondy Unie, na něž se toto nařízení vztahuje, koordinovaným a harmonizovaným způsobem, a s cílem umožnit jeho rychlé provádění, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

HLAVA I

CÍLE A OBECNÁ PRAVIDLA PODPORY

Kapitola I

Předmět, definice a obecná pravidla

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Článek 2

Definice

Článek 3

Výpočet lhůt pro činnost Komise

Článek 4

Zpracování a ochrana osobních údajů

Kapitola II

Cíle politiky a zásady podpory fondů

Článek 5

Cíle politiky

Článek 6

Cíle v oblasti klimatu a mechanismus pro přizpůsobení se změně klimatu

Článek 7

Sdílené řízení

Článek 8

Partnerství a víceúrovňová správa

Článek 9

Horizontální zásady

HLAVA II

STRATEGICKÝ PŘÍSTUP

Kapitola I

Dohoda o partnerství

Článek 10

Příprava a předložení dohody o partnerství

Článek 11

Obsah dohody o partnerství

Článek 12

Schválení dohody o partnerství

Článek 13

Změna dohody o partnerství

Článek 14

Použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU

Kapitola II

Základní podmínky a výkonnostní rámec

Článek 15

Základní podmínky

Článek 16

Výkonnostní rámec

Článek 17

Metodika pro stanovení výkonnostního rámce

Článek 18

Přezkum v polovině období a částka flexibility

Kapitola III

Opatření spojená s řádnou správou ekonomických záležitostí a s výjimečnými nebo neobvyklými okolnostmi

Článek 19

Opatření propojující účinnost fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí

Článek 20

Dočasná opatření týkající se využívání fondů v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti

HLAVA III

PROGRAMOVÁNÍ

Kapitola I

Obecná ustanovení o fondech

Článek 21

Příprava a předkládání programů

Článek 22

Obsah programů

Článek 23

Schvalování programů

Článek 24

Změna programů

Článek 25

Společná podpora z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST

Článek 26

Převod zdrojů

Článek 27

Převod zdrojů z EFRR a ESF+ do FST

Kapitola II

Územní rozvoj

Článek 28

Integrovaný územní rozvoj

Článek 29

Územní strategie

Článek 30

Integrované územní investice

Článek 31

Komunitně vedený místní rozvoj

Článek 32

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje

Článek 33

Místní akční skupiny

Článek 34

Podpora komunitně vedeného místního rozvoje z fondů

Kapitola III

Technická pomoc

Článek 35

Technická pomoc z podnětu Komise

Článek 36

Technická pomoc členských států

Článek 37

Financování nesouvisející s náklady na technickou pomoc členských států

HLAVA IV

MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ, KOMUNIKACE A ZVIDITELŇOVÁNÍ

Kapitola I

Monitorování

Článek 38

Monitorovací výbor

Článek 39

Složení monitorovacího výboru

Článek 40

Funkce monitorovacího výboru

Článek 41

Výroční přezkum výkonnosti

Článek 42

Předávání údajů

Článek 43

Závěrečná zpráva o výkonnosti

Kapitola II

Hodnocení

Článek 44

Hodnocení vypracovaná členským státem

Článek 45

Hodnocení vypracované Komisí

Kapitola III

Zviditelňování, transparentnost a komunikace

Oddíl I

Zviditelňování podpory z fondů

Článek 46

Zviditelňování

Článek 47

Znak Unie

Článek 48

Komunikační pracovníci a sítě

Oddíl II

Transparentnost provádění fondů a komunikace týkající se programů

Článek 49

Odpovědnost řídícího orgánu

Článek 50

Odpovědnost příjemců

HLAVA V

FINANČNÍ PODPORA Z FONDŮ

Kapitola I

Formy příspěvku Unie

Článek 51

Formy příspěvku Unie na programy

Kapitola II

Formy podpory od členských států

Článek 52

Formy podpory

Oddíl I

Formy grantů

Článek 53

Formy grantů

Článek 54

Paušální financování nepřímých nákladů v souvislosti s granty

Článek 55

Přímé náklady na zaměstnance v souvislosti s granty

Článek 56

Paušální financování jiných způsobilých nákladů než přímých nákladů na zaměstnance v souvislosti s granty

Článek 57

Podmíněné granty

Oddíl I

Finanční nástroje

Článek 58

Finanční nástroje

Článek 59

Provádění finančních nástrojů

Článek 60

Úroky a další výnosy vytvářené podporou finančních nástrojů poskytovanou z fondů

Článek 61

Rozdílné zacházení s investory

Článek 62

Opětovné využití zdrojů vztahující se k podpoře z fondů

Kapitola III

Pravidla způsobilosti

Článek 63

Způsobilost

Článek 64

Nezpůsobilé náklady

Článek 65

Trvalost operací

Článek 66

Přemístění

Článek 67

Zvláštní pravidla způsobilosti pro granty

Článek 68

Zvláštní pravidla způsobilosti pro finanční nástroje

HLAVA VI

ŘÍZENÍ A KONTROLA

Kapitola I

Obecné zásady řízení a kontroly

Článek 69

Oblasti odpovědnosti členských států

Článek 70

Pravomoci a odpovědnosti Komise

Článek 71

Programové orgány

Kapitola II

Standardní systémy řízení a kontroly

Článek 72

Funkce řídícího orgánu

Článek 73

Výběr operací řídícím orgánem

Článek 74

Řízení programu řídícím orgánem

Článek 75

Podpora práce monitorovacího výboru od řídícího orgánu

Článek 76

Účetní funkce

Článek 77

Funkce auditního orgánu

Článek 78

Auditní strategie

Článek 79

Audity operací

Článek 80

Opatření pro jediný audit

Článek 81

Řídicí kontroly a audity finančních nástrojů

Článek 82

Dostupnost dokladů

Kapitola III

Spoléhání se na vnitrostátní systémy řízení

Článek 83

Posílená přiměřená opatření

Článek 84

Podmínky použití posílených přiměřených opatření

Článek 85

Úprava během programového období

HLAVA VII

FINANČNÍ ŘÍZENÍ, PŘEDKLÁDÁNÍ A KONTROLA ÚČTŮ A FINANČNÍ OPRAVY

Kapitola I

Finanční řízení

Oddíl I

Všeobecná účetní pravidla

Článek 86

Rozpočtové závazky

Článek 87

Použití eura

Článek 88

Vrácení platby

Oddíl II

Pravidla pro platby členským státům

Článek 89

Druhy plateb

Článek 90

Předběžné financování

Článek 91

Žádosti o platbu

Článek 92

Zvláštní prvky pro finanční nástroje v žádostech o platbu

Článek 93

Společná pravidla pro platby

Článek 94

Příspěvek Unie na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Článek 95

Příspěvek Unie na základě financování nesouvisejícího s náklady

Oddíl III

Přerušení a pozastavení

Článek 96

Přerušení platební lhůty

Článek 97

Pozastavení plateb

Kapitola II

Předkládání a kontrola účtů

Článek 98

Obsah a předkládání účetní závěrky

Článek 99

Kontrola účtů

Článek 100

Výpočet zůstatku

Článek 101

Postup kontroly účtů

Článek 102

Řízení o sporných otázkách při kontrole účtů

Kapitola III

Finanční opravy

Článek 103

Finanční opravy prováděné členskými státy

Článek 104

Finanční opravy prováděné Komisí

Kapitola IV

Zrušení přidělení prostředků na závazek

Článek 105

Zásady a pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazek

Článek 106

Výjimky z pravidel pro zrušení přidělení prostředků na závazek

Článek 107

Postup zrušení přidělení prostředků na závazek

HLAVA VIII

FINANČNÍ RÁMEC

Článek 108

Zeměpisné pokrytí podpory pro cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“

Článek 109

Prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost

Článek 110

Prostředky pro cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ a cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“

Článek 111

Převoditelnost prostředků

Článek 112

Určení míry spolufinancování

HLAVA IX

PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Kapitola I

Přenesení pravomoci a prováděcí ustanovení

Článek 113

Přenesení pravomocí, pokud jde o některé přílohy

Článek 114

Výkon přenesené pravomoci

Článek 115

Postup projednávání ve výboru

Kapitola II

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 116

Přezkum

Článek 117

Přechodná ustanovení

Článek 118

Podmínky pro postupně prováděné operace

Článek 119

Vstup v platnost

PŘÍLOHA I

DIMENZE A KÓDY PRO TYPY INTERVENCÍ PRO EFRR, ESF+, FOND SOUDRŽNOSTI A FST – ČL. 22 ODST. 5

PŘÍLOHA II

ŠABLONA DOHODY O PARTNERSTVÍ – ČL. 10 ODST. 6

PŘÍLOHA III

HORIZONTÁLNÍ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY – ČL. 15 ODST. 1

PŘÍLOHA IV

TEMATICKÉ ZÁKLADNÍ PODMÍNKY PRO EFRR, ESF+ A FOND SOUDRŽNOSTI – ČL. 15 ODST. 1

PŘÍLOHA V

ŠABLONA PRO PROGRAMY PODPOROVANÉ Z EFRR (CÍL „INVESTICE PRO ZAMĚSTNANOST A RŮST“), ESF+, FONDU SOUDRŽNOSTI, FST A ENRAF – ČL. 21 ODST. 3

PŘÍLOHA VI

ŠABLONA PROGRAMU PRO AMIF, ISF A BMVI – ČL. 21 ODST. 3

PŘÍLOHA VII

ŠABLONA PRO PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ – ČLÁNEK 42

PŘÍLOHA VIII

ODHAD ČÁSTKY, NA KTEROU HODLÁ ČLENSKÝ STÁT PODAT ŽÁDOSTI O PLATBU PRO STÁVAJÍCÍ A NÁSLEDUJÍCÍ KALENDÁŘNÍ ROK (ČL. 69 ODST. 10)

PŘÍLOHA IX

KOMUNIKACE A ZVIDITELŇOVÁNÍ – ČLÁNKY 47, 49 A 50

PŘÍLOHA X

PRVKY DOHOD O FINANCOVÁNÍ A STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ – ČL. 59 ODST. 1 A 5

PŘÍLOHA XI

KLÍČOVÉ POŽADAVKY NA SYSTÉMY ŘÍZENÍ A KONTROLY A JEJICH KLASIFIKACE – ČL. 69 ODST. 1

PŘÍLOHA XII

PODROBNÁ PRAVIDLA A ŠABLONA PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O NESROVNALOSTECH – ČL. 69 ODST. 2

PŘÍLOHA XIII

PRVKY AUDITNÍ STOPY – ČL. 69 ODST. 6

PŘÍLOHA XIV

SYSTÉMY PRO ELEKTRONICKOU VÝMĚNU DAT MEZI PROGRAMOVÝMI ORGÁNY A PŘÍJEMCI – ČL. 69 ODST. 8

PŘÍLOHA XV

SFC2021: SYSTÉM PRO ELEKTRONICKOU VÝMĚNU DAT MEZI ČLENSKÝMI STÁTY A KOMISÍ – ČL. 69 ODST. 9

PŘÍLOHA XVI

ŠABLONA PRO POPIS SYSTÉMU ŘÍZENÍ A KONTROLY – ČL. 69 ODST. 11

PŘÍLOHA XVII

ÚDAJE, KTERÉ SE MAJÍ ZAZNAMENÁVAT A UCHOVÁVAT ELEKTRONICKY O KAŽDÉ OPERACI – ČL. 72 ODST. 1 PÍSM. E)

PŘÍLOHA XVIII

ŠABLONA PROHLÁŠENÍ ŘÍDÍCÍHO SUBJEKTU – ČL. 74 ODST. 1 PÍSM. F)

PŘÍLOHA XIX

ŠABLONA PRO VÝROČNÍ VÝROK AUDITORA – ČL. 77 ODST. 3 PÍSM. A)

PŘÍLOHA XX

ŠABLONA PRO VÝROČNÍ KONTROLNÍ ZPRÁVU – ČL. 77 ODST. 3 PÍSM. B)

PŘÍLOHA XXI

ŠABLONA PRO VÝROČNÍ ZPRÁVY O AUDITU – ČL. 81 ODST. 5

PŘÍLOHA XXII

ŠABLONA PRO STRATEGII AUDITU – ČLÁNEK 78

PŘÍLOHA XXIII

ŠABLONA PRO ŽÁDOSTI O PLATBU – ČL. 91 ODST. 3

PŘÍLOHA XXIV

ŠABLONA PRO ÚČETNÍ ZÁVĚRKU – ČL. 98 ODST. 1 PÍSM. A)

PŘÍLOHA XXV

STANOVENÍ VÝŠE FINANČNÍCH OPRAV: PAUŠÁLNÍ A EXTRAPOLOVANÉ FINANČNÍ OPRAVY – ČL. 104 ODST. 1

PŘÍLOHA XXVI

METODIKA PŘIDĚLOVÁNÍ CELKOVÝCH ZDROJŮ NA ČLENSKÝ STÁT – ČL. 109 ODST. 2

HLAVA I

CÍLE A OBECNÁ PRAVIDLA PODPORY

KAPITOLA I

Předmět, definice a obecná pravidla

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví:

a)

finanční pravidla pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond plus (ESF+), Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci (FST), Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF), Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI) (společně dále jen „fondy“);

b)

společná ustanovení pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti, FST a ENRAF.

2.   Toto nařízení se nepoužije na složku ESF+ Zaměstnanost a sociální inovace ani na složky ENRAF, AMIF, ISF a BMVI s přímým nebo nepřímým řízením, s výjimkou technické pomoci z podnětu Komise.

3.   Články 5, 14, 19, 28 až 34 a 108 až 112 se nepoužijí na AMIF, ISF ani BMVI.

4.   Články 108 až 112 se nepoužijí na ENRAF.

5.   Články 14, 15, 18, 19, 21 až 27 a 37 až 42, čl. 43 odst. 1 až 4, články 44 a 50, čl. 55 odst. 1 a články 73, 77, 80 a 83 až 85 se nepoužijí na programy Interreg.

6.   Níže uvedená nařízení pro jednotlivé fondy mohou stanovit pravidla doplňující toto nařízení, která nesmí být v rozporu s tímto nařízením:

a)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (33) (dále jen „nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti“);

b)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (34) (dále jen „nařízení o ESF+“);

c)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (35) (dále jen „nařízení o Interreg“);

d)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (36) (dále jen „nařízení o FST“)

e)

nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004 (dále jen „nařízení o ENRAF“);

f)

nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond (dále jen „nařízení o AMIF“);

g)

nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost (dále jen „nařízení o ISF“);

h)

nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nařízení o BMVI“).

V případě pochybnosti, zda použít toto nařízení nebo nařízení pro jednotlivé fondy, má přednost toto nařízení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„příslušnými doporučeními pro jednotlivé země“ doporučení Rady přijatá v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU v souvislosti se strukturálními problémy, jakož i doplňková doporučení Komise vydaná v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2018/1999, která je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic, jež spadají do oblasti působnosti fondů, jak je uvedeno v nařízeních pro jednotlivé fondy;

2)

„základní podmínkou“ nezbytný předpoklad pro účinné a efektivní plnění specifických cílů;

3)

„použitelným právem“ právo Unie a vnitrostátní právo související s jeho uplatňováním;

4)

„operací“:

a)

projekt, smlouva, akce nebo skupina projektů, které byly vybrány v rámci dotčených programů;

b)

v souvislosti s finančními nástroji příspěvek z programu na finanční nástroj a následná finanční podpora, kterou tento finanční nástroj poskytuje konečným příjemcům;

5)

„operací strategického významu“ operace, která významným způsobem přispívá k dosažení cílů programu a která je předmětem zvláštních monitorovacích a komunikačních opatření;

6)

„prioritou“ v souvislosti s AMIF, ISF a BMVI specifický cíl;

7)

„prioritou“ v souvislosti s ENRAF pouze pro účely hlavy VII specifický cíl;

8)

„zprostředkujícím subjektem“ jakýkoli veřejný nebo soukromý subjekt, za jehož činnost odpovídá řídící orgán, nebo který z pověření takového orgánu vykonává funkce nebo úkoly;

9)

„příjemcem“:

a)

veřejný nebo soukromý subjekt, s právní subjektivitou nebo bez ní, popřípadě fyzická osoba, odpovědné za zahájení nebo za zahájení a provádění operací;

b)

v souvislosti s partnerstvím veřejného a soukromého sektoru (PPP) veřejný subjekt, který zahájí operaci prováděnou v partnerství veřejného a soukromého sektoru, nebo soukromý partner vybraný pro její provádění;

c)

v souvislosti s režimy státní podpory podnik, který získá podporu;

d)

v souvislosti s podporou de minimis poskytovanou v souladu s nařízeními Komise (EU) č. 1407/2013 (37) nebo (EU) č. 717/2014 (38) může členský stát rozhodnout, že příjemcem pro účely tohoto nařízení je subjekt poskytující uvedenou podporu, pokud je odpovědný za zahájení nebo za zahájení a provádění operace;

e)

v souvislosti s finančními nástroji subjekt, který provádí holdingový fond, nebo, pokud není zavedena struktura holdingového fondu, subjekt, který provádí zvláštní fond, nebo, pokud finanční nástroj spravuje řídící orgán, samotný řídící orgán;

10)

„fondem malých projektů“ operace v programu Interreg, jejímž cílem je výběr a provádění projektů omezeného finančního objemu, včetně akcí na podporu kontaktů mezi lidmi;

11)

„cílem“ předem dohodnutá hodnota, které má být dosaženo do konce období způsobilosti ve vztahu k ukazateli zahrnutému do specifického cíle;

12)

„milníkem“ průběžná hodnota, které má být dosaženo v daný okamžik během období způsobilosti ve vztahu k ukazateli výstupů zahrnutému do specifického cíle;

13)

„ukazatelem výstupů“ ukazatel, který měří konkrétní výstupy intervence;

14)

„ukazatelem výsledků“ ukazatel, který měří účinky podporovaných intervencí, se zvláštním zřetelem na přímé adresáty, cílovou populaci nebo uživatele infrastruktury;

15)

„operací prováděnou v partnerství veřejného a soukromého sektoru“ operace, která se provádí v rámci partnerství mezi veřejnými orgány a soukromým sektorem v souladu s dohodou o partnerství veřejného a soukromého sektoru a jejímž cílem je poskytovat veřejné služby prostřednictvím sdílení rizik na základě sdílení odborných znalostí soukromého sektoru nebo poskytování dalších zdrojů kapitálu nebo obojího;

16)

„finančním nástrojem“ forma podpory poskytovaná na základě struktury, jejímž prostřednictvím jsou finanční produkty poskytovány konečným příjemcům;

17)

„finančním produktem“ kapitálové nebo kvazikapitálové investice, půjčky a záruky ve smyslu článku 2 finančního nařízení;

18)

„konečným příjemcem“ právnická nebo fyzická osoba, která získá podporu z fondů prostřednictvím příjemce fondu malých projektů nebo z finančního nástroje;

19)

„příspěvkem z programu“ podpora finančního nástroje z fondů a vnitrostátního veřejného a případně soukromého spolufinancování;

20)

„holdingovým fondem“ fond zřízený na základě pravomoci řídícího orgánu v rámci jednoho nebo několika programů za účelem provádění jednoho nebo více zvláštních fondů;

21)

„zvláštním fondem“ fond, jehož prostřednictvím řídící orgán nebo holdingový fond poskytují finanční produkty konečným příjemcům;

22)

„subjektem provádějícím finanční nástroj“ subjekt, který se řídí veřejným nebo soukromým právem a vykonává úkoly holdingového fondu nebo zvláštního fondu;

23)

„aktivačním účinkem“ podíl objemu návratného financování poskytnutého konečným příjemcům a výše příspěvku z fondů;

24)

„multiplikačním poměrem“ v souvislosti se záručními nástroji poměr, stanovený na základě obezřetného předběžného posouzení rizik každého nabízeného záručního produktu, mezi hodnotou vyplacených podkladových nových půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic a částkou vyčleněné z příspěvku z programu pro účely záručních dohod na očekávané i neočekávané ztráty z těchto nových půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic;

25)

„náklady na správu“ přímé či nepřímé náklady na provádění finančních nástrojů, hrazené na základě předloženého výdajového dokladu;

26)

„poplatky za správu“ cena poskytnutých služeb stanovená dohodou o financování uzavřenou mezi řídícím orgánem a subjektem provádějícím holdingový fond nebo zvláštní fond a případně mezi subjektem provádějícím holdingový fond a subjektem provádějícím zvláštní fond;

27)

„přemístěním“ převedení stejné nebo podobné činnosti nebo její části ve smyslu čl. 2 bodu 61a) nařízení (EU) č. 651/2014;

28)

„příspěvkem z veřejných zdrojů“ jakýkoli příspěvek na financování operací, jehož zdrojem je rozpočet celostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy nebo jakéhokoli evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) zřízeného podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 (39), rozpočet Unie, který je vyčleněn pro fondy, rozpočet veřejnoprávních subjektů nebo rozpočet sdružení orgánů veřejné správy nebo veřejnoprávních subjektů a který může, pro účely stanovení podílu spolufinancování pro programy nebo priority ESF+, zahrnovat případné finanční zdroje, jimiž kolektivně přispívají zaměstnavatelé a pracovníci;

29)

„účetním rokem“ období od 1. července do 30. června následujícího roku, s výjimkou prvního účetního roku programového období, kterým se rozumí období od počátečního dne způsobilosti výdajů do 30. června 2022; v případě posledního účetního roku se jím rozumí období od 1. července 2029 do 30. června 2030;

30)

„hospodářským subjektem“ jakákoli fyzická či právnická osoba nebo jiný subjekt, které se podílejí na provádění fondů, s výjimkou členského státu při výkonu veřejné moci;

31)

„nesrovnalostí“ jakékoli porušení použitelného práva, které vyplývá z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu a v jehož důsledku je nebo by mohl být poškozen rozpočet Unie tím, že by byl z uvedeného rozpočtu uhrazen neoprávněný výdaj;

32)

„závažným nedostatkem“ nedostatek v účinném fungování systému řízení a kontroly programu, který vyžaduje podstatné vylepšení tohoto systému a u kterého je kterýkoli z klíčových požadavků 2, 4, 5, 9, 12, 13 a 15 uvedených v příloze X nebo dva či více ostatních klíčových požadavků hodnocen v kategorii 3 a 4 uvedené přílohy;

33)

„systémovou nesrovnalostí“ jakákoli nesrovnalost, jež se může opakovat, u níž je vysoká pravděpodobnost, že se bude vyskytovat u podobných typů operací, a která je důsledkem závažného nedostatku, včetně nezavedení odpovídajících postupů v souladu s tímto nařízením a pravidly pro daný fond;

34)

„celkovými chybami“ součet projektovaných náhodných chyb a pokud je to relevantní součet vymezených systémových chyb a neopravených neobvyklých chyb;

35)

„celkovou chybovostí“ celkové chyby vydělené základním souborem pro audit;

36)

„zbytkovou chybovostí“ celkové chyby po odečtení finančních oprav uplatněných členským státem, jejichž záměrem je snížit rizika zjištěná auditním orgánem vydělené výdaji, které mají být vykázány v účetní závěrce;

37)

„dokončenou operací“ operace, která je fyzicky dokončena nebo zcela provedena a v souvislosti s níž příjemci provedli všechny příslušné platby a byl jim vyplacen odpovídající příspěvek z veřejných zdrojů;

38)

„jednotkou vzorku“ jedna z jednotek, na které je základní soubor pro audit rozdělen pro účely výběru vzorku; může jít o operaci, projekt v rámci operace nebo žádost o platbu od příjemce;

39)

„účelově vázaným účtem“ v případě operace prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru bankovní účet podle písemné dohody mezi veřejným subjektem, který je příjemcem, a soukromým partnerem schváleným řídícím orgánem nebo zprostředkujícím subjektem použitý pro platby během období způsobilosti nebo po jeho uplynutí;

40)

„účastníkem“ fyzická osoba, která má z operace přímý prospěch, ale není odpovědná za zahájení nebo za zahájení a provádění operace a která v souvislosti s ENRAF není příjemcem finanční podpory;

41)

„energetickou účinností v první řadě“ v energetickém plánování a v politických a investičních rozhodnutích co největší zohledňování alternativních nákladově efektivních opatření v oblasti energetické účinnosti s cílem zefektivnit poptávku po energii a zásobování energií, zejména prostřednictvím nákladově efektivních úspor energie v konečné spotřebě, iniciativ zaměřených na snížení poptávky a účinnější přeměny, přenosu a distribuce energie, při současném dosahování cílů oněch rozhodnutí;

42)

„zajištěním odolnosti vůči změně klimatu“ proces, který má zabránit tomu, aby byla infrastruktura zranitelná z hlediska potenciálních dlouhodobých důsledků změny klimatu, a zároveň zajistit, aby byla dodržována zásada „energetická účinnost v první řadě“ a aby úroveň emisí skleníkových plynů, které při projektu vzniknou, byla v souladu s cílem klimatické neutrality do roku 2050;

43)

„podmíněnými granty“ kategorie grantu, která podléhá určitým podmínkám spojeným se splacením podpory;

44)

„EIB“ Evropská investiční banka, Evropský investiční fond nebo jakákoli dceřiná společnost Evropské investiční banky;

45)

„pečetí excelence“ značka kvality udělená Komisí návrhu, která dokládá, že návrh, který byl posouzen ve výzvě k podávání návrhů v rámci nástroje Unie a u nějž se má za to, že splňuje minimální požadavky na kvalitu stanovené v daném nástroji Unie, avšak nemohly být financovány z důvodu nedostatku dostupných rozpočtových prostředků na tuto výzvu k podávání návrhů, může získat podporu z jiných unijních nebo vnitrostátních zdrojů financování.

Článek 3

Výpočet lhůt pro činnost Komise

Pokud je pro činnost Komise stanovena lhůta, začíná tato lhůta běžet v okamžiku, kdy členský stát předloží všechny informace podle požadavků stanovených v tomto nařízení nebo nařízeních pro jednotlivé fondy.

Tato lhůta se přerušuje ode dne následujícího po dni, kdy Komise zašle členskému státu své připomínky nebo žádost o revidované dokumenty, do dne, kdy členský stát Komisi odpoví.

Článek 4

Zpracování a ochrana osobních údajů

Členské státy a Komise mohou zpracovávat osobní údaje pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely plnění jejich příslušných povinností podle tohoto nařízení, zejména pro účely monitorování, podávání zpráv, komunikace, zveřejňování, hodnocení, finančního řízení, kontrol a auditů a případně pro určení způsobilosti účastníků. Osobní údaje se zpracovávají v souladu s nařízením (EU) 2016/679 nebo případně nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (40).

KAPITOLA II

Cíle politiky a zásady podpory fondů

Článek 5

Cíle politiky

1.   EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti a ENRAF podporují tyto cíle politiky:

a)

konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálního propojení IKT;

b)

zelenější, nízkouhlíkový přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelné městské mobility;

c)

propojenější Evropa díky zvyšování mobility;

d)

sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv;

e)

Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje všech druhů území a místních iniciativ.

FST podporuje specifický cíl, kterým je umožnit regionům a lidem řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady a dopady v oblasti zaměstnanosti zapříčiněné transformací, která je zaměřena na dosažení cíle Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a na přechod na klimaticky neutrální ekonomiku Unie do roku 2050 na základě Pařížské dohody.

Ustanovení odst. 1 prvního pododstavce tohoto článku se nepoužije na zdroje z EFRR a ESF+, které jsou převedeny do FST v souladu s článkem 27.

2.   EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a FST přispívají k činnostem Unie, které vedou k posilování její hospodářské, sociální a územní soudržnosti v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování EU, a to na základě plnění těchto cílů:

a)

cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ v členských státech a regionech, který má být podporován z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST, a

b)

cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“, který má být podporován z EFRR.

3.   Členské státy a Komise podporují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi fondy a jinými nástroji a finančními prostředky Unie. Optimalizují mechanismy koordinace mezi odpovědnými subjekty s cílem zabránění zdvojování činností během plánování a provádění. Při programování a provádění fondů tak členské státy a Komise zohledňují rovněž příslušná doporučení pro jednotlivé země.

Článek 6

Cíle v oblasti klimatu a mechanismus pro přizpůsobení se změně klimatu

1.   Členské státy poskytují informace o podpoře plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu s použitím metodiky založené na typech intervence v závislosti na daném fondu. Tato metodika spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. V případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti jsou koeficienty přiděleny dimenzím a kódům pro typy intervencí stanoveným v příloze I. EFRR přispívá 30 % a Fond soudržnosti 37 % příspěvku Unie na podporované výdaje k dosažení cílů v oblasti klimatu, které jsou stanoveny pro rozpočet Unie.

2.   Cíl příspěvku v oblasti klimatu pro každý členský stát se stanoví jako procentní podíl jeho celkového přídělu z EFRR a Fondu soudržnosti a zahrne se do programů na základě typů intervencí a orientačního rozdělení finančních prostředků podle čl. 22 odst. 3 písm. d) bodu viii). Předběžný cíl příspěvku v oblasti klimatu se stanoví v dohodě o partnerství v souladu s čl. 11 odst. 1.

3.   Členský stát a Komise pravidelně sledují dodržování cílů příspěvku v oblasti klimatu, a to na základě celkových způsobilých výdajů, které příjemci vykázali řídícímu orgánu, v členění podle typů intervencí v souladu s článkem 42 a na základě údajů předložených členským státem. Pokud z uvedeného sledování vyplyne nedostatečný pokrok při dosahování cíle příspěvku v oblasti klimatu, dohodnou se daný členský stát a Komise během výročního přezkumného jednání na nápravných opatřeních.

4.   Pokud není do 31. prosince 2024 dosaženo dostatečného pokroku k dosažení cíle příspěvku v oblasti klimatu na vnitrostátní úrovni, zohlední členský stát tuto skutečnost ve svém přezkumu v polovině období v souladu s čl. 18 odst. 1.

Článek 7

Sdílené řízení

1.   Členské státy a Komise plní rozpočet Unie přidělený fondům ve sdíleném řízení v souladu s článkem 63 finančního nařízení. Členské státy připravují a provádějí programy na vhodné územní úrovni v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem.

2.   Částku podpory z Fondu soudržnosti převedenou na Nástroj pro propojení Evropy, Evropskou městskou iniciativu, meziregionální investiční inovace, částku podpory převedenou z ESF+ na nadnárodní spolupráci, částky přidělené na Program InvestEU a technickou pomoc z podnětu Komise však Komise provádí v přímém nebo nepřímém řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) a c) finančního nařízení.

3.   Komise může po dohodě s příslušným členským státem a regiony provádět spolupráci s nejvzdálenějšími regiony v rámci cíle „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ v nepřímém řízení.

Článek 8

Partnerství a víceúrovňová správa

1.   V souvislosti s dohodou o partnerství a s každým programem každý členský stát navazuje a provádí komplexní partnerskou spolupráci v souladu se svým institucionálním a právním rámcem a s přihlédnutím ke zvláštnostem fondů. Partnerská spolupráce zahrnuje minimálně tyto partnery:

a)

regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné správy;

b)

hospodářské a sociální partnery;

c)

příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, například partnery v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty zodpovědné za prosazování sociálního začlenění, základních práv, práv osob se zdravotním postižením, genderové rovnosti a nediskriminace;

d)

výzkumné organizace a univerzity, je-li to relevantní.

2.   Partnerská spolupráce navázaná podle odstavce 1 tohoto článku funguje v souladu se zásadou víceúrovňové správy a v souladu s přístupem zdola nahoru. Členský stát zapojí partnery uvedené v odstavci 1 do přípravy dohod o partnerství a po celou dobu přípravy, provádění a hodnocení programů, a to i prostřednictvím účasti v monitorovacích výborech podle článku 39.

V této souvislosti členské státy přidělí v relevantních případech odpovídající podíl zdrojů z fondů na budování správních kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti.

3.   V případě programů Interreg zahrnuje partnerská spolupráce partnery ze všech zúčastněných členských států.

4.   Partnerská spolupráce se navazuje a provádí v souladu s evropským kodexem chování pro partnerskou spolupráci zavedeným nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014.

5.   Nejméně jednou za rok uspořádá Komise s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie, konzultace ohledně provádění programů a informuje o jejich výsledku Evropský parlament a Radu.

Článek 9

Horizontální zásady

1.   Při provádění fondů zajistí členské státy a Komise dodržování základních práv a soulad s Listinou základních práv Evropské unie.

2.   Členské státy a Komise zajistí, aby byly zohledňovány a prosazovány genderová rovnost, uplatňování hlediska genderové rovnosti a začleňování genderového hlediska do všech programů v průběhu jejich přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení.

3.   Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření, aby během přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení programů nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Po celou dobu přípravy a provádění programů je zejména třeba zohlednit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

4.   Cíle fondů jsou naplňovány v souladu s cílem podpory udržitelného rozvoje podle ustanovení článku 11 Smlouvy o fungování EU s přihlédnutím k cílům OSN pro udržitelný rozvoj, Pařížské dohodě a zásadě „významně nepoškozovat“.

Cíle fondů jsou naplňovány v plném souladu s acquis Unie v oblasti životního prostředí.

HLAVA II

STRATEGICKÝ PŘÍSTUP

KAPITOLA I

Dohoda o partnerství

Článek 10

Příprava a předložení dohody o partnerství

1.   Každý členský stát připraví dohodu o partnerství, která stanoví strategické směry pro programování a opatření pro účinné a efektivní využívání EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

2.   Dohoda o partnerství je vypracována v souladu s evropským kodexem chování pro partnerskou spolupráci. Pokud členský stát stanoví komplexní partnerskou spolupráci již během přípravy svých programů, je tento požadavek považován za splněný.

3.   Členský stát předloží dohodu o partnerství Komisi před předložením prvního programu nebo současně s ním.

4.   Dohodu o partnerství lze předložit společně s příslušným ročním národním programem reforem a integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu.

5.   Dohoda o partnerství je strategickým a stručným dokumentem. Má nejvýše 35 stran, pokud se členský stát z vlastní iniciativy nerozhodne dokument rozšířit.

6.   Členský stát vypracuje dohodu o partnerství podle šablony stanovené v příloze II. Dohodu o partnerství může členský stát začlenit do jednoho ze svých programů.

7.   Programy Interreg lze Komisi předkládat před předložením dohody o partnerství.

8.   EIB se může na žádost dotčeného členského státu podílet na přípravě dohody o partnerství, jakož i na činnostech souvisejících s přípravou operací, finančních nástrojů a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem.

Článek 11

Obsah dohody o partnerství

1.   Dohoda o partnerství obsahuje tyto prvky:

a)

vybrané cíle politiky a specifický cíl FST s uvedením fondů, na něž se vztahuje dohoda o partnerství, a programů, jejichž prostřednictvím se budou tyto cíle provádět, a jejich odůvodnění, přičemž se zohlední příslušná doporučení pro jednotlivé země, integrovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, zásady evropského pilíře sociálních práv a případně regionální výzvy;

b)

pro každý z vybraných cílů politiky pro specifický cíl FST:

i)

souhrn rozhodnutí v oblasti politiky a očekávaných hlavních výsledků pro každý z fondů zahrnutých v dohodě o partnerství;

ii)

koordinaci, vymezení a doplňkovost mezi fondy a případně i koordinaci mezi národními a regionálními programy;

iii)

doplňkovost a synergie mezi fondy zahrnutými v dohodě o partnerství, AMIF, ISF, BMVI a jinými nástroji Unie, včetně strategických integrovaných projektů a strategických projektů na ochranu přírody programu LIFE a případně projektů financovaných z Horizontu Evropa;

c)

předběžný finanční příděl z každého fondu zahrnutého v dohodě o partnerství podle cílů politiky na vnitrostátní a případně regionální úrovni v souladu s pravidly pro jednotlivé fondy týkajícími se tematického zaměření a předběžný finanční příděl na specifický cíl FST, včetně veškerých zdrojů z EFRR a ESF+, které mají být do FST převedeny v souladu s článkem 27;

d)

předběžný cíl příspěvku v oblasti klimatu v souladu s čl. 6 odst. 2;

e)

v příslušném případě rozdělení finančních zdrojů podle kategorií regionu v souladu s čl. 108 odst. 2 a výše přidělených prostředků, jejichž převod se navrhuje podle článků 26 a 111 včetně zdůvodnění takových převodů;

f)

pro účely technické pomoci rozhodnutí členského státu o formě příspěvku Unie podle čl. 36 odst. 3 a případně předběžný finanční příděl z každého fondu zahrnutého do dohody o partnerství na vnitrostátní úrovni a rozdělení finančních zdrojů podle jednotlivých programů a kategorií regionů;

g)

výše příspěvků do Programu InvestEU podle jednotlivých fondů a případně kategorií regionů;

h)

seznam plánovaných programů v rámci fondů zahrnutých do dohody o partnerství s příslušnými předběžnými finančními příděly podle jednotlivých fondů a s odpovídajícím národním příspěvkem případně podle kategorií regionu;

i)

souhrn opatření, která má dotčený členský stát v úmyslu přijmout za účelem posílení vlastních administrativních kapacit potřebných k provádění fondů zahrnutých v dohodě o partnerství;

j)

případně integrovaný přístup k řešení demografických problémů regionů nebo specifických potřeb regionů a oblastí.

Pokud jde o cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“, obsahuje dohoda o partnerství pouze seznam plánovaných programů.

2.   Dohoda o partnerství může rovněž obsahovat přehled posouzení toho, jak jsou plněny příslušné základní podmínky podle článku 15 a příloh III a IV.

Článek 12

Schválení dohody o partnerství

1.   Komise posoudí dohodu o partnerství a její soulad s tímto nařízením a s pravidly pro daný fond s ohledem na zásadu proporcionality, přičemž se zohlední strategická povaha dokumentu, počet zahrnutých programů a celková výše zdrojů přidělených dotčenému členskému státu. Komise ve svém posouzení zejména zohlední, jak hodlá členský stát řešit příslušná doporučení pro jednotlivé země, integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, jakož i evropský pilíř sociálních práv.

2.   Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení dohody o partnerství členským státem.

3.   Členský stát přezkoumá dohodu o partnerství s přihlédnutím k připomínkám Komise.

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení dohody o partnerství nejpozději do čtyř měsíců ode dne jejího předložení dotčeným členským státem.

5.   Je-li dohoda o partnerství zahrnuta do programu podle čl. 10 odst. 6, přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu jediné rozhodnutí o schválení dohody o partnerství a uvedeného programu nejpozději do šesti měsíců ode dne prvního předložení uvedeného programu dotčeným členským státem.

Článek 13

Změna dohody o partnerství

1.   Do 31. března 2025 může členský stát Komisi předložit pozměněnou dohodu o partnerství s ohledem na výsledek přezkumu v polovině období.

2.   Komise změnu posoudí a může vznést připomínky do tří měsíců od předložení pozměněné dohody o partnerství.

3.   Členský stát přezkoumá pozměněnou dohodu o partnerství s přihlédnutím k připomínkám Komise.

4.   Komise schválí změnu dohody o partnerství nejpozději do šesti měsíců od jejího předložení členským státem.

Článek 14

Použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU

1.   Členské státy mohou v dohodě o partnerství přidělit částku ve výši až 2 % původního vnitrostátního přídělu pro EFRR, ESF+, Fond soudržnosti a ENRAF, kterou se má přispět do Programu InvestEU a která má být poskytnuta prostřednictvím záruky EU a Poradenského centra InvestEU v souladu s článkem 10 nařízení o InvestEU. Členské státy mohou se souhlasem dotčeného řídícího orgánu dále přidělit částku ve výši až 3 % původního vnitrostátního přídělu z každého z těchto fondů po 1. lednu 2023 prostřednictvím jedné nebo více žádostí o změnu programu.

Tyto částky přispívají k dosažení cílů politiky zvolených v dohodě o partnerství nebo v programu a především podporují investice v kategorii přispívajících regionů.

Tyto příspěvky se využívají v souladu s pravidly stanovenými v nařízení o InvestEU a nepředstavují převody zdrojů podle článku 26.

2.   Členské státy stanoví celkovou výši příspěvků pro každý rok podle fondu a případně podle kategorie regionu. V rámci dohody o partnerství mohou být přiděleny zdroje pro běžný kalendářní rok a pro budoucí kalendářní roky. Pokud členský stát požaduje změnu programu, mohou být přiděleny pouze zdroje pro budoucí kalendářní roky.

3.   Částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku se použijí k tvorbě rezerv části záruky EU v rámci složky pro členský stát a pro Poradenské centrum InvestEU po uzavření dohody o příspěvcích podle čl. 10 odst. 3 nařízení o InvestEU. Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých dohod o příspěvcích může v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 uskutečňovat Komise v ročních splátkách.

4.   Bez ohledu na článek 12 finančního nařízení platí, že pokud dohoda o příspěvcích podle čl. 10 odst. 2 nařízení o InvestEU nebyla uzavřena do čtyř měsíců od rozhodnutí Komise o schválení dohody o partnerství pro částku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku přidělenou v dohodě o partnerství, přidělí se odpovídající částka na žádost členského státu na program nebo programy v rámci přispívajícího fondu a případně kategorie regionu..

Dohoda o příspěvcích pro částky uvedené v odstavci 1 vyčleněné v žádosti o změnu programu se uzavře souběžně s přijetím rozhodnutí o změně programu.

5.   Není-li v souladu s čl. 10 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení o InvestEU do devíti měsíců od uzavření dohody o příspěvcích uzavřena záruční dohoda, dohoda o příspěvcích po vzájemné dohodě ukončí nebo prodlouží.

Pokud je účast členského státu ve Fondu InvestEU ukončena, příslušné částky vložené do společného rezervního fondu k tvorbě rezerv se vrátí zpět jako vnitřní účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Dotčený členský stát podá žádost o jednu nebo více změn programu za účelem využití vrácených částek a částek přidělených na budoucí kalendářní roky podle odstavce 2 tohoto článku. Ukončení dohody o příspěvcích nebo její změna se uzavře současně s přijetím rozhodnutí o změně dotčeného programu nebo programů.

6.   Není-li, v souladu s čl. 10 odst. 4 třetím pododstavcem nařízení o InvestEU, záruční dohoda řádně provedena do čtyř let od jejího uzavření, dohoda o příspěvcích se pozmění. Členský stát může požadovat, aby se k částkám, kterými se přispělo na záruku EU podle odstavce 1 tohoto článku a které jsou vázané v záruční dohodě, ale nepokrývají příslušné půjčky, kapitálové investice ani jiné rizikové nástroje, přistupovalo v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

7.   Zdroje vytvořené z částek nebo připsatelné částkám, které se přispěly na záruku EU, se zpřístupní členskému státu v souladu s čl. 10 odst. 5 písm. a) nařízení o InvestEU a použijí se na podporu v rámci stejného cíle nebo stejných cílů ve formě finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk.

8.   U částek, které mají být v programu opětovně použity v souladu s odstavci 4, 5 a 6 tohoto článku, začíná lhůta pro zrušení přidělení prostředků na závazek podle čl. 105 odst. 1 běžet v roce, v němž se přijmou odpovídající rozpočtové závazky.

KAPITOLA II

Základní podmínky a výkonnostní rámec

Článek 15

Základní podmínky

1.   Pro specifické cíle jsou v tomto nařízení stanoveny základní podmínky.

Příloha III stanoví horizontální základní podmínky vztahující se na všechny specifické cíle a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění.

Příloha IV stanoví tematické základní podmínky pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti a kritéria nezbytná pro posouzení jejich plnění.

Základní podmínka týkající se nástrojů a kapacity pro účinné uplatňování pravidel státní podpory se nevztahuje na programy podporované z AMIF, ISF nebo BMVI.

2.   Při přípravě programu nebo stanovení nového specifického cíle v rámci změny programu členský stát posoudí, zda jsou splněny základní podmínky, které souvisí s vybraným specifickým cílem. Základní podmínka je splněna, pokud jsou splněna všechna související kritéria. Členský stát v každém programu nebo ve změně programu uvede splněné i nesplněné základní podmínky, a pokud považuje základní podmínku za splněnou, poskytne odůvodnění.

3.   Pokud základní podmínka není v okamžiku schválení programu nebo změny programu splněna, informuje členský stát Komisi, jakmile považuje tuto základní podmínku za splněnou, a poskytne odůvodnění tohoto splnění.

4.   Komise co nejdříve a nejpozději do tří měsíců od obdržení informace uvedené v odstavci 3 provede posouzení a uvědomí členský stát, zda s členským státem souhlasí, pokud jde o splnění základní podmínky.

Pokud Komise s členským státem nesouhlasí, pokud jde o splnění základní podmínky, uvědomí o tom členský stát a poskytne své posouzení.

Pokud členský stát s posouzením Komise nesouhlasí, předloží své připomínky do jednoho měsíce a Komise postupuje podle prvního pododstavce.

Pokud členský stát přijme posouzení Komise, postupuje podle odstavce 3.

5.   Aniž je dotčen článek 105, výdaje související s operacemi týkajícími se specifického cíle mohou být zahrnuty do žádosti o platbu, avšak Komise je neproplatí, dokud nebyl členský stát Komisí vyrozuměn o splnění základní podmínky podle odst. 4 prvního pododstavce tohoto článku.

První pododstavec se nevztahuje na operace, které přispívají ke splnění odpovídající základní podmínky.

6.   Členský stát zajistí nepřetržité plnění a dodržování základních podmínek po celé programové období. Uvědomí Komisi o každé změně, jež má dopad na plnění základních podmínek.

Pokud se Komise domnívá, že základní podmínka již není splněna, uvědomí o tom členský stát a poskytne své posouzení. Následně se postupuje podle odst. 4 druhého a třetího pododstavce.

Pokud Komise dospěje k závěru, že nesplnění základní podmínky přetrvává, a aniž je dotčen článek 105, je možné na základě připomínek členského státu do žádostí o platbu zahrnout i výdaje související s daným specifickým cílem, avšak Komise je neproplatí, dokud nebyl členský stát Komisí vyrozuměn o splnění základní podmínky podle odst. 4 prvního pododstavce tohoto článku.

7.   Příloha IV se nepoužije na priority podporované z FST ani na žádné zdroje z EFRR a ESF+ převedené do FST v souladu s článkem 27.

Článek 16

Výkonnostní rámec

1.   Každý členský stát stanoví výkonnostní rámec, jenž umožní monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti programu v průběhu jeho provádění a přispěje k měření celkové výkonnosti fondů.

Výkonnostní rámec tvoří:

a)

ukazatele výstupů a výsledků související se specifickými cíli, které jsou stanoveny v nařízeních pro jednotlivé fondy a zvoleny pro daný program;

b)

milníky, kterých se má z hlediska ukazatelů výstupů dosáhnout do konce roku 2024, a

c)

cíle, kterých se má z hlediska ukazatelů výstupů a výsledků dosáhnout do konce roku 2029.

2.   Milníky a cíle se stanoví s ohledem na každý specifický cíl v rámci programu, s výjimkou technické pomoci a specifického cíle zaměřeného na materiální deprivaci stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+.

3.   Milníky a cíle umožňují Komisi a členskému státu měřit pokrok směrem k dosažení specifických cílů. Musí rovněž splňovat požadavky stanovené v čl. 33 odst. 3 finančního nařízení.

Článek 17

Metodika pro stanovení výkonnostního rámce

1.   Metodika pro stanovení výkonnostního rámce zahrnuje:

a)

kritéria uplatňovaná členským státem při výběru ukazatelů;

b)

použité údaje nebo podklady, zajištění kvality údajů a způsob výpočtu;

c)

faktory, které mohou ovlivnit dosažení milníků a cílů, a způsob jejich zohlednění.

2.   Členský stát tuto metodiku pro stanovení výkonnostního rámce na žádost zpřístupní Komisi.

Článek 18

Přezkum v polovině období a částka flexibility

1.   Členský stát přezkoumá všechny programy podporované z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST a zohlední při tom tyto prvky:

a)

nové problémy uvedené v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v roce 2024;

b)

případně pokrok při provádění integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu;

c)

pokrok při uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv;

d)

socioekonomickou situaci dotčeného členského státu nebo regionu se zvláštním důrazem na územní potřeby, s přihlédnutím k negativnímu vývoji v oblasti finanční, hospodářské nebo sociální;

e)

hlavní výsledky příslušných hodnocení;

f)

pokrok při dosahování milníků s přihlédnutím k významným potížím, které se při provádění programu vyskytly;

g)

v případě programů podporovaných z FST posouzení prováděné Komisí podle čl. 29 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/1999.

2.   Do 31. března 2025 předloží členský stát Komisi u každého programu posouzení týkající se výsledků přezkumu v polovině období, včetně návrhu na konečné přidělení částky flexibility uvedené v čl. 86 odst. 1 druhém pododstavci.

3.   Je-li to považováno za nezbytné v návaznosti na přezkum programu v polovině období nebo v případě nových problémů určených podle odst. 1 písm. a), předloží členský stát Komisi posouzení podle odstavce 2 společně s pozměněným programem.

Revidovaný program musí obsahovat:

a)

příděly finančních zdrojů podle priorit;

b)

revidované nebo nové cíle;

c)

částky, kterými se má přispět do Programu InvestEU podle jednotlivých fondů a případně podle kategorií regionů;

Komise schválí revidovaný program v souladu s článkem 24, včetně konečného přidělení částky flexibility.

4.   Má-li členský stát na základě přezkumu v polovině období za to, že program není třeba měnit, Komise buď:

a)

do tří měsíců od předložení posouzení uvedeného v odstavci 2 přijme rozhodnutí, kterým potvrdí konečné přidělení částky flexibility; nebo

b)

požádá členský stát do dvou měsíců od předložení posouzení uvedeného v odstavci 2, aby předložil pozměněný program v souladu s článkem 24.

5.   Dokud Komise nepřijme rozhodnutí potvrzující konečné přidělení částky flexibility, tato částka není k dispozici pro výběr operací.

6.   Do konce roku 2026 vypracuje Komise zprávu o výsledcích přezkumu v polovině období a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě.

KAPITOLA III

Opatření spojená s řádnou správou ekonomických záležitostí a s výjimečnými nebo neobvyklými okolnostmi

Článek 19

Opatření propojující účinnost fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí

1.   Komise může členský stát požádat, aby přezkoumal příslušné programy a navrhl jejich změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady.

Taková žádost může být učiněna z těchto důvodů:

a)

na podporu provádění příslušného doporučení pro jednotlivé země přijatého v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU a příslušného doporučení Rady přijatého v souladu s čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, které je určeno dotyčnému členskému státu;

b)

na podporu provádění příslušných doporučení Rady určených dotyčnému členskému státu, která byla přijata v souladu s čl. 7 odst. 2 nebo čl. 8 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (41), má-li se za to, že uvedené změny jsou nezbytné k nápravě makroekonomické nerovnováhy.

2.   Žádost Komise adresovaná členskému státu v souladu s odstavcem 1 musí být odůvodněná s odkazem na potřebu podporovat provádění příslušných doporučení a musí uvádět dotčené programy nebo priority a povahu očekávaných změn. Takovou žádost nelze učinit před rokem 2023 nebo po roce 2026 ani v souvislosti s týmž programem ve dvou po sobě následujících letech.

3.   Členský stát předloží svou odpověď na žádost uvedenou v odstavci 1 do dvou měsíců od jejího obdržení a uvede změny v příslušných programech, které považuje za nezbytné, důvody těchto změn, určí dotčené programy a popíše povahu navrhovaných změn a jejich očekávané účinky na provádění doporučení i na provádění fondů. Komise v případě potřeby sdělí své připomínky do jednoho měsíce od obdržení této odpovědi.

4.   Členský stát předloží návrh na změnu příslušných programů do dvou měsíců ode dne předložení odpovědi uvedené v odstavci 3.

5.   Pokud Komise žádné připomínky nesdělí nebo pokud je Komise přesvědčena, že připomínky byly řádně zohledněny, přijme rozhodnutí o schválení změn příslušných programů do čtyř měsíců od jejich předložení členským státem

6.   Pokud členský stát nepřijme účinná opatření v reakci na žádost učiněnou v souladu s odstavcem 1 ve lhůtách stanovených v odstavcích 3 a 4, může Komise do tří měsíců od sdělení svých připomínek podle odstavce 3 nebo od předložení návrhu členským státem podle odstavce 4 předložit Radě návrh, aby částečně nebo úplně pozastavila platby pro dotčené programy nebo priority. Komise v návrhu zdůvodní svůj závěr, že členský stát nepřijal účinná opatření. Při přípravě svého návrhu zohlední Komise všechny významné informace a řádně se zaměří na prvky a stanoviska zjištěné prostřednictvím strukturovaného dialogu podle odstavce 14.

Rada o tomto návrhu rozhodne prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se vztahuje pouze na žádosti o platbu předložené po dni přijetí tohoto prováděcího aktu.

7.   Komise podá Radě návrh, aby zcela nebo částečně pozastavila závazky nebo platby u jednoho nebo více programů členského státu, pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 nebo 11 Smlouvy o fungování EU rozhodne, že členský stát nepřijal účinná opatření k nápravě nadměrného schodku, ledaže stanoví, že došlo k prudkému hospodářskému propadu v eurozóně nebo v Unii jako celku ve smyslu čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (42).

8.   Komise může Radě podat návrh, aby zcela nebo částečně pozastavila závazky nebo platby u jednoho nebo více programů členského státu v těchto případech:

a)

pokud Rada v průběhu téhož postupu při nadměrné nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 s odůvodněním, že členský stát předložil nedostatečný plán nápravných opatření;

b)

pokud Rada v průběhu téhož postupu při nadměrné nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. 1176/2011, v nichž konstatuje, že členský stát neplní požadavky, jelikož nepřijal doporučená nápravná opatření;

c)

pokud Komise dospěje k závěru, že členský stát nepřijal opatření podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002 (43), a v důsledku toho rozhodne, že nepovolí vyplacení finanční pomoci přiznané tomuto členskému státu;

d)

pokud Rada rozhodne, že členský stát neplní makroekonomický ozdravný program uvedený v článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (44) nebo opatření požadovaná v rozhodnutí Rady přijatém v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

9.   Upřednostňuje se pozastavení závazků. Platby se pozastavují pouze v případě, kdy je žádoucí okamžité opatření, a v případě významného neplnění požadavků. Pozastavení plateb se vztahuje na žádosti o platbu předložené v souvislosti s dotčenými programy po dni přijetí rozhodnutí o pozastavení.

10.   Návrh rozhodnutí Komise o pozastavení závazků je považován za přijatý Radou, pokud Rada nerozhodne prostřednictvím prováděcího aktu o zamítnutí takového návrhu kvalifikovanou většinou do jednoho měsíce od předložení návrhu Komise.

Pozastavení závazků se vztahuje na závazky z fondů pro dotčený členský stát od 1. ledna roku následujícího po roku přijetí rozhodnutí o pozastavení závazků.

Rada přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o návrhu Komise uvedeném v odstavcích 7 a 8 týkajícím se pozastavení plateb.

11.   Rozsah a míra uplatněného pozastavení závazků nebo plateb jsou úměrné, respektují rovné zacházení s členskými státy a berou ohled na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu, zejména úroveň nezaměstnanosti, míru chudoby nebo sociálního vyloučení v dotčeném členském státě ve srovnání s průměrem Unie a dopad pozastavení na hospodářství dotčeného členského státu. Dopad pozastavení na programy, které mají zásadní význam pro řešení nepříznivých hospodářských či sociálních podmínek, je specifickým faktorem, který je třeba zohlednit.

12.   Úroveň pozastavení závazků dosahuje maximálně 25 % závazků týkajících se následujícího kalendářního roku u fondů, nebo 0,25 % nominálního HDP, podle toho, která hodnota je nižší, v kterémkoli z těchto případů:

a)

v prvním případě neplnění požadavků ohledně postupu při nadměrném schodku podle odstavce 7;

b)

v prvním případě neplnění požadavků ohledně plánu nápravných opatření v průběhu postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 8 písm. a);

c)

při neplnění doporučených nápravných opatření v průběhu postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 8 písm. b);

d)

v prvním případě neplnění podle odst. 8 písm. c) a d).

V případě přetrvávajícího neplnění může úroveň pozastavení závazků překročit maximální podíly stanovené v prvním pododstavci.

13.   Rada pozastavení závazků zruší na návrh Komise v těchto případech:

a)

pokud je postup při nadměrném schodku pozastaven v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 1467/97 nebo pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy o fungování EU rozhodla, že rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zruší;

b)

pokud Rada schválila plán nápravných opatření předložený dotčeným členským státem v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo pokud je postup při nadměrné nerovnováze dočasně pozastaven v souladu s čl. 10 odst. 5 uvedeného nařízení nebo pokud Rada postup při nadměrné nerovnováze v souladu s článkem 11 uvedeného nařízení uzavřela;

c)

pokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský stát přijal vhodná opatření podle nařízení (ES) č. 332/2002;

d)

pokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský stát přijal vhodná opatření k plnění makroekonomického ozdravného programu uvedeného v článku 7 nařízení Rady (EU) č. 472/2013 nebo opatření vyžadovaná rozhodnutím Rady přijatým v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Poté, co Rada pozastavení závazků zruší, Komise opětovně zapíše pozastavené závazky do rozpočtu v souladu s článkem 6 nařízení (EU, Euratom) 2020/2093.

Pozastavené závazky nelze opětovně zapsat do rozpočtu po roce 2027.

Lhůta pro zrušení přidělení prostředků na závazek v případě částek opětovně zapsaných do rozpočtu v souladu s článkem 105 začíná rokem, ve kterém je pozastavený závazek opětovně zapsán do rozpočtu.

Rozhodnutí o zrušení pozastavení plateb přijme Rada na návrh Komise, pokud jsou splněny příslušné podmínky stanovené v prvním pododstavci. Návrh Komise na rozhodnutí o zrušení pozastavení plateb se považuje za přijatý Radou, ledaže Rada do jednoho měsíce od předložení návrhu Komise rozhodne prostřednictvím prováděcího aktu, že tento návrh odmítá.

14.   Komise průběžně informuje Evropský parlament o provádění tohoto článku. Komise zejména neprodleně informuje Evropský parlament v případě, že některý členský stát splňuje jednu z podmínek uvedených v odstavci 6, 7 nebo 8, a sdělí mu podrobnosti o fondech a programech, u nichž by mohlo dojít k pozastavení.

Evropský parlament může Komisi vyzvat ke strukturovanému dialogu o uplatňování tohoto článku s ohledem na předávání informací uvedených v prvním pododstavci.

Komise předá návrh na pozastavení nebo návrh na zrušení tohoto pozastavení Evropskému parlamentu a Radě neprodleně po jeho přijetí. Evropský parlament může Komisi vyzvat, aby vysvětlila důvody pro svůj návrh.

15.   Do 31. prosince 2025 provede Komise přezkum uplatňování tohoto článku. Za tímto účelem připraví Komise zprávu, kterou předá Evropskému parlamentu a Radě, k níž případně připojí legislativní návrh.

16.   Pokud dojde k zásadním změnám sociální a hospodářské situace v Unii, může Komise předložit návrh na přezkum uplatňování tohoto článku, nebo může o předložení takového návrhu Komisi požádat Evropský parlament nebo Rada v souladu s články 225 nebo 241 Smlouvy o fungování EU.

17.   Tento článek se nepoužije na ESF+, AMIF, ISF, BMVI nebo na programy Interreg.

Článek 20

Dočasná opatření týkající se využívání fondů v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti

1.   Pokud Rada po dni 1. července 2021 uzná, že došlo k neobvyklé události, kterou jeden nebo více členských států nemohou ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo k závažnému hospodářskému útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 1 desátém pododstavci, čl. 6 odst. 3 čtvrtém pododstavci, čl. 9 odst. 1 desátém pododstavci a čl. 10 odst. 3 čtvrtém pododstavci nařízení (ES) č. 1466/97 (45), nebo že nastaly nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97, může Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí a na dobu nejvýše 18 měsíců přijmout jedno nebo více z následujících opatření, pokud jsou naprosto nezbytná pro reakci na takové výjimečné nebo neobvyklé okolnosti:

a)

na žádost jednoho nebo více dotčených členských států zvýšit průběžné platby o 10 procentních bodů nad použitelnou míru spolufinancování, která nepřekročí 100 %, odchylně od čl. 112 odst. 3 a 4 tohoto nařízení, jakož i od článku 40 nařízení o ENRAF, článku 15 nařízení o AMIF, článku 12 nařízení o ISF a článku 12 nařízení o BMVI;

b)

umožnit, aby orgány členského státu vybraly k podpoře operace, které byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před tím, než byla řídícímu orgánu řádně předložena žádost o financování v rámci programu, odchylně od čl. 63 odst. 6 a za předpokladu, že se daná operace uskuteční v reakci na výjimečné okolnosti;

c)

stanovit, že výdaje na operace v reakci na takové okolnosti mohou být způsobilé počínaje dnem, kdy Rada potvrdí, že uvedené okolností nastaly, odchylně od čl. 63 odst. 7;

d)

prodloužit lhůty pro předložení dokumentů a údajů Komisi až o tři měsíce, odchylně od čl. 41 odst. 6, čl. 42 odst. 1, čl. 44 odst. 2 a čl. 49 odst. 3 prvního pododstavce.

2.   Komise průběžně informuje Evropský parlament a Radu o provádění tohoto článku. Je-li splněna některá z podmínek stanovených v odstavci 1, informuje Komise neprodleně Evropský parlament a Radu o svém posouzení situace a zamýšlených následných opatřeních.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou Komisi vyzvat ke strukturovanému dialogu o uplatňování tohoto článku. Při posuzování situace a plánování následných opatření Komise náležitě zohlední postoje a názory zjištěné prostřednictvím strukturovaného dialogu.

4.   Pokud po uplynutí doby nepřevyšující 18 měsíců, jak je uvedeno v odstavci 1, přetrvávají zvláštní okolnosti, které vedly k přijetí těchto dočasných opatření, Komise situaci znovu posoudí a případně předloží legislativní návrh na změnu tohoto nařízení, který poskytne nezbytnou flexibilitu pro řešení těchto okolností.

5.   Komise o prováděcím rozhodnutí přijatém podle odstavce 1 neprodleně, nejpozději však do dvou pracovních dnů od jeho přijetí, informuje Evropský parlament a Radu.

HLAVA III

PROGRAMOVÁNÍ

KAPITOLA I

Obecná ustanovení o fondech

Článek 21

Příprava a předkládání programů

1.   Členské státy připraví ve spolupráci s partnery uvedenými v čl. 8 odst. 1 programy pro provádění fondů na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027..

2.   Členské státy předloží programy Komisi nejpozději do tří měsíců od předložení dohody o partnerství. V případě AMIF, ISF a BMVI předloží členské státy programy Komisi nejpozději do tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení nebo příslušného nařízení pro daný fond v platnost, podle toho, co nastane později.

3.   Členské státy připraví programy v souladu se šablonou programu uvedenou v příloze V.

V případě AMIF, ISF a BMVI připraví členské státy programy v souladu se šablonou uvedenou v příloze VI.

4.   Pokud je zpráva o vlivech na životní prostředí vypracována v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (46), zveřejní se na internetových stránkách programu uvedených v čl. 49 odst. 1 tohoto nařízení.

Článek 22

Obsah programů

1.   Každý program stanoví strategii toho, jakým způsobem přispívá k dosažení cílů politiky nebo specifického cíle FST, a způsoby komunikace o výsledcích programu.

2.   Program se skládá z jedné nebo více priorit. Každá priorita odpovídá jednomu cíli politiky, specifickému cíli FST nebo technické pomoci, pokud je uskutečňována podle čl. 36 odst. 4 nebo článku 37. Priorita může čerpat podporu z jednoho nebo více fondů, ledaže získá podporu z FST nebo se týká technické pomoci prováděné podle čl. 36 odst. 4 nebo článku 37. Priorita odpovídající jednomu z cílů politiky se skládá z jednoho nebo několika specifických cílů. Témuž cíli politiky nebo specifickému cíli FST může odpovídat více než jedna priorita.

V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI využívá program podporu z jednoho fondu a zahrnuje specifické cíle a technickou pomoc.

3.   Každý program stanoví:

a)

souhrn hlavních úkolů s přihlédnutím k:

i)

hospodářským, sociálním a územním rozdílům a nerovnostem, s výjimkou programů podporovaných z ENRAF;

ii)

selháním trhu;

iii)

investičním potřebám a doplňkovosti a synergiím s jinými formami podpory;

iv)

problémům zjištěným v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, v příslušných vnitrostátních nebo regionálních strategiích daného členského státu, včetně jeho integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a v souvislosti se zásadami evropského pilíře sociálních práv, a v případě AMIF, ISF a BMVI i v dalších relevantních doporučeních Unie určených členskému státu;

v)

úkolům v oblasti správních kapacit a správy a řízení a k opatřením vedoucím ke zjednodušení;

vi)

integrovanému přístupu k řešení demografických výzev, je-li to relevantní;

vii)

poučením vyvozeným z minulých zkušeností;

viii)

makroregionálním strategiím a strategiím pro přímořské oblasti, pokud se členské státy a regiony těchto strategií účastní;

ix)

v případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI, pokroku při provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů a k odůvodnění volby specifických cílů.

x)

v případě programů podporovaných z FST, problémům spojeným s transformací uvedeným v územních plánech spravedlivé transformace;

Ustanovení, bodů i), ii) a viii) se nepoužijí na programy podporované z AMIF, ISF a BMVI.

b)

odůvodnění vybraných cílů politiky, odpovídajících priorit, specifických cílů a forem podpory;

c)

specifické cíle pro každou prioritu, s výjimkou technické pomoci;

d)

pro každý specifický cíl:

i)

související druhy akcí a jejich očekávaný přínos k daným specifickým cílům a případně k makroregionálním strategiím, strategiím pro přímořské oblasti a k územním plánům spravedlivé transformace podporovaným z FST;

ii)

ukazatele výstupů a ukazatele výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

iii)

hlavní cílové skupiny;

iv)

akce zajišťující rovnost, začlenění a nediskriminaci;

v)

uvedení konkrétních cílových území, včetně plánovaného využití integrovaných územních investic, komunitně vedeného místního rozvoje či jiných územních nástrojů;

vi)

meziregionální, přeshraniční a nadnárodní akce s příjemci, kteří se nacházejí alespoň v jednom dalším členském státě nebo v příslušných případech mimo území Unie;

vii)

plánované využití finančních nástrojů;

viii)

typy intervencí a orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervencí;

ix)

v případě specifického cíle FST, odůvodnění částek převáděných ze zdrojů EFRR a ESF+ v souladu s článkem 27, jakož i jejich rozdělení podle kategorie regionu, se zohledněním typů plánovaných intervencí v souladu s územními plány spravedlivé transformace;

e)

pro každou prioritu v oblasti technické pomoci uskutečněné podle čl. 36 odst. 4:

i)

související druhy akcí;

ii)

ukazatele výstupů s odpovídajícími milníky a cíli;

iii)

hlavní cílové skupiny;

iv)

typy intervencí a orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervencí;

f)

plánované případné využití technické pomoci podle článku 37 a příslušné typy intervencí;

g)

plán financování obsahující:

i)

tabulku, ve které je uvedena celková výše finančních přídělů pro každý fond a případně pro každou kategorii regionu na celé programové období a podle jednotlivých let, včetně částek převedených podle článku 26 nebo 27;

ii)

pro programy podporované z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST tabulku, ve které je uvedena celková výše finančních přídělů pro každou prioritu podle fondu a případně podle kategorie regionu a příspěvek členského státu a informace o tom, zda jej tvoří veřejné a soukromé příspěvky, nebo obojí;

iii)

pro programy podporované z ENRAF tabulku, ve které je pro každý specifický cíl uvedena výše celkových finančních přídělů podpory z fondu a příspěvek členského státu;

iv)

pro programy podporované z AMIF, ISF a BMVI tabulku, ve které jsou uvedeny podle specifických cílů celkové finanční příděly podle druhu akcí, příspěvek členského státu a informace o tom, zda jej tvoří veřejné, či soukromé příspěvky, nebo obojí;

h)

akce na zapojení příslušných partnerů uvedených v čl. 8 odst. 1 do přípravy programu a úloha těchto partnerů při provádění, monitorování a hodnocení programu;

i)

pro každou základní podmínku související s vybraným specifickým cílem, stanovenou podle článku 15 a příloh III a IV, posouzení skutečnosti, zda je tato základní podmínka ke dni předložení programu splněna;

j)

zamýšlený přístup ke komunikaci a zviditelnění programu vymezením jeho cílů, cílových skupin, komunikačních kanálů, případně včetně komunikace pomocí sociálních médií, plánovaného rozpočtu a příslušných ukazatelů pro monitorování a hodnocení;

k)

programové orgány a subjekt nebo v příslušných případech technické pomoci podle čl. 36 odst. 5 subjekty, které přijímají platby od Komise.

Ustanovení písm. a) bodů i), ii) a viii) tohoto odstavce se nepoužijí na programy omezené na podporu specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+. Písmeno d) tohoto odstavce se nepoužije na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+.

V případě EFRR, Fondu soudržnosti, ESF+, FST a ENRAF je k programu pro informaci přiložen přehled plánovaných operací strategického významu s harmonogramem.

Je-li v souladu s písmenem k) určen více než jeden subjekt, který má obdržet platby od Komise, členský stát stanoví, v jakém poměru mají být uhrazené částky mezi tyto subjekty rozděleny.

4.   Odchylně od odst. 3 písm. b) až e) se pro každý specifický cíl programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI poskytnou tyto náležitosti:

a)

popis výchozí situace, výzev a reakcí podporovaných fondem;

b)

popis prováděcích opatření;

c)

orientační seznam akcí a jejich očekávané přispění k dosažení specifických cílů;

d)

v příslušných případech odůvodnění provozní podpory, specifických akcí, mimořádné pomoci a akcí uvedených v článcích 19 a 20 nařízení o AMIF;

e)

ukazatele výstupů a výsledků s odpovídajícími milníky a cíli;

f)

orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervencí.

5.   Typy intervencí vycházejí z nomenklatury stanovené v příloze I. V případě programů podporovaných z ENRAF, AMIF, ISF a BMVI vycházejí typy intervencí z nomenklatury stanovené v nařízeních pro jednotlivé fondy.

6.   V případě programů v rámci EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST obsahuje tabulka uvedená v odst. 3 písm. g) bodu ii) částky na roky 2021 až 2027 včetně částky flexibility.

7.   Členský stát sdělí Komisi veškeré změny informací uvedených v odst. 3 prvním pododstavci písm. k), aniž by bylo nutné program měnit.

8.   V případě programů podporovaných z FST předloží členské státy Komisi jako součást programu nebo programů, nebo žádosti o změnu územní plány spravedlivé transformace.

Článek 23

Schvalování programů

1.   Komise posoudí program a jeho soulad s tímto nařízením a nařízeními pro jednotlivé fondy a v případě EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF rovněž soulad s příslušnou dohodou o partnerství. Komise v rámci svého posouzení zejména vezme v úvahu příslušná doporučení pro jednotlivé země, relevantní obtíže identifikované v integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu a zásady evropského pilíře sociálních práv a způsob, jakým jsou řešeny.

2.   Komise může vyjádřit své připomínky do tří měsíců ode dne předložení programu členským státem.

3.   Členský stát přezkoumá program s přihlédnutím k připomínkám Komise.

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí o schválení programu nejpozději do pěti měsíců ode dne prvního předložení programu členským státem.

Článek 24

Změna programů

1.   Členský stát může předložit odůvodněnou žádost o změnu programu spolu s pozměněným programem uvádějící očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů.

2.   Komise posoudí uvedenou změnu a její soulad s tímto nařízením a s nařízeními pro jednotlivé fondy, včetně požadavků na vnitrostátní úrovni a do dvou měsíců od předložení pozměněného programu může vyjádřit své připomínky.

3.   Členský stát přezkoumá pozměněný program a vezme při tom v úvahu připomínky Komise.

4.   Komise přijme rozhodnutí o schválení změny programu nejpozději do čtyř měsíců od jejího předložení členským státem.

5.   V případě programů podporovaných z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST může členský stát během programového období převést až 8 % původního přídělu na jednu prioritu a maximálně 4 % rozpočtu programu na jinou prioritu v rámci téhož fondu a téhož programu. V případě programů podporovaných z EFRR, ESF+ a FST se převod týká pouze přídělů pro stejnou kategorii regionu.

V případě programů podporovaných z ENRAF může členský stát během programového období převést až 8 % původního přídělu pro určitý specifický cíl na jiný specifický cíl, včetně technické pomoci prováděné podle čl. 36 odst. 4.

V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI může členský stát během programového období převádět přidělené prostředky mezi různými druhy akcí v rámci téže priority a navíc až 15 % původního přídělu z jedné priority na jinou prioritu téhož fondu.

Takové převody se nedotýkají předchozích let. Převody a související změny se nepovažují za podstatné a nevyžadují rozhodnutí Komise o schválení změny programu. Musí však vyhovovat všem regulatorním požadavkům a být předem schváleny monitorovacím výborem podle čl. 40 odst. 2 písm. d). Členský stát předloží Komisi pozměněnou tabulku uvedenou v čl. 22 odst. 3 písm. g) bodech ii), iii) nebo iv) s případnými souvisejícími změnami programu.

6.   V případě oprav čistě administrativní nebo redakční povahy, jimiž není dotčeno provádění programu, se schválení Komise nepožaduje. Členské státy o těchto opravách uvědomí Komisi.

7.   V případě programů podporovaných z ENRAF nevyžadují změny programů týkající se zavedení ukazatelů schválení Komise.

Článek 25

Společná podpora z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST

1.   Z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST lze společně poskytovat podporu programům v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“.

2.   Z EFRR a ESF+ lze doplňkovým způsobem a jen do výše 15 % podpory z těchto fondů pro každou prioritu programu financovat celou operaci, jejíž náklady jsou způsobilé k poskytnutí podpory z jiných fondů na základě pravidel způsobilosti uplatňovaných na daný fond, nebo část takové operace, a to za předpokladu, že jsou tyto náklady nezbytné k provádění. Tato možnost se nevztahuje na zdroje z EFRR a ESF+, které jsou převedeny do FST v souladu s článkem 27.

Článek 26

Převod zdrojů

1.   Členské státy mohou v dohodě o partnerství nebo v žádosti o změnu programu, je-li schválena monitorovacím výborem programu podle čl. 40 odst. 2 písm. d), požádat o převod ve výši až 5 % původního vnitrostátního přídělu z každého fondu do jakéhokoli jiného nástroje v přímém nebo nepřímém řízení, pokud je tato možnost stanovena v základním právním aktu takového nástroje.

Součet převodů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce a příspěvků v souladu s čl. 14 odst. 1 prvním pododstavcem nepřesáhne 5 % původního vnitrostátního přídělu každého fondu.

Členské státy mohou rovněž v dohodě o partnerství nebo v žádosti o změnu programu požádat o převod ve výši až 5 % původního vnitrostátního přídělu z každého fondu do jiného fondu nebo fondů, s výjimkou převodů, které jsou uvedeny ve čtvrtém pododstavci.

Členské státy mohou v dohodě o partnerství nebo v žádosti o změnu programu rovněž požádat o dodatečný převod ve výši až 20 % původního vnitrostátního přídělu z fondu mezi EFRR, ESF+ nebo Fondem soudržnosti v rámci celkových zdrojů členského státu pro cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“. Členské státy, jejichž průměrná celková míra nezaměstnanosti v období 2017–2019 je nižší než 3 %, mohou požádat o takový dodatečný převod ve výši až 25 % původního vnitrostátního přídělu.

2.   Převedené zdroje se použijí v souladu s pravidly fondu nebo nástroje, do kterých jsou převáděny, a v případě převodů do nástrojů v přímém nebo nepřímém řízení ve prospěch dotčeného členského státu.

3.   V žádostech o změnu programu se uvede celková částka převedená pro každý rok podle fondu a případně podle kategorie regionu, žádosti se řádně odůvodní s ohledem na doplňkovost a dopad, jehož má být dosaženo, a přiloží se k nim pozměněný program nebo programy v souladu s článkem 24.

4.   Po konzultaci s dotčeným členským státem Komise vznese námitky proti žádosti o převod v související změně programu, pokud by tento převod ohrozil dosažení cílů programu, ze kterého se mají zdroje převést.

Komise rovněž vznese proti žádosti námitku, pokud se domnívá, že členský stát neposkytl dostatečné odůvodnění pro převod, pokud jde o výsledky, jichž má být dosaženo, nebo přínos k cílům přijímajícího fondu nebo nástroje v přímém nebo nepřímém řízení.

5.   Pokud se žádost o převod týká změny programu, mohou být převedeny pouze zdroje pro budoucí kalendářní roky.

6.   Zdroje FST, včetně jakýchkoli zdrojů převedených z EFRR a ESF+ v souladu s článkem 27, nelze převádět do jiných fondů nebo nástrojů podle odstavců 1 až 5 tohoto článku.

Do FST se nesmí převádět zdroje podle odstavců 1 až 5.

7.   Pokud Komise nepřijala právní závazek v přímém nebo nepřímém řízení týkající se zdrojů převedených v souladu s odstavcem 1, mohou být odpovídající nepřidělené zdroje převedeny zpět do fondu, z něhož byly původně převedeny, a přiděleny na jeden nebo více programů.

Za tímto účelem předloží členský stát žádost o změnu programu v souladu s čl. 24 odst. 1 nejpozději čtyři měsíce před uplynutím lhůty pro závazky stanovené v čl. 114 odst. 2 prvním pododstavci finančního nařízení.

8.   Zdroje převedené zpět do fondu, z něhož byly původně převedeny, a přidělené na jeden nebo více programů se vynakládají v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení a v nařízeních pro jednotlivé fondy ode dne podání žádosti o změnu programu.

9.   U zdrojů převedených zpět do fondu, z něhož byly původně převedeny, a přidělených na určitý program v souladu s odstavcem 7 tohoto článku začíná lhůta pro zrušení přidělení prostředků na závazek podle čl. 105 odst. 1 běžet v roce, v němž se přijmou odpovídající rozpočtové závazky.

Článek 27

Převod zdrojů z EFRR a ESF+ do FST

1.   Členské státy mohou dobrovolně požádat, aby výše zdrojů, která je k dispozici pro FST v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ v souladu s článkem 3 nařízení o FST, byla doplněna zdroji z EFRR, ESF+ nebo jejich kombinací spadajícími do kategorie regionu, v němž se dotčené území nachází. Celková výše zdrojů z EFRR a ESF+ převedených do FST nepřesáhne trojnásobek částky přídělu z FST podle čl. 110 odst. 1 písm. g). Zdroje převedené z EFRR nebo z ESF+ nesmí přesáhnout 15 % příslušného přídělu z EFRR a ESF+ dotčenému členskému státu. Členské státy v těchto žádostech stanoví celkovou převedenou částku pro každý rok podle kategorie regionu.

2.   Příslušné převody zdrojů z EFRR a ESF+ na prioritu nebo priority podporované z FST odrážejí typy intervencí v souladu s informacemi stanovenými v programu podle čl. 22 odst. 3 písm. d) bodu ix). Tyto převody se považují za definitivní.

3.   Zdroje FST, včetně zdrojů převedených z EFRR a ESF+, se vynakládají v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení a v nařízení o FST. Pravidla stanovená v nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti a v nařízení o ESF+ se nepoužijí na zdroje z EFRR a ESF+ převedené v souladu s odstavcem 1.

KAPITOLA II

Územní rozvoj

Článek 28

Integrovaný územní rozvoj

Pokud členský stát podporuje integrovaný územní rozvoj, činí tak prostřednictvím strategií územního nebo místního rozvoje v kterékoli z těchto forem:

a)

integrované územní investice;

b)

komunitně vedený místní rozvoj; nebo

c)

jiný územní nástroj, který podporuje investiční iniciativy navržené členským státem.

Při provádění strategií územního nebo místního rozvoje v rámci více než jednoho fondu zajistí členský stát koherenci a koordinaci mezi dotčenými fondy.

Článek 29

Územní strategie

1.   Územní strategie prováděné podle čl. 28 písm. a) nebo c) obsahují tyto prvky:

a)

zeměpisnou oblast, ke které se strategie vztahuje;

b)

analýzu rozvojových potřeb a potenciálu dané oblasti včetně vzájemných hospodářských, sociálních a environmentálních vazeb;

c)

popis integrovaného přístupu, který se zabývá identifikovanými rozvojovými potřebami a potenciálem dané oblasti;

d)

popis zapojení partnerů podle článku 8 do přípravy a provádění strategie.

Vedle toho mohou obsahovat i seznam operací, které mají být podporovány.

2.   Územní strategie spadají do působnosti příslušných územních orgánů či subjektů. Územní strategie mohou využít již existující strategické dokumenty týkající se řešených oblastí.

3.   Pokud není do územní strategie začleněn seznam operací, které mají být podporovány, vyberou operace nebo se na jejich výběru podílejí příslušné územní orgány či subjekty.

4.   Při přípravě územních strategií spolupracují orgány nebo subjekty uvedené v odstavci 2 s příslušnými řídícími orgány na stanovení rozsahu operací, které mají být podpořeny v rámci příslušného programu.

Vybrané operace musí být v souladu s územní strategií.

5.   Pokud územní orgán či subjekt vykonává úkoly spadající do působnosti řídícího orgánu, s výjimkou výběru operací, je tento orgán označen řídícím orgánem za zprostředkující subjekt.

6.   Je možné poskytnout podporu pro přípravu a návrh územních strategií.

Článek 30

Integrované územní investice

Pokud územní strategie podle článku 29 zahrnuje investice podporované z jednoho nebo více než jednoho fondu, z více než jednoho programu nebo z více než jedné priority téhož programu, je možné provádět akce jako integrovanou územní investici.

Článek 31

Komunitně vedený místní rozvoj

1.   Považuje-li to členský stát za vhodné podle článku 28, podporují EFRR, ESF+, FST a ENRAF komunitně vedený místní rozvoj.

2.   Členský stát zajistí, aby komunitně vedený místní rozvoj:

a)

byl zaměřen na subregionální oblasti;

b)

byl veden místními akčními skupinami složenými ze subjektů, které zastupují místní veřejné a soukromé socioekonomické zájmy, v nichž není rozhodování ovládáno jednou zájmovou skupinou;

c)

uskutečňoval se na základě strategií v souladu s článkem 32;

d)

podporoval vytváření sítí, přístupnost, inovativní prvky v místních souvislostech a případně spolupráci s jinými územními aktéry.

3.   Pokud je k dispozici podpora strategií podle odst. 2 písm. c) z více než jednoho fondu, zajistí příslušné řídící orgány společnou výzvu k výběru těchto strategií a sestaví společný výbor pro všechny dotčené fondy, který bude monitorovat provádění uvedených strategií. Příslušné řídící orgány mohou vybrat jeden z dotčených fondů na podporu nákladů na přípravu, řízení a animaci podle čl. 34 odst. 1 písm. a) a c), které souvisejí s těmito strategiemi.

4.   Pokud provádění takové strategie zahrnuje podporu z více než jednoho fondu, mohou příslušné řídící orgány zvolit jeden z dotčených fondů jako hlavní fond.

5.   Při respektování oblasti působnosti a pravidel způsobilosti každého fondu zapojeného do podpory strategie se na tuto strategii použijí pravidla hlavního fondu. Orgány jiných fondů se spoléhají na rozhodnutí a řídicí kontroly vykonávané příslušným orgánem hlavního fondu.

6.   Orgány hlavního fondu poskytují orgánům ostatních fondů informace nezbytné pro monitorování a hrazení plateb v souladu s pravidly stanovenými v nařízení pro daný fond.

Článek 32

Strategie komunitně vedeného místního rozvoje

1.   Příslušné řídící orgány zajistí, aby každá strategie podle čl. 31 odst. 2 písm. c) obsahovala tyto prvky:

a)

zeměpisnou oblast a počet obyvatel, na něž se daná strategie vztahuje;

b)

postup zapojení komunity do vypracování této strategie;

c)

analýzu rozvojových potřeb a potenciálu dané oblasti;

d)

cíle této strategie, včetně měřitelných cílů u výsledků a související plánované akce;

e)

opatření pro řízení, monitorování a hodnocení, která prokáží schopnost místní akční skupiny tuto strategii provádět;

f)

plán financování, včetně plánovaného přídělu z každého fondu a případně rovněž plánovaného přídělu z EZFRV a každého dotčeného programu.

V této strategii lze také upřesnit druhy opatření a operací, které mají být z každého dotčeného fondu financovány.

2.   Příslušné řídící orgány stanoví kritéria pro výběr těchto strategií, zřídí komisi pro realizaci tohoto výběru a schválí strategie vybrané tímto výborem.

3.   Příslušné řídící orgány dokončí první kolo výběru strategií a zajistí, aby vybrané místní akční skupiny mohly plnit své úkoly podle čl. 33 odst. 3 do 12 měsíců ode dne rozhodnutí o schválení programu nebo, v případě strategií podporovaných z více než jednoho fondu, do 12 měsíců ode dne rozhodnutí o schválení posledního dotčeného programu.

4.   V rozhodnutí o schválení strategie se stanoví příděl každého dotčeného fondu a programu a odpovědnost za úkoly řízení a kontroly v rámci programu nebo programů.

Článek 33

Místní akční skupiny

1.   Místní akční skupiny navrhují a provádějí strategie uvedené v čl. 31 odst. 2 písm. c).

2.   Řídící orgány zajistí, že místní akční skupiny jsou inkluzivní a že si buď zvolí jednoho z partnerů v rámci skupiny jako hlavního partnera pro správní a finanční záležitosti, nebo se spojí ve společném právním subjektu.

3.   Následující úkoly vykonávají výhradně místní akční skupiny:

a)

zvyšování způsobilosti místních aktérů pro vypracovávání a provádění operací;

b)

vypracování nediskriminačního a transparentního procesu výběru a kritérií, jež brání střetu zájmů a zajišťují, že rozhodnutí o výběru nebude kontrolovat jedna zájmová skupina;

c)

příprava a zveřejňování výzev k podávání návrhů;

d)

výběr operací a stanovení výše podpory a předkládání návrhů orgánu odpovědnému za závěrečné ověření způsobilosti před schválením;

e)

sledování pokroku směrem k dosažení cílů strategie;

f)

hodnocení provádění strategie.

4.   Pokud místní akční skupiny plní úkoly, na něž se odstavec 3 nevztahuje a které spadají do odpovědnosti řídícího orgánu, či platební agentury, je-li jako hlavní fond zvolen EZFRV, jsou tyto místní akční skupiny označeny řídícím orgánem jako zprostředkující subjekty v souladu s pravidly pro daný fond.

5.   Místní akční skupina může být příjemcem a může provádět operace v souladu se strategií, pokud zajistí dodržování zásady oddělení funkcí.

Článek 34

Podpora komunitně vedeného místního rozvoje z fondů

1.   Členský stát zajistí, aby se podpora z fondů pro komunitně vedený místní rozvoj vztahovala na:

a)

budování kapacit a přípravné akce na podporu návrhu a budoucího provádění strategie;

b)

provádění operací, včetně činností v rámci spolupráce a jejich přípravy, vybraných v rámci strategie;

c)

řízení, monitorování a hodnocení strategie a její animaci, včetně pomoci u výměn mezi aktéry.

2.   Podpora uvedená v odst. 1 písm. a) je způsobilá bez ohledu na to, zda je následně strategie vybrána k financování.

Podpora uvedená v odst. 1 písm. c) nepřekročí 25 % celkového příspěvku na strategii z veřejných zdrojů.

KAPITOLA III

Technická pomoc

Článek 35

Technická pomoc z podnětu Komise

1.   Z fondů mohou být z podnětu Komise financovány akce nezbytné pro provádění tohoto nařízení, které jsou zaměřeny na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení, komunikaci včetně komunikační aktivity týkající se politických priorit Unie, zviditelňování a veškerou správní a technickou pomoc, případně i ve spolupráci se třetími zeměmi.

2.   Mezi akce uvedené v odstavci 1 může patřit zejména:

a)

pomoc při vypracovávání a posuzování projektů;

b)

podpora zaměřená na posilování institucí a budování správních kapacit pro účinné řízení fondů;

c)

studie související se zprávami Komise o fondech a se zprávou o soudržnosti;

d)

opatření zaměřená na analýzu, řízení, monitorování, výměnu informací a provádění fondů, jakož i opatření zaměřená na zavádění systémů kontroly a technickou a správní pomoc;

e)

hodnocení, zprávy odborníků, statistiky a studie, včetně těch obecné povahy, týkající se současného a budoucího fungování fondů;

f)

akce k šíření informací, případné podpoře vytváření sítí, provádění komunikačních aktivit se zvláštním zaměřením na výsledky a přidanou hodnotu podpory z fondů a ke zvyšování povědomí a podpoře spolupráce a výměny zkušeností, mimo jiné i se třetími zeměmi;

g)

instalace, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, audit, kontrolu a hodnocení;

h)

akce ke zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o postupech hodnocení;

i)

akce týkající se auditu;

j)

posílení vnitrostátních a regionálních kapacit pro plánování investic, potřeby financování, přípravu, vypracování a provádění finančních nástrojů, společných akčních plánů a velkých projektů;

k)

šíření osvědčených postupů s cílem pomoci členským státům posílit kapacity příslušných partnerů uvedených v čl. 8 odst. 1 a jejich zastřešujících organizací.

3.   Komise vyčlení nejméně 15 % zdrojů na technickou pomoc z podnětu Komise s cílem zefektivnit komunikaci s veřejností a dosáhnout účinnější synergie mezi komunikačními aktivitami vyvíjenými z podnětu Komise rozšířením znalostí o výsledcích, zejména prostřednictvím účinnějšího shromažďování, šíření, vyhodnocování a oznamování údajů, zvláště pak zdůrazňováním příspěvku fondů ke zkvalitňování života občanů a zvyšováním viditelnosti podpory z fondů, jakož i zvyšováním povědomí o výsledcích a přidané hodnotě takové podpory. Opatření za účelem informování, komunikace a zviditelňování, pokud jde o výsledky a přidanou hodnotu podpory z fondů se zvláštním důrazem na operace, budou případně pokračovat i po ukončení programů. Taková opatření rovněž přispívají k institucionální komunikaci o politických prioritách Unie v míře, v níž souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení.

4.   Akce uvedené v odstavci 1 se mohou vztahovat na předchozí a následující programová období.

5.   Komise stanoví své plány, pokud se předpokládá příspěvek z fondů v souladu s článkem 110 finančního nařízení.

6.   V závislosti na účelu mohou být akce uvedené v tomto článku financovány jako operační výdaje nebo jako správní výdaje.

7.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování a na omezenou dobu považovat akce technické pomoci z podnětu Komise podporovaná podle tohoto nařízení v přímém řízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021, a to i v případě, že tyto akce byly provedeny a související náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

Článek 36

Technická pomoc členských států

1.   Z fondů lze z podnětu členského státu podpořit akce, které se mohou týkat předchozích i následujících programových období, nezbytné pro účinnou správu a využívání těchto fondů včetně budování kapacity partnerů uvedených v čl. 8 odst. 1, jakož i poskytnout financování pro výkon funkcí, jako jsou mimo jiné příprava, školení, řízení, monitorování, hodnocení, zviditelňování a komunikace.

Částky přidělené na technickou pomoc podle tohoto článku a článku 37 se neberou v úvahu pro účely tematického zaměření podle pravidel pro jednotlivé fondy.

2.   Z každého fondu lze podpořit akce technické pomoci způsobilé pro podporu z kteréhokoli jiného fondu.

3.   Příspěvek Unie na technickou pomoc v členském státě se poskytne buď podle čl. 51 písm. b) nebo e).

Členský stát v dohodě o partnerství uvede v souladu s přílohou II svoji volbu, pokud jde o formu příspěvku Unie na technickou pomoc. Toto rozhodnutí se vztahuje na všechny programy v dotčeném členském státě po celé programové období a nelze ho následně měnit.

U programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI a u programů Interreg se příspěvek Unie na technickou pomoc poskytuje pouze podle čl. 51 písm. e).

4.   Je-li příspěvek Unie na technickou pomoc v členském státě hrazen podle čl. 51 písm. b), použijí se tyto prvky:

a)

technická pomoc má podobu priority týkající jednoho jediného fondu v jednom nebo více programech nebo podobu zvláštního programu či kombinace obojího;

b)

výše fondů přidělených na technickou pomoc je omezena takto:

i)

v případě podpory z EFRR v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“: 3,5 %;

ii)

v případě podpory z Fondu soudržnosti: 2,5 %;

iii)

v případě podpory z ESF+: 4 % a u programů podle čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+: 5 %;

iv)

v případě podpory z FST: 4 %;

v)

v případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti, pokud celková výše prostředků přidělených členskému státu v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst nepřekračuje“ 1 miliardu EUR: 6 %;

vi)

v případě podpory z ENRAF: 6 %;

vii)

v případě programů v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“, které se týkají pouze nejvzdálenějších regionů, se procentní podíl zvyšuje o 1 procentní bod;

5.   Je-li příspěvek Unie na technickou pomoc hrazen podle čl. 51 písm. e), použijí se tyto prvky:

a)

výše fondů přidělených na technickou pomoc se určí jako část finančních prostředků přidělených na každou prioritu programu v souladu s čl. 22 odst. 3 písm. g) bodem ii) a v případě ENRAF na každý specifický cíl v souladu s písm. g) bodem iii) uvedeného odstavce; nemá podobu samostatné priority nebo zvláštního programu, s výjimkou programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI, u nichž má podobu specifického cíle;

b)

úhrada se provádí uplatněním procentních podílů stanovených v bodech i) až vii) na způsobilé výdaje zahrnuté v každé žádosti o platbu podle čl. 91 odst. 3 písm. a) nebo případně c), a to z téhož fondu, do něhož jsou způsobilé výdaje hrazeny, ve prospěch jednoho nebo více subjektů, které přijímají platby od Komise v souladu s čl. 22 odst. 3 písm. k);

i)

v případě podpory z EFRR v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“: 3,5 %;

ii)

v případě podpory z Fondu soudržnosti: 2,5 %;

iii)

v případě podpory z ESF+: 4 % a u programů podle čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+: 5 %;

iv)

v případě podpory z FST: 4 %;

v)

v případě EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti, pokud celková výše prostředků přidělených členskému státu v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ nepřekračuje 1 miliardu EUR, činí podíl hrazený pro účely technické pomoci: 6 %;

vi)

v případě podpory z ENRAF, AMIF, ISF a BMVI: 6 %;

vii)

v případě programů v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“, které se týkají pouze nejvzdálenějších regionů, se procentní podíl zvyšuje o 1 procentní bod;

c)

částky přidělené na technickou pomoc určené v programu odpovídají pro každou prioritu a každý fond procentním podílům uvedeným v písm. b) bodech i) až vi).

6.   Zvláštní pravidla pro technickou pomoc pro programy Interreg se stanoví v nařízení o Interreg.

Článek 37

Financování nesouvisející s náklady na technickou pomoc členských států

Nad rámec článku 36 může členský stát navrhnout provedení dalších akce technické pomoci na posílení kapacity a efektivnosti veřejných orgánů a subjektů, příjemců a příslušných partnerů, která jsou nezbytná pro účinnou správu a využívání fondů.

Podpora pro tyto akce se provádí v podobě financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 95. Tato podpora může mít rovněž podobu zvláštního programu.

HLAVA IV

MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ, KOMUNIKACE A ZVIDITELŇOVÁNÍ

KAPITOLA I

Monitorování

Článek 38

Monitorovací výbor

1.   Každý členský stát do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o schválení programu dotčenému členskému státu a po konzultaci s řídícím orgánem zřídí výbor, který bude monitorovat provádění programu (dále jen „monitorovací výbor“).

Členský stát může zřídit jediný monitorovací výbor pro více programů.

2.   Každý monitorovací výbor přijme svůj jednací řád včetně ustanovení o předcházení střetu zájmů a uplatňování zásady transparentnosti.

3.   Monitorovací výbor zasedá nejméně jednou ročně a posuzuje všechny otázky, které mají vliv na pokrok programu při dosahování jeho cílů.

4.   Jednací řád monitorovacího výboru a údaje a informace předávané monitorovacímu výboru se zveřejní na internetových stránkách uvedených v čl. 49 odst. 1, aniž je dotčen čl. 69 odst. 5.

5.   Odstavce 1 až 4 tohoto článku se nepoužijí na programy, jež se omezují na specifické cíle uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+, a na související technickou pomoc.

Článek 39

Složení monitorovacího výboru

1.   Každý členský stát určí složení monitorovacího výboru a zajistí vyvážené zastoupení příslušných orgánů členského státu a zprostředkujících subjektů i zástupců partnerů uvedených v čl. 8 odst. 1 prostřednictvím transparentního postupu.

Každý člen monitorovacího výboru má jeden hlas. Jednací řád upravuje výkon hlasovacího práva a podrobnosti postupu v monitorovacím výboru v souladu s institucionálním, právním a finančním rámcem dotyčného členského státu.

Jednací řád může umožnit nečlenům, mimo jiné EIB, aby se podíleli na práci monitorovacího výboru.

Monitorovacímu výboru předsedá zástupce členského státu nebo řídícího orgánu.

Seznam členů monitorovacího výboru se zveřejní na internetových stránkách uvedených v čl. 49 odst. 1.

2.   Zástupci Komise se účastní činnosti monitorovacího výboru, přičemž plní monitorovací a poradní funkci.

3.   V případě AMIF, ISF a BMVI se činnosti monitorovacího výboru mohou účastnit příslušné decentralizované agentury.

Článek 40

Funkce monitorovacího výboru

1.   Monitorovací výbor prověřuje zejména:

a)

pokrok při provádění programu a při dosahování milníků a cílů;

b)

veškeré otázky, které ovlivňují výkonnost programu, a opatření přijatá za účelem vyřešení těchto otázek;

c)

přínos programu k řešení výzev uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země souvisejících s prováděním programu;

d)

prvky předběžného hodnocení uvedené v čl. 58 odst. 3 a strategického dokumentu uvedeného v čl. 59 odst. 1;

e)

pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění hodnocení, shrnutí hodnocení a realizaci opatření v návaznosti na závěry hodnocení;

f)

provádění aktivit v oblasti komunikace a zviditelňování;

g)

pokrok při provádění případných operací strategického významu;

h)

plnění základních podmínek a jejich uplatňování v průběhu celého programového období;

i)

v příslušných případech pokrok při budování administrativních kapacit veřejných institucí, partnerů a příjemců;

j)

informace týkající se použití příspěvku programu do Programu InvestEU v souladu s článkem 14 nebo případně zdrojů převedených v souladu s článkem 26.

Pokud jde o programy podporované z ENRAF, je monitorovací výbor konzultován v otázce jakýchkoli změn programu navrhovaných řídícím orgánem, a pokud uzná za vhodné, vydává k těmto změnám své stanovisko.

2.   Monitorovací výbor schvaluje:

a)

metodiku a kritéria použitá při výběru operací, včetně jakýchkoli jejich změn, aniž jsou dotčena ustanovení čl. 33 odst. 3 písm. b), c) a d); na žádost Komise se metodika a kritéria použitá pro výběr operací, včetně jakýchkoli jejich změn, předloží Komisi nejméně 15 pracovních dnů před jejich předložením monitorovacímu výboru;

b)

výroční zprávy o výkonnosti programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI a závěrečnou zprávu o výkonnosti programů podporovaných z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF;

c)

plán hodnocení a veškeré jeho změny;

d)

jakýkoli návrh řídícího orgánu na změnu programu včetně návrhu na převody v souladu s čl. 24 odst. 5 a článkem 26, s výjimkou programů podporovaných z ENRAF.

3.   Monitorovací výbor může řídícímu orgánu předkládat doporučení, včetně doporučení týkajících se opatření ke snížení administrativní zátěže pro příjemce.

Článek 41

Výroční přezkum výkonnosti

1.   Přezkumná jednání mezi Komisí a každým členským státem za účelem posouzení výkonnosti jednotlivých programů se pořádají jednou ročně. Přezkumných jednání se účastní příslušné řídící orgány.

Přezkumné jednání se může zabývat více než jedním programem.

Přezkumnému jednání předsedá Komise nebo mu na žádost členského státu spolupředsedají členský stát a Komise.

2.   Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce se v případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI přezkumné jednání pořádá alespoň dvakrát během programového období.

3.   V případě programů podporovaných z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF poskytne členský stát nejpozději jeden měsíc před přezkumným jednáním Komisi stručné informace o prvcích uvedených v čl. 40 odst. 1. Tyto informace vycházejí z nejnovějších údajů, které má členský stát k dispozici.

U programů omezených na specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+ jsou informace, které mají být poskytnuty na základě nejnovějších dostupných údajů, omezeny na čl. 40 odst. 1 písm. a), b), e), f) a h) tohoto nařízení.

4.   Členský stát a Komise se mohou dohodnout, že přezkumné jednání neuspořádají. V takovém případě může být přezkum proveden písemně.

5.   Závěry přezkumného jednání se zaznamenají ve schváleném zápisu z jednání.

6.   Členský stát přijme opatření v návaznosti na záležitosti vznesené během přezkumného jednání, které ovlivňují provádění programu, a do tří měsíců o těchto přijatých opatřeních informuje Komisi.

7.   V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI předloží členský stát výroční zprávu o výkonnosti v souladu s nařízeními pro jednotlivé fondy.

Článek 42

Předávání údajů

1.   Do 31. ledna, 30. dubna, 31. července, 30. září a 30. listopadu každého roku předá členský stát nebo řídící orgán elektronicky Komisi kumulativní údaje za každý program, s výjimkou údajů požadovaných v odst. 2 písm. b) a v odstavci 3, jež by měly být předány elektronicky do 31. ledna a 31. července každého roku v souladu se šablonou stanovenou v příloze VII.

První předání proběhne do 31. ledna 2022 a poslední do 31. ledna 2030.

V případě priorit podporujících specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+ se údaje předávají každoročně do 31. ledna.

Nařízení o ESF+ může stanovit zvláštní pravidla pro četnost shromažďování a předávání ukazatelů dlouhodobých výsledků.

2.   Údaje jsou pro každou prioritu rozčleněny podle specifického cíle a v případně podle kategorie regionu a zahrnují:

a)

počet vybraných operací, jejich celkové způsobilé náklady, příspěvek z fondů a celkové způsobilé výdaje vykázané příjemci řídícímu orgánu, všechny rozčleněné podle typu intervencí;

b)

hodnoty ukazatelů výstupů a výsledků u vybraných operací a hodnoty dosažené operacemi.

3.   V případě finančních nástrojů se také poskytují údaje o:

a)

způsobilých výdajích podle druhu finančního produktu;

b)

výši nákladů na správu a poplatků za správu vykázaných jako způsobilé výdaje;

c)

výši soukromých a veřejných zdrojů uvolněných nad rámec fondů podle typu finančního produktu;

d)

úrocích a dalších výnosech vytvořených podporou finančních nástrojů poskytnutou z fondů podle článku 60 a vrácených zdrojích, jež připadají na podporu z fondů podle článku 62;

e)

celkové hodnotě úvěrů, kapitálových a kvazikapitálových investic poskytnutých konečným příjemcům, na které byly z programových prostředků poskytnuty záruky a které byly konečným příjemcům skutečně vyplaceny.

4.   Údaje předložené v souladu s tímto článkem musí být spolehlivé a odrážet údaje uchovávané elektronicky, jak je uvedeno v čl. 72 odst. 1 písm. e), dostupné ke konci měsíce předcházejícího měsíci jejich předložení.

5.   Členský stát nebo řídící orgán zveřejní všechny údaje předané Komisi na internetovém portále uvedeném v čl. 46 písm. b) nebo na internetových stránkách uvedených v čl. 49 odst. 1 nebo poskytnou odkaz na tyto údaje.

Článek 43

Závěrečná zpráva o výkonnosti

1.   V případě programů podporovaných z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF předloží každý řídící orgán Komisi do 15. února 2031 závěrečnou zprávu o výkonnosti programu.

2.   Závěrečná zpráva o výkonnosti vyhodnotí dosažení cílů programu na základě prvků uvedených v čl. 40 odst. 1, s výjimkou informací uvedených v písm. d) uvedeného odstavce.

3.   Do pěti měsíců ode dne obdržení závěrečné zprávy o výkonnosti Komise tuto zprávu posoudí a sdělí řídícímu orgánu případné připomínky. Jsou-li takové připomínky vyjádřeny, poskytne řídící orgán veškeré nezbytné informace, které s těmito připomínkami souvisejí, a případně do tří měsíců vyrozumí Komisi o přijatých opatřeních. Komise informuje řídící orgán o schválení uvedené zprávy do dvou měsíců od obdržení veškerých potřebných informací. Pokud Komise řídící orgán v uvedených lhůtách nevyrozumí, považuje se zpráva za schválenou.

4.   Řídící orgán zveřejní závěrečné zprávy o výkonnosti na internetových stránkách uvedených v čl. 49 odst. 1.

5.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví šablona závěrečné zprávy o výkonnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem uvedeným v čl. 115 odst. 2.

KAPITOLA II

Hodnocení

Článek 44

Hodnocení vypracovaná členským státem

1.   Členský stát nebo řídící orgán provádí hodnocení programů s ohledem na jedno nebo více těchto kritérií: účinnost, efektivnost, relevance, soudržnost a přidaná hodnota na úrovni Unie za účelem zvýšení kvality koncepce a provádění programů. Hodnocení se mohou týkat i dalších relevantních kritérií, jako je inkluzivnost, nediskriminace a zviditelňování, a mohou se týkat více než jednoho programu.

2.   Kromě toho se do 30. června 2029 provede hodnocení každého programu za účelem posouzení jeho dopadů.

3.   Hodnocením se pověří interní nebo externí odborníci, kteří jsou funkčně nezávislí.

4.   Členský stát nebo řídící orgán zajistí nezbytné postupy pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro hodnocení.

5.   Členský stát nebo řídící orgán vypracují plán hodnocení, který může zahrnovat více než jeden program. V případě AMIF, ISF a BMVI tento plán obsahuje hodnocení v polovině období, které se vypracuje do 31. března 2024.

6.   Členský stát nebo řídící orgán předloží plán hodnocení monitorovacímu výboru nejpozději do jednoho roku od rozhodnutí o schválení programu.

7.   Všechna hodnocení se zveřejní na internetových stránkách uvedených v čl. 49 odst. 1.

Článek 45

Hodnocení vypracované Komisí

1.   Komise provede do konce roku 2024 hodnocení v polovině období ohledně účinnosti, efektivnosti, relevance, soudržnosti každého fondu a jeho přidané hodnoty na úrovni Unie. Komise může využít všechny již dostupné související informace v souladu s článkem 128 finančního nařízení.

2.   Komise provede zpětné hodnocení účinnosti, efektivnosti, relevance a soudržnosti každého fondu a jeho přidané hodnoty na úrovni Unie do 31. prosince 2031. V případě EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF se toto hodnocení zaměří zejména na sociální, hospodářský a územní dopad těchto fondů ve vztahu k cílům politiky uvedeným v čl. 5 odst. 1.

3.   Komise zveřejní výsledky tohoto zpětného hodnocení na svých internetových stránkách a sdělí je Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

KAPITOLA III

Zviditelňování, transparentnost a komunikace

Oddíl I

Zviditelňování podpory z fondů

Článek 46

Zviditelňování

Každý členský stát zajistí:

a)

zviditelnění podpory při všech činnostech souvisejících s operacemi podporovanými z fondů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost operacím strategického významu;

b)

poskytování informací o úloze a dosažených výsledcích fondů občanům Unie prostřednictvím jednotného internetového portálu, který umožňuje přístup ke všem programům týkajícím se daného členského státu.

Článek 47

Znak Unie

Při provádění činností v oblasti zviditelňování, transparentnosti a komunikace použijí členské státy, řídící orgány a příjemci znak Unie v souladu s přílohou IX.

Článek 48

Komunikační pracovníci a sítě

1.   V souvislosti s podporou z fondů, včetně programů v rámci cíle „Evropská územní spolupráce (Interreg)“, u kterých v členském státu působí řídící orgán, určí každý členský stát koordinátora komunikace pro činnosti v oblasti zviditelňování, transparentnosti a komunikace. Koordinátor komunikace může být jmenován na úrovni subjektu vymezeného v čl. 71 odst. 6 a koordinuje opatření v oblasti komunikace a zviditelňování napříč všemi programy.

Koordinátor komunikace zapojí do činností v oblasti zviditelňování, transparentnosti a komunikace tyto subjekty:

a)

zastoupení Evropské komise a kontaktní kanceláře Evropského parlamentu v členských státech a také informační střediska Europe Direct a další relevantní sítě a vzdělávací a výzkumné organizace;

b)

další relevantní partnery uvedené v čl. 8 odst. 1.

2.   Každý řídící orgán určí komunikačního pracovníka pro každý program. Komunikační pracovník může být odpovědný za více než jeden program.

3.   Komise udržuje síť koordinátorů komunikace, komunikačních pracovníků a zástupců Komise za účelem výměny informací o činnostech v oblasti zviditelňování, transparentnosti a komunikace.

Oddíl II

Transparentnost provádění fondů a komunikace týkající se programů

Článek 49

Odpovědnost řídícího orgánu

1.   Řídící orgán do šesti měsíců od rozhodnutí o schválení programu zajistí, aby existovaly internetové stránky, na kterých jsou k dispozici informace o programech, za které zodpovídá, včetně cílů programů, činností, dostupných možností financování a dosažených výsledků.

2.   Řídící orgán zajistí, aby na internetových stránkách uvedených v odstavci 1 nebo na jednotném internetovém portálu uvedeném v čl. 46 písm. b) byl zveřejněn harmonogram plánovaných výzev k podávání návrhů, který je alespoň třikrát ročně aktualizován a obsahuje tyto orientační údaje:

a)

zeměpisnou oblast, které se výzva k podávání návrhů týká;

b)

dotčený cíl politiky nebo specifický cíl;

c)

typ způsobilých žadatelů;

d)

celkovou výši podpory ve výzvě;

e)

datum zahájení a ukončení platnosti výzvy.

3.   Řídící orgán zveřejní na internetových stránkách seznam operací vybraných pro poskytnutí podpory z fondů alespoň v jednom z úředních jazyků orgánů Unie a tento seznam aktualizuje minimálně každé čtyři měsíce. Každá operace má jedinečný kód. Seznam obsahuje tyto údaje:

a)

v případě právních subjektů název příjemce a v případě veřejné zakázky název zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele;

b)

pokud je příjemcem fyzická osoba, jméno a příjmení;

c)

v případě operací v rámci ENRAF, které souvisejí s rybářským plavidlem, identifikační číslo uvedené v rejstříku rybářského loďstva Unie podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/218 (47);

d)

název operace;

e)

účel operace a její očekávané nebo skutečné výsledky;

f)

datum zahájení operace;

g)

očekávané nebo skutečné datum ukončení operace;

h)

celkové náklady na operaci;

i)

dotčený fond;

j)

dotčený specifický cíl;

k)

míru spolufinancování Unie;

l)

ukazatel místa nebo zeměpisnou polohu operace a dotčenou zemi;

m)

v případě mobilních operací nebo operací prováděných na více místech umístění příjemce, pokud je příjemcem právnická osoba, nebo region na úrovni NUTS 2, pokud je příjemcem fyzická osoba;

n)

typ intervence v případě operací podle čl. 73 odst 2 písm. g).

Pokud jde o údaje uvedené v prvním pododstavci písm. b) a c), tyto údaje se po dvou letech ode dne původního zveřejnění na internetových stránkách odstraní.

4.   Údaje uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku se zveřejní na internetových stránkách uvedených v odstavci 1, nebo na jednotném internetovém portálu uvedeném v čl. 46 písm. b) tohoto nařízení v otevřených a strojově čitelných formátech, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (48), které umožňují třídění, prohledávání, extrahování, srovnávání a opětovné použití údajů.

5.   Řídící orgán vyrozumí příjemce, že údaje budou zveřejněny, ještě před jejich zveřejněním v souladu s tímto článkem.

6.   Řídící orgán zajistí, aby byly materiály týkající se komunikace a zviditelňování, a to na úrovni příjemců, na požádání dány k dispozici orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie a aby byla Unii udělena bezúplatná, nevýhradní a neodvolatelná licence k použití takových materiálů a jakýchkoli dříve založených práv k nim v souladu s přílohou IX. Tento postup nesmí vyvolávat významné dodatečné náklady nebo významnou administrativní zátěž pro příjemce nebo pro řídící orgán.

Článek 50

Odpovědnost příjemců

1.   Příjemci a subjekty provádějící finanční nástroje dávají najevo, že na operaci obdrželi podporu z fondů, včetně zdrojů použitých opakovaně v souladu s článkem 62, tím, že:

a)

zveřejní na oficiálních internetových stránkách příjemce, pokud takové stránky existují, a na sociálních sítích stručný popis operace úměrný míře podpory, včetně jejích cílů a výsledků, a zdůrazní, že je na danou operaci poskytována finanční podpora z Unie;

b)

uvedou v dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se provádění operace, určených pro veřejnost nebo pro účastníky, prohlášení, které viditelně zdůrazní podporu Unie;

c)

vystaví stálé desky nebo billboardy dobře viditelné pro veřejnost, které vyobrazují znak Unie v souladu s technickými charakteristikami stanovenými v příloze IX, jakmile se zahájí fyzické provádění operací zahrnující hmotné investice nebo je nainstalováno zakoupené vybavení, pokud jde o:

i)

operace podporované z EFRR a Fondu soudržnosti, jejichž celkové náklady přesahují 500 000 EUR;

ii)

operace podporované z ESF+, FST, ENRAF, AMIF, ISF nebo BMVI, jejichž celkové náklady přesahují 100 000 EUR;

d)

v případě operací nespadajících pod písmeno c) vystaví na místě dobře viditelném pro veřejnost alespoň jeden plakát minimální velikosti A3 nebo rovnocenné elektronické vyobrazení s informacemi o operaci, přičemž se zdůrazní podpora z fondů. Je-li příjemcem fyzická osoba, příjemce v co nejširším rozsahu zajistí, aby byly k dispozici vhodné informace zvýrazňující podporu z fondů, a to na místě viditelném pro veřejnost nebo prostřednictvím elektronického displeje.

e)

v případě operací strategického významu a operací, jejichž celkové náklady přesahují 10 000 000 EUR, zorganizují komunikační akci nebo podle okolností komunikační aktivitu a včas přizvou Komisi a odpovědný řídící orgán.

Je-li příjemcem prostředků z ESF+ fyzická osoba, nebo v případě operací podporovaných v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+ se požadavek stanovený v prvním pododstavci písm. d) nepoužije.

Odchylně od prvního pododstavce písm. c) a d) může dokument, který stanoví podmínky podpory, stanovit v případě operací podporovaných z AMIF, ISF a BMVI zvláštní požadavky na veřejné zobrazení informací o podpoře z fondů, je-li to odůvodněno bezpečností a veřejným pořádkem v souladu s čl. 69 odst. 5.

2.   V případě fondů malých projektů příjemce plní povinnosti podle čl. 36 odst. 5 nařízení o Interreg.

V případě finančních nástrojů příjemce prostřednictvím smluvních podmínek zajistí, aby koneční příjemci plnili požadavky stanovené v odst. 1 písm. c).

3.   Pokud příjemce neplní své povinnosti podle článku 47 nebo odstavců 1 a 2 tohoto článku a pokud nebyla přijata nápravná opatření, uplatní řídící orgán s přihlédnutím k zásadě proporcionality opatření spočívající ve zrušení až 3 % podpory z fondů na dotčenou operaci.

HLAVA V

FINANČNÍ PODPORA Z FONDŮ

KAPITOLA I

Formy příspěvku Unie

Článek 51

Formy příspěvku Unie na programy

Příspěvek Unie může mít některou z těchto forem:

a)

financování nesouvisející s náklady na příslušné operace v souladu s článkem 95 a na základě:

i)

splnění podmínek,

ii)

dosažení výsledků;

b)

úhrada podpory, jež byla příjemcům poskytnuta v souladu s kapitolami II a III této hlavy;

c)

jednotkové náklady v souladu s článkem 94, pokrývající všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou předem jasně stanoveny, s odkazem na částku za jednotku;

d)

jednorázové částky v souladu s článkem 94, obecně pokrývající všechny nebo některé konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou předem jasně stanoveny;

e)

paušální financování v souladu s článkem 94 nebo čl. 36 odst. 5 pokrývající konkrétní kategorie způsobilých nákladů, které jsou předem jasně stanoveny, uplatněním procentního podílu;

f)

kombinace forem uvedených v písmenech a) až e).

KAPITOLA II

Formy podpory od členských států

Článek 52

Formy podpory

Členské státy použijí příspěvek z fondů, aby poskytly podporu příjemcům ve formě grantů, finančních nástrojů nebo cen nebo jejich kombinace.

Oddíl I

Formy grantů

Článek 53

Formy grantů

1.   Granty poskytované členskými státy mohou být poskytnuty v jedné z těchto forem:

a)

úhrady způsobilých nákladů, které příjemci nebo soukromému partnerovi při operacích prováděných v partnerství veřejného a soukromého sektoru skutečně vznikly a byly zaplaceny při provádění operací, věcných příspěvků a odpisů;

b)

jednotkových nákladů;

c)

jednorázové částky;

d)

paušálního financování;

e)

kombinací forem uvedených v písmenech a) až d) za předpokladu, že každá forma pokrývá různé kategorie nákladů, nebo jsou použity pro různé projekty, které tvoří součást operace, nebo pro jednotlivé po sobě jdoucí fáze operace;

f)

financování nesouvisející s náklady, za předpokladu, že jsou takové granty kryty úhradou příspěvku Unie podle článku 95.

2.   Pokud celkové náklady na operaci nepřesáhnou 200 000 EUR, má příspěvek poskytnutý příjemci z EFRR, ESF+, FST, AMIF, ISF a BMVI formu jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb, s výjimkou operací, u kterých má podpora formu státní podpory. Pokud je použito paušální financování, mohou být v souladu s odst. 1 písm. a) uhrazeny pouze kategorie nákladů, na které se vztahuje paušální sazba.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce může řídící orgán souhlasit s vyjmutím některých operací v oblasti výzkumu a inovací z požadavků stanovených v uvedeném pododstavci za předpokladu předchozího souhlasu monitorovacího výboru s touto výjimkou. Kromě toho mohou být příspěvky a mzdy nebo platy vyplacené účastníkům uhrazeny v souladu s odst. 1 písm. a).

3.   Částky pro formy grantů uvedené v odst. 1 písm. b), c) a d) se určují jedním z těchto způsobů:

a)

přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodou výpočtu založenou na:

i)

statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku;

ii)

ověřených údajích jednotlivých příjemců z minulých let;

iii)

použití obvyklých postupů účtování nákladů jednotlivých příjemců;

b)

návrhem rozpočtu individuálně sestaveným a předběžně odsouhlaseným subjektem, který vybírá operaci, jestliže celkové náklady operace nepřesahují 200 000 EUR;

c)

v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb, jež se použijí v politikách Unie pro podobný druh operace;

d)

v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb, které se v režimech pro granty financované výhradně členským státem uplatňují na podobný druh operace;

e)

paušálními sazbami a zvláštními metodami stanovenými tímto nařízením nebo nařízeními pro jednotlivé fondy nebo na jejich základě.

Článek 54

Paušální financování nepřímých nákladů v souvislosti s granty

Pokud se na pokrytí nepřímých nákladů operace použije paušální sazba, může být založena na jedné z těchto možností:

a)

ve výši až 7 % způsobilých přímých nákladů, přičemž v takovém případě se od členského státu nevyžaduje provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby;

b)

ve výši až 15 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance, přičemž v takovém případě se od členského státu nevyžaduje provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby;

c)

ve výši až 25 % způsobilých přímých nákladů za předpokladu, že se tato sazba vypočte v souladu s čl. 53 odst. 3 písm. a).

Kromě toho, pokud členský stát vypočítal paušální sazbu v souladu s čl. 67 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013, může tuto paušální sazbu použít na podobnou operaci pro účely písmene c) tohoto článku.

Článek 55

Přímé náklady na zaměstnance v souvislosti s granty

1.   Přímé náklady na zaměstnance v rámci operace lze vypočítat paušální sazbou ve výši až 20 % jiných přímých nákladů, než jsou náklady na zaměstnance v rámci operace, aniž by se od členského státu vyžadovalo provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby, za předpokladu, že přímé náklady v rámci operace nezahrnují veřejné zakázky na stavební práce nebo na dodávky nebo služby, které překračují finanční limity uvedené v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (49) nebo v článku 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (50).

Uplatňuje-li se v souladu s prvním pododstavcem paušální sazba v případě AMIF, ISF a BMVI, použije se tato paušální sazba pouze na přímé náklady operace nepodléhající veřejné zakázce.

2.   Pro účely stanovení přímých nákladů na zaměstnance může být hodinová sazba vypočtena jedním z těchto způsobů:

a)

poslední doložené roční hrubé mzdové náklady se vydělí 1 720 hodinami v případě osob pracujících na plný úvazek, nebo odpovídající poměrnou částí 1 720 hodin v případě osob pracujících na částečný úvazek;

b)

poslední doložené měsíční hrubé mzdové náklady se vydělí průměrnou měsíční pracovní dobou dotčené osoby v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, uvedenou v pracovní smlouvě nebo rozhodnutí o jmenování (dále jen „doklad o zaměstnání“).

3.   Při použití hodinové sazby vypočtené v souladu s odstavcem 2 nesmí celkový počet hodin vykázaných na osobu v daném roce nebo měsíci překročit počet hodin použitých k výpočtu této hodinové sazby.

4.   Pokud roční hrubé mzdové náklady nejsou k dispozici, lze je odvodit z dostupných doložených hrubých mzdových nákladů nebo z dokladu o zaměstnání s náležitou úpravou pro období 12 měsíců.

5.   Náklady na zaměstnance vztahující se k jednotlivcům, kteří pracují na dané operaci na částečný úvazek, se mohou vypočítat jako pevně stanovený procentní podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s pevně stanoveným procentním podílem doby odpracované na operaci za měsíc, bez povinnosti zavést zvláštní systém zaznamenávání pracovní doby. Zaměstnavatel vydá zaměstnancům doklad uvádějící příslušný pevně stanovený procentní podíl.

Článek 56

Paušální financování jiných způsobilých nákladů než přímých nákladů na zaměstnance v souvislosti s granty

1.   Paušální sazbu ve výši až 40 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance lze použít ke krytí zbývajících způsobilých nákladů operace. Od členského státu se nevyžaduje provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby.

2.   V případě operací podporovaných z EFRR, ESF+, FST, AMIF, ISF a BMVI se platy a příspěvky vyplacené účastníkům považují za dodatečné způsobilé náklady nezahrnuté do paušální sazby.

3.   Paušální sazba uvedená v odstavci 1 tohoto článku se nepoužije na náklady na zaměstnance vypočítané na základě paušální sazby, jak je uvedeno v čl. 55 odst. 1.

Článek 57

Podmíněné granty

1.   Členské státy mohou příjemcům poskytnout podmíněné granty, které jsou plně nebo částečně vratné, jak je stanoveno v dokumentu obsahujícím podmínky pro poskytnutí podpory.

2.   Vracení zdrojů provádí příjemce v souladu s podmínkami, na nichž se řídící orgán a příjemce dohodnou.

3.   Členské státy zdroje vrácené příjemcem opětovně využijí ke stejnému účelu nebo v souladu s cíli dotyčného programu do 31. prosince 2030, a to ve formě podmíněných grantů, ve formě finančního nástroje nebo v jiné formě podpory. Vrácené částky a informace o jejich opětovném použití se zahrnují do závěrečné zprávy o výkonnosti.

4.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly dané zdroje vedeny na oddělených účtech nebo pod příslušnými účetními kódy.

5.   Zdroje Unie, které jsou příjemci kdykoli splaceny, ale nejsou do 31. prosince 2030 opětovně využity, se vrátí do rozpočtu Unie v souladu s článkem 88.

Oddíl II

Finanční nástroje

Článek 58

Finanční nástroje

1.   Řídící orgány mohou poskytnout příspěvek z programu, v rámci jednoho nebo více programů, na stávající nebo nově vytvořené finanční nástroje zřízené na celostátní, regionální, nadnárodní či přeshraniční úrovni a prováděné přímo řídícím orgánem nebo na jeho odpovědnost, které přispívají k dosažení specifických cílů.

2.   Finanční nástroje poskytují podporu konečným příjemcům pouze na investice do hmotných i nehmotných aktiv, jakož i pracovního kapitálu, u nichž se očekává, že budou finančně životaschopné, a které nemohou získat dostatečné financování z tržních zdrojů. Tato podpora musí být v souladu s použitelnými pravidly Unie pro státní podporu.

Tato podpora se poskytuje pouze na ty prvky investic, které nejsou ke dni investičního rozhodnutí fyzicky dokončeny nebo plně provedeny.

3.   Náležitá podpora z fondů prostřednictvím finančních nástrojů je založena na předběžném hodnocení vypracovaném pod vedením řídícího orgánu. Předběžné hodnocení musí být dokončeno dříve, než řídící orgány příspěvky z programu na finanční nástroje poskytnou.

Předběžné hodnocení obsahuje alespoň tyto prvky:

a)

navrhovanou výši příspěvku z programu na finanční nástroj a odhadovaný aktivační účinek společně se stručným odůvodněním;

b)

navrhované finanční produkty, které mají být nabízeny, včetně případné potřeby rozdílného zacházení s investory;

c)

navrhovanou cílovou skupinu konečných příjemců;

d)

očekávané přispění finančního nástroje k dosažení specifických cílů.

Předběžné hodnocení může být přezkoumáno či aktualizováno, může se vztahovat na celé území členského státu nebo jeho část a může vycházet ze současných nebo aktualizovaných předběžných hodnocení.

4.   Podpora pro konečné příjemce může být kombinována s podporou z jakéhokoli fondu nebo jiného nástroje Unie a může se týkat stejné položky výdajů. V takovém případě se podpora finančního nástroje z fondu, která je součástí operace finančního nástroje, nesmí vykázat Komisi za účelem získání podpory jinou formou, z jiného fondu nebo jiného unijního nástroje.

5.   Finanční nástroje lze kombinovat s podporou z programu ve formě grantů v rámci jediné operace finančního nástroje na základě jedné dohody o financování, přičemž obě tyto odlišné formy podpory poskytuje subjekt provádějící finanční nástroj. V takových případech se pravidla pro finanční nástroje použijí i pro tuto jedinou operaci finančního nástroje. Podpora z programu ve formě grantů je přímo vázána na finanční nástroj a je pro něj nezbytná a nesmí překročit hodnotu investic podpořených z finančního produktu.

6.   V případě kombinované podpory podle odstavců 4 a 5 jsou vedeny oddělené záznamy pro každý jednotlivý zdroj podpory.

7.   Úhrn všech forem kombinované podpory nepřekročí celkovou částku dotčené výdajové položky. Granty se nepoužijí na splacení podpory obdržené z finančních nástrojů. Finanční nástroje se nepoužijí na předběžné financování grantů.

Článek 59

Provádění finančních nástrojů

1.   Z finančních nástrojů prováděných přímo řídícím orgánem lze poskytovat pouze půjčky nebo záruky. Řídící orgán stanoví ve strategickém dokumentu podmínky příspěvku z programu na finanční nástroj, které zahrnují všechny prvky stanovené v příloze X.

2.   Finanční nástroje prováděné na odpovědnost řídícího orgánu mohou mít jednu z těchto forem:

a)

investování zdrojů programu do kapitálu právnické osoby;

b)

samostatné bloky finančních prostředků nebo svěřenské účty.

Řídící orgán vybere subjekt provádějící finanční nástroj.

3.   Řídící orgán může zakázku na provádění finančního nástroje přímo zadat:

a)

EIB;

b)

mezinárodním finančním institucím, jejichž podílníkem je členský stát;

c)

bance nebo instituci ve veřejném vlastnictví zřízené jako právnická osoba, která se zabývá finančními činnostmi na profesionálním základě a která splňuje všechny tyto podmínky:

i)

žádný soukromý subjekt nemá přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat, již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy a jež nezakládá rozhodující vliv na příslušnou banku nebo instituci, a s výjimkou forem soukromé kapitálové účasti, které s sebou nenesou vliv na rozhodování o každodenním řízení finančního nástroje podporovaného fondy,

ii)

působí na základě veřejného politického mandátu uděleného příslušným orgánem členského státu na celostátní nebo regionální úrovni, který zahrnuje, výlučně nebo jako součást jiných činností, vykonávání činností v oblasti hospodářského rozvoje, které přispívají k cílům fondů,

iii)

výlučně nebo jako součást jiných činností vykonává činnosti v oblasti hospodářského rozvoje, které přispívají k cílům fondů v regionech, oblastech politiky nebo odvětvích, pro něž není obecně dostupný nebo dostatečný přístup k financování z tržních zdrojů,

iv)

nezaměřuje se primárně na maximalizaci zisku, ale zajišťuje dlouhodobou finanční udržitelnost svých činností,

v)

zajišťuje vhodnými opatřeními v souladu s použitelným právem, aby z přímého zadávání zakázek podle písmene b) nevyplýval žádný přímý ani nepřímý prospěch pro komerční činnosti,

vi)

podléhá dohledu nezávislého orgánu v souladu s použitelným právem;

d)

jiným subjektům, které rovněž spadají do působnosti článku 12 směrnice 2014/24/EU.

4.   Jestliže subjekt vybraný řídícím orgánem provádí holdingový fond, může tento subjekt vybrat další subjekty pro provádění zvláštních fondů.

5.   Podmínky příspěvků z programu na finanční nástroje prováděné v souladu s odstavcem 2 se stanoví v dohodách o financování:

a)

v příslušných případech mezi řádně zmocněnými zástupci řídícího orgánu a subjektem provádějícím holdingový fond;

b)

mezi řádně zmocněnými zástupci řídícího orgánu nebo v příslušných případech subjektem provádějícím holdingový fond a subjektem provádějícím zvláštní fond.

Uvedené dohody o financování obsahují všechny prvky stanovené v příloze X.

6.   Finanční odpovědnost řídícího orgánu nepřekročí částku vyčleněnou řídícím orgánem na finanční nástroj podle příslušných dohod o financování.

7.   Subjekty provádějící dotčené finanční nástroje nebo v kontextu záruk subjekt poskytující příslušnou půjčku podporují konečné příjemce, přičemž náležitě zohlední cíle programu a potenciál finanční životaschopnosti investice odůvodněné v podnikatelském plánu nebo rovnocenném dokumentu. Výběr konečných příjemců je transparentní a nesmí vést ke střetu zájmů.

8.   Vnitrostátní spolufinancování programu může být poskytnuto buď řídícím orgánem, nebo na úrovni holdingových fondů, nebo na úrovni zvláštních fondů, nebo na úrovni investic do konečných příjemců v souladu se zvláštními pravidly pro dané fondy. Jestliže je vnitrostátní spolufinancování poskytnuto na úrovni investic do konečných příjemců, vede subjekt provádějící finanční nástroje písemné doklady prokazující způsobilost souvisejících výdajů.

9.   Řídící orgán při přímém provádění finančního nástroje podle odstavce 1 tohoto článku nebo subjekt provádějící finanční nástroj podle odstavce 2 tohoto článku vedou oddělené účty nebo používají jeden účetní kód pro každou prioritu nebo v případě ENRAF každý specifický cíl, a případně pro každou kategorii regionu u každého příspěvku z programu a zvlášť u zdrojů uvedených v článku 60 nebo článku 62.

Článek 60

Úroky a další výnosy vytvářené podporou finančních nástrojů poskytovanou z fondů

1.   Podpora z fondů poskytovaná na finanční nástroje se poukazuje na účty vedené u finančních institucí se sídlem v členských státech a spravuje se v souladu s aktivní správou pokladny a zásadami řádného finančního řízení.

2.   Úroky a další výnosy, jež připadají na podporu z fondů poskytovanou na finanční nástroje, se používají v rámci téhož cíle nebo cílů, včetně úhrady poplatků za správu a náhrady nákladů na správu vynaložených subjekty provádějícími finanční nástroj v souladu s čl. 68 odst. 1 písm. d), jako počáteční podpora z fondů buď v rámci téhož finančního nástroje, nebo v případě likvidace dotčeného finančního nástroje u jiných finančních nástrojů nebo jiných forem podpory pro další investice do konečných příjemců až do konce období způsobilosti.

3.   Úroky a další výnosy uvedené v odstavci 2, nepoužité v souladu s daným ustanovením, se odečtou od účtů předložených za poslední účetní rok.

Článek 61

Rozdílné zacházení s investory

1.   Podporu finančních nástrojů z fondů investovanou do konečných příjemců a všechny typy příjmů vytvořené těmito investicemi, včetně vrácených zdrojů, které připadají na podporu z fondů, lze použít k rozdílnému zacházení s investory působícími podle zásady tržní ekonomiky nebo k jiným formám podpory Unie prostřednictvím přiměřeného sdílení rizik a zisků, přičemž se zohlední zásada řádného finančního řízení.

2.   Míra takového rozdílného zacházení nesmí překročit míru nezbytnou k vytvoření pobídek pro přilákání soukromých zdrojů stanovenou buď konkurenčním procesem nebo nezávislým posouzením.

Článek 62

Opětovné využití zdrojů vztahující se k podpoře z fondů

1.   Zdroje vložené před koncem období způsobilosti zpět do finančních nástrojů pocházející z investic do konečných příjemců nebo z uvolnění zdrojů vyčleněných pro potřeby smluv o zárukách, včetně kapitálových splátek a jakéhokoli typu vytvořených příjmů, které mohou připadat na podporu z fondů, se opětovně použijí na stejné nebo jiné finanční nástroje za účelem dalších investic do konečných příjemců, ke krytí ztrát nominální hodnoty příspěvku z fondů na finanční nástroj v důsledku záporných úroků, pokud k takovým ztrátám navzdory aktivní správě pokladny dojde, nebo k úhradě jakýchkoli nákladů na správu a poplatků za správu souvisejících s těmito dalšími investicemi s ohledem na zásadu řádného finančního řízení.

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se zdroje uvedené v odstavci 1 a vložené zpět do finančních nástrojů během období nejméně osmi let po skončení období způsobilosti opětovně využívaly v souladu s cíli politiky programu nebo programů, na jejichž základě byly stanoveny, buď v rámci téhož finančního nástroje, nebo poté, co tyto zdroje opustí daný finanční nástroj, u jiných finančních nástrojů nebo v rámci jiných forem podpory.

KAPITOLA III

Pravidla způsobilosti

Článek 63

Způsobilost

1.   Způsobilost výdajů se kromě případů, kdy jsou přímo v tomto nařízení nebo v nařízeních pro jednotlivé fondy či na jejich základě stanovena zvláštní pravidla, určuje na základě vnitrostátních pravidel.

2.   Výdaje jsou způsobilé pro poskytnutí příspěvku z fondů, jestliže vznikly příjemci nebo soukromému partnerovi při operaci prováděné v partnerství veřejného a soukromého sektoru a byly uhrazeny při provádění operací v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2021, podle toho, co nastane dříve, do 31. prosince 2029.

V případě nákladů hrazených podle čl. 53 odst. 1 písm. b), c) a f) musí být akce, které tvoří základ pro poskytnutí úhrady, provedeny v období ode dne předložení programu Komisi nebo od 1. ledna 2021, podle toho, co nastane dříve, do 31. prosince 2029.

3.   V případě EFRR se výdaje související s operacemi, které se vztahují na více než jednu kategorii regionu, jak je stanoveno v čl. 108 odst. 2, v rámci členského státu, přidělí na dotčené kategorie regionu na poměrném základě dle objektivních kritérií.

V případě ESF+ mohou být výdaje související s operacemi přiděleny na kteroukoli kategorii regionu v rámci programu pod podmínkou, že daná operace přispívá k dosažení specifických cílů programu.

V případě FST přispívají výdaje související s operacemi k provádění příslušného územního plánu spravedlivé transformace.

4.   Celou operaci nebo její část lze provádět mimo členský stát, a to i mimo Unii, za předpokladu, že operace přispívá k cílům programu.

5.   V případě grantů v některé z forem uvedených v čl. 53 odst. 1 písm. b), c) a d) se výdaje způsobilé pro příspěvek z fondů rovnají částkám vypočítaným podle čl. 53 odst. 3.

6.   Operace nelze vybrat pro poskytnutí podpory z fondů, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně provedeny před předložením žádosti o financování v rámci programu, a to bez ohledu na to, zda byly provedeny všechny související platby. Tento odstavec se nepoužije na vyrovnání dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech podle článku 24 nařízení o ENRAF, ani na podporu z dodatečných finančních prostředků pro nejvzdálenější regiony podle čl. 110 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení.

7.   Výdaje způsobilé v důsledku změny programu jsou způsobilé ode dne předložení příslušné žádosti Komisi.

V případě EFRR, Fondu soudržnosti a FST jsou výdaje způsobilé v důsledku změny programu, pokud se do programu přidá nový typ intervence uvedený v tabulce 1 přílohy I nebo v případě ENRAF, AMIF, ISF a BMVI nový typ intervence uvedený v nařízeních pro jednotlivé fondy.

Pokud dojde ke změně programu za účelem reakce na přírodní katastrofy, může program stanovit, že způsobilost výdajů souvisejících s takovou změnou počíná dnem výskytu přírodní katastrofy.

8.   Pokud je schválen nový program, jsou výdaje způsobilé ode dne podání příslušné žádosti Komisi.

9.   Operace může získat podporu z jednoho nebo více fondů nebo z jednoho či více programů a z jiných nástrojů Unie. V takových případech se výdaje vykázané v žádosti o platbu z jednoho z fondů nevykáží pro žádný z těchto případů:

a)

podpora z jiného fondu nebo nástroje Unie;

b)

podpora z téhož fondu v rámci jiného programu.

Výši výdajů uvedených v žádosti o platbu z fondu lze pro každý fond a pro dotčený program či dotčené programy vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumentem, v němž jsou stanoveny podmínky podpory.

Článek 64

Nezpůsobilé náklady

1.   Pro příspěvek z fondů nejsou způsobilé tyto náklady:

a)

úroky z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky;

b)

nákup pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci; v případě opuštěných ploch a ploch dříve využívaných k průmyslovým účelům, které zahrnují budovy, se tento strop zvýší na 15 %; v případě finančních nástrojů se tyto procentní podíly vztahují na příspěvek z programu vyplacený konečnému příjemci nebo v případě záruk na částku podkladové půjčky;

c)

daň z přidané hodnoty („DPH“), s výjimkou:

i)

operací, jejichž celkové náklady jsou nižší než 5 000 000 EUR (včetně DPH),

ii)

operací, jejichž celkové náklady činí nejméně 5 000 000 EUR (včetně DPH), pokud vnitrostátní právní předpisy o DPH neumožňují její navratitelnost;

iii)

investic, které koneční příjemci učinili v souvislosti s finančními nástroji; jsou-li tyto investice podporovány finančními nástroji v kombinaci s podporou z programu ve formě grantu podle čl. 58 odst. 5, není DPH způsobilá pro tu část investičních nákladů, která odpovídá podpoře z programu ve formě grantu, ledaže vnitrostátní právní předpisy o DPH neumožňují u investičních nákladů její navratitelnost nebo pokud je daná část investičních nákladů odpovídající podpoře z programu ve formě grantu nižší než 5 000 000 EUR (včetně DPH);

iv)

fondů malých projektů a investic uskutečněných konečnými příjemci, pokud jde o fondy malých projektů v rámci Interreg.

První pododstavec písm. b) se nepoužije u operací týkajících se ochrany životního prostředí.

2.   Nařízení pro jednotlivé fondy mohou určit další náklady, které nejsou způsobilé pro příspěvek z jednotlivých fondů.

Článek 65

Trvalost operací

1.   Členský stát vrátí příspěvek z fondů na operaci zahrnující investici do infrastruktury nebo produktivní investici, jestliže do pěti let od poslední platby příjemci či případně v době stanovené v pravidlech pro státní podporu dojde u této operace k:

a)

zastavení výrobní činnosti nebo jejímu přemístění mimo region úrovně NUTS 2, v němž obdržela podporu;

b)

změně vlastnictví položky infrastruktury, která podniku či veřejnému subjektu poskytuje neoprávněnou výhodu;

c)

podstatné změně nepříznivě ovlivňující povahu, cíle nebo prováděcí podmínky operace, která by vedla k ohrožení jejích původních cílů.

Členský stát může lhůtu uvedenou v prvním pododstavci zkrátit na tři roky v případech, kdy se jedná o zachování investic nebo pracovních míst vytvořených malými a středními podniky.

Vrácení příspěvku členským státem z důvodu neplnění požadavků tohoto článku se provede poměrně k délce jejich neplnění.

2.   V případě operací podporovaných z ESF+ nebo z FST v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. k), l) a m) nařízení o FST se podpora vrátí, pokud se na tyto operace podle pravidel státní podpory vztahuje povinnost udržovat investice.

3.   Odstavce 1 a 2 se nevztahují na příspěvky z programu poskytnuté na finanční nástroje nebo jejich prostřednictvím nebo na operaci, u níž dojde k zastavení výrobní činnosti v důsledku nepodvodného úpadku.

Článek 66

Přemístění

1.   Výdaje podporující přemístění nejsou způsobilé pro příspěvek z fondů.

2.   Pokud příspěvek z fondů představuje státní podporu, přesvědčí se řídící orgán, že příspěvek nepodporuje přemístění podle čl. 14 odst. 16 nařízení (EU) č. 651/2014.

Článek 67

Zvláštní pravidla způsobilosti pro granty

1.   Věcné příspěvky ve formě poskytnutí stavebních prací, zboží, služeb, pozemků a nemovitostí, u nichž nebyla provedena platba doložená fakturami nebo doklady stejné důkazní hodnoty, mohou být způsobilé, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

podpora z veřejných zdrojů poskytnutá na operaci, jejíž součástí jsou věcné příspěvky, nepřekračuje, s výjimkou věcných příspěvků, celkové způsobilé výdaje na konci operace;

b)

hodnota přisuzovaná věcným příspěvkům nepřekračuje ceny obvyklé na dotyčném trhu;

c)

hodnotu a poskytnutí příspěvku v podobě věcného plnění lze nezávisle posoudit a ověřit;

d)

v případě poskytnutí pozemků nebo nemovitostí může být učiněna platba za účelem plnění smlouvy o pronájmu, jejíž roční nominální hodnota nepřesahuje jednotku měny členského státu;

e)

v případě věcných příspěvků ve formě neplacené práce se hodnota této práce určuje s přihlédnutím k ověřenému objemu vynaložené pracovní doby a sazby používané při odměňování za rovnocennou práci.

Hodnotu pozemků nebo nemovitostí uvedenou v prvním pododstavci písm. d) tohoto odstavce osvědčuje nezávislý kvalifikovaný odborník nebo náležitě oprávněný úřední orgán, přičemž tato hodnota nesmí překročit limit stanovený v čl. 64 odst. 1 písm. b).

2.   Odpisy, u kterých nebyla provedena platba podložená fakturami, lze za způsobilé považovat, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

umožňují to pravidla způsobilosti programu;

b)

způsobilé náklady jsou proplaceny ve formě uvedené v čl. 53 odst. 1 písm. a) a výše těchto výdajů je řádně doložena účetními doklady, jejichž důkazní hodnota je rovnocenná fakturám na tyto náklady;

c)

náklady se týkají výhradně období, ve kterém je daná operace podporována;

d)

na pořízení odepisovaného majetku nebyly použity granty z veřejných zdrojů.

Článek 68

Zvláštní pravidla způsobilosti pro finanční nástroje

1.   Způsobilé výdaje z finančního nástroje představují celkovou výši příspěvku z programu vyplacenou na finanční nástroj nebo v případě záruk vyčleněnou pro účely smluv o zárukách finančním nástrojem během období způsobilosti, přičemž tato částka odpovídá:

a)

platbám konečným příjemcům v případě půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic;

b)

zdrojům vyčleněným pro účely smluv o zárukách bez ohledu na to, zda jsou dosud nevypořádané nebo zda se již staly splatnými, aby bylo umožněno čerpání záruky za ztráty; zdroje se vypočítají na základě multiplikačního poměru stanoveného pro příslušné vyplacené nové půjčky, kapitálové či kvazikapitálové investice do konečných příjemců;

c)

platbám konečným příjemcům nebo v jejich prospěch, pokud jsou finanční nástroje kombinovány s jiným příspěvkem Unie na jednu operaci finančního nástroje v souladu s čl. 58 odst. 5;

d)

platbám poplatků za správu a náhradám nákladů na správu vynaloženým orgány provádějícími finanční nástroj.

2.   Je-li finanční nástroj prováděn po několik po sobě jdoucích programových období, může být podpora konečným příjemcům nebo v jejich prospěch, včetně nákladů na správu a poplatků za správu, poskytnuta na základě dohod uzavřených během předchozího programového období, pokud tato podpora vyhovuje pravidlům způsobilosti následujícího programového období. V takových případech se způsobilost výdajů uplatněných v žádostech o platbu určí v souladu s pravidly příslušného programového období.

3.   Pro účely odst. 1 písm. b) platí, že pokud subjekt čerpající záruky nevyplatil plánovaný objem nových půjček, kapitálových nebo kvazikapitálových investic konečným příjemcům v souladu s multiplikačním poměrem, způsobilé výdaje se úměrně sníží. Multiplikační poměr se může přezkoumat, pokud je to odůvodněno následnými změnami tržních podmínek. Takové přehodnocení nemá zpětnou působnost.

4.   Pro účely odst. 1 písm. d) jsou poplatky za správu založeny na výkonnosti.

Jsou-li subjekty provádějící holdingový fond vybrány přímým zadáním zakázky podle čl. 59 odst. 3, částka nákladů na správu a poplatků za správu zaplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, podléhá prahové hodnotě ve výši až 5 % celkové částky příspěvků z programu vyplacených konečným příjemcům formou úvěrů nebo vyčleněných na smlouvy o zárukách a až 7 % celkové částky příspěvků z programu vyplacených konečným příjemcům v podobě kapitálových a kvazikapitálových investic.

Jsou-li subjekty provádějící zvláštní fond vybrány přímým zadáním zakázky podle čl. 59 odst. 3, částka nákladů na správu a poplatků za správu zaplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, podléhá prahové hodnotě ve výši až 7 % celkové částky příspěvků z programu vyplacených konečným příjemcům formou úvěrů nebo vyčleněných ve smlouvách o zárukách a až 15 % celkové částky příspěvků z programu vyplacených konečným příjemcům v podobě kapitálových nebo kvazikapitálových investic.

Pokud jsou subjekty provádějící holdingový fond, nebo zvláštní fondy, nebo obojí současně, vybrány prostřednictvím nabídkového řízení v souladu s použitelným právem, určí se částka nákladů na správu a poplatků za správu v dohodě o financování, přičemž odráží výsledek nabídkového řízení.

5.   Pokud jsou poplatky za zprostředkování nebo jakákoli jejich část účtovány konečným příjemcům, nesmí být vykázány jako způsobilé výdaje.

6.   Způsobilé výdaje vykázané podle odstavce 1 nepřekročí součet celkové výše podpory z fondů vyplacené pro účely uvedeného odstavce a příslušného vnitrostátního spolufinancování.

HLAVA VI

ŘÍZENÍ A KONTROLA

KAPITOLA I

Obecné zásady řízení a kontroly

Článek 69

Oblasti odpovědnosti členských států

1.   Členské státy mají zavedeny systémy řízení a kontroly pro své programy v souladu s touto hlavou a zajišťují jejich fungování v souladu se zásadou řádného finančního řízení a klíčovými požadavky uvedenými v příloze XI.

2.   Členské státy zajistí legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účtů předložených Komisi a přijmou veškerá potřebná opatření k předcházení nesrovnalostem, včetně podvodů, k jejich odhalování a nápravě a podávání zpráv o nich. Tato opatření se týkají shromažďování informací o skutečných majitelích příjemců finančních prostředků Unie v souladu s přílohou XVII. Pravidla týkající se shromažďování a zpracování těchto údajů musí být v souladu s příslušnými pravidly pro ochranu údajů. Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům a Účetní dvůr mají k těmto informacím nezbytný přístup.

V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI se povinnosti týkající se shromažďování informací o skutečných majitelích příjemců finančních prostředků Unie v souladu s přílohou XVII uvedené v prvním pododstavci použijí ode dne 1. ledna 2023.

3.   Členské státy na žádost Komise přijmou opatření nezbytná k zajištění účinného fungování svých systémů řízení a kontroly a legality a správnosti výdajů předložených Komisi. Pokud je tímto opatřením audit, mohou se jich úředníci Komise nebo jejich pověření zástupci účastnit.

4.   Členské státy zajistí kvalitu, přesnost a spolehlivost systému monitorování a údajů o ukazatelích.

5.   Členské státy zajistí zveřejnění informací v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a v nařízeních pro jednotlivé fondy, s výjimkou případů, kdy právo Unie nebo vnitrostátní právo toto zveřejnění vylučují z důvodu bezpečnosti, veřejného pořádku, trestního vyšetřování nebo ochrany osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

6.   Členské státy mají zavedeny systémy a postupy k zajištění toho, aby se všechny dokumenty vyžadované pro auditní stopu podle přílohy XIII uchovávaly v souladu s požadavky stanovenými v článku 82.

7.   Členské státy přijmou opatření k zajištění účinného posuzování stížností týkajících se fondů. Rozsah působnosti, pravidla a postupy týkající se těchto opatření jsou v pravomoci členských států v souladu s jejich institucionálním a právním rámcem. Tím není dotčena obecná možnost pro občany a zainteresované strany podat stížnosti Komisi. Členské státy na žádost Komise prošetří stížnosti, které byly předloženy Komisi a které spadají do působnosti jejich programů, a informují Komisi o výsledcích těchto šetření.

Pro účely tohoto článku se stížností rozumí veškeré spory mezi potenciálními a vybranými příjemci s ohledem na navrhovanou nebo vybranou operaci a veškeré spory se třetími stranami týkající se provádění programu nebo operací v jejich rámci bez ohledu na kvalifikaci prostředku právní nápravy podle vnitrostátního práva.

8.   Členské státy zajistí, že veškerá výměna informací mezi příjemci a programovými orgány se provádí prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XIV.

Členské státy podporují výhody elektronické výměny údajů a poskytují v tomto ohledu příjemcům veškerou nezbytnou podporu.

Odchylně od prvního pododstavce může řídící orgán na výslovnou žádost příjemce výjimečně přijmout výměnu informací v tištěné podobě, aniž je dotčena jeho povinnost zaznamenávat a uchovávat údaje v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. e).

V případě programů podporovaných z ENRAF, AMIF, ISF a BMVI se první pododstavec použije od 1. ledna 2023.

První pododstavec se nepoužije na programy nebo priority podle čl. 4 písm. odst. 1 písm. m) nařízení o ESF+.

9.   Členské státy zajistí, aby veškerá oficiální výměna informací s Komisí probíhala prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu dat v souladu s přílohou XV.

10.   Členské státy poskytnou odhady částky na žádosti o platbu, které budou předloženy ve stávajícím kalendářním roce a v následujících kalendářních letech do 31. ledna a 31. července, v souladu s přílohou VIII, nebo zajistí, aby tyto odhady poskytly řídící orgány.

11.   Každý členský stát nejpozději k okamžiku předložení konečné žádosti o platbu za první účetní období a nejpozději do 30. června 2023 zavede popis systému řízení a kontroly podle šablony stanovené v příloze XVI. Tento popis aktualizuje tak, aby odrážel veškeré pozdější změny.

12.   Členské státy podávají zprávy o nesrovnalostech podle kritérií pro určení případů nesrovnalostí, které je třeba oznámit, v souladu s údaji, které mají být poskytnuty, a formátem pro podávání zpráv stanoveným v příloze XII.

Článek 70

Pravomoci a odpovědnosti Komise

1.   Komise se přesvědčí o tom, že členské státy mají zavedeny systémy řízení a kontroly v souladu s tímto nařízením a že tyto systémy během provádění programů fungují účinně a efektivně. Komise vypracuje pro účely svých vlastních auditů strategii auditu a plán auditu, který bude založen na posouzení rizik.

Komise a auditní orgány své plány auditu koordinují.

2.   Komise provádí audity po dobu až tří kalendářních roků po schválení účetní závěrky, v níž byly dotčené výdaje zahrnuty. Tato lhůta se nevztahuje na operace, u nichž existuje podezření na podvod.

3.   Úředníci Komise nebo jejich pověření zástupci mají pro účely svých auditů přístup ke všem potřebným záznamům, dokumentům a metadatům, a to bez ohledu na médium, na němž jsou uloženy, které se týkají operací podporovaných z fondů nebo systémů řízení a kontroly, a obdrží kopie v požadovaném formátu.

4.   Pro audity na místě se uplatňují také tato ustanovení:

a)

Komise oznámí audit příslušnému programovému orgánu alespoň 15 pracovních dní předem, s výjimkou naléhavých případů; těchto auditů se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu;

b)

pokud uplatnění vnitrostátních ustanovení vyhrazuje určité úkony pověřeným osobám specificky určeným vnitrostátními právními předpisy, mají úředníci a pověření zástupci Komise přístup k takto získaným informacím, aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátních soudů, a při plném dodržování základních práv dotčených právních subjektů;

c)

Komise předá předběžná zjištění auditu příslušnému orgánu členského státu do tří měsíců od posledního dne auditu;

d)

Komise předá zprávu o auditu do tří měsíců od obdržení úplného vyjádření příslušného orgánu členského státu k předběžným zjištěním auditu; odpověď členského státu se považuje za úplnou, pokud Komise nepožádá o další informace nebo o revidovaný dokument do dvou měsíců ode dne obdržení odpovědi členského státu.

Za účelem dodržení lhůt uvedených v prvním pododstavci písm. c) a d) tohoto odstavce zpřístupní Komise předběžná zjištění auditu a zprávu o auditu alespoň v jednom z úředních jazyků orgánů Unie.

Považuje-li se to za nutné, mohou být lhůty uvedené v prvním pododstavci písm. c) a d) tohoto odstavce na základě dohody mezi Komisí a příslušným orgánem členského státu prodlouženy.

Je-li stanovena lhůta pro vyjádření členského státu k předběžným zjištěním auditu nebo ke zprávě o auditu podle prvního pododstavce písm. c) a d) tohoto odstavce, začíná uvedená lhůta běžet okamžikem, kdy je příslušný orgán členského státu obdrží alespoň v jednom z úředních jazyků dotčeného členského státu.

Článek 71

Programové orgány

1.   Pro účely čl. 63 odst. 3 finančního nařízení určí členský stát pro každý program řídící orgán a auditní orgán. Svěří-li členský stát účetní funkci jinému subjektu než řídícímu orgánu v souladu s čl. 72 odst. 2 tohoto nařízení, je dotyčný subjekt rovněž určen jako programový orgán. Tytéž orgány mohou být odpovědné za více než jeden program.

2.   Auditním orgánem je orgán veřejné správy. Audit může být na odpovědnost auditního orgánu proveden veřejným nebo soukromým subjektem, který není auditním orgánem. Auditní orgán a jakýkoli subjekt provádějící audit na odpovědnost auditního orgánu musí být funkčně nezávislý na auditovaných subjektech.

3.   Řídící orgán může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů k vykonávání určitých úkolů na jeho odpovědnost. Ujednání mezi řídícím orgánem a zprostředkujícími subjekty se zaznamenají písemně.

4.   Členské státy zajistí dodržování zásady oddělení funkcí mezi programovými orgány a uvnitř těchto orgánů.

5.   Pokud program v souladu se svými cíli poskytuje podporu z EFRR nebo ESF+ programu, který je spolufinancován z Horizontu Evropa podle čl. 10 odst. 1 písm. b) nařízení o Horizontu Evropa, je subjekt provádějící program spolufinancovaný z Horizontu Evropa určen řídícím orgánem příslušného programu jako zprostředkující subjekt v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

6.   Členský stát může z vlastního podnětu určit koordinační orgán, který bude udržovat kontakt s Komisí a poskytovat jí informace a bude koordinovat činnost programových orgánů v daném členském státě.

KAPITOLA II

Standardní systémy řízení a kontroly

Článek 72

Funkce řídícího orgánu

1.   Řídící orgán odpovídá za řízení programu tak, aby bylo dosaženo jeho cílů. Vykonává zejména tyto funkce:

a)

vybírá operace v souladu s článkem 73, s výjimkou operací uvedených v čl. 33 odst. 3 písm. d);

b)

plní úkoly v oblasti řízení programu v souladu s článkem 74;

c)

podporuje práci monitorovacího výboru v souladu s článkem 75;

d)

dohlíží na zprostředkující subjekty;

e)

elektronicky zaznamenává a uchovává údaje o každé operaci nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, kontrolu a audity v souladu s přílohou XVII a zajišťuje bezpečnost, celistvost a důvěrnost údajů a ověřování uživatelů.

2.   Členský stát může účetní funkci uvedenou v článku 76 svěřit řídícímu orgánu nebo jinému subjektu.

3.   V případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI vykonává účetní funkci řídící orgán nebo na jeho odpovědnost.

Článek 73

Výběr operací řídícím orgánem

1.   Pro výběr operací řídící orgán stanoví a uplatňuje kritéria a postupy, jež jsou nediskriminační a transparentní, zajišťují přístupnost osobám se zdravotním postižením, zajišťují genderovou rovnost a zohledňují Listinu základních práv Evropské unie, zásadu udržitelného rozvoje a politiku Unie v oblasti životního prostředí v souladu s článkem 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Kritéria a postupy zajistí, aby byly vybrány operace s přihlédnutím k cíli maximalizovat přínos financování z prostředků Unie k dosažení cílů programu.

2.   Při výběru operací řídící orgán:

a)

zajistí, aby vybrané operace byly v souladu s programem, včetně jejich souladu s příslušnými strategiemi, z nichž program vychází, a rovněž účinně přispívaly k dosažení specifických cílů programu;

b)

zajistí, aby vybrané operace, které spadají do působnosti základní podmínky, byly v souladu s příslušnými strategiemi a plánovacími dokumenty vytvořenými za účelem splnění dané základní podmínky;

c)

zajistí, aby vybrané operace vytvářely nejlepší vztah mezi výší podpory, realizovanými činnostmi a dosažením cílů;

d)

u operací zahrnujících investice do infrastruktury nebo produktivní investice ověří, že příjemce má nezbytné finanční zdroje a mechanismy, které pokryjí náklady na provoz a údržbu, aby byla zajištěna jejich fiskální udržitelnost;

e)

zajistí, aby vybrané operace, které spadají do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (51), podléhaly posuzování vlivů na životní prostředí nebo zjišťovacímu řízení a aby bylo řádně zohledněno posouzení alternativních řešení, a to na základě požadavků uvedené směrnice;

f)

ověří, že pokud operace začaly před podáním žádosti o financování řídícímu orgánu, bylo dodrženo použitelné právo;

g)

zajistí, aby vybrané operace spadaly do působnosti daného fondu a aby byly přiřazeny určitému typu intervence;

h)

zajistí, aby operace nezahrnovaly činnosti, které byly součástí operace podléhající přemístění v souladu s článkem 66, nebo které by představovaly převod výrobní činnosti v souladu s čl. 65 odst. 1 písm. a);

i)

zajistí, aby vybrané operace nebyly přímo dotčeny odůvodněným stanoviskem Komise ohledně nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které stanoví, že je ohrožena legalita a správnost výdajů nebo výkonnost operací;

j)

zajistí posouzení klimatické odolnosti investic do infrastruktury s očekávanou životností alespoň pět let.

Pokud jde o písmeno b) tohoto odstavce, jsou v případě cíle politiky jedna, jak je stanoven v čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti, v souladu s příslušnými strategiemi inteligentní specializace pouze operace, které odpovídají specifickým cílům uvedeným v bodech i) a iv) zmiňovaného písmene.

3.   Řídící orgán zajistí, aby byl příjemci poskytnut dokument, který stanoví všechny podmínky podpory pro každou operaci, včetně zvláštních požadavků týkajících se produktů či služeb, které mají být dodány, plánu jejího financování a lhůty pro její provedení a případně metodu, která se použije pro stanovení nákladů operace, a podmínky pro vyplacení podpory.

4.   V případě operací, které obdržely „pečeť excelence“, nebo operací vybraných v rámci programu spolufinancovaného z Horizontu Evropa se může řídící orgán rozhodnout udělit podporu z EFRR nebo ESF+ přímo, pokud uvedené operace splňují požadavky stanovené v odst. 2 písm. a), b) a g).

Řídící orgány navíc mohou na operace uvedené v prvním pododstavci použít kategorie, maximální částky a metody výpočtu způsobilých nákladů stanovené v rámci příslušného nástroje Unie. Tyto prvky jsou stanoveny v dokumentu uvedeném v odstavci 3.

5.   Pokud řídící orgán vybere operaci strategického významu, do jednoho měsíce o tom uvědomí Komisi a poskytne jí o této operaci všechny příslušné informace.

Článek 74

Řízení programu řídícím orgánem

1.   Řídící orgán:

a)

provádí řídicí kontroly s cílem ověřit, že spolufinancované produkty a služby byly dodány a že operace je v souladu s použitelným právem, programem a podmínkami podpory operace, a:

i)

mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 53 odst. 1 písm. a), že byla proplacena částka výdajů požadovaných příjemci ve vztahu k těmto nákladům a že příjemci vedou oddělené účetní záznamy nebo používají vhodné účetní kódy u všech transakcí souvisejících s operací;

ii)

mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 53 odst. 1 písm. b), c) a d), že byly splněny podmínky pro úhradu výdajů příjemci;

b)

zajistí, s výhradou dostupnosti finančních prostředků, aby příjemce obdržel splatnou částku v plné výši, a to nejpozději do 80 dní ode dne předložení žádosti o platbu příjemcem; uvedená lhůta může být přerušena, pokud informace předložené příjemcem řídícímu orgánu neumožňují rozhodnout, zda je daná částka splatná;

c)

má zavedena účinná a přiměřená opatření a postupy proti podvodům s přihlédnutím ke zjištěným rizikům;

d)

předchází nesrovnalostem, zjišťuje a napravuje je;

e)

potvrzuje legalitu a správnost výdajů uvedených v účtech;

f)

vypracovává prohlášení řídícího subjektu v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVIII.

V případě prvního pododstavce písm. b) se žádná částka neodečítá ani nezadržuje a nejsou vybírány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by snížily tyto částky příslušející příjemcům.

V případě operací prováděných v partnerství veřejného a soukromého sektoru provádí řídící orgán platby na účelově vázaný účet, zřízený k tomuto účelu na jméno příjemce a určený k použití v souladu s dohodou o partnerství veřejného a soukromého sektoru.

2.   Řídicí kontroly uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) jsou prováděny na základě rizik a jsou úměrné předem zjištěným a písemně stanoveným rizikům.

Řídicí kontroly zahrnují správní kontroly žádostí o platbu od příjemců a kontroly operací na místě. Tyto kontroly se provádějí před předložením účtů v souladu s článkem 98.

3.   Je-li v rámci programu řídící orgán rovněž příjemcem, zajišťují opatření týkající se řídicích kontrol oddělení funkcí.

Aniž je dotčen odstavec 2, může nařízení o Interreg stanovit zvláštní pravidla pro řídicí kontroly vztahující se na programy Interreg. Nařízení o AMIF, ISF a BMVI mohou stanovit zvláštní pravidla pro řídicí kontroly, která se použijí v případě, že příjemcem je mezinárodní organizace.

Článek 75

Podpora práce monitorovacího výboru od řídícího orgánu

Řídící orgán:

a)

předává monitorovacímu výboru včas veškeré informace nezbytné pro plnění jeho úkolů;

b)

zajišťuje činnosti v návaznosti na rozhodnutí a doporučení monitorovacího výboru.

Článek 76

Účetní funkce

1.   Účetní funkce sestává z těchto úkolů:

a)

vypracování a předkládání žádostí o platbu Komisi v souladu s články 91 a 92;

b)

vypracování a předkládání účtů potvrzující úplnost, přesnost a věrohodnost účtů v souladu s článkem 98 a vedení elektronických záznamů o všech prvcích účtů včetně žádostí o platbu;

c)

přepočtení částek výdajů vzniklých v jiné měně na eura za použití měsíčního účetního směnného kursu Komise platného v měsíci, v němž je výdaj zaznamenán v účetních systémech subjektu odpovědného za plnění úkolů stanovených v tomto článku.

2.   Účetní funkce nezahrnuje kontroly na úrovni příjemců.

3.   Odchylně od odst. 1 písm. c) může nařízení o Interreg stanovit odlišnou metodu převodu částek výdajů vzniklých v jiné měně na eura.

Článek 77

Funkce auditního orgánu

1.   Auditní orgán je odpovědný za provádění auditů systému, auditů operací a auditů účtů s cílem poskytnout Komisi nezávislé ujištění, pokud jde o účinné fungování systémů řízení a kontroly a legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účtů předložených Komisi.

2.   Auditní činnost se provádí v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

3.   Auditní orgán vypracuje a předloží Komisi:

a)

výroční výrok auditora v souladu s čl. 63 odst. 7 finančního nařízení a šablonou stanovenou v příloze XIX tohoto nařízení, který je založen na veškeré provedené auditní činnosti a zahrnuje všechny tyto složky:

i)

úplnost, přesnost a věrohodnost účtů;

ii)

legalitu a správnost výdajů zahrnutých do účtů předložených Komisi;

iii)

účinné fungování systému řízení a kontroly;

b)

výroční kontrolní zprávu, která splňuje požadavky čl. 63 odst. 5 písm. b) finančního nařízení, v souladu se vzorem stanoveným v příloze XX tohoto nařízení, a která podporuje výroční výrok auditora uvedený v písmenu a) tohoto odstavce, a shrnuje veškerá zjištění včetně analýzy povahy a rozsahu chyb a nedostatků v systémech, jakož i navrhovaných a provedených nápravných opatření a výslednou celkovou chybovost a zbytkovou chybovost u výdajů zapsaných do účtů předložených Komisi.

4.   Pokud jsou programy seskupeny pro účely auditů operací podle čl. 79 odst. 2 druhého pododstavce, je možné informace požadované podle odst. 3 písm. b) tohoto článku seskupit do jediné zprávy.

5.   Auditní orgán předá Komisi zprávy o auditu systému, jakmile bude ukončeno řízení o sporných otázkách s příslušnými auditovanými subjekty.

6.   Komise a auditní orgány se scházejí pravidelně a alespoň jednou za rok, pokud není dohodnuto jinak, aby posoudily auditní strategii, výroční kontrolní zprávu a výrok auditora, koordinovaly své plány a metody auditu a vyměnily si názory na otázky týkající se zlepšení systémů řízení a kontroly.

Článek 78

Auditní strategie

1.   Na základě posouzení rizik a s přihlédnutím k popisu systému řízení a kontroly uvedenému v čl. 69 odst. 11 vypracuje auditní orgán po konzultaci s řídícím orgánem auditní strategii, která se zabývá audity systémů a audity operací. Auditní strategie zahrnuje audity systémů nově určených řídících orgánů a orgánů odpovědných za účetní funkci. Tyto audity se provádějí do 21 měsíců od rozhodnutí o schválení programu nebo změny programu, v němž je tento orgán určen. Auditní strategie se vypracuje v souladu se šablonou stanovenou v příloze XXII a každoročně se aktualizuje v návaznosti na první výroční kontrolní zprávu a výrok auditora předložené Komisi. Může se vztahovat na jeden nebo více programů.

2.   Auditní strategie se na žádost předkládá Komisi.

Článek 79

Audity operací

1.   Audity operací se pokrývají výdaje vykázané Komisi za účetní rok na základě výběru vzorku. Vzorek musí být reprezentativní a zakládat se na statistických metodách výběru vzorků.

2.   Pokud základní soubor zahrnuje méně než 300 jednotek vzorku, může auditní orgán na základě odborného úsudku použít metodu nestatistického výběru vzorků. V těchto případech musí být velikost vzorku dostatečná k tomu, aby auditnímu orgánu umožnila vypracovat platný výrok auditora. Metoda nestatistického výběru vzorků musí zahrnovat minimálně 10 % náhodně vybraných jednotek vzorku v základním souboru za účetní rok.

Statistický vzorek může pokrývat jeden nebo více programů, které čerpají podporu z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST, a s ohledem na případnou stratifikaci jedno nebo více programových období podle odborného úsudku auditního orgánu.

Vzorek operací podporovaných z ENRAF, AMIF, ISF a BMVI se vztahuje na operace podporované každým fondem zvlášť.

3.   Audity operací zahrnují kontroly na místě fyzického provádění operace, pouze pokud to typ dotčené operace vyžaduje.

Nařízení o ESF+ může stanovit zvláštní ustanovení pro programy nebo priority podle čl. 4 odst. 1 písm. m) uvedeného nařízení. Nařízení o AMIF, ISF a BMVI mohou stanovit zvláštní ustanovení pro audit operací použitelná v případě, že příjemcem je mezinárodní organizace. Nařízení o Interreg může stanovit zvláštní pravidla pro audity operací v rámci programů Interreg.

Audity se provádějí na základě pravidel platných v době, kdy byly činnosti v rámci operace uskutečněny.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 114 za účelem doplnění tohoto článku stanovením standardizovaných metodik a způsobů výběru vzorků k pokrytí jednoho nebo několika programových období.

Článek 80

Opatření pro jediný audit

1.   Komise a auditní orgány při provádění auditů náležitě zohlední zásady jediného auditu a proporcionality ve vztahu k úrovni rizika pro rozpočet Unie. Činí tak zejména v zájmu zamezení zdvojování auditů a řídicích kontrol stejných výdajů vykázaných Komisi s cílem minimalizovat náklady na řídicí kontroly a audity a administrativní zátěž pro příjemce.

Komise a auditní orgány nejprve použijí všechny informace a záznamy uvedené v čl. 72 odst. 1 písm. e), včetně výsledků řídicích kontrol, a další dokumenty a důkazní informace od dotčených příjemců požadují a získávají pouze tehdy, pokud je to na základě jejich odborného úsudku nezbytné k podpoře vyvození jednoznačných auditních závěrů.

2.   V případě programů, u kterých dojde Komise k závěru, že výrok auditního orgánu je spolehlivý, a jestliže se dotčený členský stát účastní posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, jsou vlastní audity Komise omezeny na auditování práce auditního orgánu.

3.   U operací, u nichž celkové způsobilé výdaje nepřesahují v případě EFRR a Fondu soudržnosti 400 000 EUR, v případě FST 350 000 EUR, v případě ESF+ 300 000 EUR a v případě ENRAF, AMIF, ISF nebo BMVI 200 000 EUR, Komise nebo auditní orgán před předložením účtů za účetní rok, v němž byla daná operace dokončena, neprovedou více než jeden audit.

Na jiné operace se nevztahuje více než jeden audit za účetní rok provedený buď auditním orgánem, nebo Komisí před předložením účtů za účetní rok, v němž byla daná operace dokončena. Operace nepodléhají auditu ze strany Komise nebo auditního orgánu v roce, ve kterém audit již provedl Evropský účetní dvůr, pokud mohou být výsledky uvedeného auditu provedeného Účetním dvorem u těchto operací použity auditním orgánem nebo Komisí za účelem splnění jejich příslušných úkolů.

4.   Odchylně od odstavce 3 může být jakákoli operace předmětem více než jednoho auditu, pokud auditní orgán na základě svého odborného úsudku dojde k závěru, že není možné vypracovat platný výrok auditora.

5.   Odstavce 2 a 3 se nepoužijí v případě, že:

a)

existuje zvláštní riziko nesrovnalosti nebo podezření na podvod;

b)

je potřebné zopakovat práci auditního orgánu, aby byla získána jistota o jeho účinném fungování;

c)

existují známky závažných nedostatků v práci auditního orgánu.

Článek 81

Řídicí kontroly a audity finančních nástrojů

1.   Řídící orgán provádí řídicí kontroly na místě v souladu s čl. 74 odst. 1 pouze na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky. Řídící orgán může spoléhat na kontroly vykonávané externími subjekty a neprovádět řídicí kontroly na místě, pokud má dostatečné důkazy o způsobilosti těchto externích subjektů.

2.   Řídící orgán neprovádí kontroly na místě na úrovni EIB nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž podílníkem je členský stát.

EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž podílníkem je členský stát, poskytují řídícímu orgánu kontrolní zprávy podporující žádosti o platby.

3.   Auditní orgán provádí audity systémů a audity operací v souladu s články 77, 79 nebo případně 83 na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících nové podkladové půjčky. Auditní orgán může za účelem získání celkového ujištění zohlednit výsledky auditu provedeného externími auditory u subjektů provádějících finanční nástroj a na tomto základě může rozhodnout o omezení své vlastní auditorské činnosti.

4.   V souvislosti se záručními fondy mohou subjekty odpovědné za audity programů provádět audity subjektů poskytujících související nové podkladové půjčky pouze v případě, že nastane jedna nebo více z těchto situací:

a)

podpůrné dokumenty dokládající podporu z finančního nástroje pro konečné příjemce nejsou k dispozici na úrovni řídícího orgánu ani na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj;

b)

existují důkazy o tom, že dokumenty, které jsou k dispozici na úrovni řídícího orgánu nebo subjektů provádějících finanční nástroj, nepředstavují pravdivý a přesný záznam o poskytnuté podpoře.

5.   Auditní orgán neprovádí audity na úrovni EIB nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž podílníkem je členský stát, v případě finančních nástrojů, které EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce provádějí.

EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž podílníkem je členský stát, však předkládají Komisi a auditnímu orgánu do konce každého kalendářního roku výroční zprávu o auditu vypracovanou jejich externími auditory. Tato zpráva pokrývá prvky uvedené v příloze XXI a představuje základ pro práci auditního orgánu.

6.   EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce poskytují programovým orgánům všechny nezbytné dokumenty, aby jim umožnily plnit jejich povinnosti.

Článek 82

Dostupnost dokladů

1.   Aniž jsou dotčena pravidla upravující státní podporu, řídící orgán zajistí, aby se všechny podklady týkající se operace podporované z fondů uchovávaly na příslušné úrovni po dobu pěti let od 31. prosince roku, ve kterém řídící orgán provedl poslední platbu příjemci.

2.   Lhůta uvedená v odstavci 1 se přeruší buď v případě soudního řízení, nebo na základě žádosti Komise.

KAPITOLA III

Spoléhání se na vnitrostátní systémy řízení

Článek 83

Posílená přiměřená opatření

Členský stát může pro systém řízení a kontroly programu použít následující posílená přiměřená opatření, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 84:

a)

odchylně od čl. 74 odst. 1 písm. a) a čl. 74 odst. 2 může řídící orgán používat pro provádění řídicích kontrol pouze vnitrostátní postupy;

b)

odchylně od čl. 77 odst. 1, pokud jde o audity systémů, a od čl. 79 odst. 1 a 3, pokud jde o audity operací, může auditní orgán omezit svou auditní činnost pro dotčený program nebo skupinu programů na audity operací zahrnující vzorek na základě statistického výběru 30 jednotek vzorku.

Pro účely řídicích kontrol uvedených v prvním pododstavci písm. a) se může řídící orgán spoléhat na kontroly provedené externími subjekty, pokud má dostatečné důkazy o způsobilosti těchto subjektů.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) platí, že pokud má základní soubor méně než 300 jednotek vzorku, může auditní orgán použít metodu nestatistického výběru vzorků v souladu s čl. 79 odst. 2.

Pokud dostupné informace nepoukazují na závažný nedostatek v práci auditního orgánu, omezí Komise své vlastní audity pouze na přezkum práce auditního orgánu formou opětovného provedení auditu na úrovni auditního orgánu.

Článek 84

Podmínky použití posílených přiměřených opatření

1.   Členský stát může použít posílená přiměřená opatření uvedené v článku 83 kdykoli během programového období, jestliže Komise ve svých zveřejněných výročních zprávách o činnosti za poslední dva roky předcházející rozhodnutí členského státu uplatňovat ustanovení tohoto článku potvrdila, že systém řízení a kontroly daného programu funguje účinně a že celková chybovost v každém roce je 2 % nebo nižší. Komise při posuzování účinného fungování systému řízení a kontroly uvedeného programu zohlední účast dotčeného členského státu na posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.

Pokud se členský stát rozhodne použít posílená přiměřená opatření uvedené v článku 83, oznámí jejich používání Komisi. V takovém případě se tato opatření použijí od počátku následujícího účetního období.

2.   Na začátku programového období může členský stát použít posílená přiměřená opatření uvedená v článku 83 za předpokladu, že podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku jsou splněny v souvislosti s podobným programem prováděným v období let 2014–2020 a jestliže opatření pro řízení a kontrolu stanovená pro program v období let 2021–2027 vycházejí převážně z opatření pro předchozí programové období. V takovém případě se tato opatření použijí od začátku programového období.

3.   Členský stát vypracuje nebo odpovídajícím způsobem aktualizuje popis systému řízení a kontroly a auditní strategii podle čl. 69 odst. 11 a článku 78.

Článek 85

Úprava během programového období

1.   Pokud Komise nebo auditní orgán dospěje na základě provedených auditů a výroční kontrolní zprávy k závěru, že podmínky stanovené v článku 84 již nejsou splněny, požádá Komise auditní orgán, aby vykonal další auditní činnost v souladu s čl. 69 odst. 3 a přesvědčil se, že byla přijata opatření k nápravě.

2.   Pokud následná výroční kontrolní zpráva potvrdí, že podmínky nejsou i nadále plněny, čímž se omezuje ujištění dané Komisi o účinném fungování systémů řízení a kontroly, jakož i o legalitě a správnosti výdajů, požádá Komise auditní orgán o provedení auditů systémů.

3.   Komise poskytne členskému státu příležitost, aby předložil své připomínky, a následně může členský stát informovat o tom, že posílená přiměřená opatření uvedená v článku 83 se od počátku následujícího účetního roku již nepoužijí.

HLAVA VII

FINANČNÍ ŘÍZENÍ, PŘEDKLÁDÁNÍ A KONTROLA ÚČTŮ A FINANČNÍ OPRAVY

KAPITOLA I

Finanční řízení

Oddíl I

Všeobecná účetní pravidla

Článek 86

Rozpočtové závazky

1.   Rozhodnutí o schválení programu v souladu s článkem 23 je rozhodnutím o financování ve smyslu čl. 110 odst. 1 finančního nařízení a oznámení o něm předané dotčenému členskému státu zakládá právní závazek.

Uvedené rozhodnutí přesně stanoví celkový příspěvek Unie na každý fond a každý rok. U programů v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“ se však částka odpovídající 50 % příspěvku na roky 2026 a 2027 (dále jen „částka flexibility“) na každý program v každém členském státě zadrží a na program se s konečnou platností přidělí poté, co Komise přijala rozhodnutí na základě přezkumu v polovině období podle článku 18.

2.   Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých programů v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 uskutečňuje Komise pro každý fond v ročních splátkách.

3.   Odchylně od čl. 111 odst. 2 finančního nařízení následují rozpočtové závazky na první splátku po přijetí programu Komisí.

Článek 87

Použití eura

Veškeré částky uvedené v programech, ohlášené nebo vykázané Komisi členskými státy, se vyjadřují v eurech.

Článek 88

Vrácení platby

1.   Každá částka, která má být vrácena do rozpočtu Unie, se uhradí přede dnem splatnosti uvedeným v příkazu k úhradě vydaném v souladu s článkem 98 finančního nařízení. Dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.

2.   Každým prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba používaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích v první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.

Oddíl II

Pravidla pro platby členským státům

Článek 89

Druhy plateb

Platby probíhají formou předběžného financování, průběžných plateb a výplaty zůstatků na účtech za účetní rok.

Článek 90

Předběžné financování

1.   Komise vyplatí částku předběžného financování na základě celkové podpory z fondů, jak je uvedeno v rozhodnutí o schválení programu.

2.   Předběžné financování z každého fondu se vyplatí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku v závislosti na dostupnosti prostředků takto:

a)

2021: 0,5 %;

b)

2022: 0,5 %;

c)

2023: 0,5 %;

d)

2024: 0,5 %;

e)

2025: 0,5 %;

f)

2026: 0,5 %.

Pokud je program přijat po 1. červenci 2021, vyplatí se dřívější splátky v roce přijetí.

3.   Odchylně od odstavce 2 se pro programy Interreg stanoví zvláštní pravidla týkající se předběžného financování v nařízení o Interreg.

4.   Odchylně od odstavce 2 se pro programy podporované z AMIF, ISF a BMVI stanoví zvláštní pravidla týkající se předběžného financování v nařízeních pro jednotlivé fondy.

5.   Částku vyplacenou jako předběžné financování pro roky 2021 a 2022 Komise zúčtuje v účtech každý rok a pro roky 2023 až 2026 nejpozději v posledním účetním roce v souladu s článkem 100.

Částku vyplacenou jako předběžné financování v případě programů podporovaných z AMIF, ISF a BMVI Komise zúčtuje v účtech nejpozději v posledním účetním roce.

6.   Veškeré úroky z předběžného financování se použijí pro dotčený program stejným způsobem jako fondy a zahrnou se do účtů za poslední účetní rok.

Článek 91

Žádosti o platbu

1.   Členský stát předloží maximálně šest žádostí o platbu na jeden program, jeden fond a jeden účetní rok. Každý rok může být jedna žádost o platbu předložena kdykoli v každém období mezi těmito daty: 28. února, 31. května, 31. července, 31. října, 30. listopadu a 31. prosince.

Poslední žádost o platbu předložená do 31. července se považuje za konečnou žádost o platbu za účetní rok končící 30. června.

První pododstavec se nepoužije na programy Interreg.

2.   Žádosti o platbu jsou přípustné pouze, pokud byl předložen nejnovější balíček pro poskytnutí jistoty podle článku 98.

3.   Žádosti o platbu se předkládají Komisi v souladu se šablonou stanovenou v příloze XXIII a pro každou prioritu a případně podle kategorie regionu obsahují tyto údaje:

a)

celkovou výši způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, a operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, ale přispívají ke splnění základních podmínek, jak jsou zaneseny do systému subjektu vykonávajícího účetní funkci;

b)

výši technické pomoci vypočtenou v příslušných případech v souladu s čl. 36 odst. 5 písm. b);

c)

celkovou výši příspěvku z veřejných zdrojů, který byl poskytnut nebo má být poskytnut v souvislosti se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, a operacemi souvisejícími se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, ale přispívají ke splnění základních podmínek, jak jsou zaneseny do systému subjektu vykonávajícího účetní funkci;

d)

celkovou výši způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací souvisejících se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, s výjimkou operací, které přispívají ke splnění základních podmínek, jak jsou zaneseny do systému subjektu vykonávajícího účetní funkci.

4.   Odchylně od odst. 3 písm. a) se použijí tato pravidla:

a)

pokud se příspěvek Unie poskytuje podle čl. 51 písm. a), rovnají se částky obsažené v žádosti o platbu částkám vázaným na pokrok při plnění podmínek nebo dosažení výsledků v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 95 odst. 2 nebo s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 95 odst. 4;

b)

pokud se příspěvek Unie poskytuje podle čl. 51 písm. c), d) a e), rovnají se částky obsažené v žádosti o platbu částkám určeným v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 94 odst. 3 nebo s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 94 odst. 4;

c)

v případě forem grantů uvedených v čl. 53 odst. 1 prvním pododstavci písm. b), c) a d) se částky obsažené v žádosti o platbu rovnají nákladům vypočteným na příslušném základě.

5.   Odchylně od odstavce 3 může žádost o platbu v případě státní podpory zahrnovat zálohy placené příjemci orgánem poskytujícím podporu, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky:

a)

jsou předmětem záruky poskytnuté bankou nebo jinou finanční institucí usazenou v příslušném členském státě nebo se na ně vztahuje nástroj poskytnutý jako záruka veřejným subjektem nebo příslušným členským státem;

b)

tyto zálohy nepřesahují 40 % celkové výše podpory poskytnuté příjemci pro danou operaci;

c)

tyto zálohy jsou kryty výdaji placenými příjemci při provádění příslušné operace a doloženy příjmovými fakturami nebo účetními doklady rovnocenné důkazní hodnoty do tří let od roku vyplacení zálohy nebo do 31. prosince 2029, podle toho, co nastane dříve, přičemž v případě nedodržení těchto podmínek se příští žádost o platbu odpovídajícím způsobem opraví.

V každé žádosti o platbu, která zahrnuje tento druh záloh, se uvede samostatně celková částka hrazená z programu jako záloha, částka uhrazená z výdajů příjemců do tří let po vyplacení zálohy v souladu s písmenem c) a částka, která nebyla kryta výdaji příjemci a pro kterou neuplynula lhůta tří let.

6.   Odchylně od odst. 3 písm. c) tohoto článku vyplácí příjemcům v případě režimů podpor podle článku 107 Smlouvy o fungování EU příspěvek z veřejných zdrojů odpovídající výdajům uvedeným v žádosti o platbu orgán poskytující podporu.

Článek 92

Zvláštní prvky pro finanční nástroje v žádostech o platbu

1.   Pokud jsou finanční nástroje prováděny v souladu s čl. 59 odst. 1, zahrnují žádosti o platbu předložené v souladu s přílohou XXIII celkové vyplacené částky nebo v případě záruk částky vyčleněné pro účely smluv o zárukách řídícím orgánem pro konečné příjemce podle čl. 68 odst. 1 písm. a), b) a c).

2.   Pokud jsou finanční nástroje prováděny podle čl. 59 odst. 2, předkládají se žádosti o platbu, které zahrnují výdaje pro finanční nástroje, v souladu s těmito podmínkami:

a)

částka zahrnutá do první žádosti o platbu musí být již ve prospěch finančních nástrojů vyplacena a může případně dosahovat až 30 % celkové částky příspěvků z programu vyhrazených pro finanční nástroje v rámci příslušné dohody o financování v souladu s příslušnou prioritou a případně kategorií regionu;

b)

částka zahrnutá do následných žádostí o platbu předložených během období způsobilosti zahrnuje způsobilé výdaje uvedené v čl. 68 odst. 1.

3.   Částku zahrnutou do první žádosti o platbu podle odst. 2 písm. a) Komise zúčtuje v účtech nejpozději poslední účetní rok.

V žádostech o platbu se částka uvádí odděleně.

Článek 93

Společná pravidla pro platby

1.   S výhradou čl. 15 odst. 5 a 6 a v závislosti na dostupných finančních prostředcích provede Komise průběžné platby do 60 dnů ode dne, kdy Komise žádost o platbu obdrží.

2.   Každá platba se přiřadí k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku dotčeného fondu a kategorie regionu. Jako průběžné platby uhradí Komise 95 % z částek zahrnutých v žádosti o platbu, která vyplyne z uplatnění míry spolufinancování stanovené pro každou prioritu podle situace buď na celkové způsobilé výdaje, nebo na příspěvek z veřejných zdrojů. Komise určí výši zbývajících prostředků, které mají být vyplaceny nebo získány zpět, při výpočtu účetních zůstatků v souladu s článkem 100.

3.   Podpora poskytnutá z fondů na prioritu v průběžných platbách nesmí být vyšší než výše podpory z fondů pro prioritu stanovená v rozhodnutí o schválení daného programu.

4.   V případě příspěvku Unie ve formě podpory uvedené v článku 51 Komise vyplatí nejvýše částku požadovanou členským státem.

5.   Podpora poskytovaná z fondů na prioritu výplatou zůstatku za poslední účetní období nepřekročí tyto částky:

a)

příspěvek z veřejných zdrojů vykázaný v žádostech o platbu;

b)

podporu z fondů, která byla nebo má být vyplacena příjemcům;

c)

částku, o kterou členský stát požádá.

Částky vyplacené podle čl. 36 odst. 5 se neberou v úvahu pro účely výpočtu stropu stanoveného v prvním pododstavci písm. b) tohoto článku.

6.   Na žádost členského státu lze průběžné platby navýšit o 10 % nad míru spolufinancování použitelnou pro jednotlivé priority v rámci fondů, pokud členský stát po 1. červenci 2021 splňuje jednu z následujících podmínek:

a)

členský stát obdrží půjčku od Unie podle nařízení Rady (EU) č. 407/2010 (52);

b)

členský stát obdrží střednědobou finanční pomoc v rámci evropského stabilizačního mechanismu zřízeného smlouvou o zřízení evropského stabilizačního mechanismu ze dne 2. února 2012 nebo podle nařízení (ES) č. 332/2002 pod podmínkou provádění makroekonomického ozdravného programu;

c)

členský stát má přístup k finanční pomoci pod podmínkou provádění makroekonomického ozdravného programu, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 472/2013.

Vyšší míra, která nesmí přesáhnout 100 %, se uplatňuje na platby do konce kalendářního roku, v němž je související finanční pomoc ukončena.

7.   Odstavec 6 se nepoužije na programy Interreg.

Článek 94

Příspěvek Unie na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

1.   Komise může uhradit příspěvek Unie na program na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb v souladu s článkem 51, a to na základě částek a sazeb, které byly schváleny rozhodnutím podle odstavce 3 tohoto článku, nebo stanoveny v aktu v přenesené pravomoci podle odstavce 4 tohoto článku.

2.   Aby mohly členské státy využívat příspěvek Unie na program na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb, předloží Komisi jako součást předkládaného programu nebo žádosti o jeho změnu návrh v souladu se šablonami stanovenými v přílohách V a VI.

Částky a sazby navrhované členským státem musí být posouzeny auditním orgánem a stanoví se na základě těchto kritérií:

a)

spravedlivých, přiměřených a ověřitelných metod výpočtu založených na:

i)

statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku;

ii)

ověřených historických údajích;

iii)

použití obvyklých postupů účtování nákladů;

b)

návrhů rozpočtů;

c)

pravidel pro odpovídající jednotkové náklady, jednorázové částky a paušální sazby použitelných v politikách Unie pro podobný druh operace;

d)

pravidel pro odpovídající jednotkové náklady, jednorázové částky a paušální sazby, které se v režimech pro granty financované výhradně členským státem uplatňují na podobný druh operace.

3.   Rozhodnutí o schválení programu nebo jeho změny stanoví druhy operací, na které se úhrada založená na jednotkových nákladech, jednorázových částkách a paušálních sazbách vztahuje, definice a částky kryté těmito jednotkovými náklady, jednorázovými částkami a paušálními sazbami a způsoby úpravy těchto částek.

Členské státy poskytnou příjemcům úhradu pro účely tohoto článku. Tato úhrada může mít jakoukoli formu podpory.

Audity Komise a členských států a řídicí kontroly provedené členskými státy se zaměří výhradně na ověření splnění podmínek pro úhradu vyplacenou Komisí

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 114 za účelem doplnění tohoto článku tím, že se na úrovni Unie stanoví jednotkové náklady, jednorázové částky, paušální sazby, jejich výše a metody úpravy způsoby uvedenými v odst. 2 druhém pododstavci písm. a) až d) tohoto článku.

5.   Tento článek se nevztahuje na příspěvek Unie na technickou pomoc hrazenou podle čl. 51 písm. e).

Článek 95

Příspěvek Unie na základě financování nesouvisejícího s náklady

1.   Komise může uhradit příspěvek Unie na celou prioritu nebo části priority programů na základě financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 51, a to na základě částek, které byly schváleny rozhodnutím podle odstavce 2 tohoto článku, nebo stanoveny v aktu v přenesené pravomoci podle odstavce 4 tohoto článku. Aby mohly členské státy využívat příspěvek Unie na program na základě financování nesouvisejícího s náklady, předloží Komisi v rámci programu nebo žádosti o jeho změnu návrh v souladu se šablonami stanovenými v přílohách V a VI. Návrh musí obsahovat tyto informace:

a)

označení dotčené priority a celkovou částku krytou financováním nesouvisejícím s náklady;

b)

popis části programu a druhu operací krytých financováním nesouvisejícím s náklady;

c)

popis podmínek, které mají být splněny, nebo výsledků, kterých má být dosaženo, a harmonogram;

d)

průběžné výstupy podmiňující úhradu ze strany Komise;

e)

jednotky měření;

f)

harmonogram úhrad Komise a související částky vázané na pokrok při plnění podmínek nebo dosahování výsledků;

g)

opatření pro ověření průběžných výstupů a splnění podmínek nebo dosažení výsledků;

h)

způsoby případných úprav částek;

i)

opatření pro zajištění auditní stopy v souladu s přílohou XIII, která prokáže splnění podmínek nebo dosažení výsledků;

j)

předpokládaný druh způsobu úhrady, který bude použit k úhradě příjemci nebo příjemcům v rámci priority nebo částí priority programů, jichž se tento článek týká.

2.   Rozhodnutí o schválení programu nebo žádosti o jeho změnu stanoví všechny prvky uvedené v odstavci 1.

3.   Členské státy uhradí příjemcům náhradu pro účely tohoto článku. Tato úhrada může mít jakoukoli formu podpory.

Audity Komise a členských států a řídicí kontroly provedené členskými státy se zaměří výhradně na ověření, zda byly splněny podmínky pro úhradu vyplacenou Komisí nebo zda bylo dosaženo výsledků.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 114 za účelem doplnění tohoto článku tím, že se stanoví částky pro financování nesouvisející s náklady na úrovni Unie podle druhu operace, metody úpravy částek a podmínky, které je třeba splnit, nebo výsledky, kterých je třeba dosáhnout.

Oddíl III

Přerušení a pozastavení

Článek 96

Přerušení platební lhůty

1.   Komise může přerušit lhůtu pro platby, s výjimkou předběžného financování, na maximální dobu šesti měsíců, pokud je splněna některá z těchto podmínek:

a)

existují důkazy o možných závažných nedostatcích, aniž by byla přijata nápravná opatření;

b)

Komise musí provést dodatečné kontroly poté, co obdrží informace o tom, že výdaje v žádosti o platbu mohou souviset s nesrovnalostí.

2.   Členský stát může souhlasit s prodloužením doby přerušení o tři měsíce.

3.   Komise omezí přerušení platební lhůty pouze na část výdajů ovlivněnou prvky uvedenými v odstavci 1, ledaže by nebylo možné určit část výdajů, které se to týká. Komise písemně informuje členský stát a řídící orgán o důvodu přerušení platební lhůty a požádá je o nápravu situace. Komise přerušení ukončí, jakmile jsou přijata opatření pro nápravu prvků uvedených v odstavci 1.

4.   Zvláštní pravidla pro ENRAF mohou stanovit zvláštní důvody pro přerušení plateb v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

Článek 97

Pozastavení plateb

1.   Komise poskytne členskému státu příležitost předložit připomínky a následně může pozastavit všechny nebo některé platby s výjimkou předběžného financování, jestliže je splněna některá z těchto podmínek:

a)

členský stát nepřijal nezbytná opatření k nápravě situace, která vedla k přerušení platební lhůty podle článku 96;

b)

existuje závažný nedostatek;

c)

výdaje v žádostech o platbu souvisejí s nesrovnalostí, která nebyla napravena;

d)

existuje odůvodněné stanovisko Komise týkající se řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU v záležitosti, která ohrožuje legalitu a správnost výdajů.

2.   Komise ukončí pozastavení všech plateb nebo jejich části, pokud členský stát přijme opatření, která napraví prvky uvedené v odstavci 1.

3.   Zvláštní pravidla pro ENRAF mohou stanovit zvláštní důvody pro pozastavení plateb v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

KAPITOLA II

Předkládání a kontrola účtů

Článek 98

Obsah a předkládání účetní závěrky

1.   Pro každý účetní rok, ve kterém byly předloženy žádosti o platbu, předloží členský stát Komisi do 15. února tyto dokumenty (dále jen „balíček pro poskytnutí jistoty“), které se týkají předcházejícího účetního období:

a)

účetní závěrku v souladu se šablonou stanovenou v příloze XXIV;

b)

prohlášení řídícího subjektu uvedené v čl. 74 odst. 1 písm. f) v souladu se šablonou stanovenou v příloze XVIII;

c)

výroční výrok auditora uvedený v čl. 77 odst. 3 písm. a) v souladu se šablonou stanovenou v příloze XIX;

d)

výroční kontrolní zprávu uvedenou v čl. 77 odst. 3 písm. b) v souladu se šablonou stanovenou v příloze XX.

2.   Lhůtu uvedenou v odstavci 1 může Komise na základě sdělení dotčeného členského státu výjimečně prodloužit do 1. března.

3.   Na úrovni každé priority a případně fondu a kategorie regionu účty uvádí:

a)

celkovou výši způsobilých výdajů zanesenou do účetních systémů subjektu vykonávajícího účetní funkci, která byla zahrnuta v žádosti o závěrečnou platbu za účetní rok, a celkovou výši odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut v souvislosti se specifickými cíli, u nichž jsou splněny základní podmínky, a operacemi souvisejícími se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, ale přispívají ke splnění základních podmínek;

b)

částky odejmuté během účetního roku;

c)

výši příspěvků z veřejných zdrojů vyplacených ve prospěch finančních nástrojů;

d)

pro každou prioritu vysvětlení veškerých rozdílů mezi částkami vykázanými podle písmene a) a částkami vykázanými v žádostech o platbu za tentýž účetní rok..

4.   Balíček pro poskytnutí jistoty se netýká celkové výše způsobilých výdajů vynaložených příjemci a zaplacených při provádění operací nebo odpovídajícího příspěvku z veřejných zdrojů, který byl nebo má být poskytnut v souvislosti se specifickými cíli, u nichž nejsou splněny základní podmínky, s výjimkou operací, které přispívají ke splnění základních podmínek.

5.   Účty nejsou přípustné, jestliže členské státy neprovedly nezbytné opravy za účelem snížení zbytkové chybovosti pro legalitu a správnost výdajů obsažených v účtech na hodnotu 2 %. nebo nižší.

6.   Členské státy z účtů odečtou zejména:

a)

neoprávněné výdaje, u kterých byly provedeny finanční opravy v souladu s článkem 103;

b)

výdaje, které jsou předmětem probíhajícího posuzování legality a správnosti;

c)

v případě potřeby další částky s cílem snížit zbytkovou chybovost u výdajů vykázaných v účtech na hodnotu 2 % nebo nižší.

Členský stát může zahrnout výdaje podle prvního pododstavce písm. b) do žádosti o platbu v následujících účetních rocích, jakmile bude potvrzena jejich legalita a správnost.

7.   Aniž je dotčen článek 104, může členský stát opravit nesprávné částky, které zjistil po předložení účtů zahrnující tyto částky, provedením odpovídajících úprav za účetní rok, v němž jsou nesrovnalosti odhaleny.

8.   Jako součást balíčku pro poskytnutí jistoty předloží členský stát za poslední účetní rok závěrečnou zprávu o výkonnosti uvedenou v článku 43 nebo v případě AMIF, ISF či BMVI poslední výroční zprávu o výkonnosti.

Článek 99

Kontrola účtů

Komise se do 31. května roku následujícího po konci účetního roku přesvědčí, že účty jsou úplné, přesné a věrohodné, pokud se nepoužije článek 102.

Článek 100

Výpočet zůstatku

1.   Při stanovení částky k tíži fondů za příslušný účetní rok a vyplývajících úprav ve vztahu k platbám pro členský stát Komise zohlední:

a)

zaúčtované částky uvedené v čl. 98 odst. 3 písm. a) a částky, u kterých se použije míra spolufinancování pro každou prioritu;

b)

celkovou částku průběžných plateb provedených Komisí v průběhu daného účetního roku.

c)

v případě EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF na roky 2021 a 2022 výši předběžného financování.

2.   Pokud existuje částka, která má být získána zpět od členského státu, musí být předmětem inkasního příkazu vydaného Komisí, který se provádí pokud možno započtením proti částce splatné příslušnému členskému státu v následných platbách na stejný program. Takové zpětné získání finančních prostředků nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného programu poskytovanou z fondů. Částka získaná zpět představuje v souladu s čl. 21 odst. 3 finančního nařízení účelově vázaný příjem.

Článek 101

Postup kontroly účtů

1.   Postup stanovený v článku 102 se použije v kterémkoli z těchto případů:

a)

auditní orgán předložil výrok auditora s výhradou nebo záporný výrok auditora z důvodů souvisejících s úplností přesností a věrohodností účtů;

b)

Komise má důkazy zpochybňující spolehlivost výroku auditora bez výhrad.

2.   Ve všech ostatních případech vypočítá Komise částky k tíži fondů v souladu s článkem 100 a provede příslušné platby nebo zpětné získání finančních prostředků do 1. července. Provedením příslušné platby nebo zpětným získáním finančních prostředků jsou účty považovány za schválené.

Článek 102

Řízení o sporných otázkách při kontrole účtů

1.   Pokud auditní orgán předloží výrok auditora s výhradou nebo záporný výrok auditora z důvodů souvisejících s úplností, přesností a věrohodností účtů, požádá Komise členský stát, aby do jednoho měsíce provedl revizi účtů a opětovně předložil dokumenty uvedené v čl. 98 odst. 1.

Pokud ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci:

a)

je předložen výrok auditora bez výhrad, použije se článek 100 a Komise uhradí veškeré další splatné částky nebo přistoupí ke zpětnému získání finančních prostředků do dvou měsíců;

b)

výrok auditora zůstává stále s výhradou nebo členský stát opětovně nepředloží požadované dokumenty, použijí se odstavce 2, 3 a 4.

2.   Pokud výrok auditora zůstane s výhradou z důvodů souvisejících s úplností, přesností a věrohodností účtů nebo pokud zůstane výrok auditora nespolehlivý, vyrozumí Komise členský stát o částce k tíži fondů za daný účetní rok.

3.   Pokud členský stát odsouhlasí částku uvedenou v odstavci 2 tohoto článku do jednoho měsíce, uhradí Komise veškeré další splatné částky nebo přistoupí ke zpětnému získání finančních prostředků v souladu s článkem 100 do dvou měsíců.

4.   Pokud členský stát s částkou uvedenou v odstavci 2 tohoto článku nesouhlasí, stanoví Komise částku k tíži fondů za dané účetní rok. Takový akt nepředstavuje finanční opravu a nesnižuje podporu příslušného programu poskytovanou z fondů. Komise uhradí veškeré další splatné částky nebo přistoupí ke zpětnému získání finančních prostředků v souladu s článkem 100 do dvou měsíců.

5.   Pokud jde o poslední účetní rok, Komise uhradí nebo zpětně získá roční zůstatek účtů programů podporovaných z, EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, FST a ENRAF nejpozději do dvou měsíců ode dne přijetí závěrečné zprávy o výkonnosti uvedené v článku 43.

KAPITOLA III

Finanční opravy

Článek 103

Finanční opravy prováděné členskými státy

1.   Členské státy chrání rozpočet Unie a používají finanční opravy tak, že zruší veškerou podporu z fondů na operaci či program nebo jejich část, jestliže jsou zjištěny nesrovnalosti ve výdajích vykázaných Komisi.

2.   Finanční opravy se zaznamenají do účtů za účetní rok, ve kterém se o zrušení rozhodlo.

3.   Zrušenou podporu z fondů může členský stát znovu použít v rámci dotčeného programu, s výjimkou operace, která byla předmětem příslušné opravy, nebo, pokud je finanční oprava provedena z důvodu systémové nesrovnalosti, operace ovlivněné touto systémovou nesrovnalostí.

4.   Zvláštní pravidla pro ENRAF mohou stanovit zvláštní důvody pro finanční opravy prováděné členskými státy v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

5.   Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 lze u operací zahrnujících finanční nástroje příspěvek zrušený v souladu s tímto článkem v důsledku jednotlivé nesrovnalosti opětovně použít v rámci téže operace za těchto podmínek:

a)

je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni konečného příjemce, pouze pro jiné konečné příjemce v témže finančním nástroji;

b)

je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni subjektu provádějícího zvláštní fond, pokud je finanční nástroj prováděn prostřednictvím struktury zahrnující holdingový fond: pouze pro jiné subjekty provádějící zvláštní fondy.

Je-li nesrovnalost, která vede ke zrušení příspěvku, zjištěna na úrovni subjektu provádějícího holdingový fond nebo na úrovni subjektu provádějícího zvláštní fond, pokud je finanční nástroj prováděn prostřednictvím struktury nezahrnující holdingový fond, zrušený příspěvek se znovu nepoužije v rámci téže operace.

V případě uložení finanční opravy v důsledku systémové nesrovnalosti se zrušený příspěvek znovu nepoužije na operaci dotčenou touto systémovou nesrovnalostí.

6.   Subjekty provádějící finanční nástroje uhradí členským státům příspěvky z programu vykazující nesrovnalosti spolu s úrokem a dalšími výnosy z těchto příspěvků.

Subjekty provádějící finanční nástroje neuhradí členským státům částky uvedené v prvním pododstavci, doloží-li v případě dané nesrovnalosti splnění těchto kumulativních podmínek:

a)

srovnalost se vyskytla na úrovni konečných příjemců nebo v případě holdingového fondu na úrovni subjektů provádějících zvláštní fondy či konečných příjemců;

b)

subjekty provádějící finanční nástroje plnily své povinnosti ve vztahu k příspěvkům z programu dotčeným nesrovnalostí v souladu s použitelným právem a postupovaly s úrovní odborné péče, transparentnosti a náležité péče očekávané od profesního sdružení se zkušenostmi s prováděním finančních nástrojů;

c)

částky vykazující nesrovnalost nebylo možné získat zpět navzdory tomu, že subjekty provádějící finanční nástroje s náležitou péčí podnikly veškerá použitelná smluvní a právní opatření.

Článek 104

Finanční opravy prováděné Komisí

1.   Komise provede finanční opravy snížením podpory poskytnuté na program z fondů, jestliže dojde k závěru, že:

a)

existuje závažný nedostatek, který ohrožuje podporu z fondů již uhrazenou do programu;

b)

výdaje obsažené ve schválených účtech obsahují nesrovnalosti, které členský stát nezjistil a neohlásil;

c)

členský stát nesplnil před zahájením postupu finančních oprav Komisí své povinnosti podle článku 97.

Pokud Komise uplatní paušální nebo extrapolované finanční opravy, musí být provedeny v souladu s přílohou XXV.

2.   Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě vyrozumí Komise členský stát o svých závěrech a dá mu příležitost do dvou měsíců předložit připomínky a prokázat, že skutečný rozsah nesrovnalosti je menší, než jak byl posouzen Komisí. Lhůta může být na základě vzájemné dohody prodloužena.

3.   Nepřijme-li členský stát závěry Komise, pozve ho Komise na slyšení, aby se zaručilo, že jsou k vyvození závěrů Komise ohledně uplatnění finanční opravy k dispozici všechny důležité informace a zjištění.

4.   Komise přijme rozhodnutí o finanční opravě s přihlédnutím k rozsahu, četnosti a finančním dopadům nesrovnalostí nebo závažných nedostatků, a to prostřednictvím prováděcího aktu do deseti měsíců ode dne slyšení nebo od předložení dalších informací vyžadovaných Komisí.

Při rozhodování o finančních opravách Komise zohlední veškeré předložené informace a připomínky.

Jestliže členský stát odsouhlasí finanční opravu v případech uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a c) ještě před přijetím rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce, může členský stát dotčené částky opětovně použít. Tato možnost se nepoužije na finanční opravy uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. b).

5.   Zvláštní pravidla pro ENRAF mohou stanovit zvláštní důvody pro finanční opravy prováděné Komisí v souvislosti s neplněním pravidel podle společné rybářské politiky.

6.   Zvláštní pravidla pro FST mohou stanovit zvláštní důvody pro finanční opravy prováděné Komisí v souvislosti s nedosažením cílů stanovených pro FST.

KAPITOLA IV

Zrušení přidělení prostředků na závazek

Článek 105

Zásady a pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazek

1.   Komise zruší přidělení prostředků na závazek u jakékoli částky v programu, která nebyla použita na předběžné financování v souladu s článkem 90 nebo na kterou nebyla předložena žádost o platbu v souladu s články 91 a 92 do 31. prosince třetího kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly přijaty rozpočtové závazky na období let 2021 až 2026.

2.   Přidělení části prostředků, která je k 31. prosinci 2029 stále otevřená, na závazek se zruší, pokud není Komisi předložen balíček pro poskytnutí jistoty a závěrečná zpráva o výkonnosti pro programy podporované z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a FST a ENRAF do lhůty stanovené v čl. 43 odst. 1.

Článek 106

Výjimky z pravidel pro zrušení přidělení prostředků na závazek

1.   Částka, jíž se zrušení přidělení prostředků na závazek týká, se snižuje o částky odpovídající té části rozpočtového závazku, u níž:

a)

byly operace pozastaveny soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem, nebo

b)

nebylo možné zažádat o platbu z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily provádění programu nebo jeho části.

Vnitrostátní orgány, které se na vyšší moc odvolávají, musí prokázat její přímé důsledky pro provádění programu nebo jeho části.

2.   Do 31. ledna zašle členský stát Komisi informace o výjimkách podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a b) v souvislosti s částkou, která se má vykázat do 31. prosince předcházejícího roku.

Článek 107

Postup zrušení přidělení prostředků na závazek

1.   Komise na základě informací, které obdržela ke dni 31. ledna, informuje členský stát o výši, v jaké bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno na základě uvedených informací.

2.   Členský stát má dva měsíce, aby odsouhlasil částku, jejíž přidělení na závazek má být zrušeno, nebo předložil své připomínky.

3.   Do 30. června předloží členský stát Komisi pozměněný plán financování zohledňující snížení částky podpory na dotčený kalendářní rok pro jednu nebo více priorit programu. V případě programů podporovaných z více než jednoho fondu se výše podpory sníží podle fondu úměrně částkám, kterých se zrušení přidělení na závazek dotklo a které nebyly použity v dotčeném kalendářním roce.

Pokud jej nepředloží, Komise změní plán financování snížením příspěvku z fondů na dotčený kalendářní rok. Toto snížení se přidělí ke každé prioritě úměrně částkám, kterých se zrušení přidělení na závazek dotklo a které nebyly použity v dotčeném kalendářním roce.

4.   Komise změní rozhodnutí o schválení programu nejpozději do 31. října.

HLAVA VIII

FINANČNÍ RÁMEC

Článek 108

Zeměpisné pokrytí podpory pro cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“

1.   EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti podporují cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ ve všech regionech odpovídajících úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „regiony úrovně NUTS 2“) vytvořené nařízením (ES) č. 1059/2003, ve znění nařízení (EU) 2016/2066.

2.   Prostředky z EFRR a ESF+ pro cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ se rozdělují mezi tyto tři kategorie regionů úrovně NUTS 2:

a)

méně rozvinuté regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP na obyvatele v EU-27 (dále jen „méně rozvinuté regiony“);

b)

přechodové regiony, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 100 % průměru HDP na obyvatele v EU-27 (dále jen „přechodové regiony“);

c)

více rozvinuté regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 100 % průměru HDP na obyvatele EU-27 (dále jen „více rozvinuté regiony“).

Zařazení regionů do jedné z těchto tří kategorií se určí na základě vztahu HDP na obyvatele každého regionu, vyjádřeného ve standardu kupní síly (PPS) a vypočteného na základě údajů Unie za období 2015–2017, k průměru HDP na obyvatele v zemích EU-27 za stejné referenční období.

3.   Fond soudržnosti podporuje ty členské státy, jejichž HND na obyvatele, vyjádřený v PPS a vypočtený na základě údajů Unie za období 2015–2017, je nižší než 90 % průměru HND na obyvatele v zemích EU-27 za stejné referenční období.

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým stanoví seznam regionů, jež splňují kritéria jedné ze tří kategorií regionů, a členských států, jež splňují kritéria odstavce 3. Tento seznam platí od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Článek 109

Prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost

1.   Prostředky na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které jsou k dispozici pro rozpočtové závazky ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027, činí 330 234 776 621 EUR v cenách roku 2018 pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti a 7 500 000 000 EUR v cenách roku 2018 pro FST.

Prostředky uvedené v prvním pododstavci se doplní částkou 10 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 na opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2020/2094 (53) pro účely nařízení o FST. Tato částka představuje vnější účelově vázaný příjem pro účely čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

Pro účely programování a následného začlenění do rozpočtu Unie jsou částky uvedené v prvním a druhém pododstavci indexovány sazbou 2 % ročně.

2.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým se stanoví roční rozpis celkových finančních prostředků pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti v členění podle členských států v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ a případně pro každou kategorii regionu, v souladu s metodikami stanovenými v příloze XXVI.

Toto rozhodnutí také stanoví roční rozpis celkových finančních prostředků v členění podle členských států v rámci cíle „Evropská územní spolupráce (Interreg)“.

3.   Částka ve výši 0,35 % z prostředků uvedených v odst. 1 prvním a druhém pododstavci se po odečtení podpory pro Nástroj pro propojení Evropy podle čl. 110 odst. 3 přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise.

Článek 110

Prostředky pro cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ a cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“

1.   Prostředky na cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ ve víceletém finančním rámci činí 97,6 % z celkových finančních prostředků (tj. celkem 329 684 776 621 EUR) a přidělí se takto:

a)

61,3 % (tzn. celkem 202 226 984 629 EUR) pro méně rozvinuté regiony;

b)

14,5 % (tzn. celkem 47 771 802 082 EUR) pro přechodové regiony;

c)

8,3 % (tzn. celkem 27 202 682 372 EUR) pro více rozvinuté regiony;

d)

12,9 % (tzn. celkem 42 555 570 217 EUR) pro členské státy podporované Fondem soudržnosti;

e)

0,6 % (tzn. celkem 1 927 737 321 EUR) jako dodatečné finanční prostředky pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6 k aktu o přistoupení z roku 1994;

f)

0,2 % (tzn. celkem 500 000 000 EUR) na meziregionální inovační investice;

g)

2,3 % (tzn. celkem 7 500 000 000 EUR) pro Fond pro spravedlivou transformaci.

2.   Výše prostředků, které jsou k dispozici pro ESF+ v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“, činí 87 319 331 844 EUR.

Výše dodatečných finančních prostředků pro regiony uvedené v odst. 1 písm. e) přidělených do ESF+ činí 472 980 447 EUR.

3.   Částka podpory z Fondu soudržnosti, která má být převedena do Nástroje pro propojení Evropy, činí 10 000 000 000 EUR. S přihlédnutím k potřebě investovat do infrastruktury v členských státech a regionech se tato částka využije na projekty dopravní infrastruktury na základě specifických výzev v souladu s nařízením o NPE výlučně v členských státech způsobilých k financování z Fondu soudržnosti.

Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví částka, jež se má převést z částky přidělené každému členskému státu z Fondu soudržnosti do NPE a jež se určí na poměrném základě na celé období.

Příděl z Fondu soudržnosti pro každý stát se odpovídajícím způsobem sníží.

Roční prostředky odpovídající výši podpory z Fondu soudržnosti zmíněné v prvním pododstavci se zapíší do příslušných rozpočtových položek NPE od rozpočtového procesu na rok 2021.

30 % prostředků převedených do NPE je bezprostředně po převodu k dispozici všem členským státům způsobilým pro financování z Fondu soudržnosti na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s nařízením o NPE.

Na specifické výzvy uvedené v prvním pododstavci se použijí pravidla pro odvětví dopravy uvedená v nařízení o NPE. Do 31. prosince 2023 se s ohledem na 70 % prostředků převedených do NPE provádí výběr projektů způsobilých pro financování při respektování výše prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti.

Od 1. ledna 2024 se prostředky převedené do NPE, které nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, dají k dispozici všem ostatním členským státům způsobilým pro financování z Fondu soudržnosti na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s nařízením o NPE.

S cílem podpořit členské státy způsobilé k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti, které se mohou potýkat s problémy při koncipování projektů a které jsou dostatečně připravené, kvalitní nebo obojí a mají dostatečnou přidanou hodnotu na úrovni Unie, se zvláštní pozornost věnuje technické pomoci, jež má posílit institucionální kapacitu a efektivitu veřejné správy a veřejných služeb v souvislosti s přípravou a prováděním projektů uvedených v nařízení o NPE.

Komise učiní vše, co je v jejích silách, aby členským státům způsobilým k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti umožnila dosáhnout do konce období 2021–2027 nejvyšší možné míry čerpání prostředků převedených do NPE, a to i prostřednictvím vyhlášení dodatečných výzev.

Zvláštní pozornost a podpora podle osmého a devátého pododstavce se věnuje těm členským státům, jejichž HND na obyvatele měřený paritou kupní síly za období 2015–2017 je nižší než 60 % průměru HND na obyvatele v EU-27.

Členské státy, jejichž HND na obyvatele měřený paritou kupní síly za období 2015–2017 je nižší než 60 % průměru HND na obyvatele v EU-27, mají do 31. prosince 2024 zaručeno 70 % ze 70 % částky, kterou převedly do NPE.

4.   Částka ve výši 400 000 000 EUR z prostředků určených na cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ se přidělí na Evropskou městskou v přímém či nepřímém řízení Komisí.

5.   Částka ve výši 175 000 000 EUR z prostředků ESF+ určených na cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ se přidělí na nadnárodní spolupráci podporující inovativní řešení v rámci přímého či nepřímého řízení.

6.   Částka uvedená v odst. 1 písm. f) se přidělí z prostředků EFRR v rámci cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ na meziregionální inovativní investice v přímém či nepřímém řízení.

7.   Prostředky určené na cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ činí 2,4 % z celkových finančních prostředků, které jsou k dispozici na rozpočtové závazky z fondů na období 2021–2027 (tzn. celkem 8 050 000 000 EUR).

8.   Částka uvedená v čl. 109 odst. 1 druhém pododstavci je součástí prostředků určených na cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“.

Článek 111

Převoditelnost prostředků

1.   Komise může přijmout návrh členského státu učiněný při jeho předložení dohody o partnerství nebo při přezkumu v polovině období na převod:

a)

dodatečné částky nepřesahující 5 % původních přídělů pro méně rozvinuté regiony ve prospěch přechodových regionů nebo více rozvinutých regionů a pro přechodové regiony ve prospěch více rozvinutých regionů.

b)

z přídělů pro více rozvinuté regiony nebo přechodové regiony ve prospěch méně rozvinutých regionů a pro více rozvinuté regiony ve prospěch přechodových regionů.

Odchylně od prvního pododstavce písm. a) může Komise přijmout dodatečný převod až 10 % celkových přídělů pro méně rozvinuté regiony ve prospěch přechodových regionů nebo více rozvinutých regionů v těch členských státech, jejichž HND na obyvatele měřený paritou kupní síly za období 2015–2017 je nižší než 90 % průměrného HND na obyvatele v EU-27. Prostředky z jakéhokoli dodatečného převodu se použijí jako příspěvek k cílům politiky uvedeným v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b).

2.   Celkové příděly každému členskému státu na cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ a na cíl „Evropská územní soudržnost (Interreg)“ nelze mezi těmito cíli převádět.

3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku může Komise s cílem podpořit účinný příspěvek fondů na akce uvedené v čl. 5 odst. 2 za řádně odůvodněných okolností a za podmínek stanovených v odstavci 4 tohoto článku přijmout prostřednictvím prováděcího aktu návrh členského státu při jeho prvním podání dohody o partnerství na převedení části jeho prostředků z cíle „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ na cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“.

4.   Podíl cíle „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ v členském státě, který podává návrh podle odstavce 3, nesmí být nižší než 35 % celkové částky přidělené tomuto členskému státu na cíl „Investice pro zaměstnanost a růst“ a na cíl „Evropská územní spolupráce (Interreg)“ a po převodu nesmí být tento podíl nižší než 25 % celkových prostředků.

Článek 112

Určení míry spolufinancování

1.   V rozhodnutí o schválení programu se stanoví míra spolufinancování a maximální výše podpory z fondů pro každou prioritu.

2.   U každé priority se v rozhodnutí Komise stanoví, zda se míra spolufinancování pro danou prioritu má vztahovat na některý z těchto příspěvků:

a)

celkový příspěvek, včetně příspěvků z veřejných zdrojů a soukromých příspěvků;

b)

příspěvek z veřejných zdrojů.

3.   Míra spolufinancování u cíle „Investice pro zaměstnanost a růst“ na úrovni jednotlivých priorit nesmí být vyšší než:

a)

85 % pro méně rozvinuté regiony;

b)

70 % pro přechodové regiony, které byly v období 2014–2020 klasifikovány jako méně rozvinuté regiony;

c)

60 % pro přechodové regiony;

d)

50 % pro více rozvinuté regiony, které byly v období 2014–2020 označeny jako přechodové regiony nebo jejichž HDP na obyvatele byl nižší než 100 %;

e)

40 % pro více rozvinuté regiony.

Míry spolufinancování stanovené v prvním pododstavci písm. a) se vztahují také na nejvzdálenější regiony, včetně dodatečného přídělu pro nejvzdálenější regiony.

Míra spolufinancování u Fondu soudržnosti na úrovni jednotlivých priorit nesmí být vyšší než 85 %.

Nařízení o ESF+ může stanovit vyšší míry spolufinancování v souladu s články 10 a 14 uvedeného nařízení.

Míra spolufinancování vztahující se na region, v němž se nacházejí území určená v územních plánech spravedlivé transformace, nesmí být u priority podporované z FST vyšší než:

a)

85 % pro méně rozvinuté regiony,

b)

70 % pro přechodové regiony;

c)

50 % pro více rozvinuté regiony.

4.   Míra spolufinancování u programů Interreg nesmí být vyšší než 80 % s výjimkou případů, kdy nařízení o Interreg, které stanoví vyšší míry spolufinancování u složky D programů Interreg a u programů vnější přeshraniční spolupráce.

5.   Maximální míry spolufinancování uvedené v odstavcích 3 a 4 se zvyšují o deset procentních bodů u priorit plně realizovaných prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje.

6.   Opatření v oblasti technické pomoci prováděná z podnětu nebo z pověření Komise lze financovat ve 100 % výši.

HLAVA IX

PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Přenesení pravomoci a prováděcí ustanovení

Článek 113

Přenesení pravomocí ohledně některých příloh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 114 za účelem změny příloh tohoto nařízení, s výjimkou příloh III, IV, XI, XIII, XIV, XVII a XXVI, s cílem přizpůsobit je změnám, k nimž dojde během programového období.

Článek 114

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 79 odst. 4, čl. 94 odst. 4, čl. 95 odst. 4 a článku 113 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne 1. července 2021.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 79 odst. 4, čl. 94 odst. 4, čl. 95 odst. 4, článku 113 a čl. 117 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 79 odst. 4, čl. 94 odst. 4, čl. 95 odst. 4, článku 113 a čl. 117 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 115

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA II

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 116

Přezkum

Evropský parlament a Rada toto nařízení přezkoumají do 31. prosince 2027 postupem podle článku 177 Smlouvy o fungování EU.

Článek 117

Přechodná ustanovení

1.   Nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo jakýkoli jiný právní akt použitelný na programové období 2014–2020 se i nadále použijí pouze na operační programy a operace podporované z EFRR, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti a Evropského námořního a rybářského fondu během uvedeného období.

2.   Pravomoc svěřená Komisi v čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 k přijetí aktu v přenesené pravomoci za účelem stanovení evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci zůstává v platnosti pro programové období 2021–2027. Svěření pravomoci se vykonává v souladu s článkem 114 tohoto nařízení.

Článek 118

Podmínky pro postupně prováděné operace

1.   Řídící orgán může přistoupit k výběru operace, která spočívá v druhé fázi operace vybrané k podpoře a zahájené podle nařízení (EU) č. 1303/2013, za předpokladu, že jsou splněny tyto kumulativní podmínky:

a)

operace vybraná k podpoře podle nařízení (EU) č. 1303/2013 má z pohledu financování dvě identifikovatelné fáze s oddělenými auditními stopami;

b)

celkové náklady operace uvedené v písmenu a) převyšují 5 000 000 EUR;

c)

výdaje zahrnuté do žádosti o platbu v souvislosti s první fází nejsou zahrnuty do žádné žádosti o platbu týkající se druhé fáze;

d)

druhá fáze operace je v souladu s použitelným právem a je způsobilá k podpoře z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti nebo ENRAF podle ustanovení tohoto nařízení nebo nařízení pro jednotlivé fondy;

e)

členský stát se zaváže dokončit během programového období a zprovoznit druhou a závěrečnou fázi v závěrečné zprávě o provádění, nebo v souvislosti s Evropským námořním a rybářským fondem v poslední výroční zprávě o provádění, předložené v souladu s článkem 141 nařízení (EU) č. 1303/2013.

2.   Ustanovení tohoto nařízení se použijí na druhou fázi operace.

Článek 119

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 24. června 2021.

Za Evropský parliament

předseda

Za Radu

předseda


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 83.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 41.

(3)  Úř. věst. C 17, 14.1.2019, s. 1.

(4)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 (Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 638) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 27. května 2021 [(Úř. věst….) (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku)]. Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. června 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku)].

(5)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088, Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. ledna 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (Úř. věst. L 74, 14.3.2014, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021., s. 30).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních pro cíl Evropská územní spolupráce (Interreg), který je podporován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti [EFRR] (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o Evropském sociálním fondu plus (ESF+), kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).

(16)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/783 ze dne 29. dubna 2021 o zavedení Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013 (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 53).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(20)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(22)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(23)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(24)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(26)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(28)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).)

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(30)  Nařízení Komise (EU) 2016/2066 ze dne 21. listopadu 2016, kterým se mění přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 322, 29.11.2016, s. 1).

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(33)  Nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(34)  Nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(35)  Nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(36)  Nařízení (EU) 2021/1060 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(37)  Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1).

(38)  Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45).

(39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19).

(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).

(42)  Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(43)  Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).

(44)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).

(45)  Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).

(46)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(47)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/218 ze dne 6. února 2017 týkající se rejstříku rybářského loďstva Unie (Úř. věst. L 34, 9.2.2017, s. 9).

(48)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(49)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(50)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(51)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(52)  Nařízení Rady (EU) č. 407/2010 ze dne 11. května 2010 o zavedení evropského mechanismu finanční stabilizace (Úř. věst. L 118, 12.5.2010, s. 1).

(53)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23).


PŘÍLOHA I

DIMENZE A KÓDY PRO TYPY INTERVENCÍ PRO EFRR, ESF+, FOND SOUDRŽNOSTI A FST – ČL. 22 ODST. 5

TABULKA 1: DIMENZE A KÓDY PRO TYPY INTERVENCÍ (1) ,  (2)

OBLAST INTERVENCE (3)

Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu

Koeficient pro výpočet podpory na plnění environmentálních cílů

Cíl politiky 1: Konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálního propojení informačních a komunikačních technologií (IKT)

001

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

002

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

003

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury ve velkých podnicích (4) přímo spojené s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

004

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, ve veřejných výzkumných střediscích a vysokoškolském vzdělávání přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

005

Investice do nehmotných aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

006

Investice do nehmotných aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

007

Investice do nehmotných aktiv ve velkých podnicích přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

008

Investice do nehmotných aktiv ve veřejných výzkumných střediscích a vysokoškolském vzdělávání přímo spojených s výzkumnými a inovačními činnostmi

0 %

0 %

009

Výzkumné a inovační činnosti v mikropodnicích, včetně vytváření sítí (průmyslový výzkum, experimentální vývoj, studie proveditelnosti)

0 %

0 %

010

Výzkumné a inovační činnosti v malých a středních podnicích, včetně vytváření sítí

0 %

0 %

011

Výzkumné a inovační činnosti ve velkých podnicích, včetně vytváření sítí

0 %

0 %

012

Výzkumné a inovační činnosti ve veřejných výzkumných střediscích, vysokoškolském vzdělávání a odborných střediscích, včetně vytváření sítí (průmyslový výzkum, experimentální vývoj, studie proveditelnosti)

0 %

0 %

013

Digitalizace malých a středních podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových obchodních procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, Business-to-business (B2B))

0 %

0 %

014

Digitalizace velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)

0 %

0 %

015

Digitalizace malých a středních podniků nebo velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B) v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (5)

40 %

0 %

016

Vládní IKT řešení, elektronické služby, aplikace

0 %

0 %

017

Vládní řešení IKT, elektronické služby, aplikace v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (6)

40 %

0 %

018

IT služby a aplikace pro digitální dovednosti a digitální začlenění

0 %

0 %

019

Služby a aplikace elektronického zdravotnictví (včetně elektronické zdravotní péče, internetu věcí pro fyzickou aktivitu a asistovaného žití v přirozeném prostředí)

0 %

0 %

020

Podnikatelská infrastruktura pro malé a střední podniky (včetně průmyslových parků a objektů)

0 %

0 %

021

Rozvoj činnosti malých a středních podniků a jejich internacionalizace, včetně produktivních investic

0 %

0 %

022

Podpora velkých podniků prostřednictvím finančních nástrojů, včetně produktivních investic

0 %

0 %

023

Rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci, podnikání a přizpůsobivost podniků změnám

0 %

0 %

024

Pokročilé podpůrné služby pro malé a střední podniky a skupiny malých a středních podniků (včetně služeb v oblasti řízení, marketingu a designu)

0 %

0 %

025

Inkubace, podpora podniků typu „spin off“ a „spin out“ a startupů

0 %

0 %

026

Podpora inovačních klastrů, mj. mezi podniky, výzkumnými organizacemi a veřejnými orgány a podnikatelskými sítěmi, které jsou prospěšné především pro malé a střední podniky

0 %

0 %

027

Inovační procesy v malých a středních podnicích (proces, organizace, marketing, spoluvytváření, inovace založené na uživateli a poptávce)

0 %

0 %

028

Přenos technologií a spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky a vysokoškolským sektorem

0 %

0 %

029

Výzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky a univerzitami se zaměřením na nízkouhlíkové hospodářství, odolnost vůči změně klimatu a přizpůsobování se změně klimatu

100 %

40 %

030

Výzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky, zaměření na oběhové hospodářství

40 %

100 %

031

Financování pracovního kapitálu v malých a středních podnicích ve formě grantů v mimořádných situacích (7)

0 %

0 %

032

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (páteřní síť / síť páteřního propojení)

0 %

0 %

033

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro vícebytové budovy)

0 %

0 %

034

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro domácnosti a podniky)

0 %

0 %

035

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do základnové stanice pro vyspělou bezdrátovou komunikaci)

0 %

0 %

036

IKT: Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení)

0 %

0 %

037

IKT: Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení) v souladu s kritérii pro snížení emisí uhlíku nebo s kritérii energetické účinnosti (8)

40 %

0 %

Cíl politiky 2: Zelenější, nízkouhlíkový přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelná městská mobilita

038

Energetická účinnost a demonstrační projekty v malých a středních podnicích a podpůrná opatření

40 %

40 %

039

Energetická účinnost a demonstrační projekty ve velkých podnicích a podpůrná opatření

40 %

40 %

040

Energetická účinnost a demonstrační projekty v malých a středních podnicích nebo ve velkých podnicích a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (9)

100 %

40 %

041

Renovace zvyšující energetickou účinnost stávajícího bytového a domovního fondu, demonstrační projekty a podpůrná opatření

40 %

40 %

042

Energeticky účinná renovace stávajícího bytového a domovního fondu, demonstrační projekty a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (10)

100 %

40 %

043

Výstavba nových energeticky účinných budov (11)

40 %

40 %

0444

Energeticky účinná renovace nebo opatření na zvýšení energetické účinnosti veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření

40 %

40 %

045

Energeticky účinná renovace nebo opatření na zvýšení energetické účinnosti veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (12)

100 %

40 %

046

Podpora subjektů, které poskytují služby přispívající k nízkouhlíkovému hospodářství a k odolnosti vůči změně klimatu, včetně opatření ke zvýšení povědomí

100 %

40 %

047

Obnovitelná energie: větrná

100 %

40 %

048

Obnovitelná energie: solární

100 %

40 %

049

Obnovitelná energie: z biomasy (13)

40 %

40 %

050

Obnovitelná energie: z biomasy s vysokými úsporami emisí skleníkových plynů (14)

100 %

40 %

051

Obnovitelná energie: mořská

100 %

40 %

052

Jiné obnovitelné zdroje energie (včetně geotermální energie)

100 %

40 %

053

Inteligentní energetické systémy (včetně inteligentních sítí a systémů IKT) a související skladování

100 %

40 %

054

Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, dálkové vytápění a chlazení

40 %

40 %

055 (15)

Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, dálkové vytápění a chlazení s nízkými emisemi během životního cyklu (16)

100 %

40 %

056

Nahrazení systémů vytápění na bázi uhlí systémy vytápění na bázi plynu za účelem zmírňování změny klimatu

0 %

0 %

057

Distribuce a přeprava zemního plynu nahrazujícího uhlí

0 %

0 %

058

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům nebo řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: povodně a sesuvy půdy (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktur a ekosystémových přístupů)

100 %

100 %

059

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům nebo řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: požáry (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktur a ekosystémových přístupů)

100 %

100 %

060

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům nebo řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: jiné, například bouře a sucha (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktur a ekosystémových přístupů)

100 %

100 %

061

Předcházení rizikům a řízení přírodních rizik nesouvisejících se změnou klimatu (jako například zemětřesení) a rizik souvisejících s lidskou činností (jako například technologických nehod), včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktur a ekosystémových přístupů

0 %

100 %

062

Poskytování vody pro lidskou spotřebu (čerpání, zpracování, skladování a distribuční infrastruktura, opatření v oblasti účinnosti, dodávky pitné vody)

0 %

100 %

063

Poskytování vody pro lidskou spotřebu (infrastruktura pro odběr, úpravu, akumulaci a rozvod, opatření v oblasti účinnosti, dodávky pitné vody) v souladu s kritérii účinnosti (17)

40 %

100 %

064

Hospodaření s vodou a ochrana vodních zdrojů (včetně správy povodí, zvláštních opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, opětovného využívání a snižování úniků)

40 %

100 %

065

Odvádění a čištění odpadních vod

0 %

100 %

066

Odvádění a čištění odpadních vod v souladu s kritérii energetické účinnosti (18)

40 %

100 %

067

Nakládání s odpady v domácnostech: opatření týkající se předcházení vzniku odpadů, jejich minimalizace, třídění, opětovného využití a recyklace

40 %

100 %

068

Nakládání s odpady v domácnostech: zpracování zbytkového odpadu

0 %

100 %

069

Nakládání s živnostenským a průmyslovým odpadem: opatření týkající se předcházení vzniku odpadů, jejich minimalizace, třídění, opětovného využití a recyklace

40 %

100 %

070

Nakládání s živnostenským a průmyslovým odpadem: zbytkový a nebezpečný odpad

0 %

100 %

071

Podpora použití recyklovaných materiálů jako surovin

0 %

100 %

072

Podpora použití recyklovaných materiálů jako surovin v souladu s kritérii účinnosti (19)

100 %

100 %

073

Sanace průmyslových objektů a kontaminované půdy

0 %

100 %

074

Rekultivace průmyslových zón a kontaminovaných lokalit v souladu s kritérii účinnosti (20)

40 %

100 %

075

Podpora výrobních procesů šetrných k životnímu prostředí a účinné využívání zdrojů v malých a středních podnicích

40 %

40 %

076

Podpora výrobních procesů šetrných k životnímu prostředí a účinné využívání zdrojů ve velkých podnicích

40 %

40 %

077

Kvalita ovzduší a opatření ke snižování hluku

40 %

100 %

078

Ochrana, obnova a udržitelné využívání lokalit sítě Natura 2000

40 %

100 %

079

Ochrana přírody a biologické rozmanitosti, přírodní dědictví a zdroje, zelená a modrá infrastruktura

40 %

100 %

080

Další opatření ke snížení emisí skleníkových plynů v oblasti zachování a obnovy přírodních oblastí s vysokým potenciálem pro pohlcování a ukládání uhlíku, např. zavodňováním rašelinišť a zachycováním skládkových plynů

100 %

100 %

081

Infrastruktura čisté městské dopravy (21)

100 %

40 %

082

Kolejová vozidla čisté městské dopravy (22)

100 %

40 %

083

Cyklistická infrastruktura

100 %

100 %

084

Digitalizace městské dopravy

0 %

0 %

085

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů: městská doprava

40 %

0 %

086

Infrastruktura pro alternativní paliva (23)

100 %

40 %

Cíl politiky 3: Propojenější Evropa díky zvyšování mobility

087 (24)

Nově postavené nebo renovované dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T

0 %

0 %

088

Nově postavené nebo renovované dálnice a silnice – globální síť TEN-T

0 %

0 %

089

Nově postavené nebo renovované vedlejší silniční napojení na silniční síť a uzly TEN-T

0 %

0 %

090

Nově postavené nebo renovované další vnitrostátní, regionální a místní přístupové silnice

0 %

0 %

091

Rekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T

0 %

0 %

092

Rekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – globální síť TEN-T

0 %

0 %

093

Ostatní rekonstruované nebo modernizované silnice (dálnice, vnitrostátní, regionální či místní silnice)

0 %

0 %

094

Digitalizace dopravy: silnice

0 %

0 %

095

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů: silnice

40 %

0 %

096

Nově postavené nebo renovované železnice – hlavní síť TEN-T

100 %

40 %

097

Nově postavené nebo renovované železnice – globální síť TEN-T

100 %

40 %

098

Jiné nově postavené nebo renovované železnice

40 %

40 %

099

Jiné nově postavené nebo renovované železnice – elektrifikované / nulové emise (25)

100 %

40 %

100

Rekonstruované nebo modernizované železnice – hlavní síť TEN-T

100 %

40 %

101

Rekonstruované nebo modernizované železnice – globální síť TEN-T

100 %

40 %

102

Jiné rekonstruované nebo modernizované železnice

40 %

40 %

103

Jiné rekonstruované nebo modernizované železnice – elektrifikované / nulové emise (26)

100 %

40 %

104

Digitalizace dopravy: železnice

40 %

0 %

105

Evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS)

40 %

40 %

106

Mobilní majetek železnic

0 %

40 %

107

Mobilní majetek železnic s nulovými emisemi / na elektrický pohon (26)

100 %

40 %

108

Multimodální doprava (TEN-T)

40 %

40 %

109

Multimodální doprava (mimo městské dopravy)

40 %

40 %

110

Námořní přístavy (TEN-T)

0 %

0 %

111

Námořní přístavy (TEN-T) vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

112

Ostatní námořní přístavy

0 %

0 %

113

Ostatní námořní přístavy vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

114

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (TEN-T)

0 %

0 %

115

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (TEN-T) vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

116

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (regionální a místní)

0 %

0 %

117

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (regionální a místní) vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

118

Systémy řízení bezpečnosti, zabezpečení a uspořádání letového provozu pro stávající letiště

0 %

0 %

119

Digitalizace dopravy: ostatní druhy dopravy

0 %

0 %

120

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů: ostatní druhy dopravy

40 %

0 %

Cíl politiky 4: Sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv

121

Infrastruktura pro předškolní vzdělávání a péči

0 %

0 %

122

Infrastruktura pro primární a sekundární vzdělávání

0 %

0 %

123

Infrastruktura pro terciární vzdělávání

0 %

0 %

124

Infrastruktura pro odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých

0 %

0 %

125

Bytová infrastruktura pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají

0 %

0 %

126

Bytová infrastruktura (nikoli pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají)

0 %

0 %

127

Jiná sociální infrastruktura přispívající k sociálnímu začlenění do komunity

0 %

0 %

128

Zdravotní infrastruktura

0 %

0 %

129

Zdravotní vybavení

0 %

0 %

130

Mobilní majetek zdravotnických zařízení

0 %

0 %

131

Digitalizace ve zdravotní péči

0 %

0 %

132

Kritická zařízení a dodávky nezbytné pro řešení mimořádných situací

 

 

133

Dočasná přijímací infrastruktura pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají

0 %

0 %

134

Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání

0 %

0 %

135

Opatření na podporu přístupu k zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaných

0 %

0 %

136

Specifická podpora pro zaměstnanost a socioekonomickou integraci mladých lidí

0 %

0 %

137

Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků

0 %

0 %

138

Podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků

0 %

0 %

139

Opatření na modernizaci a posílení institucí trhu práce a služeb s cílem posoudit a předjímat poptávku po dovednostech a zajistit včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc

0 %

0 %

140

Podpora souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a přechodů na trhu práce

0 %

0 %

141

Podpora pracovní mobility

0 %

0 %

142

Opatření na podporu účasti žen na trhu práce a snížení genderové segregace na trhu práce

0 %

0 %

143

Opatření na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby

0 %

0 %

144

Opatření na podporu zdravého a dobře uzpůsobeného pracovního prostředí se zohledněním rizik pro zdraví, včetně podpory fyzické aktivity

0 %

0 %

145

Podpora rozvoje digitálních dovedností

0 %

0 %

146

Podpora přizpůsobení se pracovníků, podniků a podnikatelů změnám

0 %

0 %

147

Opatření na podporu aktivního a zdravého stárnutí

0 %

0 %

148

Podpora předškolního vzdělávání a péče (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

149

Podpora primárního až sekundárního vzdělávání (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

150

Podpora terciárního vzdělávání (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

151

Podpora vzdělávání dospělých (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

152

Opatření na podporu rovných příležitostí a aktivního zapojení do společnosti

0 %

0 %

153

Cesty k integraci a opětovnému nástupu znevýhodněných osob do zaměstnání

0 %

0 %

154

Opatření na zlepšení přístupu marginalizovaných skupin, jako jsou Romové, ke vzdělání, zaměstnání a na podporu jejich sociálního začleňování

0 %

0 %

155

Podpora občanské společnosti pracující s marginalizovanými komunitami, jako jsou Romové

0 %

0 %

156

Specifické akce ke zvýšení účasti státních příslušníků třetích zemí na zaměstnanosti

0 %

0 %

157

Opatření k integraci státních příslušníků třetích zemí do společnosti

0 %

0 %

158

Opatření na zlepšování rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám

0 %

0 %

159

Opatření na zlepšování poskytování služeb v rodině a služeb komunitní péče

0 %

0 %

160

Opatření na zlepšování dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů zdravotní péče (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

161

Opatření na zlepšování přístupu k dlouhodobé péči (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

162

Opatření na modernizaci systémů sociální ochrany, včetně podpory přístupu k sociální ochraně

0 %

0 %

163

Podpora sociální integrace osob, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, včetně nejchudších osob a dětí

0 %

0 %

164

Řešení materiální deprivace prostřednictvím potravinové a/nebo materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření

0 %

0 %

Cíl politiky 5: Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje všech typů území a místních iniciativ

165

Ochrana, rozvoj a podpora veřejných objektů cestovního ruchu a služeb cestovního ruchu

0 %

0 %

166

Ochrana, rozvoj a podpora kulturního dědictví a kulturních služeb

0 %

0 %

167

Ochrana, rozvoj a podpora přírodního dědictví a ekoturistiky mimo síť Natura 2000

0 %

100 %

168

Fyzická regenerace a bezpečnost veřejných prostranství

0 %

0 %

169

Iniciativy týkající se územního rozvoje, včetně přípravy územních strategií

0 %

0 %

Ostatní kódy týkající se cílů politiky 1 až 5

170

Zlepšení kapacity programových orgánů a subjektů spojených s prováděním fondů

0 %

0 %

171

Zlepšování spolupráce s partnery v rámci členského státu i mimo něj

0 %

0 %

172

Křížové financování v rámci EFRR (podpora akcí typu ESF+ nezbytných pro provádění části operace týkající se EFRR a přímo spojené s EFRR)

0 %

0 %

173

Posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran provádět projekty a iniciativy územní spolupráce v přeshraničním, nadnárodním, námořním a meziregionálním kontextu

0 %

0 %

174

Interreg: řízení překračování hranic a řízení mobility a migrace

0 %

0 %

175

Nejvzdálenější regiony: kompenzace veškerých dodatečných nákladů způsobených nedostatečnou dostupností a roztříštěností území

0 %

0 %

176

Nejvzdálenější regiony: zvláštní opatření ke kompenzaci dodatečných nákladů způsobených faktory velikosti trhu

0 %

0 %

177

Nejvzdálenější regiony: podpora na kompenzaci dodatečných nákladů způsobených klimatickými podmínkami a nepřístupným povrchem

40 %

40 %

178

Nejvzdálenější regiony: letiště

0 %

0 %

Technická pomoc

179

Informace a komunikace

0 %

0 %

180

Příprava, provádění, monitorování a kontrola

0 %

0 %

181

Hodnocení a studie, sběr údajů

0 %

0 %

182

Posilování kapacity orgánů členských států, příjemců a příslušných partnerů

0 %

0 %


TABULKA 2: KÓDY PRO DIMENZI FORMY PODPORY (27)

FORMA PODPORY

01

Grant

02

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: kapitálové nebo kvazikapitálové nástroje

03

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: půjčka

04

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: záruka

05

Podpora prostřednictvím finančních nástrojů: Granty v rámci operace finančního nástroje

06

Cena


TABULKA 3: KÓDY PRO DIMENZI MECHANISMU ÚZEMNÍHO PLNĚNÍ A ÚZEMNÍHO ZAMĚŘENÍ

MECHANISMUS ÚZEMNÍHO PLNĚNÍ A ÚZEMNÍ ZAMĚŘENÍ

Integrované územní investice

Integrované územní investice zaměřené na udržitelný rozvoj měst

01

Městská místní společenství

x

02

Velkoměsta, města a předměstí

x

03

Funkční městské oblasti

x

04

Venkovské oblasti

 

05

Horské oblasti

 

06

Ostrovy a pobřežní oblasti

 

07

Řídce osídlené oblasti

 

08

Ostatní typy cílových území

 

Komunitně vedený místní rozvoj

Komunitně vedený místní rozvoj zaměřený na udržitelný rozvoj měst

09

Městská místní společenství

x

10

Velkoměsta, města a předměstí

x

11

Funkční městské oblasti

x

12

Venkovské oblasti

 

13

Horské oblasti

 

14

Ostrovy a pobřežní oblasti

 

15

Řídce osídlené oblasti

 

16

Ostatní typy cílových území

 

Jiný druh územního nástroje

Jiný druh územního nástroje zaměřeného na udržitelný rozvoj měst

17

Městská místní společenství

x

18

Velkoměsta, města a předměstí

x

19

Funkční městské oblasti

x

20

Venkovské oblasti

 

21

Horské oblasti

 

22

Ostrovy a pobřežní oblasti

 

23

Řídce osídlené oblasti

 

24

Ostatní typy cílových území

 

Jiné přístupy (28)

25

Městské místní společenství

26

Velkoměsta, města a předměstí

27

Funkční městské oblasti

28

Venkovské oblasti

29

Horské oblasti

30

Ostrovy a pobřežní oblasti

31

Řídce osídlené oblasti

32

Ostatní typy cílových území

33

Žádné územní zaměření


TABULKA 4: KÓDY PRO DIMENZI HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI

01

Zemědělství a lesnictví

02

Rybolov

03

Akvakultura

04

Jiná odvětví modré ekonomiky

05

Výroba potravinářských výrobků a nápojů

06

Výroba textilií a textilních výrobků

07

Výroba dopravních prostředků a zařízení

08

Výroba počítačů a elektronických a optických přístrojů a zařízení

09

Ostatní nespecifikovaná výrobní odvětví

10

Stavebnictví

11

Těžba a dobývání

12

Elektřina, plyn, pára, horká voda a klimatizace

13

Zásobování vodou, kanalizace, činnosti související s nakládáním s odpady a sanacemi

14

Doprava a skladování

15

Informační a komunikační činnosti, včetně telekomunikací

16

Velkoobchod a maloobchod

17

Cestovní ruch, ubytování, stravování a pohostinství

18

Peněžnictví a pojišťovnictví

19

Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání nemovitostí a služby pro podniky

20

Veřejná správa

21

Vzdělávání

22

Činnosti související se zdravotní péčí

23

Činnosti v oblasti sociální práce, komunitní, sociální a osobní služby

24

Činnosti týkající se životního prostředí

25

Umělecké, zábavní, tvůrčí odvětví a rekreační činnosti

26

Jiné nespecifikované služby


TABULKA 5: KÓDY PRO DIMENZI POLOHY

POLOHA

Kód

Poloha

 

Kód regionu nebo oblasti, kde je operace umístěna nebo kde se provádí, podle společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) uvedené v příloze nařízení (ES) č. 1059/2003.


TABULKA 6: KÓDY PRO VEDLEJŠÍ TÉMATA ESF+

VEDLEJŠÍ TÉMA ESF+

Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu

01

Podpora zelených dovedností a pracovních míst a zelené ekonomiky

100 %

02

Rozvoj digitálních dovedností a pracovních míst

0 %

03

Investice do výzkumu a inovací a inteligentní specializace

0 %

04

Investice do malých a středních podniků

0 %

05

Zákaz diskriminace

0 %

06

Řešení dětské chudoby

0 %

07

Budování kapacit sociálních partnerů

0 %

08

Budování kapacit organizací občanské společnosti

0 %

09

Nepoužije se

0 %

10

Řešení problémů zjištěných v rámci evropského semestru (29)

0 %


TABULKA 7: KÓDY PRO DIMENZI GENDEROVÉ ROVNOSTI V RÁMCI ESF+/EFRR/FONDU SOUDRŽNOSTI/FST

Dimenze genderové rovnosti v rámci ESF+/EFRR/ Fondu soudržnosti/FST

Koeficient pro výpočet podpory genderové rovnosti

01

Zaměření na genderové hledisko rovnosti žen a mužů

100 %

02

Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů

40 %

03

Neutrální z hlediska rovnosti žen a mužů

0 %


TABULKA 8: KÓDY PRO MAKROREGIONÁLNÍ STRATEGE A STRATEGIE PRO PŘÍMOŘSKÉ OBLASTI

MAKROREGIONÁLNÍ STRATEGIE A STRATEGIE PRO PŘÍMOŘSKÉ OBLASTI

01

Strategie pro jadransko-jónský region

02

Strategie pro alpský region

03

Strategie pro region Baltského moře

04

Strategie pro dunajský region

05

Severní ledový oceán

06

Strategie pro oblast Atlantiku

07

Černé moře

08

Středozemní moře

09

Severní moře

10

Strategie pro západní Středomoří

11

Žádný příspěvek k makroregionálním strategiím nebo strategiím pro přímořské oblasti


(1)  V případě specifického cíle „umožnit regionům a lidem řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady a dopady v oblasti zaměstnanosti zapříčiněné transformací, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energie a klimatu pro rok 2030 a na přechod na klimaticky neutrální ekonomiku Unie do roku 2050 založených na Pařížské dohodě“, který je podporován z FST, lze využít oblasti intervencí v rámci jakýchkoli politických cílů, pokud jsou v souladu s články 8 a 9 nařízení o FST a jsou v souladu s příslušným územním plánem spravedlivé transformace. Pro tento specifický cíl je koeficient pro výpočet podpory cílů v oblasti změny klimatu stanoven na 100 % pro všechny použité oblasti intervence.

(2)  Pokud byla uznaná částka členského státu na podporu cílů v oblasti klimatu v rámci jeho plánu na podporu oživení a odolnosti zvýšena na základě použití čl. 18 odst. 4 písm. e) nařízení (EU) 2021/241, použije se v rámci politiky soudržnosti stejné poměrné zvýšení úrovně příspěvku tohoto členského státu k podpoře cílů v oblasti klimatu.

(3)  Oblasti intervence jsou seskupeny podle cílů politiky, jejich používání však není omezeno pouze na tyto cíle. Každá oblast intervence může být použita v rámci kteréhokoli cíle politiky. Zejména u cíle politiky 5 mohou být navíc ke kódům uvedeným v rámci cíle politiky 5 vybrány všechny kódy dimenzí v rámci cílů politiky 1 až 4.

(4)  Velké podniky jsou všechny podniky, které nejsou malými a středními podniky, včetně malých společností se střední tržní kapitalizací.

(5)  Pokud má opatření za cíl, aby byly při dané činnosti zpracovávány nebo shromažďovány údaje, které umožní takové snížení emisí skleníkových plynů, jež prokazatelně povede ke značným úsporám emisí skleníkových plynů během životního cyklu. Pokud cíl opatření vyžaduje, aby datová střediska dodržovala Evropský kodex energetické účinnosti v datových střediscích.

(6)  Je-li cílem opatření to, že činnost musí zpracovávat nebo shromažďovat údaje, aby umožnila snížení emisí skleníkových plynů, které vedou k prokázaným podstatným úsporám emisí skleníkových plynů během životního cyklu; nebo pokud cíl opatření vyžaduje, aby datová centra dodržovala „Evropský kodex energetické účinnosti v datových střediscích“.

(7)  Tento kód se použije, pouze pokud jsou dočasná opatření na použití EFRR v mimořádných situacích prováděna podle čl. 5 odst. 6 nařízení o ERFF a Fondu soudržnosti.

(8)  Je-li cílem opatření to, že činnost musí zpracovávat nebo shromažďovat údaje, aby umožnila snížení emisí skleníkových plynů, které vedou k prokázaným podstatným úsporám emisí skleníkových plynů během životního cyklu; nebo pokud cíl opatření vyžaduje, aby datová centra dodržovala „Evropský kodex energetické účinnosti v datových střediscích“.

(9)  Pokud má opatření docílit a) v průměru alespoň středně rozsáhlé míry renovací definované v doporučení Komise (EU) 2019/786 ze dne 8. května 2019 o renovaci budov (Úř. věst. L 127, 16.5.2019, s. 34) nebo b) v průměru alespoň 30% snížení přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů v porovnání s předchozími emisemi.

(10)  Pokud má opatření docílit v průměru alespoň středně rozsáhlé míry renovací definované v doporučení Komise (EU) 2019/786. Renovace budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 120 až 127.

(11)  Pokud se cíl opatření týká výstavby nových budov s potřebou primární energie (PED), která je alespoň o 20 % nižší než požadavek na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (budova s téměř nulovou spotřebou energie, státní směrnice). Výstavba nových energeticky účinných budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 120 až 127.

(12)  Pokud má opatření docílit v průměru a) alespoň středně rozsáhlé míry renovací definované v doporučení Komise (EU) 2019/786 nebo b) alespoň 30% snížení přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů v porovnání s předchozími emisemi. Renovace budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 120 až 127.

(13)  Pokud se cíl opatření týká výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(14)  Pokud se cíl opatření týká výroby elektřiny nebo tepla z biomasy v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 a pokud má opatření v zařízení docílit alespoň 80% úspory emisí skleníkových plynů pocházejících z používání biomasy ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčním fosilním palivům stanoveným v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001. Pokud se cíl opatření týká výroby biopaliva z biomasy (kromě potravinářských a krmných plodin) v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 a pokud má opatření v zařízení docílit alespoň 65% úspory emisí skleníkových plynů pocházejících z používání biomasy ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčním fosilním palivům stanoveným v příloze V směrnice (EU) 2018/2001.

(15)  Tuto kolonku nelze použít při podpoře fosilních paliv podle čl. 7 odst. 1 písm. h) nařízení o EFRR a Fondu soudržnosti.

(16)  V případě vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, pokud má opatření docílit emise během životního cyklu nižší než 100gCO2e/kWh nebo teplo/chlad vyráběné z odpadního tepla. V případě dálkového vytápění a chlazení, pokud se související infrastruktura řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1) nebo pokud je stávající infrastruktura renovována tak, aby splňovala definici účinného dálkového vytápění a chlazení, nebo pokud je projekt pokročilým pilotním systémem (systémy pro kontrolu a hospodaření s energií, internet věcí) nebo vede k nižšímu teplotnímu režimu v systému dálkového vytápění a chlazení.

(17)  Pokud má opatření docílit, aby průměrná spotřeba energie vybudovaného systému byla <= 0,5 kWh nebo index úniků z infrastruktury (ILI) dosáhl hodnoty <= 1,5 a aby renovace vedla ke snížení průměrné spotřeby energie o více než 20 % nebo ke snížení úniků o více než 20 %.

(18)  Pokud má být v případě celého vybudovaného systému odpadních vod docíleno čisté nulové spotřeby energie nebo v případě renovace celého systému odpadních vod snížení průměrné spotřeby energie alespoň o 10 % (pouze pomocí opatření na zvýšení energetické účinnosti, a nikoli podstatnými změnami nebo změnami zatížení).

(19)  Pokud má opatření za cíl přeměnit alespoň 50 % hmotnosti zpracovaného, odděleně sebraného odpadu, který není klasifikován jako nebezpečný, na druhotné suroviny.

(20)  Pokud má opatření za cíl přeměnit průmyslové zóny a kontaminované lokality na přírodní úložiště uhlíku.

(21)  Infrastrukturou čisté městské dopravy se rozumí infrastruktura, která umožňuje provoz kolejových vozidel s nulovými emisemi.

(22)  Kolejovými vozidly čisté městské dopravy se rozumí kolejová vozidla s nulovými emisemi.

(23)  Pokud je cíl opatření v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001.

(24)  V případě oblastí intervence 087 až 091 lze oblasti intervence 081, 082 a 086 použít na prvky opatření, které se týkají intervencí v souvislosti s alternativními palivy, včetně dobíjení elektrických vozidel, nebo veřejnou dopravou.

(25)  Pokud se cíl opatření týká elektrifikované tratě nebo souvisejících subsystémů nebo pokud existuje plán elektrifikace nebo bude do 10 let vhodný k používání pro vlaky s nulovými výfukovými emisemi.

(26)  Uplatní se i na vlaky v konfiguraci Bi-mode.

(27)  Pro ENRAF se pro účely tabulky 12 přílohy VII použije tato tabulka.

(28)  Jiné přístupy zaujaté v rámci ostatních cílů politiky než cíle politiky 5, a nikoli ve formě integrované územní investice nebo ve formě komunitně vedeného místního rozvoje.

(29)  Mimo jiné v národních programech reforem, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země (přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU).


PŘÍLOHA II

Šablona dohody o partnerství – čl. 10 odst. 6 (1)

Odkaz: čl. 10 odst. 5. nařízení (EU) 2021/1060 (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“). Odůvodnění a textová pole v bodech 1 až 10 této přílohy činí nejvýše 35 stran, přičemž jedna strana obsahuje v průměru 3 000 znaků bez mezer.

CCI

[15 ] (2)

Název

[255]

Verze

 

První rok

[4]

Poslední rok

[4]

Číslo rozhodnutí Komise

 

Datum rozhodnutí Komise

 

1.   Výběr cílů politiky a specifického cíle FST

Odkaz: čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 1: Výběr cíle politiky a specifického cíle FST s odůvodněním

Vybraný cíl

Program

Fond

Odůvodnění výběru cíle politiky nebo specifického cíle FST

 

 

 

[3 500 na cíl]

2.   Výběr politiky, koordinace a doplňkovost (3)

Odkaz: čl. 11 odst. 1 písm. b) body i) až iii) nařízení o společných ustanoveních

Souhrn politických rozhodnutí a očekávaných hlavních výsledků pro každý z fondů zahrnutých v dohodě o partnerství – čl. 11 odst. 1 písm. b) bod i) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole

Koordinace, vymezení a doplňkovost mezi fondy a případně i koordinaci mezi národními a regionálními programy – čl. 11 odst. 1 písm. b) bod ii) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole

Doplňkovost a součinnost mezi fondy zahrnutými v dohodě o partnerství, AMIF, ISF, BMVI a jinými nástroji Unie – čl. 11 odst. 1 písm. b) bod iii) nařízení o společných ustanoveních

Textové pole

3.   Příspěvek na rozpočtovou záruku v rámci Programu InvestEU s odůvodněním (4)*

Odkaz: čl. 11 odst. 1 písm. f) nařízení o společných ustanoveních; článek 14 nařízení o společných ustanoveních

Tabulka 2A: Příspěvky do Programu InvestEU (rozpis podle roků)

Příspěvek z

Příspěvek do

Rozpis podle roků

Fond

Kategorie regionu

Okno (okna) Programu InvestEU