(1)

Konečným cílem makroobezřetnostní politiky je přispívat k zachování stability finančního systému jako celku, mimo jiné posilováním jeho odolnosti a snižováním nárůstu systémových rizik.

(2)

Nařízení (EU) č. 1092/2010 uznává, že sledování a posuzování potenciálních systémových rizik by mělo být založeno na rozsáhlém souboru relevantních makroekonomických a mikrofinančních údajů a ukazatelů, a Evropské radě pro systémová rizika (ESRB) umožňuje přístup ke všem informacím, které jsou nezbytné pro plnění jejích povinností v oblasti makroobezřetnostního dohledu při požadovaném zachování důvěrnosti těchto informací.

(3)

Ostatní orgány pověřené přijímáním a/nebo aktivaci opatření makroobezřetnostní politiky nebo jinými úkoly v oblasti finanční stability – včetně orgánů poskytujících podpůrné analýzy pro rozhodnutí makroobezřetnostní politiky – by měly mít rovněž přístup k příslušnému souboru údajů a ukazatelů, které jsou potřebné k plnění jejich úkolů. Informace o pobočkách na svém území, které mají relevantní orgány k dispozici, se v jednotlivých členských státech co do rozsahu a četnosti liší.

(4)

Ve svém doporučení ESRB/2011/3 (3) Evropská rada pro systémová rizika mimo jiné doporučila, aby členské státy zajistily, že makroobezřetnostní orgány budou mít pravomoc vyžadovat a včas získávat veškeré vnitrostátní údaje a informace, které mají význam pro plnění jejich úkolů, včetně informací od orgánů mikroobezřetnostního dohledu a dohledu nad trhem s cennými papíry a informací ze zdrojů mimo regulační oblast, jakož i informace, které se týkají konkrétních institucí, a to na základě odůvodněné žádosti a a při zajištění odpovídajících záruk důvěrnosti. Uvedené doporučení však nemohlo předjímat různá institucionální opatření týkající se nastavení a provádění makroobezřetnostní politiky, která jsou v členských státech přijímána od roku 2011. Proto se uvedené doporučení konkrétně nezabývalo některými institucionálními opatřeními, jež mohou být nezbytná pro přístup makroobezřetnostních orgánů k informacím, které jsou považovány za nezbytné k plnění úkolů těchto orgánů, avšak které tyto orgány nemají k dispozici.

(5)

Poskytování přeshraničních finančních služeb prostřednictvím poboček úvěrových institucí s ústředím v jiném členském státě nebo ve třetí zemi představuje v současné době významnou část finančního systému v řadě členských států. V těchto členských státech určité pobočky a) byly příslušnými orgány označeny za významné v souladu s článkem 51 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4), b) splňují kritéria jiných systémově významných institucí podle článku 131 směrnice 2013/36/EU, c) poskytují zásadní funkce na základě evropského rámce pro ozdravné postupy a řešení krize nebo d) mají významný podíl na trhu v činnostech, které jsou významné z hlediska finanční stability (společně dále jen „pobočky významné pro finanční stabilitu“). Právo Unie neobsahuje harmonizovanou definici poboček významných pro finanční stabilitu. Očekává se, že poskytování přeshraničních finančních služeb prostřednictvím těchto poboček v budoucnu poroste s tím, jak bude pokračovat finanční integrace v rámci Evropské unie. Jakýkoli orgán pověřený přijímáním a/nebo aktivací opatření makroobezřetnostní politiky nebo jinými úkoly v oblasti finanční stability musí mít možnost získat určité základní informace o všech pobočkách, které působí v jeho jurisdikci a jejichž mateřské úvěrové instituce mají své ústředí v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. Účelem toho je, aby uvedený orgán mohl minimálně posoudit, zda jsou tyto pobočky významné pro finanční stabilitu v zemi, ve které působí. Pokud má tento orgán za to, že tomu tak je, musí mít rovněž možnost získat podrobnější informace o činnostech těchto poboček.

(6)

Pobočky úvěrových institucí s ústředím v jiném členském státě nebo ve třetí zemi se liší podle velikosti a významu. Pokud jsou tyto pobočky považovány za významné pro finanční stabilitu v zemi, v níž působí, je třeba posílit spolupráci mezi relevantními orgány hostitelského a domovského členského státu. V takových případech je výměna vybraných informací o mateřských podnicích a skupinách, jichž jsou tyto pobočky součástí, nezbytná k posouzení možného zesilujícího dopadu, který by tyto pobočky mohly mít v období nadměrného úvěrového růstu nebo v období krize. Výměna vybraných informací o těchto mateřských podnicích a skupinách, které se týkají kapitálu a pákového efektu (včetně příslušných kapitálových požadavků), financování a rizika likvidity, obchodní strategie a některých aspektů ozdravných plánů, je rovněž nezbytná k zajištění účinnosti makroobezřetnostní politiky v hostitelských členských státech těchto poboček.

(7)

Z těchto důvodů se poskytování souboru informací uvedených v doporučení C považuje za nezbytné, aby orgány pověřené přijímáním a/nebo aktivací opatření makroobezřetnostní politiky nebo úkoly v oblasti finanční stability mohly plnit svůj mandát. Tyto informace by měly být dotčeným orgánům poskytnuty na základě odůvodněné žádosti, a to na základě „potřeby znát“ a v mezích použitelných unijních a vnitrostátních právních předpisů. Pokud tyto orgány potřebují získat dodatečné informace pro plnění svých úkolů a ke sledování nebo hodnocení systémových rizik nebo pro účely vypracování nových politických nástrojů, měly by jim být takové dodatečné informace poskytnuty na základě odůvodněné žádosti.

(8)

Ani směrnice 2013/36/EU, zejména její článek 56, ani nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (5) nebrání ani nevytváří překážky pro výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgány nebo subjekty, které odpovídají za udržování stability finančního systému v členských státech, při plnění jejich funkcí v oblasti dohledu. Ačkoli právo Unie poskytuje rámec pro výměnu informací mezi relevantními orgány pro účely mikroobezřetnostního dohledu, neexistuje žádný rámec pro výměnu informací pro makroobezřetnostní účely.

(9)

Centrální banky shromažďují informace o pobočkách úvěrových institucí s ústředím v jiném členském státě nebo ve třetí zemi. Národní centrální banky v rámci Evropského systému centrálních bank se vyzývají, aby tyto informace sdílely s relevantními orgány na základě odůvodněné žádosti a na základě „potřeby znát“, neboť se má za to, že jde o účinný způsob, jak usnadnit plnění jejich úkolů.

(10)

Dobře navržená opatření upravující výměnu informací o pobočkách úvěrových institucí s ústředím v jiném členském státě nebo ve třetí zemi by mohla orgánům, které jsou pověřeny přijímáním a/nebo aktivací opatření makroobezřetnostní politiky nebo jinými úkoly v oblasti finanční stability, pomáhat při plnění jejich úkolů. Využitím memorand o porozumění by se zavedla standardizace a předvídatelnost a vytvořil společný základ pro to, jaké informace jsou významné pro plnění úkolů uvedených orgánů; memoranda o porozumění jsou rovněž považována za účinný a účelný prostředek k dosažení cíle spočívajícího ve vytvoření prostředí, v němž relevantní orgány sdílejí informace pro makroobezřetnostní účely. V tomto ohledu by jako výchozí bod pro rámec úzké spolupráce mezi relevantními orgány mohly sloužit Seversko-baltské makroobezřetnostní fórum (6) a nejnovější memorandum o porozumění o spolupráci a koordinaci v oblasti přeshraniční finanční stability v seversko-baltském regionu (7).

(11)

Podle zásady subsidiarity by měl příslušný členský stát vybrat relevantní orgán pro shromažďování informací pro účely finanční stability nebo pro makroobezřetnostní účely.

(12)

Podle článku 40 směrnice 2013/36/EU mohou příslušné orgány hostitelských členských států vyžadovat, aby jim všechny úvěrové instituce, které mají pobočky na jejich území, pravidelně podávaly zprávy o své činnosti na jejich území. Tyto zprávy lze vyžadovat i) pro informační a statistické účely, ii) pro označení poboček za významné nebo iii) za účelem dohledu, který byl příslušnému orgánu hostitelského členského státu svěřen podle směrnice 2013/36/EU. Není jasné, zda informace shromážděné podle uvedeného článku lze využít rovněž pro makroobezřetnostní účely, jelikož příslušné ustanovení nerozlišuje mezi mikroobezřetnostním a makroobezřetnostním dohledem. Evropská komise by proto měla v rámci přezkumu podle článku 513 nařízení (EU) č. 575/2013 zvážit, zda by nemělo být revidováno právo Unie, a to konkrétně s cílem vyjasnit, že informace od poboček mohou být shromažďovány rovněž pro makroobezřetnostní účely.

(13)

Na pobočky úvěrových institucí s ústředím ve třetí zemi se vztahují pouze vnitrostátní právní předpisy a vnitrostátní právní předpisy v této věci nejsou v právních předpisech Unie harmonizovány. V návaznosti na nedávné změny článku 47 směrnice 2013/36/EU, které byly provedeny na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 (8), uvedený článek stanoví, že vnitrostátní příslušné orgány mají od poboček úvěrových institucí s ústředím ve třetí zemi shromažďovat minimální soubor informací doplněný o veškeré další informace, které považují za nezbytné k umožnění komplexního sledování činností pobočky. Pokud je to možné a vhodné, měly by být tyto informace sdíleny s orgány pověřenými přijímáním a/nebo aktivací opatření makroobezřetnostní politiky nebo jinými úkoly v oblasti finanční stability. V rámci výše uvedeného přezkumu podle článku 513 nařízení (EU) č. 575/2013, tj. zda je třeba revidovat právo Unie, a to konkrétně vyjasnit, že informace od poboček mohou být rovněž shromažďovány pro makroobezřetnostní účely, by Komise měla rovněž zvážit proveditelnost shromažďování údajů pro tyto účely od poboček úvěrových institucí s ústředím ve třetí zemi.

(14)

Podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (9) (dále jen „nařízení o jednotném mechanismu dohledu“) je ECB příslušným orgánem ve vztahu k významným úvěrovým institucím v rámci jednotného mechanismu dohledu. ECB je proto odpovědná za dohled nad významnými úvěrovými institucemi a úzce spolupracuje s příslušnými vnitrostátními orgány při plnění svých úkolů prostřednictvím společných týmů dohledu, jejichž členy jsou zaměstnanci ECB a příslušných vnitrostátních orgánů. To umožňuje plynulou a rychlou výměnu informací týkajících se dohlížených úvěrových institucí. Orgány pověřené přijímáním a/nebo aktivací opatření makroobezřetnostní politiky nebo jinými úkoly v oblasti finanční stability mohou od ECB, jakožto orgánu dohledu vyžadovat a získávat informace o pobočkách úvěrových institucí s ústředím v jiném členském státě.

(15)

Podle čl. 5 odst. 2 nařízení o jednotném mechanismu dohledu ECB odpovídá za hodnocení makroobezřetnostních opatření přijatých vnitrostátními orgány a v případě potřeby za uplatňování vyšších požadavků na kapitálové rezervy a přísnějších opatření. Informace o pobočkách úvěrových institucí s ústředím v jiném členském státě nebo ve třetí zemi v tomto ohledu patří do kategorií informací, které mohou být pro plnění těchto úkolů ECB nezbytné.

(16)

Příslušné orgány členských států, které se neúčastní jednotného mechanismu dohledu, mohou spolupracovat a vyměňovat si informace o úvěrových institucích, nad nimiž je vykonáván dohled, v kolegiích orgánů dohledu zřízených podle článků 51 a 116 směrnice 2013/36/EU, které slouží jako nástroje pro koordinaci úkolů v oblasti dohledu týkajících se přeshraničních činností prováděných úvěrovou institucí.

(17)

Tento přeshraniční mechanismus pro sdílení informací se zaměřuje na cíle mikroobezřetnostního dohledu. Články 51 a 116 směrnice 2013/36/EU a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/98 (10), které stanoví obecné podmínky pro fungování kolegií orgánů dohledu, proto konkrétně neupravují účast orgánů pověřených přijímáním a/nebo aktivací opatření makroobezřetnostní politiky nebo jinými úkoly v oblasti finanční stability v příslušných kolegiích orgánů dohledu. Nicméně příslušný orgán domovského členského státu může v zásadě vyzvat jiné subjekty k účasti na jednání kolegií orgánů dohledu za předpokladu, že všichni členové kolegia souhlasí. Některé informace, které se týkají úvěrové instituce, k níž pobočka patří, a které jsou sdíleny v kolegiích orgánů dohledu, mohou být relevantní pro makroobezřetnostní účely. V tomto ohledu se příslušné orgány vybízejí, aby relevantní orgány pověřené přijímáním a/nebo aktivací opatření makroobezřetnostní politiky nebo jinými úkoly v oblasti finanční stability vyzývaly k tomu, aby se podílely na posuzování konkrétních témat, která se týkají makroobezřetnostního dohledu a která jsou projednávána v kolegiích orgánů dohledu. Výslovné zahrnutí těchto relevantních orgánů do kolegií orgánů dohledu jakožto potenciálních pozorovatelů podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/98 by mohlo poskytnout větší jistotu, pokud jde o tuto úlohu. Přizvání zástupců makroobezřetnostních orgánů k účasti na jednáních kolegií orgánů dohledu s cílem informovat další účastníky o makroobezřetnostních rizicích nebo o vývoji v oblasti regulace v makroobezřetnostních oblastech může být rovněž přínosem pro jednání v kolegiích orgánů dohledu.

(18)

Aby byl zajištěn jednotný, účinný a účelný přístup k výměně informací pro účely tohoto doporučení, měl by Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) ve spolupráci s ESRB vypracovat obecné pokyny k výměně informací a tuto výměnu sledovat. Aby bylo dosaženo určitého stupně sblížení informací získaných od příslušných zúčastněných stran, měl by orgán EBA ve spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami vytvořit společný rámec pro memoranda o porozumění.

(19)

Tímto doporučením není dotčen mandát centrálních bank v Unii k provádění měnové politiky.

(20)

Doporučení ESRB se zveřejňují poté, co byli příjemci doporučení vyrozuměni o záměru je zveřejnit, a poté, co generální rada o svém záměru tato doporučení zveřejnit informovala Radu Evropské unie a dala jí příležitost se k tomuto záměru vyjádřit,

1.

si účinně a účelně vyměňovaly informace, které jsou považovány za nezbytné pro plnění jejich úkolů v souvislosti s přijímáním a/nebo aktivací opatření makroobezřetnostní politiky nebo pro jiné úkoly v oblasti finanční stability a které se týkají poboček úvěrových institucí, jež mají ústředí v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, v hostitelském členském státě. K výměně informací by mělo docházet po doručení odůvodněné žádosti o informace týkající se těchto poboček – s přihlédnutím k obecným pokynům vydaným orgánem EBA v souladu s dílčím doporučením C.1 – předložené relevantním orgánem hostitelského členského státu, který byl pověřen přijímáním a/nebo aktivací opatření makroobezřetnostní politiky nebo jinými úkoly v oblasti finanční stability. Vyměňované informace by měly být přiměřené významu poboček pro finanční stabilitu v hostitelském členském státě;

2.

přijaly memoranda o porozumění nebo jiné formy dobrovolných ujednání o spolupráci a výměně informací mezi sebou – nebo s relevantním orgánem třetí země – týkajících se poboček úvěrových institucí, které mají ústředí v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, v hostitelském členském státě, pokud to všechny zúčastněné strany považují za nezbytné a vhodné pro usnadnění výměny informací.

1.

posoudila, zda v právních předpisech Unie existují nějaké překážky, které brání tomu, aby orgány pověřené přijímáním a/nebo aktivací opatření makroobezřetnostní politiky nebo jinými úkoly v oblasti finanční stability měly nebo získávaly informace o pobočkách nezbytné k plnění těchto funkcí nebo úkolů;

2.

navrhla změnu právních předpisů Unie s cílem odstranit veškeré takové překážky, pokud Evropská komise na základě svého posouzení dospěje k závěru, že takové překážky existují.

1.

v souladu s doporučením A vydal obecné pokyny k výměně informací mezi relevantními orgány, které se týkají poboček úvěrových institucí s ústředím v jiném členském státě, přičemž tyto pokyny by měly obsahovat seznam informací, jež se mají minimálně vyměňovat, a to na základě „potřeby znát“ a v mezích platných unijních a vnitrostátních právních předpisů. Tento seznam by měl obsahovat alespoň informace z každé z těchto kategorií

2.

ve spolupráci s ESRB pravidelně sledoval účinnost a účelnost výměny informací mezi relevantními orgány, které se týkají poboček úvěrových institucí s ústředím v jiném členském státě nebo ve třetí zemi.

a)

„pobočkou“ se rozumí provozovna bez právní subjektivity, jež tvoří součást úvěrové instituce a jež přímo provádí všechny nebo některé operace tvořící podstatu činnosti úvěrových institucí;

b)

„úvěrovou institucí“ se rozumí úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)

„pobočkou významnou pro finanční stabilitu“ se rozumí pobočka úvěrové instituce, která má ústředí v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, v hostitelském členském státě, která splňuje některé z těchto kritérií:

d)

„hostitelským členským státem“ se rozumí hostitelský členský stát ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 nařízení (EU) č. 575/2013;

e)

„domovským členským státem“ se rozumí domovský členský stát ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 43 nařízení (EU) č. 575/2013;

f)

„příslušným orgánem“ se rozumí veřejný orgán nebo subjekt oficiálně uznaný vnitrostátními právními předpisy, který je podle vnitrostátního práva oprávněn vykonávat dohled nad úvěrovými institucemi jako součást systému dohledu fungujícího v daném členském státě, a ECB podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013;

g)

„memorandem o porozumění“ se rozumí dobrovolné ujednání, které stanoví, jak mají relevantní orgány v úmyslu vzájemně spolupracovat, a které upřesňuje údaje a informace, jež mají být vyměňovány, v souladu s příslušnými právními předpisy;

h)

„relevantním orgánem“ se rozumí:

1.

2.

a)

Relevantní orgány se vyzývají, aby do 31. prosince 2020 předložily ESRB a Radě předběžnou zprávu o provádění doporučení A.

b)

Relevantní orgány se vyzývají, aby do 31. prosince 2024 předložily ESRB a Radě závěrečnou zprávu o provádění doporučení A při zohlednění možných změn vnitrostátního a unijního práva a obecných pokynů orgánu EBA.

1.

2.