ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2020/1999

ze dne 7. prosince 2020,

o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	EU je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv a je odhodlána tyto hodnoty chránit, neboť hrají klíčovou úlohu při zajišťování míru a udržitelné bezpečnosti, což jsou základní kameny její vnější činnosti.

(2)

Lidská práva jsou univerzální, nedělitelná, vzájemně závislá a vzájemně provázaná. Státy nesou prvořadou odpovědnost za dodržování, ochranu a naplňování lidských práv, včetně zajištění souladu s mezinárodním právem v oblasti lidských práv. Porušování a zneužívání lidských práv všude na světě, včetně celosvětově významné míry zapojení nestátních aktérů do zneužívání těchto práv a závažnosti mnohých z těchto činů, i nadále vyvolávají velké znepokojení. Tyto činy jsou v rozporu se zásadami a ohrožují dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v čl. 21 odst. 1 a 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“).

(3)

Dne 9. prosince 2019 Rada uvítala skutečnost, že vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) zahájil přípravné činnosti s cílem vytvořit unijní režim omezujících opatření proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv, který by měl obecnou působnost.

(4)

Tímto rozhodnutím se zřizuje rámec pro cílená omezující opatření s cílem řešit závažné porušování a zneužívání lidských práv po celém světě. V této souvislosti Rada zdůrazňuje význam mezinárodního práva v oblasti lidských práv a interakce mezi mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem při posuzování uplatňování cílených omezujících opatření podle tohoto rozhodnutí. Tímto rozhodnutím není dotčeno uplatňování jiných stávajících nebo budoucích rozhodnutí Rady přijatých v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, kterými se stanoví omezující opatření vzhledem k situaci v některých třetích zemích, jejichž cílem je řešit porušování nebo zneužívání lidských práv.

(5)

Tato cílená omezující opatření budou sledovat cíle v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 21 Smlouvy EU a budou přispívat k činnosti, kterou Unie vyvíjí s cílem upevňovat a podporovat demokracii, právní stát, lidská práva a zásady mezinárodního práva v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. b) Smlouvy o EU. Uplatňování těchto cílených omezujících opatření bude v souladu s celkovou strategií Unie v této oblasti a zlepší schopnost Unie prosazovat dodržování lidských práv.

(6)	K provedení některých opatření je nezbytná další činnost Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Tímto rozhodnutím se zřizuje rámec pro cílená omezující opatření s cílem řešit závažné porušování a zneužívání lidských práv po celém světě. Toto rozhodnutí se vztahuje na tyto činy:

genocida;

b)	zločiny proti lidskosti;

tyto případy závažného porušování nebo zneužívání lidských práv:

i)	mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání;

ii)

otroctví;

iii)	mimosoudní, sumární a svévolné popravy a usmrcení;

iv)	nucené zmizení osob;

v)	svévolné zatýkaní nebo zadržování;

jiné porušování nebo zneužívání lidských práv, mimo jiné níže uvedené případy, jestliže je dané porušování nebo zneužívání rozsáhlé, systematické nebo jinak závažné, pokud jde o cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 21 Smlouvy o EU:

i)	obchodování s lidmi, jakož i zneužívání lidských práv převaděči migrantů, jak je uvedeno v tomto článku;

ii)	sexuální a genderové násilí;

iii)	porušování nebo zneužívání svobody pokojného shromažďování a sdružování;

iv)	porušování nebo zneužívání svobody přesvědčení a projevu;

v)	porušování nebo zneužívání svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení.

2. Pro účely použití odstavce 1 je třeba zohlednit mezinárodní obyčejové právo a obecně uznávané nástroje mezinárodního práva, jako jsou:

a)	Mezinárodní pakt o občanských a politických právech;

b)	Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech;

c)	Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocida;

d)	Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání;

e)	Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace;

f)	Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen;

g)	Úmluva o právech dítěte;

h)	Mezinárodní úmluva na ochranu všech osob před nuceným zmizením;

i)	Úmluva o právech osob se zdravotním postižením;

j)	Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu;

k)	Římský statut Mezinárodního trestního soudu;

l)	Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

3. Pro účely tohoto rozhodnutí lze za fyzické nebo právnické osoby, subjekty či orgány rovněž považovat:

a)	státní subjekty;

b)	jiné subjekty vykonávající skutečnou kontrolu nebo pravomoc nad daným územím;

c)	jiné nestátní subjekty.

4. Při sestavování nebo změně seznamu obsaženého v příloze Rada v souvislosti s jinými nestátními subjekty podle odst. 3 písm. c) zohlední zejména tyto konkrétní prvky:

a)	cíle společné zahraniční a bezpečnostní politiky stanovené v článku 21 Smlouvy o EU a

b)	závažnost nebo dopad zneužívání.

Článek 2

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby zabránily ve vstupu na své území nebo průjezdu přes své území:

a)	fyzickým osobám, které jsou odpovědné za činy uvedené v čl. 1 odst. 1;

b)	právnickým osobám, které poskytují finanční, technickou nebo materiální podporu nebo jsou jinak zapojeny do činů uvedených v čl. 1 odst. 1, včetně plánování, řízení, objednávání, pomoci, přípravy, usnadňování nebo podněcování těchto činů;

c)	fyzickým osobám spojeným s osobami uvedenými v písmenech a) a b),

jak jsou uvedeny na seznamu v příloze.

2. Odstavec 1 nezakládá povinnost členského státu odmítnout vstup na své území svým státním příslušníkům.

3. Odstavcem 1 nejsou dotčeny případy, kdy je členský stát vázán povinností podle mezinárodního práva:

a)	jako hostitelská země mezivládní mezinárodní organizace;

b)	jako hostitelská země mezinárodní konference svolané Organizací spojených národů nebo konané pod její záštitou;

c)	podle mnohostranné dohody o výsadách a imunitách nebo

d)	na základě smlouvy o smíru z roku 1929 (Lateránský pakt) uzavřené mezi Svatým stolcem (Vatikánským městským státem) a Itálií;

4. Odstavec 3 se vztahuje rovněž na případy, kdy je členský stát hostitelskou zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

5. Rada je řádně informována o všech případech, kdy členský stát udělí výjimku podle odstavce 3 nebo 4.

6. Členské státy mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odstavce 1, pokud je daná cesta odůvodněna naléhavou humanitární potřebou nebo účastí na mezivládních zasedáních a na zasedáních podporovaných nebo pořádaných Unií nebo pořádaných členským státem vykonávajícím předsednictví v rámci OBSE, na nichž je veden politický dialog, který přímo podporuje politické cíle sledované omezujícími opatřeními, včetně ukončení závažného porušování a zneužívání lidských práv a prosazování lidských práv.

7. Členské státy také mohou udělit výjimky z opatření uložených podle odstavce 1, pokud je vstup nebo průjezd nezbytný z důvodu soudního řízení.

8. Členský stát, který hodlá udělit výjimky uvedené v odstavci 6 nebo 7, tuto skutečnost oznámí písemně Radě. Výjimka se pokládá za udělenou, ledaže jeden nebo více členů Rady vznese písemně námitku do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení o navrhované výjimce. Pokud jeden nebo více členů Rady námitku vznese, může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout, že navrhovanou výjimku udělí.

9. Pokud členský stát povolí podle odstavce 3, 4, 6, 7 nebo 8 osobám uvedeným na seznamu v příloze vstup na své území nebo průjezd přes ně, je toto povolení omezeno výlučně na účel, pro který bylo uděleno, a na osoby, jichž se přímo týká.

Článek 3

1. Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které patří níže uvedeným osobám, subjektům nebo orgánům nebo které jsou jimi vlastněny, drženy či ovládány:

a)	fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, které jsou odpovědné za činy uvedené v čl. 1 odst. 1;

b)	fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům, které poskytují finanční, technickou nebo materiální podporu nebo jsou jinak zapojeny do činů uvedených v čl. 1 odst. 1, včetně plánování, řízení, objednávání, pomoci, přípravy, usnadňování nebo podněcování těchto činů;

c)	fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům spojeným s fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty nebo orgány uvedenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce,

jak jsou uvedeny na seznamu v příloze.

2. Žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům uvedeným na seznamu v příloze nebo v jejich prospěch.

3. Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou příslušné orgány členských států povolit za podmínek, které považují za vhodné, uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění některých finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, pokud shledají, že dotyčné finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou:

nezbytné pro uspokojení základních potřeb fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů uvedených v příloze a rodinných příslušníků závislých na těchto fyzických osobách, včetně plateb za potraviny, plateb nájemného nebo splácení hypoték, plateb za léky a lékařskou péči, plateb daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;

b)	určené výlučně k úhradě přiměřených honorářů za odborné výkony nebo k náhradě výdajů vzniklých v souvislosti s poskytováním právních služeb;

c)	určené výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů;

d)	nezbytné k úhradě mimořádných výdajů, pokud dotčený příslušný orgán oznámil příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi alespoň dva týdny před udělením povolení důvody, pro něž se domnívá, že by dané povolení mělo být uděleno, nebo

e)	určené k výplatě na účet nebo z účtu diplomatické či konzulární mise nebo mezinárodní organizace požívající výsad podle mezinárodního práva, pokud jsou tyto platby zamýšleny k oficiálním účelům diplomatické nebo konzulární mise či mezinárodní organizace.

Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce.

4. Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány členských států povolit uvolnění některých zmrazených finančních prostředků nebo hospodářských zdrojů, jsou-li splněny tyto podmínky:

finanční prostředky nebo hospodářské zdroje jsou předmětem rozhodčího nálezu, který byl vydán před zařazením fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených v odstavci 1 na seznam v příloze, nebo předmětem soudního či správního rozhodnutí vydaného v Unii nebo soudního rozhodnutí vykonatelného v dotčeném členském státě před tímto dnem či po něm;

b)	finanční prostředky nebo hospodářské zdroje budou použity výlučně k uspokojení nároků zajištěných takovým nálezem či rozhodnutím nebo uznaných jako platné takovým nálezem či rozhodnutím, a to v mezích stanovených příslušnými právními předpisy, kterými se řídí práva osob uplatňujících takové nároky;

c)	nález či rozhodnutí není ve prospěch fyzické nebo právnické osoby, subjektu či orgánu uvedených na seznamu v příloze a

d)	uznání nálezu či rozhodnutí není v rozporu s veřejným pořádkem v dotčeném členském státě.

Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto odstavce.

5. Odstavec 1 nebrání fyzickým nebo právnickým osobám, subjektům či orgánům zařazeným na seznam v příloze provést platbu vyplývající ze smlouvy nebo dohody, jež byla uzavřena před jejich zařazením na seznam, nebo z povinnosti, jež před tímto zařazením vznikla, jestliže dotčený členský stát shledal, že tuto platbu přímo ani nepřímo neobdrží fyzická nebo právnická osoba, subjekt či orgán uvedené v odstavci 1.

6. Odstavec 2 se nepoužije, jsou-li na zmrazené účty připsány:

a)	úroky nebo jiné výnosy z těchto účtů;

b)	platby splatné podle smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, od nějž se na tyto účty vztahují opatření podle odstavců 1 a 2; nebo

c)	platby splatné na základě soudních či správních rozhodnutí nebo rozhodčích nálezů, které byly vydány Unii nebo jsou vykonatelné v dotčeném členském státě, pokud se na veškeré takové úroky, jiné výnosy a platby nadále vztahují opatření podle odstavce 1.

Článek 4

1. Odchylně od čl. 3 odst. 1 a 2 mohou příslušné orgány členských států povolit za podmínek, které považují za vhodné, uvolnění některých zmrazených finančních prostředků či hospodářských zdrojů nebo zpřístupnění určitých finančních prostředků či hospodářských zdrojů, pokud shledají, že poskytnutí takových finančních prostředků či hospodářských zdrojů je nezbytné pro humanitární účely, jako jsou například dodávky nebo usnadnění dodávek pomoci, včetně zdravotnického vybavení, potravin nebo přepravy humanitárních pracovníků a související pomoci, nebo pro evakuace.

2. Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto článku do čtyř týdnů od jeho udělení.

Článek 5

1. Rada jednomyslně na návrh členského státu nebo vysokého představitele sestavuje a mění seznam uvedený v příloze.

2. Rada sdělí dotčené fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu svá rozhodnutí podle odstavce 1 včetně důvodů pro jejich zařazení na seznam, a to buď přímo, je-li známa jejich adresa, nebo zveřejněním oznámení, a umožní jim se k záležitosti vyjádřit.

3. Jsou-li předloženy připomínky nebo nové podstatné důkazy, Rada svá rozhodnutí podle odstavce 1 přezkoumá a dotčenou fyzickou nebo právnickou osobu, subjekt či orgán o této skutečnosti informuje.

Článek 6

1. V příloze jsou uvedeny důvody pro zařazení fyzických nebo právnických osob, subjektů a orgánů podle článků 2 a 3 na seznam.

2. V příloze jsou uvedeny dostupné informace nezbytné k identifikaci dotčených fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů. V případě fyzických osob mohou tyto informace zahrnovat jména, včetně dalších používaných jmen, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo pasu a číslo průkazu totožnosti, pohlaví, adresu, je-li známa, a funkci nebo povolání. V případě právnických osob, subjektů nebo orgánů mohou tyto informace zahrnovat názvy, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání.

Článek 7

1. Rada a vysoký představitel zpracovávají osobní údaje za účelem plnění svých úkolů podle tohoto rozhodnutí, zejména:

a)	pokud jde o Radu, za účelem přípravy a přijímání změn přílohy;

b)	pokud jde o vysokého představitele, za účelem přípravy změn přílohy.

2. Rada a vysoký představitel mohou případně zpracovávat příslušné údaje, které se týkají trestných činů spáchaných fyzickými osobami zařazenými na seznam a odsouzení za spáchání trestného činu nebo bezpečnostních opatření vztahujících se na tyto osoby, pouze v takovém rozsahu, v jakém je toto zpracování nezbytné pro přípravu přílohy.

3. Pro účely tohoto rozhodnutí se Rada a vysoký představitel určují jako „správci“ ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (1) s cílem zajistit, aby dotčené fyzické osoby mohly vykonávat svá práva podle nařízení (EU) 2018/1725.

Článek 8

Nebude uspokojen žádný nárok vyplývající ze smlouvy nebo transakce, jejichž plnění nebo uskutečnění je přímo nebo nepřímo, zcela nebo částečně dotčeno opatřeními uloženými tímto nařízením, a to včetně odškodnění nebo jiných nároků tohoto druhu, jako je nárok na náhradu škody nebo nárok vyplývající ze záruky, zejména nárok na prodloužení doby platnosti nebo vyplacení dluhopisů, záruk nebo příslibu odškodnění v jakékoli formě, zejména finančních záruk nebo příslibů finančního odškodnění, je-li vznesen:

a)	určenými fyzickými nebo právnickými osobami, subjekty či orgány uvedenými na seznamu v příloze;

b)	jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobou, subjektem či orgánem jednajícími prostřednictvím nebo jménem fyzických nebo právnických osob, subjektů či orgánů uvedených v písmenu a).

Článek 9

Pro dosažení co největšího účinku opatření stanovených v tomto rozhodnutí podporuje Unie třetí státy v přijímání omezujících opatření podobných těm, která jsou stanovena v tomto rozhodnutí.

Článek 10

Toto rozhodnutí se použije do dne 8. prosince 2023 a je průběžně přezkoumáváno. Opatření uvedená v článcích 2 a 3 se použijí na fyzické nebo právnické osoby, subjekty a orgány uvedené na seznamu v příloze do dne 8. prosince 2021.

Článek 11

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 7. prosince 2020.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).