(1)

Unie se zavázala budovat energetickou unii s progresivní politikou v oblasti změny klimatu. Palivová účinnost je stěžejním prvkem rámce politiky Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a má klíčový význam pro zmírňování poptávky po energii.

(2)

Komise přezkoumala nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 (3) a dospěla k závěru, že jeho ustanovení je třeba za účelem zvýšení jejich účinnosti aktualizovat.

(3)

Nařízení (ES) č. 1222/2009 je vhodné nahradit, aby se vyjasnila a aktualizovala některá jeho ustanovení, s přihlédnutím k technologickému pokroku v oblasti pneumatik.

(4)

Na odvětví dopravy připadá třetina spotřeby energie v Unii. Silniční doprava v roce 2015 zodpovídala za přibližně 22 % celkových emisí skleníkových plynů v Unii. Na pneumatiky – především kvůli jejich valivému odporu – připadá 20 % až 30 % spotřeby paliva u vozidel. Jeho snížení by tudíž významně přispělo k palivové účinnosti silniční dopravy, a tedy ke snížení emisí skleníkových plynů a dekarbonizaci odvětví dopravy.

(5)

Má-li být dosaženo snížení emisí CO2 ze silniční dopravy, je vhodné, aby členské státy ve spolupráci s Komisí poskytovaly inovační pobídky pro bezpečné pneumatiky tříd C1, C2 a C3 s vyšší palivovou účinností.

(6)

Pneumatiky se vyznačují řadou vzájemně souvisejících parametrů. Zlepšení jednoho z nich, například valivého odporu, může mít nepříznivý dopad na jiné parametry, jako je přilnavost za mokra, a zlepšení přilnavosti za mokra může nepříznivě ovlivnit vnější hluk odvalování. Výrobci pneumatik by měli být motivováni k tomu, aby optimalizovali všechny parametry nad stávající úroveň.

(7)

Pneumatiky s vysokou palivovou účinností mohou být nákladově efektivní, neboť úspory paliva, kterých umožňují dosáhnout, více než vyrovnávají vyšší pořizovací cenu těchto pneumatik danou jejich vyššími výrobními náklady.

(8)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 (4) stanoví minimální požadavky na valivý odpor pneumatik. Technologický vývoj umožňuje snížit energetické ztráty, které valivý odpor pneumatik působí, významně nad tyto minimální požadavky. Ke snížení dopadu silniční dopravy na životní prostředí je proto vhodné aktualizovat ustanovení o označování pneumatik s cílem motivovat konečné uživatele ke koupi pneumatik s vyšší palivovou účinností tím, že jim budou poskytovány harmonizované informace o valivém odporu.

(9)

Lepší označování pneumatik umožní spotřebitelům získat relevantnější a navzájem porovnatelnější informace o palivové účinnosti, bezpečnosti a hluku, a při nákupu pneumatik se tak budou moci rozhodovat nákladově účinným a ekologickým způsobem.

(10)

Hluk z dopravy významně obtěžuje okolí a škodí zdraví. Nařízení (ES) č. 661/2009 stanoví minimální požadavky na vnější hluk odvalování pneumatik. Technologický vývoj umožňuje snížit vnější hluk odvalování významně nad tyto minimální požadavky. Ke snížení hluku z dopravy je proto vhodné aktualizovat ustanovení o označování pneumatik s cílem motivovat konečné uživatele ke koupi pneumatik s nižším vnějším hlukem odvalování tím, že jim budou poskytovány harmonizované informace o vnějším hluku odvalování pneumatik.

(11)

Poskytování harmonizovaných informací o vnějším hluku odvalování rovněž usnadňuje provádění opatření omezujících hluk z dopravy a přispívá k větší informovanosti o vlivu pneumatik na hluk z dopravy v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES (5).

(12)

Nařízení (ES) č. 661/2009 stanoví rovněž minimální požadavky na přilnavost pneumatik za mokra. Technologický vývoj umožňuje zlepšit přilnavost za mokra významně nad tyto minimální požadavky, a zkrátit tak brzdnou dráhu na mokrém povrchu. Ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu je proto vhodné aktualizovat ustanovení o označování pneumatik s cílem motivovat konečné uživatele ke koupi pneumatik s vyšší přilnavostí za mokra tím, že jim budou poskytovány harmonizované informace o přilnavosti za mokra.

(13)

Aby byl zajištěn soulad s mezinárodním rámcem, odkazuje nařízení (ES) č. 661/2009 na předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 117 (6), který stanoví příslušné metody měření valivého odporu, vnějšího hluku odvalování a přilnavosti za mokra a na sněhu u pneumatik.

(14)

Na označení pneumatiky by měla být uvedena informace o přilnavosti pneumatik, které jsou zvlášť navrženy pro jízdu za náročných sněhových a ledových podmínek. Informace o přilnavosti na sněhu by měly vycházet z předpisu EHK OSN č. 117 v aktuálním znění použitelném pro Unii (dále jen „předpis EHK OSN č. 117“) a piktogram „horský symbol“, který je v něm obsažen, by měl být uveden na označení pneumatiky, která splňuje minimální hodnoty indexu přilnavosti na sněhu stanovené v uvedeném předpisu. Informace o přilnavosti na ledu by měly být po formálním přijetí normy ISO 19447 založeny na ní a na označení pneumatiky, která splňuje minimální hodnoty indexu přilnavosti na ledu v ní stanovené, by měl být uveden piktogram označující přilnavost na ledu. Do přijetí normy ISO 19447 by přilnavost na ledu měla být vyhodnocována na základě spolehlivých, přesných a opakovatelných metod, které zohlední obecně uznávané nejmodernější poznatky. Označení pneumatiky, která splňuje minimální normy přilnavosti na ledu, by mělo obsahovat piktogram přilnavosti na ledu uvedený v příloze I.

(15)

Oděr pneumatik během užívání je významným zdrojem mikroplastů, které poškozují životní prostředí a lidské zdraví. Sdělení Komise „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“ proto zmiňuje nutnost řešit nezáměrné uvolňování mikroplastů z pneumatik, mimo jiné prostřednictvím informačních opatření, jako je označování, a minimálních požadavků na pneumatiky. S oděrem pneumatik souvisí pojem kilometrového nájezdu, totiž počtu kilometrů, které pneumatika vydrží, než ji bude kvůli opotřebení vzorku nutné nahradit. Kromě oděru a opotřebení vzorku závisí životnost pneumatiky na řadě faktorů, jako je její odolnost proti opotřebení, včetně složení, vzorku běhounu a struktury, silniční podmínky, údržba, tlak v pneumatikách a způsob jízdy.

(16)

V současnosti však není k dispozici vhodná zkušební metoda pro měření oděru pneumatik a kilometrového nájezdu. Komise by proto měla zadat její vypracování při plném zohlednění nejmodernějších poznatků a norem a předpisů vytvořených nebo navržených na mezinárodní úrovni, jakož i práce vykonané dotčeným průmyslovým odvětvím.

(17)

Protektorované pneumatiky tvoří významnou část trhu s pneumatikami pro těžká vozidla. Protektorování pneumatik prodlužuje jejich životnost a přispívá k cílům oběhového hospodářství, jako je snižování množství odpadu. Uplatňování požadavků na označování u těchto pneumatik by přineslo značné úspory energie. Toto nařízení by mělo stanovit budoucí zařazení vhodné zkušební metody pro měření výkonnosti protektorovaných pneumatik, jež dosud není k dispozici.

(18)

Energetický štítek stanovený podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 (7), který u výrobků hodnotí spotřebu energie na stupnici „A“ až „G“, zná coby nástroj podávající jasné a transparentní informace více než 85 % spotřebitelů v Unii a ukázalo se, že účinně podporuje energeticky účinnější výrobky. Označení pneumatik by mělo mít v maximální možné míře stejný vzhled, i když se zohledněním zvláštností parametrů pneumatik.

(19)

Poskytování srovnatelných informací o parametrech pneumatik formou standardního označení pneumatik pravděpodobně ovlivní rozhodování konečných uživatelů o koupi ve prospěch bezpečnějších a tišších pneumatik s delší životností a vyšší palivovou účinností. To pak nejspíše bude výrobce pneumatik motivovat k optimalizaci parametrů pneumatik, což povede k udržitelnější spotřebě a výrobě pneumatik.

(20)

Potřeba větší informovanosti o palivové účinnosti a dalších parametrech má význam pro všechny konečné uživatele, včetně uživatelů kupujících náhradní pneumatiky nebo pneumatiky montované na nová vozidla, správců vozových parků a podniků silniční dopravy, kteří při neexistenci režimu označování a harmonizovaných zkoušek nemohou snadno porovnávat parametry různých značek pneumatik. Je proto vhodné vyžadovat, aby byly všechny pneumatiky nabízené spolu s vozidlem nebo na ně namontované opatřeny označením pneumatiky.

(21)

V současnosti se označení pneumatiky vyžadují u pneumatik pro osobní automobily (třídy C1) a pneumatik pro dodávky (třídy C2), ale nikoli u pneumatik pro těžká vozidla (třídy C3). Vozidla s pneumatikami třídy C3 spotřebovávají více paliva a ujedou více kilometrů za rok než vozidla s pneumatikami třídy C1 nebo C2, a potenciál ke snížení spotřeby paliva a emisí skleníkových plynů z těžkých nákladních vozidel je tedy významný. Pneumatiky třídy C3 by proto měly být zahrnuty do oblasti působnosti tohoto nařízení. Plné zahrnutí pneumatik třídy C3 do oblasti působnosti tohoto nařízení je rovněž v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/956 (8), jež stanoví sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel, a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 (9), jež stanoví výkonnostní normy emisí CO2 pro nová těžká vozidla.

(22)

Mnoho konečných uživatelů se o koupi pneumatik rozhoduje, aniž by danou pneumatiku viděli, a tudíž nevidí ani označení pneumatiky, které je k ní připevněno. V těchto situacích by mělo být konečným uživatelům označení pneumatiky ukázáno předtím, než se ke koupi rozhodnou. Zobrazení označení pneumatiky na pneumatikách v místě prodeje a jeho uvedení v technických propagačních materiálech by mělo zajistit, aby distributoři i potenciální koneční uživatelé získali harmonizované informace o důležitých parametrech pneumatik na místě a v okamžiku, kdy činí rozhodnutí o koupi.

(23)

Někteří koneční uživatelé se o nákupu pneumatik rozhodují předtím, než se dostaví na místo prodeje, nebo je kupují prostřednictvím zásilkového prodeje či na internetu. S cílem zajistit, aby mohli i tito koneční uživatelé činit informovaná rozhodnutí na základě harmonizovaných informací týkajících se mimo jiné palivové účinnosti, přilnavosti za mokra a vnějšího hluku odvalování, by mělo být označení pneumatik zobrazeno ve veškerých technických propagačních materiálech a vizuálních reklamách pro konkrétní typy pneumatik, včetně materiálů dostupných na internetu. Jestliže se vizuální reklamy týkají kategorie pneumatik, a nikoli pouze konkrétního typu pneumatik, není nutné označení pneumatiky ukazovat.

(24)

Potenciální koneční uživatelé by měli obdržet informace vysvětlující všechny prvky označení pneumatik a jejich význam. Tyto informace by měly být obsaženy ve všech technických propagačních materiálech, například na internetových stránkách dodavatelů, avšak neměly by být povinné ve vizuálních reklamách. Technické propagační materiály by neměly být chápány tak, že mezi ně náleží reklamy na velkoplošných reklamních panelech, v novinách, časopisech, rozhlasovém vysílání a televizi.

(25)

Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států v oblasti dozoru nad trhem nebo povinnost dodavatelů kontrolovat shodu výrobků, měli by dodavatelé v databázi výrobků v elektronické podobě zpřístupnit požadované informace o souladu výrobků. Informace relevantní pro spotřebitele a distributory by měly být veřejnosti zpřístupněny ve veřejné části databáze. Měly by být zpřístupněny jako veřejně přístupná data, aby je mohli používat tvůrci mobilních aplikací a srovnávacích nástrojů. Jednoduchý přímý přístup k veřejné části databáze výrobků by měl být usnadněn uživatelsky vstřícnými nástroji uvedenými na tištěném označení pneumatiky, jako je dynamický kód pro rychlou odpověď (kód QR).

(26)

Na část databáze výrobků věnovanou souladu by se měla vztahovat přísná pravidla ochrany údajů. Požadované zvláštní části technické dokumentace v části databáze výrobků věnované souladu by měly být zpřístupněny orgánům dozoru nad trhem i Komisi. Pokud jsou technické informace příliš citlivé pro uvedení v kategorii technické dokumentace, měly by k nim mít orgány dozoru nad trhem přístup podle potřeby v souladu s povinností dodavatelů spolupracovat nebo prostřednictvím dodatečných částí technické dokumentace, jež dodavatelé do databáze výrobků dobrovolně nahrají.

(27)

Objem prodeje pneumatik prostřednictvím internetových prodejních platforem spíše než přímo od dodavatelů narůstá. Poskytovatelé hostingových služeb by proto měli umožnit, aby byly označení pneumatiky a informační list výrobku poskytnuté dodavatelem zobrazeny v blízkosti údaje o ceně. Měli by o povinnosti zobrazit označení pneumatiky a informační list výrobku informovat distributora, ale neměli by odpovídat za přesnost ani obsah uvedeného označení pneumatiky nebo informačního listu výrobku. Povinnosti uložené poskytovatelům hostingových služeb podle tohoto nařízení by měly zůstat omezeny na to, co je přiměřené, a neměly by představovat obecnou povinnost sledovat informace, které uchovávají, nebo aktivně vyhledávat skutečnosti nebo okolnosti poukazující na činnosti, které nesplňují požadavky tohoto nařízení. Avšak čl. 14 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES (10) ukládá poskytovatelům služeb shromažďování informací (hostingu), kteří chtějí využít výjimku z odpovědnosti obsaženou v uvedeném ustanovení, povinnost neprodleně jednat s cílem odstranit informace, které ukládají na žádost příjemců svých služeb, nebo k nim znemožnit přístup, pokud tyto informace nesplňují požadavky tohoto nařízení, například požadavky týkající se chybějících, neúplných nebo nesprávných označení pneumatiky nebo informačních listů výrobku. Měli by tak učinit, jakmile tyto informace získají nebo, pokud jde o náhradu škody, jakmile se o těchto informacích dozví, například prostřednictvím konkrétních informací poskytnutých orgánem pro dozor nad trhem. Na dodavatele, kteří prodávají přímo konečným uživatelům prostřednictvím vlastních internetových stránek, se vztahují stejné povinnosti týkající se prodeje na dálku jako na distributory.

(28)

Valivý odpor, přilnavost za mokra, vnější hluk odvalování a další parametry by měly být měřeny spolehlivými, přesnými a opakovatelnými metodami, které zohledňují obecně uznávané nejmodernější metody měření a výpočtů. Tyto metody by měly pokud možno odrážet chování průměrného spotřebitele a měly by být robustní, aby odrazovaly od úmyslného obcházení a rovněž bránily neúmyslnému porušení. V rámci omezení vyplývajících z potřeby zajistit spolehlivé, přesné a opakovatelné laboratorní zkoušky by označení pneumatik mělo odrážet poměrnou výkonnost pneumatik při skutečném používání, aby mohli koneční uživatelé porovnávat různé pneumatiky a aby byly omezeny náklady výrobců na zkoušky.

(29)

Mají-li vnitrostátní orgány podle definice v čl. 3 bodě 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 (11) dostatečné důvody se domnívat, že dodavatel nezajistil přesnost označení pneumatiky, měly by v zájmu zvýšení důvěry spotřebitelů zkontrolovat, zda třídy týkající se valivého odporu, přilnavosti za mokra a vnějšího hluku odvalování uvedené na označení pneumatiky, jakož i piktogramy pro další parametry, odpovídají dokumentaci poskytnuté dodavatelem, která vychází z výsledků zkoušek a z výpočtů. Tyto kontroly mohou proběhnout během procesu schválení typu a nemusí nutně vyžadovat fyzickou zkoušku pneumatiky.

(30)

Dodržování předpisů o označování pneumatik dodavateli, velkoobchodníky, obchodníky a dalšími distributory má zásadní význam pro zajištění rovných podmínek v Unii. Členské státy by proto měly toto dodržování sledovat prostřednictvím pravidelných následných kontrol a dozoru nad trhem v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (12).

(31)

S cílem usnadnit sledování souladu, poskytnout užitečný nástroj konečným uživatelům a umožnit distributorům, aby získávali informační listy výrobků alternativním způsobem, by pneumatiky měly být zařazeny do databáze výrobků zřízené podle nařízení (EU) 2017/1369. Uvedené nařízení by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(32)

Aby měli koneční uživatelé v označení pneumatik důvěru, neměla by být povolena jiná označení, která je napodobují. Ze stejného důvodu by nemělo být povoleno ani používání jiných označení, značek, symbolů či nápisů, které by mohly uvádět konečné uživatele v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o parametry, jichž se označení pneumatiky týká.

(33)

Sankce ukládané za porušení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(34)

Na podporu energetické účinnosti, zmírňování změny klimatu, bezpečnosti silničního provozu a ochrany životního prostředí by členské státy měly mít možnost vytvářet pobídky k používání energeticky účinných a bezpečných pneumatik. Členské státy mohou samy rozhodnout o povaze těchto pobídek. Ty by měly být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory a neměly by vytvářet neodůvodněné překážky na trhu. Tímto nařízením není dotčen výsledek jakýchkoli řízení o státní podpoře, která mohou být ohledně takových pobídek zahájena v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(35)

Za účelem změny obsahu a formátu označení pneumatik, zavedení požadavků týkajících se protektorovaných pneumatik, oděru pneumatik a kilometrového nájezdu a přizpůsobení příloh technologickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(36)

Jakmile budou k dispozici spolehlivé, přesné a opakovatelné metody zkoušení a měření oděru pneumatik a kilometrového nájezdu, měla by Komise posoudit proveditelnost doplnění informací o oděru pneumatik a kilometrovém nájezdu na označení pneumatiky. Při navrhování aktu v přenesené pravomoci za účelem přidání informací o oděru pneumatik a kilometrovém nájezdu by Komise měla vzít toto posouzení v úvahu a při vývoji vhodných zkušebních metod by měla úzce spolupracovat s odvětvím, příslušnými normalizačními organizacemi, jako jsou Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů (UNECE) nebo Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), a se zástupci dalších zúčastněných stran. Informace o oděru pneumatik a kilometrovém nájezdu by měly být jednoznačné a neměly by mít negativní dopad na srozumitelnost a účinnost označení jako celku ve vztahu ke konečným uživatelům. Tyto informace by konečným uživatelům rovněž umožnily učinit informovaný výběr s ohledem na pneumatiky, jejich životnost a nezáměrné uvolňování mikroplastů. To by napomohlo ochraně životního prostředí a zároveň konečným uživatelům umožnilo odhadnout provozní náklady spojené s používáním pneumatik po delší dobu.

(37)

Pneumatiky, které již byly uvedeny na trh přede dnem použitelnosti tohoto nařízení, by nemělo být nutné opatřovat novým označením pneumatiky.

(38)

Velikost označení pneumatiky by měla zůstat shodná s tou, jež je stanovena v nařízení (ES) č. 1222/2009. Na označení pneumatiky by také měly být uvedeny podrobné informace o přilnavosti na sněhu a přilnavosti na ledu a QR kód.

(39)

Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. V souladu s bodem 22 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů by uvedené hodnocení mělo být založeno na účinnosti, účelnosti, relevanci, soudržnosti a přidané hodnotě a mělo by poskytnout základ k posouzení dopadů možných budoucích kroků.

(40)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zvýšení bezpečnosti, ochrany zdraví a ekonomické a environmentální účinnosti silniční dopravy tím, že budou konečným uživatelům poskytovány informace umožňující volit bezpečnější a tišší pneumatiky s delší životností a vyšší palivovou účinností, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, neboť to vyžaduje harmonizované informace pro konečné uživatele, ale spíše jej z důvodu nezbytnosti harmonizovaného regulačního rámce a rovných podmínek pro výrobce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Vhodným právním nástrojem zůstává nařízení, protože stanoví jasná a podrobná pravidla, jež znemožňují rozdílné provedení jednotlivými členskými státy, a zajišťuje tak vyšší míru harmonizace v celé Unii. Harmonizovaný právní rámec na úrovni Unie, a nikoli členských států, snižuje náklady pro dodavatele, zaručuje rovné podmínky a zajišťuje volný pohyb zboží po celém vnitřního trhu. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(41)

Nařízení (ES) č. 1222/2009 by proto mělo být zrušeno s účinkem ode dne použitelnosti tohoto nařízení,