11.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 399/1


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/1956

ze dne 10. listopadu 2021

o zřízení a organizaci sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany

(oznámeno pod číslem C(2021)7939)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (1), a zejména na čl. 32 odst. 1 písm. h) uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem mechanismu civilní ochrany Unie (dále jen „mechanismus Unie“) stanoveného v rozhodnutí č. 1313/2013/EU je posílit spolupráci mezi Unií a členskými státy a usnadnit koordinaci v oblasti civilní ochrany pro zlepšení reakce Unie na přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem.

(2)

Podle článku 13 rozhodnutí č. 1313/2013/EU by měla být zřízena síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany (dále jen „síť znalostí“) s cílem shromažďovat, zpracovávat a šířit znalosti a informace relevantní pro mechanismus Unie. Za tímto účelem by měla zapojit příslušné aktéry, střediska excelence, vysoké školy a výzkumné pracovníky v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof a využívat přístupu zohledňujícího širokou škálu rizik.

(3)

V souladu s čl. 13 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU usiluje Komise prostřednictvím sítě znalostí o soudržnost plánování a rozhodování tím, že napomáhá průběžné výměně znalostí a informací zahrnujících všechny oblasti činností mechanismu Unie. Při usnadňování této průběžné výměny znalostí a informací by Komise měla prostřednictvím sítě znalostí vypracovat strategické plány, které stanoví strategickou orientaci sítě znalostí pro nadcházející roky.

(4)

V zájmu dosažení synergií s dalšími příslušnými skupinami a sítěmi by síť znalostí měla úzce spolupracovat s výborem uvedeným v čl. 33 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU, jakož i se skupinami odborníků Komise v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof zapsanými v Rejstříku expertních skupin Komise a dalších podobných subjektů. Síť znalostí a středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (dále jen „středisko“) mají úzce spolupracovat s cílem zajistit při svých činnostech doplňkovost a vzájemnou podporu.

(5)

Síť znalostí by neměla duplikovat výsledky jiných iniciativ Komise souvisejících s oblastí působnosti sítě, nýbrž by tyto výsledky měla využívat.

(6)

Pro účely formálního zřízení sítě znalostí je nezbytné přijmout pravidla, kterými se zřídí organizační struktura a upraví fungování sítě znalostí.

(7)

Organizační struktura sítě znalostí by měla sestávat z poradních orgánů a sekretariátu. Poradními orgány sítě znalostí jsou rada a pracovní skupiny pro jednotlivé pilíře sítě znalostí.

(8)

Rada by měla působit především jako strategické fórum, které Komisi poskytuje strategickou orientaci a nad sítí znalostí vykonává poradní dohledu.

(9)

Pro zajištění efektivní a účinné organizace činnosti sítě znalostí je nezbytné zřídit její sekretariát. Sekretariát by měla zajišťovat Komise a měl by síť znalostí zejména řídit, spravovat a koordinovat. Hlavní funkcí sekretariátu je zajišťovat v rámci sítě znalostí soudržnost, součinnost a plynulý tok informací a koordinovat její činnosti v souladu se strategickým plánováním.

(10)

Síť znalostí a její činnosti by měly být strukturovány do dvou hlavních pilířů: pilíře pro rozvoj kapacit a pilíře pro vědu, které poskytnou rámec pro klíčové činnosti sítě znalostí a v rámci svého rozsahu podpoří výměny založené na sítích. Pilíř pro rozvoj kapacit by měl propojovat, podporovat a posilovat iniciativy v oblasti rozvoje kapacit, které jsou pro zúčastněné strany v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof významné, a to se zvláštním zaměřením na mechanismus Unie. Pilíř pro vědu by měl propojovat akademickou obec, odborníky z praxe a vedoucí činitele v zájmu víceoborové, meziodvětvové a přeshraniční spolupráce s cílem účinněji uplatňovat vědecké poznatky při zvládání rizik katastrof, a zejména při činnostech v oblasti prevence a připravenosti.

(11)

Pilíř pro rozvoj kapacit by se měl zaměřit na známé stávající programy a projekty, jako je program odborné přípravy a výcviku v rámci mechanismu Unie, výměna odborníků v oblasti civilní ochrany, partnerství v rámci sítě znalostí a program prevence a připravenosti v rámci mechanismu Unie. Tyto programy by měly být postupně a dlouhodobě konsolidovány a doplněny o další činnosti v oblasti rozvoje kapacit. Pilíř pro vědu by měl vycházet ze stávajících vědeckých struktur a sítí podporujících mechanismus Unie, jako je zejména Znalostní centrum pro zvládání rizik katastrof spravované Společným výzkumným střediskem Evropské komise, a z příslušných programů Horizont Evropa, z nichž se financují činnosti v oblasti výzkumu a inovací a související iniciativy vytváření sítí v oblasti zvládání rizik katastrof, a tyto struktury, sítě a programy integrovat.

(12)

Pravidla pro sdělování informací členy sítě znalostí by měla být v souladu s povinností dodržovat závazky týkající se profesního tajemství.

(13)

V zájmu transparentnosti činností prováděných subjekty sítě znalostí by Komise měla zveřejňovat příslušné dokumenty ze zasedání na internetové platformě uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. d) rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

(14)

Osobní údaje by měly být zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (2).

(15)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 33 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto rozhodnutím se zřizuje organizační struktura a upravuje fungování sítě znalostí: zřizuje se rada, sekretariát a pracovní skupiny pilířů a stanoví se jejich složení a úkoly, jakož i pravidla jejich fungování.

Článek 2

Síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany

Zřizuje se síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany.

Síť znalostí usiluje o dosažení cílů a plnění úkolů stanovených v článku 13 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

Článek 3

Složení sítě znalostí

Organizační struktura sítě znalostí se skládá z poradních orgánů, jimiž jsou:

a)

rada,

b)

pracovní skupiny pilířů.

Článek 4

Rada

Rada poskytuje Komisi poradenství při řízení sítě znalostí, přičemž zajišťuje dodržování obecného účelu sítě znalostí a plnění jejích hlavních cílů podle článku 13 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

Článek 5

Členství v radě

1.   Rada se skládá z jednoho zástupce Komise a jednoho zástupce každého členského státu. Komise a členské státy jmenují do rady zástupce a jeho náhradníka. Podporuje se genderově vyvážená účast.

2.   Členové rady zastupující členské státy se považují za „členy typu D“ ve smyslu čl. 7 odst. 2 písm. d) rozhodnutí Komise C(2016) 3301 final ze dne 30. května 2016, kterým se zavádějí horizontální pravidla pro ustavování a činnost expertních skupin Komise.

Článek 6

Úkoly rady

1.   Rada má zejména tyto úkoly:

1)

poskytovat poradenství ohledně strategické orientace sítě znalostí, kterou stanoví Komise;

2)

provádět přezkum a monitorování jednacího řádu a ustanovení týkajících se členství a správy sítě znalostí a zajišťovat jejich dodržování;

3)

přijímat výroční zprávu sítě znalostí;

4)

podávat zprávy o své činnosti výboru uvedenému v čl. 33 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

2.   Komise zajistí, aby rada svou práci úzce koordinovala s výborem uvedeným v čl. 33 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU, jakož i se skupinami odborníků Komise v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof zapsanými v Rejstříku expertních skupin Komise a dalších podobných subjektů.

Článek 7

Fungování rady

1.   Radě předsedá zástupce Komise a spolupředsedá zástupce členského státu, který vykonával rotující předsednictví Rady Evropské unie v období předcházejícím danému zasedání. Zástupce Komise svolává zasedání nejméně jednou ročně po konzultaci se spolupředsedou. Zasedání rady se konají osobně nebo na dálku.

2.   Předseda a spolupředseda za pomoci sekretariátu připraví pořad jednání a rozešlou jej členům rady. Členové rady mohou nejpozději na začátku zasedání z vlastního podnětu navrhnout body, které mají být na pořad jednání zařazeny. Pořad jednání schvaluje rada na začátku každého zasedání.

3.   Rada přijme svůj jednací řád na základě vzorového jednacího řádu pro skupiny odborníků přijatého Komisí (3).

4.   Rada přijímá nezávazná doporučení a zprávy na základě konsensu. V případě, že konsensu není dosaženo, o nezávazných doporučeních nebo zprávách se hlasuje, přičemž je nutné schválení prostou většinou hlasů přítomných členů.

Nezávazná doporučení a zprávy přijaté radou mají přípravnou povahu a jejich účelem je pomáhat v činnosti výboru uvedenému v čl. 33 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

Článek 8

Náhrada výdajů vzniklých členům rady

1.   Členové rady nejsou za své služby odměňováni.

2.   Cestovné a výdaje na ubytování, které členům rady vzniknou v souvislosti s jejich účastí na zasedáních rady, hradí Komise v souladu se svými platnými předpisy (4).

3.   Výdaje uvedené v odstavci 2 se hradí v mezích dostupných prostředků, které jsou přiděleny v rámci ročního postupu pro přidělení zdrojů.

Článek 9

Pilíře sítě znalostí

1.   Pilíře sítě znalostí jsou fóra, kde se zahajují, plánují, formují a provádějí činnosti, a jejich obecným účelem je přispívat k plnění cílů sítě znalostí stanovených v čl. 13 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

2.   Cílem pilíře pro rozvoj kapacit je propojovat, podporovat a posilovat iniciativy v oblasti rozvoje kapacit relevantních pro zúčastněné strany v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof, a to se zvláštním zaměřením na mechanismus Unie.

3.   Cílem pilíře pro vědu je propojovat akademickou obec, odborníky z praxe a vedoucí činitele v zájmu víceoborové, meziodvětvové a přeshraniční spolupráce s cílem účinněji uplatňovat vědecké poznatky při zvládání rizik katastrof, a zejména při činnostech v oblasti prevence a připravenosti.

Článek 10

Členství v pracovních skupinách pilířů a fungování skupin

1.   Pracovní skupiny pilířů se skládají z jednoho zástupce Komise a z jednoho zástupce každého členského státu a každého zúčastněného státu mechanismu Unie.

2.   Členové pracovních skupin pilířů zastupující členské státy se považují za „členy typu D“ ve smyslu čl. 7 odst. 2 písm. d) rozhodnutí Komise C(2016) 3301 final ze dne 30. května 2016, kterým se zavádějí horizontální pravidla pro ustavování a činnost expertních skupin Komise.

Členové pracovních skupin pilířů zastupující zúčastněné státy mechanismu Unie se považují za „členy typu E“ ve smyslu čl. 7 odst. 2 písm. e) rozhodnutí Komise C(2016) 3301 final ze dne 30. května 2016, kterým se zavádějí horizontální pravidla pro ustavování a činnost expertních skupin Komise.

3.   Pracovním skupinám předsedá zástupce Komise.

4.   Fungování pracovních skupin pilířů se vymezí v jednacím řádu sítě znalostí, který přijme rada v souladu s článkem 7.

5.   Pracovní skupiny pilířů nepřijímají žádná doporučení ani zprávy.

Článek 11

Úkoly pracovních skupin pilířů

1.   Pracovní skupiny pilíře pro rozvoj kapacit a pilíře pro vědu podporují síť znalostí v její činnosti.

2.   Pracovní skupiny pilířů mají zejména tyto úkoly:

a)

posuzovat potřeby mechanismu Unie, jakož i členských států a zúčastněných států mechanismu Unie, směrovat příslušné iniciativy vedené zdola nahoru do sítě znalostí a navrhovat činnosti v rámci strategických orientací sítě znalostí;

b)

provádět a prosazovat činnosti pilířů s podporou sekretariátu a usilovat o synergie mezi iniciativami obou pilířů;

c)

podávat radě zprávy o svých činnostech.

3.   Pracovní skupiny mohou z vlastního podnětu podle potřeb svých členů a/nebo priorit založených na rizicích nebo možných scénářích zřídit podskupiny pro konkrétní témata.

4.   Pracovní skupiny zajistí vhodné informační toky a koordinaci mezi oběma pilíři a jejich činnostmi.

Článek 12

Náhrada výdajů vzniklých členům pracovních skupin pilířů

Na cestovné a výdaje na ubytování vzniklé členům pracovních skupin pilířů se použije článek 8.

Článek 13

Pozorovatelé

1.   Zúčastněné státy mechanismu Unie mají v radě status pozorovatele. Každý zúčastněný stát jmenuje do rady jako pozorovatele jednoho zástupce a jeho náhradníka. Podporuje se genderově vyvážená účast.

2.   Pozorovatelé se účastní diskusí a předkládají odborné poznatky. Nemají však hlasovací práva.

3.   Pozorovatelé se považují za „členy typu E“ ve smyslu čl. 7 odst. 2 písm. e) rozhodnutí Komise C(2016) 3301 final ze dne 30. května 2016, kterým se zavádějí horizontální pravidla pro ustavování a činnost expertních skupin Komise.

Článek 14

Sekretariát

1.   Sekretariát podporuje činnost orgánů sítě znalostí s cílem zajistit jejich koordinaci, soudržnost a sdílení informací mezi nimi.

2.   Sekretariát zajišťuje Komise.

3.   Sekretariát má tyto úkoly:

a)

připravovat a zajišťovat provádění strategických plánů, jakož i činností schválených v ročním nebo víceletém pracovním programu mechanismu civilní ochrany Unie;

b)

řídit, spravovat a koordinovat činnosti sítě znalostí;

c)

podávat zprávy o činnostech sítě znalostí.

4.   Sekretariát je v případě potřeby nápomocen na zasedáních poradních orgánů sítě znalostí.

Článek 15

Důvěrnost

Členové rady, sekretariátu a pracovních skupin pilířů musí dodržovat povinnost profesního tajemství stanovenou Smlouvami a jejich prováděcími předpisy, jakož i bezpečnostní předpisy Komise o ochraně utajovaných skutečností Unie stanovené v příloze rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (5). V případě, že tyto povinnosti nedodrží, přijme Komise vhodná opatření.

Článek 16

Transparentnost

1.   V Rejstříku expertních skupin a dalších podobných subjektů vedeném Komisí a na internetové platformě, která podporuje a usnadňuje provádění různých úkolů uvedených v čl. 13 odst. 1 písm. d) rozhodnutí č. 1313/2013/EU, se zveřejní tyto údaje o složení sítě znalostí:

a)

názvy členských států zastoupených orgány, které jsou členy rady a pracovních skupin pilířů;

b)

názvy orgánů zastupujících zúčastněné státy mechanismu Unie v pracovních skupinách pilířů;

c)

názvy orgánů zastupujících zúčastněné státy mechanismu Unie, jimž byl udělen status pozorovatele v radě.

2.   Veškeré dokumenty ze zasedání orgánů sítě znalostí, včetně pořadů jednání, zápisů a příspěvků účastníků, se zpřístupní v Rejstříku expertních skupin Komise a zveřejní na téže internetové platformě uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. d) rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Pořad jednání a další relevantní podkladové dokumenty se zveřejní s dostatečným předstihem před zasedáním a následně se v řádné době zveřejní i zápis. Výjimky ze zveřejnění se omezují pouze na případy, kdy by zveřejnění dokumentu vedlo k porušení ochrany veřejného nebo soukromého zájmu, jež vymezuje článek 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 (6).

Článek 17

Ochrana osobních údajů

Veškeré zpracování osobních údajů pro účely tohoto jednacího řádu musí být v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.

Článek 18

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 10. listopadu 2021.

Za Komisi

Janez LENARČIČ

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(3)  Příloha 3 rozhodnutí Komise C(2016) 3301 final ze dne 30. května 2016, kterým se zavádějí horizontální pravidla pro ustavování a činnost expertních skupin Komise.

(4)  Rozhodnutí Komise K(2007) 5858 ze dne 5. prosince 2007„Předpisy o úhradě výdajů externích odborníků pozvaných na zasedání Komise“.

(5)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).