18.2.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 57/17


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/241

ze dne 12. února 2021,

kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s články 120 a 121 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) mají členské státy provádět svou hospodářskou politiku tak, aby v rámci hlavních směrů, které určí Rada, přispívaly k dosahování cílů Unie. Podle článku 148 Smlouvy o fungování EU mají členské státy provádět politiku zaměstnanosti, která zohledňuje hlavní zásady zaměstnanosti. Koordinace hospodářské politiky členských států je tedy záležitostí společného zájmu.

(2)

Článek 175 Smlouvy o fungování EU mimo jiné stanoví, že členské státy mají svou hospodářskou politiku koordinovat tak, aby dosahovaly cílů týkajících se hospodářské, sociální a územní soudržnosti uvedených v článku 174 Smlouvy o fungování EU.

(3)

Podle článku 174 Smlouvy o fungování EU má Unie za účelem podpory svého celkového harmonického rozvoje rozvíjet a prosazovat svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Dále se v něm stanoví, že se Unie má zaměřit především na omezování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů. Snaha o omezení rozdílů by měla být zejména ku prospěchu ostrovů a nejvzdálenějších regionů. Při uplatňování politiky Unie by se mělo přihlížet k rozdílné výchozí pozici a specifickým rysům regionů.

(4)

Na úrovni Unie je rámcem pro stanovení priorit reforem na úrovni členských států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářské politiky (dále jen „evropský semestr“), včetně zásad evropského pilíře sociálních práv. Vedle opatření, která zvyšují konkurenceschopnost, potenciál růstu a udržitelnost veřejných financí, je třeba zavést reformy založené na solidaritě, integraci, sociální spravedlnosti a spravedlivém rozdělení bohatství, s cílem vytvořit kvalitní pracovní místa a zajistit udržitelný růst, rovné příležitosti a sociální ochranu a rovný přístup k nim, aby byly chráněny ohrožené skupiny obyvatel a aby došlo ke zlepšení životních podmínek všech občanů Unie. Na podporu těchto reforem mají členské státy vypracovat vlastní národní víceletou investiční strategii zohledňující Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (4) (dále jen „Pařížská dohoda“), vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu přijaté v rámci správy energetické unie a opatření v oblasti klimatu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (5), plány spravedlivé transformace a plány provádění záruky pro mládež a také cíle udržitelného rozvoje OSN. Tam, kde je to relevantní, by uvedené strategie měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní investiční projekty, jež mají být podporovány z vnitrostátních finančních prostředků nebo z finančních prostředků Unie.

(5)

Jak Komise uvedla ve Strategii pro udržitelný růst na rok 2020 a v jarním a letním balíčku evropského semestru na rok 2020, měl by evropský semestr usnadnit plnění Zelené dohody pro Evropu, evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje OSN.

(6)

Rozšíření onemocnění COVID-19 na začátku roku 2020 změnilo ekonomický, sociální a rozpočtový výhled v Unii a ve světě a vyžádalo si naléhavou a koordinovanou reakci na unijní i vnitrostátní úrovni, aby bylo možné čelit obrovským hospodářským a sociálním důsledkům a asymetrickému vlivu na členské státy. Krize způsobená onemocněním COVID-19 a také předchozí hospodářská a finanční krize ukazují, že budování silných, udržitelných a odolných ekonomik a finančních systémů a systémů sociálního zabezpečení postavených na pevných ekonomických a sociálních strukturách členským státům pomáhá reagovat na otřesy účinnějším a spravedlivým způsobem podprujícím začlenění a rychleji překonávat jejich účinky. Nedostatek odolnosti může vést také k negativním vedlejším účinkům v podobě šíření otřesů mezi členskými státy nebo v rámci Unie jako celku, což by mohlo představovat problémy v oblasti konvergence a soudržnosti v Unii. Škrty výdajů v oblastech, jako jsou vzdělávání, kultura a tvůrčí odvětví a zdravotnictví, mohou být v rozporu se snahou o dosažení rychlého oživení. Střednědobé a dlouhodobé sociální a hospodářské důsledky krize způsobené onemocněním COVID-19 budou rozhodujícím způsobem záviset na tom, jak rychle se ekonomika a společnost členských států z krize zotaví, což zase závisí na fiskálním prostoru, který mají členské státy k dispozici pro přijetí opatření ke zmírnění sociálních a hospodářských dopadů krize, a na odolnosti jejich ekonomiky a sociálních struktur. K oživení ekonomiky a ke snížení nerovností a rozdílů v Unii bude proto nezbytné provést udržitelné reformy a investice vedoucí k vyššímu růstu a zaměřené na řešení strukturálních slabin ekonomik, které by vedly k posílení jejich odolnosti, ke zvýšení produktivity a k vyšší konkurenceschopnosti členských států.

(7)

Zkušenosti ukázaly, že se investice v období krize často prudce snižují. V této konkrétní situaci je však nezbytné investice podpořit, aby se urychlilo oživení a posílil se dlouhodobý potenciál růstu. Fungující vnitřní trh a investice do zelených a digitálních technologií, inovací a výzkumu, mimo jiné v oblasti hospodářství založeného na znalostech, do přechodu na čistou energii a do zvyšování energetické účinnosti v oblasti bydlení a dalších klíčových hospodářských odvětvích jsou důležité pro dosažení spravedlivého a udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření pracovních míst a dosažení klimatické neutrality Unie do roku 2050.

(8)

V souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 je třeba posílit stávající rámec pro poskytování podpory členským státům a poskytnout přímou finanční podporu členským státům prostřednictvím inovativního nástroje. Za tímto účelem by měl být zřízen Nástroj pro oživení a odolnost (dále jen „tento nástroj“), která by poskytovala účinnou a významnou finanční podporu pro intenzivnější provádění udržitelných reforem a souvisejících veřejných investic v členských státech. Tento nástroj by měl být specializovaným nástrojem určeným k řešení nepříznivých účinků a důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19 v Unii. Měl by být komplexním nástrojem a vycházet ze zkušeností, které Komise a členské státy získaly při používání jiných nástrojů a programů. Prostřednictvím programů veřejných investic by mohly být pobízeny rovněž soukromé investice, a to i pomocí finančních nástrojů, dotací a dalších nástrojů, za předpokladu, že budou dodržena pravidla státní podpory.

(9)

Reformy a investice v rámci tohoto nástroje by měly pomoci Unii dosáhnout vyšší odolnosti a menší závislosti diverzifikací klíčových dodavatelských řetězců a tím i posílením strategické autonomie Unie spolu s otevřenou ekonomikou. Reformy a investice v rámci tohoto nástroje by rovněž měly vést k vytvoření evropské přidané hodnoty.

(10)

Je třeba dosáhnout oživení a zvýšit odolnost Unie a jejích členských států podporou opatření, která se týkají politických oblastí důležitých z evropského hlediska, které jsou členěny do šesti pilířů, totiž: zelená transformace; digitální transformace; inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, včetně hospodářské soudržnosti, pracovních míst, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky; sociální a územní soudržnost; zdravotnictví a hospodářská, sociální a institucionální odolnost, mimo jiné s cílem zvyšovat schopnost reagovat na krize a připravenost na krize; a politiky pro příští generaci, děti a mládež, včetně vzdělávání a rozvoje dovedností.

(11)

Zelená transformace by měla být podpořena reformami a investicemi týkajícími se zelených technologií a kapacit, včetně zachování biologické rozmanitosti, zvyšování energetické účinnosti, renovace budov a oběhového hospodářství, a zároveň by měla přispívat k dosahování cílů Unie v oblasti klimatu, podporovat udržitelný rozvoj, vytvářet pracovní místa a zachovávat energetickou bezpečnost.

(12)

Reformy a investice týkající se technologií, infrastruktury a procesů v digitální oblasti zvýší konkurenceschopnost Unie na celosvětové úrovni a díky diverzifikaci klíčových dodavatelských řetězců pomohou Unii dosáhnout také vyšší odolnosti, větší inovativnosti a menší závislosti. Reformy a investice by měly podporovat zejména digitalizaci služeb, rozvoj digitální a datové infrastruktury, klastrů a center pro digitální inovace a otevřená digitální řešení. Digitální transformace by měla stimulovat také digitalizaci malých a středních podniků. Investice do digitálních technologií by měly dodržovat zásady interoperability, energetické účinnosti a ochrany osobních údajů, umožňovat účast malých a středních podniků a start-upů a podporovat používání řešení s otevřeným zdrojovým kódem.

(13)

Reformy a investice zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, včetně zvyšování hospodářské soudržnosti, vytváření pracovních míst, zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti, posilování výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky, by se měly zaměřovat na dosažení většího potenciálu růstu a udržitelného oživení hospodářství Unie. Tyto reformy a investice by měly podporovat také podnikavost, sociální ekonomiku, rozvoj udržitelné infrastruktury a dopravy, industrializaci i reindustrializaci a zmírňovat dopady krize způsobené onemocněním COVID-19 na hospodářství.

(14)

Reformy a investice týkající se sociální a územní soudržnosti by měly přispět také k boji proti chudobě a řešení nezaměstnanosti, aby došlo k oživení hospodářství členských států, aniž by byl kdokoli opomenut. Měly by vést k tvorbě kvalitních stabilních pracovních míst a k začleňování znevýhodněných skupin obyvatel a umožnit posílení sociálního dialogu, sociální infrastruktury, sociálních služeb, systému sociální ochrany a systému sociálního zabezpečení.

(15)

Krize způsobená onemocněním COVID-19 rovněž důrazně upozornila na význam reforem a investic týkajících se zdravotnictví a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti, s cílem mimo jiné zvyšovat připravenost na krize a schopnost reagovat na krize, zejména zlepšováním kontinuity činnosti a veřejných služeb, dostupnosti a kapacity systémů zdravotní péče a pečovatelských služeb, zvyšováním účinnosti veřejné správy a vnitrostátních systémů, včetně minimalizace administrativní zátěže, a zvyšováním účinnosti justičních systémů, předcházením podvodům a dohledem zaměřeným na boj proti praní peněz.

(16)

Reformy a investice týkající se příští generace, dětí a mládeže mají zásadní význam z hlediska podpory vzdělávání a rozvoje dovedností, včetně digitálních dovedností, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace aktivní pracovní síly, integračních programů pro nezaměstnané, strategie investování do přístupu a příležitostí pro děti a mládež v oblasti vzdělávání, zdraví, výživy, pracovních míst, bydlení a politik překlenujících generační rozdíly v souladu s cíli záruky pro děti a záruky pro mládež. Tato opatření by měla zajistit, aby krize způsobená onemocněním COVID-19 neměla trvalý dopad na příští generaci Evropanů a aby generační rozdíly dále nerostly.

(17)

V současné době není v žádném nástroji stanovena přímá finanční podpora, která by byla spojena s dosahováním výsledků a s prováděním reforem a veřejných investic členských států, a to i v reakci na výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, včetně evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje OSN, a za účelem dosažení trvalého účinku na produktivitu a odolnost ekonomiky, společnosti a institucí členských států.

(18)

Druhy financování a jejich způsob provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, zejména s ohledem na náklady kontrol, administrativní zátěž a očekávané riziko nesplnění požadavků. Nevratná finanční podpora v rámci tohoto nástroje by měla mít podobu zvláštního příspěvku Unie, který se stanoví na základě maximálního finančního příspěvku vypočteného pro každý členský stát a s přihlédnutím k odhadovaným celkovým nákladům plánu pro oživení a odolnost a který by měl být vyplácen na základě dosažených výsledků měřených podle milníků a cílů těchto plánů. Tento finanční příspěvek by proto měl být stanoven v souladu s odvětvovými pravidly stanovenými v tomto nařízení a v souladu s pravidly pro zjednodušení financování nesouvisejícího s náklady stanovenými podle čl. 125 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (6) (dále jen „finanční nařízení“). V tomto nařízení by proto měla být pro přidělování, poskytování a kontrolu nevratné finanční podpory podle tohoto nařízení stanovena zvláštní pravidla a postupy, které by se řídily obecnými zásadami rozpočtového řízení podle finančního nařízení. Financování nesouvisející s náklady by se mělo používat na úrovni plateb, které Komise poskytuje členským státům jako příjemcům, bez ohledu na jakoukoli formu úhrady finančních příspěvků členských států konečným příjemcům. Členské státy by měly mít možnost využívat všechny formy finančních příspěvků, včetně zjednodušeného vykazování nákladů. Aniž je dotčeno právo Komise přijímat opatření v případě podvodu, korupce, střetu zájmů nebo dvojího financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie, neměly by platby podléhat kontrolám nákladů, které příjemci skutečně vznikly.

(19)

V souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (7) a v mezích zdrojů, které jsou v jeho rámci k dispozici, by měla být v rámci tohoto nástroje prováděna opatření na podporu oživení a odolnosti, která by řešila bezprecedentní dopad krize způsobené onemocněním COVID-19. Tyto doplňkové zdroje by měly být použity způsobem, který zajistí dodržování lhůt stanovených v uvedeném nařízení.

(20)

Pomocí facility by měly být podporovány projekty, které se řídí zásadou adicionality unijního financování. Až na odůvodněné případy by tento nástroj neměl nahrazovat běžné vnitrostátní výdaje.

(21)

Základním předpokladem úspěšné digitální transformace v Unii je zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti a důvěry v technologie. Ve svých závěrech ze dnů 1. a 2. října 2020 vyzvala Evropská rada Unii a členské státy, aby v plné míře využívaly souboru opatření pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G přijatého dne 29. ledna 2020, a zejména aby uplatňovaly příslušná omezení rizikových dodavatelů u klíčových aktiv, která jsou v rámci koordinovaného posuzování rizik definována v Unii jako kritická a citlivá. Evropská rada zdůraznila, že všichni potenciální dodavatelé technologií 5G musí být posuzováni na základě společných objektivních kritérií.

(22)

K zajištění synergetického působení mezi tímto nástrojem, programem InvestEU, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (dále jen „nařízení Invest EU“), a Nástrojem pro technickou podporu, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (8), by plány pro oživení a odolnost v souladu s tímto nařízením mohly v mezích určitého stropu obsahovat příspěvky vyplácené složkám členských států v rámci programu InvestEU a Nástroje pro technickou podporu.

(23)

Vzhledem k Zelené dohodě pro Evropu jakožto evropské strategii udržitelného růstu a důležitosti boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN má tento nástroj přispět k začleňování opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti a k dosažení celkového cíle 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Za tímto účelem by opatření podporovaná v rámci tohoto nástroje, která jsou začleněna do plánů pro oživení a odolnost jednotlivých členských států, měla přispívat k zelené transformaci, včetně zachování biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transformace vyplývají, a měla by na základě metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze tohoto nařízení odpovídat částce, která představuje alespoň 37 % celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost. Tato metodika by měla být přiměřeně použita pro opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze tohoto nařízení. Pokud s tím dotčený členský stát a Komise souhlasí, mělo by být možné zvýšit koeficienty podpory klimatických cílů u jednotlivých investic až na 40 nebo 100 %, jak je vysvětleno v plánu pro oživení a odolnost, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle. Za tímto účelem by mělo být možné zvýšit koeficienty podpory klimatických cílů u jednotlivých investic až na celkem 3 % finančních prostředků přidělených v rámci plánu pro oživení a odolnost. Tento nástroj by měl podporovat činnosti, které plně respektují klimatické a environmentální standardy a priority Unie a zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (9) (zásada „významně nepoškozovat“).

(24)

Vzhledem k významu řešení problému dramatického úbytku biologické rozmanitosti by mělo toto nařízení přispět k začlenění opatření na její ochranu do politiky Unie v jednotlivých odvětvích.

(25)

Členské státy by měly zajistit, aby opatření zahrnutá do jejich plánu pro oživení a odolnost dodržovala zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852. Komise by měla členským státům poskytovat za tímto účelem technické pokyny. Tyto pokyny by neměly být ovlivněny vstupem aktů v přenesené pravomoci uvedených v čl. 3 písm. d) nařízení (EU) 2020/852 v platnost.

(26)

Opatření podporovaná v rámci tohoto nástroje a zahrnutá do plánů pro oživení a odolnost jednotlivých členských států by měla také představovat částku, která činí alespoň 20 % prostředků přidělených v plánu pro oživení a odolnost na výdaje na digitalizaci. Členské státy by měly za tímto účelem vypočítat koeficient podpory digitálních cílů na základě metodiky, která by odrážela, do jaké míry tato podpora v rámci tohoto nástroje přispívá k plnění cílů v digitální oblasti. Koeficienty pro jednotlivá opatření by měly být stanoveny na základě oblastí intervence uvedených v příloze tohoto nařízení. Tato metodika by měla být přiměřeně použita u opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence. Pokud s tím dotčený členský stát a Komise souhlasí, mělo by být možné zvýšit tyto koeficienty u jednotlivých investic na 40 % nebo 100 %, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle.

(27)

Aby bylo možné stanovit příspěvek příslušných opatření k plnění klimatických a digitálních cílů podle plánů pro oživení a odolnost, mělo by být možné započítat taková opatření v souladu s příslušnými metodikami pod oba tyto cíle.

(28)

Krize způsobená onemocněním COVID-19 zasáhla především ženy, které tvoří většinu zdravotnických pracovníků v celé Unii a vyvažují neplacenou pečovatelskou práci se svými povinnostmi v zaměstnání. Situace je obtížná zejména pro samoživitele, z nichž 85 % tvoří ženy. Po celou dobu vypracovávání a provádění plánů pro oživení a odolnost předložených členskými státy podle tohoto nařízení je nutné zohledňovat a podporovat problematiku rovnosti žen a mužů a rovné příležitosti pro všechny a začleňování těchto cílů do politiky Unie. Pro zajištění rovnosti žen a mužů, posílení hospodářského postavení žen, budování odolných společenství, boj proti nejistým podmínkám v odvětvích, v nichž dominují ženy, podporu tvorby pracovních míst a předcházení chudobě a sociálnímu vyloučení mají zásadní význam také investice do solidní pečovatelské infrastruktury, které by měly mít pozitivní účinek na hrubý domácí produkt (HDP), jelikož umožňují, aby se více žen podílelo na placené práci.

(29)

Je nutné zavést mechanismus, který by zajistil propojení mezi tímto nástrojem a řádnou správou ekonomických záležitostí, aby mohla Komise předložit Radě návrh na pozastavení všech závazků či plateb prováděných v rámci tohoto nástroje nebo jejich části. Při aktivaci tzv. „obecné únikové doložky“ Paktu o stabilitě a růstu a po dobu jejího trvání je nutné pozastavit povinnost Komise navrhnout pozastavení platnosti příslušných závazků. V zájmu zajištění jednotného provádění tohoto nařízení a s ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být svěřeny prováděcí pravomoci Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, jež jsou nezbytná k zajištění účinných opatření v souvislosti s rámcem pro ekonomické záležitosti, mělo by se v případě pozastavení platnosti příslušných závazků hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou. Příslušný výbor Evropského parlamentu by měl mít možnost vyzvat Komisi k projednání uplatnění uvedeného mechanismu v rámci strukturovaného dialogu, s cílem umožnit Evropskému parlamentu vyjádřit svůj názor. Aby mohla Komise řádně přihlédnout k názorům Evropského parlamentu, měl by tento strukturovaný dialog proběhnout do čtyř týdnů poté, co o Komise informuje Evropský parlament o uplatnění uvedeného mechanismu.

(30)

Specifickým cílem tohoto nástroje by mělo být poskytnout finanční podporu pro dosažení milníků a cílů reforem a investic stanovených v plánech pro oživení a odolnost. Uvedený cíl by měl být plněn v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy.

(31)

Komise by měla do 31. července 2022 předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o přezkumu provádění tohoto nástroje. Měla by za tímto účelem přihlédnout ke společným ukazatelům a srovnávacímu přehledu ukazatelů oživení a odolnosti podle tohoto nařízení a k jiným dostupným relevantním informacím. V rámci dialogu o oživení a odolnosti zahájeném podle tohoto nařízení může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat Komisi, aby předložila hlavní zjištění této zprávy.

(32)

Aby byl zajištěn přínos plánů pro oživení a odolnost k plnění cílů tohoto nástroje, měly by tyto plány zahrnovat opatření pro uskutečňování reforem a projektů veřejných investic v podobě uceleného souboru. Způsobilá by měla být opatření zahájená od 1. února 2020. Plány pro oživení a odolnost by měly být v souladu s příslušnými výzvami a prioritami jednotlivých zemí stanovenými v rámci evropského semestru a s výzvami a prioritami uvedenými v posledním doporučení Rady týkajícím se hospodářské politiky eurozóny pro členské státy, jejichž měnou je euro. Plány pro oživení a odolnost by měly být také v souladu s národními programy reforem, vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, plány spravedlivé transformace, plány provádění záruky pro mládež a dohodami o partnerství a operačními programy přijatými v rámci fondů Unie. V zájmu posílení opatření, která spadají do priorit Zelené dohody pro Evropu a Digitální agendy, by měla být v plánech pro oživení a odolnost rovněž stanovena opatření, která jsou relevantní pro zelenou a digitální transformaci. Taková opatření by měla umožnit rychlé dosažení cílů a příspěvků stanovených ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizacích. Všechny podporované činnosti by měly být vykonávány při plném respektování standardů a priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí. V plánech pro oživení a odolnost by se měly také dodržovat horizontální zásady tohoto nástroje.

(33)

Plány pro oživení a odolnost by nemělo být dotčeno právo uzavírat nebo prosazovat kolektivní smlouvy ani právo na kolektivní akce v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a právem a zvyklostmi Unie a členských států.

(34)

Důležitými partnery při provádění reforem a investic mohou být regionální a místní orgány. V tomto smyslu by měly být v souladu s právním rámcem jednotlivých členských států řádně konzultovány a zapojeny.

(35)

Pokud je členský stát osvobozen od sledování a posuzování v rámci evropského semestru podle článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (10) nebo podléhá dohledu podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002 (11), mělo by být možné, aby se na něj použilo toto nařízení v souvislosti s výzvami a prioritami, které byly identifikovány prostřednictvím opatření podle uvedených nařízení.

(36)

Za účelem zajištění přípravy a provádění plánů pro oživení a odolnost členskými státy by Rada měla mít možnost projednat v rámci evropského semestru stav oživení, odolnost a přizpůsobivost v Unii. Tato jednání by měla vycházet ze strategických a analytických informací, které jsou k dispozici Komisi v rámci evropského semestru, a z informací o provádění plánů pro oživení a odolnost v předchozích letech, jsou-li tyto informace k dispozici.

(37)

Aby byl zajištěn smysluplný finanční příspěvek poskytovaný členským státům k uskutečnění a dokončení reforem a investic obsažených v plánu pro oživení a odolnost, který by byl úměrný jejich skutečným potřebám, je vhodné stanovit maximální finanční příspěvek, který jim má být v rámci tohoto nástroje k dispozici jakožto nevratná finanční podpora. 70 % tohoto maximálního finančního příspěvku by mělo být vypočteno na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a relativní míry nezaměstnanosti každého členského státu. 30 % tohoto maximálního finančního příspěvku by mělo být vypočteno na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a ve stejném poměru na základě změny reálného HDP v roce 2020 a souhrnné změny reálného HDP v období 2020–2021 stanovených u údajů, které v době výpočtu nejsou k dispozici, na základě hospodářských prognóz Komise z podzimu 2020, jež budou do 30. června 2022 aktualizovány o skutečné výsledky.

(38)

Je třeba stanovit postup předkládání plánů pro oživení a odolnost členskými státy a jejich obsah. Členské státy by měly své plány pro oživení a odolnost oficiálně předkládat zpravidla do 30. dubna, přičemž tak mohou učinit v jediném integrovaném dokumentu společně s národním programem reforem. Aby bylo zajištěno rychlé provádění plánu pro oživení a odolnost, měly by mít členské státy možnost předložit jeho návrh od 15. října předchozího roku.

(39)

V zájmu zajištění vlastní odpovědnosti jednotlivých států a zaměření na příslušné reformy a investice by členské státy, které si přejí získat podporu, měly předložit Komisi plán pro oživení a odolnost, který by byl řádně odůvodněn a opodstatněný. V něm by mělo být podrobně uvedeno, jakým způsobem tento plán, s přihlédnutím k opatřením do něj zahrnutým, představuje komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci daného členského státu, čímž vhodně přispívá ke všem šesti pilířům, se zohledněním specifických výzev dotčeného členského státu. V plánu pro oživení a odolnost by měl být stanoven podrobný soubor opatření pro jeho sledování a provádění, včetně cílů, milníků a očekávaných nákladů, a jeho očekávaný účinek na potenciál růstu, tvorbu pracovních příležitostí a hospodářskou, sociální a institucionální odolnost, mimo jiné podporou politik ve prospěch dětí a mládeže, a jeho vliv na zmírnění hospodářského a sociálního dopadu krize způsobené onemocněním COVID-19 a tento plán by měl přispět k provádění evropského pilíře sociálních práv a k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence v Unii. Měl by obsahovat také opatření, která jsou relevantní pro zelenou transformaci, včetně biologické rozmanitosti, a pro digitální transformaci. Měl by obsahovat také vysvětlení toho, jak přispěje k účinnému řešení výzev a priorit každé země identifikovaných v rámci evropského semestru, včetně jejich fiskálních aspektů, a v případných doporučeních učiněných podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (12). Plán pro oživení a odolnost by měl obsahovat také vysvětlení, jak zajišťuje, aby žádné opatření k provádění reforem a investic, které je v něm zahrnuto, významně nepoškozovalo environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“). V plánu pro oživení a odolnost by měl být stanoven očekávaný příspěvek k rovnosti žen a mužů a rovným příležitostem pro všechny a také shrnutí provedených konzultací s relevantními zúčastněnými stranami z členských států.

Plán pro oživení a odolnost by měl obsahovat vysvětlení plánů, systémů a konkrétních opatření členských států zaměřených na prevenci, odhalování a nápravu střetu zájmů, korupce a podvodů a zabránění dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie. Plán pro oživení a odolnost by mohl obsahovat také přeshraniční projekty či projekty pro více zemí. Komise a členské státy by měly v průběhu celého procesu usilovat o úzkou spolupráci a dosahovat jí.

(40)

Tento nástroj by měl být prováděn v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně účinného předcházení podvodům, včetně daňových podvodů, daňovým únikům, korupci a střetu zájmů a jejich stíhání.

(41)

Komise by měla plán pro oživení a odolnost navržený každým členským státem posoudit a měla by jednat v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Komise by měla plně respektovat vlastní odpovědnost jednotlivých států za svůj plán, a měla by proto zohlednit odůvodnění a náležitosti poskytnuté dotčeným členským státem. Komise by měla posoudit relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost plánu pro oživení a odolnost navrženého členským státem na základě seznamu kritérií stanoveného v tomto nařízení. Komise by měla navržené plány pro oživení a odolnost a jejich případné aktualizace posoudit do dvou měsíců od jejich oficiálního předložení. V případě potřeby by mělo být možné, aby se dotčený členský stát s Komisí dohodl na přiměřeném prodloužení této lhůty.

(42)

V příloze tohoto nařízení by měly být stanoveny vhodné pokyny, které by Komisi sloužily jako základ pro transparentní a nestranné posouzení plánů pro oživení a odolnost a pro určování finančního příspěvku v souladu se stanovenými cíli a veškerými dalšími relevantními požadavky stanovenými v tomto nařízení. V zájmu transparentnosti a účinnosti by měl být pro posuzování návrhů plánů pro oživení a odolnost stanoven systém hodnocení. Při tomto posuzování by mělo nejvyšší známku obdržet splnění kritérií týkajících se doporučení pro jednotlivý členský stát, zvyšování potenciálu růstu, tvorby pracovních míst a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti členského státu, a přispění k provádění evropského pilíře sociálních práv. Nezbytným předpokladem kladného posouzení těchto plánů by mělo být také jejich účinné přispění k zelené a digitální transformaci.

(43)

S cílem přispět k přípravě vysoce kvalitních plánů pro oživení a odolnost a pomoci Komisi při posuzování těchto plánů, které předložily členské státy, a míry jejich plnění by mělo být upraveno využívání odborného poradenství a na žádost dotčeného členského státu využívání vzájemného poradenství a technické podpory. Členské státy by rovněž měly mít možnost požádat o podporu v rámci Nástroje pro technickou podporu. Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby zvyšovaly synergie mezi svým plánem a plány pro oživení a odolnost jiných členských států.

(44)

Pro účely zjednodušení by se měl finanční příspěvek určovat na základě jednoduchých kritérií. Finanční příspěvek by měl být určen na základě odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost navrženého dotčeným členským státem.

(45)

Rada by měla schválit posouzení plánů pro oživení a odolnost prostřednictvím prováděcího rozhodnutí na návrh Komise, které by se měla snažit přijmout do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komisí. Jestliže plán pro oživení a odolnost posuzovací kritéria splňuje uspokojivě, měl by být dotčenému členskému státu přidělen maximální finanční příspěvek, pokud jsou odhadované celkové náklady na reformy a investice zahrnuté do tohoto plánu rovny částce samotného maximálního finančního příspěvku nebo jsou vyšší. Dotčenému členskému státu by místo toho měla být přidělena částka rovnající se odhadovaným celkovým nákladům plánu pro oživení a odolnost, pokud jsou tyto odhadované celkové náklady nižší než samotný maximální finanční příspěvek. V případě, že na plán pro oživení a odolnost posuzovací kritéria nesplňuje uspokojivě, neměl by se členskému státu přidělit žádný finanční příspěvek. Prováděcí rozhodnutí Rady by mělo být na návrh Komise změněno tak, aby zahrnovalo aktualizovaný maximální finanční příspěvek vypočtený na základě skutečných výsledků v červnu 2022. Rada by měla příslušné pozměňující rozhodnutí přijmout bez zbytečného odkladu.

(46)

Aby bylo zajištěno předsunutí finanční podpory v prvních letech po krizi způsobené onemocněním COVID-19 a aby byla zajištěna slučitelnost s dostupnými finančními prostředky pro tento nástroj, měly by být finanční prostředky uvolněny do 31. prosince 2023. Za tímto účelem by mělo být umožněno, aby k 70 % částky, která je k dispozici pro nevratnou finanční podporu, byl právní závazek přijat do 31. prosince 2022 a k 30 % mezi 1. lednem 2023 a 31. prosincem 2023. Do 31. prosince 2021 může být na žádost členského státu, která má být podána spolu s plánem pro oživení a odolnost, částka až 13 % finančního příspěvku a případně až 13 % půjčky poskytnuté dotčenému členskému státu vyplacena formou předběžného financování, pokud možno do dvou měsíců poté, co Komise přijme příslušné právní závazky.

(47)

Finanční podpora na plán pro oživení a odolnost členského státu by měla být možná v podobě půjčky, s výhradou uzavření dohody o půjčce s Komisí, na základě řádně odůvodněné žádosti dotčeného členského státu. Půjčky na podporu provádění plánů pro oživení a odolnost by měly být poskytovány do 31. prosince 2023 a měly by být poskytovány se splatností, která by odrážela dlouhodobou povahu těchto výdajů. Podle čl. 5 odst. 2 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (13) by měly být splátky v souladu se zásadou řádného finančního řízení naplánovány takovým způsobem, aby se zajistilo stabilní a předvídatelné snižování závazků. Tato splatnost by se mohla lišit od splatnosti finančních prostředků, které si Unie půjčuje za účelem financování těchto půjček na kapitálových trzích. Je proto nezbytné stanovit možnost odchýlit se od zásady stanovené v čl. 220 odst. 2 finančního nařízení, podle níž by se splatnost půjček pro finanční pomoc neměla měnit.

(48)

Žádost o podporu v podobě půjčky my měla být odůvodněna vyššími finančními potřebami spojenými s dalšími reformami a investicemi zahrnutými do plánu pro oživení a odolnost, zejména těmi, které jsou relevantní pro zelenou a digitální transformaci, a tedy vyššími náklady tohoto plánu překračujícími maximální finanční příspěvek přidělený v podobě nevratného příspěvku. Žádost o podporu v podobě půjčky by mělo být možné podat společně s plánem pro oživení a odolnost. V případě, že se žádost o podporu v podobě půjčky podává jindy, měl by k ní být připojen revidovaný plán pro oživení a odolnost s dalšími milníky a cíli. Aby bylo zajištěno předsunutí zdrojů, měly by členské státy požádat o podporu v podobě půjčky do 31. srpna 2023. Pro účely řádného finančního řízení by celková částka všech půjček poskytnutých podle tohoto nařízení měla být omezena. Maximální objem půjčky pro každý členský stát by navíc neměl překročit 6,8 % jeho hrubého národního důchodu (HND) za rok 2019, podle údajů Eurostatu nejpozději z května 2020. Zvýšení omezené částky by mělo být možné jen za výjimečných okolností s výhradou dostupnosti zdrojů. Ze stejných důvodů by mělo být možné vyplatit půjčku ve splátkách v návaznosti na dosažené výsledky. Komise by měla žádost o podporu v podobě půjčky posoudit do dvou měsíců. Rada by měla mít možnost toto posouzení schválit na návrh Komise kvalifikovanou většinou prostřednictvím prováděcího rozhodnutí, které by se Rada měla snažit přijmout do čtyř týdnů od přijetí tohoto návrhu Komise.

(49)

Členský stát by měl mít možnost podat odůvodněnou žádost o změnu plánu pro oživení a odolnost v období jeho provádění, pokud takový postup odůvodňují objektivní okolnosti. Domnívá-li se Komise, že důvody předložené dotčeným členským státem tuto změnu odůvodňují, měla by tento nový plán pro oživení a odolnost posoudit do dvou měsíců. V případě potřeby by mělo být možné, aby se dotčený členský stát s Komisí dohodl na přiměřeném prodloužení této lhůty. Rada by měla schválit posouzení nového plánu pro oživení a odolnost prostřednictvím prováděcího rozhodnutí na návrh Komise, které by se měla snažit přijmout do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komisí.

(50)

Aby bylo možné zajistit bezproblémové a rychlé provádění tohoto nástroje, měly by orgány Unie co nejvíce usilovat o zkrácení doby vyřizování.

(51)

V zájmu efektivnosti a zjednodušení finančního řízení tohoto nástroje by finanční podpora Unie pro plány pro oživení a odolnost měla mít podobu financování založeného na dosažených výsledcích měřených podle milníků a cílů uvedených ve schválených plánech pro oživení a odolnost. Za tímto účelem by další podpora v podobě půjčky měla být spojena s dalšími milníky a cíli ve srovnání s těmi, které jsou relevantní pro finanční podporu (tj. nevratnou finanční podporu).

(52)

Uvolnění finančních prostředků v rámci tohoto nástroje závisí na uspokojivém splnění příslušných milníků a cílů členskými státy, jak jsou stanoveny v plánech pro oživení a odolnost, přičemž posouzení těchto plánů bylo schváleno Radou. Předtím, než Komise přijme rozhodnutí povolující vyplacení finančního příspěvku a případné půjčky, měla by požádat Hospodářský a finanční výbor o vydání stanoviska o uspokojivém splnění příslušných milníků a cílů členskými státy na základě předběžného posouzení Komise. Aby Komise mohla stanovisko Hospodářského a finančního výboru zohlednit při svém posouzení, mělo by být vydáno do čtyř týdnů od obdržení předběžného posouzení Komise. Při svých jednáních Hospodářský a finanční výbor usiluje o dosažení konsensu. Pokud se jeden nebo více členských států ve výjimečném případě domnívá, že existují závažné odchylky od uspokojivého plnění příslušných milníků a cílů, mohou požádat předsedu Evropské rady, aby věc postoupil dalšímu zasedání Evropské rady. Příslušné členské státy by měly rovněž bez zbytečného odkladu informovat Radu, která by následně měla neprodleně informovat Evropský parlament. V takovém výjimečném případě by nemělo být přijato žádné rozhodnutí povolující vyplacení finančního příspěvku a případné půjčky, dokud Evropská rada na příštím zasedání tuto záležitost v plném rozsahu neprojedná. Tento proces by zpravidla neměl trvat déle než tři měsíce ode dne, kdy Komise požádala o stanovisko Hospodářský a finanční výbor.

(53)

Pro účely řádného finančního řízení a při respektování skutečnosti, že tento nástroj je ve své podstatě založen na výsledcích, by měla být stanovena zvláštní pravidla pro rozpočtové závazky, platby, pozastavení a zpětné získávání finančních prostředků, jakož i ukončení smluv týkajících se finanční podpory. V zájmu zajištění předvídatelnosti by členské státy měly mít možnost podávat žádosti o platby dvakrát ročně. Platby by měly být prováděny ve splátkách a měly by záviset na tom, zda Komise plnění plánu pro oživení a odolnost dotčeným členským státem posoudí kladně. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními podporovanými v rámci tohoto nástroje bylo v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem. Zejména by měly zajistit předcházení podvodům, korupci a střetu zájmů a jejich odhalování a nápravu a to, aby nedocházelo ke dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie. Pokud dotčený členský stát plán pro oživení a odolnost neprovádí uspokojivě anebo pokud byly zjištěny závažné nesrovnalosti, totiž podvody, korupce a střet zájmů v souvislosti s opatřeními podporovanými v rámci tohoto nástroje, nebo závažné porušení povinností vyplývajících z dohod týkajících se finanční podpory, mělo by být možné pozastavit a ukončit smlouvy týkající se finanční podpory, jakož i snížit nebo zpětně získat finanční příspěvek. Zpětné získávání prostředků by pokud možno mělo být zajištěno započtením proti neuhrazeným platbám v rámci tohoto nástroje. Měla by se zavést vhodná kontradiktorní řízení, aby bylo zajištěno, že rozhodnutí Komise týkající se pozastavení a zpětného získávání vyplacených částek, jakož i ukončení smluv týkajících se finanční podpory, respektuje právo členských států na předložení připomínek. Všechny platby finančních příspěvků členským státům by měly být provedeny do 31. prosince 2026, s výjimkou opatření uvedených v čl. 1 odst. 3 druhé větě nařízení (EU) 2020/2094 a případů, kdy přestože byl právní závazek přijat nebo bylo rozhodnutí přijato při dodržení lhůt uvedených v článku 3 uvedeného nařízení, je nezbytné, aby Unie byla schopna dostát svým závazkům vůči členským státům, a to i v důsledku pravomocného rozsudku vůči Unii.

(54)

Komise by měla zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie. Ačkoliv za zajištění toho, aby byl tento nástroj prováděn v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy, primárně odpovídá samotný členský stát, měla by Komise mít možnost získat v tomto ohledu od členských států dostatečnou záruku. Za tímto účelem by měly členské státy při provádění tohoto nástroje zajistit fungování efektivního a účinného systému vnitřní kontroly a zpětně získávat neoprávněně vyplacené nebo zneužité částky. V tomto ohledu by měly mít členské státy možnost využít své obvyklé vnitrostátní systémy řízení rozpočtu. Členské státy by měly shromažďovat standardizované kategorie údajů a informací umožňující předcházet závažným nesrovnalostem, totiž podvodům, korupci a střetu zájmů, v souvislosti s opatřeními podporovanými z tohoto nástroje, odhalovat je a napravovat. Komise by měla zpřístupnit systém pro poskytování informací a monitorování, včetně jednotného nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, který umožní přístup k těmto údajům a informacím a jejich analýzu pro účely všeobecného uplatňování členskými státy.

(55)

Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce by měly mít možnost využívat systém pro poskytování informací a monitorování v rámci svých pravomocí a působnosti.

(56)

S cílem usnadnit provádění opatření členských států, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie, by Komise měla v souladu s čl. 38 odst. 1 finančního nařízení zpřístupnit informace o příjemcích finančních prostředků financovaných z rozpočtu Unie.

(57)

Členské státy a Komise by měly mít možnost zpracovávat osobní údaje pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely zajištění absolutoria, auditu a kontroly využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost. Osobní údaje by měly být zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (14), nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (15), podle toho, které nařízení se použije.

(58)

Aby bylo provádění plánu pro oživení a odolnost účinně sledováno, měly by členské státy dvakrát ročně v rámci evropského semestru podávat zprávu o pokroku v jeho plnění. Takové zprávy vypracované dotčenými členskými státy by měly být náležitě zohledněny v národních programech reforem, které by měly být použity jako prostředek k podávání zpráv o pokroku při plnění plánů pro oživení a odolnost.

(59)

Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby se na své vnitrostátní rady pro produktivitu a nezávislé fiskální instituce obracely se žádostí o stanovisko ke svým plánům pro oživení a odolnost, včetně případného schválení prvků, jež tyto plány obsahují.

(60)

Za účelem zajištění transparentnosti a odpovědnosti při provádění tohoto nástroje by Komise měla po odstranění citlivých nebo důvěrných informací nebo v případě potřeby po přijetí vhodných opatření na zachování důvěrnosti předávat Evropskému parlamentu a Radě současně a za stejných podmínek příslušné dokumenty a informace, jako jsou plány pro oživení a odolnost nebo jejich změny předložené členskými státy a návrhy na prováděcí rozhodnutí Rady zveřejněné Komisí.

(61)

Příslušný výbor Evropského parlamentu by měl mít možnost každé dva měsíce vyzvat Komisi, aby v rámci dialogu o oživení a odolnosti projednala záležitosti týkající se provádění tohoto nástroje, jako jsou plány členských států pro oživení a odolnost, posouzení provedená Komisí, hlavní závěry zprávy o přezkumu, stav plnění milníků a cílů, postupy pro vyplácení a pozastavení plateb a veškeré další relevantní informace a dokumenty, které Komise poskytne v souvislosti s prováděním tohoto nástroje. Komise by měla zohlednit prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o oživení a odolnosti, včetně případných usnesení Evropského parlamentu.

(62)

V zájmu zajištění efektivního a soudržného přidělování finančních prostředků a dodržování zásady řádného finančního řízení by opatření podle tohoto nařízení měla být v souladu s probíhajícími programy Unie a měla by je doplňovat, aniž by docházelo k dvojímu financování týchž výdajů z tohoto nástroje a z jiných programů Unie. Komise a členský stát by měly ve všech fázích tohoto procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit vzájemný soulad, soudržnost, doplňkovost a synergetické působení zdrojů financování. Za tímto účelem by členské státy při předkládání svých plánů pro oživení a odolnost Komisi měly poskytovat relevantní informace o stávajícím nebo plánovaném financování z prostředků Unie. Finanční podpora v rámci tohoto nástroje by měla doplňovat podporu poskytovanou z jiných programů a nástrojů Unie, včetně programu InvestEU. Reformní a investiční projekty financované z tohoto nástroje by měly mít možnost získat finanční prostředky z jiných programů a nástrojů Unie za předpokladu, že taková podpora nekryje stejné náklady.

(63)

Komise by měla cíleně a přiměřeně sledovat provádění tohoto nástroje a měřit dosažení cílů podle tohoto nařízení. Při sledování provádění tohoto nástroje by Komise měla zajistit, aby údaje pro sledování provádění činností a výsledků byly shromažďovány účinně, účelně a včas. Za tímto účelem by příjemcům finančních prostředků Unie měly být uloženy přiměřené požadavky na podávání zpráv. Komise by měla prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit společné ukazatele, které mají být používány pro podávání zpráv o pokroku a pro účely sledování a hodnocení tohoto nástroje, a metodiku vykazování sociálních výdajů v rámci tohoto nástroje, včetně výdajů na děti a mládež.

(64)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (16) by měl být tento nástroj hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň by měla zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento nástroj účinky v praxi.

(65)

Prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci by měl být vytvořen zvláštní srovnávací přehled s cílem uvádět v každém ze šesti pilířů pokrok, jehož bylo při provádění plánů pro oživení a odolnost členskými státy dosaženo, a pokrok, jehož bylo v rámci těchto plánů dosaženo ve vztahu ke společným ukazatelům tohoto nástroje. Srovnávací přehled by měl být uplatňován od prosince 2021 a Komise by jej měla dvakrát ročně aktualizovat.

(66)

Za účelem zajištění náležitého podávání zpráv o výkonnosti a sledování provádění tohoto nástroje, včetně sociálních výdajů, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o zvláštní srovnávací přehled znázorňující pokrok, jehož bylo při provádění dosaženo, a společné ukazatele, které mají být použity, jakož i metodiku vykazování sociálních výdajů, včetně výdajů na děti a mládež. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(67)

Komise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nástroje. Tato zpráva by měla obsahovat informace o pokroku, jehož členské státy v rámci schválených plánů pro oživení a odolnost dosáhly. Měla by rovněž obsahovat informace o provádění milníků a cílů, platbách a pozastaveních plateb, jakož i o příspěvku tohoto nástroje k plnění klimatických a digitálních cílů a o společných ukazatelích a výdajích financovaných v rámci šesti pilířů.

(68)

Mělo by být provedeno nezávislé hodnocení zaměřené na dosahování cílů tohoto nástroje, efektivnosti využívání jejích zdrojů a její přidané hodnoty. Je-li to vhodné, měl by se k hodnocení připojit návrh změn tohoto nařízení. Dlouhodobý účinek tohoto nástroje by pak měl být přezkoumán při nezávislém závěrečném hodnocení.

(69)

Posouzení plánů pro oživení a odolnost, které mají provádět členské státy, a odpovídající finanční podporu by měla přijmout Rada na návrh Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí. Za tímto účelem a za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Radě svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se vyplácení finanční podpory po splnění příslušných milníků a cílů by měly být svěřeny Komisi, která by je měla vykonávat v souladu s přezkumným postupem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17). S ohledem na to, že může být zapotřebí urychlené vyplacení finanční podpory v rámci tohoto nástroje v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 182/2011, měl by předseda výboru ve smyslu uvedeného nařízení u kteréhokoli návrhu prováděcího aktu zvážit možnost zkrácení lhůty pro svolání výboru a lhůty pro vydání stanoviska výboru.

(70)

Po přijetí prováděcího rozhodnutí by mělo být možné, aby se dotčený členský stát a Komise dohodly na určitých provozních ujednáních technické povahy, které stanoví podrobné aspekty provádění, pokud jde o harmonogramy, ukazatele pro milníky a cíle a přístup k podkladovým údajům. K zajištění toho, aby byla tato provozní ujednání neustále relevantní, pokud jde o stávající okolnosti při provádění plánu pro oživení a odolnost, by mělo být možné měnit prvky těchto provozních ujednání vzájemnou dohodou.

(71)

Na toto nařízení se se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou podle článku 322 Smlouvy o fungování EU. Uvedená pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění rozpočtu a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá podle článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(72)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (18), nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (19), (Euratom, ES) č. 2185/96 (20) a (EU) 2017/1939 (21) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nestrovnalostí včetně podvodů, korupce a střetu zájmů a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci, střetu zájmů nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat korupci, střet zájmů a jiné trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (22). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(73)

Komise by měla mít možnost provádět komunikační činnosti s cílem zajistit viditelnost financování z prostředků Unie a v příslušných případech zajistit, aby podpora v rámci tohoto nástroje byla uznána a bylo o ní informováno prostřednictvím prohlášení o financování.

(74)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(75)

Aby bylo možné začít opatření stanovená v tomto nařízení co nejrychleji uplatňovat, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ A FINANCOVÁNÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (dále jen „tento nástroj“).

Tímto nařízením se stanoví cíle tohoto nástroje, jeho financování, formy financování z prostředků Unie v jeho rámci a pravidla pro poskytování těchto prostředků.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„fondy Unie“ se rozumějí fondy, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027“);

2)

„finančním příspěvkem“ se rozumí nevratná finanční podpora v rámci tohoto nástroje, která je k dispozici k přidělení nebo je přidělena členským státům;

3)

„evropským semestrem“ se rozumí proces stanovený v článku 2-a nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (23);

4)

„milníky a cíli“ se rozumí měření pokroku směrem k dosažení reformy nebo investice, přičemž milníky představují kvalitativní výsledky a cíle představují kvantitativní výsledky;

5)

„odolností“ se rozumí schopnost čelit hospodářským, společenským a environmentálním otřesům nebo přetrvávajícím strukturálním změnám spravedlivým a udržitelným způsobem podporujícím začlenění; a

6)

„významně nepoškozovat“ znamená nepodporovat nebo nevykonávat hospodářské činnosti, které významně poškozují kterýkoli environmentální cíl, případně ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852.

Článek 3

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na politické oblasti důležité z evropského hlediska, které jsou strukturovány do šesti pilířů:

a)

zelená transformace;

b)

digitální transformace;

c)

inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, včetně hospodářské soudržnosti, pracovních míst, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky;

d)

sociální a územní soudržnost;

e)

zdravotnictví a hospodářská, sociální a institucionální odolnost, s cílem mimo jiné zvyšovat připravenost a schopnost reakce na krize, a

f)

politiky pro příští generaci, děti a mládež, jako je vzdělávání a rozvoj dovedností.

Článek 4

Obecný a specifický cíl

1.   V souladu se šesti pilíři uvedenými v článku 3 tohoto nařízení, se soudržností a synergiemi, jež vytvářejí, a v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 je obecným cílem tohoto nástroje podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie tím, že zlepší odolnost, připravenost na krize, přizpůsobivost a potenciál růstu členských států, zmírní sociální a hospodářský dopad krize, zejména na ženy, přispěje k provádění evropského pilíře sociálních práv, podpoří zelenou transformaci a přispěje ke splnění klimatických cílů Unie do roku 2030, které jsou stanoveny v čl. 2 bodě 11 nařízení (EU) 2018/1999, a splnění cíle dosažení klimatické neutrality Unie do roku 2050 a digitální transformace, čímž přispěje ke vzestupné hospodářské a sociální konvergenci, obnoví a podpoří udržitelný růst a integraci ekonomik Unie, posílí tvorbu vysoce kvalitních pracovních míst a přispěje ke strategické autonomii Unie při otevřené ekonomice a vytváření evropské přidané hodnoty.

2.   Ke splnění uvedeného obecného cíle je specifickým cílem tohoto nástroje poskytnout členským státům finanční podporu pro dosažení milníků a cílů reforem a investic stanovených v jejich plánech pro oživení a odolnost. Tento specifický cíl je třeba plnit v úzké a transparentní spolupráci s dotčenými členskými státy.

Článek 5

Horizontální zásady

1.   Až na řádně odůvodněné případy nesmí podpora z tohoto nástroje nahrazovatopakující se výdaje rozpočtu členského státu a musí být v souladu se zásadou adicionality unijního financování uvedenou v článku 9.

2.   Z tohoto nástroje se podporují pouze opatření, která dodržují zásadu „významně nepoškozovat“.

Článek 6

Zdroje z Nástroje Evropské unie na podporu oživení

1.   Opatření uvedená v článku 1 nařízení (EU) 2020/2094 se v rámci tohoto nástroje provádějí:

a)

prostřednictvím částky do výše 312,5 miliard EUR uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě ii) nařízení (EU) 2020/2094 v cenách roku 2018, která je k dispozici na nevratnou finanční podporu, s výhradou čl. 3 odst. 4 a 7 uvedeného nařízení.

Podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094představují tyto částky vnější účelově vázané příjmy pro účely čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;

b)

prostřednictvím částky do výše 360 miliard EUR uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2020/2094v cenách roku 2018, která je k dispozici na podporu v podobě půjčky pro členské státy podle článků 14 a 15 tohoto nařízení, s výhradou čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) 2020/2094.

2.   Z částek uvedených v odst. 1 písm. a) lze rovněž hradit výdaje související s činnostmi přípravy, sledování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou potřebné k řízení tohoto nástroje a dosažení jeho cílů, zejména výdaje na studie, schůze odborníků, konzultace zúčastněných stran, informační a komunikační akce, včetně inkluzivní osvěty a institucionální komunikace o politických prioritách Unie, pokud se týkají cílů tohoto nařízení, výdaje spojené se sítěmi IT se zaměřením na zpracování a výměnu informací, institucionální nástroje informačních technologií a veškeré další výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží na řízení tohoto nástroje. Výdaje mohou rovněž pokrývat náklady na další podpůrné činnosti, jako například kontrolu kvality a sledování projektů na místě a náklady na vzájemné poradenství a odborníky pro posouzení a provádění reforem a investic.

Článek 7

Zdroje z programů spravovaných ve sdíleném řízení a využití zdrojů

1.   Do tohoto nástroje mohou být za podmínek stanovených v článku 21 nařízení o společných ustanoveních převedeny na žádost dotčeného členského státu zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení. Tyto zdroje se použijí výlučně ve prospěch dotčeného členského státu.

2.   Členské státy mohou navrhnout, že do svých plánů pro oživení a odolnost jako odhadované náklady zahrnou platbu na dodatečnou technickou podporu v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2021/240 a částku peněžního příspěvku pro účely složky členského státu podle příslušného ustanovení nařízení InvestEU. Tyto náklady nesmějí překročit 4 % celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost a příslušná opatření stanovená v tomto plánu musí odpovídat požadavkům tohoto nařízení.

Článek 8

Provádění

Tento nástroj provádí Komise v přímém řízení v souladu s příslušnými pravidly přijatými na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU, zejména s finančním nařízením a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 (24).

Článek 9

Adicionalita a doplňkové financování

Podpora z tohoto nástroje doplňuje podporu poskytovanou z jiných programů a nástrojů Unie. Reformy a investiční projekty mohou obdržet podporu z jiných programů a nástrojů Unie za předpokladu, že nepokrývá stejné náklady.

Článek 10

Opatření propojující tento nástroj s řádnou správou ekonomických záležitostí

1.   Komise předloží Radě návrh na pozastavení všech závazků nebo plateb nebo jejich části, pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 nebo 11 Smlouvy o fungování EU rozhodne, že členský stát nepřijal účinná opatření k nápravě nadměrného schodku, ledaže shledala, že v Unii jako celku došlo k prudkému hospodářskému propadu ve smyslu čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (25).

2.   Komise může Radě předložit návrh na pozastavení všech závazků nebo plateb nebo jejich části v souvislosti s kterýmkoli z těchto případů:

a)

pokud Rada v témž postupu při nadměrné nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) č. 1176/2011 s odůvodněním, že členský stát předložil nedostatečný plán nápravných opatření;

b)

pokud Rada v témž postupu při nadměrné nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. 1176/2011, v nichž konstatuje, že členský stát neplní požadavky, jelikož nepřijal doporučená nápravná opatření;

c)

pokud Komise dospěje k závěru, že členský stát nepřijal opatření podle nařízení (ES) č. 332/2002, a v důsledku toho rozhodne, že nepovolí vyplacení finanční pomoci udělené tomuto členskému státu;

d)

pokud Rada rozhodne, že členský stát neplní makroekonomický ozdravný program podle článku 7 nařízení (EU) č. 472/2013 nebo opatření požadovaná v rozhodnutí Rady přijatém v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Upřednostňuje se pozastavení závazků; platby se pozastavují pouze v případě, kdy je žádoucí okamžité opatření, a v případě významného neplnění požadavků.

Rozhodnutí o pozastavení plateb se použije na žádosti o platbu podané po dni rozhodnutí o pozastavení.

3.   Má se za to, že Rada návrh Komise na rozhodnutí o pozastavení závazků přijala, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou prostřednictvím prováděcího aktu o jeho zamítnutí do jednoho měsíce od předložení návrhu Komise.

Pozastavení závazků se vztahuje na závazky od 1. ledna roku následujícího po přijetí rozhodnutí o pozastavení.

Rozhodnutí o návrhu Komise na pozastavení plateb uvedeném v odstavci 1 a 2 přijme Rada prostřednictvím prováděcího aktu.

4.   Rozsah a míra uloženého pozastavení závazků nebo plateb musí být úměrné, respektovat rovné zacházení mezi členskými státy a brát ohled na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu, zejména úroveň nezaměstnanosti, míru chudoby nebo sociálního vyloučení v dotčeném členském státě v porovnání s průměrem Unie a dopad pozastavení na hospodářství dotyčného členského státu.

5.   Úroveň pozastavení závazků dosahuje maximálně 25 % závazků nebo 0,25 % nominálního HDP, podle toho, která hodnota je nižší, v kterémkoli z těchto případů:

a)

v prvním případě neplnění požadavků ohledně postupu při nadměrném schodku podle odstavce 1;

b)

v prvním případě neplnění požadavků ohledně plánu nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 2 písm. a);

c)

při neplnění doporučených nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 2 písm. b);

d)

v prvním případě neplnění podle odst. 2 písm. c) a d).

V případě přetrvávajícího neplnění může výše pozastavených závazků překročit maximální podíly stanovené v prvním pododstavci.

6.   Rada zruší pozastavení závazků na návrh Komise postupem podle odst. 3 prvního pododstavce tohoto článku v těchto případech:

a)

pokud je postup při nadměrném schodku pozastaven v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 1467/97 nebo pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy o fungování EU rozhodla, že rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zruší;

b)

pokud Rada schválila plán nápravných opatření předložený dotčeným členským státem v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011, pokud je postup při nadměrné nerovnováze dočasně pozastaven v souladu s čl. 10 odst. 5 uvedeného nařízení nebo pokud Rada postup při nadměrné nerovnováze v souladu s článkem 11 uvedeného nařízení ukončila;

c)

pokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský stát přijal vhodná opatření podle nařízení (ES) č. 332/2002;

d)

pokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský stát přijal vhodná opatření k plnění makroekonomického ozdravného programu uvedeného v článku 7 nařízení (EU) č. 472/2013 nebo opatření vyžadovaná rozhodnutím Rady přijatým v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Poté, co Rada pozastavení závazků zruší, může Komise opět přijmout dříve pozastavené závazky, aniž je dotčen čl. 3 odst. 4, 7 a 9 nařízení (EU) 2020/2094.

Rozhodnutí o zrušení pozastavení plateb přijme Rada na návrh Komise postupem podle odst. 3 třetího pododstavce, pokud jsou splněny příslušné podmínky stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

7.   Komise průběžně informuje Evropský parlament o provádění tohoto článku. Zejména Komise ihned informuje Evropský parlament v případě, kdy předloží návrh podle odstavce 1 nebo 2, a sdělí mu podrobnosti o závazcích a platbách, jež by mohly být pozastaveny.

Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat Komisi k projednání uplatňování tohoto článku v rámci strukturovaného dialogu, aby mohl vyjádřit svůj názor. Komise jeho názory náležitě zohlední.

Komise předá návrh na pozastavení nebo návrh na zrušení pozastavení Evropskému parlamentu a Radě neprodleně po jeho přijetí. Evropský parlament může Komisi vyzvat, aby vysvětlila důvody pro svůj návrh.

8.   Do 31. prosince 2024 provede Komise přezkum uplatňování tohoto článku. Za tímto účelem připraví zprávu, kterou předá Evropskému parlamentu a Radě a k níž v případě potřeby připojí legislativní návrh.

9.   Pokud dojde k zásadním změnám sociální a hospodářské situace v Unii, může Komise předložit návrh na přezkum uplatňování tohoto článku, nebo může o předložení takového návrhu Komisi požádat Evropský parlament v souladu s článkem 225 Smlouvy o fungování EU nebo Rada v souladu s článkem 241 uvedené smlouvy.

KAPITOLA II

FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK, POSTUP PŘIDĚLOVÁNÍ, PŮJČKY A PŘEZKUM

Článek 11

Maximální finanční příspěvek

1.   Maximální finanční příspěvek pro každý členský stát se vypočte takto:

a)

pro 70 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) po převedení na běžné ceny na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a relativní míry nezaměstnanosti každého členského státu, jak je stanoveno v metodice obsažené v příloze II;

b)

pro 30 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) převedené na běžné ceny na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a, ve stejném poměru, změny reálného HDP v roce 2020 a souhrnné změny reálného HDP v období 2020–2021, jak je stanoveno v metodice obsažené v příloze III. Změna reálného HDP pro rok 2020 a souhrnná změna reálného HDP v období 2020–2021 vycházejí z hospodářských prognóz Komise z podzimu 2020.

2.   Výpočet maximálního finančního příspěvku pro každý členský stát podle odst. 1 písm. b) se aktualizuje do 30. června 2022 nahrazením údajů z hospodářských prognóz Komise z podzimu 2020 skutečnými výsledky, pokud jde o změnu reálného HDP v roce 2020 a souhrnnou změnu reálného HDP v období 2020–2021.

Článek 12

Přidělení finančního příspěvku

1.   Každý členský stát může k provedení svého plánu pro oživení a odolnost podat žádost až do výše svého maximálního finančního příspěvku uvedeného v článku 11.

2.   Do 31. prosince 2022 uvolní Komise pro přidělení 70 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) převedené na běžné ceny.

3.   Od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 uvolní Komise pro přidělení 30 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) převedené na běžné ceny.

4.   Přidělením podle odstavců 2 a 3 tohoto článku není dotčen čl. 6 odst. 2.

Článek 13

Předběžné financování

1.   Přijme-li Rada prováděcí rozhodnutí uvedené v čl. 20 odst. 1 do 31. prosince 2021 a požádá-li o to některý členský stát spolu s předložením svého plánu pro oživení a odolnost, poskytne Komise platbu předběžného financování ve výši až 13 % finančního příspěvku a až 13 % případné půjčky podle čl. 20 odst. 2 a 3. Odchylně od čl. 116 odst. 1 finančního nařízení provede Komise odpovídající platbu pokud možno do dvou měsíců poté, co přijala právní závazek uvedený v článku 23.

2.   V případě platby předběžného financování podle odstavce 1 tohoto článku se výše finančních příspěvků a případné půjčky, které mají být vyplaceny podle čl. 20 odst. 5 písm. a) nebo h), poměrně upraví.

3.   Pokud částka předběžného financování finančního příspěvku podle odstavce 1 tohoto článku překročí 13 % maximálního finančního příspěvku vypočteného v souladu s čl. 11 odst. 2 do 30. června 2022, další platba povolená v souladu s čl. 24 odst. 5 a v případě potřeby i následující platby se až do vyrovnání přebytku sníží. Nejsou-li zbývající platby dostatečné, musí být přebytek vrácen.

Článek 14

Půjčky

1.   Do 31. prosince 2023 může Komise členskému státu na jeho žádost poskytnout k provádění jeho plánu pro oživení a odolnost půjčku.

2.   Členský stát může požádat o podporu v podobě půjčky současně s předložením svého plánu pro oživení a odolnost uvedeného v článku 18 nebo jindy až do 31. srpna 2023. Ve druhém případě musí k žádosti připojit revidovaný plán pro oživení a odolnost, včetně dalších milníků a cílů.

3.   Žádost členského státu o podporu v podobě půjčky musí obsahovat:

a)

důvody pro poskytnutí podpory v podobě půjčky, podložené vyššími finančními potřebami spojenými s dalšími reformami a investicemi;

b)

další reformy a investice v souladu s článkem 18;

c)

vyšší náklady dotčeného plánu pro oživení a odolnost ve srovnání s částkou finančních příspěvků přidělených na tento plán podle čl. 20 odst. 4 písm. a) nebo b).

4.   Podpora v podobě půjčky určená na plán dotčeného členského státu pro oživení a odolnost nesmí být vyšší než rozdíl mezi celkovými náklady tohoto plánu, případně revidovaného, a maximálním finančním příspěvkem uvedeným v článku 11.

5.   Maximální objem podpory v podobě půjčky pro každý členský stát nesmí překročit 6,8 % jeho hrubého národního důchodu v roce 2019 v běžných cenách.

6.   Odchylně od odstavce 5, pokud jsou k dispozici zdroje, může být za výjimečných okolností částka podpory v podobě půjčky zvýšena.

7.   Půjčka se vyplácí ve splátkách s výhradou plnění milníků a cílů v souladu s čl. 20 odst. 5 písm. h).

8.   Komise posoudí žádost o ppodporu v podobě půjčky v souladu s článkem 19. Rada přijme na návrh Komise prováděcí rozhodnutí v souladu s čl. 20 odst. 1. Je-li to vhodné, plán pro oživení a odolnost se odpovídajícím způsobem změní.

Článek 15

Dohoda o půjčce

1.   Před uzavřením dohody o půjčce s dotčeným členským státem Komise posoudí:

a)

zda lze odůvodnění žádosti o podporu v podobě půjčky a její výše považovat za přiměřené a věrohodné v souvislosti s dalšími reformami a investicemi a

b)

zda jsou další reformy a investice v souladu s kritérii stanovenými v čl. 19 odst. 3.

2.   Pokud Komise shledá, že žádost o podporu v podobě půjčky kritéria uvedená odstavci 1 splňuje, a poté, co je přijato prováděcí rozhodnutí Rady uvedené v čl. 20 odst. 1, uzavře Komise s dotčeným členským státem dohodu o půjčce. Dohoda o půjčce musí vedle náležitostí stanovených v čl. 220 odst. 5 finančního nařízení obsahovat tyto údaje:

a)

výše půjčky v eurech, včetně částky případného předběžného financování půjčky v souladu s článkem 13;

b)

průměrnou splatnost; na tuto splatnost se čl. 220 odst. 2 finančního nařízení nevztahuje;

c)

vzorec stanovení ceny a období dostupnosti půjčky;

d)

maximální počet splátek a harmonogram splácení;

e)

další náležitosti potřebné pro čerpání půjčky v souvislosti s danými reformami a investičními projekty v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 20 odst. 3.

3.   V souladu s čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení nesou náklady, které souvisejí s vypůjčením finančních prostředků na půjčky uvedené v tomto článku, přijímající členské státy.

4.   Komise stanoví pro správu úvěrových operací souvisejících s půjčkami poskytnutými v souladu s tímto článkem nezbytná ujednání.

5.   Členský stát, který je příjemcem půjčky poskytnuté v souladu s tímto článkem, otevře pro správu obdržené půjčky zvláštní účet. Rovněž převede splatné částky jistiny s úrokem z jakékoliv související půjčky na účet uvedený Komisí podle ujednání zavedených v souladu s odstavcem 4 dvacet obchodních dnů přede dnem jejich splatnosti.

Článek 16

Zpráva o přezkumu

1.   Do 31. července 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o přezkumu provádění tohoto nástroje.

2.   Zpráva o přezkumu musí obsahovat:

a)

posouzení toho, do jaké míry provádění plánů pro oživení a odolnost je v souladu s oblastí působnosti a přispívá k dosahování obecného cíle tohoto nařízení v souladu se šesti pilíři uvedenými v článku 3, včetně toho, jak tyto plány řeší nerovnosti mezi ženami a muži;

b)

kvantitativní posouzení toho, jak plány pro oživení a odolnost přispívají k:

i)

dosahování klimatického cíle ve výši nejméně 37 %,

ii)

dosahování digitálního cíle ve výši nejméně 20 %,

iii)

každému ze šesti pilířů uvedených v článku 3;

c)

stav provádění plánů pro oživení a odolnost a pozorování a pokynů pro členské státy před aktualizací jejich plánů pro oživení a odolnost podle čl. 18 odst. 2.

3.   Pro účely zprávy o přezkumu uvedené v odstavci 1 tohoto článku Komise zohlední srovnávací přehled uvedený v článku 30, zprávy členských států uvedené v článku 27 a jakékoli jiné relevantní informace o plnění milníků a cílů stanovených v plánech pro oživení a odolnost, které jsou dostupné v rámci postupů pro vyplácení, pozastavení plateb a ukončení dohod uvedených v článku 24.

4.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat Komisi, aby v rámci dialogu o oživení a odolnosti uvedeného v článku 26 představila hlavní zjištění zprávy o přezkumu.

KAPITOLA III

PLÁNY PRO OŽIVENÍ A ODOLNOST

Článek 17

Způsobilost

1.   V oblasti působnosti stanovené v článku 3 a za účelem dosažení cílů stanovených v článku 4 členské státy vypracují národní plány pro oživení a odolnost. Tyto plány stanoví agendu reforem a investic dotčeného členského státu. Aby byly plány pro oživení a odolnost způsobilé pro financování v rámci tohoto nástroje, musí zahrnovat opatření pro provádění reforem a veřejných investic v podobě komplexního a uceleného souboru opatření, který může zahrnovat i veřejné programy zaměřené na pobídky soukromých investic.

2.   Opatření zahájená 1. února 2020 a později jsou způsobilá, pokud splňují požadavky stanovené v tomto nařízení.

3.   Plány pro oživení a odolnost musí být v souladu s relevantními výzvami a prioritami pro jednotlivé země identifikovanými v rámci evropského semestru, jakož i s výzvami a prioritami identifikovanými v posledním doporučení Rady týkajícím se hospodářské politiky eurozóny pro členské státy, jejichž měnou je euro. Plány pro oživení a odolnost musí být v souladu rovněž s informacemi, které členské státy zahrnuly do svých národních programů reforem v rámci evropského semestru, do svých vnitrostátních plányův oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací podle nařízení (EU) 2018/1999, do územních plánů spravedlivé transformace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci (dále jen „nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci“), do plánů provádění záruky pro mládež a do dohod o partnerství a operačních programů v rámci fondů Unie.

4.   Plány pro oživení a odolnost musí dodržovat horizontální zásady stanovené v článku 5.

5.   Je-li některý členský stát osvobozen od sledování a posuzování v rámci evropského semestru na základě článku 12 nařízení (EU) č. 472/2013 nebo podléhá dohledu podle nařízení (ES) č. 332/2002, použije se na něj toto nařízení v souvislosti s výzvami a prioritami, které byly identifikovány prostřednictvím opatření podle uvedených nařízení.

Článek 18

Plán pro oživení a odolnost

1.   Členský stát, který chce získat finanční příspěvek podle článku 12, předloží Komisi plán pro oživení a odolnost vymezený v čl. 17 odst. 1.

2.   Poté, co Komise uvolní pro přidělení částku uvedenou v čl. 12 odst. 3, může členský stát aktualizovat a předložit plán pro oživení a odolnost uvedený v odstavci 1 tohoto článku, aby byla zohledněna aktualizovaná výše maximálního finančního příspěvku vypočtená v souladu s čl. 11 odst. 2.

3.   Plán pro oživení a odolnost předložený dotčeným členským státem lze předložit v jediném integrovaném dokumentu společně s národním programem reforem a musí být oficiálně předložen zpravidla nejpozději 30. dubna. Členské státy mohou předložit návrh plánu pro oživení a odolnost od 15. října předchozího roku.

4.   Plán pro oživení a odolnost musí být řádně odůvodněn a opodstatněn. Musí obsahovat zejména:

a)

vysvětlení, jak tento plán, s přihlédnutím k opatřením do něj zahrnutým, představuje komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci členského státu, čímž vhodně přispívá ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 se zohledněním specifických výzev dotčeného členského státu;

b)

vysvětlení, jak tento plán přispěje k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů, a v případných doporučeních učiněných dotčenému členskému státu podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo výzev uvedených v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru;

c)

podrobné vysvětlení, jak tento plán posiluje potenciál růstu, tvorbu pracovních míst a hospodářskou, sociální a institucionální odolnost dotčeného členského státu, mimo jiné podporou politik ve prospěch dětí a mládeže, a zmírňuje hospodářský a sociální dopad krize způsobené onemocněním COVID-19, čímž přispívá k provádění evropského pilíře sociálních práv a k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence v Unii;

d)

vysvětlení, jak tento plán zajišťuje, aby žádné opatření k provádění reforem a investic, které je v něm zahrnuto, významně nepoškozovalo environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“);

e)

kvalitativní vysvětlení očekávaného příspěvku opatření uvedených v tomto plánu k zelené transformaci, včetně biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transformace vyplývají, a vysvětlení, zda tato opatření odpovídají částce, která představuje alespoň 37 % celkových finančních prostředků přidělených na tento plán, na základě metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze VI; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI; koeficienty podpory klimatických cílů mohou být u jednotlivých investic zvýšeny až na celkem 3 % finančních prostředků přidělených v rámci tohoto plánu, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle v podobě, v jaké je tento plán popisuje;

f)

vysvětlení očekávaného příspěvku opatření uvedených v tomto plánu k digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají, a vysvětlení, zda tato opatření odpovídají částce, která představuje alespoň 20 % celkových finančních prostředků přidělených na tento plán, na základě metodiky pro digitální označování stanovené v příloze VII; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VII; koeficienty podpory digitálních cílů lze u jednotlivých investic zvýšit, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle;

g)

je-li to vhodné pro investice do digitálních kapacit a konektivity, vlastní bezpečnostní hodnocení, které je založené na společných objektivních kritériích určujících veškerá bezpečnostní rizika a které podrobně popisuje, jakým způsobem tato rizika budou řešena s cílem dodržet příslušné unijní a vnitrostátní právní předpisy;

h)

údaj o tom, zda opatření obsažená v tomto plánu zahrnují přeshraniční projekty nebo projekty pro více zemí;

i)

předpokládané milníky, cíle a orientační harmonogram pro provádění reforem a investic, které mají být dokončeny do 31. srpna 2026;

j)

předpokládané investiční projekty a související doba investic;

k)

odhadované celkové náklady reforem a investic, které předložený plán pokrývá (dále také jen „odhadované celkové náklady plánu pro oživení a odolnost“), podložené náležitým odůvodněním a vysvětlení jejich souladu se zásadou nákladové efektivnosti a úměrnosti očekávanému účinku na vnitrostátní hospodářství a společnost;

l)

v relevantních případech informace o stávajícím nebo plánovaném financování z prostředků Unie;

m)

doprovodná opatření, jež mohou být zapotřebí;

n)

odůvodnění ucelenosti tohoto plánu a vysvětlení jeho souladu se zásadami, plány a programy uvedenými v článku 17;

o)

vysvětlení očekávaného příspěvku opatření uvedených v tomto plánu k rovnosti žen a mužů, k rovným příležitostem pro všechny a k začleňování těchto cílů v souladu se zásadami č. 2 a 3 evropského pilíře sociálních práv, s cílem udržitelného rozvoje OSN č. 5 a s případnou vnitrostátní strategií pro rovnost žen a mužů;

p)

opatření pro účinné sledování a provádění tohoto plánu dotčeným členským státem, včetně navržených milníků a cílů a souvisejících ukazatelů;

q)

za účelem přípravy a, je-li to možné, provádění plánu pro oživení a odolnost shrnutí konzultačního procesu vedeného v souladu s vnitrostátním právním rámcem s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, mládežnickými organizacemi a dalšími relevantními zúčastněnými stranami a popis toho, jak je v tomto plánu zohledněn příspěvek zúčastněných stran;

r)

vysvětlení systému členského státu určeného k prevenci, odhalování a nápravě korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků získaných v rámci tohoto nástroje a opatření, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie;

s)

případnou žádost o podporu v podobě půjčky a případné další milníky uvedené v čl. 14 odst. 2 a 3 a jejich prvky a

t)

veškeré další relevantní informace.

5.   Při přípravě návrhů svých plánů pro oživení a odolnost mohou členské státy požádat Komisi o zorganizování výměny osvědčených postupů, aby mohly žádající členské státy využít zkušeností ostatních členských států. Členské státy mohou rovněž požádat o technickou podporu v rámci Nástroje pro technickou podporu. Členské státy jsou vybízeny k tomu, aby posilovaly synergie s plány pro oživení a odolnost ostatních členských států.

Článek 19

Posouzení Komise

1.   Komise posoudí plán pro oživení a odolnost nebo případně jeho aktualizaci v podobě předložené členským státem v souladu s čl. 18 odst. 1 nebo 2 do dvou měsíců od jejich oficiálního předložení a předloží návrh prováděcího rozhodnutí Rady v souladu s čl. 20 odst. 1. Při tomto posouzení postupuje v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Komise může vznášet připomínky nebo požadovat doplňující informace. Dotčený členský stát požadované doplňující informace poskytne a v případě potřeby může plán pro oživení a odolnost revidovat, a to i po jeho oficiálním předložení. Dotčený členský stát a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na přiměřeném prodloužení lhůty pro posouzení.

2.   Komise při posouzení plánu pro oživení a odolnost a při určení částky, jež má být dotčenému členskému státu přidělena, vezme v úvahu analytické informace o dotčeném členském státě, které jsou k dispozici v rámci evropského semestru, a odůvodnění a údaje poskytnuté dotčeným členským státem, jak jsou uvedeny v čl. 18 odst. 4, a jakékoliv další relevantní informace, zejména informace obsažené v národním programu reforem a vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu tohoto členského státu, v plánech spravedlivé územní transformace podle nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci a v plánech provádění záruky pro mládež a případné informace z technické podpory obdržené prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu.

3.   Komise posoudí relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost plánu pro oživení a odolnost a k tomuto účelu zohlední tato kritéria, která použije v souladu s přílohou V:

Relevance:

a)

zda tento plán představuje komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci, čímž vhodně přispívá ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 se zohledněním specifických výzev a přidělených finančních prostředků dotčeného členského státu;

b)

zda se očekává, že tento plán přispěje k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů, a v případných doporučeních učiněných dotčenému členskému státu podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo výzev uvedených v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru;

c)

zda se očekává, že tento plán účinně přispěje k posílení potenciálu růstu, tvorby pracovních míst a k hospodářské, sociální a institucionální odolnosti členského státu, a tím napomůže provádění evropského pilíře sociálních práv, mimo jiné podporou politik ve prospěch dětí a mládeže, a zmírní hospodářský a sociální dopad krize způsobené onemocněním COVID-19, čímž přispěje ke zvýšení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence v Unii;

d)

zda se očekává, že tento plán zajistí, aby žádné opatření k provádění reforem a investičních projektů v něm zahrnuté významně nepoškozovalo cíle v oblasti životního prostředí ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“); Komise za tímto účelem poskytne členským státům technické pokyny;

e)

zda tento plán obsahuje opatření, která účinně přispívají k zelené transformaci, včetně biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transfomace vyplývají, a zda tato opatření odpovídají částce, která představuje alespoň 37 % celkových prostředků přidělených na tento plán, na základě metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze VI; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI; koeficienty podpory klimatických cílů mohou být po dohodě s Komisí u jednotlivých investic zvýšeny až na celkem 3 % prostředků přidělených v rámci plánu pro oživení a odolnost, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle;

f)

vysvětlení, zda tento plán obsahuje opatření, která účinně přispívají k digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají, a zda odpovídají částce, která představuje alespoň 20 % celkových prostředků přidělených na tento plán, na základě metodiky pro digitální označování stanovené v příloze VII; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VII; koeficienty podpory digitálních cílů lze u jednotlivých investic zvýšit, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle.

Účinnost:

g)

zda se očekává, že tento plán bude mít na dotčený členský stát trvalý účinek;

h)

zda se očekává, že opatření navržená dotčenými členskými státy zajistí účinné sledování a provádění tohoto plánu, včetně zamýšleného harmonogramu, milníků a cílů a souvisejících ukazatelů.

Efektivnost:

i)

zda je odůvodnění, které členský stát poskytl ohledně výše odhadovaných celkových nákladů předloženého plánu, přiměřené a věrohodné, zda je v souladu se zásadou nákladové efektivnosti a zda je úměrné očekávanému účinku na hospodářství a společnost členského státu;

j)

zda se očekává, že opatření navržená dotčenými členskými státy zajistí prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci tohoto nástroje, včetně opatření s cílem účinně zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a z jiných programů Unie.

Ucelenost:

k)

zda tento plán obsahuje opatření k provádění reforem a veřejných investičních projektů představujících ucelené činnosti.

4.   Pokud dotčený členský stát požádal o půjčku uvedenou v článku 14, posoudí Komise, zda žádost o půjčku splňuje kritéria stanovená v čl. 15 odst. 1, zejména zda další reformy a investice, ve vztahu k nimž byla tato žádost podána, splňují posuzovací kritéria podle odstavce 3.

5.   Vydá-li Komise negativní posouzení plánu pro oživení a odolnost, sdělí řádně odůvodněné posouzení ve lhůtě stanovené v odstavci 1.

6.   Při posuzování plánů pro oživení a odolnost předložených členskými státy mohou být Komisi nápomocni odborníci.

Článek 20

Návrh Komise a prováděcí rozhodnutí Rady

1.   Na návrh Komise Rada prostřednictvím prováděcího rozhodnutí schválí posouzení plánu pro oživení a odolnost, který předložil členský stát v souladu s čl. 18 odst. 1, nebo případně jeho aktualizace předložené v souladu s čl. 18 odst. 2.

2.   Pokud Komise plán pro oživení a odolnost posoudí kladně, stanoví se v návrhu prováděcího rozhodnutí Rady předloženém Komisí reformy a investiční projekty, které má členský stát uskutečnit, včetně milníků, cílů a finančních příspěvků vypočtených v souladu s článkem 11.

3.   Pokud dotčený členský stát požádal o podporu v podobě půjčky, stanoví se v návrhu prováděcího rozhodnutí Rady předloženém Komisí rovněž výše podpory v podobě půjčky uvedené v čl. 14 odst. 4 a 6 a další reformy a investiční projekty, které má členský stát uskutečnit a na které se uvedená půjčka vztahuje, včetně dalších milníků a cílů.

4.   Finanční příspěvek uvedený v odstavci 2 se určí na základě odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost navrženého dotčeným členským státem, posouzeného podle kritérií stanovených v čl. 19 odst. 3. Výše finančního příspěvku se stanoví takto:

a)

v případě, že plán pro oživení a odolnost uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3 a jeho odhadované celkové náklady se rovnají maximálnímu finančnímu příspěvku vypočtenému pro daný členský stát v souladu s článkem 11 nebo jsou vyšší, je finanční příspěvek přidělený dotčenému členskému státu roven celkové výši maximálního finančního příspěvku vypočteného pro dotčený členský stát v souladu s článkem 11;

b)

v případě, že plán pro oživení a odolnost uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3 a jeho odhadované celkové náklady jsou nižší než maximální finanční příspěvek vypočtený pro daný členský stát v souladu s článkem 11, je finanční příspěvek přidělený členskému státu roven výši odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost;

c)

pokud plán pro oživení a odolnost nesplňuje uspokojivě kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3, nepřidělí se dotčenému členskému státu žádný finanční příspěvek.

5.   Návrh Komise uvedený v odstavci 2 rovněž stanoví:

a)

finanční příspěvek, který má být vyplacen ve splátkách, jakmile členský stát uspokojivě splní příslušné milníky a cíle identifikované v souvislosti s prováděním plánu pro oživení a odolnost;

b)

finanční příspěvek a případně částka podpory v podobě půjčky, které mají být vyplaceny v podobě předběžného financování v souladu s článkem 13 po schválení plánu pro oživení a odolnost;

c)

popis reforem a investičních projektů a výši odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost;

d)

lhůtu ne delší než do 31. srpna 2026, ve které musí být splněny konečné milníky a cíle pro investiční projekty i reformy;

e)

opatření a harmonogram pro sledování a provádění plánu pro oživení a odolnost, včetně případných opatření nezbytných pro dosažení souladu s článkem 22;

f)

relevantní ukazatele vztahující se k plnění předpokládaných milníků a cílů;

g)

opatření pro poskytnutí plného přístupu ze strany Komise k příslušným podkladovým údajům a

h)

výši případné půjčky, která má být vyplacena ve splátkách, a další milníky a cíle související s vyplácením podpory v podobě půjčky.

6.   Opatření a harmonogram sledování a provádění podle odst. 5 písm. e), relevantní ukazatele vztahující se k plnění předpokládaných milníků a cílů podle odst. 5 písm. f), opatření pro poskytnutí plného přístupu ze strany Komise k podkladovým údajům podle odst. 5 písm. g) a případné další milníky a cíle související s vyplácením podpory v podobě půjčky podle odst. 5 písm. h) se dále upřesní v provozních ujednáních mezi dotčeným členským státem a Komisí po přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1.

7.   Rada přijme prováděcí rozhodnutí uvedená v odstavci 1 zpravidla do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komise.

8.   Rada na návrh Komise bez zbytečného odkladu změní své prováděcí rozhodnutí přijaté v souladu s čl. 20 odst. 1 tak, aby zahrnovalo aktualizovaný maximální finanční příspěvek vypočtený v souladu s čl. 11 odst. 2.

Článek 21

Změna plánu členského státu pro oživení a odolnost

1.   Pokud dotčený členský stát v důsledku objektivních okolností již nemůže zčásti nebo zcela splnit svůj plán pro oživení a odolnost, včetně příslušných milníků a cílů, může podat Komisi odůvodněnou žádost o to, aby předložila návrh na změnu nebo nahrazení prováděcích rozhodnutí Rady uvedených v čl. 20 odst. 1 a 3. Členský stát může za tímto účelem navrhnout pozměněný nebo nový plán pro oživení a odolnost. Členské státy mohou požádat o technickou podporu přípravy takového návrhu v rámci Nástroje pro technickou podporu.

2.   Pokud se Komise domnívá, že důvody předložené dotčeným členským státem změnu příslušného plánu pro oživení a odolnost ospravedlňují, posoudí pozměněný nebo nový plán pro oživení a odolnost v souladu s článkem 19 a do dvou měsíců od oficiálního podání žádosti předloží návrh na nové prováděcí rozhodnutí Rady v souladu s čl. 20 odst. 1. Dotčený členský stát a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na přiměřeném prodloužení této lhůty. Rada přijme nové prováděcí rozhodnutí zpravidla do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komise.

3.   Pokud se Komise domnívá, že důvody předložené dotčeným členským státem změnu příslušného plánu pro oživení a odolnost neospravedlňují, žádost zamítne ve lhůtě uvedené v odstavci 2 poté, co poskytla dotčenému členskému státu možnost do jednoho měsíce od sdělení závěrů Komise předložit připomínky.

KAPITOLA IV

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 22

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Při provádění tohoto nástroje přijmou členské státy jakožto příjemci finančního příspěvku nebo půjčky v rámci tohoto nástroje veškerá vhodná opatření k ochraně finančních zájmů Unie a k zajištění toho, aby využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními podporovanými z tohoto nástroje bylo v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem, zejména pokud jde o předcházení podvodům, korupci a střetu zájmů a o jejich odhalování a nápravu. Za tímto účelem zajistí členské státy efektivní a účinný systém vnitřní kontroly a zpětné získávání neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých částek. Členské státy mohou využít své obvyklé vnitrostátní systémy řízení rozpočtu.

2.   Dohody uvedené v čl. 15 odst. 2 a čl. 23 odst. 1 stanoví povinnosti členských států:

a)

pravidelně kontrolovat, zda poskytnuté finanční prostředky byly řádně využity v souladu se všemi platnými pravidly a zda veškerá opatření pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost byla řádně provedena v souladu se všemi platnými pravidly, zejména pokud jde o prevenci, odhalování a nápravu podvodů, korupce a střetu zájmů;

b)

přijmout vhodná opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce a střetu zájmů vymezeného v čl. 61 odst. 2 a 3 finančního nařízení, pokud se tyto případy týkají finančních zájmů Unie, a učinit právní kroky k vymáhání neoprávněně získaných prostředků, a to i v souvislosti s případným opatřením pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost;

c)

přiložit k žádosti o platbu:

i)

prohlášení řídícího subjektu, že finanční prostředky byly použity k zamýšlenému účelu, že informace předložené spolu se žádostí o platbu jsou úplné, přesné a spolehlivé a že zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytnou záruku, že finanční prostředky byly spravovány v souladu se všemi platnými pravidly, zejména pravidly o střetu zájmů a předcházení podvodům, korupci a dvojímu financování z tohoto nástroje a z jiných programů Unie v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a

ii)

shrnutí provedených auditů, včetně zjištěných nedostatků a veškerých přijatých nápravných opatření;

d)

pro účely auditu a kontroly a pro zajištění srovnatelných informací o využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními k provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost shromažďovat následující standardizované kategorie údajů a zajistit k nim přístup:

i)

jméno konečného příjemce finančních prostředků;

ii)

jméno zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele a subdodavatele, je-li konečným příjemcem finančních prostředků podle unijních nebo vnitrostátních právních předpisů o zadávání veřejných zakázek veřejný zadavatel;

iii)

jméno, příjmení a datum narození skutečného majitele nebo majitelů, ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (26), příjemce finančních prostředků nebo zhotovitele, dodavatele či poskytovatele;

iv)

seznam opatření pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost s celkovou výší veřejného financování těchto opatření a s uvedením částky finančních prostředků vyplacených v rámci tohoto nástroje a z jiných fondů Unie;

e)

výslovně zmocnit Komisi, OLAF, Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jejich pravomocí stanovených v čl. 129 odst. 1 finančního nařízení a uložit všem konečným příjemcům finančních prostředků, které jsou vyplaceny na opatření k provádění reforem a investičních projektů zahrnutých v plánu pro oživení a odolnost, nebo všem dalším osobám či subjektům, které jsou zapojeny do jejich provádění, povinnost výslovně zmocnit Komisi, OLAF, Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jejich pravomocí stanovených v čl. 129 odst. 1 finančního nařízení a uložit obdobné povinnosti všem konečným příjemcům vyplacených finančních prostředků;

f)

vést záznamy v souladu s článkem 132 finančního nařízení.

3.   Osobní údaje uvedené v odst. 2 písm. d) tohoto článku zpracovávají členské státy a Komise pouze pro účely a po odpovídající dobu řízení auditu a kontroly výplaty prostředků v souvislosti s využíváním finančních prostředků, které se týká provádění dohod uvedených v čl. 15 odst. 2 a čl. 23 odst. 1. V rámci postupu udělování absolutoria Komisi v souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování EU se na tento nástroj vztahuje podávání zpráv v rámci integrovaných finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti podle článku 247 finančního nařízení, a zejména samostatně ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti.

4.   Komise zpřístupní členským státům integrovaný a interoperabilní informační a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik, s cílem umožnit přístup k příslušným údajům a jejich analýzu za účelem všeobecného uplatňování tohoto systému členskými státy, a to i s pomocí Nástroje pro technickou podporu.

5.   Dohody uvedené v čl. 15 odst. 2 a v čl. 23 odst. 1 rovněž stanoví právo Komise poměrně snížit podporu v rámci tohoto nástroje a získat zpět jakoukoli částku dlužnou do rozpočtu Unie nebo požádat o předčasné splacení půjčky v případech podvodu, korupce a střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které nebyly členským státem napraveny, nebo v případě závažného porušení povinnosti vyplývající z takových dohod.

Při rozhodování o výši zpětného získání prostředků, snížení nebo předčasného splacení dodržuje Komise zásadu proporcionality a přihlíží k závažnosti podvodu, korupce a střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie či k závažnosti porušení povinnosti. Členský stát dostane příležitost předložit své připomínky před tím, než se provede snížení nebo než je požádán o předčasné splacení.

Článek 23

Závazek finančního příspěvku

1.   Jakmile Rada přijme prováděcí rozhodnutí uvedené v čl. 20 odst. 1, Komise uzavře s dotčeným členským státem dohodu představující individuální právní závazek ve smyslu finančního nařízení. Právní závazek pro každý členský stát nepřekročí finanční příspěvek uvedený v čl. 11 odst. 1 písm. a) na roky 2021 a 2022 ani aktualizovaný finanční příspěvek uvedený v čl. 11 odst. 2 na rok 2023.

2.   Rozpočtové závazky mohou být založeny na globálních závazcích a případně mohou být rozděleny na roční splátky rozložené na několik let.

Článek 24

Pravidla vyplácení, pozastavení plateb a ukončení dohod týkajících se finančních příspěvků a půjček

1.   Vyplacení finančních příspěvků a případných půjček dotčenému členskému státu podle tohoto článku se uskuteční do 31. prosince 2026 v souladu s rozpočtovými prostředky a v závislosti na dostupných finančních prostředcích.

2.   Po dokončení příslušných dohodnutých milníků a cílů uvedených v plánu pro oživení a odolnost schváleném v souladu s článkem 20 podá dotčený členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost o vyplacení finančního příspěvku a v relevantním případě o vyplacení půjčky. Takové žádosti o vyplacení mohou členské státy podat Komisi dvakrát ročně.

3.   Komise bez zbytečného odkladu a nejpozději dva měsíce po obdržení žádosti předběžně posoudí, zda byly příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady uvedeném v čl. 20 odst. 1 uspokojivě splněny. Uspokojivé splnění milníků a cílů předpokládá, že opatření týkající se dříve uspokojivě splněných milníků a cílů nebyla dotčeným členským státem zrušena. Pro účely posouzení se zohlední rovněž provozní ujednání uvedená v čl. 20 odst. 6. Komisi mohou být nápomocni odborníci.

4.   Pokud Komise vydá kladné předběžné posouzení uspokojivého splnění příslušných milníků a cílů, předloží svá zjištění Hospodářskému a finančnímu výboru a požádá ho o stanovisko k uspokojivému splnění příslušných milníků a cílů. Komise při svém posouzení zohlední stanovisko Hospodářského a finančního výboru.

5.   Pokud Komise vydá kladné posouzení, přijme bez zbytečného odkladu rozhodnutí, kterým povolí vyplacení finančního příspěvku a případně půjčky v souladu s finančním nařízením. Toto rozhodnutí se přijímá přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

6.   Pokud Komise na základě posouzení uvedeného v odstavci 5 dojde k závěru, že milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady uvedeném v čl. 20 odst. 1 nebyly uspokojivě splněny, vyplacení celé výše finančního příspěvku a případné půjčky nebo jejich části se pozastaví. Dotčený členský stát může do jednoho měsíce od oznámení posouzení Komise předložit své připomínky.

Pozastavení se zruší, pouze pokud dotčený členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění uspokojivého splnění milníků a cílů stanovených v prováděcím rozhodnutí Rady uvedeném v čl. 20 odst. 1.

7.   Odchylně od čl. 116 odst. 2 finančního nařízení počíná platební lhůta běžet ode dne sdělení rozhodnutí povolujícího vyplacení finančních prostředků dotčenému členskému státu podle odstavce 5 tohoto článku nebo ode dne sdělení o zrušení pozastavení podle odst. 6 druhého pododstavce tohoto článku.

8.   Pokud dotčený členský stát nepřijme nezbytná opatření ve lhůtě šesti měsíců od pozastavení, Komise poměrně sníží částku finančního příspěvku a případné půjčky poté, co mu poskytla možnost předložit připomínky do dvou měsíců od sdělení svých závěrů.

9.   Pokud do 18. měsíců ode dne přijetí prováděcího rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 20 odst. 1 dotčený členský stát nedosáhne u žádného z relevantních milníků a cílů hmatatelného pokroku, ukončí Komise dohody uvedené v čl. 15 odst. 2 a čl. 23 odst. 1 a zruší částku finančního příspěvku, aniž je dotčen čl. 14 odst. 3 finančního nařízení. Jakékoli předběžné financování podle článku 13 musí být zpětně získáno v plné výši. Komise přijme rozhodnutí o ukončení dohody uvedené v čl. 15 odst. 2 a čl. 23 odst. 1a o zpětném získání případného předběžného financování poté, co poskytla dotčenému členskému státu možnost předložit připomínky do dvou měsíců od sdělení svého závěru o tom, zda nebylo dosaženo hmatatelného pokroku.

10.   Pokud nastanou výjimečné okolnosti, může být přijetí rozhodnutí povolujícího vyplacení finančního příspěvku a případně půjčky v souladu s odstavcem 5 až o tři měsíce odloženo.

KAPITOLA V

INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

Článek 25

Transparentnost

1.   Komise bez zbytečného odkladu předá Evropskému parlamentu a Radě současně a za stejných podmínek plány pro oživení a odolnost oficiálně předložené členskými státy a návrhy prováděcích rozhodnutí Rady uvedených v čl. 20 odst. 1.

2.   Informace, které Komise v souvislosti s tímto nařízením nebo jeho prováděním předává Radě nebo některým jejím přípravným orgánům, jsou současně poskytnuty Evropskému parlamentu, v případě potřeby pod podmínkou zachování důvěrnosti. Relevantní výsledky jednání v přípravných orgánech Rady se předají příslušnému výboru Evropského parlamentu.

3.   Dotčený členský stát může Komisi požádat, aby skryla citlivé či důvěrné informace, jejichž zveřejnění by ohrozilo jeho veřejný zájem. V takovém případě se Komise spojí s Evropským parlamentem a Radou ohledně způsobu, jakým jim lze skryté informace důvěrně poskytnout v souladu s platnými pravidly.

4.   Komise poskytne příslušnému výboru Evropského parlamentu přehled svých předběžných zjištění týkajících se uspokojivého splnění příslušných milníků a cílů zahrnutých v plánech členských států pro oživení a odolnost.

5.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat Komisi, aby poskytla informace o aktuálním stavu posuzování plánů pro oživení a odolnost v rámci dialogu o oživení a odolnosti uvedeného v článku 26.

Článek 26

Dialog o oživení a odolnosti

1.   V zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a s cílem zajistit větší transparentnost a odpovědnost může příslušný výbor Evropského parlamentu každé dva měsíce vyzvat Komisi k diskuzi o těchto záležitostech:

a)

stav oživení, odolnosti a přizpůsobivosti v Unii, jakož i opatření přijatá podle tohoto nařízení;

b)

plány členských států pro oživení a odolnost;

c)

posouzení plánů členských států pro oživení a odolnost;

d)

hlavní závěry zprávy o přezkumu uvedené v čl. 16 odst. 2;

e)

stav plnění milníků a cílů obsažených v plánech členských států pro oživení a odolnost;

f)

postupy pro vyplácení, pozastavení plateb a ukončení dohod, včetně veškerých předložených připomínek a nápravných opatření přijatých členskými státy k zajištění uspokojivého splnění milníků a cílů;

g)

veškeré další relevantní informace a podklady poskytnuté Komisí příslušnému výboru Evropského parlamentu v souvislosti s prováděním tohoto nástroje.

2.   Evropský parlament se může v usneseních vyjádřit k záležitostem uvedeným v odstavci 1.

3.   Komise zohlední veškeré prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o oživení a odolnosti, včetně případných usnesení Evropského parlamentu.

4.   Jako základ pro dialog o oživení a odolnosti slouží srovnávací přehled oživení a odolnosti uvedený v článku 30.

KAPITOLA VI

PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 27

Podávání zpráv členským státem v rámci evropského semestru

Dotčený členský stát podává dvakrát ročně v rámci evropského semestru zprávu o pokroku dosaženém při plnění svého plánu pro oživení a odolnost, včetně provozních ujednání uvedených v čl. 20 odst. 6, a o společných ukazatelích uvedených v čl. 29 odst. 4. Za tímto účelem se zprávy členských států náležitě zohlední v národních programech reforem, které se použijí jako prostředek pro podávání zpráv o pokroku při plnění plánů pro oživení a odolnost.

KAPITOLA VII

DOPLŇKOVOST, SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 28

Koordinace a doplňkovost

Komise a dotčené členské státy v rozsahu úměrném svým pravomocem posilují synergie a zajišťují účinnou koordinaci mezi tímto nástrojem a ostatními programy a nástroji Unie, včetně Nástroje pro technickou podporu, a zejména s opatřeními financovanými z fondů Unie. Za tímto účelem:

a)

zajistí doplňkovost, synergie, soudržnost a soulad mezi různými nástroji na unijní, celostátní a tam, jde je to vhodné, i regionální úrovni, zejména pokud jde o opatření financovaná z fondů Unie, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění;

b)

optimalizují mechanismy pro koordinaci za účelem zabránění zdvojování práce a

c)

zajistí úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění a kontrolu na unijní, celostátní a tam, kde je to vhodné, i regionální úrovni, aby bylo dosaženo cílů tohoto nástroje.

Článek 29

Sledování provádění

1.   Komise sleduje provádění tohoto nástroje a měří dosahování cílů stanovených v článku 4. Toto sledování musí být cílené a přiměřené činnostem uskutečňovaným v rámci tohoto nástroje.

2.   Systém Komise pro podávání zpráv o výkonnosti zajistí, aby údaje pro sledování provádění činností a výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.

3.   Komise podá závěrečnou zprávu o výdajích financovaných z tohoto nástroje v rámci každého z pilířů uvedených v článku 3. Tyto zprávy budou vycházet z rozpisu odhadovaných výdajů uvedených ve schválených plánech pro oživení a odolnost.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 33 do konce prosince 2021 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení s cílem:

a)

vytvořit společné ukazatele, které se použijí pro podávání zpráv o pokroku a pro účely sledování a hodnocení tohoto nástroje, pokud jde o plnění obecných a specifických cílů, a

b)

vymezit metodiku pro vykazování sociálních výdajů v rámci tohoto nástroje, včetně výdajů na děti a mládež.

5.   Členské státy podávají Komisi zprávu o společných ukazatelích.

Článek 30

Srovnávací přehled oživení a odolnosti

1.   Komise vypracuje srovnávací přehled oživení a odolnosti (dále jen „srovnávací přehled“), který bude zachycovat pokrok při provádění plánů členských států pro oživení a odolnost v každém ze šesti pilířů uvedených v článku 3. Srovnávací přehled představuje systém vykazování výkonnosti tohoto nástroje.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 33 akt v přenesené pravomoci, jímž doplní toto nařízení stanovením podrobných prvků srovnávacího přehledu s cílem zachytit pokrok při provádění plánů pro oživení a odolnost uvedených v odstavci 1.

3.   Srovnávací přehled rovněž zachycuje pokrok při provádění plánů pro oživení a odolnost ve vztahu ke společným ukazatelům uvedeným v čl. 29 odst. 4.

4.   Srovnávací přehled musí být uveden do provozu nejpozději v prosinci 2021 a Komise jej dvakrát ročně aktualizuje. Musí být zpřístupněn veřejnosti na internetových stránkách nebo internetovém portálu.

Článek 31

Výroční zpráva

1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nástroje.

2.   Výroční zpráva musí obsahovat informace o pokroku, jehož dotčené členské státy dosáhly při plnění plánů pro oživení a odolnost v rámci tohoto nástroje, včetně informací o stavu provádění milníků a cílů a o stavu plateb a jejich pozastavení.

3.   Výroční zpráva musí rovněž obsahovat informace o:

a)

příspěvku tohoto nástroje k plnění cílů v klimatické a digitální oblasti;

b)

výkonnosti tohoto nástroje na základě společných ukazatelů uvedených v čl. 29 odst. 4;

c)

výdajů financovaných z tohoto nástroje v rámci šesti pilířů uvedených v článku 3, mezi něž patří sociální výdaje, včetně výdajů na děti a mládež, uvedené v čl. 29 odst. 4.

4.   Komise může za účelem podávání zpráv o činnostech uvedených v odstavcích 2 a 3 podle potřeby použít obsah relevantních dokumentů, které oficiálně přijala v rámci evropského semestru.

Článek 32

Hodnocení a závěrečné hodnocení tohoto nástroje

1.   Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů do 20 února 2024 [tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] nezávislou hodnotící zprávu o provádění tohoto nástroje a do 31. prosince 2028 nezávislou závěrečnou hodnotící zprávu.

2.   Hodnotící zpráva zejména posoudí míru dosažení cílů, účinnost využití zdrojů a evropskou přidanou hodnotu. Zváží také, zda jsou všechny cíle a akce nadále relevantní.

3.   Bude-li to vhodné, připojí se k hodnotící zprávě návrh změn tohoto nařízení.

4.   Závěrečná hodnotící zpráva spočívá v celkovém posouzení tohoto nástroje a obsahuje informace o jeho účinku v dlouhodobém horizontu.

Článek 33

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 29 odst. 4 a v čl. 30 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 19 února 2021 [den vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 29 odst. 4 a v čl. 30 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 29 odst. 4 a čl. 30 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

KAPITOLA VIII

KOMUNIKACE A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 34

Informování, komunikace a publicita

1.   K zajištění viditelnosti financování z prostředků Unie může Komise provádět komunikační činnosti pro finanční podporu zapsanou v příslušném plánu pro oživení a odolnost, a to i formou společných komunikačních činností s dotčenými vnitrostátními orgány. Komise může případně zajistit, aby podpora v rámci tohoto nástroje byla uznána a bylo o ní informováno prostřednictvím prohlášení o financování.

2.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, případně i vyobrazením loga Unie a uvedením vhodného prohlášení o financování ve znění „financováno Evropskou unií – Next Generation EU“, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují, ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

3.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto nástroje, akcí uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků. V případě potřeby informuje o svých krocích kontaktní kanceláře Evropského parlamentu a zapojí je do těchto činností. Finanční zdroje přidělené na tento nástroj rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 4.

Článek 35

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 36

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12 února 2021

Za Evropský parlament

Předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

A. COSTA


(1)   Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 132.

(2)   Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 160.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. února 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 11. února 2021.

(4)   Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(7)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zavádí Nástroj pro technickou kontrolu (Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).

(13)  Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(16)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(19)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(20)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(21)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(23)  Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1).

(25)  Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).


PŘÍLOHA I

Metodika pro výpočet maximálního finančního příspěvku pro jednotlivé členské státy v rámci tohoto nástroje

V této příloze je stanovena metodika pro výpočet maximálního finančního příspěvku, který je pro každý členský stát k dispozici v souladu s článkem 11. Metoda zohledňuje pro každý členský stát:

počet obyvatel,

převrácenou hodnotu HDP na obyvatele,

průměrnou míru nezaměstnanosti za posledních pět let ve srovnání s průměrem Unie (2015–2019),

pokles reálného HDP v roce 2020 a souhrnný pokles reálného HDP v období 2020–2021.

Aby se zabránilo nadměrné koncentraci zdrojů:

převrácená hodnota HDP na obyvatele je omezena na nejvýše 150 % průměru Unie,

odchylka míry nezaměstnanosti jednotlivých členských států od průměru Unie je omezena na nejvýše 150 % průměru Unie,

s cílem zohlednit skutečnost, že trhy práce bohatších členských států (s HND na obyvatele vyšším než průměr Unie) jsou obecně stabilnější, je odchylka jejich míry nezaměstnanosti od průměru Unie omezena na nejvýše 75 %.

Maximální finanční příspěvek členskému státu z tohoto nástroje (MFCi) je definován takto:

MFCi = νi × (FS)

kde:

FS (finanční podpora) je dostupné financování v rámci tohoto nástroje podle čl. 6 odst. 1 písm. a) a

νi je klíč pro příspěvky členskému státu i, který je definován jako:

νi = 0,7 κi + 0,3 αi

kde

κi je klíč pro příspěvky uplatněný na 70 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) a vymezený v příloze II a

αi je klíč pro příspěvky uplatněný na 30 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) a vymezený v příloze III.


PŘÍLOHA II

Klíč pro příspěvky uplatněný na 70 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a), κi , je vymezen takto:

Image 1
,

kde

Image 2
a
Image 3
,

přičemž platí

Image 4
,

υi ≤ 0,75 pro členské státy s

Image 5
a

υi ≤ 1,5 pro členské státy s

Image 6
.

Přitom platí, že (1):

Image 7
je nominální HDP na obyvatele členského státu i v roce 2019,

Image 8
je vážený průměr HDP na obyvatele v členských státech EU-27 v roce 2019,

popi,2019 je celkový počet obyvatel v členském státě i v roce 2019,

popEU,2019 je celkový počet obyvatel v členských státech EU-27 v roce 2019,

Ui,2015-2019 je průměrná míra nezaměstnanosti v členském státě i v období 2015–2019,

UEU,2015-2019 je průměrná míra nezaměstnanosti v členských státech EU-27 v období 2015-2019 (v každém roce vážený průměr členských států EU-27),

Image 9
je hrubý národní důchod na obyvatele členského státu i v roce 2019,

Image 10
je vážený průměr hrubého národního důchodu na obyvatele v členských státech EU-27 v roce 2019.


(1)  Veškeré údaje v nařízení pocházejí z Eurostatu; historické údaje jsou nepozději z května 2020.


PŘÍLOHA III

Klíč pro příspěvky uplatněný na 30 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a), αi, je vymezen takto:

Image 11

kde:

Image 12
a
Image 13

kde:

Image 14
,
Image 15
a
Image 16

přičemž

Image 17

Přitom platí, že:

GDPi,t je reálný HDP členského státu i v čase t = 2019, 2020, 2021;

Image 18
je HDP na obyvatele členského státu i v roce 2019,

Image 19
je vážený průměr HDP na obyvatele v členských státech EU-27 v roce 2019,

popi,2019 je celkový počet obyvatel v členském státě i v roce 2019,

popEU,2019 je celkový počet obyvatel v členských státech EU-27 v roce 2019.

Pokles reálného HDP za rok 2020 (δGDPi,2020–2019) a kumulativní pokles reálného HDP v období 2020–2021(δGDPi,2020–2019) se stanoví na základě prognóz Komise z podzimu 2020 a bude aktualizován do 30. června 2022 pro každý členský stát, přičemž údaje z prognóz Komise z podzimu 2020 se nahradí skutečnými výsledky podle nejnovějších dostupných aktualizací ze série v rámci kódu Eurostatu „tec00115 (růst reálného HDP – objem)“.


PŘÍLOHA IV

Z uplatnění metodik uvedených v přílohách II a III na částku uvedenou v čl. 6 odst. 1 písm. a) převedenou na běžné ceny vyplývá níže uvedený podíl a maximální finanční příspěvek pro jednotlivé členské státy, aniž tím je dotčen výpočet aktualizovaný ke dni 30. června 2022:

Výše maximálních finančních příspěvků pro jednotlivé členské státy

 

pro 70 % dostupné částky

pro 30 % dostupné částky (orientační částka na základě prognózy Komise z podzimu 2020

 

 

procentní podíl z celkové částky

částka (v tisících eur v běžných cenách)

procentní podíl z celkové částky

částka (v tisících eur v běžných cenách)

celkem

BE

1,56

3 646 437

2,20

2 278 834

5 925 271

BG

1,98

4 637 074

1,58

1 631 632

6 268 706

CZ

1,51

3 538 166

3,41

3 533 509

7 071 676

DK

0,56

1 303 142

0,24

248 604

1 551 746

DE

6,95

16 294 947

9,01

9 324 228

25 619 175

EE

0,32

759 715

0,20

209 800

969 515

IE

0,39

914 572

0,07

74 615

989 186

EL

5,77

13 518 285

4,11

4 255 610

17 773 895

ES

19,88

46 603 232

22,15

22 924 818

69 528 050

FR

10,38

24 328 797

14,54

15 048 278

39 377 074

HR

1,98

4 632 793

1,61

1 664 039

6 296 831

IT

20,45

47 935 755

20,25

20 960 078

68 895 833

CY

0,35

818 396

0,18

187 774

1 006 170

LV

0,70

1 641 145

0,31

321 944

1 963 088

LT

0,89

2 092 239

0,13

132 450

2 224 690

LU

0,03

76 643

0,02

16 883

93 526

HU

1,98

4 640 462

2,45

2 535 376

7 175 838

MT

0,07

171 103

0,14

145 371

316 474

NL

1,68

3 930 283

1,96

2 032 041

5 962 324

AT

0,95

2 231 230

1,19

1 230 938

3 462 169

PL

8,65

20 275 293

3,46

3 581 694

23 856 987

PT

4,16

9 760 675

4,01

4 149 713

13 910 387

RO

4,36

10 213 809

3,90

4 034 211

14 248 020

SI

0,55

1 280 399

0,48

496 924

1 777 322

SK

1,98

4 643 840

1,63

1 686 154

6 329 994

FI

0,71

1 661 113

0,41

424 692

2 085 805

SE

1,24

2 911 455

0,36

377 792

3 289 248

EU-27

100,00

234 461 000

100,00

103 508 000

337 969 000


PŘÍLOHA V

Pokyny pro posuzování pro účely tohoto nástroje

1.   Oblast působnosti

Tyto pokyny mají spolu s tímto nařízením sloužit jako základ, podle nějž bude Komise transparentně a spravedlivě posuzovat plány pro oživení a odolnost navržené členskými státy a určovat finanční příspěvek v souladu s cíli a veškerými dalšími relevantními požadavky stanovenými tímto nařízením. Tyto pokyny představují zejména základ pro použití posuzovacích kritérií podle čl. 19 odst. 3 a pro určení finančního příspěvku podle čl. 20 odst. 4.

Účelem těchto pokynů pro posuzování je:

a)

poskytnout další návod ohledně postupu posuzování návrhů plánů pro oživení a odolnost předložených členskými státy;

b)

poskytnout další podrobnosti o posuzovacích kritériích a stanovit systém hodnocení, který má být zaveden za účelem zajištění spravedlivého a transparentního procesu, a

c)

definovat vazbu mezi posouzením, které provede Komise podle posuzovacích kritérií, a stanovením finančního příspěvku, který se stanoví v návrhu rozhodnutí Rady o plánech pro oživení a odolnost, který Komise předloží.

Pokyny jsou pomůckou, která má Komisi usnadnit posuzování návrhů plánů pro oživení a odolnost předložených členskými státy a zajistit, aby tyto plány podporovaly reformy a veřejné investice, které jsou relevantní a poskytují vysokou přidanou hodnotu, pokud jde o cíle tohoto nástroje, a současně zaručovaly rovné zacházení s členskými státy.

2.   Posuzovací kritéria

V souladu s čl. 19 odst. 3 Komise posoudí plány pro oživení a odolnost podle kritérií relevance, účinnosti, efektivnosti a ucelenosti. Jako výsledek postupu posouzení Komise ohodnotí plány pro oživení a odolnost předložené členskými státy podle jednotlivých posuzovacích kritérií uvedených v čl. 19 odst. 3 s cílem stanovit přidělené finanční prostředky v souladu s čl. 20 odst. 4.

V zájmu zjednodušení a efektivnosti disponuje systém hodnocení známkami A až C, jak je stanoveno dále:

Relevance:

2.1.   Plán pro oživení a odolnost představuje komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci, čímž vhodně přispívá ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 se zohledněním specifických výzev a přidělených finančních prostředků dotčeného členského státu.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

plán pro oživení a odolnost komplexně a přiměřeně přispívá k šesti pilířům uvedeným v článku 3 se zohledněním specifických výzev členského státu a finančního příspěvku dotčeného členského státu a požadované výše podpory v podobě půjčky.

Hodnocení

A –

do značné míry

B –

do určité míry

C –

v nízké míře

2.2.   Očekává se, že plán pro oživení a odolnost přispěje k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů, a v případných doporučeních učiněných dotčenému členskému státu podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo výzev uvedených v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

očekává se, že plán pro oživení a odolnost přispěje k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů, a v případných doporučeních učiněných dotčenému členskému státu podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo výzev uvedených v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru, s ohledem na finanční příspěvek dotčeného členského státu a požadovanou výši podpory v podobě půjčky, jakož i na rozsah a rozměr výzev specifických pro dotčenou zemi a na informace obsažené v národním programu reforem,

a

plán pro oživení a odolnost představuje komplexní a přiměřenou reakci na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu

a

výzvy uvedené v plánu pro oživení a odolnost jsou považovány za významné pro udržitelné posílení potenciálu růstu hospodářství dotčeného členského státu

a

po dokončení navržených reforem a investic by příslušné výzvy měly být vyřešeny způsobem, který významně přispěje k jejich řešení.

Hodnocení

A –

plán pro oživení a odolnost přispívá k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v doporučeních pro jednotlivé země nebo výzev v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru, a představuje přiměřenou reakci na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu

B –

plán pro oživení a odolnost přispívá k částečnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v doporučeních pro jednotlivé země nebo výzev v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru, a představuje přiměřenou reakci na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu

C –

plán pro oživení a odolnost nepřispívá k řešení žádné z výzev identifikovaných v doporučeních určených pro jednotlivé země nebo v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru, a nepředstavuje přiměřenou reakci na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu

2.3.   Očekává se, že plán pro oživení a odolnost účinně přispěje k posílení potenciálu růstu, tvorby pracovních míst a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti členského státu, a tím napomůže provádění evropského pilíře sociálních práv, mimo jiné podporou politik ve prospěch dětí a mládeže, a zmírní hospodářský a sociální dopad krize způsobené onemocněním COVID-19, čímž přispěje ke zvýšení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence v Unii;

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření, jejichž cílem je inkluzivně posílit hospodářský růst a hospodářskou soudržnost, zejména řešit nedostatky hospodářství členských států, posílit růstový potenciál hospodářství dotčeného členského státu, stimulovat vytváření pracovních míst a zmírnit nepříznivé dopady krize,

a

plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření, jejichž cílem je posílit sociální soudržnost a systémy sociální ochrany, včetně politik zaměřených na děti a mládež, zmírnit sociální zranitelnost, podpořit plnění zásad evropského pilíře sociálních práv a přispět ke zlepšení úrovně ukazatelů srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů,

a

plán pro oživení a odolnost je zaměřen na snížení hospodářské zranitelnosti členského státu vůči otřesům

a

plán pro oživení a odolnost je zaměřen na zvýšení kapacity hospodářských nebo sociálních struktur a institucí členského státu přizpůsobit se otřesům a ustát je

a

očekává se, že plán pro oživení a odolnost přispěje k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence.

Hodnocení

A –

vysoký očekávaný účinek

B –

střední očekávaný účinek

C –

nízký očekávaný účinek

2.4.   Očekává se, že plán pro oživení a odolnost zajistí, aby žádné opatření pro provádění reforem a investičních projektů v něm zahrnuté významně nepoškozovalo environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“).

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

žádné opatření pro provádění reforem a investičních projektů zahrnuté v plánu pro oživení a odolnost významně nepoškozuje environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“).

Hodnocení

A –

žádné opatření významně nepoškozuje environmentální cíle (zásada „významně nepoškozovat“)

C –

jedno nebo více opatření významně poškozuje environmentální cíle (zásada „významně nepoškozovat“)

2.5.   Plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření, která účinně přispívají k zelené transformaci, včetně biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transformace vyplývají, a která odpovídají částce, která představuje alespoň 37 % celkových finančních prostředků přidělených na tento plán, na základě metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze VI; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI; koeficienty podpory klimatických cílů mohou být po dohodě s Komisí u jednotlivých investic zvýšeny až na celkem 3 % finančních prostředků přidělených v rámci plánu pro oživení a odolnost na jednotlivé investice, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

očekává se, že provádění plánovaných opatření významně přispěje k zelené transformaci, včetně biologické rozmanitosti, a případně k řešení výzev, které z této transformace vyplývají, čímž podpoří dosažení klimatických cílů Unie do roku 2030 a současně plnění cíle klimatické neutrality Unie do roku 2050,

a

členské státy uplatňují metodiku, která spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti klimatu. Koeficienty jsou založeny na rozměrech a kódech pro typy intervencí stanovených v příloze VI a mohou být zvýšeny u jednotlivých investic, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle. Stejný systém koeficientů se použije pro opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI,

a

očekává se, že provádění plánovaných opatření bude mít trvalý účinek.

Hodnocení

A –

do značné míry

B –

do určité míry

C –

v nízké míře

2.6.   Plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření, která účinně přispívají k digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají, a která odpovídají částce, která představuje alespoň 20 % celkových finančních prostředků přidělených na tento plán, na základě metodiky pro digitální označování stanovené v příloze VII; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VII; koeficienty podpory digitálních cílů lze u jednotlivých investic zvýšit, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

očekává se, že provádění plánovaných opatření významně přispěje k digitální transformaci hospodářských nebo sociálních odvětví,

nebo

očekává se, že provádění plánovaných opatření významně přispěje k řešení výzev, jež vyplývají z digitální transformace,

a

členské státy uplatňují metodiku, která spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění digitálních cílů. Koeficienty jsou založeny na rozměrech a kódech pro typy intervencí stanovených v příloze VII a mohou být zvýšeny u jednotlivých investic, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle. Stejný systém koeficientů se použije u opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VII,

a

očekává se, že provádění plánovaných opatření bude mít trvalý účinek.

Hodnocení

A –

do značné míry

B –

do určité míry

C –

v nízké míře

Účinnost:

2.7.   Očekává se, že plán pro oživení a odolnost bude mít na dotčený členský stát trvalý účinek.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

očekává se, že provádění plánovaných opatření přinese strukturální změny ve státní správě nebo v příslušných institucích,

nebo

očekává se, že provádění plánovaných opatření přinese strukturální změny v příslušných oblastech politiky

a

očekává se, že provádění plánovaných opatření bude mít trvalý účinek.

Hodnocení

A –

do značné míry

B –

do určité míry

C –

v nízké míře

2.8.   Očekává se, že opatření navržená dotčenými členskými státy zajistí účinné sledování a provádění plánu pro oživení a odolnost, včetně zamýšleného harmonogramu, milníků a cílů a souvisejících ukazatelů.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

v členském státě existuje struktura, která je pověřena: i) prováděním plánu pro oživení a odolnost, ii) sledováním pokroku v plnění milníků a cílů a iii) podáváním zpráv,

a

navrhované milníky a cíle jsou jasné a věrohodné a navrhované ukazatele pro tyto milníky a cíle jsou relevantní, přijatelné a spolehlivé

a

obecná opatření navržená členským státem, pokud jde o organizaci provádění reforem a investic (včetně opatření k zajištění dostatečného přídělu zaměstnanců), jsou důvěryhodné.

Hodnocení

A –

přiměřená opatření pro účinné provádění

B –

minimální opatření pro účinné provádění

C –

nedostatečná opatření pro účinné provádění

Efektivnost:

2.9.   Odůvodnění, které členský stát poskytl ohledně odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost, je přiměřené a věrohodné, odpovídá zásadě nákladové efektivnosti a je úměrné očekávanému účinku na hospodářství a společnost členského státu.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

členský stát poskytl dostatečné informace a důkazy o tom, že výše odhadovaných celkových nákladů na plán pro oživení a odolnost je odpovídající (přiměřenost),

a

členský stát poskytl dostatečné informace a důkazy o tom, že výše odhadovaných celkových nákladů na plán pro oživení a odolnost je v souladu s povahou a druhem plánovaných reforem a investic (věrohodnost),

a

členský stát poskytl dostatečné informace a důkazy o tom, že výše odhadovaných celkových nákladů na plán pro oživení a odolnost, jež má být financována v rámci tohoto nástroje, není kryta v rámci stávajícího nebo plánovaného financování z prostředků Unie,

a

výše odhadovaných celkových nákladů na plán pro oživení a odolnost je úměrná očekávanému účinku zahrnutých plánovaných opatření na hospodářství dotčeného členského státu.

Hodnocení

A –

do značné míry

B –

do určité míry

C –

v nízké míře

2.10.   Očekává se, že opatření navržená dotčeným členským státem zajistí prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci tohoto nástroje, včetně opatření, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a z jiných programů Unie.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

systém vnitřní kontroly popsaný v plánu pro oživení a odolnost je založen na spolehlivých postupech a strukturách a jasně vymezuje aktéry (orgány/subjekty) a jejich úlohy a odpovědnost v souvislosti s prováděním úkolů vnitřní kontroly; zajišťuje zejména náležité oddělení příslušných funkcí

a

systémy kontroly a další relevantní opatření, včetně opatření o shromažďování a zpřístupňování údajů o konečných příjemcích popsaných v plánu pro oživení a odolnost, zejména k zajištění prevence, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých z tohoto nástroje, jsou přiměřené

a

opatření popsaná v plánu pro oživení a odolnost, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a z jiných programů Unie, jsou přiměřená

a

aktéři (orgány/subjekty) odpovědní za kontroly mají právní způsobilost a správní kapacitu k provádění svých plánovaných úloh a úkolů.

Hodnocení

A –

přiměřená opatření

C –

nedostatečná opatření

Ucelenost:

2.11.   Plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření k provádění reforem a veřejných investičních projektů představujících ucelené činnosti.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

plán pro oživení a odolnost zahrnuje opatření, která přispívají k posílení vzájemných účinků,

nebo

plán pro oživení a odolnost zahrnuje opatření, která se vzájemně doplňují.

Hodnocení

A –

do značné míry

B –

do určité míry

C –

v nízké míře

3.   Stanovení finančního příspěvku

V návrhu Komise v souladu s článkem 20 je stanoven finanční příspěvek s ohledem na relevanci a ucelenost plánu pro oživení a odolnost navrženého dotčeným členským státem, jak byly posouzeny podle kritérií stanovených v čl. 19 odst. 3. Za tímto účelem použije tato kritéria:

a)

v případě, že tento plán uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3 a jeho odhadované celkové náklady se rovnají maximálnímu finančnímu příspěvku vypočtenému pro daný členský stát v souladu s článkem 11 nebo jsou vyšší, je finanční příspěvek přidělený dotčenému členskému státu roven celkové výši maximálního finančního příspěvku vypočteného pro daný členských stát v souladu s článkem 11;

b)

v případě, že tento plán uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3 a jeho odhadované celkové náklady jsou nižší než maximální finanční příspěvek vypočtený pro daný členský stát v souladu s článkem 11, je finanční příspěvek přidělený členskému státu roven výši odhadovaných celkových nákladů plánu na podporu oživení a odolnosti;

c)

v případě, že tento plán nesplňuje uspokojivě kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3, nepřidělí se dotčenému členskému státu žádný finanční příspěvek.

Pro účely provádění tohoto pododstavce se použijí tyto vzorce:

v případě písmene a): je-li Ci ≥ MFCi, členský stát i obdrží MFCi

v případě písmene b): je-li Ci < MFCi, členský stát i obdrží Ci

kde:

i je dotčený členský stát

MFC je maximální finanční příspěvek pro dotčený členský stát

C je výše odhadovaných celkových nákladů na plán pro oživení a odolnost

Možné výsledky postupu posuzování s ohledem na udělené hodnocení:

Plán pro oživení a odolnost uspokojivě splňuje posuzovací kritéria:

pokud konečná hodnocení kritérií podle bodu 2 zahrnují tyto známky:

kritéria 2.2, 2.3, 2.5 a 2.6 byla ohodnocena známkou A

a z ostatních kritérií:

všechna byla ohodnocena známkou A,

nebo

nebylo více ohodnoceno známkou B než známkou A a žádné nebylo ohodnoceno známkou C.

Plán pro oživení a odolnost nesplňuje uspokojivě posuzovací kritéria:

pokud konečná hodnocení kritérií podle bodu 2 zahrnují tyto známky:

kritéria 2.2, 2.3, 2.5 a 2.6 nebyla ohodnocena známkou A

a z ostatních kritérií:

více bylo ohodnocenou známkou B než známkou A,

nebo

alespoň jedno bylo ohodnocenou známkou C.


PŘÍLOHA VI

Metodika pro sledování klimatu

Rozměry a kódy pro typy intervencí pro tento nástroj

 

OBLAST INTERVENCE

Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu

Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu

001

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

002

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

002a1

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, ve velkých podnicích (1) přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

003

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, ve veřejných výzkumných střediscích a vysokoškolském vzdělávání přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

004

Investice do nehmotných aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

005

Investice do nehmotných aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

005a1

Investice do nehmotných aktiv ve velkých podnicích přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

006

Investice do nehmotných aktiv ve veřejných výzkumných střediscích a vysokoškolském vzdělávání přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

007

Výzkumné a inovační činnosti v mikropodnicích, včetně vytváření sítí (průmyslový výzkum, experimentální vývoj, studie proveditelnosti)

0 %

0 %

008

Výzkumná a inovační činnost v malých a středních podnicích, včetně vytváření sítí

0 %

0 %

008a1

Výzkumná a inovační činnost ve velkých podnicích, včetně vytváření sítí

0 %

0 %

009

Výzkumná a inovační činnost ve veřejných výzkumných střediscích, vysokoškolském vzdělávání a odborných střediscích, včetně vytváření sítí (průmyslový výzkum, experimentální vývoj, studie proveditelnosti)

0 %

0 %

010

Digitalizace malých a středních podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových obchodních procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)

0 %

0 %

010a

Digitalizace velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)

0 %

0 %

010b

Digitalizace malých a středních podniků nebo velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B) v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (2)

40 %

0 %

011

Vládní řešení IKT, elektronické služby, aplikace

0 %

0 %

011a

Vládní řešení IKT, elektronické služby, aplikace v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (2)

40 %

0 %

012

Služby a aplikace IT pro digitální dovednosti a digitální začlenění

0 %

0 %

013

Služby a aplikace elektronického zdravotnictví (včetně elektronické péče, internetu věcí pro fyzickou aktivitu a asistovaného žití v přirozeném prostředí)

0 %

0 %

014

Podnikatelská infrastruktura pro malé a střední podniky (včetně průmyslových parků a objektů)

0 %

0 %

015

Rozvoj činnosti malých a středních podniků a jejich internacionalizace, včetně produktivních investic

0 %

0 %

015a

Podpora velkých podniků prostřednictvím finančních nástrojů, včetně produktivních investic

0 %

0 %

016

Rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci, podnikání a přizpůsobivost podniků změnám

0 %

0 %

017

Pokročilé podpůrné služby pro malé a střední podniky a skupiny malých a středních podniků (včetně služeb v oblasti řízení, marketingu a designu)

0 %

0 %

018

Inkubace, podpora podniků typu „spin-offs“ a „spin-outs“ a startupů

0 %

0 %

019

Podpora inovačních klastrů, včetně mezi podniky, výzkumnými organizacemi a veřejnými orgány a podnikatelskými sítěmi, které jsou prospěšné především pro malé a střední podniky

0 %

0 %

020

Inovační procesy v malých a středních podnicích (proces, organizace, marketing, spoluvytváření, inovace založené na uživateli a poptávce)

0 %

0 %

021

Přenos technologií a spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky a vysokoškolským sektorem

0 %

0 %

022

Výzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky se zaměřením na nízkouhlíkové hospodářství, odolnost vůči změně klimatu a přizpůsobování se změně klimatu

100 %

40 %

023

Výzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky se zaměřením na oběhové hospodářství

40 %

100 %

024

Energetická účinnost a demonstrační projekty v malých a středních podnicích a podpůrná opatření

40 %

40 %

024a

Energetická účinnost a demonstrační projekty ve velkých podnicích a podpůrná opatření

40 %

40 %

024b

Energetická účinnost a demonstrační projekty v malých a středních podnicích nebo ve velkých podnicích a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (3)

100 %

40 %

025

Energeticky účinná renovace stávajícího bytového a domovního fondu, demonstrační projekty a podpůrná opatření

40 %

40 %

025a

Energeticky účinná renovace stávajícího bytového a domovního fondu, demonstrační projekty a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (4)

100 %

40 %

025b

Výstavba nových energeticky účinných budov (5)

40 %

40 %

026

Energeticky účinná renovace nebo opatření na zvýšení energetické účinnosti veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření

40 %

40 %

026a

Energeticky účinná renovace nebo opatření na zvýšení energetické účinnosti veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (6)

100 %

40 %

027

Podpora podniků, které poskytují služby přispívající k nízkouhlíkovému hospodářství a k odolnosti vůči změně klimatu, včetně opatření ke zvýšení povědomí

100 %

40 %

028

Obnovitelná energie: větrná

100 %

40 %

029

Obnovitelná energie: solární

100 %

40 %

030

Obnovitelná energie: z biomasy (7)

40 %

40 %

030a

Obnovitelná energie: z biomasy s vysokými úsporami emisí skleníkových plynů (8)

100 %

40 %

031

Obnovitelná energie: mořská

100 %

40 %

032

Jiná obnovitelná energie (včetně geotermální energie)

100 %

40 %

033

Inteligentní energetické systémy (včetně inteligentních sítí a systémů IKT) a související skladování

100 %

40 %

034

Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, dálkové vytápění a chlazení

40 %

40 %

034a0

Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, dálkové vytápění a chlazení s nízkými emisemi během životního cyklu (9)

100 %

40 %

034a1

Nahrazení systémů vytápění na bázi uhlí systémy vytápění na bázi plynu za účelem zmírňování změny klimatu

0 %

0 %

034a2

Distribuce a přeprava zemního plynu nahrazujícího uhlí

0 %

0 %

035

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: povodně (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktury a ekosystémových přístupů)

100 %

100 %

036

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: požáry (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktury a ekosystémových přístupů)

100 %

100 %

037

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: jiné, například bouře a sucha (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktury a ekosystémových přístupů)

100 %

100 %

038

Předcházení rizikům a řízení přírodních rizik nesouvisejících se změnou klimatu (například zemětřesení) a rizik souvisejících s lidskou činností (například technologických nehod), včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktury a ekosystémových přístupů

0 %

100 %

039

Poskytování vody pro lidskou spotřebu (infrastruktura pro odběr, úpravu, akumulaci a rozvod, opatření v oblasti účinnosti, dodávky pitné vody)

0 %

100 %

039a

Poskytování vody pro lidskou spotřebu (infrastruktura pro odběr, úpravu, akumulaci a rozvod, opatření v oblasti účinnosti, dodávky pitné vody) v souladu s kritérii účinnosti (10)

40 %

100 %

040

Hospodaření s vodou a ochrana vodních zdrojů (včetně správy povodí, zvláštních opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, opětovného využívání a snižování úniků)

40 %

100 %

041

Odvádění a čištění odpadních vod

0 %

100 %

041a

Odvádění a čištění odpadních vod v souladu s kritérii energetické účinnosti (11)

40 %

100 %

042

Nakládání s odpady v domácnostech: opatření týkající se předcházení vzniku odpadů, jejich minimalizace, třídění, opětovného využití a recyklace

40 %

100 %

042a

Nakládání s odpady v domácnostech: nakládání se zbytkovým odpadem

0 %

100 %

044

Nakládání s živnostenským a průmyslovým odpadem: opatření týkající se předcházení vzniku odpadů, jejich minimalizace, třídění, opětovného využití a recyklace

40 %

100 %

044a

Nakládání s živnostenským a průmyslovým odpadem: zbytkový a nebezpečný odpad

0 %

100 %

045

Podpora použití recyklovaných materiálů jako surovin

0 %

100 %

045a

Podpora použití recyklovaných materiálů jako surovin v souladu s kritérii účinnosti (12)

100 %

100 %

046

Rekultivace průmyslových zón a kontaminovaných lokalit

0 %

100 %

046a

Rekultivace průmyslových zón a kontaminovaných lokalit v souladu s kritérii účinnosti (13)

40 %

100 %

047

Podpora výrobních procesů šetrných k životnímu prostředí a účinné využívání zdrojů v malých a středních podnicích

40 %

40 %

047a

Podpora výrobních procesů šetrných k životnímu prostředí a účinné využívání zdrojů ve velkých podnicích

40 %

40 %

048

Kvalita ovzduší a opatření ke snižování hluku

40 %

100 %

049

Ochrana, obnova a udržitelné využívání lokalit sítě Natura 2000

40 %

100 %

050

Ochrana přírody a biologické rozmanitosti, přírodní dědictví a zdroje, zelená a modrá infrastruktura

40 %

100 %

051

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (páteřní síť / síť páteřního propojení)

0 %

0 %

052

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro bytové domy)

0 %

0 %

053

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro domácnosti a podniky)

0 %

0 %

054

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do základnové stanice pro vyspělou bezdrátovou komunikaci)

0 %

0 %

055

IKT: Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení)

0 %

0 %

055a

IKT: Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení) v souladu s kritérii pro snížení emisí uhlíku nebo s kritérii energetické účinnosti (2)

40 %

0 %

056

Nově postavené nebo renovované dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T (14)

0 %

0 %

057

Nově postavené nebo renovované dálnice a silnice – globální síť TEN-T

0 %

0 %

058

Nově postavené nebo renovované vedlejší silniční napojení na silniční síť a uzly TEN-T

0 %

0 %

059

Nově postavené nebo renovované další státní, regionální a místní přístupové silnice

0 %

0 %

060

Rekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T

0 %

0 %

061

Rekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – globální síť TEN-T

0 %

0 %

062

Ostatní rekonstruované nebo modernizované silnice (dálnice, státní, regionální či místní silnice)

0 %

0 %

063

Digitalizace dopravy: silnice

0 %

0 %

063a

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů: silnice

40 %

0 %

064

Nově postavené nebo renovované železnice – hlavní síť TEN-T

100 %

40 %

065

Nově postavené nebo renovované železnice – globální síť TEN-T

100 %

40 %

066

Jiné nově postavené nebo renovované železnice

40 %

40 %

066a

Jiné nově postavené nebo renovované železnice – elektrifikované / nulové emise (15)

100 %

40 %

067

Rekonstruované nebo modernizované železnice – hlavní síť TEN-T

100 %

40 %

068

Rekonstruované nebo modernizované železnice – globální síť TEN-T

100 %

40 %

069

Jiné rekonstruované nebo modernizované železnice

40 %

40 %

069a

Jiné rekonstruované nebo modernizované železnice – elektrifikované / nulové emise (15)

100 %

40 %

070

Digitalizace dopravy: železnice

40 %

0 %

071

Evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS)

40 %

40 %

072

Mobilní majetek železnic

0 %

40 %

072a

Mobilní majetek železnic s nulovými emisemi / na elektrický pohon (16)

100 %

40 %

073

Infrastruktura čisté městské dopravy (17)

100 %

40 %

074

Kolejová vozidla čisté městské dopravy (18)

100 %

40 %

075

Cyklistická infrastruktura

100 %

100 %

076

Digitalizace městské dopravy

0 %

0 %

076a

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů: městská doprava

40 %

0 %

077

Infrastruktura pro alternativní paliva (19)

100 %

40 %

078

Multimodální doprava (TEN-T)

40 %

40 %

079

Multimodální doprava (mimo městské dopravy)

40 %

40 %

080

Námořní přístavy (TEN-T)

0 %

0 %

080a

Námořní přístavy (TEN-T) vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

081

Ostatní námořní přístavy

0 %

0 %

081a

Ostatní námořní přístavy vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

082

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (TEN-T)

0 %

0 %

082a

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (TEN-T) vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

083

Vnitrozemské vodní cesty (regionální a místní)

0 %

0 %

083a0

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (regionální a místní) vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

083a1

Systémy řízení bezpečnosti, zabezpečení a uspořádání letového provozu pro stávající letiště

0 %

0 %

084

Digitalizace dopravy: ostatní druhy dopravy

0 %

0 %

084a

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů: ostatní druhy dopravy

40 %

0 %

085

Infrastruktura pro předškolní vzdělávání a péči

0 %

0 %

086

Infrastruktura pro primární a sekundární vzdělávání

0 %

0 %

087

Infrastruktura pro terciární vzdělávání

0 %

0 %

088

Infrastruktura pro odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých

0 %

0 %

089

Bytová infrastruktura pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají

0 %

0 %

090

Bytová infrastruktura (nikoli pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají)

0 %

0 %

091

Jiná sociální infrastruktura přispívající k sociálnímu začlenění do komunity

0 %

0 %

092

Zdravotní infrastruktura

0 %

0 %

093

Zdravotní vybavení

0 %

0 %

094

Mobilní majetek zdravotnických zařízení

0 %

0 %

095

Digitalizace ve zdravotní péči

0 %

0 %

096

Dočasná přijímací infrastruktura pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají

0 %

0 %

097

Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání

0 %

0 %

098

Opatření na podporu přístupu k zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaných

0 %

0 %

099

Specifická podpora pro zaměstnanost a socioekonomickou integraci mladých lidí

0 %

0 %

100

Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků

0 %

0 %

101

Podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků

0 %

0 %

102

Opatření na modernizaci a posílení institucí trhu práce a služeb s cílem posoudit a předjímat poptávku po dovednostech a zajistit včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc

0 %

0 %

103

Podpora souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a přechodů na trhu práce

0 %

0 %

104

Podpora pracovní mobility

0 %

0 %

105

Opatření na podporu účasti žen na trhu práce a snížení segregace podle pohlaví na trhu práce

0 %

0 %

106

Opatření na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby

0 %

0 %

107

Opatření na podporu zdravého a dobře uzpůsobeného pracovního prostředí se zohledněním rizik pro zdraví, včetně podpory fyzické aktivity

0 %

0 %

108

Podpora rozvoje digitálních dovedností

0 %

0 %

109

Podpora přizpůsobení se pracovníků, podniků a podnikatelů změnám

0 %

0 %

110

Opatření na podporu aktivního a zdravého stárnutí

0 %

0 %

111

Podpora předškolního vzdělávání a péče (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

112

Podpora primárního až sekundárního vzdělávání (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

113

Podpora terciárního vzdělávání (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

114

Podpora vzdělávání dospělých (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

115

Opatření na podporu rovných příležitostí a aktivního zapojení do společnosti

0 %

0 %

116

Cesty k integraci a opětovnému nástupu znevýhodněných osob do zaměstnání

0 %

0 %

117

Opatření na zlepšení přístupu marginalizovaných skupin, například Romů, ke vzdělání, zaměstnání a na podporu jejich sociálního začleňování

0 %

0 %

118

Podpora občanské společnosti pracující s marginalizovanými komunitami, například s Romy

0 %

0 %

119

Zvláštní opatření na zvýšení účasti státních příslušníků třetích zemí na zaměstnanosti

0 %

0 %

120

Opatření k integraci státních příslušníků třetích zemí do společnosti

0 %

0 %

121

Opatření na zlepšování rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám

0 %

0 %

122

Opatření na zlepšování poskytování služeb v rodině a služeb komunitní péče

0 %

0 %

123

Opatření na zlepšování dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů zdravotní péče (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

124

Opatření na zlepšování přístupu k dlouhodobé péči (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

125

Opatření na modernizaci systémů sociální ochrany, včetně podpory přístupu k sociální ochraně

0 %

0 %

126

Podpora sociálního začleňování osob, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, včetně nejchudších osob a dětí

0 %

0 %

127

Řešení materiální deprivace prostřednictvím potravinové a/nebo materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření

0 %

0 %

128

Ochrana, rozvoj a podpora veřejných objektů cestovního ruchu a služeb cestovního ruchu

0 %

0 %

129

Ochrana, rozvoj a podpora kulturního dědictví a kulturních služeb

0 %

0 %

130

Ochrana, rozvoj a podpora přírodního dědictví a ekoturistiky mimo síť Natura 2000

0 %

100 %

131

Fyzická regenerace a bezpečnost veřejných prostranství

0 %

0 %

131a

Iniciativy územního rozvoje, včetně přípravy územních strategií

0 %

0 %

132

Zlepšení kapacity programových orgánů a subjektů spojených s prováděním fondů

0 %

0 %

133

Zlepšování spolupráce s partnery v rámci členského státu i mimo něj

0 %

0 %

134

Křížové financování v rámci EFRR (podpora opatření typu ESF nezbytných pro provádění části operace týkající se EFRR a přímo spojené s EFRR)

0 %

0 %

135

Posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran provádět projekty a iniciativy územní spolupráce v přeshraničním, nadnárodním, námořním a meziregionálním kontextu

0 %

0 %

135a

Interreg: řízení překračování hranic a řízení mobility a migrace

0 %

0 %

136

Nejvzdálenější regiony: kompenzace veškerých dodatečných nákladů způsobených nedostatečnou dostupností a roztříštěností území

0 %

0 %

137

Nejvzdálenější regiony: zvláštní opatření ke kompenzaci dodatečných nákladů způsobených faktory velikosti trhu

0 %

0 %

138

Nejvzdálenější regiony: podpora na kompenzaci dodatečných nákladů způsobených klimatickými podmínkami a nepřístupným povrchem

40 %

40 %

139

Nejvzdálenější regiony: letiště

0 %

0 %

140

Informace a komunikace

0 %

0 %

141

Příprava, provádění, sledování a kontrola

0 %

0 %

142

Hodnocení a studie, sběr údajů

0 %

0 %

143

Posilování kapacity orgánů členských států, příjemců a příslušných partnerů

0 %

0 %

01

Podpora zelených dovedností a pracovních míst a zelené ekonomiky

100 %

 


(1)  Velké podniky jsou všechny podniky s výjimkou malých a středních podniků, včetně malých společností se střední tržní kapitalizací.

(2)  Pokud má opatření za cíl, aby byly při dané činnosti zpracovávány nebo shromažďovány údaje, které umožní takové snížení emisí skleníkových plynů, jež prokazatelně vede ke značným úsporám emisí skleníkových plynů během životního cyklu. Pokud cíl opatření vyžaduje, aby datová střediska dodržovala Evropský kodex energetické účinnosti v datových střediscích.

(3)  a) Pokud má opatření docílit v průměru alespoň středně rozsáhlou míru renovací definovanou v doporučení Komise (EU) 2019/786 ze dne 8. května 2019 o renovaci budov (Úř. věst. L 127, 16.5.2019, s. 34) nebo b) pokud mají opatření docílit v průměru alespoň 30% snížení přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů v porovnání s předchozími emisemi.

(4)  Pokud má opatření docílit v průměru alespoň středně rozsáhlou míru renovací definovanou v doporučení (EU) 2019/786. Renovace budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 85 až 92.

(5)  Pokud se cíl opatření týká výstavby nových budov s potřebou primární energie (PED), která je alespoň o 20 % nižší než požadavek na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (budova s téměř nulovou spotřebou energie, státní směrnice). Výstavba nových energeticky účinných budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 85 až 92.

(6)  Pokud má opatření docílit a) v průměru alespoň středně rozsáhlou míru renovací definovanou v doporučení (EU) 2019/786 nebo b) v průměru alespoň 30% snížení přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů v porovnání předchozími emisemi. Renovace budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 85 až 92.

(7)  Pokud se cíl opatření týká výroby elektřiny nebo tepla z biomasy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(8)  Pokud se cíl opatření týká výroby elektřiny nebo tepla z biomasy v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 a pokud má opatření v zařízení docílit alespoň 80% úspory emisí skleníkových plynů pocházejících z používání biomasy ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčním fosilním palivům stanoveným v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001. Pokud se cíl opatření týká výroby biopaliva z biomasy (kromě potravinářských a krmných plodin) v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 a pokud má opatření v zařízení docílit alespoň 65% úspory emisí skleníkových plynů z používání biomasy pro tyto účely ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčním fosilním palivům stanoveným v příloze V směrnice (EU) 2018/2001.

(9)  V případě vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, pokud má opatření docílit emise během životního cyklu nižší než 100gCO2e/kWh nebo teplo/chlad vyráběné z odpadního tepla. V případě dálkového vytápění a chlazení, pokud se související infrastruktura řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1) nebo pokud je stávající infrastruktura renovována tak, aby splňovala definici účinného dálkového vytápění a chlazení, nebo pokud je projekt pokročilým pilotním systémem (systémy pro kontrolu a hospodaření s energií, internet věcí) nebo vede k nižšímu teplotnímu režimu v systému dálkového vytápění a chlazení.

(10)  Pokud má opatření docílit, aby průměrná spotřeba energie vybudovaného systému byla ≤ 0,5 kWh nebo index úniků z infrastruktury (ILI) dosáhl hodnoty ≤ 1,5 a aby renovace vedla ke snížení průměrné spotřeby energie o více než 20 % nebo ke snížení úniků o více než 20 %.

(11)  Pokud má být v případě celého vybudovaného systému odpadních vod docílena čistá nulová spotřeba energie nebo v případě renovace celého systému odpadních vod snížení průměrné spotřeby energie alespoň o 10 % (pouze pomocí opatření na zvýšení energetické účinnosti, a nikoli podstatnými změnami nebo změnami zatížení).

(12)  Pokud má opatření za cíl přeměnit alespoň 50 % hmotnosti zpracovaného, odděleně sebraného odpadu, který není klasifikován jako nebezpečný, na druhotné suroviny.

(13)  Pokud má opatření za cíl přeměnit průmyslové zóny a kontaminované lokality na přírodní úložiště uhlíku.

(14)  V případě oblastí intervence 56 až 62, lze oblasti intervence 73, 74 a 77 použít na prvky opatření, které se týkají intervencí v souvislosti s alternativními palivy, včetně dobíjení elektrických vozidel, nebo veřejnou dopravou.

(15)  Pokud se cíl opatření týká elektrifikované tratě nebo souvisejících subsystémů nebo pokud existuje plán elektrifikace nebo bude do 10 let vhodný k používání pro vlaky s nulovými výfukovými emisemi.

(16)  Uplatní se i na vlaky v konfiguraci Bi-mode.

(17)  Infrastrukturou čisté městské dopravy se rozumí infrastruktura, která umožňuje provoz kolejových vozidel s nulovými emisemi.

(18)  Kolejovými vozidly čisté městské dopravy se rozumí kolejová vozidla s nulovými emisemi.

(19)  Pokud je cíl opatření v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001.


PŘÍLOHA VII

Metodika digitálního označování v rámci tohoto nástroje

Metodika digitálního označování:

 

Tabulka intervencí

Kód

Oblast a typ intervence (1)

Koeficient pro výpočet podpory digitální transformace

 

Oblast intervence 1: Konektivita

Rozměr DESI 1: Konektivita

 

051

Vysokokapacitní širokopásmová síť (páteřní síť / síť páteřního propojení) (2)

100 %

052

Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro bytové domy)

100 %

053

Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro domácnosti a podniky)

100 %

054

Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do základnové stanice pro vyspělou bezdrátovou komunikaci) (3)

100 %

054a

Pokrytí sítí 5G, větně nepřetržitého poskytování připojení podél dopravních tras; Gigabitové připojení (sítě nabízející symetrické připojení o rychlosti alespoň 1 Gb/s) pro socioekonomické aktéry, například školy, dopravní uzly a hlavní poskytovatele veřejných služeb

100 %

054b

Mobilní datové připojení se širokým územním pokrytím

100 %

 

Oblast intervence 2: Investice do výzkumu a vývoje související s digitálními technologiemi

DESI: „Unijní odvětví IKT a jeho výkon v oblasti výzkumu a vývoje“

 

009a

Investice do výzkumu a vývoje souvisejícího s digitálními technologiemi (včetně špičkových výzkumných středisek, průmyslového výzkumu, experimentálního vývoje, studií proveditelnosti, pořizování fixních nebo nehmotných aktiv pro činnosti výzkumu a vývoje související s digitálními technologiemi)

100 %

 

Oblast intervence 3: Lidský kapitál

Rozměr DESI 2: Lidský kapitál

 

012

Služby a aplikace IT pro digitální dovednosti a digitální začlenění (4)

100 %

016

Rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci, podnikání a přizpůsobivost podniků změnám

40 %

108

Podpora rozvoje digitálních dovedností (5)

100 %

099

Specifická podpora pro zaměstnanost a socioekonomickou integraci mladých lidí

40 %

100

Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků

40 %

 

Oblast intervence 4: elektronická veřejná správa, digitální veřejné služby a místní digitální ekosystémy

Rozměr DESI 5: Digitální veřejné služby

 

011

Vládní IKT řešení, elektronické služby, aplikace (6)

100 %

011a

Vládní IKT řešení, elektronické služby, aplikace v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (7)

100 %

011b

Zavádění evropského režimu digitální identity k veřejnému a soukromému užívání

100 %

013

Služby a aplikace elektronického zdravotnictví (včetně elektronické péče, internetu věcí pro fyzickou aktivitu a asistovaného žití v přirozeném prostředí)

100 %

095

Digitalizace ve zdravotní péči

100 %

063

Digitalizace dopravy: silnice

100 %

063a

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřena na snížení emisí skleníkových plynů: silnice

100 %

070

Digitalizace dopravy: železnice

100 %

071

Evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS)

100 %

076

Digitalizace městské dopravy

100 %

076a

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřena na snížení emisí skleníkových plynů: městská doprava

100 %

084

Digitalizace dopravy: ostatní druhy dopravy

100 %

084a

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřena na snížení emisí skleníkových plynů: ostatní druhy dopravy

100 %

033

Inteligentní energetické systémy (včetně inteligentních sítí a systémů IKT) a související skladování

40 %

011c

Digitalizace systémů soudnictví

100 %

 

Oblast intervence 5: Digitalizace podniků

Rozměr DESI 4: Integrace digitálních technologií

 

010

Digitalizace malých a středních podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových obchodních procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)

100 %

010a

Digitalizace velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)

100 %

010b

Digitalizace malých a středních podniků nebo velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B) v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (7)

100 %

014

Podnikatelská infrastruktura pro malé a střední podniky (včetně průmyslových parků a objektů) (8)

40 %

015

Rozvoj činnosti malých a středních podniků a jejich internacionalizace, včetně produktivních investic (8)

40 %

017

Pokročilé podpůrné služby pro malé a střední podniky a skupiny malých a středních podniků (včetně služeb v oblasti řízení, marketingu a designu) (8)

40 %

018

Inkubace, podpora podniků typu „spin offs“ a „spin outs“ a startupů (8)

40 %

019

Podpora inovačních klastrů, mj. mezi podniky, výzkumnými organizacemi a veřejnými orgány a podnikatelskými sítěmi, které jsou prospěšné především pro malé a střední podniky (8)  (9)

40 %

020

Inovační procesy v malých a středních podnicích (proces, organizace, marketing, spoluvytváření, inovace založené na uživateli a poptávce) (8)

40 %

021

Přenos technologií a spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky a vysokoškolským sektorem (8)

40 %

021a

Podpora tvorby a distribuce digitálního obsahu

100 %

 

Oblast intervence 6: Investice do digitálních kapacit a zavádění pokročilých technologií Rozměr

DESI 4: Integrace digitálních technologií + sběr údajů ad hoc

 

055

Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení)

100 %

055a

Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení) v souladu s kritérii pro snížení emisí uhlíku a s kritérii energetické účinnosti (7)

100 %

021b

Vývoj úzce specializovaných podpůrných služeb a zařízení pro orgány veřejné správy a podniky (vnitrostátních odborných středisek vysoce výkonné výpočetní techniky, kybernetických středisek, zkušebních a experimentálních zařízení pro umělou inteligenci, technologie blockchain, internetu věcí atd.)

100 %

021c

Investice do pokročilých technologií, například: kapacit v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky a kvantové výpočetní techniky / kvantových komunikačních kapacit (včetně kvantového šifrování); navrhování, výroby a systémové integrace v mikroelektronice evropských dat příští generace, cloudu a kapacity hran (infrastruktur, platforem a služeb); virtuální a rozšířené reality, „deep“ technologií a dalších vyspělých digitálních technologií. Investice do zabezpečení digitálního dodavatelského řetězce

100 %

021d

Vývoj a zavádění technologií kybernetického zabezpečení, opatření a podpůrných zařízení pro uživatele z veřejného a soukromého sektoru

100 %

 

Oblast intervence 7: Ozelenění digitálního odvětví

 

027a

Investice do technologií, dovedností, infrastruktury a řešení, které zvyšují energetickou účinnost a zajišťují klimatickou neutralitu datových center a sítí

100 %


(1)  Popisem intervencí v této tabulce není dotčeno dodržování pravidel hospodářské soutěže, zejména za účelem zajištění toho, aby intervence nevytěsňovaly soukromé investice.

(2)  Včetně podmořských kabelů v rámci členských států, mezi členskými státy a mezi Unií a třetími zeměmi.

(3)  Včetně sítí 5G a 6G.

(4)  Včetně opatření podporujících digitalizaci vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy (včetně investic do infrastruktury IKT), včetně odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých.

(5)  Týká se digitálních dovedností na všech úrovních a zahrnuje: úzce specializované vzdělávací programy pro odborníky na digitální technologie (tj. programy zaměřené na technologie); školení učitelů, vytváření digitálního obsahu pro vzdělávací účely a relevantní organizační kapacity. Zahrnuje rovněž opatření a programy zaměřené na zlepšování základních digitálních dovedností.

(6)  Včetně využívání pokročilých technologií (například vysoce výkonné výpočetní techniky, kybernetické bezpečnosti nebo umělé inteligence) v rámci veřejných služeb a rozhodování a interoperability digitálních veřejných služeb a digitální infrastruktury (regionální, celostátní a přeshraniční).

(7)  Pokud má opatření za cíl, aby byly při dané činnosti zpracovávány nebo shromažďovány údaje, které umožní takové snížení emisí skleníkových plynů, jež prokazatelně povede ke značným úsporám emisí skleníkových plynů během životního cyklu. Pokud cíl opatření vyžaduje, aby datová střediska dodržovala Evropský kodex energetické účinnosti v datových střediscích.

(8)  40% digitální koeficient by se měl použít pouze tam, kde je intervence zaměřena na prvky, které přímo souvisejí s digitalizací podniku, včetně například digitálních produktů nebo aktiv IKT.

(9)  Včetně subjektů sociální ekonomiky.