12.4.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/3


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/581

ze dne 9. dubna 2021

o situačních obrazech Evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (1), a zejména na čl. 24 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2019/1896 definuje situační obrazy jako shrnutí georeferenčních údajů a informací v téměř reálném čase získaných od různých orgánů, ze senzorů, platforem a jiných zdrojů, které je předáváno zabezpečenými komunikačními a informačními kanály a které může být zpracováváno, výběrově zobrazováno a sdíleno s dalšími příslušnými orgány s cílem zajistit situační orientaci a podpořit schopnost reakce na vnějších hranicích, podél nich nebo v jejich blízkosti a v předhraniční oblasti. Tato definice představuje vývoj konceptu původně stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 (2), který odráží přístup více zaměřený na data umožňující uživatelům vybrat vhodné grafické zobrazení a uživatelské rozhraní v závislosti na provozní situaci a potřebách jejich velení a kontroly.

(2)

Nařízení (EU) 2019/1896 stanoví zavedení vnitrostátních situačních obrazů, evropského situačního obrazu a specifických situačních obrazů, které mají být vytvářeny shromažďováním, hodnocením, porovnáváním, analýzou, interpretací, generováním, vizualizací a šířením informací. Situační obrazy se mají skládat ze tří samostatných informačních vrstev, a to z vrstvy týkající se událostí, operační vrstvy a analytické vrstvy.

(3)

Je nutné stanovit podrobnosti o každé informační vrstvě situačních obrazů a pravidla pro vytváření specifických situačních obrazů. Dále je nezbytné upřesnit druh informací, jež mají být poskytovány, a postupy, jimiž se řídí poskytování těchto informací, jakož i mechanismy pro zajištění kontroly kvality. Za účelem zajištění koordinovaného přístupu, který posílí výměnu informací, by mělo být upřesněno a standardizováno podávání zpráv v Evropském systému ostrahy hranic (EUROSUR).

(4)

Aby byla vrstva situačních obrazů týkající se událostí dostatečně komplexní a podrobná, měla by národní koordinační centra a v případech, kdy je to relevantní, i Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“) a mezinárodní koordinační centra včas podávat zprávy o událostech, které pravděpodobně mohou mít dopad na vnější hranici.

(5)

Podávání zpráv o událostech prostřednictvím ukazatelů a formou zpráv o jednotlivých událostech se vzájemně doplňují. Ukazatele pomáhají posoudit celkový vývoj na úseku hranic a přispívají ke zlepšení situační orientace, zatímco zprávy o jednotlivých událostech jsou spojeny s včasnou reakcí na danou událost.

(6)

Zprávy o jednotlivých událostech mohou vyžadovat podniknutí okamžitých kroků. Proto musí být umožněno hlásit jednotlivé události včas, aby se v případě takových událostí zajistila včasná reakce. První zpráva by měla být zaslána ihned po zjištění události a měla by být zobrazena v odpovídajících situačních obrazech. Aby se předešlo zpožděním, která by mohla ohrozit schopnost rychlé reakce, mělo by být v rámci procesu ověřování možné zaslat částečně ověřenou zprávu.

(7)

Vydávání zpráv za takových okolností může zároveň vést k falešným poplachům. Původce a vlastník situačního obrazu by měli posoudit míru spolehlivosti a uvést ji ve zprávách a v událostech zobrazených v situačním obrazu. První zpráva by měla být doplněna dalšími následnými zprávami, jakmile budou k dispozici doplňující informace.

(8)

Podávání zpráv o událostech souvisejících s podvody s doklady a trestnou činností v systému EUROSUR doplní povinnosti podávání zpráv stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/493 (3) v rámci systému Falešné a pravé doklady online (FADO).

(9)

Podáváním zpráv o jednotlivých událostech týkajících se přeshraničního pohybu zboží a souvisejícího nedovoleného obchodu podle tohoto nařízení by neměly být dotčeny stávající povinnosti, omezení nebo pravomoci podávání zpráv týkajících se celní oblasti ani podávání zpráv o systematické kontrole, zejména v rámci systému kontroly dovozu 2 (dále též jen „ICS2“) podle článku 186 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (4) nebo sdílení informací o rizicích v rámci celního systému řízení rizik („CRMS“) podle článku 86 téhož nařízení a celního informačního systému („CIS“) zřízeného nařízením Rady (ES) č. 515/97 (5). Rovněž by nemělo duplikovat zavedené mechanismy podávání zpráv prováděné členskými státy v souvislosti se záležitostmi celní správy a její výkonnosti. Příslušné informace lze získat ze stávajících zdrojů Komise, jsou-li k dispozici.

(10)

Pokud jde o operační vrstvu situačních obrazů, v zájmu zajištění dostatečně komplexního přehledu by měl vlastník situačních obrazů dostávat zprávy o vlastních prostředcích členských států, zprávy o operačních plánech a zprávy týkající se environmentálních informací, zahrnující zejména meteorologické a oceánografické informace. V případě vysoké nebo kritické úrovně dopadu na úsecích hranic vyžaduje potřeba koordinace podrobné podávání zpráv o operačních plánech, aby bylo možné lépe předvídat reakci různých zúčastněných orgánů.

(11)

Podávání operačních zpráv, které má být prováděno v rámci společné operace na hranicích nebo zásahu rychlé reakce na hranicích, by mělo být popsáno v operačních plánech každé společné operace na hranicích nebo zásahu rychlé reakce na hranicích.

(12)

Pokud jde o analytickou vrstvu situačních obrazů, vlastník situačních obrazů by měl zřídit analytickou vrstvu na základě zpráv o analýze rizik. Cílem těchto zpráv je zlepšit porozumění událostem na vnější hranici, což může usnadnit předvídání trendů, plánování a provádění operací na ochranu hranic, jakož i strategickou analýzu rizik. Metodiky týkající se podávání zpráv o analýze rizik a přiřazování měr spolehlivosti by měly vycházet z modelu společné integrované analýzy rizik (CIRAM).

(13)

Za účelem zajištění soudržnosti a usnadnění výměny informací při současném zachování bezpečnosti by agentura měla integrovat a rozvíjet své různé sítě a nástroje pro analýzu rizik v rámci systému EUROSUR, jako je síť analýzy rizik agentury Frontex (FRAN), evropská síť pro analýzu rizik podvodů s doklady (EDF-RAN) nebo síť pro analýzu rizik námořních zpravodajských služeb (MIC-RAN).

(14)

Podávání zpráv v systému EUROSUR by mělo zohledňovat specifičnost určitých činností v oblasti ochrany hranic, jako je ostraha vzdušných hranic nebo ostraha námořních hranic, ale také specifičnost určitých souvisejících událostí, jako jsou druhotné pohyby nebo incidenty v oblasti pátrání a záchrany. Podávání zpráv o těchto informacích přispívá k vytvoření evropského situačního obrazu, včetně analýzy rizik a přiřazení úrovní dopadu. Podávání zpráv o pátracích a záchranných operacích týkajících se migrantů, a to na pevnině i na moři, by navíc mělo přispět k zajištění ochrany a záchrany životů migrantů.

(15)

Vlastník situačního obrazu by měl situační obraz spravovat s cílem poskytnout jasné pochopení situace na každém úseku vnější hranice a pro každou oblast odpovědnosti a usnadnit analýzu rizik a schopnosti reakce na odpovídající úrovni.

(16)

Při vytváření specifických situačních obrazů s třetími stranami pro systém EUROSUR by členské státy a agentura měly dodržovat a prosazovat technické a provozní normy pro výměnu informací vypracované agenturou.

(17)

Je nezbytné stanovit provozní odpovědnosti za podávání zpráv a uchovávání situačních obrazů ve vztahu k technickým odpovědnostem za provoz a údržbu různých technických systémů a sítí, které podporují zpracování informací v systému EUROSUR.

(18)

Aby bylo zajištěno, že provozní odpovědnosti za technické provádění systému EUROSUR jsou vymezeny dostatečně podrobně, je nezbytné určit technické složky systému EUROSUR. Za účelem zvládnutí značného množství zpracovávaných informací a snížení pracovní zátěže operátorů by výměna informací v systému EUROSUR měla být automatizovaná. Členské státy a agentura by měly vyvinout technická rozhraní s cílem podpořit propojení mezi stroji a používat nástroje na podporu rozhodování s cílem pomoci operátorům systému EUROSUR při plnění jejich úkolů.

(19)

Při definování formátu zpráv týkajících se plavidel, která jsou předmětem zájmu, v rámci technických norem pro výměnu informací by agentura měla v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány využívat mezinárodně dohodnuté formáty vycházející z příslušných mezinárodních právních předpisů, především z Úmluvy OSN o mořském právu, obyčejového mořského práva a nástrojů odvozených zejména Mezinárodní námořní organizací (IMO), jakož i z jejich varianty ve vnitrostátním právním řádu států vlajky.

(20)

Při definování formátu zpráv týkajících se letadel, která jsou předmětem zájmu, v rámci technických norem pro výměnu informací by agentura měla v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány usilovat o používání mezinárodně dohodnutých formátů, jako jsou formáty definované Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO).

(21)

Cílem zabezpečení údajů v systému EUROSUR je zajistit pravost, dostupnost, integritu, důvěrnost a nepopiratelnost zpráv a jakýchkoli jiných údajů a informací zpracovávaných v systému EUROSUR.

(22)

Zabezpečení údajů technických složek systému EUROSUR odpovídá schopnosti technických složek odhalovat při dané míře spolehlivosti jakoukoli činnost, jež ohrožuje zabezpečení zpracovávaných údajů a informací nebo souvisejících služeb, které tyto sítě a informační systémy nabízejí nebo které jsou jejich prostřednictvím přístupné, a této činnosti zabránit.

(23)

Zabezpečení údajů systému EUROSUR je kolektivní odpovědností členských států a agentury.

(24)

Kybernetické hrozby se neustále vyvíjejí a jsou nyní stále cenově dostupnější pro zločinecké a teroristické sítě. Systém EUROSUR by měl zajistit přiměřenou a homogenní ochranu proti kybernetickým hrozbám jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni. Systém EUROSUR je rámec pro výměnu informací pokrývající různé stupně utajení. Při provádění technických složek systému EUROSUR by příslušné vnitrostátní orgány a agentura měly zajistit, aby měl každý uživatel náležitý přístup k relevantním informacím, které odpovídají jeho úrovni akreditace a jeho potřebě je znát.

(25)

Při zavádění komunikační sítě až do stupně „Confidential EU“ (EU – důvěrné) by agentura měla poskytnout dočasné řešení pro ty vnitrostátní složky, které by byly stále akreditovány pouze do stupně „RESTREINT UE/EU RESTRICTED“ (EU – vyhrazené) nebo do odpovídajících vnitrostátních stupňů utajení.

(26)

Jako součást pravidel pro zabezpečení údajů systému EUROSUR a s cílem zajistit řádný akreditační proces zřizuje toto nařízení v rámci agentury společnou Radu pro bezpečnostní akreditaci (dále též „Rada pro akreditaci“). V souladu s ustanoveními rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (6) je tato rada v případě systému EUROSUR nezbytná, protože systém EUROSUR se skládá z několika vzájemně propojených systémů, do nichž je zapojeno několik stran.

(27)

Rada pro akreditaci je nezávislý technický orgán, který nemá vliv na funkce správní rady agentury.

(28)

Podle zásady subsidiarity by rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci měla vycházet – v souladu s procesem vymezeným ve strategii bezpečnostní akreditace – z rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci přijatých na místní úrovni příslušnými vnitrostátními orgány členských států pro bezpečnostní akreditaci.

(29)

Aby Rada pro akreditaci mohla provádět všechny své činnosti rychle a účinně, měla by mít možnost zřídit příslušné podřízené orgány, které budou jednat na základě jejích pokynů. Měla by proto zřídit výbor, který jí bude nápomocný při přípravě jejích rozhodnutí.

(30)

Činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace by měly být koordinovány s prací orgánů odpovědných za řízení systémů a dalších příslušných subjektů odpovědných za provádění bezpečnostních předpisů.

(31)

Vzhledem ke zvláštní povaze a složitosti systému EUROSUR je nezbytné, aby činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace byly prováděny v kontextu kolektivní odpovědnosti Unie a členských států za bezpečnost, a to prostřednictvím úsilí o dosažení konsensu a zapojením všech stran, které mají zájem na bezpečnosti, a aby byla trvale sledována rizika. Rovněž je nezbytně nutné, aby byla technická stránka činností v oblasti bezpečnostní akreditace svěřena odborníkům, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů a kteří prošli bezpečnostní prověrkou na odpovídající úrovni.

(32)

Aby bylo zajištěno, že Rada pro akreditaci je schopna plnit své úkoly, mělo by být rovněž stanoveno, že členské státy poskytnou této radě veškerou nezbytnou dokumentaci, že řádně zmocněným osobám umožní přístup k utajovaným informacím v rámci systému EUROSUR a podpůrných systémů (včetně komunikační sítě) a do všech oblastí spadajících do jejich pravomoci, jakož i to, že by měly být na místní úrovni odpovědné za akreditaci bezpečnosti oblastí, které se nacházejí na jejich území.

(33)

Zatímco přímý přístup k vnitrostátnímu systému je výsadou dotčeného členského státu, zaměstnanci agentury by mohli získat přímý přístup do vnitrostátních systémů v rámci systému EUROSUR, aby pomáhali vnitrostátním orgánům při plnění jejich úkolů.

(34)

Ustanovení týkající se zabezpečení údajů vnějších složek systému EUROSUR by měla být součástí ustanovení týkajících se systému EUROSUR v odpovídajících pracovních ujednáních a vzorových dohodách o postavení jednotek. V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastnilo přijímání nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 (7) a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Jelikož však nařízení (EU) 2019/817 navazuje na schengenské acquis, oznámilo Dánsko dne 31. října 2019 v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu své rozhodnutí provést nařízení (EU) 2019/817 ve svém vnitrostátním právu.

(35)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (8) neúčastní Irsko; Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(36)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES (9).

(37)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (10).

(38)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu podepsaného mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (11).

(39)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru Evropské pohraniční a pobřežní stráže,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví:

a)

pravidla pro podávání zpráv v systému EUROSUR, včetně druhu informací, které mají být poskytovány, a lhůt pro podávání zpráv;

b)

podrobnosti o informačních vrstvách situačních obrazů;

c)

způsoby vytváření specifických situačních obrazů;

d)

odpovědnosti související s podáváním zpráv, se správou situačních obrazů a provozem a údržbou různých technických systémů a sítí, které systém EUROSUR podporují;

e)

pravidla systému EUROSUR pro zabezpečení a ochranu údajů;

f)

mechanismy pro zajištění kontroly kvality.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na výměnu informací a spolupráci pro účely systému EUROSUR, včetně situační orientace, analýzy rizik a podpory plánování a provádění operací na ochranu hranic.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„událostí“ situace, která může mít dopad na vnější hranice, ať už jde o migraci, přeshraniční trestnou činnost nebo ochranu a záchranu životů migrantů, včetně incidentů na hranicích, nebo která může ovlivnit fungování systému EUROSUR, včetně jakékoli jeho technické složky;

2)

„správou situačního obrazu“ vytvoření a udržování situačního obrazu a zpracování všech informací, které obsahuje;

3)

„vlastníkem“ subjekt, agentura nebo orgán spravující situační obraz a odpovídající zprávy;

4)

„zpracováním“ jakákoli činnost prováděná s údaji, metadaty a informacemi obsaženými ve zprávě bez ohledu na to, zda jsou tyto činnosti automatizované, či nikoli, včetně shromažďování, zaznamenávání, organizování, strukturování, ukládání, úpravy, prohlížení, využívání, přenosu, zveřejňování, kombinování, výmazu, snížení stupně utajení a ničení těchto údajů a metadat;

5)

„ukazatelem“ měření nebo hodnota, jež se týká událostí nebo úkolů popisujících situaci na vnějších hranicích a jež přispívá k situační orientaci a analýze rizik nebo podporuje schopnosti reakce;

6)

„technickým ukazatelem“ měření nebo hodnota, jež se týká událostí nebo úkolů a přispívá k situační orientaci a analýze rizik souvisejících s fungováním systému EUROSUR nebo podporuje odpovídající schopnosti reakce;

7)

„centrem pro koordinaci záchranných akcí na moři“ jednotka odpovědná za podporu účinné organizace pátracích a záchranných služeb a za koordinaci provádění pátracích a záchranných operací v pátrací a záchranné oblasti, jak je uvedeno v Mezinárodní úmluvě o pátrání a záchraně na moři;

8)

„vnějším letem“ jakýkoli let pilotovaného nebo bezpilotního letadla a jeho cestujících a/nebo nákladu na území nebo z území členských států, který není vnitřním letem ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (12);

9)

„mezinárodním koordinačním centrem“ koordinační struktura zřízená pro koordinaci společné operace nebo zásahu rychlé reakce na vnějších hranicích;

10)

„kontrolním seznamem“ seznam podezřelých subjektů, prostředků, chování nebo profilů sestavený na základě analýzy rizik s cílem orientovat schopnosti Evropské pohraniční a pobřežní stráže v oblasti odhalování a analýzy rizik a spuštění vhodných schopností reakce;

11)

„technickými složkami“ systémy a sítě používané pro účely systému EUROSUR, včetně infrastruktury, organizace, pracovníků a informačních zdrojů potřebných k jeho podpoře;

12)

„napomáháním“ napomáhání k nedovolenému vstupu, tranzitu a pobytu ve smyslu směrnice Rady 2002/90/ES (13);

13)

„odepřením vstupu“ odepření vstupu vydané státnímu příslušníkovi třetí země na vnějších hranicích v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2016/399, protože nesplňuje všechny podmínky vstupu stanovené v čl. 6 odst. 1, přičemž nepatří do kategorií osob uvedených v čl. 6 odst. 5 zmíněného nařízení a byl mu vydán standardní formulář odepření vstupu v souladu s přílohou V Schengenského hraničního kodexu;

14)

„obchodováním s lidmi“ trestný čin uvedený v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (14);

15)

„bezpečnostní akreditací“ formální povolení a schválení udělené systému nebo síti systému EUROSUR příslušným orgánem pro bezpečnostní akreditaci (SAA) ke zpracování údajů systému EUROSUR v jeho provozním prostředí po formálním ověření bezpečnostního plánu a jeho správném provádění;

16)

„provozním stavem“ schopnost prostředku, jednotky, systému nebo střediska plnit svou/své provozní funkci/funkce, kterou lze charakterizovat jako „plně funkční“, „s omezenou provozní funkcí“ nebo „není k dispozici“;

17)

„podvrstvou“ vrstva informací pod vrstvou týkající se událostí, operační vrstvou nebo vrstvou analýzy rizik situačního obrazu.

KAPITOLA I

ZÁSADY PODÁVÁNÍ ZPRÁV V SYSTÉMU EUROSUR

ODDÍL 1

Obecné zásady

Článek 4

Zprávy v systému EUROSUR

1.   Zprávy se předávají mezi dvěma nebo více subjekty, útvary, orgány nebo agenturami s cílem přispět k vytvoření různých situačních obrazů, přispět k analýze rizik nebo podpořit schopnosti reakce.

2.   Zprávy se skládají z:

a)

údajů obsahujících základní informace;

b)

metadat obsahujících další informace, které přispívají k pochopení datového souboru v širším kontextu a podporují jeho zpracování v systému EUROSUR.

3.   Zprávy mohou mít formu:

a)

ukazatelů podle článku 8;

b)

zpráv o jednotlivých událostech podle článku 9;

c)

zpráv o vlastních prostředcích podle článku 10;

d)

zpráv o operačních plánech podle článku 11;

e)

zpráv týkajících se environmentálních informací podle článku 12;

f)

zpráv o analýze rizik podle článku 13;

g)

žádostí o informace podle článku 14;

h)

kontrolních seznamů podle článku 15.

Článek 5

Úlohy při podávání zpráv

1.   V systému EUROSUR předávají zprávy národní koordinační centra, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“) nebo subjekty spravující specifické situační obrazy (dále jen „původci zpráv“).

2.   Příjemcem zprávy je vlastník situačních obrazů (dále jen „vlastník“), který je odpovědný za její zpracování v souladu s platnými pravidly.

3.   Zprávy v systému EUROSUR mohou pocházet z vnitrostátních zdrojů uvedených v čl. 25 odst. 2 a čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1896 nebo z vlastních zdrojů agentury.

Článek 6

Propojení

1.   Pokud původce zprávy zjistí souvislost mezi zprávami nebo souvislost s jinými prvky situačního obrazu, která může usnadnit pochopení celkové situace a kontextu, propojí danou zprávu s příslušnými prvky.

2.   Vlastníci situačního obrazu mohou propojení související se situačním obrazem, který spravují, upravit, nebo doplnit o nová propojení.

ODDÍL 2

Podávání zpráv o událostech

Článek 7

Podávání zpráv o událostech v systému EUROSUR

1.   Každé národní koordinační centrum zajistí, aby vnitrostátní orgány členských států odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, podávaly ve vrstvě událostí příslušných situačních obrazů zprávy o všech událostech zjištěných při provádění činností v oblasti ochrany hranic, při provádění situační orientace a analýzy rizik, jakož i o případných událostech souvisejících s neoprávněnými druhotnými pohyby.

2.   Při provádění úkolů ochrany hranic podléhá agentura a v příslušných případech mezinárodní koordinační centra povinnosti uvedené v odstavci 1.

3.   O událostech se v systému EUROSUR podávají zprávy formou ukazatelů, nebo zpráv o jednotlivých událostech či obojí.

Článek 8

Ukazatele týkající se událostí na vnějších hranicích

1.   Národní koordinační centra a v příslušných případech, je-li to stanoveno operačními plány, mezinárodní koordinační centra podávají agentuře zprávy týkající se ukazatelů událostí na vnějších hranicích, jak je stanoveno v příloze 1, a to v termínech upřesněných v uvedené příloze.

2.   Údaje odpovídající ukazatelům lze odvodit z informací a statistik, které mají vnitrostátní orgány k dispozici, a to i prostřednictvím vyhledávání v příslušných unijních databázích a rozsáhlých informačních systémech, v souladu s právním rámcem použitelným na tyto databáze a systémy.

3.   Ukazatele týkající se nedovoleného přeshraničního pohybu zboží a souvisejícího nedovoleného obchodu se získávají ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány, přičemž se náležitě zohlední další povinnosti nebo omezení v oblasti podávání zpráv, jakož i úloha Komise.

4.   Kromě povinnosti podávat zprávy uvedené v odstavci 1 může původce zprávy zaslat zvláštní zprávu:

a)

s cílem upozornit na abnormální změnu pozorovaných hodnot;

b)

s cílem informovat o zjištěném zvláštním způsobu fungování nebo vzorci;

c)

v případě situací uvedených v písmenu b) může být zpráva spojena se specifickou analýzou rizik.

5.   Pokud agentura získá některý z ukazatelů uvedených v odstavci 1 prostřednictvím svých vlastních prostředků ostrahy nebo prostřednictvím spolupráce agentury s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a s mezinárodní organizací nebo spoluprací agentury se třetími zeměmi, podá o těchto ukazatelích zprávu v evropském situačním obrazu a informuje o tom národní koordinační centra. V tomto případě a pro tyto ukazatele se povinnost podávání zpráv podle čl. 7 odst. 1 nepoužije.

Článek 9

Zprávy o jednotlivých událostech

1.   Národní koordinační centra a v příslušných případech, a jak je stanoveno v operačních plánech, mezinárodní koordinační centra podávají zprávy o jednotlivých událostech agentuře.

2.   O jednotlivých událostech se v systému EUROSUR podávají zprávy, kdykoli:

a)

je pro jednotlivou událost nutná včasná reakce;

b)

má konkrétní událost vysoký nebo velmi vysoký dopad na vnější hranice nebo

c)

se jedná o událost uvedenou v příloze 2.

3.   Není-li v příloze 2 stanoveno jinak, zašle původce zprávy první zprávu o události nejpozději do 24 hodin poté, co se relevantní příslušný orgán dozvěděl, že k události došlo, nebo pravděpodobně dojde.

4.   Původce zprávy předloží v příslušných případech dodatečné zprávy za účelem doplnění nebo aktualizace zprávy o jednotlivé události. Tyto dodatečné zprávy se propojí s první zprávou o jednotlivé události a s událostí v situačním obrazu.

5.   Zprávy vypracované podle tohoto článku obsahují popis reakce orgánů na oznámené události, včetně veškerých opatření, která byla nebo mají být přijata.

6.   Aniž je dotčena první operativní reakce, mohou vlastník zprávy a původce zprávy požadovat další informace a analýzu rizik, jak je stanoveno v článku 14, s cílem:

a)

doplnit informace související s danou událostí;

b)

zvýšit míru spolehlivosti uvedenou v článku 16;

c)

aktualizovat přiřazenou úroveň dopadu;

d)

aktualizovat situaci související s událostí.

7.   Na základě obdržených zpráv může vlastník situačního obrazu událost uzavřít, má-li se za to, že:

a)

se podezřelá událost neuskutečnila;

b)

odhadovaný dopad události neodůvodňuje podávání zpráv;

c)

situace popisovaná v dané události skončila.

V případě, že je událost uzavřena, událost a různé s ní spojené zprávy se uloží a zůstávají přístupné v situačním obrazu pro účely analýzy rizik.

8.   Získá-li agentura dostatečné informace o jednotlivých událostech pomocí svých vlastních prostředků ostrahy nebo prostřednictvím spolupráce agentury s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a s mezinárodní organizací nebo spoluprací agentury se třetími zeměmi, podá o těchto informacích zprávu v evropském situačním obrazu a informuje o tom národní koordinační centra. V tomto případě se povinnost podávat zprávy podle odstavce 1 nepoužije.

9.   Agentura zahrne tyto události do evropského situačního obrazu, nebo je v něm v příslušných případech aktualizuje.

ODDÍL 3

Podávání operačních zpráv

Článek 10

Zprávy o vlastních prostředcích

1.   Každé národní koordinační centrum a v případech, kdy je to relevantní, i příslušné mezinárodní koordinační centrum a agentura zajistí, aby jejich jednotky účastnící se operací na ochranu hranic podávaly v evropském situačním obrazu zprávy o vlastních prostředcích.

2.   Zprávy o vlastních prostředcích v systému EUROSUR zahrnují:

a)

provozní stav národních koordinačních center včetně jejich schopnosti plnit úkoly uvedené v čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) 2019/1896 a v relevantních případech provozní stav mezinárodních koordinačních center. Jakákoli významná změna provozního stavu národního koordinačního centra se oznámí agentuře v reálném čase;

b)

umístění a provozní stav velitelských a kontrolních středisek používaných pro operace na ochranu hranic;

c)

oblasti odpovědnosti za ostrahu hranic a za kontroly na hraničních přechodech;

d)

typ a rozmístění jednotek ochrany hranic a jejich stav.

Článek 11

Zprávy o operačních plánech

1.   Každé národní koordinační centrum zajistí, aby jednotky účastnící se operací na ochranu hranic podávaly ve vnitrostátních situačních obrazech zprávy o svých operačních plánech.

2.   Národní koordinační centra a v relevantních případech mezinárodní koordinační centra podávají zprávy o operačních plánech v evropském situačním obrazu, jsou-li úrovně dopadu na úsecích hranic vysoké nebo kritické, nebo v případě společných operací na hranicích či rychlých zásahů na hranicích.

3.   Zprávy o operačních plánech obsahují:

a)

popis situace;

b)

operační cíl a předpokládanou dobu trvání operace;

c)

zeměpisnou oblast, ve které se má operace uskutečnit;

d)

popis úkolů, odpovědností a zvláštních pokynů pro zúčastněné týmy a jednotky s uvedením způsobu fungování a cílů vyslání;

e)

složení vyslaných pracovníků, včetně počtu vyslaných pracovníků a jejich profilů;

f)

plány velení a kontroly, včetně provozního stavu velitelských a kontrolních středisek, vykonávané funkce a odpovídajících systémů a komunikačních nástrojů;

g)

technické vybavení, které má být nasazeno, včetně zvláštních požadavků, jako jsou podmínky použití, požadovaná posádka, doprava a jiné aspekty logistiky;

h)

harmonogram hlídek ostrahy hranic, včetně oblasti hlídkování a počtu využitých prostředků;

i)

podrobné postupy pro podávání zpráv o událostech.

Článek 12

Zprávy týkající se environmentálních informací

1.   Příslušné orgány, útvary, agentury a programy na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU mohou podávat zprávy týkající se environmentálních informací v operační vrstvě příslušných situačních obrazů.

2.   Podávání zpráv týkajících se environmentálních informací v systému EUROSUR může obsahovat:

a)

snímky v reálném čase poskytované videokamerami, radarovými systémy a jinými detekčními zařízeními;

b)

meteorologická pozorování a předpovědi počasí;

c)

služby oceánografických informací a modelů unášení;

d)

geoprostorové produkty;

e)

další operativní snímky, které mohou pomoci pochopit situaci na vnějších hranicích nebo sledovat konkrétní operaci na hranicích.

ODDÍL 4

Podávání zpráv o analýze rizik

Článek 13

Zprávy týkající se analýzy rizik

1.   Národní koordinační centra, agentura a v relevantních případech mezinárodní koordinační centra zajistí poskytování zpráv o analýze rizik s cílem aktualizovat analytické vrstvy situačních obrazů.

2.   Zprávy o analýze rizik obsahují jeden nebo více z těchto prvků: analytické produkty, jako jsou informační sdělení, analytické zprávy, analýzy třetích zemí a rizikové profily a specifické zprávy o pozorování Země s využitím geoprostorových informačních systémů.

3.   Zprávy o analýze rizik se použijí pro:

a)

usnadnění porozumění událostem a incidentům na vnějších hranicích a v příslušném případě jejich vztahu k neoprávněným druhotným pohybům, jakož i usnadnění analýzy a prognóz souvisejících trendů;

b)

usnadnění cíleného plánování a provádění operací na ochranu hranic;

c)

strategickou analýzu rizik.

Článek 14

Žádost o informace

1.   Je-li třeba získat další zprávy o konkrétní události nebo aktualizovat situační obraz, mohou národní koordinační centra, agentura nebo subjekty spravující konkrétní situační obraz zaslat žádost o informace jednomu nebo více zdrojům uvedeným v čl. 25 odst. 2 a čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1896.

2.   Žádost o informace podaná podle odstavce 1 může podléhat stupni utajení nebo jiným konkrétním omezením politiky v oblasti údajů.

3.   Zprávy o analýze rizik, které jsou odpovědí na žádost o informace, se propojí s původní žádostí o informace.

4.   Zásada souhlasu původce se použije jak pro žádosti o informace, tak pro zprávy, které jsou odpovědí na tyto žádosti.

Článek 15

Kontrolní seznamy

1.   Agentura zřídí a udržuje kontrolní seznamy za účelem posílení schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže v oblasti odhalování a analýzy rizik a spuštění vhodných schopností reakce.

2.   Kontrolní seznamy se skládají:

a)

ze subjektů, prostředků, chování nebo profilů, u nichž na základě analýzy rizik existuje podezření, že jsou spojeny s nedovoleným přistěhovalectvím a přeshraniční trestnou činností, nebo které mohou ohrozit bezpečnost života migrantů;

b)

z navrhované reakce v případě odhalení, včetně omezení politiky v oblasti údajů vztahující se na zprávy.

3.   Kontrolní seznamy mohou zahrnovat:

a)

podezřelá plavidla;

b)

podezřelá letadla;

c)

podezřelá letiště původu a další místa, o nichž je známo nebo u nichž existuje podezření, že se jedná o místa původu vnějších letů;

d)

podezřelé přístavy původu, kotviště, čekací kotviště a jiná místa, o nichž je známo nebo u nichž existuje podezření, že se jedná o místa původu námořní dopravy;

e)

podezřelé provozovatele.

ODDÍL 5

Ustanovení společná pro „vrstvu týkající se událostí“ a „vrstvu analýzy rizik“

Článek 16

Míry spolehlivosti

1.   Původce zprávy o události nebo zprávy o analýze rizik posoudí míru spolehlivosti oznámených informací v rámci metadat tvořících součást zprávy.

2.   Míra spolehlivosti se posuzuje na základě těchto kritérií:

a)

věrohodnost oznámených informací;

b)

spolehlivost zdroje;

c)

status ověření zprávy.

3.   Vlastník vezme v úvahu míru spolehlivosti spojenou se zprávou, aby odpovídajícím způsobem aktualizoval situační obraz.

Článek 17

Přiřazení úrovní dopadu

1.   Původce zprávy o události nebo zprávy o analýze rizik posoudí úroveň dopadu oznámených informací v rámci metadat tvořících součást zprávy.

2.   Úroveň dopadu odráží celkový dopad oznámených informací na:

a)

odhalování a prevenci nedovoleného přistěhovalectví, jakož i boj proti němu;

b)

odhalování a prevenci přeshraniční trestné činnosti, jakož i boj proti ní;

c)

ochranu a záchranu životů migrantů.

3.   Původci zprávy, která je uvedena v odstavci 1, přiřadí každé zprávě o události a zprávě o analýze rizik úroveň dopadu.

4.   Pokud se zpráva týká události, která již byla oznámena v situačním obrazu, původce zprávu s touto událostí propojí.

5.   Vlastníci přiřadí událostem úroveň dopadu nebo je upraví na základě obdržených zpráv a vlastní analýzy rizik.

ODDÍL 6

Podávání zpráv souvisejících s konkrétními činnostmi v oblasti ochrany hranic

Článek 18

Podávání zpráv souvisejících s neoprávněnými druhotnými pohyby

Jsou-li tyto informace k dispozici, členské státy:

a)

zobrazují analýzu týkající se neoprávněného druhotného pohybu na jejich území ve speciální podvrstvě vnitrostátního situačního obrazu. Tato speciální podvrstva se sdílí s agenturou;

b)

podávají zprávy o jednotlivých událostech souvisejících s neoprávněnými druhotnými pohyby podle článku 9 v souladu se svými vnitrostátními postupy;

c)

podávají zprávy o specifických ukazatelích týkající se neoprávněných druhotných pohybů.

Článek 19

Podávání zpráv souvisejících s ostrahou námořních hranic

1.   Každé národní koordinační centrum zajistí, aby jednotky účastnící se ostrahy námořních hranic podávaly zprávy o plavidlech:

a)

podezřelých z přepravy osob, které obcházejí nebo mají v úmyslu obcházet kontroly na hraničních přechodech, pokud takové obcházení souvisí s nelegální migrací;

b)

podezřelých, že jsou zapojena do převaděčství po moři nebo do jiných činností souvisejících s přeshraniční trestnou činností;

c)

v případech, kdy by mohly být ohroženy životy migrantů;

d)

uvedených na kontrolních seznamech nebo na něž se vztahují žádosti o informace. V případě zpráv týkajících se písmene d) se při podávání zpráv zohlední omezení politiky v oblasti údajů stanovená v čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 písm. b).

2.   Zúčastněná jednotka předá informace svému národnímu koordinačnímu centru a v případě společné operace nebo zásahu rychlé reakce na hranicích příslušnému mezinárodnímu koordinačnímu centru v souladu s operačním plánem.

3.   Národní koordinační centra a v relevantních případech mezinárodní koordinační centra aktualizují své situační obrazy a předávají tyto informace agentuře za účelem aktualizace evropského situačního obrazu.

Článek 20

Události týkající se pátrání a záchrany na moři

1.   Při provádění ostrahy námořních hranic orgány členských států, které poskytují pomoc jakémukoli plavidlu nebo osobě v tísni na moři v souladu se svými povinnostmi vyplývajícími z mezinárodního námořního práva, zohlední a předají veškeré relevantní informace a zjištění související s potenciálním incidentem v oblasti pátrání a záchrany příslušnému centru pro koordinaci záchranných akcí na moři a informují o tom své národní koordinační centrum s cílem tuto událost aktualizovat v příslušných situačních obrazech.

2.   Pokud orgány členských států jasně stanoví, že incident v oblasti pátrání a záchrany nesouvisí s ochranou a záchranou životů migrantů ani s přeshraniční trestnou činností, mohou se rozhodnout, že národní koordinační centrum neinformují.

3.   Při provádění operací ostrahy námořních hranic a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014 (15) má agentura stejnou povinnost, jaká je uvedena v odstavci 1.

4.   Během pátrací a záchranné operace příslušné národní koordinační centrum aktualizuje vnitrostátní situační obraz a informuje o tom agenturu za účelem aktualizace evropského situačního obrazu.

5.   Situační obrazy se pravidelně aktualizují:

a)

s cílem podporovat plánování a provádění další operační fáze po ukončení pátrací a záchranné operace;

b)

s cílem posoudit úrovně dopadu přiřazené příslušnému incidentu a celému úseku námořních hranic;

c)

s cílem aktualizovat příslušné ukazatele uvedené v článku 8.

6.   Příslušné národní koordinační centrum podá agentuře zprávu o ukončení pátrací a záchranné operace nejpozději do 24 hodin po ukončení operace.

Článek 21

Podávání zpráv souvisejících s ostrahou vzdušných hranic

1.   Každé národní koordinační centrum zajistí, aby vnitrostátní agentury a subjekty zapojené do ostrahy vzdušných hranic podávaly zprávy o vnějších letech:

a)

podezřelých z přepravy osob, které obcházejí nebo mají v úmyslu obcházet kontroly na hraničních přechodech, pokud incident souvisí s nelegální migrací;

b)

podezřelých, že jsou zapojeny do převaděčství s využitím letecké dopravy nebo do jiné přeshraniční trestné činnosti;

c)

v případě, že by mohly být ohroženy životy migrantů;

d)

uvedených na kontrolních seznamech nebo na něž se vztahují žádosti o informace. V případě zpráv týkajících se písmene d) se při podávání zpráv zohlední omezení politiky v oblasti údajů stanovená v čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 písm. b).

2.   Národní agentury a subjekty zapojené do ostrahy vzdušných hranic předají tyto informace svému vlastnímu národnímu koordinačnímu centru nebo – v případě společné operace nebo zásahu rychlé reakce na hranicích – příslušnému mezinárodnímu koordinačnímu centru v souladu s operačním plánem.

3.   Národní koordinační centrum nebo mezinárodní koordinační centrum aktualizuje své situační obrazy a oznámí tyto informace agentuře za účelem aktualizace evropského situačního obrazu.

ODDÍL 7

Podávání zpráv o kontrole kvality v systému EUROSUR

Článek 22

Podávání zpráv o kvalitě údajů v systému EUROSUR

Za účelem sledování kvality údajů v systému EUROSUR agentura zavede a udržuje tyto ukazatele:

a)

počet a četnost obdržených zpráv za jednotlivé hraniční úseky a hraniční přechody;

b)

včasnost podávání zpráv;

c)

úplnost a soulad zpráv.

Článek 23

Podávání zpráv o kvalitě služeb v systému EUROSUR

1.   Při monitorování technických a operativních funkcí systému EUROSUR v souladu s článkem 23 nařízení (EU) 2019/1896 může agentura v úzké spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány stanovit technické ukazatele a požadavky na podávání zpráv o jednotlivých událostech s cílem monitorovat provozní stav a kvalitu služeb nabízených různými systémy a sítěmi členských států a agentury, které jsou napojeny na technickou složku systému EUROSUR a tvoří její součást, jak je definováno v článku 27.

2.   Ukazatele se použijí:

a)

k monitorování stavu různých technických složek systému EUROSUR v reálném čase;

b)

k podpoře identifikace incidentů a selhání zjištěných ve fungování systému EUROSUR a reakce na tyto incidenty a selhání;

c)

k zajištění zabezpečení údajů systému EUROSUR.

3.   Členské státy a agentura podávají zprávy o každém jednotlivém incidentu, který má dopad na technické složky systému EUROSUR nebo na zabezpečení údajů systému EUROSUR.

KAPITOLA II

SITUAČNÍ OBRAZY

Článek 24

Struktura situačních obrazů

1.   Vrstva událostí a analytická vrstva evropského situačního obrazu obsahují podvrstvu týkající se neoprávněných druhotných pohybů. Vrstva událostí a analytická vrstva vnitrostátního situačního obrazu a specifického situačního obrazu rovněž obsahují podvrstvy týkající se neoprávněných druhotných pohybů, jsou-li tyto informace k dispozici, a to za účelem pochopení migračních trendů, objemu a tras.

2.   Operační vrstva evropského situačního obrazu obsahuje podvrstvy technického fungování systému EUROSUR. Tyto podvrstvy popisují:

a)

provozní stav národních koordinačních center a mezinárodních koordinačních center;

b)

hlavní technické prvky přispívající k fungování systému EUROSUR a jejich stav;

c)

kvalitu údajů a kvalitu služeb v systému EUROSUR;

d)

incidenty a události ovlivňující technické fungování systému EUROSUR;

e)

incidenty v oblasti zabezpečení údajů.

3.   Situační obraz musí obsahovat další specifické podvrstvy informací, aby se usnadnilo zobrazování informací uživatelům.

4.   Každý situační obraz se vytvoří v dokumentu uvádějícím vrstvu a podvrstvy a příslušnou politiku v oblasti údajů.

Článek 25

Správa situačních obrazů

Vlastník situačního obrazu:

a)

zpracovává obdržené zprávy;

b)

vytváří a udržuje vrstvu událostí situačního obrazu, generuje a aktualizuje události ve vrstvě událostí situačního obrazu a přiřazuje odpovídající úrovně dopadu a míry spolehlivosti;

c)

vytváří a udržuje operační vrstvu situačního obrazu na základě zpráv o vlastních prostředcích a zpráv o operačních plánech;

d)

vytváří a udržuje analytickou vrstvu situačního obrazu na základě zpráv o analýze rizik a přiřazuje odpovídající úrovně dopadu a míry spolehlivosti;

e)

vytváří a udržuje propojení mezi jednotlivými prvky situačního obrazu s přihlédnutím k propojením ve zprávách;

f)

spravuje uživatelský přístup k situačnímu obrazu a přispívá k zabezpečení údajů systému EUROSUR;

g)

předává příslušné zprávy a nezbytné informace vlastníkům jiných situačních obrazů v souladu s kapitolou I;

h)

archivuje a maže příslušné informace v souladu s platnou politikou v oblasti údajů.

Článek 26

Pravidla pro vytvoření a sdílení specifického situačního obrazu

1.   Při vytváření specifického situačního obrazu v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2019/1896 členské státy a agentura zajistí soulad:

a)

se zásadami podávání zpráv stanovenými v kapitole I;

b)

s požadavky týkajícími se struktury a správy situačních obrazů stanovenými v článcích 24 a 25;

c)

s obecnými ustanoveními uvedenými v kapitole III.

2.   Pravidla pro vytvoření a sdílení specifického situačního obrazu obsahují:

a)

obsah a rozsah specifického situačního obrazu, včetně:

i.

účelu specifického situačního obrazu;

ii.

informačních vrstev a podvrstev;

iii.

druhu informací, které mají být ve specifickém situačním obrazu uvedeny, včetně zpráv o událostech, operačních zpráv a zpráv o analýze rizik;

b)

správu specifického situačního obrazu, včetně:

i.

vlastníka;

ii.

orgánů, úřadů a agentur, které mohou být původci zpráv;

iii.

pravidel pro podávání zpráv;

iv.

ustanovení týkajících se zabezpečení údajů, včetně přístupu uživatelů;

c)

pravidla pro výměnu informací s ostatními uživateli systému EUROSUR, včetně:

i.

mechanismů pro výměnu informací s vnitrostátními a evropskými situačními obrazy a mechanismů zajišťujících souhlas původce;

ii.

pravidel pro poskytování služeb fúze dat systému EUROSUR uvedených v článku 28 nařízení (EU) 2019/1896 a odpovídajících postupů;

iii.

dalších aspektů souvisejících s technickým fungováním systému EUROSUR, včetně propojení vnější složky podporující vytvoření specifického situačního obrazu s příslušnými vnitrostátními nebo evropskými složkami systému EUROSUR.

KAPITOLA III

OBECNÁ USTANOVENÍ

ODDÍL 1

Subjekty odpovědné za technické aspekty

Článek 27

Technické složky systému EUROSUR

1.   Technické složky systému EUROSUR zahrnují vnitrostátní složky a evropskou složku.

2.   Každá vnitrostátní složka se skládá z vnitrostátních systémů a sítí využívaných členskými státy pro vytváření situačních obrazů, podávání zpráv, situační orientaci, analýzu rizik a podporu plánování a provádění operací na ochranu hranic, včetně infrastruktury, organizace, pracovníků a informačních zdrojů potřebných k jejich podpoře. Součástí vnitrostátních složek jsou propojení v rámci složek a mezi složkami v jednom členském státě, jakož i mezi členskými státy.

3.   Evropská složka doplňuje vnitrostátní složky. Zahrnuje propojení s vnitrostátními složkami. Skládá se z komunikační sítě a systémů a sítí používaných agenturou pro vytváření situačních obrazů, podávání zpráv, situační orientaci, analýzu rizik a podporu plánování a provádění operací na ochranu hranic.

Článek 28

Odpovědnost agentury za technické aspekty

Agentura odpovídá za správu evropské složky, což zahrnuje:

a)

vymezení technických norem pro propojení sítí, systémů, aplikací a zařízení vnitrostátních a vnějších složek se sítěmi, systémy, aplikacemi a zařízeními evropské složky;

b)

postup certifikace sítí, systémů, aplikací a zařízení s cílem propojit je se systémem EUROSUR, a to v úzké spolupráci s odpovědnými orgány;

c)

řízení služeb systémů a sítí, které agentura využívá pro vytváření situačních obrazů, podávání zpráv, situační orientaci a analýzu rizik a pro podporu plánování a provádění operací na ochranu hranic;

d)

podávání zpráv o provozu, kvalitě služeb a aspektech řízení služeb systémů a sítí uvedených v písmenu c), jak je stanoveno v článku 23;

e)

zabezpečení údajů evropské složky.

Článek 29

Odpovědnost členských států za technické aspekty

1.   Každý členský stát odpovídá za:

a)

řízení své vnitrostátní složky, včetně řízení služeb, zajištění koordinace propojení vnitrostátních systémů a sítí využívaných pro vytváření situačních obrazů, podávání zpráv, situační orientaci, analýzu rizik a pro podporu plánování a provádění operací na ochranu hranic;

b)

podávání zpráv o provozu a kvalitě služeb a aspektech řízení služeb systémů a sítí uvedených v písmenu a), jak je stanoveno v článku 23;

c)

soulad s technickými normami stanovenými agenturou;

d)

zabezpečení údajů vnitrostátní složky.

2.   Národní koordinační centrum:

a)

podporuje koordinaci, plánování a provádění vnitrostátní složky;

b)

přispívá k pravidelnému sledování kvality služeb a kvality údajů a podává o tom zprávy agentuře;

c)

zajišťuje podávání operačních zpráv o systémech a sítích evropské složky.

Článek 30

Vnější složky

1.   Vnější složka systému EUROSUR se skládá ze systémů a sítí, včetně infrastruktury, organizace, pracovníků a informačních zdrojů potřebných k jejich podpoře, které nejsou součástí systému EUROSUR a které:

a)

si se systémem EUROSUR vyměňují údaje a informace a

b)

podporují vytvoření specifického situačního obrazu.

2.   Propojení vnější složky se systémem EUROSUR patří k vnější složce. Upřesní se v pravidlech, jimiž se vytváří příslušný specifický situační obraz.

ODDÍL 2

Pravidla pro zabezpečení a ochranu údajů systému EUROSUR

Článek 31

Obecné zásady zabezpečení údajů systému EUROSUR

1.   Zabezpečení údajů systému EUROSUR zahrnuje řízení a technické činnosti nezbytné k tomu, aby se dosáhlo odpovídající úrovně ochrany při nakládání s údaji a informacemi systému EUROSUR, aby se zvládl vývoj prostředí hrozeb a aby se různým vnitrostátním orgánům a agenturám zapojeným do systému EUROSUR, jakož i agentuře umožnilo plnění jejich poslání. Zabezpečení údajů systému EUROSUR zahrnuje zabezpečení informací, fyzickou bezpečnost, osobní bezpečnost a průmyslovou bezpečnost.

2.   Zabezpečení údajů systému EUROSUR obsahuje:

a)

řízení bezpečnostních rizik, včetně bezpečnostních kontrol a plánů, a související sledování, hodnocení, údržbu, zlepšování, podávání zpráv, zvyšování povědomí a odbornou přípravu;

b)

kontinuitu provozu a obnovení provozu po havárii, včetně posouzení dopadů, kontrol a plánů kontinuity a obnovení a souvisejícího sledování, hodnocení, údržby, zlepšování, podávání zpráv, zvyšování povědomí a odborné přípravy;

c)

reakci na bezpečnostní incidenty, jakož i koordinovanou reakci agentury a členských států v případě bezpečnostních incidentů;

d)

bezpečnostní akreditaci;

e)

kontrolu přístupu uživatelů;

f)

aspekty související se zabezpečením údajů při plánování operací na hranicích a plánování informačních systémů;

g)

bezpečnostní aspekty propojení složek;

h)

nakládání s utajovanými informacemi pro účely systému EUROSUR.

Článek 32

Správa zabezpečení údajů systému EUROSUR

1.   Agentura zajistí celkovou bezpečnost systému EUROSUR, přičemž náležitě zohlední potřebu dohledu a začlenění bezpečnostních požadavků do každé složky systému EUROSUR.

2.   Agentura odpovídá za zabezpečení údajů evropské složky.

3.   Každý členský stát odpovídá za zabezpečení údajů své vnitrostátní složky.

4.   Agentura a členské státy zajistí sladění kontrol, postupů a plánů tak, aby bylo horizontálně a účinně zajištěno zabezpečení údajů systému EUROSUR, a to na základě globálního postupu řízení bezpečnostních rizik.

5.   Odpovědnost za zabezpečení údajů vnější složky je stanovena v dohodách, ujednáních a operačních plánech, které vytvářejí specifický situační obraz, jak je stanoveno v článku 26.

6.   Agentura přijme normy, které stanoví funkční bezpečnostní požadavky a požadavky na zajištění bezpečnosti pro kontrolu přístupu k technologiím zajišťujícím bezpečnost systému EUROSUR a nakládání s nimi.

7.   Každý členský stát a agentura zajistí, aby byly podniknuty kroky nezbytné pro dosažení souladu s normami uvedenými v odstavci 6, aby byly zdokumentovány náležité důvody pro splnění požadavků a pro kontrolu rizik a aby byly splněny veškeré další požadavky týkající se bezpečnosti systémů, přičemž se plně zohlední odborné poradenství.

8.   Každý členský stát a agentura podá v systému EUROSUR zprávu o jakémkoli bezpečnostním incidentu, který má dopad na zabezpečení údajů systému EUROSUR, v rámci podávání zpráv o kvalitě údajů a kvalitě služeb.

9.   Pokaždé, kdy může být bezpečnost Unie nebo jejích členských států dotčena provozem systému EUROSUR:

a)

agentura neprodleně informuje příslušná národní koordinační centra;

b)

výkonný ředitel agentury může v úzké koordinaci s dotčenými členskými státy rozhodnout o přijetí jakýchkoli vhodných opatření k nápravě situace, včetně odpojení některých systémů a sítí od evropské složky systému EUROSUR.

Článek 33

Uplatňování bezpečnostních pravidel v systému EUROSUR

1.   Při nakládání s údaji a informacemi systému EUROSUR každý členský stát a agentura zajistí, aby byly zavedeny bezpečnostní kontroly, postupy a plány zajišťující stupeň ochrany, který je přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními pravidly Komise stanovenými v rozhodnutích (EU, Euratom) 2015/444 a (EU, Euratom) 2015/443 (16).

2.   Členské státy neprodleně informují Komisi a agenturu o přijetí vnitrostátních bezpečnostních pravidel týkajících se systému EUROSUR, jak je uvedeno v odstavci 1.

3.   Fyzické osoby s bydlištěm ve třetích zemích a právnické osoby usazené ve třetích zemích mohou nakládat s údaji systému EUROSUR pouze tehdy, pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní pravidla zajišťující stupeň ochrany, který je přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému příslušnými bezpečnostními pravidly Komise.

4.   Rovnocennost bezpečnostních pravidel použitých ve třetí zemi je možno uznat v dohodě s touto zemí.

5.   V rámci provádění evropské složky EUROSUR podporuje agentura odpovídající výměnu zpráv systému EUROSUR a propojení vnitrostátních složek, a to jak na neutajované úrovni, tak na úrovni utajované.

Článek 34

Zásady bezpečnostní akreditace v systému EUROSUR

Činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace se provádějí v souladu s těmito zásadami:

a)

činnosti a rozhodnutí v oblasti bezpečnostní akreditace se provádějí v kontextu kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a členských států;

b)

je třeba vyvinout úsilí, aby byla rozhodnutí dosahována na základě konsenzu a aby byly zapojeny všechny příslušné strany, kterých se bezpečnostní otázky týkají;

c)

úkoly se provádějí s ohledem na příslušná bezpečnostní pravidla a normy pro akreditaci platné pro agenturu, orgány členských států a Komisi;

d)

proces nepřetržitého monitorování zajistí, aby byla známa bezpečnostní rizika, aby byla stanovena bezpečnostní opatření ke snížení těchto rizik na přijatelnou úroveň v souladu se základními zásadami a minimálními standardy stanovenými v platných bezpečnostních pravidlech a aby tato opatření byla uplatňována v souladu s koncepcí hloubkové ochrany. Účinnost těchto opatření se průběžně vyhodnocuje;

e)

v souladu s procesem vymezeným ve strategii bezpečnostní akreditace vycházejí rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci z rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci přijatých na místní úrovni příslušnými vnitrostátními orgány členských států pro bezpečnostní akreditaci;

f)

technická stránka činností v oblasti bezpečnostní akreditace je svěřena odborníkům, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů, mají bezpečnostní prověrku na odpovídající úrovni a jednají objektivně;

g)

rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci se přijímají nezávisle na agentuře a na subjektech odpovědných za provádění vnitrostátních složek systému EUROSUR. Orgán pro akreditaci zabezpečení údajů systému EUROSUR je v rámci agentury samostatným orgánem, který přijímá svá rozhodnutí nezávisle;

h)

činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace se provádějí při sladění požadavku na nezávislost s potřebou odpovídající koordinace mezi agenturou a vnitrostátními orgány odpovědnými za provádění bezpečnostních předpisů v členských státech.

Článek 35

Rada pro bezpečnostní akreditaci systému EUROSUR

1.   V rámci agentury je zřízena Rada pro bezpečnostní akreditaci systému EUROSUR (dále jen „Rada pro akreditaci“).

2.   Pokud jde o bezpečnostní akreditaci systému EUROSUR, Rada pro akreditaci jakožto orgán pro bezpečnostní akreditaci odpovídá za tyto činnosti:

a)

definování a schvalování strategie bezpečnostní akreditace systému EUROSUR, včetně evropské složky;

b)

členské státy podávají Radě pro akreditaci zprávy o akreditaci svých vnitrostátních složek, aby se zajistilo, že Rada pro akreditaci může přijímat příslušná rozhodnutí o propojení;

c)

přijímání rozhodnutí o bezpečnostních akreditacích pro evropskou složku s přihlédnutím k doporučením poskytovaným vnitrostátními subjekty příslušnými v bezpečnostních záležitostech a k celkovým bezpečnostním rizikům;

d)

schvalování příslušné dokumentace týkající se bezpečnostní akreditace;

e)

poskytování poradenství v rámci své působnosti agentuře a členským státům při stanovování bezpečnostních provozních postupů („SecOps“) a poskytování prohlášení spolu se svým závěrečným postojem;

f)

prověřování a schvalování posouzení bezpečnostních rizik ve spolupráci s agenturou, členskými státy a Komisí s cílem definovat opatření ke zmírnění rizika;

g)

kontrola provádění bezpečnostních opatření v souvislosti s bezpečnostní akreditací evropské složky pomocí provádění nebo sponzorování bezpečnostních posuzování, inspekcí nebo přezkumů;

h)

potvrzování výběru schválených prostředků a opatření a schválených kryptografických prostředků používaných k zajištění bezpečnosti evropské složky systému EUROSUR a propojení;

i)

schvalování nebo v relevantních případech účast – společně s příslušným subjektem pro bezpečnostní otázky – na společném schvalování:

i.

propojení evropské složky s vnitrostátními složkami;

ii.

propojení vnějších složek se systémem EUROSUR;

j)

uzavření dohody s příslušným členským státem o postupech týkajících se kontroly přístupu;

k)

na základě zpráv o bezpečnostním riziku informování agentury o svém posouzení rizik a poskytování poradenství agentuře ohledně možností řešení přetrvávajících bezpečnostních rizik pro dané rozhodnutí o bezpečnostní akreditaci;

l)

provádění konzultací, které jsou nezbytné pro dosažení jejích úkolů.

3.   Ve strategii bezpečnostní akreditace uvedené v odst. 2 písm. a) Rada pro akreditaci stanoví:

a)

rozsah činností nezbytných k provádění a udržování akreditace evropské složky systému EUROSUR a jejich možné propojení s jinými složkami;

b)

proces bezpečnostní akreditace pro evropskou složku se stupněm podrobností odpovídajícím požadované úrovni zabezpečení a s jasným uvedením podmínek schválení;

c)

úlohu příslušných zúčastněných stran zapojených do procesu akreditace;

d)

harmonogram akreditace v souladu se zavedením norem systému EUROSUR, zejména pokud jde o zavádění infrastruktury, poskytování služeb a rozvoj;

e)

zásady bezpečnostní akreditace vnitrostátních složek, kterou mají provádět vnitrostátní subjekty členských států příslušné v bezpečnostních otázkách;

f)

ustanovení týkající se zabezpečení údajů vnějších složek systému EUROSUR.

4.   Rada pro akreditaci vykonává své úkoly při nakládání s dokumenty, provádění auditů bezpečnosti systémů, přípravě rozhodnutí a pořádání svých zasedání nezávisle.

Článek 36

Fungování Rady pro bezpečnostní akreditaci

1.   Rada pro akreditaci se skládá z jednoho zástupce z každého členského státu a dvou zástupců Komise.

2.   Úředníkem agentury pro otázky bezpečnosti je jmenován tajemník Rady pro akreditaci.

3.   Rada pro akreditaci přijme svůj jednací řád a jmenuje svého předsedu.

4.   Nedojde-li ke shodě, Rada pro akreditaci použije většinové hlasování.

5.   Rada pro akreditaci může zřizovat podskupiny pro šetření technických záležitostí.

6.   Rada pro akreditaci průběžně informuje správní radu agentury, výkonného ředitele agentury a Komisi o všech svých rozhodnutích.

Článek 37

Úloha členských států a agentury, pokud jde o Radu pro akreditaci

Členské státy a výkonný ředitel agentury:

a)

předávají Radě pro akreditaci veškeré informace, které považují za důležité pro účely bezpečnostní akreditace;

b)

umožňují řádně pověřeným osobám jmenovaným Radou pro akreditaci v souladu se svými vnitrostátními právními a správními předpisy přístup k veškerým utajovaným informacím a do veškerých oblastí či míst, které souvisejí s bezpečností systémů a spadají do jejich pravomoci, aniž by docházelo k jakékoli diskriminaci na základě státní příslušnosti, a to mimo jiné pro účely bezpečnostních auditů a zkoušek, o nichž rozhodla Rada pro akreditaci;

c)

odpovídají za akreditaci svých složek systému EUROSUR a podávají za tímto účelem zprávy Radě pro akreditaci.

Článek 38

Přístup uživatelů

1.   Aniž je dotčen článek 35, subjekt odpovědný za složku systému EUROSUR spravuje přístup uživatelů k sítím a aplikacím svých systémů.

2.   Pokud by byl vnitrostátnímu pracovníkovi poskytnut přímý přístup k systému nebo aplikaci agentury používaným pro účely systému EUROSUR, agentura koordinuje přístupová práva s příslušným národním koordinačním centrem.

3.   Pokud by byl pracovníkovi agentury poskytnut přímý přístup k vnitrostátnímu systému nebo aplikaci používaným pro účely systému EUROSUR, příslušný členský stát koordinuje přístupová práva s výkonným ředitelem agentury.

Článek 39

Zabezpečení údajů vnějších složek systému EUROSUR

1.   Vnější složky mohou být k systému EUROSUR připojeny pouze tehdy, je-li jejich zabezpečení údajů rovnocenné zabezpečení údajů systému EUROSUR.

2.   Pravidla pro vytvoření a sdílení specifického situačního obrazu uvedená v článku 26 zahrnují ustanovení o zabezpečení údajů, která stanoví druh informací, jež mohou být vyměňovány, a stupeň utajení.

3.   Jakékoli propojení vnější složky se systémem EUROSUR podléhá předchozímu schválení Radou pro akreditaci.

Článek 40

Pravidla ochrany údajů systému EUROSUR

1.   Ačkoli údaje zpracovávané systémem EUROSUR mohou výjimečně obsahovat informace týkající se nepřímo identifikovatelných fyzických osob, tyto údaje se v rámci systému EUROSUR za účelem identifikace těchto fyzických osob nezpracovávají.

2.   Pokud zpracování informací v systému EUROSUR výjimečně vyžaduje zpracování jiných osobních údajů, než jsou identifikační čísla lodí a letadel, vymažou se tyto osobní údaje, jakmile je dosaženo účelu, pro který byly shromážděny.

Článek 41

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 9. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 11).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/493 ze dne 30. března 2020 o systému Falešné a pravé doklady online (FADO) a o zrušení společné akce Rady 98/700/SVV (Úř. věst. L 107, 6.4.2020, s. 1)..

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015 s. 558).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).

(6)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27).

(8)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(9)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31

(10)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(11)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).

(13)  Směrnice Rady 2002/90/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu (Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 17).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014 ze dne 15. května 2014 , kterým se stanoví pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 93).

(16)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).


PŘÍLOHA 1

Seznam ukazatelů

1.   UKAZATEL ODEPŘENÍ VSTUPU

Patnáctý den každého měsíce oznámí každé národní koordinační centrum počet odepření vstupu za poslední měsíc, za jednotlivé hraniční přechody.

Tento ukazatel se člení na následující dílčí ukazatele:

a)

státní příslušnost dotčených státních příslušníků třetích zemí;

b)

země původu;

c)

poslední země nalodění/nástupu do letadla (u přístavů a letišť se nezapočítává tranzit);

d)

věková skupina;

e)

pohlaví;

f)

rozpis důvodů odepření podle přílohy V části B nařízení (EU) 2016/399;

g)

důvody zamítnutí, zrušení nebo prohlášení neplatnosti cestovního povolení ETIAS;

h)

počet rozhodnutí o odepření vstupu vydaných stejným osobám se stejnou totožností;

i)

počet rozhodnutí o odepření vstupu vydaných stejným osobám používajícím vícenásobných totožností.

2.   UKAZATEL NEOPRÁVNĚNÝCH POBYTŮ

Patnáctý den každého měsíce oznámí každé národní koordinační centrum počet státních příslušníků třetích zemí, v jejichž případě vnitrostátní orgány v posledním měsíci odhalily, že nesplňují nebo přestali splňovat podmínky pro pobyt nebo bydliště v členském státě, a to bez ohledu na to, zda byli odhaleni ve vnitrozemí, nebo při pokusu opustit území.

Tento ukazatel se člení na následující dílčí ukazatele:

a)

státní příslušnost dotčených státních příslušníků třetích zemí;

b)

věková skupina;

c)

pohlaví;

d)

počet nezletilých osob bez doprovodu;

e)

důvod (např. překročení doby platnosti víza, skončení platnosti povolení k pobytu atd.);

f)

druh kontroly v případě odhalení (ochrana hranic, policejní kontrola ve vnitrozemí, operace pro předcházení trestné činnosti, dopravní kontrola);

g)

oblasti, v nichž bylo odhaleno nejvíce případů.

Jsou-li tyto informace k dispozici, každé národní koordinační centrum oznámí odpovídající ukazatele týkající se neoprávněného druhotného pohybu.

3.   UKAZATEL TOKŮ

1.

Patnáctý den každého měsíce oznámí každé národní koordinační centrum počet cestujících za poslední měsíc, za jednotlivé hraniční přechody.

Jsou-li tyto informace k dispozici, rozdělí se uvedený ukazatel na následující dílčí ukazatele:

a)

státní příslušnost;

b)

místo určení: vstup do schengenského prostoru nebo výstup z něj.

2.

Patnáctý den každého měsíce podá každé národní koordinační centrum zprávu o:

a)

počtu vozidel, za pozemní hraniční přechod;

b)

počtu plavidel, za námořní hraniční přechod (přístavy);

c)

počtu vnějších letů, za jednotlivé hraniční přechody na vzdušné hranici (letiště).

Jsou-li tyto informace k dispozici, rozdělí se tyto ukazatele podle místa určení: vstup do schengenského prostoru nebo výstup z něj.

4.   UKAZATELE TÝKAJÍCÍ SE PAŠOVÁNÍ ZBOŽÍ

4.1.   Drogy

Zabavení drog se dělí do následujících kategorií:

1)

Marihuana

2)

Heroin

3)

Ostatní narkotika

4)

Kokain

5)

Stimulanty typu amfetaminu (včetně amfetaminu a metamfetaminu)

6)

MDMA (extáze)

7)

Nové psychoaktivní látky

8)

Jiné nelegální drogy.

Patnáctý den každého měsíce podá národní koordinační centrum za každý hraniční úsek za uplynulý měsíc zprávu o:

a)

celkovém zabaveném množství podle kategorie;

b)

počtu případů zabavení podle kategorie;

c)

rozdělení podle původu, je-li zjištěno;

d)

rozdělení podle provenience, je-li zjištěno;

e)

rozdělení podle místa určení (vstup do schengenského prostoru nebo výstup z něj nebo neznámé) a podle kategorie;

f)

rozdělení podle druhu činnosti ochrany hranic (ostraha hranic nebo kontrola na hraničním přechodu) a podle kategorie;

g)

vnitrostátním orgánu, který drogy odhalil;

h)

celkovém počtu zadržených pachatelů;

i)

hodnotě zabavených látek.

4.2.   Obchodování s vozidly

Obchodování s vozidly se dělí do následujících kategorií:

1)

Odcizené osobní automobily

2)

Odcizené dodávky

3)

Odcizená nákladní vozidla

4)

Odcizené stavební a zemědělské stroje

5)

Jiná odcizená vozidla

6)

Odcizené součásti vozidel

7)

Padělané doklady o registraci vozidla.

Patnáctý den každého měsíce podá národní koordinační centrum za každý hraniční úsek zprávu o:

a)

počtu případů zabavení podle kategorie;

b)

celkovém zabaveném množství podle kategorie;

c)

rozdělení podle původu, je-li zjištěno;

d)

rozdělení podle místa určení (vstup do schengenského prostoru nebo výstup z něj či neznámé) a podle kategorie;

e)

rozdělení podle druhu činnosti ochrany hranic (ostraha hranic nebo kontrola na hraničním přechodu), podle kategorie;

f)

celkovém počtu zadržených pachatelů.

4.3.   Zbraně a výbušniny

Ukazatele týkající se zbraní a výbušnin se dělí do následujících kategorií:

1)

Palné zbraně (1)

Palné zbraně lze případně rozdělit do těchto podkategorií:

a)

Ruční palná zbraň: revolver

b)

Ruční palná zbraň: pistole

c)

Dlouhá palná zbraň: puška

d)

Dlouhá palná zbraň: brokovnice

e)

Dlouhá palná zbraň: kulomet/plně automatický

f)

Dlouhá palná zbraň: jiná

g)

Těžká palná zbraň (protitanková, raketomet, minomet atd.).

2)

Základní součásti palných zbraní

3)

Nesmrtící zbraně: poplašné a signální zbraně (neupravitelné na palné zbraně)

4)

Nesmrtící zbraně: airsoftové zbraně

5)

Nesmrtící zbraně: znehodnocené palné zbraně

6)

Výbušniny

7)

Střelivo

8)

Jiné zbraně.

Patnáctý den každého měsíce podá národní koordinační centrum za každý hraniční úsek zprávu o:

a)

počtu případů zabavení podle kategorie;

b)

celkovém zabaveném množství podle kategorie;

c)

rozdělení podle původu, je-li zjištěno;

d)

rozdělení podle místa určení (vstup do schengenského prostoru nebo výstup z něj či neznámé) a podle kategorie;

e)

rozdělení podle druhu činnosti ochrany hranic (ostraha hranic nebo kontrola na hraničním přechodu), podle kategorie;

f)

rozdělení podle druhu dopravy:

1)

Kontejner

2)

Nákladní automobil nebo užitkové vozidlo

3)

Osobní automobil

4)

Autobus nebo autokar

5)

Vlak

6)

Obchodní letecká doprava

7)

Všeobecná letecká doprava

8)

Nákladní a poštovní balíky

9)

Pěší provoz;

g)

vnitrostátních orgánech, které odhalily zbraně a/nebo výbušniny;

h)

celkovém počtu zadržených pachatelů.

4.4.   Jiné zboží

Ukazatele týkající se jiného zboží lze rozdělit do následujících kategorií:

1)

Tabák

2)

Cigarety

3)

Alkohol

4)

Energetické produkty (paliva)

5)

Nedovolený obchod s kulturními statky

6)

Ostatní zboží.

Patnáctý den každého měsíce podá národní koordinační centrum za každý hraniční úsek zprávu o:

a)

počtu případů zabavení podle kategorie;

b)

celkovém zabaveném množství podle kategorie;

c)

rozdělení podle původu a podle kategorie, je-li zjištěno;

d)

rozdělení podle provenience, je-li zjištěno;

e)

rozdělení podle místa určení (vstup do schengenského prostoru nebo výstup z něj či neznámé), podle kategorie;

f)

rozdělení podle druhu činnosti ochrany hranic a podle kategorie (kontrola na hraničním přechodu nebo ostraha hranic);

g)

vnitrostátním orgánu, který zboží odhalil;

h)

celkovém počtu zadržených pachatelů;

i)

hodnotě zajištěného zboží.

5.   UKAZATEL JINÝCH PŘESHRANIČNÍCH TRESTNÝCH ČINŮ

Jiné přeshraniční trestné činy se dělí do následujících kategorií:

1)

Únos nezletilé osoby

2)

Útoky, hrozby pro zaměstnance Evropské pohraniční a pobřežní stráže (vnitrostátní orgány nebo zaměstnance agentury)

3)

Únos dopravního prostředku

4)

Jiné.

Patnáctý den každého měsíce podá národní koordinační centrum za každý hraniční úsek zprávu o:

a)

počtu případů podle kategorie;

b)

rozdělení podle druhu činnosti v oblasti ochrany hranic (kontrola na hraničním přechodu, ostraha hranic) a podle kategorie;

c)

o vnitrostátních orgánech, které případ odhalily;

d)

celkovém počtu zadržených pachatelů.

6.   JINÉ UKAZATELE ODVOZENÉ Z PODÁVÁNÍ ZPRÁV O JEDNOTLIVÝCH UDÁLOSTECH

Patnáctý den každého měsíce stanoví agentura pro každý hraniční úsek měsíční ukazatele.

Tyto ukazatele zahrnují:

1)

nedovolené překročení hranic na základě zpráv o jednotlivých událostech uvedených v příloze 2 bodě 1;

2)

pátrací a záchranné akce na základě zpráv o jednotlivých událostech uvedených v příloze 2 bodě 8;

3)

napomáhání a obchodování s lidmi na základě zpráv o jednotlivých událostech uvedených v příloze 2 bodě 2;

4)

podvody s doklady na základě zpráv o jednotlivých událostech uvedených v příloze 2 bodě 4.

Agentura může na základě dostupných informací stanovit další ukazatele, které jsou považovány za významné pro analýzu rizik nebo situační orientaci.


(1)  Včetně salutních a akustických zbraní, jakož i upravitelných poplašných a signálních zbraní.


PŘÍLOHA 2

Případy podávání zpráv o jednotlivých událostech a odpovídající informace

Podávání zpráv o jednotlivých událostech v systému EUROSUR spočívá v propojení různých níže uvedených základních prvků informací, které pomáhají popsat situaci na vnějších hranicích EU.

První zpráva obsahuje soubor informací shromážděných pro zahájení první reakce. Na základě této první zprávy se různé strany systému EUROSUR vynasnaží doplnit tyto informace, jak je stanoveno v této příloze.

1.   PODÁVÁNÍ ZPRÁV O JEDNOTLIVÝCH UDÁLOSTECH TÝKAJÍCÍCH SE NEDOVOLENÉHO PŘEKROČENÍ HRANIC NEBO PODEZŘENÍ NA POKUS O NEDOVOLENÉ PŘEKROČENÍ HRANIC

Národní koordinační centrum podá zprávu o jakékoli události související s nedovoleným překročením hranic. Zpráva o nedovoleném překročení hranic může být propojena s napomáháním nebo obchodováním s lidmi, jak je stanoveno v bodě 2, a s pátrací a záchrannou akcí v souladu s bodem 8.

První zpráva o události se zašle nejpozději 24 hodin po zjištění události.

Původci a vlastníci se vynasnaží podat zprávu o těchto informacích, jsou-li k dispozici:

1.1.   Druh události

a)

nedovolené překročení hranic nebo pokus o ně;

b)

otevřené nebo tajné překročení.

1.2.   Okolnosti události

a)

čas a poloha;

b)

místo určení (vstup do schengenského prostoru nebo výstup z něj či neznámé);

c)

poslední země nalodění/nástupu do letadla (platí pouze při vstupu pro úseky námořních a vzdušných hranic, tj. přístavy a letiště);

d)

země určení;

e)

účel nedovoleného překročení hranic;

f)

okolnosti zjištění:

1)

během kontroly na hraničním přechodu;

2)

během operace na ostrahu hranic;

3)

jiné (druhotný pohyb, předhraniční oblast);

g)

pokusy o skrývání se před ochranou hranic;

h)

dopravní prostředek:

1)

Let (zpráva o letu se propojí se zprávou podle bodu 7)

2)

Plavidlo (zpráva o plavidle se propojí se zprávou podle bodu 1 nebo s pátrací a záchrannou akcí podle bodu 6)

3)

Kontejner

4)

Nákladní automobil nebo užitkové vozidlo

5)

Osobní automobil

6)

Autobus nebo autokar

7)

Vlak

8)

Pěší provoz.

1.3.   Zapojené osoby

a)

celkový počet zapojených osob;

b)

počet nezletilých osob;

c)

počet osob, které potřebují mezinárodní ochranu;

d)

rozdělení podle státních příslušností (předpokládaných/potvrzených), občanství;

e)

věková skupina.

2.   PODÁVÁNÍ ZPRÁV O JEDNOTLIVÝCH UDÁLOSTECH TÝKAJÍCÍCH SE NAPOMÁHÁNÍ NEBO OBCHODOVÁNÍ S LIDMI NEBO PODEZŘENÍ NA POKUS O NAPOMÁHÁNÍ NEBO POKUS O OBCHODOVÁNÍ S LIDMI

Národní koordinační centrum podává zprávu o jakékoli události týkající se napomáhání nebo podezření na pokus o napomáhání a o jakékoli události týkající se obchodování s lidmi nebo podezření na pokus o obchodování s lidmi.

První zpráva o události se zašle nejpozději 24 hodin po zjištění události.

Událost může být propojena s událostí týkající se nedovoleného překročení hranic.

Původci a vlastníci se vynasnaží podat zprávu o těchto informacích, jsou-li k dispozici:

2.1.   Druh události

a)

napomáhání, obchodování s lidmi;

b)

fáze (podezření, pokus, spáchání).

2.2.   Okolnosti události

a)

čas a místo;

b)

místo určení (vstup do schengenského prostoru nebo výstup z něj či neznámé);

c)

okolnosti zjištění:

1)

během kontroly na hraničním přechodu;

2)

během operace na ostrahu hranic;

3)

jiné (druhotný pohyb, předhraniční oblast);

d)

dopravní prostředek:

1)

Let (zpráva o letu se propojí se zprávou podle bodu 7)

2)

Plavidlo (zpráva o plavidle se propojí se zprávou podle bodu 1 nebo s pátrací a záchrannou akcí podle bodu 6)

3)

Kontejner

4)

Nákladní automobil nebo užitkové vozidlo

5)

Osobní automobil

6)

Autobus nebo autokar

7)

Vlak

8)

Pěší provoz.

2.3.   Pachatelé

a)

celkový počet zapojených osob;

b)

věkové skupiny;

c)

rozdělení podle státní příslušnosti (předpokládané/potvrzené) a podle zemí původu;

d)

forma vykořisťování (sexuální, pracovní, jiné).

2.4.   Oběti (pokud událost nesouvisí s nedovoleným překročením hranic)

a)

celkový počet obětí;

b)

počet nezletilých osob;

c)

počet nezletilých osob bez doprovodu a počet osob, které potřebují mezinárodní ochranu;

d)

rozdělení obětí podle tranzitní země/tranzitních zemí;

e)

rozdělení podle státních příslušností (předpokládaných/potvrzených) a zemí původu.

2.5.   Motivace a způsob provedení

a)

způsob provedení;

b)

účel napomáhání nebo cíleného vykořisťování v případě obchodování s lidmi.

3.   PODÁVÁNÍ ZPRÁV O JEDNOTLIVÝCH UDÁLOSTECH TÝKAJÍCÍCH SE NEDOVOLENÉHO OBCHODOVÁNÍ SE ZBOŽÍM NEBO PODEZŘENÍ NA POKUS O NEDOVOLENÉ OBCHODOVÁNÍ SE ZBOŽÍM

Kromě ukazatelů uvedených v příloze 1 bodě 4 podává národní koordinační centrum zprávu o jednotlivých událostech týkajících se nedovoleného obchodování se zbožím nebo podezření na pokus o nedovolené obchodování se zbožím v těchto případech:

1)

zabavené částky přesahují prahové hodnoty vymezené v příloze 3;

2)

nedovolené obchodování nebo podezření na pokus o nedovolené obchodování souvisejí s možnou teroristickou činností nebo by mohly představovat hrozbu pro bezpečnost Evropské unie nebo jejích členských států;

3)

nedovolené obchodování nebo podezření na pokus o nedovolené obchodování vyvolává reakci jiných členských států a agentury nebo má dopad na opatření na ochranu hranic;

4)

nedovolené obchodování se zbožím nebo podezření na pokus o nedovolené obchodování se zbožím souvisí s konkrétním způsobem provedení. V takovém případě jsou zprávy propojeny se zprávou o analýze rizik, která jej popisuje;

5)

zabavení zboží je neobvyklé a mohlo by naznačovat nový model trestných činů.

Původci a vlastníci se vynasnaží podat zprávu o těchto informacích, jsou-li k dispozici.

3.1.   Druh události

Při popisu druhu událostí použije původce kategorie a podkategorie přílohy 1 bodu 4 a v příslušném případě jednotky uvedené v příloze 3;

3.2.   Okolnosti události

a)

čas a poloha;

b)

místo určení (vstup do schengenského prostoru nebo výstup z něj či neznámé);

c)

okolnosti zjištění:

1)

během kontroly na hraničním přechodu;

2)

během operace na ostrahu hranic;

3)

jiné (druhotný pohyb, předhraniční oblast);

d)

dopravní prostředek:

1)

Let (zpráva o letu se propojí se zprávou podle bodu 7)

2)

Plavidlo (zpráva o plavidle se propojí se zprávou podle bodu 1 nebo s pátrací a záchrannou akcí podle bodu 6)

3)

Kontejner

4)

Nákladní automobil nebo užitkové vozidlo

5)

Osobní automobil

6)

Autobus nebo autokar

7)

Vlak

8)

Pěší provoz

9)

Náklad nebo poštovní balík;

e)

způsob provedení nebo podezření na způsob provedení, včetně:

1)

typu utajení;

2)

podrobností o utajení.

3.3.   Druh zboží

a)

kategorie a podkategorie v souladu s přílohou 1 bodem 4;

b)

částka (odhad/zabaveno);

c)

odhadovaná hodnota;

3.4.   Zapojené osoby

a)

celkový počet zapojených osob;

b)

úloha osoby;

c)

počet nezletilých osob;

d)

rozdělení podle státní příslušnosti (předpokládané/potvrzené).

4.   PODÁVÁNÍ ZPRÁV O JEDNOTLIVÝCH UDÁLOSTECH TÝKAJÍCÍCH SE PODVODŮ S DOKLADY

Národní koordinační centrum podá zprávu o každé jednotlivé události týkající se padělání dokladů nebo trestné činnosti související s doklady, odhalených během operace na ochranu hranic.

První zpráva o události se zašle nejpozději 24 hodin po zjištění události.

Událost může být propojena s událostí týkající se nedovoleného překročení hranic, napomáhání nebo obchodování s lidmi, nedovoleného obchodování se zbožím a jiných forem přeshraniční trestné činnosti.

Původci a vlastníci podávají zprávu o těchto informacích, jsou-li k dispozici:

4.1.   Druh podvodu s doklady

4.2.   Okolnosti události

a)

čas a poloha;

b)

místo určení (vstup do schengenského prostoru nebo výstup z něj či neznámé);

c)

okolnosti zjištění:

1)

během kontroly na hraničním přechodu;

2)

během operace na ostrahu hranic;

3)

jiné (druhotný pohyb, předhraniční oblast);

4.3.   Informace o osobě

a)

uváděná státní příslušnost osoby;

b)

pohlaví;

c)

věková skupina.

4.4.   Informace o dokladu

a)

typ a podtyp dokladu (cestovní pas, průkaz totožnosti, povolení k pobytu, vízum, razítko hraniční kontroly, jiné);

b)

stát, v němž byl doklad vydaný;

c)

používání dokladu (předložený doklad, zatajený doklad, neuvedeno);

d)

hraniční přechod nalodění/nástupu do letadla;

e)

hraniční přechod tranzitu;

f)

hraniční přechod místa určení;

g)

čip;

h)

razítko hraničního přechodu.

5.   PODÁVÁNÍ ZPRÁV O JEDNOTLIVÝCH UDÁLOSTECH TÝKAJÍCÍCH SE JINÝCH FOREM PŘESHRANIČNÍ TRESTNÉ ČINNOSTI

Kromě ukazatelů uvedených v příloze 1 bodě 7 podává národní koordinační centrum zprávy o jednotlivých událostech týkajících se jiné trestné činnosti v těchto případech:

1)

přeshraniční trestný čin nebo podezření na pokus o přeshraniční trestný čin či pozitivní nález v databázi nebo v rozsáhlém informačním systému souvisejí s možnou teroristickou činností nebo by mohly představovat hrozbu pro bezpečnost Evropské unie nebo jejích členských států;

2)

přeshraniční trestný čin nebo podezření na pokus o přeshraniční trestný čin či pozitivní nález v databázi nebo v rozsáhlém informačním systému vyvolává reakci jiných členských států a agentury nebo mají dopad na opatření na ochranu hranic;

3)

přeshraniční trestný čin nebo podezření na pokus o přeshraniční trestný čin souvisí s konkrétním způsobem provedení. V takovém případě jsou zprávy propojeny se zprávou o analýze rizik, která jej popisuje.

Původci a vlastníci se vynasnaží podat zprávu o těchto informacích, jsou-li k dispozici:

5.1.   Druh události

Při popisu druhu událostí použije původce kategorie a podkategorie přílohy 1 bodu 7.

5.2.   Okolnosti události

a)

čas a poloha;

b)

místo určení (vstup do schengenského prostoru nebo výstup z něj či neznámé);

c)

okolnosti zjištění:

1)

během kontroly na hraničním přechodu;

2)

během operace na ostrahu hranic;

3)

jiné (druhotný pohyb, předhraniční oblast);

d)

dopravní prostředek:

1)

Let (zpráva o letu se propojí se zprávou podle bodu 7)

2)

Plavidlo (zpráva o plavidle se propojí se zprávou podle bodu 1 nebo s pátrací a záchrannou akcí podle bodu 6)

3)

Kontejner

4)

Nákladní automobil nebo užitkové vozidlo

5)

Osobní automobil

6)

Autobus nebo autokar

7)

Vlak

8)

Pěší provoz

9)

Náklad nebo poštovní balík.

5.3.   Zapojené osoby

a)

celkový počet zapojených osob;

b)

úloha osoby;

c)

počet nezletilých osob;

d)

rozdělení podle státní příslušnosti (předpokládané/potvrzené).

6.   PODÁVÁNÍ ZPRÁV O JEDNOTLIVÝCH UDÁLOSTECH TÝKAJÍCÍCH SE PLAVIDEL, KTERÁ JSOU PŘEDMĚTEM ZÁJMU

Informace o plavidlech, která jsou předmětem zájmu, tvoří součást podávaných zpráv:

1)

pokud je zjištěné plavidlo uvedeno na kontrolním seznamu podezřelých plavidel. V takovém případě se zpráva propojí s odpovídajícím kontrolním seznamem;

2)

pokud je plavidlo zapojeno do události uvedené v této příloze. V takovém případě se zpráva propojí s odpovídající událostí;

3)

pokud původce považuje plavidlo za podezřelé. V takovém případě se zpráva propojí se zprávou o analýze rizik.

První zpráva o plavidle musí být odeslána nejpozději 24 hodin po prvním zjištění.

Původci a vlastníci se vynasnaží podat zprávu o těchto informacích, jsou-li k dispozici:

6.1.   Poloha a stav plavidla

Informace o poloze plavidla, které je předmětem zájmu, zahrnují:

a)

dobu měření, polohu a poloměr nejistoty, kurz a rychlost, pokud se plavidlo pohybuje;

b)

stav plavidla (vypnuté motory, zjištěný kouř, zakotvené plavidlo atd.);

c)

zdroj měření nebo detekce (radar, systém určování polohy atd.);

d)

předchozí známé polohy plavidla před událostí.

Původci, kteří mohou získat informace o plavidle, usilují o co nejrychlejší aktualizaci jeho polohy s využitím informačních zdrojů, které mají k dispozici.

Informace o poloze plavidla, které je předmětem zájmu, na moři, se po zjištění aktualizují nejméně jednou za hodinu.

6.2.   Druh plavidla

Informace o druhu plavidla pomáhají rozlišit:

a)

zda jde o osobní loď, plachetnici, motorovou jachtu, rybářské plavidlo, kontejnerovou loď, loď pro dopravu volně loženého nákladu, ropný tanker, loď pro kusový náklad, vysokorychlostní plavidlo, mobilní vrtnou jednotku na volném moři, loď pro zvláštní účely;

b)

zda se loď používá pro komerční či rekreační účely.

6.3.   Identifikátory lodě

Informace o identifikátorech lodě zahrnují:

a)

vlajku;

b)

jméno lodi;

c)

číslo Mezinárodní námořní organizace (IMO), číslo identifikátoru námořní pohyblivé služby (MMSI) a další vizuální a rádiové identifikátory používané ke kontaktování a charakterizaci plavidel.

6.4.   Cestující a náklad

Informace o cestujících a nákladu zahrnují:

a)

počet členů posádky;

b)

rozdělení podle státní příslušnosti členů posádky;

c)

počet cestujících;

d)

rozdělení podle státní příslušnosti cestujících;

e)

druh a množství/hmotnost nákladu.

7.   PODÁVÁNÍ ZPRÁV O JEDNOTLIVÝCH UDÁLOSTECH TÝKAJÍCÍCH SE VNĚJŠÍCH LETŮ, KTERÉ JSOU PŘEDMĚTEM ZÁJMU

Zprávy s informacemi souvisejícími s vnějšími lety, které jsou předmětem zájmu, se podávají:

1)

pokud je zjištěný let uveden na kontrolním seznamu podezřelých letů; v takovém případě se zpráva propojí s odpovídajícím kontrolním seznamem;

2)

pokud je let zapojen do události uvedené v této příloze; v takovém případě se zpráva propojí s odpovídající událostí;

3)

pokud původce let považuje za podezřelý; v takovém případě se zpráva propojí se zprávou o analýze rizik.

První zpráva o letu musí být odeslána nejpozději 24 hodin po prvním zjištění.

Původci a vlastníci se vynasnaží podat zprávu o těchto informacích, jsou-li k dispozici:

7.1.   Poloha letadla, které je předmětem zájmu

Informace o poloze letadla, které je předmětem zájmu, zahrnují:

a)

čas měření;

b)

polohu včetně nadmořské výšky a objemu nejistoty;

c)

kurz a rychlost;

d)

zdroj měření nebo detekce (radar, systém určování polohy atd.).

Původci, kteří mohou získat informace o letadle, se snaží aktualizovat jeho polohu s využitím informačních zdrojů, které mají k dispozici.

Informace o poloze letadla, které je předmětem zájmu, se aktualizují v téměř reálném čase.

7.2.   Typ letadla, které je předmětem zájmu

Informace o typu letadla pomohou rozlišit, zda jde o letadlo s pevnými nebo otočnými křídly, zda má trysky nebo vrtule, zda jde o letadlo s pilotem na palubě, nebo letadlo pilotované na dálku, a mohly by být předloženy také informace o přesném modelu, pokud jsou k dispozici.

7.3.   Identifikátory letadla

Informace o identifikátorech letadla zahrnují různé vizuální a rádiové identifikátory používané pro kontaktování a charakterizaci letadla.

7.4.   Informace o letu

Informace o letu zahrnují:

a)

typ letu (komerční, soukromý, vládní atp.);

b)

identifikátor letu, včetně identifikátorů komerčního letu;

c)

místo odletu;

d)

místo určení;

e)

odkaz na letový plán.

7.5.   Cestující a náklad

Informace o cestujících a nákladu zahrnují:

a)

počet členů posádky;

b)

rozdělení podle státní příslušnosti členů posádky;

c)

počet cestujících;

d)

rozdělení podle státní příslušnosti cestujících;

e)

druh nákladu.

8.   PODÁVÁNÍ ZPRÁV O JEDNOTLIVÝCH UDÁLOSTECH TÝKAJÍCÍCH SE PÁTRACÍCH A ZÁCHRANNÝCH AKCÍ

Národní koordinační centrum oznámí jakoukoli událost související s pátráním a záchranou v souladu s článkem 21.

Podávání zpráv týkajících se možné pátrací a záchranné akce zahrnuje dobu trvání události od prvního odhalení plavidla, které je předmětem zájmu, nebo od obdržení upozornění týkajícího se lidí v tísni na moři až do dokončení události týkající se překročení hranice a ukončení související pátrací a záchranné akce.

Původci a vlastníci se vynasnaží podat zprávu o těchto informacích, jsou-li k dispozici:

8.1.   Propojení se zprávou o plavidle v tísni v souladu s bodem 6

Zpráva může být rovněž propojena s jinými plavidly, která jsou předmětem zájmu a jsou zapojena do pátrání a záchrany, jako jsou například mateřské lodě.

8.2.   Podávání zpráv o stavu pátrací a záchranné akce včetně:

a)

fáze pátrání a záchrany (nejistota, upozornění, tíseň, probíhající pátrací a záchranná operace, ukončená pátrací a záchranná operace);

b)

příslušného centra pro koordinaci záchranných akcí na moři;

c)

předpokládaného bezpečného místa nebo bezpečného místa po ukončení pátrací a záchranné operace.

8.3.   Propojení s podáváním zpráv podle bodu 1 a v příslušném případě podle bodu 2


PŘÍLOHA 3

Prahové hodnoty pro podávání zpráv o jednotlivých událostech týkajících se zboží

1.   NELEGÁLNÍ DROGY

1)

Konopí: 10 kg

2)

Heroin: 500 gramů

3)

Jiná narkotika (např. morfin, opium atd.): 500 gramů

4)

Kokain: 10 kg

5)

Stimulanty typu amfetaminu (včetně amfetaminu a metamfetaminu): 100 gramů

6)

MDMA (extáze): 5000 tablet

7)

Nové psychoaktivní látky: 500 tablet nebo 100 gramů

8)

Jiné nelegální drogy.

2.   ZBRANĚ A VÝBUŠNINY

1)

Palné zbraně nebo jejich součásti: 15 balení

2)

Výbušniny: 3 kg

3)

Střelivo: 10 000 kusů.

3.   JINÉ ZBOŽÍ

1)

Surový tabák: 500 kg

2)

Cigarety: 1 milion jednotek

3)

Alkohol: 5 000 litrů čistého alkoholu

4)

Energetické produkty (paliva): 10 000 litrů

5)

Nedovolený obchod s kulturními statky: odhadovaná hodnota vyšší než 1 milion EUR.