28.5.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 188/61


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/854

ze dne 27. května 2021

o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení

(1)

Dne 30. září 2020 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“) pocházejících z Indie a Indonésie (dále též „dotčené země“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 17. srpna 2020 Evropské sdružení výrobců oceli (dále jen „EUROFER“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu z dotčených zemí a o výsledné podstatné újmě, které byly uznány za dostatečné k zahájení šetření.

1.2.   Celní evidence

(3)

Komise na základě podnětu žadatele podloženého požadovanými důkazy rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/370 o celní evidenci dovozu dotčeného výrobku (3) podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

1.3.   Zúčastněné strany

(4)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, známé vyvážející výrobce v dotčených zemích a orgány dotčených zemí a známé dovozce a uživatele v Unii a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Slyšení u Komise se konalo za účasti žadatele, jednoho vyvážejícího výrobce a jednoho uživatele v Unii. Komise obdržela připomínky, které jsou popsány v oddílech 2.3, 5.2 a 7.2.

1.4.   Výběr vzorku

(6)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

1.4.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(7)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že se rozhodla omezit okruh výrobců v Unii, kteří budou podrobeni šetření, na přiměřený počet, a to použitím výběru vzorku, a že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala prozatímní vzorek na základě vykázané výroby a objemu prodeje v Unii ze strany výrobců v Unii v souvislosti s analýzou hodnocení stavu před zahájením šetření, přičemž přihlédla rovněž k jejich zeměpisné poloze. Takto stanovený prozatímní vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, kteří představují více než 60 % výroby a asi 70 % prodeje obdobného výrobku v Unii a kteří se nacházejí ve čtyřech různých členských státech. Podrobné informace o tomto prozatímním vzorku byly zpřístupněny v dokumentaci určené k nahlédnutí zúčastněným stranám, přičemž dotčené zúčastněné strany měly možnost se k informacím vyjádřit. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(8)

Na základě výše uvedených skutečností byl prozatímní vzorek výrobců v Unii potvrzen. Tvořila ho společnost Aperam Stainless Europe (dále jen „Aperam“), společnost Acciai Speciali Terni S.p.A. (dále jen „AST“) a společnost Outokumpu Stainless Oy (dále jen „OTK“). Konečný vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

1.4.2.   Výběr vzorku dovozců

(9)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(10)

Tři dovozci, kteří nejsou ve spojení, se přihlásili jako zúčastněné strany a poskytli požadované informace. Vzhledem k takto nízkému počtu obdržených odpovědí nebyl výběr vzorku nutný. K tomuto rozhodnutí nebyly vzneseny žádné připomínky. Dovozci byli vyzváni k vyplnění dotazníku.

1.4.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v dotčených zemích

(11)

Vzhledem k poměrně velkému počtu vyvážejících výrobců v dotčených zemích byl v oznámení o zahájení řízení stanoven výběr vzorku v Indii a Indonésii, a Komise tedy vyzvala všechny známé vyvážející výrobce v Indii a Indonésii, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení, aby bylo možné rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat.

(12)

Kromě toho Komise požádala zastoupení Indie při Evropské unii a velvyslanectví Indonéské republiky v Bruselu, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

1.4.3.1.   Indie

(13)

Po zahájení řízení Komise kontaktovala sedm potenciálních vyvážejících výrobců v Indii. Informace požadované pro výběr vzorku poskytli dva vyvážející výrobci v Indii, kteří představovali veškerý vývoz dotčeného výrobku do Unie. Komise proto v případě vyvážejících výrobců v Indii upustila od výběru vzorku.

1.4.3.2.   Indonésie

(14)

Po zahájení řízení Komise kontaktovala čtrnáct potenciálních vyvážejících výrobců v Indonésii. Na otázky týkající se výběru vzorku odpověděli tři vyvážející výrobci, kteří poskytli údaje o prodeji do Unie. Podle informací uvedených v odpovědích na otázky týkající se výběru vzorku představoval jejich prodej 72 % indonéského vývozu do Unie. Na základě tohoto zjištění bylo od výběru vzorku upuštěno také v případě Indonésie.

1.5.   Odpovědi na dotazník.

(15)

Žadatel v podnětu poskytl dostatečné důkazy prima facie o zkresleních na trhu surovin v Indii a Indonésii, které se týkaly dotčeného výrobku. Jak bylo oznámeno v oznámení o zahájení řízení, šetřením se proto tato zkreslení na trhu surovin zkoumají s cílem určit, zda se s ohledem na Indii a Indonésii použije ustanovení čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Komise proto v této souvislosti zaslala indické a indonéské vládě dotazníky.

(16)

Komise zaslala dotazníky třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, žadateli, třem dovozcům, kteří nejsou ve spojení, a pěti vyvážejícím výrobcům v dotčených zemích. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (4).

(17)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, žadatele, dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, dvou vyvážejících výrobců z Indie a tří vyvážejících výrobců z Indonésie. Odpovědi na dotazník zaslala rovněž indická a indonéská vláda.

1.6.   Inspekce na místě

(18)

Vzhledem k výskytu onemocnění COVID-19 a opatřením omezujícím volný pohyb osob zavedeným různými členskými státy i různými třetími zeměmi nemohla Komise v prozatímní fázi provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení. Komise místo toho provedla na dálku křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá prozatímní zjištění, v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (5).

(19)

Komise provedla dálkové křížové kontroly těchto společností/stran:

a)

výrobci v Unii a jejich sdružení:

Acciai Speciali Terni S.p.A., Terni, Itálie (dále jen „AST“),

Aperam Stainless Europe, kterou tvoří Aperam Francie, La Plaine Saint-Denis Cedex, Francie a Aperam Belgie, Châtelet a Genk, Belgie (dále jen „Aperam“),

Outokumpu Stainless Oy, Tornio, Finsko (dále jen „OTK“),

Eurofer, Brusel, Belgie,

b)

dovozci v Unii:

Gual Stainless S.L., Berga, Španělsko,

Nova Trading S.A., Torun, Polsko,

c)

vyvážející výrobci:

 

vyvážející výrobci v Indii:

Chromeni Steels Private Limited, Indie,

Jindal Stainless Limited, Jindal Stainless Hisar Limited a Jindal Stainless Steelways Limited, Indie, Iberjindal S.L., Španělsko, a JSL Global Commodities Pte. Ltd., Singapur (společně dále jen „Jindal Group“),

 

vyvážející výrobci v Indonésii:

PT Indonesia Ruipu Nickel and Chrome alloy (dále jen „IRNC“), PT Ekasa Yad Resources (dále jen „EYR“) a PT Hanwa (dále jen „Hanwa“), Indonésie, Cantostar Limited (dále jen „Cantostar“) a Eternal Tsingshan Group Co., Ltd. (dále jen „Eternal Tsingshan“), Hongkong a Recheer Resources Pte. Ltd. (dále jen „Recheer“), Singapur (společně dále jen „IRNC Group“),

PT Jindal Stainless Indonesia Limited (dále jen „PTJ“), Indonésie, JSL Global Commodities Pte. Ltd. (dále jen „JGC“), Singapur, a Iberjindal S.L. (dále jen „IBJ“), Španělsko (společně dále jen „Jindal Indonesia Group“).

(20)

Pokud jde o postup podle čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení, byly provedeny dálkové křížové kontroly ve spolupráci s indickou a indonéskou vládou.

1.7.   Období šetření a posuzované období

(21)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(22)

Dotčeným výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou ploché válcované výrobky z korozivzdorné oceli, dále již neupravené, pouze válcované za studena (úběrem za studena), v současnosti kódů KN 7219 31 00, 7219 32 10, 7219 32 90, 7219 33 10, 7219 33 90, 7219 34 10, 7219 34 90, 7219 35 10, 7219 35 90, 7219 90 20, 7219 90 80, 7220 20 21, 7220 20 29, 7220 20 41, 7220 20 49, 7220 20 81, 7220 20 89, 7220 90 20 a 7220 90 80 a pocházející z Indie a Indonésie. Kódy KN se uvádějí pouze pro informaci.

2.2.   Obdobný výrobek

(23)

Šetření prokázalo, že tyto výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

dotčený výrobek,

výrobek vyráběný a prodávaný na domácích trzích dotčených zemí,

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(24)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

2.3.   Tvrzení týkající se definice výrobku

(25)

Ve velmi pozdní fázi prozatímní části šetření se přihlásil jeden uživatel v Unii jako zúčastněná strana, jenž zaslal svou žádost týkající se definice výrobku. Tato společnost požadovala, aby byly z definice výrobku vyloučeny výrobky, které zahrnují třídu oceli 200, protože se podle ní tyto výrobky v Unii buď nevyrábí vůbec, nebo jen velmi omezeně a jejich konečné použití je specifické a úzce zaměřené. Podle této společnosti by vyloučením výrobků, které zahrnují třídu oceli 200, na základě jejich třídy oceli a konečného použití nehrozilo obcházení jiných typů výrobků.

(26)

Výše uvedenému tvrzení oponoval žadatel. Sdružení EUROFER namítalo, že výrobky, které zahrnují třídu oceli 200, vyrábějí alespoň dva výrobci v Unii. Sdružení EUROFER navíc uvedlo, že je lze dále při konečném použití snadno nahradit jinými třídami oceli, a proto těmto typům výrobků přímo konkurují. Výrobky, které zahrnují třídu oceli 200, mají navíc stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti i distribuční kanály jako jiné třídy oceli a nelze je bez zvláštních zkoušek snadno identifikovat. Tyto skutečnosti podle žadatele jednoznačně poskytují příležitost k obcházení. Vzhledem k tvrzením vzneseným sdružením EUROFER učinila prozatím Komise závěr, že tyto typy výrobků jsou zaměnitelné.

(27)

S přihlédnutím k velmi pozdnímu podání žádosti týkající se definice výrobku a ke skutečnosti, že se v Unii výrobky, které zahrnují třídu oceli 200, vyrábějí a jsou zaměnitelné s jinými typy výrobků, se žádost o vyloučení výrobku prozatímně zamítá.

3.   DUMPING

3.1.   Předběžná poznámka

(28)

Vzhledem k nízkému počtu spolupracujících stran v Indii a Indonésii mají podrobné informace o určitých zjištěních týkajících se dumpingu důvěrnou povahu, a mohou proto být poskytnuty pouze na dvoustranné úrovni.

3.2.   Indie

3.2.1.   Spolupráce a částečné použití článku 18 základního nařízení

(29)

Dvěma spolupracujícími vyvážejícími výrobci v Indii byly společnosti Chromeni Steels Private Limited a Jindal Group.

(30)

Společnost Chromeni Steels Private Limited dotčený výrobek vyráběla v Indii a prodávala jej na domácím trhu především odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a několika odběratelům ve spojení. Veškerý vývoz do Unie se uskutečňoval přímo odběratelům, kteří nejsou ve spojení.

(31)

Šetření a dálkovým křížovým kontrolám byly podrobeny tyto společnosti, jež společnost Jindal Group výslovně označila za společnosti podílející se na výrobě a prodeji dotčeného výrobku:

Jindal Stainless Limited (dále jen „JSL“), integrovaný vyvážející výrobce zpracovávající šrot z korozivzdorné oceli na výrobek, který je předmětem šetření,

Jindal Stainless Hisar Limited (dále jen „JSHL“), integrovaný vyvážející výrobce zpracovávající šrot z korozivzdorné oceli na výrobek, který je předmětem šetření,

Jindal Stainless Steelways Limited (dále jen „JSS“), strana, která za studena válcuje svitky válcované za tepla zakoupené od společností JSL a JSHL a následně je prodává na domácím trhu v Indii,

Iberjindal S.L. (dále jen „IBJ“), obchodník ve spojení se sídlem ve Španělsku, jenž kupuje výrobek, který je předmětem šetření, od společností JSL a JSHL a dále jej prodává odběratelům ve spojení i odběratelům, kteří nejsou ve spojení, v Unii a

JSL Global Commodities Pte. Ltd. (dále jen „JGC“), obchodník ve spojení se sídlem v Singapuru, jenž kupuje výrobek, který je předmětem šetření, od společností JSL a JSHL a dále jej prodává odběratelům, kteří nejsou ve spojení, v Unii.

(32)

Dálková křížová kontrola odhalila, že společnost ve spojení se společností Jindal Group ve třetí zemi se podílela na prodeji dotčeného výrobku do Unie. Příslušná role této strany s ohledem na výrobek, který je předmětem šetření, však jako taková nebyla v korespondenci skupiny Jindal hlášena, a to ani v odpovědích na dotazník. Komise proto dopisem ze dne 23. března 2021 informovala společnost Jindal Group, že má v úmyslu použít ustanovení článku 18 základního nařízení a použít dostupné údaje vzhledem k informaci, která v souvislosti s rolí společnosti ve spojení chyběla. V reakci na tento dopis zaslala společnost ve spojení se sídlem ve třetí zemi dne 29. března 2021 své připomínky. Spolu s připomínkami společnost Jindal Group rovněž zaslala odpověď společnosti ve spojení na přílohu dotazníku.

(33)

Tyto připomínky byly dne 16. dubna 2021 zopakovány během slyšení s úředníkem pro slyšení.

(34)

Připomínky společnosti Jindal Group k dopisu ze dne 23. března byly řádně posouzeny, nezměnily však způsob, jakým Komise vyhodnotila skutkové okolnosti. Odpověď na přílohu dotazníku, která byla předložena v odpovědi na dopis Komise ze dne 23. března 2021, nemohla být zejména podrobena dálkové křížové kontrole, a proto Komise nemohla posoudit úplnost informací poskytnutých jménem této strany.

(35)

Komise následně potvrdila svůj záměr použít v této fázi ustanovení článku 18 základního nařízení.

3.2.2.   Běžná hodnota

(36)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření.

(37)

Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého jednotlivého spolupracujícího vyvážejícího výrobce obdobného výrobku na domácím trhu shledán reprezentativním.

(38)

Komise následně určila typy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobků prodávanými na vývoz do Unie.

(39)

Poté Komise prověřovala, zda jsou typy výrobku prodávané každým spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na jejich domácím trhu ve srovnání s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie považované za reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(40)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty použije skutečný domácí prodej nebo zda nezohlední prodej mimo běžný obchod z důvodu ceny v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(41)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

a)

objem prodeje typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje výrobku tohoto typu a

b)

vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(42)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(43)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

a)

objem ziskového prodeje typu výrobku tvoří nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu nebo

b)

vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.

(44)

Pokud bylo 80 % objemu prodeje jednotlivých typů výrobku na domácím trhu během období šetření ziskových a pokud byla vážená průměrná prodejní cena stejná nebo vyšší než vážené průměrné jednotkové výrobní náklady, běžná hodnota se vypočítala jako vážený průměr cen veškerého skutečného domácího prodeje během období šetření v situaci popsané ve 42. bodě odůvodnění. Případně byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr ziskového prodeje v situaci popsané ve 43. bodě odůvodnění.

(45)

Pokud se určitý typ výrobku neprodával na domácím trhu v reprezentativním množství nebo se neprodával vůbec a pokud se v běžném obchodním styku neprodával určitý typ obdobného výrobku v dostatečném množství nebo se neprodával vůbec podle čl. 2 odst. 2 a 4 základního nařízení, Komise početně zjistila běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(46)

Běžná hodnota byla podle typu výrobku vypočítána tak, že se k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly během období šetření vyvážejícím výrobcům, kteří jsou předmětem šetření, připočetly tyto položky:

a)

vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady vynaložené během období šetření vyvážejícími výrobci, kteří jsou předmětem šetření, při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku a

b)

vážený průměrný zisk dosažený během období šetření vyvážejícími výrobci, kteří jsou předmětem šetření, při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(47)

V případě typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly připočítány průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk z běžných obchodních transakcí s těmito typy na domácím trhu. U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, nebo jestliže nebyl zjištěn žádný prodej v běžném obchodním styku, byly doplněny vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk ze všech běžných obchodních transakcí na domácím trhu.

3.2.3.   Vývozní cena

(48)

Vyvážející výrobci vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení.

(49)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, a u vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi do Unie prostřednictvím společností ve spojení ve třetí zemi, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(50)

U vyvážejících výrobců, kteří vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozci, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V tomto případě byla cena upravena o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, a přiměřený zisk.

3.2.4.   Srovnání

(51)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců na základě ceny ze závodu.

(52)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Vývozní cena byla upravena o provizi obchodníka ve spojení ve třetí zemi (viz 49. bod odůvodnění). Běžná hodnota a vývozní cena byly upraveny o náklady na dopravu, pojištění, balení, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, úvěrové náklady, bankovní poplatky a případné náklady na měnové přepočty a slevy, včetně dodatečných slev, pokud ovlivnily srovnatelnost cen.

(53)

Společnost Jindal Group podala žádost podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení o úpravu o částku odpovídající návratnému clu na běžnou hodnotu a tvrdila, že existence paušální sazby režimu navrácení cla znamená, že veškerý jejich prodej na domácím trhu by ve srovnání s prodejem na vývoz zahrnoval nepřímou daň. Společnost Jindal Group však neprokázala, že by částky uvedené v žádosti souvisely s dovozem použitých surovin nebo se zaplacenými cly z jejich dovozu. Žádost byla proto zamítnuta.

(54)

S ohledem na zjištění dálkové křížové kontroly, pokud jde o společnost ve spojení se společností Jindal se sídlem ve třetí zemi, jak je vysvětleno ve 32. až 35. bodě odůvodnění, nahradila Komise určité informace týkající se úprav vztahujících se na prodejní ceny skupiny Jindal do Unie dostupnými údaji podle článku 18 základního nařízení.

3.2.5.   Dumpingová rozpětí

(55)

U vyvážejících výrobců srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(56)

Úroveň spolupráce byla v tomto případě shledána jako vysoká, jelikož vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval v období šetření 100 % celkového objemu vývozu do Unie. Nebyli zjištěni žádní jiní vyvážející výrobci kromě těchto dvou. Komise proto pokládala za vhodné stanovit zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni vyvážejícího výrobce s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(57)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením proto činí:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Jindal Group

13,6 %

Chromeni

36,9 %

Všechny ostatní společnosti

36,9 %

3.3.   Indonésie

3.3.1.   Spolupráce a použití článku 18 základního nařízení

(58)

Jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění výše, tři indonéští vyvážející výrobci zaslali Komisi ve stanovené lhůtě odpověď na dotazník. Jeden z těchto vyvážejících výrobců, společnost PT Bina Niaga Multiusaha, však na většinu otázek v dotazníku neodpověděl. V odpovědi na dotazník nebyla vyplněna většina klíčových oddílů (včetně přehledů prodeje podle jednotlivých transakcí, tabulky výrobních nákladů, tabulky ziskovosti), přičemž společnost odpověděla pouze na některé otázky. Podání bylo shledáno natolik nedostatečným, že jej nebylo možné považovat za zaslanou odpověď. Komise proto informovala dotyčnou stranu dopisem ze dne 20. listopadu 2020 o důvodech pro svůj úmysl poskytnuté informace ignorovat, a považovat tak společnost za nespolupracující. Společnosti PT Bina Niaga Multiusaha byl poskytnut prostor k vyjádření, avšak společnost ve stanovené lhůtě na tento dopis nijak nereagovala.

(59)

Výsledkem výše zmíněného bylo, že za společnosti spolupracující v rámci šetření bylo možné považovat pouze dva zbývající indonéské vyvážející výrobce, tedy společnosti IRNC Group a Jindal Indonesia Group. Šetřením bylo zjištěno, že tyto dvě strany představovaly v období šetření více než 90 % objemu indonéského vývozu dotčeného výrobku do Unie.

(60)

Šetření a dálkovým křížovým kontrolám byly podrobeny tyto společnosti, jež společnost IRNC Group výslovně označila za společnosti podílející se na výrobě a prodeji dotčeného výrobku:

PT Indonesia Guang Ching Nickel and Stainless Steel Industry (dále jen „GCNS“), která vyrábí a společnosti IRNC dodává za tepla válcované svitky (vstupy, ne dotčený výrobek) pro výrobu dotčeného výrobku,

PT Indonesia Tsingshan Stainless Steel (dále jen „ITSS“), která vyrábí a společnosti IRNC dodává za tepla válcované svitky (vstupy, ne dotčený výrobek) pro výrobu dotčeného výrobku,

PT Sulawesi Mining Investment (dále jen „SMI“), která vyrábí a společnosti GCNS dodává pláty z korozivzdorné oceli pro výrobu svitků válcovaných za tepla, a

PT Tsingshan Steel Indonesia (dále jen „TSI“), která vyrábí a společnostem ITSS a SMI dodává feronikl pro výrobu plátů.

(61)

Během dálkové křížové kontroly Komise zjistila, že ji společnost IRNC Group neinformovala o zapojení společnosti ve spojení Tsingshan Holding Group Co. se sídlem v Číně do činností souvisejících s výrobkem, který je předmětem šetření. Informace, které společnost neposkytla, byly považovány za zásadní pro stanovení běžné hodnoty i vývozní ceny u společnosti IRNC Group.

(62)

V souladu s článkem 18 základního nařízení a dopisem ze dne 23. března 2021 byla společnost proto informována o důvodech záměru Komise provést určité úpravy za účelem opravy běžné hodnoty a vývozní ceny s využitím dostupných údajů a skupina IRNC dostala příležitost předložit připomínky.

(63)

Dotčená společnost odpověděla Komisi dopisem ze dne 29. března 2021. Společnost ve své odpovědi nezpochybnila existenci nedostatků uvedených v dopise Komise. Uvedla však, že si vyhrazuje právo vyjádřit se v pozdější fázi.

(64)

Šetření a dálkovým křížovým kontrolám byly podrobeny následující společnosti, jež společnost Jindal Indonesia Group výslovně označila za společnosti podílející se na výrobě a prodeji dotčeného výrobku a které spolupracovaly při šetření tím, že zaslaly odpovědi na dotazník:

PT Jindal Indonesia (dále jen „PTJ“), která dotčený výrobek vyráběla v Indonésii a prodávala jej na domácím trhu odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Společnost PTJ vyvážela buď přímo zákazníkům v EU, nebo prostřednictvím společností ve spojení,

Iberjindal S.L. (dále jen „IBJ“), obchodník ve spojení se sídlem ve Španělsku, jenž kupuje výrobek, který je předmětem šetření, od společnosti PTJ a dále jej prodává odběratelům ve spojení i odběratelům, kteří nejsou ve spojení, v Unii a

JSL Global Commodities Pte. Ltd. (dále jen „JGC“), obchodník ve spojení se sídlem v Singapuru, jenž kupuje výrobek, který je předmětem šetření, od společnosti PTJ a dále jej prodává odběratelům, kteří nejsou ve spojení, v Unii.

3.3.2.   Běžná hodnota

(65)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření.

(66)

Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého jednotlivého vyvážejícího výrobce obdobného výrobku na domácím trhu shledán reprezentativním.

(67)

Komise následně určila typy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobků prodávanými na vývoz do Unie.

(68)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného každým spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(69)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty použije skutečný domácí prodej nebo zda nezohlední prodej mimo běžný obchod z důvodu ceny v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(70)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

a)

objem prodeje typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje výrobku tohoto typu a

b)

vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná váženým průměrným jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(71)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(72)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

a)

objem ziskového prodeje typu výrobku tvoří nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu nebo

b)

vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než vážené průměrné jednotkové výrobní náklady.

(73)

Pokud bylo více než 80 % objemu prodeje jednotlivých typů výrobku na domácím trhu během období šetření ziskových a pokud byla vážená průměrná prodejní cena vyšší než vážené průměrné jednotkové výrobní náklady, běžná hodnota se vypočítala jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření v situaci popsané v 71. bodě odůvodnění nebo jako vážený průměr ziskových prodejů pouze v situaci popsané v 72. bodě odůvodnění.

(74)

Pokud se určitý typ výrobku neprodával na domácím trhu v reprezentativním množství nebo se neprodával vůbec, pokud se v běžném obchodním styku neprodával určitý typ obdobného výrobku v dostatečném množství nebo se neprodával vůbec a pokud se určitý typ výrobku prodával za ceny nižší než jednotkové výrobní náklady s připočtením prodejních, správních a režijních nákladů podle čl. 2 odst. 2 a 4 základního nařízení, Komise početně zjistila běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(75)

Běžná hodnota byla podle typu výrobku vypočítána tak, že se k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly během období šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, připočetly tyto položky:

a)

vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady vynaložené během období šetření spolupracujícími vyvážejícími výrobci při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku a

b)

vážený průměrný zisk dosažený během období šetření spolupracujícími vyvážejícími výrobci při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(76)

V případě typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly připočítány průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk z běžných obchodních transakcí s těmito typy na domácím trhu. U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, nebo jestliže nebyl zjištěn žádný prodej v běžném obchodním styku, byly doplněny vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk ze všech běžných obchodních transakcí na domácím trhu.

3.3.3.   Vývozní cena

(77)

Vyvážející výrobci vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení.

(78)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, a u vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi do Unie prostřednictvím společností ve spojení ve třetí zemi, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(79)

U vyvážejících výrobců, kteří vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozci, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V tomto případě byla cena upravena o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, a přiměřený zisk.

3.3.4.   Srovnání

(80)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujících vyvážejících výrobců na základě ceny ze závodu.

(81)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Vývozní cena byla upravena o provizi obchodníka ve spojení ve třetí zemi (viz 78. bod odůvodnění).

(82)

Běžná hodnota a vývozní cena byly upraveny o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, úvěrové náklady, bankovní poplatky a případné náklady na měnové přepočty a slevy, včetně dodatečných slev, pokud ovlivnily srovnatelnost cen.

(83)

Po posouzení dálkové křížové kontroly se dospělo k závěru, že zjištění dálkové křížové kontroly týkající se společnosti sídlící ve třetí zemi, která byla se společností Jindal India ve spojení, jak je vysvětleno v 32. až 35. bodě odůvodnění, rovněž do určité míry ovlivnila prodej společnosti Jindal Indonesia Group v Unii. Jak vyplývá z článku 18 základního nařízení, k doplnění informací týkajících se této společnosti byla použita dostupná fakta. Totéž platí pro chybějící informace týkající se společnosti IRNC uvedené v 61. až 63. bodě odůvodnění.

3.3.5.   Dumpingová rozpětí

(84)

U spolupracujících vyvážejících výrobců Komise v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku.

(85)

Úroveň spolupráce byla v tomto případě považována za vysokou, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval více než 90 % celkového objemu dovozu z Indonésie v období šetření. Komise proto stanovila zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni spolupracujícího vyvážejícího výrobce s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(86)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením proto činí:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Jindal Group

20,2 %

IRNC Group

19,9 %

Všechny ostatní společnosti

20,2 %

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(87)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo třináct známých výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(88)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 3,1 milionu tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, konkrétně na základě na dálku ověřené odpovědi na dotazník obdržené od sdružení EUROFER a výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(89)

Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují více než 60 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Všichni tito výrobci jsou vertikálně integrovaní.

4.2.   Spotřeba v Unii

(90)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: a) ověřených údajů sdružení EUROFER týkajících se prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, ať už šlo o přímý, nebo nepřímý prodej, přičemž tyto údaje byly částečně porovnány s údaji od výrobců v Unii zařazených do vzorku; b) dovozu výrobku, který je předmětem šetření, do Unie ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu.

(91)

Spotřeba v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

 

2017

2018

2019

Spotřeba v Unii

3 873 092

3 717 114

3 442 541

3 206 766

Index

100

96

89

83

Zdroj: EUROFER, výrobci v Unii zařazení do vzorku a Eurostat

(92)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 17 %.

4.3.   Dovoz z dotčených zemí

4.3.1.   Souhrnné posouzení účinků dovozu z dotčených zemí

(93)

Komise zkoumala, zda má být dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z dotčených zemí posouzen souhrnně ve shodě s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(94)

Zmíněné ustanovení stanoví, že dovoz z více než jedné země se posuzuje souhrnně pouze tehdy, pokud se zjistí, že:

a)

dumpingové rozpětí zjištěné ve vztahu k dovozu výrobků z každé jednotlivé země není nepatrné ve smyslu čl. 9 odst. 3 a objem dovezených výrobků z každé jednotlivé země není zanedbatelný a

b)

souhrnné posouzení účinků dovozu je vhodné s ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Unie.

(95)

Dumpingová rozpětí zjištěná ve vztahu k dovozu výrobků z každé ze dvou dotčených zemí jsou shrnuta v 57. a 86. bodě odůvodnění. Všechna tato rozpětí jsou nad minimální prahovou hodnotou stanovenou v čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

(96)

Objem dovozu z každé ze dvou dotčených zemí nebyl zanedbatelný. V období šetření byl tržní podíl dovozu z Indie ve výši 3,4 % a z Indonésie ve výši 2,8 %.

(97)

Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z každé ze dvou dotčených zemí a mezi nimi a obdobným výrobkem Unie byly podobné. Ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli pocházející z Indie a Indonésie při dovozu za účelem prodeje na trhu Unie soutěžily mezi sebou a s obdobným výrobkem vyráběným výrobním odvětvím Unie, neboť všechny tyto výrobky se prodávají podobným kategoriím odběratelů.

(98)

Všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla tudíž splněna a dovoz z dotčených zemí byl pro účely stanovení újmy posouzen souhrnně.

4.3.2.   Objem dovozu z dotčených zemí a jeho podíl na trhu

(99)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii.

(100)

Dovoz z dotčených zemí se v předmětném období vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

 

2017

2018

2019

Indie

114 865

120 729

105 359

108 885

Index

100

105

92

95

Podíl na trhu

3,0 %

3,2 %

3,1 %

3,4 %

Index

100

110

103

114

Indonésie

13 830

34 648

72 739

89 131

Index

100

251

526

644

Podíl na trhu

0,4 %

0,9 %

2,1 %

2,8 %

Index

100

261

592

778

Dotčené země celkem

128 695

155 377

178 098

198 016

Index

100

121

138

154

Podíl na trhu

3,3 %

4,2 %

5,2 %

6,2 %

Index

100

126

156

186

Zdroj: Eurostat

(101)

Dovoz z dotčených zemí v posuzovaném období vzrostl o 54 %, díky čemuž se zvýšil jejich společný podíl na trhu z 3,3 % v roce 2017 na 6,2 % v období šetření. Tento nárůst, a to jak objemu dovozu, tak podílu na trhu, lze přičíst dovozu pocházejícímu z Indonésie – v posuzovaném období se objem dovozu zvýšil téměř 6,5krát a jeho podíl na trhu se zvýšil z 0,4 % na 2,8 %. Dovoz z Indie se mezi roky 2017 a 2018 zvýšil, poté však klesl. To mělo za následek celkový pokles v absolutním vyjádření během posuzovaného období. Dne 1. února 2019 zveřejnila Komise nařízení o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (6). Indie obdržela celní kvótu pro konkrétní zemi pro výrobek, který je předmětem šetření, a omezila tak dovoz podléhající clu v rámci této kvóty na úroveň nižší než v roce 2018. Jelikož Indonésie nepodléhala celní kvótě pro konkrétní zemi, nýbrž kvótě pro všechny ostatní země, nedošlo k takovému omezení jejího dovozu, jako u toho z Indie. Pokles indického dovozu však nebyl tak prudký jako celkový pokles spotřeby v Unii. Podíl Indie na trhu se proto i tak mírně zvýšil ze 3 % v roce 2017 na 3,4 % v období šetření.

4.3.3.   Ceny dovozu z dotčených zemí a cenové podbízení

(102)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí se v předmětném období vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ceny dovozu z dotčených zemí (v EUR za tunu)

 

2017

2018

2019

Indie

2 080

2 173

2 075

2 073

Index

100

104

100

100

Indonésie

1 818

1 923

1 917

1 962

Index

100

106

105

108

Průměr dotčených zemí

2 052

2 117

2 010

2 023

Index

100

103

98

99

Zdroj: Eurostat

(103)

Průměrné ceny dovozu z Indie mezi roky 2017 a 2018 vzrostly o 4 %, avšak v celém posuzovaném období se držely na stabilní úrovni, zatímco ceny dovozu z Indonésie se zvýšily o 8 %. V celém posuzovaném období se však průměrné ceny dovozu z obou dotčených zemí trvale držely pod úrovní cen výrobců v Unii (viz tabulka 7).

(104)

Cenové podbízení během období šetření stanovila Komise srovnáním:

a)

váženého průměru prodejních cen jednotlivých typů výrobku tří výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných nezávislým odběratelům na trhu Unie, upravených na úroveň ceny ze závodu, a

b)

odpovídajících vážených průměrných cen jednotlivých typů výrobku z dovozu spolupracujících vyvážejících výrobců z dotčených zemí účtovaných prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF (náklady, pojištění a přepravné) s příslušnou úpravou o náklady po dovozu.

(105)

Cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. U indických vyvážejících výrobců prokázal rozpětí cenového podbízení v rozmezí od 4,8 % do 13,4 % a u indonéských vyvážejících výrobců v rozmezí od 12,0 % do 12,4 %.

4.4.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.4.1.   Obecné poznámky

(106)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(107)

Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(108)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů z odpovědi sdružení EUROFER na dotazník týkající se všech výrobců v Unii, které byly v případě potřeby podrobeny křížové kontrole s odpověďmi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Oba soubory údajů byly podrobeny křížové kontrole na dálku a pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie byly shledány jako reprezentativní.

(109)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita a výše dumpingového rozpětí.

(110)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic.

4.4.2.   Makroekonomické ukazatele

4.4.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(111)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2017

2018

2019

Celková výroba v Unii (v tunách)

3 708 262

3 640 429

3 379 817

3 111 804

Index

100

98

91

84

Výrobní kapacita (v tunách)

4 405 623

4 517 379

4 530 146

4 572 365

Index

100

103

103

104

Využití kapacity

84 %

81 %

75 %

68 %

Index

100

96

89

81

Zdroj: Eurofer

(112)

Objem výroby výrobního odvětví Unie v posuzovaném období výrazně poklesl o 16 %. Vykázané hodnoty kapacity se týkají skutečné kapacity, což znamená, že byly vzaty v úvahu úpravy, jež jsou výrobním odvětvím považovány za standardní a týkají se doby potřebné pro nastavení, údržby, překážek a dalších obvyklých přerušení práce. Po uložení antidumpingových opatření na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Tchaj-wanu v roce 2015 (7) začali někteří výrobci v Unii modernizovat svou výrobní kapacitu. Díky této modernizaci se v posuzovaném období mírně zvýšila výrobní kapacita o 4 %.

(113)

V důsledku snížení výroby a mírně zvýšené kapacity se využití kapacity v posuzovaném období snížilo o 19 % a v období šetření kleslo pod 70 %.

4.4.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(114)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2017

2018

2019

Objem prodeje výrobního odvětví Unie (v tunách)

2 735 448

2 711 044

2 530 259

2 330 537

Index

100

99

92

85

Podíl na trhu

70,6 %

72,9 %

73,5 %

72,7 %

Index

100

103

104

103

Zdroj: Eurofer a Eurostat

(115)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl během dotčeného období o 15 %.

(116)

Výrobnímu odvětví se však podařilo během posuzovaného období udržet, a dokonce mírně zvýšit svůj podíl na trhu o 2,1 procentního bodu, protože pokles spotřeby byl ještě větší než pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie, jelikož prodej v Unii částečně nahradil dovoz z jiných zemí než z dotčených.

4.4.2.3.   Růst

(117)

Výše uvedená čísla týkající se výroby a objemu prodeje v absolutních hodnotách vykazují v posuzovaném období jasnou sestupnou tendenci, což znamená, že výrobní odvětví Unie nedokázalo dosáhnout růstu v absolutních hodnotách. Mírného růstu bylo ve vztahu ke spotřebě možné dosáhnout pouze proto, že se výrobní odvětví Unie rozhodlo reagovat na cenový tlak dumpingového dovozu snížením svých prodejních cen.

4.4.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(118)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

 

2017

2018

2019

Počet zaměstnanců

13 411

13 495

13 968

13 660

Index

100

101

104

102

Produktivita (v tunách na zaměstnance)

277

270

242

228

Index

100

98

88

82

Zdroj: Eurofer

(119)

Úroveň zaměstnanosti výrobního odvětví Unie související s výrobou plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli se mezi roky 2017 a 2019 zvýšila o 4 % a mezi rokem 2019 a obdobím šetření poklesla o 2 %, což znamenalo nárůst o 2 % během posuzovaného období. S ohledem na výrazný pokles výroby se produktivita pracovníků ve výrobním odvětví Unie (odpovídající plnému pracovnímu úvazku), vyjádřená v tunách na zaměstnance za rok, během posuzovaného období výrazně snížila o 18 %.

4.4.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(120)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než minimální úroveň. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčených zemí nebyl dopad skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zanedbatelný.

(121)

Dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli již byl předmětem antidumpingového šetření. Komise zjistila, že situace výrobního odvětví Unie v průběhu roku 2013 byla významně ovlivněna dumpingovým dovozem z ČLR a Tchaj-wanu, v důsledku čehož byla v říjnu 2015 uložena konečná antidumpingová opatření na dovoz z těchto zemí (8). Je proto nepravděpodobné, že by situace výrobního odvětví Unie byla během posuzovaného období více než nepatrně ovlivněna uvedenými dumpingovými praktikami. V současné době probíhá přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření na dovoz pocházející z ČLR a Tchaj-wanu (9).

4.4.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.4.3.1.   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(122)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny v Unii

 

2017

2018

2019

Průměrná jednotková prodejní cena (v EUR za tunu)

2 252

2 312

2 206

2 175

Index

100

103

98

97

Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)

1 958

2 064

2 019

2 013

Index

100

105

103

103

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(123)

Po mírném nárůstu o 3 % mezi roky 2017 a 2018 se průměrné jednotkové prodejní ceny v době od roku 2018 do období šetření snížily o 6 %, v důsledku čehož během posuzovaného období poklesly o 3 %. Ve stejném období vykázaly výrobní náklady současně nárůst o 5 %, poté se stabilizovaly na úrovni nákladů, která byla o 3 % vyšší než na začátku posuzovaného období. Vývoj nákladů byl do značné míry ovlivněn významnými nárůsty cen surovin, jako je nikl a ferochrom. V důsledku stlačení cen dumpingovým dovozem nebylo výrobní odvětví Unie schopné promítnout toto zvýšení nákladů do svých prodejních cen a bylo dokonce nuceno své prodejní ceny snížit.

4.4.3.2.   Náklady práce

(124)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2017

2018

2019

Průměrné náklady práce na FTE (v EUR)

72 366

70 663

71 659

70 324

Index

100

98

99

97

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(125)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku klesly během posuzovaného období o 3 %. To ukazuje, že v reakci na zhoršující se situaci na trhu byli výrobci v Unii schopni snížit náklady práce s cílem omezit možnou újmu.

4.4.3.3.   Zásoby

(126)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

 

2017

2018

2019

Konečný stav zásob (v tunách)

125 626

148 777

125 480

98 835

Index

100

118

100

79

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

5,54 %

6,53 %

6,09 %

5,13 %

Index

100

118

110

93

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(127)

Během posuzovaného období se úroveň konečného stavu zásob snížila o 21 %. Tento trend odpovídal poklesu objemu výroby. Výrobní odvětví Unie vyrábí většinu typů obdobného výrobku na základě zvláštních objednávek uživatelů. Zásoby proto nejsou u tohoto výrobního odvětví považovány za významný ukazatel újmy. Potvrzuje to i analýza vývoje konečného stavu zásob vyjádřeného jako procento výroby. Jak je patrno výše, tento ukazatel se v posuzovaném období pohyboval mezi 5 a 7 % objemu výroby u výrobců v Unii zařazených do vzorku.

4.4.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2017

2018

2019

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

7,6 %

6,0 %

1,5 %

0,4 %

Index

100

79

19

6

Peněžní tok (v EUR)

387 200 359

273 674 277

237 840 311

184 024 688

Index

100

71

61

48

Investice (v EUR)

111 578 442

111 637 871

96 541 925

96 585 152

Index

100

100

87

87

Návratnost investic

20 %

15 %

6 %

4 %

Index

100

75

31

20

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(128)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku před zdaněním odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl obratu z tohoto prodeje.

(129)

Celková ziskovost klesla ze 7,6 % v roce 2017 na 0,4 % v období šetření. Jak je uvedeno v oddíle 4.3.3, tento pokles odpovídal nárůstu objemu dovozu z dotčených zemí a jejich podílu na trhu za podbízející se ceny.

(130)

Stejný klesající vývoj zaznamenaly i všechny ostatní finanční ukazatele, tj. peněžní tok, investice a návratnost aktiv.

(131)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Peněžní tok zaznamenal v posuzovaném období trvalý pokles, přičemž ve srovnání se začátkem období šetření byl na konci období šetření o 52 % nižší.

(132)

Investice jsou čisté účetní hodnoty aktiv. Po stabilním vývoji mezi roky 2017 a 2018 byl v letech 2018 až 2019 zaznamenán prudký pokles o 13 procentních bodů. Návratnost investic je zisk vyjádřený jako procentní podíl čisté účetní hodnoty investic, která odráží výši odpisů aktiv. Během posuzovaného období zaznamenala trvalý a výrazný pokles až o 80 %.

(133)

Špatná finanční situace výrobního odvětví Unie mezi rokem 2017 a obdobím šetření omezovala jeho schopnost získávat kapitál. Výrobní odvětví Unie je kapitálově náročné odvětví, které se vyznačuje značnými investicemi. Návratnost investic během posuzovaného období není k pokrytí takových značných investic dostatečná.

4.5.   Závěr ohledně újmy

(134)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie mohlo reagovat na cenový tlak dumpingového dovozu z Indie a Indonésie pouze snížením prodejních cen, aby si v posuzovaném období udrželo (a dokonce mírně zvýšilo) svůj podíl na trhu. Účinek dumpingového dovozu zapříčinil, že v období šetření došlo na trhu Unie ke stlačení cen ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení. Ceny výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily o 3 %, zatímco za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže by se očekávalo jejich zvýšení v poměru srovnatelném se zvýšením výrobních nákladů, které vzrostly o 3 %. Tato situace měla závažný dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie, která se během posuzovaného období snížila o 94 % a během období šetření skončila na velmi nízké a neudržitelné úrovni.

(135)

Spotřeba v Unii během posuzovaného období významně poklesla a tento trend zaznamenal i objem prodeje a objem výroby ve výrobním odvětví Unie. Výrobní kapacita se nepatrně zvýšila, což bylo způsobeno pozitivním výhledem výrobního odvětví Unie po uložení antidumpingových opatření proti dovozu výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z ČLR a Tchaj-wanu v roce 2015.

(136)

Výrobci v Unii vykázali v posuzovaném období prudký pokles produktivity a využití kapacity. Tyto zhoršené údaje lze jen částečně vysvětlit nízkým růstem zaměstnanosti a kapacity. Především byly zapříčiněny poklesem spotřeby v Unii a současným zvýšením dovozu z dotčených zemí.

(137)

Způsobenou újmu však plně prokazují finanční ukazatele výrobců v Unii. Výrobní odvětví Unie zaznamenalo v posuzovaném období nárůst výrobních nákladů, což spolu s poklesem prodejních cen vedlo k poklesu ziskovosti ze 7,6 % v roce 2017 na 0,4 % v období šetření. Podobný negativní vývoj lze pozorovat i u ostatních finančních ukazatelů: investice (–13 %), návratnost investic (–80 %) a peněžní tok (–52 %).

(138)

Ukazatele újmy tedy prokazují, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období šetření podstatnou újmu, protože i přes rostoucí výrobní náklady snížilo své prodejní ceny, což způsobilo pokles jeho ziskovosti a negativně ovlivnilo investice, návratnost investic a peněžní tok.

(139)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

(140)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo souběžně utrpět také újmu způsobenou jinými známými faktory. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné faktory než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito faktory jsou: dovoz ze třetích zemí, pokles spotřeby, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, zvýšení nákladů na suroviny a konkurenční cenová politika výrobního odvětví Unie.

5.1.   Účinky dumpingového dovozu

(141)

Dovoz z dotčených zemí se v posuzovaném období zvýšil o více než 50 % a jeho podíl na trhu se téměř zdvojnásobil. Ke zvýšení tohoto podílu na trhu došlo na úkor dovozu ze třetích zemí. Levný dumpingový dovoz z dotčených zemí však vyvolal cenový tlak na výrobní odvětví Unie. Ceny dovozu z Indie a Indonésie byly během posuzovaného období o 5 až 19 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Kvůli těmto dovozním cenám nebyli výrobci v Unii schopni zohlednit zvýšení cen surovin ve svých cenách, a dokonce byli nuceni snížit své prodejní ceny, pokud si chtěli udržet svůj podíl na trhu.

(142)

Výsledkem bylo, že ziskovost výrobců v Unii na relativně vysoké úrovni v roce 2017 klesla v období šetření téměř na nulu, což mělo další nepříznivý dopad na všechny finanční ukazatele dotyčných společností.

(143)

Mezi dumpingovým dovozem z Indie a Indonésie a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, tedy existuje jasná příčinná souvislost.

5.2.   Vliv dalších faktorů

5.2.1.   Dovoz ze třetích zemí

(144)

Objem a ceny dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Země

 

2017

2018

2019

Tchaj-wan

Objem (v tunách)

199 553

223 110

185 618

165 540

Index

100

112

93

83

Podíl na trhu

5,2 %

6,0 %

5,4 %

5,2 %

Index

100

116

105

100

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 668

1 749

1 684

1 655

Index

100

105

101

99

Korejská republika

Objem (v tunách)

147 696

165 812

160 947

164 882

Index

100

112

109

112

Podíl na trhu

3,8 %

4,5 %

4,7 %

5,1 %

Index

100

117

123

135

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 859

1 944

1 860

1 853

Index

100

105

100

100

Jihoafrická republika

Objem (v tunách)

98 063

88 913

94 567

81 537

Index

100

91

96

83

Podíl na trhu

2,5 %

2,4 %

2,7 %

2,5 %

Index

100

94

108

100

Průměrná cena (v EUR za tunu)

2 004

2 013

1 831

1 785

Index

100

100

91

89

Ostatní třetí země

Objem (v tunách)

563 637

372 858

293 052

266 255

Index

100

66

52

47

Podíl na trhu

14,6 %

10,0 %

8,5 %

8,3 %

Index

100

69

58

57

Průměrná cena (v EUR za tunu)

2 051

2 345

2 319

2 407

Index

100

114

113

117

Celkový dovoz ze všech třetích zemí kromě dotčených zemí

Objem (v tunách)

1 008 949

850 693

734 184

678 213

Index

100

84

73

67

Podíl na trhu

26,1 %

22,9 %

21,3 %

21,1 %

Index

100

88

82

81

Průměrná cena (v EUR za tunu)

1 942

2 076

1 995

2 014

Index

100

107

103

104

Zdroj: Eurostat

(145)

Dovoz ze třetích zemí v posuzovaném období z hlediska absolutního objemu (o 33 %) a podílu na trhu (z 26 % v roce 2017 na 21 % v období šetření) významně poklesl.

(146)

Z pohledu jednotlivých zemí se v posuzovaném období zvýšil pouze dovoz z Koreje, který tak zaznamenal mírné zvýšení svého podílu na trhu. Jeho podíl na trhu se však během posuzovaného období zvýšil v absolutních hodnotách pouze nepatrně (ze 4,7 % na 5,1 %). Přestože jsou ceny korejského dovozu nižší než ceny dotčených zemí, je pravděpodobné, že budou ovlivněny existencí převodních cen v důsledku vztahu mezi korejským výrobcem korozivzdorné oceli Samsung STS a evropským výrobcem za studena válcovaných výrobků Otelinox z Rumunska. Nelze vyvodit závěr, zda se tento dovoz rovněž podbízel cenám výrobního odvětví Unie, a to i s ohledem na neznámou sortimentní skladbu tohoto dovozu.

(147)

Jak je uvedeno ve 121. bodě odůvodnění, na dovoz z Tchaj-wanu se nyní vztahuje antidumpingové clo ve výši 6,8 % (10). V současné době probíhá přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření na dovoz pocházející z ČLR a Tchaj-wanu (11).

(148)

Dovoz z ČLR byl v posuzovaném období velmi nízký. Dovoz z Tchaj-wanu vykázal nárůst o 12 % mezi rokem 2017 a 2018, ale od roku 2018 do období šetření o 26 % poklesl a během posuzovaného období si udržel 5% podíl na trhu. Průměrné ceny dovozu z Tchaj-wanu byly nižší než průměrné ceny dovozu z dotčených zemí. Jelikož se Komisi v rámci přezkumu před pozbytím platnosti nedostalo žádné spolupráce od výrobců na Tchaj-wanu, neměla žádné další podrobnosti o tchajwanských dovozních cenách. Nelze proto vyloučit, že tento dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie další újmu. I když však dovoz z Tchaj-wanu přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, v posuzovaném období se snížil o 17 %, a nemohl proto být příčinou zvyšujících se negativních trendů zjištěných v analýze újmy.

(149)

Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že dovoz z jiných zemí nezmírňuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým indickým a indonéským dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

5.2.2.   Pokles spotřeby

(150)

Výrazné snížení spotřeby během posuzovaného období mělo nepříznivý dopad na některé ukazatele újmy, zejména na objem prodeje a výroby. Jak je ovšem vysvětleno v 134. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie utrpělo spíše újmu z hlediska cen než újmu z hlediska objemu. I přes zmenšující se trh se výrobcům v Unii podařilo mírně zvýšit svůj podíl na trhu prostřednictvím tvrdé cenové konkurence s dumpingovým dovozem za nespravedlivé ceny, což mělo za následek zhoršení ziskovosti a finančních ukazatelů výrobního odvětví Unie, jako je ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic.

(151)

Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že pokles spotřeby nezmírnil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

5.2.3.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(152)

Objem a ceny vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

 

2017

2018

2019

Objem vývozu (v tunách)

450 587

450 687

410 840

374 378

Index

100

100

91

83

Průměrná cena (v EUR za tunu)

2 369

2 524

2 428

2 394

Index

100

107

102

101

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku, EUROFER

(153)

Prodej na vývoz výrobců v Unii se v posuzovaném období snížil o 17 %. Tento pokles zapříčinila zejména opatření uložená Spojenými státy na výrobek, který je předmětem šetření, a zvýšená konkurence na trzích v třetích zemích ze strany čínského prodeje a prodeje z dotčených zemí. Vyvážený objem tedy byl ve srovnání s celkovým objemem prodeje v Unii nízký, přičemž představoval přibližně 13 % celkového objemu prodeje v Unii, a průměrná cena prodeje na vývoz byla v posuzovaném období trvale vyšší než ceny na trhu Unie.

(154)

Na základě těchto skutečností Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že dopad vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie na utrpěnou újmu byl minimální, pokud vůbec nějaký.

5.2.4.   Dopad cen surovin

(155)

Dovozci, kteří nejsou ve spojení, tvrdili, že příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie jsou zvyšující se náklady na suroviny (nikl, ferochrom).

(156)

Zvýšení cen surovin samo o sobě není zdrojem újmy, protože je obecně doprovázeno následným zvýšením prodejních cen. Pokles ziskovosti výrobců v Unii a všech jejich finančních ukazatelů je však více než jen odrazem rostoucích výrobních nákladů. Levný dovoz stlačoval ceny na trhu Unie a nejen že výrobcům v Unii nedovolil zvýšit ceny s cílem zahrnout do nich zvýšené náklady, ale donutil je ceny ještě snížit, aby tak zabránili hrozící ztrátě podílu na trhu. To mělo za následek prudký pokles, co se týče jejich údajů o ziskovosti, které nadále klesaly i během období šetření.

(157)

Na tomto základě dospěla Komise prozatímně k závěru, že zvýšení cen určitých surovin jako takové nezpůsobilo výrobnímu odvětví Unie újmu.

5.2.5.   Cenová politika výrobců v Unii

(158)

Jeden z dovozců, kteří nejsou ve spojení, tvrdil, že zhoršující se finanční situaci výrobců v Unii způsobila vnitřní konkurence a cenová politika výrobců v Unii.

(159)

Šetření však toto tvrzení nepotvrdilo. Dovoz z dotčených zemí byl trvale prodáván za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a proto je hlavním důvodem, proč výrobci v Unii nejsou schopni zvýšit své ceny a pokrýt své rostoucí náklady, cenový tlak ze strany dumpingového dovozu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

5.3.   Závěr ohledně příčinné souvislosti

(160)

Byla zjištěna příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z Indie a Indonésie na jedné straně a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie na straně druhé. Nárůst objemu dumpingového dovozu z dotčených zemí a zhoršení výkonnosti Unie během posuzovaného období se časově shodovaly. Výrobní odvětví Unie nemělo jinou možnost, než kopírovat cenovou hladinu stanovenou dumpingovým dovozem, aby zabránilo hrozící ztrátě podílu na trhu. Tím se dostalo do situace, kdy dosáhlo neudržitelné úrovně zisku.

(161)

Komise zjistila, že mezi další faktory, které mohly mít dopad na situaci výrobního odvětví Unie, patřily: dovoz ze třetích zemí, pokles spotřeby, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, dopad cen surovin a cenová politika výrobců v Unii.

(162)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Vliv dovozu ze třetích zemí, pokles spotřeby, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, dopad cen surovin a cenové chování výrobců v Unii na negativní vývoj výrobního odvětví Unie, zejména pokud jde o ziskovost a finanční ukazatele, byl jen omezený.

(163)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise prozatímně stanovila příčinnou souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobcům v Unii, a dumpingovým dovozem z dotčených zemí. Dumpingový dovoz z dotčených zemí měl zásadní a rozhodující dopad na podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Jiné faktory, ať už jednotlivě, nebo společně, příčinnou souvislost nezmírnily.

6.   ÚROVEŇ OPATŘENÍ

(164)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

6.1.   Rozpětí prodeje pod cenou

(165)

Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení. V tomto případě by újma byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady, včetně nákladů vyplývajících z mnohostranných environmentálních a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, a úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, a dosáhnout přiměřeného zisku (dále jen „cílový zisk“).

(166)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto faktory: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.

(167)

Žadatel měl za to, že by měl přiměřený cílový zisk činit 8,7 %. Tato hodnota byla použita v předchozím šetření dovozu stejného výrobku z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (12).

(168)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení Komise posoudila tvrzení tří výrobců v Unii zařazených do vzorku o plánovaných investicích, které nebyly v průběhu posuzovaného období provedeny. Na základě písemných dokladů, které obdržela a které bylo možné uvést do souladu s účetními systémy daných společností, Komise tato tvrzení předběžně přijala a přičetla odpovídající částky k zisku uvedených výrobců v Unii. Konečná cílová zisková rozpětí se následně pohybovala mezi 8,82 % a 9,12 %.

(169)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise v posledním kroku posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, které výrobnímu odvětví Unie vzniknou během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě informací, které společnosti předložily a které byly doloženy za použití jejich nástrojů pro podávání zpráv a prostřednictvím jejich prognóz, stanovila Komise kromě skutečných nákladů na dodržování uvedených úmluv během období šetření náklady v rozmezí od 14,53 EUR za tunu do 28,90 EUR za tunu. Tento rozdíl byl připočten k ceně nepůsobící újmu.

(170)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů výrobku.

(171)

Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila pro jednotlivé typy výrobku na základě porovnání vážené průměrné vývozní ceny vyvážejících výrobců v dotčených zemích zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na volném trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání se vyjádřil jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(172)

S ohledem na vysokou úroveň spolupráce v Indii a Indonésii (rovnající se 100 %, respektive přesahující 90 %) bylo zbytkové rozpětí prodeje pod cenou pro dotčené země stanoveno na úrovni nejvyššího individuálního rozpětí prodeje pod cenou indického nebo indonéského vyvážejícího výrobce, tj. 34,6 %, respektive 32,3 %.

(173)

Výsledky těchto výpočtů jsou uvedeny v této tabulce.

Země

Společnost

Dumpingové rozpětí

Rozpětí prodeje pod cenou

Indie

Jindal Stainless Limited a Jindal Stainless Hisar Limited

13,6 %

23,2 %

Chromeni Steels Private Limited

36,9 %

34,6 %

Všechny ostatní společnosti

36,9 %

34,6 %

Indonésie

IRNC

19,9 %

32,3 %

Jindal Stainless Indonesia

20,2 %

31,8 %

Všechny ostatní společnosti

20,2 %

32,3 %

6.2.   Přezkoumání rozpětí postačujícího k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie

(174)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení řízení, žadatel předložil Komisi dostatečné důkazy, že v Indii a Indonésii existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(175)

Existenci zkreslení na trhu surovin jak v Indii, tak v Indonésii potvrdily informace poskytnuté v odpovědi na dotazník a během dálkové křížové kontroly provedené ve spolupráci s indickou a indonéskou vládou.

(176)

Vzhledem k tomu, že rozpětí prodeje pod cenou vypočítané pro indického vyvážejícího výrobce, společnost Chromeni, bylo nižší než dumpingové rozpětí, Komise posoudila, zda došlo v souvislosti s dotčeným výrobkem ke zkreslení na trhu surovin podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Šetřením bylo zjištěno, že společnost Chromeni nepoužila surovinu, která by byla zasažena zkreslením. Proto nebylo nutné provést podrobnější analýzu ohledně použití čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Výše cla pro společnost Chromeni bude proto stanovena na základě čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(177)

V případě indické společnosti Jindal Group je rozpětí nezbytné k odstranění újmy vyšší než dumpingové rozpětí, a proto se posouzení podle čl. 7 odst. 2a dále neprovádělo.

(178)

Jelikož je v případě Indonésie rozpětí nezbytné k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat.

6.3.   Závěr

(179)

Komise na základě výše uvedeného posouzení došla k závěru, že je vhodné stanovit výši prozatímních cel podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení. V důsledku toho by prozatímní antidumpingová cla měla být stanovena takto:

Země

Společnost

Prozatímní antidumpingové clo

Indie

Jindal Stainless Limited a Jindal Stainless Hisar Limited

13,6 %

Chromeni Steels Private Limited

34,6 %

Všechny ostatní společnosti

34,6 %

Indonésie

IRNC

19,9 %

Jindal Stainless Indonesia

20,2 %

Všechny ostatní společnosti

20,2 %

7.   ZÁJEM UNIE

(180)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

7.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(181)

Výrobní odvětví Unie zahrnující třináct výrobců se nachází v několika členských státech a v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření, přímo zaměstnává 13 660 zaměstnanců. Žádný z výrobců v Unii nevznesl proti zahájení šetření námitku. Jak bylo prokázáno výše v oddíle 4 při analýze ukazatelů újmy, ke zhoršení situace a negativnímu vlivu dumpingového dovozu došlo v celém výrobním odvětví Unie.

(182)

Uložení prozatímních antidumpingových cel by mělo obnovit spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie, zamezit stlačení cen a umožnit výrobnímu odvětví Unie pokrýt rostoucí výrobní náklady a zlepšit finanční situaci i přes objem prodeje, o který na zmenšujícím se trhu přišlo. To by vedlo ke zlepšení ziskovosti výrobního odvětví Unie na úroveň, která se považuje pro toto kapitálově náročné výrobní odvětví za nezbytnou. Výrobnímu odvětví Unie byla dovozem za dumpingové ceny z dotčených zemí způsobena podstatná újma. Je třeba připomenout, že řada klíčových ukazatelů újmy vykazovala během posuzovaného období záporný trend. Nejvíce byly zasaženy zejména ukazatele týkající se finanční výkonnosti výrobců v Unii. Proto je důležité, aby se ceny vrátily na úroveň, kdy nedochází k dumpingu, nebo alespoň na úroveň, kdy nedochází k újmě, aby tak mohli všichni výrobci působit na trhu Unie za spravedlivých obchodních podmínek.

(183)

Vyvozuje se proto předběžný závěr, že uložení antidumpingových cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie, neboť by mu umožnilo překonat účinky zjištěného dumpingu působícího újmu.

7.2.   Zájem dovozců a uživatelů, kteří nejsou ve spojení

(184)

Tři strany se přihlásily jako dovozci, kteří nejsou ve spojení. Pouze dva z nich však odpověděli na příslušný dotazník a při šetření dále spolupracovali.

(185)

Žadatel následně tvrdil, že jedna ze dvou výše zmíněných stran neměla být považována za dovozce, který není ve spojení, protože působil jako zástupce některých vyvážejících výrobců v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření.

(186)

Komise v reakci na toto tvrzení zjistila, že dotčená společnost skutečně v částečném rozsahu pracovala jako zástupce společnosti Jindal Group. Rovněž se však podílela na pravidelných dovozních nákupech výrobku, který je předmětem šetření, jenž následně dále prodávala odběratelům v Unii. Proto byla žádost sdružení EUROFER prozatímně zamítnuta.

(187)

Oba spolupracující dovozci poukazovali na potenciální negativní dopady uložení antidumpingových opatření, jako je nedostatek dodávek, horší služby, rostoucí ceny a horší kvalita materiálu, které by podle jejich názoru plynuly z omezené hospodářské soutěže na trhu Unie.

(188)

Jeden z dovozců dále tvrdil, že výrobky společnosti Jindal mají vysokou kvalitu, kterou výrobci v Unii nemohou nahradit ani se s ní nemohou rovnat.

(189)

Nehledě na potenciální antidumpingová opatření Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že v Unii bude i nadále zdravá úroveň hospodářské soutěže, jelikož v Unii působí třináct výrobců výrobku, který je předmětem šetření, z nichž někteří nebyli do podnětu zahrnuti. Dovoz ze třetích zemí navíc stále představuje více než 20 % trhu. Potenciální negativní dopady uvedené dovozci proto pravděpodobně nenastanou.

(190)

Cílem antidumpingových opatření není uzavřít dotčeným zemím trh Unie, ale zvýšit jejich ceny na spravedlivou úroveň. Přístup k údajně vysoce kvalitním výrobkům by tedy měl i nadále být zachován.

(191)

Opatření by rovněž umožnila dovozcům přenášet ceny na své odběratele, proto by neměla mít na ziskovost dovozců nepříznivý dopad. Očekává se, že sortiment a kvalita služeb se tím nesníží – ochrana před dumpingovým dovozem naopak umožňuje výrobnímu odvětví Unie uskutečnit nové investice a zlepšovat kvalitu.

(192)

Dovozci dále tvrdili, že antidumpingová opatření by poskytovala výrobcům v Unii nepřiměřenou ochranu, protože na výrobek, který je předmětem šetření, se již vztahují ochranná opatření.

(193)

Ochranná opatření týkající se oceli (13) jsou však dočasná a poskytují jiný typ ochrany než antidumpingová opatření, která se zaměřují na nepřiměřenou tvorbu cen. Prozatímní zjištění Komise potvrdila, že hlavní příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie není masivní nárůst objemu dovozu, ale jeho cenové podbízení, které vede ke stlačení cen na trhu Unie.

(194)

Jediný uživatel, který se v řízení přihlásil, se k zájmu Unie nevyjádřil. Tato společnost pouze zaslala svá tvrzení týkající se definice výrobku, který je předmětem opatření, jak je popsáno v oddíle 2 výše.

(195)

Komise tak v prozatímní fázi dospěla k závěru, že účinky možného uložení cel na dovozce a uživatele nepřevažují nad pozitivními účinky opatření na výrobní odvětví Unie.

7.3.   Závěr ohledně zájmu Unie

(196)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise prozatím k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, které by opravňovaly k vyvození závěru, že uvalení opatření na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčených zemí, není v této fázi šetření v zájmu Unie.

8.   PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(197)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření na dovoz plochých válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, dále již neupravených, pouze válcovaných za studena (úběrem za studena), pocházejících z Indie a Indonésie, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(198)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie uložena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí (viz 173. bod odůvodnění výše). Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(199)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla, vyjádřené v cenách CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, měly činit:

Země

Společnost

Prozatímní antidumpingové clo

Indie

Jindal Stainless Limited a Jindal Stainless Hisar Limited

13,6 %

Chromeni Steels Private Limited

34,6 %

Všechny ostatní společnosti

34,6 %

Indonésie

IRNC

19,9 %

Jindal Stainless Indonesia

20,2 %

Všechny ostatní společnosti

20,2 %

(200)

Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly pro dotčené společnosti stanoveny na základě prozatímních zjištění vyplývajících z tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby jsou výlučně použitelné na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(201)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být zaslána Komisi (14). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace s cílem prokázat, že změna neovlivní právo společnosti využívat celní sazby, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(202)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(203)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k velkému rozdílu mezi celními sazbami, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální antidumpingové celní sazby, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(204)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(205)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření obcházení antidumpingových opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

9.   CELNÍ EVIDENCE

(206)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla celní evidenci dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(207)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(208)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření. Toto rozhodnutí bude přijato v konečné fázi.

10.   INFORMOVÁNÍ V PROZATÍMNÍ FÁZI ŠETŘENÍ

(209)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněným stranám byly poskytnuty tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(210)

Indická vláda, jeden vyvážející výrobce v Indii a dva vyvážející výrobci v Indonésii zaslali své připomínky. Komise tyto připomínky k chybám, jež měly povahu překlepů, vzala v potaz a rozpětí náležitě opravila.

11.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(211)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(212)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se prozatímní antidumpingové clo z dovozu plochých válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, dále již neupravené, pouze válcované za studena, v současnosti kódů KN 7219 31 00, 7219 32 10, 7219 32 90, 7219 33 10, 7219 33 90, 7219 34 10, 7219 34 90, 7219 35 10, 7219 35 90, 7219 90 20, 7219 90 80, 7220 20 21, 7220 20 29, 7220 20 41, 7220 20 49, 7220 20 81, 7220 20 89, 7220 90 20 a 7220 90 80 a pocházející z Indie a Indonésie.

2.   Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Země

Společnost

Prozatímní antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Indie

Jindal Stainless Limited

13,6 %

C654

Jindal Stainless Hisar Limited

13,6 %

C655

Chromeni Steels Private Limited

34,6 %

C656

Všechny ostatní indické společnosti

34,6 %

C999

Indonésie

IRNC

19,9 %

C657

Jindal Stainless Indonesia

20,2 %

C658

Všechny ostatní indonéské společnosti

20,2 %

C999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 se podmiňuje předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodávaného na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v (dotčené zemi). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Zúčastněné strany předloží Komisi své písemné připomínky k tomuto nařízení do patnácti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u Komise, tak učiní do pěti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních, tak mohou učinit do pěti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Úředník pro slyšení přezkoumá žádosti podané mimo tuto lhůtu a může případně rozhodnout o jejich přijetí.

Článek 3

1.   Celní orgány se vyzývají, aby ukončily celní evidenci dovozu zavedenou v souladu s čl. 1 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/370 ze dne 1. března 2021.

2.   Shromážděné údaje o výrobcích, které byly uvolněny ke spotřebě v EU nejdříve 90 dní před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, se uchovají až do vstupu případných konečných opatření v platnost nebo do ukončení tohoto řízení.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. května 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie (Úř. věst. C 322, 30.9.2020, s. 17).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/370 ze dne 1. března 2021, kterým se zavádí celní evidence dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie (Úř. věst. L 71, 2.3.2021, s. 18).

(4)  K dispozici na https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2484.

(5)  Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6).

(6)  Úř. věst. L 31, 1.2.2019, s. 27.

(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1429 ze dne 26. srpna 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. L 224, 27.8.2015, s. 10).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1429 ze dne 26. srpna 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. L 224, 27.8.2015, s. 10).

(9)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. C 280, 25.8.2020, s. 6).

(10)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1429 ze dne 26. srpna 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. L 224, 27.8.2015, s. 10). Jedné společnosti, Cia Far Industrial Factory Co., Ltd, bylo uloženo antidumpingové clo ve výši 0 %.

(11)  Oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. C 280, 25.8.2020, s. 6).

(12)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1429 ze dne 26. srpna 2015 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. L 224, 27.8.2015, s. 10).

(13)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 31, 1.2.2019, s. 27).

(14)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate H, Rue de la Loi 170, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.