(1)

Zkušenosti získané pojišťovnami a zajišťovnami během prvních let uplatňování směrnice 2009/138/ES by měly být použity k přezkoumání metod, předpokladů a standardních parametrů při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce.

(2)

Návrh Komise na nové nařízení, kterým se zavádí program InvestEU (2), se zaměřuje na řešení selhání trhu a nepříznivých investičních situací v celé EU. Uvedený návrh zahrnuje zřízení poradenského centra InvestEU, které by mělo podporovat vytvoření solidní rezervy investičních projektů, a portálu InvestEU, který by měl investorům poskytovat snadno dostupnou a uživatelsky přívětivou databázi investičních projektů. Program InvestEU tak bude podporovat investice do financování malých a středních podniků ve formě dluhopisů, úvěrů nebo soukromého vlastního kapitálu a také dalších dlouhodobých investic do vlastního kapitálu. Standardní vzorec pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku nestanoví zvláštní pravidla pro investice do soukromě umisťovaného dluhu a soukromého vlastního kapitálu a pro dlouhodobé investice do vlastního kapitálu. Vzhledem k očekávané lepší dostupnosti těchto investic prostřednictvím portálu InvestEU by tato zvláštní pravidla měla být zavedena. S ohledem na akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů ze dne 30. září 2015 je navíc třeba podporovat v Evropě více investic a usnadnit přístup ke kapitálovému a dluhovému financování pro evropské malé a střední podniky. Obezřetnostní zacházení se soukromým vlastním kapitálem a soukromě umísťovaným dluhem by proto mělo být změněno tak, aby se odstranily neodůvodněné překážky pro investice do těchto kategorií aktiv.

(3)

Za účelem zajištění rovných podmínek pro hospodářské subjekty působící v odvětví pojišťovnictví a hospodářské subjekty působící v jiných finančních odvětvích by se měla sladit některá ustanovení použitelná na pojišťovny a zajišťovny s ustanoveními použitelnými na úvěrové a finanční instituce do té míry, v níž toto sladění odpovídá jejich různým obchodním modelům.

(4)

Obchodní expozice vůči způsobilým ústředním protistranám využívají mnohostranného vzájemného započtení a mechanismu sdílení ztrát, které poskytují způsobilé ústřední protistrany. Tyto obchodní expozice mají nižší úvěrové riziko protistrany, a proto by měly podléhat nižšímu kapitálovému požadavku než expozice vůči protistranám, které mechanismy ústřední protistrany nevyužívají. Výpočet rizika selhání protistrany podle standardního vzorce by v souladu s čl. 111 odst. 1 písm. fa) směrnice 2009/138/ES měl s obchodními expozicemi vůči způsobilým ústředním protistranám zacházet způsobem, který je v souladu s kapitálovými požadavky na tyto expozice platnými pro úvěrové instituce a finanční instituce.

(5)

S cílem přispět k dosažení cíle Unie, kterým je dlouhodobý udržitelný růst, by měly být usnadněny investice pojistitelů do soukromě umisťovaného dluhu. Za tímto účelem by měla být stanovena kritéria, která umožní zařazení dluhopisů a úvěrů, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, do stupně úvěrové kvality 2 nebo 3, a to na základě vlastního interního úvěrového hodnocení pojišťovny nebo zajišťovny.

(6)

Podstatné změny údajů používaných pro stanovení technických informací o příslušných časových strukturách bezrizikových úrokových měr mohou vést k situaci, kdy zdroje údajů, které byly použity v minulosti, již nejsou k dispozici. Lepší dostupnost údajů může navíc vést k zastarávání technik používaných pro stanovení technických informací o příslušných časových strukturách bezrizikových úrokových měr. Zásadní změna podmínek na trhu může rovněž vyžadovat přehodnocení parametrů, včetně konečné forwardové sazby, z níž se vychází při extrapolaci bezrizikových úrokových měr nebo dob konvergence ke konečné forwardové sazbě. Proto by měly být stanoveny podmínky k posouzení toho, zda jsou potenciální změny údajů a technik používaných pro stanovení technických informací o příslušné časové struktuře bezrizikových úrokových měr přiměřené cílům transparentnosti, obezřetnosti, spolehlivosti a konzistentnosti metod určování technických informací o příslušné časové struktuře bezrizikových úrokových měr v průběhu času. Za tímto účelem by měl orgán EIOPA předložit Komisi posouzení dopadu upravených technik, specifikací nebo parametrů údajů a přiměřenosti daných úprav s ohledem na podstatnou změnu údajů.

(7)

Cíl transparentních, obezřetných, spolehlivých a konzistentních metod stanovení technických informací o příslušných časových strukturách bezrizikových úrokových měr v průběhu času by měl platit též na úrovni složek, a zejména koeficientu volatility. Aby se zajistila transparentnost, obezřetnost, spolehlivost a konzistentnost v průběhu času, měla by se znovu přezkoumat metoda stanovení technických informací o koeficientu volatility uplatňovaná Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA), zejména pokud jde o aktivaci složky pro příslušnou zemi podle čl. 77d odst. 4 směrnice 2009/138/ES, a to pokud z důkazů vyplývá, že tato metoda dané cíle nesplňuje, a v rámci přezkumu Komisí podle čl. 77f odst. 3 směrnice 2009/138/ES.

(8)

Položky kapitálu ve formě splacených podřízených účtů vzájemných pojišťoven, splacených prioritních akcií a souvisejícího emisního ážia a splacených podřízených závazků mohou pro případy, kdy je během tří po sobě následujících měsíců porušen solventnostní kapitálový požadavek, stanovit mechanismus částečné absorpce ztráty jistiny. Měla by být stanovena kritéria, která upřesní, do jaké míry se tyto položky považují za kapitál tier 1.

(9)

Mělo by se zabránit ztrátám primárního kapitálu v důsledku daňových účinků v případě, kdy se spustí mechanismus absorpce ztráty jistiny. Pojišťovny a zajišťovny by proto měly mít možnost požádat o výjimku z uplatňování tohoto mechanismu. Před poskytnutím výjimky by však orgány dohledu měly posoudit, zda existuje vysoká a věrohodná pravděpodobnost, že by daňové účinky mechanismu mohly výrazně oslabit solventnost pojišťovny nebo zajišťovny.

(10)

Měly by být zajištěny rovné podmínky pro hospodářské subjekty v odvětví pojišťovnictví a v jiných finančních odvětvích. Pojišťovny a zajišťovny by proto měly mít možnost s výhradou předchozího schválení orgány dohledu splatit nebo umořit položku kapitálu během prvních pěti let po datu jeho emise v případě, že nastane neočekávaná změna v regulační klasifikaci dané položky kapitálu, která pravděpodobně povede k vyloučení této položky z kapitálu, nebo v případě, že nastane neočekávaná změna daňového zacházení platného pro danou položku.

(11)

Přístup se zohledněním by měl zajistit, že rizika, kterým je pojišťovna nebo zajišťovna vystavena, jsou řádně zachycena, a to bez ohledu na investiční struktury podniku. Proto by se tento přístup měl použít na podniky související s touto pojišťovnou nebo zajišťovnou, jejichž hlavním účelem je držení nebo správa aktiv jménem uvedené pojišťovny nebo zajišťovny.

(12)

Pokud na subjekt kolektivního investování nebo investice nabízené ve formě fondů nelze uplatnit přístup se zohledněním, měly by mít pojišťovny nebo zajišťovny možnost použít zjednodušený přístup založený na poslední vykázané alokaci aktiv subjektu kolektivního investování nebo fondu za předpokladu, že tento zjednodušený přístup je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti příslušných rizik.

(13)

Podmoduly rizika storen vyžadují složité výpočty založené na úrovni jednotlivých pojistných smluv. Pokud tato složitost není přiměřená povaze, rozsahu a složitosti rizik, které pod tyto podmoduly spadají, mělo by být možné založit výpočty pro tyto podmoduly na seskupení pojistných smluv, nikoliv na jednotlivých pojistných smlouvách, pokud by tato seskupení nevedla k významné chybě.

(14)

Výpočet rizika přírodních pohrom podle standardního vzorce by měl zohlednit povahu, rozsah a složitost expozice pojišťoven nebo zajišťoven vůči tomuto riziku. Výpočet rizika přírodních pohrom podle standardního vzorce vyžaduje, aby pojišťovny a zajišťovny stanovily svou pojistnou částku v rizikových pásmech. Ne všechny pojišťovny a zajišťovny mají ve svých interních systémech informace o úrovni rizikových pásem, které jsou pro tento výpočet nezbytné, a pro tyto pojišťovny a zajišťovny může být nákladné tyto informace získat. Tyto pojišťovny a zajišťovny by proto měly mít možnost založit svůj výpočet na seskupení rizikových pásem, pokud je takové seskupení řádně odůvodněné a přiměřené expozici.

(15)

Výpočet kapitálového požadavku k podmodulu rizika požáru podle standardního vzorce vyžaduje, aby pojišťovny a zajišťovny určily největší koncentraci rizika požáru. Aby se omezila zátěž při výpočtu, měly by mít pojišťovny nebo zajišťovny možnost omezit proces identifikace největší koncentrace rizika požáru na okolí svých největších expozic vůči požáru, pokud je tento přístup přiměřený povaze, rozsahu a složitosti expozice pojišťoven nebo zajišťoven vůči riziku požáru.

(16)

Zjednodušené výpočty kapitálového požadavku u podmodulů rizika úmrtnosti v životním pojištění a ve zdravotním pojištění podle standardního vzorce by měly být změněny, aby se zohlednila skutečnost, že kapitál v riziku u pojistných smluv se může v průběhu času měnit.

(17)

Náklady na získání ratingů pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku pomocí standardního vzorce by měly být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti souvisejícího rizika aktiv. Pojišťovny a zajišťovny, které určily externí ratingovou agenturu, by proto měly mít možnost používat zjednodušený výpočet u těch částí dluhového portfolia, pro které daná externí ratingová agentura neposkytuje externí ratingy.

(18)

Výpočet solventnostního kapitálového požadavku k riziku selhání protistrany podle standardního vzorce vyžaduje, aby pojišťovny a zajišťovny zohlednily podíl aktiv dané protistrany, na něž se vztahují ujednání o kolaterálu. Při výpočtu pomocí standardního vzorce by se mělo zabránit nepřiměřené zátěži. Pojišťovny a zajišťovny, které používají pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku k riziku selhání protistrany standardní vzorec, by proto měly mít možnost vypočítat solventnostní kapitálový požadavek k riziku selhání protistrany na základě předpokladu, že ujednání o kolaterálu se vztahují na více než 60 % aktiv protistrany.

(19)

Pojišťovny a zajišťovny, které používají pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku k riziku selhání protistrany standardní vzorec, musí použít zvláštní vzorec pro výpočet kapitálového požadavku k riziku selhání protistrany u expozic typu 1, pokud je směrodatná odchylka rozložení ztrát u expozic typu 1 nižší než 7 %. Při výpočtu tohoto požadavku by se mělo zabránit nepřiměřené zátěži. Pojišťovny a zajišťovny by proto měly mít možnost vypočítat kapitálový požadavek k riziku selhání protistrany u expozic typu 1 pomocí stejného vzorce, který se použije, pokud se směrodatná odchylka rozložení ztrát u expozic typu 1 pohybuje mezi 7 % a 20 %.

(20)

Výpočet účinku snižování rizika na upisovací riziko je složitý a může pro pojišťovny a zajišťovny působící v odvětví neživotního pojištění představovat nepřiměřenou zátěž. Je proto vhodné, aby pojišťovny a zajišťovny mohly používat zjednodušený vzorec, pokud je jeho použití úměrné povaze a složitosti rizikového profilu protistrany dané pojišťovny nebo zajišťovny.

(21)

Požadavek k riziku pojistného u budoucích smluv by neměl nepřiměřeně penalizovat smlouvy s počáteční dobou trvání delší než jeden rok, aby se zohlednilo nižší riziko spojené s budoucím pojistným ze smluv s delší dobou trvání. U budoucích smluv, jejichž doba trvání je delší než jeden rok, by proto míra objemu rizika pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění v neživotním pojištění a ve zdravotním pojištění NSLT Health měla představovat pouze 30 % budoucího pojistného.

(22)

Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce by měla být zohledněna skutečná expozice pojišťovny či zajišťovny vůči riziku při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku k riziku přírodních pohrom. Výpočet solventnostního kapitálového požadavku k riziku přírodních pohrom pomocí standardního vzorce by proto měl zohlednit smluvní limity náhrady v případě přírodních pohrom.

(23)

Výpočet solventnostního kapitálového požadavku k riziku katastrof způsobených člověkem by měl odrážet rizika, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny. Výpočty založené na scénářích pro požadavek k námořním rizikům, leteckým rizikům a k riziku požáru by proto měly vycházet z největších expozic po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv nebo od zvláštních účelových jednotek.

(24)

Není přiměřené použít scénář srážky s tankerem z podmodulu námořních rizik pro rekreační plavidla nebo nafukovací čluny. Tento scénář by se tedy měl vztahovat pouze na plavidla s minimální pojistnou částkou nejméně 250 000 EUR.

(25)

Přímé investice pojistitelů do nekotovaných akcií mohou přispět k dosažení cíle Unie, kterým je dlouhodobý udržitelný růst. Tyto investice by tudíž měly být usnadněny. Při výpočtu kapitálového požadavku k akciovému riziku pomocí standardního vzorce by proto mělo být možné s portfolii investic do vysoce kvalitních nekotovaných akcií zacházet stejně jako s akciemi, které jsou kotovány na regulovaných trzích. Měla by být stanovena kritéria, která zajistí, aby portfolio vysoce kvalitních nekotovaných akcií mělo dostatečně malé systematické riziko.

(26)

Pojistitelé hrají významnou úlohu coby dlouhodobí investoři a akciové investice jsou důležité pro financování reálné ekonomiky. Dlouhodobé akciové investice pojišťoven a zajišťoven by proto měly být podporovány tím, že se při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pomocí standardního vzorce sjednotí zacházení s dlouhodobými akciovými investicemi a strategickými akciovými investicemi, včetně korelačních matic. Aby se zajistila dlouhodobá povaha investic, mělo by být v podmodulu akciového rizika zavedeno portfolio dlouhodobých akciových investic a dalších aktiv odpovídající portfoliu jasně vymezených pojistných nebo zajistných závazků. Aby se předešlo regulatorní arbitráži, mělo by mít portfolio aktiv i portfolio závazků podobné hodnoty a žádné z nich by nemělo představovat více než polovinu celkové bilanční sumy dané pojišťovny nebo zajišťovny.

(27)

S jednotlivými akciemi kotovanými v EHP a s investicemi prostřednictvím určitých druhů fondů by se mělo zacházet stejným způsobem. Pojišťovnám a zajišťovnám by proto mělo být povoleno uplatňovat pravidla použitelná na dlouhodobé investice na úrovni kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, uzavřených alternativních investičních fondů, které nevyužívají pákový efekt, nebo evropských fondů dlouhodobých investic, pokud je správce fondu povolený v EHP.

(28)

Výpočet kapitálového požadavku k podmodulu rizika kreditního rozpětí podle standardního vzorce by neměl bránit pojišťovnám nebo zajišťovnám v provádění vysoce kvalitního soukromého umisťování investic, které často nemá žádné úvěrové hodnocení. Je možné, že pojišťovna nebo zajišťovna uzavřela dohodu s úvěrovou institucí nebo investičním podnikem o spoluinvestování do dluhopisů a úvěrů, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou. V takovém případě by mělo být pojišťovně nebo zajišťovně povoleno používat k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku výsledky schváleného přístupu založeného na interním ratingu dané úvěrové instituce nebo investičního podniku za předpokladu, že tato úvěrová instituce nebo investiční podnik má sídlo v Evropském hospodářském prostoru. Totéž by mělo platit v případě, kdy pojišťovna nebo zajišťovna uzavřela dohodu s jinou pojišťovnou nebo zajišťovnou, která používá schválený interní model v souladu s článkem 100 směrnice 2009/138/ES.

(29)

Právní předpisy týkající se finančního odvětví by měly být konzistentní, ovšem s přihlédnutím k rozdílům v obchodním modelu jednotlivých odvětví, k rozdílným prvkům při stanovování kapitálových požadavků nebo k dalším faktorům. Pravidla pro pojišťovny a zajišťovny týkající se uznávání záruk, které jsou vydány regionálními vládami a místními orgány, by proto měla být v souladu s pravidly pro úvěrové instituce a investiční podniky.

(30)

Deriváty vystavují pojišťovny a zajišťovny riziku selhání protistrany, a to bez ohledu na to, zda jsou tyto deriváty drženy za účelem zajištění, nebo spekulace. S veškerými deriváty by se proto mělo v rámci modulu rizika selhání protistrany podle standardního vzorce zacházet jako s expozicemi typu 1.

(31)

Mělo by se zabránit nesrovnalostem v pořadí výpočtů kapitálového požadavku ke koncentraci tržních rizik podle standardního vzorce. Jednotlivým expozicím by proto měly být nejprve přiřazeny stupně úvěrové kvality a relativní prahové hodnoty nadměrné expozice a následně by se na úrovni expozic vůči jediné protistraně měly použít rizikové faktory.

(32)

Pojišťovny a zajišťovny by při odhadování budoucích zdanitelných zisků po scénáři výjimečné ztráty neměly používat příliš optimistické předpoklady. Při výpočtu schopnosti odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty pomocí standardního vzorce by tedy měly zohlednit svou finanční situaci a solventnost po okamžité ztrátě a také zvýšenou nejistotu, pokud jde o prognózu budoucích zdanitelných zisků. Předpoklady pro prognózu budoucích zdanitelných zisků po okamžité ztráty, včetně předpokládané míry návratnosti investic pojišťovny nebo zajišťovny, by navíc neměly být příznivější než předpoklady použité pro ocenění odložené daňové povinnosti v rozvaze a předpokládaný celkový objem nových smluv by neměl být vyšší než objem předpokládaný v obchodním plánu. Pojišťovnám a zajišťovnám by mělo být povoleno předpokládat vyšší výnosy než ty, které vyplývají z časové struktury příslušné úrokové sazby, pouze pokud mohou prokázat, že se tyto výnosy po okamžité ztrátě uskuteční.

(33)

Výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce by měl odrážet vývoj postupů řízení rizik, zejména pokud jde o použití technik snižování rizik. Pojišťovny a zajišťovny by proto měly mít možnost zohlednit účinek technik snižování rizik, a to i v případě, že tyto techniky budou v době skončení platnosti nahrazeny podobným systémem nebo že budou upraveny tak, aby odrážely změny expozic, na něž se technika snižování rizik vztahuje, pokud k nahrazení nebo úpravě dochází maximálně jednou týdně. Standardní vzorec by měl rovněž umožňovat započtení mezi deriváty a zajišťovacími strategiemi, u nichž má několik smluvních ujednání společně účinek techniky snižování rizik. Možné rozdíly mezi účinkem snižování rizik obsaženým ve standardním vzorci na jedné straně a skutečným účinkem snižování rizik na straně druhé a posouzení bazického rizika by měly být zahrnuty do vlastního posouzení rizik a solventnosti pojišťoven a zajišťoven.

(34)

Pojišťovny nebo zajišťovny by neměly být nepřiměřené penalizovány, pokud protistrana smlouvy o zajištění přestane splňovat svůj solventnostní kapitálový požadavek, stále však splňuje minimální kapitálový požadavek. Pojišťovny a zajišťovny by proto měly mít možnost po dobu až šesti měsíců částečně zohlednit účinek snižování rizik u zajišťovacích smluv uzavřených s danou protistranou. Pokud protistrana smlouvy o zajištění přestane splňovat svůj minimální kapitálový požadavek, pojišťovna nebo zajišťovna by již účinky snižování rizik v ujednáních o zajištění uzavřených s danou protistranou neměla brát v úvahu.

(35)

Se smlouvami o zajištění ke krytí ztrát by se při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce mělo zacházet podobně jako se smlouvami o zajištění proti nadměrným ztrátám. Pojišťovny a zajišťovny by proto měly mít při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce při použití parametrů specifických pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu možnost zohlednit snižování rizik dané smlouvami o zajištění ke krytí ztrát tak, že stanoví standardizovanou metodu pro výpočet parametru specifického pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu, kterým nahradí standardní parametr pro neproporcionální zajištění.

(36)

Na solventnost pojišťoven a zajišťoven má významný dopad schopnost odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty. Správní, řídicí nebo kontrolní orgán pojišťovny či zajišťovny by proto měl přijmout politiku řízení rizik týkající se odložené daňové povinnosti, která zohledňuje jejich schopnost absorbovat ztráty. Tato politika by měla stanovit zejména odpovědnost za posouzení výchozích předpokladů uplatňovaných při odhadování budoucích zdanitelných zisků.

(37)

Výpočet solventnostního kapitálového požadavku na individuální úrovni a na úrovni skupiny by měl být konzistentní. Pokud se na individuální úrovni u subjektů kolektivního investování nebo u investic nabízených ve formě fondů, které jsou přidruženými podniky pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, uplatňuje přístup se zohledněním, měl by se tento přístup uplatňovat i na úrovni skupiny. Pokud jsou tyto subjekty kolektivního investování nebo fondy dceřinými podniky pojišťovacích nebo zajišťovacích skupin, měl by výpočet solventnostního kapitálového požadavku vycházet z předpokladu úplné diverzifikace s jinými konsolidovanými aktivy a závazky.

(38)

Výpočet kapitálového požadavku k měnovému riziku pro skupinu by měl odrážet specifickou hospodářskou situaci této skupiny, a to zejména v případech, kdy jsou pojišťovací nebo zajišťovací činnosti denominovány v různých měnách. Z tohoto důvodu by měly mít pojišťovny a zajišťovny držící účast, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti možnost zvolit si jinou referenční měnu, než která se používá pro sestavení konsolidované účetní závěrky, pokud je měnové riziko v konsolidovaném solventnostním kapitálovém požadavku vypočteno na základě standardního vzorce. Tato volba by měla být založena na objektivních kritériích, jako je měna, v níž je denominována významná část technických rezerv nebo kapitálu skupiny.

(39)

Výpočet podmodulů rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění, podmodulů rizika pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění a podmodulu rizika přírodních pohrom podle standardního vzorce by měl být upraven tak, aby odrážel nedávné empirické důkazy o rezervách na pojistné a rezervách na nevyřízené pojistné události.

(40)

Složitost výpočtu kapitálového požadavku u hromadných úrazů a koncentrace úrazů by měla být úměrná povaze, rozsahu a složitosti rizik, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny, které zdravotní pojištění nabízejí, vystaveny. Proto by měl být z tohoto výpočtu odstraněn druh události odkazující na deset let trvající postižení v důsledku úrazu.

(41)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 (3) obsahuje řadu typografických chyb, jako jsou chybné vnitřní odkazy, které by měly být opraveny.

(42)

Aby nedošlo k narušení trhu s neživotním a zdravotním pojištěním, zejména pokud jde o pojišťovny a zajišťovny, které působí pouze v jednom druhu pojištění, je třeba poskytnout dostatek času, aby se pojišťovny a zajišťovny mohly připravit na změny ve výpočtu rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění a ve zdravotním pojištění. Tyto změny by se proto neměly použít před 1. lednem 2020.

(43)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,