(1)

Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv (dále jen „pilíř“) jako reakce na sociální problémy v Evropě. 20 klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Podle těchto 20 zásad pilíře by se měly řídit akce v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). S cílem přispět k provádění pilíře, by měl ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování, a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(2)

Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik (dále jen „evropský semestr“). Členské státy vypracovávají na podporu uvedených priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené strategie by měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny prostředky Unie nebo vnitrostátními finančními prostředky.

Měly by rovněž pomáhat k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií, podle příslušnosti v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti, jejichž konkrétní cíle a oblasti působnosti jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (4), ESF+, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (5) a Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (6) (Program InvestEU)..

(3)

Revidované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států byly přijaty rozhodnutím Rady (EU) 2020/1512 (7). Texty těchto hlavních směrů politik byly sladěny zásadami pilíře, s cílem zvýšit konkurenceschopnost Evropy a učinit z ní lepší místo pro investice, tvorbu pracovních míst a podporu sociální soudržnosti. Aby se zajistilo plné sladění ESF+ s cíli těchto hlavních směrů, zejména pokud jde o zaměstnanost, vzdělávání, odbornou přípravu a boj proti sociálnímu vyloučení, chudobě a diskriminaci, měl by ESF+ podporovat členské státy s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a příslušným doporučením pro jednotlivé země přijímaným podle čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 2 a 4 Smlouvy o fungování EU a případně k národním programům reforem podloženým národními strategiemi. ESF+ by měl rovněž přispívat k důležitým aspektům provádění klíčových iniciativ a činností Unie, uvedených zejména ve sděleních Komise ze dne 10. června 2016 s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu“, ze dne 30. září 2020 s názvem „Evropský prostor vzdělávání“ a ze dne 7. října 2020 nazvaném „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“, jakož i v příslušných doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce, ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností, ze dne 30. října 2020 o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a ze dne 12. března 2021 o rovnosti, začlenění a účasti Romů.

(4)

Dne 20. června 2017 přijala Rada závěry nazvané „Udržitelná evropská budoucnost: Reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030“. Rada zdůraznila význam dosažení udržitelného rozvoje ve všech jeho třech rozměrech (ekonomický, sociální a environmentální) vyváženým a integrovaným způsobem. Je nezbytné, aby byl udržitelný rozvoj začleněn do všech oblastí vnitřní i vnější politiky Unie a aby Unie byla ambiciózní v politikách, které používá při řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ jako první krok k začlenění cílů Organizace spojených národů (OSN) pro udržitelný rozvoj (dále jen „cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje“) a používání udržitelného rozvoje jako nejdůležitější zásady pro všechny politiky Unie, a to rovněž prostřednictvím jejích finančních nástrojů. ESF+ by měl přispívat k realizaci cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje mimo jiné vymýcením extrémních forem chudoby (cíl č. 1), podporou kvalitního a inkluzivního vzdělávání (cíl č. 4), podporou genderové rovnosti (cíl č. 5), podporou trvalého, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu, plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny (cíl č. 8) a snižováním nerovnosti (cíl č. 10).

(5)

Nedávné i současné události zhoršily strukturální výzvy vyplývající z hospodářské globalizace, sociálních nerovností, řízení migračních toků a zvýšené bezpečnostní hrozby, přechodu na čistou energii, technologických změn, demografického poklesu, celkové nezaměstnanosti a zejména nezaměstnanosti mladých lidí, stárnutí pracovní síly, jakož i z výzvy vyplývající z rostoucího nesouladu mezi poptávkou a nabídkou dovedností a pracovní síly v některých odvětvích a regionech, který pociťují zejména malé a střední podniky. Ekologická a digitální transformace a transformace evropských průmyslových ekosystémů pravděpodobně přinesou mnoho nových příležitostí, budou-li je doprovázet odpovídající soubory dovedností a politiky a akce v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do relevantních dovedností, vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení, zajišťováním inkluzivnějšího růstu a zlepšováním politik v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti, přičemž by měla být brána v úvahu udržitelnost ekonomiky a průmyslu, mobilita pracovních sil a úsilí o genderově vyvážený trh práce.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (8) stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), ESF+, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (9), ENRAF, Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic, a stanoví zejména politické cíle a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly finančních prostředků Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Je proto nutné specifikovat obecné cíle ESF+ a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být financovány z ESF+.

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10) (dále jen „finanční nařízení“) stanoví pravidla pro provádění souhrnného rozpočtu Unie, zejména pravidla pro granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, nepřímé řízení, finanční nástroje, rozpočtové záruky, finanční pomoc a náhradu vyplácených externích odborníků. Spolufinancování grantů může být poskytováno z vlastních zdrojů příjemců, příjmů, jež daný projekt generuje, nebo finančních příspěvků či věcných plnění třetích stran. Finanční nařízení se vztahuje na akce, které mají být realizovány v přímém nebo nepřímém řízení v rámci ESF+, aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů Unie.

(8)

Formy financování z prostředků Unie a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 písm. a) finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickou integrací státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 94 nařízení (EU) 2021/1060 může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně paušálních částek.

(9)

Aby bylo zajištěno zjednodušení a zefektivnění struktury financování a vytvořily se další příležitosti pro synergie prostřednictvím integrovaných přístupů financování, měla by být opatření, která byla podporována z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 (11) a prostřednictvím programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace zřízeného nařízením (EU) č. 1296/2013 (12), začleněna do jediného fondu ESF+. ESF+ by se měl proto skládat ze dvou složek: složky ESF+ v rámci sdíleného řízení (dále jen „složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“) a složky Zaměstnanost a sociální inovace (dále jen „složka EaSI“), která má být prováděna v přímém a nepřímém řízení. To by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže spojené s řízením různých fondů, a to zejména pro členské státy a příjemce, při zachování jednodušších pravidel pro jednodušší operace, jako je distribuce potravin nebo základní materiální pomoci.

(10)

Vzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné, aby cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti trhů práce, podpora rovného přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení rovného přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality za účelem napomáhání opětovné integraci do vzdělávacích systémů, jakož i podpora sociálního začleňování a přístupu ke zdravotní péči pro zranitelné osoby a přispění k vymýcení chudoby, byly prováděny nejen v rámci složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, ale také, v případě akcí vyžadovaných na úrovni Unie, v přímém a nepřímém řízení v rámci složky EaSI.

(11)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání ESF+, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (13) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. Mělo by specifikovat příspěvek na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a příděl na akce, které mají být provedeny v přímém a nepřímém řízení v rámci složky EaSI.

(12)

S cílem usnadnit provádění specifických a operačních cílů složky EaSI by ESF+ měl podporovat činnosti související s technickou a administrativní pomocí, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, zatímco činnosti v oblasti komunikace a šíření informací by měly být součástí akcí způsobilých pro podporu v rámci složky EaSI.

(13)

ESF+ by se měl zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících integraci a opětovnou integraci na trh práce, zejména v případě mladých lidí, především prováděním posílených záruk pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané osoby, znevýhodněné skupiny na trhu práce a neaktivní osoby, jakož i podporou samostatné výdělečné činnosti a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru a aby se zlepšila mobilita pracovníků. ESF+ by měl podporovat genderově vyváženou účast na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit rovné pracovní podmínky, lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a přístup k péči o děti, včetně předškolního vzdělávání a péče. ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly.

(14)

ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, inkluzivity, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, a to i podporou digitálního učení, uznáváním výsledků neformálního a informálního učení, profesního rozvoje pedagogických pracovníků, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o základní dovednosti, včetně zdravotní gramotnosti, mediální gramotnosti, podnikatelských dovedností, jazykových dovedností, digitálních dovedností a kompetencí pro udržitelný rozvoj, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnání, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost s cílem usnadnit všem lidem plnou účast ve společnosti a napomáhat konkurenceschopnosti (mimo jiné sledováním uplatnění absolventů) a společenským a ekonomickým inovacím tím, že bude podporovat rozšiřitelné a udržitelné iniciativy v těchto oblastech, přizpůsobené různým cílovým skupinám, jako jsou osoby se zdravotním postižením. Takové pomoci, podpory a příspěvků by bylo možné dosáhnout například pomocí on-line výuky, odborné přípravy na pracovišti, stáží, systémů duálního vzdělávání a odborné přípravy a učňovské příprav ve smyslu doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností v úzké spolupráci s příslušným odvětvím, aktualizovaných školicích materiálů a metod zprostředkování, prognóz potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací a odborných osvědčení.

(15)

Podpora z ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, a to od předškolního vzdělávání a péče se zvláštní pozorností věnovanou dětem ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu, zejména učňovskou přípravu, až po terciární úroveň a rovněž vzdělávání a učení dospělých, mimo jiné prostřednictvím sportu a kulturních aktivit. ESF+ by měl poskytovat cílenou podporu studentům, kteří ji potřebují, a zmírňovat nerovnosti v oblasti vzdělávání, včetně digitální propasti, dále předcházet předčasnému ukončování školní docházky a omezovat je, podporovat prostupnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, posilovat vazby na neformální a informální učení a usnadňovat vzdělávací mobilitu pro všechny a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. V tomto kontextu by se měly podporovat synergie s programem Erasmus+ zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (14), zejména s cílem usnadnit účast znevýhodněných studentů na vzdělávací mobilitě.

(16)

ESF+ by měl podporovat flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a získávání nových, jiných dovedností pro všechny, zejména pokud jde o podnikatelské a digitální dovednosti a dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie, jakož i dovednosti pro zelenou ekonomiku a průmyslové ekosystémy, jak je stanoveno ve sdělení Komise ze dne 10. března 2020, nazvaném „Nová průmyslová strategie pro Evropu“. V souladu s agendou dovedností pro Evropu a doporučením Rady o cestách prohlubování dovedností (15) by měl ESF+ podporovat flexibilní příležitosti (včetně přístupu ke krátkým specializovaným vzdělávacím modulům vedoucím ke kvalifikaci) s cílem poskytnout lidem dovednosti, které jsou přizpůsobené potřebám trhu práce a průmyslových ekosystémů, zelené a digitální transformaci, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, usnadňovat rekvalifikace a zvyšování kvalifikace a zaměstnatelnosti, kariérní změny, geografickou a odvětvovou mobilitu a podporovat zejména osoby s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením nebo dospělé se špatnou kvalifikací. ESF+ by měl pomocí nástrojů, jako jsou individuální vzdělávací účty, rovněž usnadnit poskytování integrované podpory dovedností jednotlivcům, včetně zaměstnanců, samostatně výdělečně činných osob nebo nezaměstnaných.

(17)

Synergie s programem Horizont Evropa – rámcovým programem pro výzkum a inovace, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (16), by měly zajistit, aby ESF+ mohl začleňovat a ve větším měřítku využívat inovativní učební osnovy podporované programem Horizont Evropa, aby lidé získali dovednosti a kompetence potřebné pro pracovní místa budoucnosti.

(18)

ESF+ by měl podporovat úsilí členských států přispívat k vymýcení chudoby s cílem přerušit bludný kruh přenosu znevýhodnění z jedné generace na druhou a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, omezí překážky, bude bojovat proti diskriminaci a zabývat se nerovnostmi v oblasti zdraví. Tato podpora znamená aktivovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich pohlaví, sexuální orientaci, věk, náboženské vyznání nebo přesvědčení, rasový nebo etnický původ, zejména na marginalizované komunity, jako jsou Romové, osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním, osoby bez domova, děti a starší osoby. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou vzdálené od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, které podporují přístup k bydlení a péči zaměřenou na člověka, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispívat k modernizaci systémů sociální ochrany s obzvláštním zaměřením na děti a znevýhodněné skupiny, a zejména za účelem podpory přístupnosti systémů, mimo jiné pro osoby se zdravotním postižením.

(19)

ESF+ by měl přispívat k vymýcení chudoby podporou vnitrostátních programů zaměřených na zmírnění potravinové a materiální deprivace a podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na celkový cíl, jímž je, aby na úrovni Unie bylo minimálně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeno na podporu nejchudších osob, by členské státy měly vyčlenit alespoň 3 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze. Poskytování potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám by nemělo nahrazovat stávající sociální dávky, které jsou jim poskytovány v rámci vnitrostátních sociálních systémů nebo podle vnitrostátních právních předpisů. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších osob uplatňovala jednodušší pravidla.

(20)

S ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu úsilí o solidaritu a sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů, která by mohla zahrnovat iniciativy na místní úrovni, jež by doplňovaly akce financované z AMIF, EFRR a z dalších fondů Unie, které mohou mít pozitivní dopad na začleňování státních příslušníků ze třetích zemí.

(21)

Vzhledem k důležitosti přístupu ke zdravotní péči by měl ESF+ zajistit synergie a doplňkovost s programem EU pro zdraví zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 (17) a oblast působnosti ESF+ by měla zahrnovat přístup ke zdravotní péči pro osoby ve zranitelném postavení.

(22)

ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, přístupu zranitelných osob ke zdravotní péči, dlouhodobé péče, vzdělávání a odborné přípravy, přispívající k vymýcení chudoby. V zájmu posílení vazby s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti ESF+, s ohledem na pilíř, srovnávací přehled sociálních ukazatelů, ve znění navazujícím na přijetí nových cílů stanovených v sociálním pilíři pro akční plán, a regionální zvláštnosti.

Komise a členské státy by měly zajistit soudržnost, koordinaci a doplňkovost mezi složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení a dalšími fondy, programy a nástroji Unie, jako je Fond pro spravedlivou transformaci, EFRR, program „EU pro zdraví“, Nástroj pro oživení a odolnost zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (18), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 (19), ENRAF, program Erasmus+, AMIF, Horizont Evropa, EZFRV, program Digitální Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (20) a program Kreativní Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 (21), Evropský sbor solidarity zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 (22) a Nástroj pro technickou podporu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (23).

Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a synergii zdrojů financování, včetně související technické pomoci.

(23)

Prostřednictvím podpory specifických cílů uvedených v tomto nařízení, mezi jinými podporou cíle politiky nazvaného „Sociálnější a inkluzivnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“, podle nařízení (EU) 2021/1060, bude ESF+ nadále přispívat ke strategiím územního a místního rozvoje v zájmu provádění pilíře. Podpoří nástroje stanovené v článku 28 uvedeného nařízení, a přispěje tak rovněž k dosažení cíle politiky nazvaného „Evropa bližší občanům - podpora udržitelného a integrovaného rozvoje všech druhů území a místních iniciativ“, podle nařízení (EU) 2021/1060, mimo jiné díky snižování chudoby a opatřením pro sociální začleňování, s přihlédnutím ke zvláštnostem městských, venkovských a pobřežních regionů s cílem řešit socioekonomické nerovnosti ve městech a regionech.

(24)

Aby se zajistilo, že sociální dimenze Evropy bude prosazována tak, jak je stanoveno v pilíři, a aby byly vyčleněny minimální prostředky pro osoby, které to nejvíce potřebují, měly by členské státy vyčlenit minimálně 25 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu sociálního začleňování.

(25)

Za účelem řešení problému přetrvávající vysoké míry dětské chudoby v Unii a v souladu se zásadou č. 11 pilíře, která stanoví, že děti mají právo na ochranu před chudobou a že děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro posílení rovných příležitostí, by členské státy měly naplánovat náležitou část svých prostředků ESF+ v rámci sdíleného řízení pro účely provádění záruky pro děti prostřednictvím činností řešících problematiku dětské chudoby v souladu se specifickými cíli ESF+, jež umožňují programování zdrojů na akce, jež přímo podporují rovný přístup dětí k péči o děti, vzdělávání, zdravotní péči, důstojnému bydlení a odpovídající výživě. Členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu průměrný podíl dětí mladších 18 let ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením vyšší, než byl v uvedeném období průměr Unie, by měly na podporu výše uvedených činností přidělit nejméně 5 % svých zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení. Operace přispívající k tomuto požadavku tematického zaměření by se měly započítávat do požadavku tematického zaměření na sociální začleňování ve výši 25 %, jsou-li plánovány v rámci příslušných specifických cílů.

(26)

V zájmu usnadnění inkluzivního hospodářského oživení po závažné krizi a podpory zaměstnanosti mladých lidí v měnícím se světě práce a vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a neaktivity mladých lidí v řadě členských států a regionů je nutné, aby všechny členské státy investovaly náležitou část svých zdrojů z ESF+ do opatření na podporu zaměstnanosti a dovedností mladých lidí, mimo jiné prostřednictvím provádění systému záruk pro mladé lidi. Na základě akcí podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 (24), které jsou zaměřené na jednotlivce, a na základě získaných zkušeností by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do kvalitního zaměstnání a vzdělávání a investovat do včasné prevence a účinného dosahu tak, že budou v relevantních případech, mimo jiné prostřednictvím práce s mládeží, upřednostňovat dlouhodobě nezaměstnané, neaktivní a znevýhodněné mladé lidi. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i do odpovídajících kapacit služeb zaměstnanosti, aby mohly mladým lidem poskytovat individuálně uzpůsobenou, komplexní podporu a lépe zacílené nabídky. Díky plnému začlenění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí do ESF+ bude provádění cílených akcí v oblasti zaměstnanosti mladých lidí účinnější a efektivnější a její oblast působnosti bude rozšířena na strukturální opatření a reformy, čímž se zajistí lepší soulad mezi finanční podporou Unie a prováděním posílené záruky pro mladé lidi.

Zlepšování dovedností a získávání nových, jiných dovedností by mělo mladým lidem pomoci využít příležitosti v rozvíjejících se odvětvích a připravit se na měnící se povahu práce a také využít příležitosti, které vzniknou díky digitální a zelené transformaci a transformaci průmyslových ekosystémů Unie. Proto by členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu podíl mladých lidí ve věku 15 až 29 let, kteří byli bez zaměstnání a neúčastnili se vzdělávání ani odborné přípravy, vyšší než byl v uvedeném období průměr Unie, měly na uvedené akce přidělit alespoň 12,5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(27)

V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU a článkem 2 Protokolu č. 6 o zvláštních ustanoveních pro cíl 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku, Norsku a Švédsku připojeného k aktu o přistoupení z roku 1994 (25) mají nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony nárok na zvláštní opatření v rámci společných politik a programů Unie. Vzhledem k trvalým omezením, mezi něž patří vylidňování, je pro tyto regiony nutná zvláštní podpora.

(28)

Efektivní a účinné provádění akcí podporovaných fondem ESF+ závisí na řádné správě a partnerství mezi všemi subjekty příslušných územních úrovní a sociálně-ekonomickými subjekty, zejména mezi sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti. Je proto nezbytné, aby všechny členské státy přidělily náležitou část svých zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na zajištění smysluplné účasti sociálních partnerů a organizací občanské společnosti na provádění složky ESF+ v rámci sdíleného řízení Tato účast by měla zahrnovat příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, jako jsou partneři v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty odpovědné za podporu sociálního začleňování, základní práva, práva osob se zdravotním postižením, genderovou rovnost a nediskriminaci. Členské státy, které mají podle doporučení pro jednotlivé země budovat kapacity sociálních partnerů nebo organizací občanské společnosti, by měly na tento účel vzhledem ke specifickým potřebám, které v této oblasti mají, přidělit nejméně 0,25 % zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(29)

Pro zajištění lepší reakce politik na sociální změny a propagaci a podporu inovativních řešení je zásadní podpora sociálních inovací. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zejména zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF+. Podniky sociální ekonomiky by mohly hrát klíčovou úlohu při realizaci sociálních inovací a přispívání k hospodářské a sociální odolnosti. Definice podniku sociální ekonomiky by měla být v souladu s definicemi použitými ve vnitrostátním právu a v závěrech Rady ze dne 7. prosince 2015 o podpoře sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě. S cílem posílit vzájemné učení a výměnu znalostí a postupů by členské státy navíc měly být vybízeny k tomu, aby pokračovaly ve svých akcích nadnárodní spolupráce v rámci sdíleného řízení v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy a sociálního začleňování v souladu se specifickými cíli ESF+.

(30)

Komise a členské státy by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 Smlouvy o fungování EU za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro ženy a muže ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a kariérního postupu. Rovněž by měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 Smlouvy o fungování EU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s jinými a přispíval k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením přijaté dne 13. prosince 2006 v New Yorku. ESF+ by měl přispívat k podpoře přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením s cílem zlepšit začlenění do zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy, a tím zlepšit jejich začlenění do všech oblastí života. Podpora této přístupnosti by měla být zohledněna ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž by mělo být zajištěno přijetí konkrétních akcí na podporu genderové rovnosti a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenční či ústavní péče k péči poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) 2021/1060 stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit zvláštní ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(31)

Všechny operace by měly být vybírány a prováděny v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Komise by měla učinit vše, co je v jejích silách, aby zajistila včasné posouzení stížností, včetně stížností týkajících se porušení Listiny, a měla by stěžovatele informovat o výsledku svého posouzení v souladu se sdělením Komise ze dne 19. ledna 2017, nazvaným „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“.

(32)

Aby se snížila administrativní zátěž spojená se shromažďováním údajů, měly by být požadavky na podávání zpráv co nejjednodušší. Jsou-li příslušné údaje k dispozici v rejstřících nebo v rovnocenných zdrojích, měly by být členské státy s to umožnit řídícím orgánům shromažďovat údaje z rejstříků.

(33)

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, vnitrostátní správci údajů by měli plnit své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (26). Měla by být zaručena důstojnost a respektování soukromí koncových příjemců operací v rámci specifického cíle „řešení materiální deprivace prostřednictvím potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně dětí, a poskytování doprovodných opatření na podporu jejich sociálního začlenění“. Aby se zabránilo stigmatizaci, nemělo by se po osobách přijímajících potravinovou nebo základní materiální pomoc vyžadovat, aby se při přijímání podpory a při účasti na průzkumech u nejchudších osob, které využily ESF+, identifikovaly.

(34)

Sociální experimentování je testování ve formě drobných projektů, které umožňuje shromažďovat důkazy o proveditelnosti sociálních inovací. S finanční podporou z ESF+ nebo v kombinaci s jinými zdroji by se mělo umožnit a podporovat zkoušení nápadů na místní úrovni, a následné uskutečňování realizovatelných nápadů v širším měřítku, pokud je to vhodné, nebo jejich převádění do jiných kontextů v různých regionech nebo členských státech.

(35)

ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti členských států navzájem, Komisí a sociálními partnery. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků, zejména prostřednictvím přeshraničních partnerství, a zvýšení transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ by rovněž měla zahrnovat rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky trhu práce.

(36)

Nedostatečný přístup k finančním prostředkům pro mikropodniky, sociální podniky a sociální ekonomiku je jednou z hlavních překážek při vytváření podniků, zejména u osob nejvíce vzdálených trhu práce. V rámci složky EaSI by toto nařízení mělo obsahovat ustanovení za účelem vytvoření tržního ekosystému pro zvýšení nabídky a přístupu k financování pro sociální podniky, aby byly uspokojeny potřeby těch, kteří to nejvíce potřebují, zejména potřeby nezaměstnaných, žen a zranitelných osob, které si chtějí založit nebo rozšířit mikropodnik. Tento cíl bude plněn rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna pro sociální investice a dovednosti fondu InvestEU. Podniky sociální ekonomiky, jsou-li vymezeny vnitrostátními právními předpisy, by měly být považovány za sociální podniky v rámci složky EaSI bez ohledu na jejich právní postavení, pokud tyto podniky spadají pod vymezení sociálního podniku podle tohoto nařízení.

(37)

Při dosahování několika cílů ESF+ by mohli hrát klíčovou roli účastníci trhu se sociálními investicemi včetně dobročinných organizací, neboť nabízejí jak financování, tak inovativní a doplňkové přístupy v boji se sociálním vyloučením, chudobou a snížením nezaměstnanosti a přispívají k cílům OSN pro udržitelný rozvoj. Dobrodinci, jako jsou nadace a dárci, by proto měli být podle potřeby a za předpokladu, že jejich politická nebo sociální agenda není v rozporu s ideály Unie, zapojeni do akcí ESF+, a to zejména do těch, jejichž cílem je rozvíjet ekosystém trhu se sociálními investicemi.

(38)

Je zapotřebí pokynů v rámci složky EaSI, pokud jde o rozvoj sociální infrastruktury a souvisejících služeb, zejména v oblasti sociálního bydlení, péče o děti a vzdělávání, zdravotní péče a dlouhodobé péče, včetně zařízení na pomoc při přechodu od ústavní péče k péči poskytované na úrovni rodin a komunit, a s přihlédnutím k požadavkům na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

(39)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (27) a cíle OSN pro udržitelný rozvoj má toto nařízení přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a opětovně posouzeny v rámci hodnocení v polovině období.

(40)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (28) mají být osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků, s výhradou pravidel a cílů složky EaSI a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(41)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (29), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit rovněž na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(42)

Je vhodné stanovit ukazatele pro účely podávání zpráv v rámci složky EaSI. Tyto ukazatele by měly být založené na výstupech, objektivní, snadno získatelné a přiměřené podílu složky EaSI v rámci celého programu ESF+. Měly by zahrnovat operační cíle a financování činností v rámci složky EaSI, aniž by bylo nutné stanovit odpovídající cíle.

(43)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (30) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (31), (Euratom, ES) č. 2185/96 (32) a (EU) 2017/1939 (33) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 a (Euratom, ES) č. 2185/96 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (34). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(44)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, veřejných zakázek, nepřímého řízení, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(45)

Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy zlepšení účinnosti trhů práce a podpory rovného přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení dostupnosti a kvality vzdělávání a odborné přípravy, podpory sociálního začleňování a přispění k vymýcení chudoby, jakož i sledovaných cílů v rámci složky EaSI, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(46)

Za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu a doplnění příloh týkajících se ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (35). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(47)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se vzoru pro strukturovaný průzkum u koncových příjemců by měly být s ohledem na povahu tohoto vzoru vykonávány v souladu s poradním postupem uvedeným v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (36).

(48)

Aby bylo možné rychle reagovat na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, které mohou nastat během programového období, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci za účelem přijímání dočasných opatření, která mají usnadnit využívání podpory z ESF+ v reakci na tyto okolnosti, s maximální délkou trvání 18 měsíců. Komise by měla přijmout opatření, která jsou nejvhodnější s ohledem na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, jimž určitý členský stát čelí, při současném zachování cílů ESF+, mezi tato opatření by však neměly patřit změny požadavků na tematické zaměření. Bez projednávání ve výborech by dále měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ve vztahu k dočasným opatřením pro využívání podpory z ESF+ v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, neboť oblast působnosti uvedených opatření je určena Paktem o stabilitě a růstu a omezena na opatření stanovená v tomto nařízení. Komise by měla rovněž sledovat provádění a posuzovat vhodnost dočasných opatření. Pokud Komise považuje za nezbytné změnit nařízení kvůli výjimečným nebo neobvyklým okolnostem, neměla by oblast působnosti změny zahrnovat požadavky na tematické zaměření související se zaměstnaností mladých lidí ani na podporu nejchudších osob, protože mladí lidé a nejchudší osoby jsou takovými krizovými situacemi často nejvíce postiženi. Je proto nezbytné zajistit, aby tyto cílové skupiny i nadále dostávaly odpovídající částku podpory.

(49)

Komisi by měl být při správě ESF+ nápomocen výbor uvedený v článku 163 Smlouvy o fungování EU (dále jen „výbor ESF+“). Aby mohl výbor ESF+ mít k dispozici veškeré nezbytné informace a získat širokou škálu názorů příslušných zúčastněných stran, měl by mít možnost pozvat zástupce bez hlasovacího práva, pokud program jednání vyžaduje jejich účast, včetně zástupců Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu a příslušných organizací občanské společnosti.

(50)

Aby se zajistilo, že budou i nadále řešeny zvláštnosti každé složky ESF+, měl by výbor ESF+ pro každou složku ESF+ vytvořit pracovní skupinu. Složení a úkoly těchto skupin stanoví výbor ESF+. Pracovní skupiny by měly mít možnost pozvat na svá zasedání zástupce občanské společnosti i další zúčastněné strany. Mezi úkoly pracovních skupin může patřit zajištění koordinace a spolupráce mezi orgány členských států a Komisí při provádění ESF+, včetně konzultací o pracovním programu složky EaSI, monitorování provádění každé složky ESF+, výměna zkušeností a osvědčených postupů v rámci složek ESF+ i napříč jimi a podpora případných synergií s jinými programy Unie.

(51)

V zájmu zajištění větší transparentnosti, pokud jde o provádění tohoto nařízení, by Komise měla vytvořit nezbytné vazby s příslušnými politickými výbory působícími v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, jako jsou Výbor pro zaměstnanost a sociální ochranu nebo Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

(52)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant na již zahájené akce udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant však nejsou způsobilé, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů. Aby nedošlo k narušení podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, mělo by být možné – po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech – stanovit v rozhodnutí o financování způsobilost činností a nákladů od začátku rozpočtového roku 2021, a to i v případě, že uvedené činnosti byly provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

(53)

Nařízení (EU) č. 1296/2013 by proto mělo být zrušeno.

(54)

Aby se zajistila kontinuita při poskytování podpory v příslušné oblasti politiky a umožnilo se provádění od počátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a ve vztahu ke složce EaSI by se mělo použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

Část I

Článek 1

Článek 2

Článek 3

Článek 4

Článek 5

Článek 6

Část II

Kapitola I

Článek 7

Článek 8

Článek 9

Článek 10

Článek 11

Článek 12

Kapitola II

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Kapitola III

Článek 18

Článek 19

Článek 20

Článek 21

Článek 22

Článek 23

Článek 24

Část III

Kapitola I

Článek 25

Kapitola II

Článek 26

Článek 27

Článek 28

Článek 29

Kapitola III

Článek 30

Článek 31

Článek 32

Článek 33

Článek 34

Článek 35

Článek 36

ČÁST IV

Článek 37

Článek 38

Článek 39

Článek 40

Článek 41

Článek 42

PŘÍLOHA I

PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA III

PŘÍLOHA IV