25.4.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 111/54 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/632
ze dne 17. dubna 2019,
kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013 za účelem prodloužení přechodného používání jiných způsobů než metod elektronického zpracování dat stanovených v celním kodexu Unie
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33 a 207 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
v souladu s řádným legislativním postupem (1),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (2) (dále jen „kodex“), se mají veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a uchovávání těchto informací uskutečňovat prostřednictvím elektronického zpracování dat. |
(2) |
Kodex však umožňuje použít během přechodného období jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1 kodexu, pokud elektronické systémy nezbytné pro uplatňování kodexu dosud nejsou v provozu. Toto přechodné období musí skončit nejpozději do 31. prosince 2020. |
(3) |
Podle kodexu mají členské státy spolupracovat s Komisí při vývoji, údržbě a používání elektronických systémů pro výměnu a uchovávání celních informací a Komise má vypracovat pracovní program pro vývoj těchto elektronických systémů a jejich uvedení do provozu. |
(4) |
Pracovní program byl zaveden prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2016/578 (3). Obsahuje seznam sedmnácti elektronických systémů, které musí vyvinout za účelem uplatňování kodexu buď samotné členské státy (v případě systémů, jež mají být řízeny na vnitrostátní úrovni – dále jen „vnitrostátní systémy“), nebo členské státy v úzké spolupráci s Komisí (v případě celounijních systémů, z nichž některé sestávají z celounijních složek i vnitrostátních složek – dále jen „transevropské systémy“). |
(5) |
Pracovní program stanoví plánovací harmonogram pro zavádění uvedených vnitrostátních a transevropských systémů. |
(6) |
Přechod na výlučné využívání elektronických systémů pro komunikaci mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a mezi celními orgány navzájem umožní, aby zjednodušení obsažená v kodexu nabyla plné účinnosti, což povede ke zlepšené výměně informací mezi aktéry, účinnější registraci příjezdu, tranzitu a výstupu zboží, centralizovanému celnímu řízení a harmonizovaným celním kontrolám na celém celním území Unie, a v důsledku toho i ke snížení správních nákladů, byrokracie, chyb a podvodů v celních prohlášeních a k omezení výběrů „nejvýhodnější celnice“. |
(7) |
Zavádění elektronických systémů vyžaduje, aby Komise i členské státy harmonizovaly datové prvky na základě mezinárodně uznaných datových modelů, jak stanoví kodex, uskutečnily finanční i časové investice a v některých případech zcela přeprogramovaly stávající elektronické systémy. Jednotlivé členské státy naplánovaly vývoj těchto elektronických systémů různým způsobem, což vedlo k odlišnostem v načasování, pokud jde o zavádění těchto systémů v rámci Unie. Jelikož jsou elektronické systémy vzájemně úzce propojeny, je důležité zavést je ve správném pořadí. Zpoždění při vývoji jednoho systému tak nevyhnutelně povede ke zpožděním při vývoji dalších systémů. Kodex (včetně lhůty pro ukončení přechodných opatření ke dni 31. prosince 2020) byl přijat v roce 2013, ale normy, které jej doplňují a provádějí, konkrétně nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (4), prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 (5) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 (6), byly zveřejněny až v letech 2015 a 2016. To způsobilo zpoždění při vypracování funkčních a technických specifikací nezbytných pro vývoj zmíněných elektronických systémů. |
(8) |
Navzdory tomu, že článek 278 kodexu stanoví pro zavedení všech elektronických systémů uvedených v tomto článku jednotné datum, tedy 31. prosince 2020, a navzdory úsilí Unie a některých členských států na rozpočtové i operační úrovni o dokončení práce ve stanovené lhůtě se ukázalo, že některé systémy bude možné do uvedeného data zavést pouze částečně. Z toho plyne, že i po tomto datu se budou muset nadále používat některé stávající systémy. Nebudou-li přijaty legislativní pozměňovací návrhy, které uvedenou lhůtu prodlouží, nebudou společnosti a celní orgány moci plnit své úkoly a právní závazky, pokud jde o celní operace. |
(9) |
Po 31. prosinci 2020 by měla pokračovat práce na třech skupinách systémů. První skupina sestává z vnitrostátních elektronických systémů zaměřených na oznámení o příchodu, o předložení zboží a o prohlášeních o dočasném uskladnění a na celní prohlášení pro zboží přivezené na celní území Unie (včetně zvláštních postupů, avšak s výjimkou pasivního zušlechťovacího styku), které je nutno aktualizovat nebo budovat tak, aby se zohlednily určité požadavky kodexu, například harmonizace požadavků na data vkládaná do těchto systémů. Druhá skupina sestává ze stávajících elektronických systémů, které je nutno aktualizovat, aby se zohlednily určité požadavky kodexu, například harmonizace požadavků na data vkládaná do systémů. Tuto skupinu tvoří tři transevropské systémy (systém pro vstupní souhrnná celní prohlášení, systém pro vnější a vnitřní tranzit a systém pro zboží, jež opustilo celní území Unie) a dále vnitrostátní systém vývozu (včetně vývozní složky vnitrostátního systému pro zvláštní režimy). Třetí skupina sestává ze tří nových transevropských elektronických systémů (systémů týkajících se jistot za celní dluh, který by mohl vzniknout, nebo který vznikl, celního statusu zboží a centralizovaného celního řízení). Komise v partnerství s členskými státy vypracovala podrobný harmonogram za účelem uvádění těchto systémů do provozu v období do konce roku 2025. |
(10) |
V souladu s novým plánem pro vývoj elektronických systémů by se kodexem stanovené období, během něhož lze přechodně používat jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1 kodexu, mělo prodloužit do roku 2022, pokud jde o první skupinu, a do roku 2025, pokud jde o druhou a třetí skupinu elektronických systémů. |
(11) |
Pokud jde o ostatní systémy, které mají být zřízeny pro účely provádění kodexu, obecné konečné datum 31. prosince 2020 pro používání jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1 kodexu, by mělo platit i nadále. |
(12) |
Aby Evropský parlament a Rada mohly monitorovat zavádění všech elektronických systémů nezbytných pro uplatňování ustanovení kodexu uvedených v článku 278 kodexu, měla by Komise pravidelně podávat zprávy o dosaženém pokroku a o tom, zda jsou průběžné cíle plněny ve stanoveném časovém harmonogramu. Členské státy by měly Komisi za tímto účelem dvakrát ročně poskytovat příslušné informace. Jakmile budou všechny elektronické systémy v provozu, měla by Komise prostřednictvím kontroly účelnosti zahájené do jednoho roku ode dne, kdy budou tyto systémy poprvé všechny provozuschopné, posoudit, zda plní svůj účel. |
(13) |
Kodex by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 952/2013
Nařízení (EU) č. 952/2013 se mění takto:
1) |
článek 278 se nahrazuje tímto: „Článek 278 Přechodná opatření 1. Do 31. prosince 2020 lze přechodně používat jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1, pokud elektronické systémy nezbytné pro uplatňování kodexu jiné než elektronické systémy uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku dosud nejsou v provozu. 2. Do 31. prosince 2022 lze přechodně používat jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1, pokud elektronické systémy nezbytné pro uplatňování následujících ustanovení kodexu dosud nejsou v provozu:
3. Do 31. prosince 2025 lze přechodně používat jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1, pokud elektronické systémy nezbytné pro uplatňování následujících ustanovení kodexu dosud nejsou v provozu:
|
2) |
vkládá se nový článek, který zní: „Článek 278a Povinnost podávat zprávy 1. Do 31. prosince 2019 a poté každý rok až do dne, kdy začnou být elektronické systémy uvedené v článku 278 plně provozuschopné, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o pokroku dosaženém při vývoji těchto elektronických systémů. 2. Výroční zpráva posoudí pokrok Komise a členských států při vývoji každého elektronického systému a zohlední zejména následující milníky:
3. Pokud posouzení ukáže, že pokrok není uspokojivý, popíše zpráva také nápravná opatření, jež je třeba přijmout, aby se zajistilo zavedení elektronických systémů před koncem platného přechodného období. 4. Členské státy Komisi dvakrát ročně poskytnou aktualizovanou tabulku s informacemi o svém pokroku při vývoji a zavádění elektronických systémů. Komise takto aktualizované informace zveřejní na svých internetových stránkách.“; |
3) |
článek 279 se nahrazuje tímto: „Článek 279 Přenesení pravomoci Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla pro výměnu a uchovávání údajů v situacích uvedených v článku 278.“ |
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 17. dubna 2019.
Za Evropský parlament
předseda
A. TAJANI
Za Radu
předseda
G. CIAMBA
(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 (dosud nezveřejněn v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 9. dubna 2019.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
(3) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/578 ze dne 11. dubna 2016, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 99, 15.4.2016, s. 6).
(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).
(6) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (Úř. věst. L 69, 15.3.2016, s. 1).
Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady
Evropský parlament a Rada vítají zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 26/2018 nazvanou „Řada zpoždění s realizací celních informačních systémů: kde se stala chyba?“ a další aktuální relevantní zprávy v celní oblasti, které spolunormotvůrcům poskytly lepší přehled o příčinách zpoždění při realizaci informačních systémů nezbytných pro zlepšení celních operací v EU.
Evropský parlament a Rada se domnívají, že jakýkoli budoucí audit Evropského účetního dvora, který by posoudil zprávy připravené Komisí na základě článku 278a celního kodexu Unie, by mohl pozitivně přispět k tomu, aby se předešlo dalším zpožděním.
Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi i členské státy, aby tyto audity plně zohledňovaly.