(1)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (3) se zavádí celní kodex Unie (dále jen „kodex“) a stanoví obecná pravidla a postupy pro zboží vstupující na celní území Unie nebo toto území opouštějící.

(2)

Italská obec Campione d'Italia, která je italskou exklávou na území Švýcarska, a italské vody Luganského jezera by měly být zahnuty do celního území Unie, protože historické důvody pro vyloučení těchto území (jejich izolace a ekonomické znevýhodnění) již pominuly. Ze stejných důvodů by tato území měla být zahrnuta do obecné úpravy spotřebních daní, ale zároveň nadále vyloučena ze společného systému daně z přidané hodnoty. Aby bylo zajištěno, že všechny uvedené změny začnou platit od stejného okamžiku, mělo by začlenění těchto území do celního území Unie platit od 1. ledna 2020.

(3)

Kodex by měl být změněn za účelem vyjasnění toho, že držitel rozhodnutí týkajícího se závazné informace o sazebním zařazení zboží (dále jen „rozhodnutí o ZISZ“) může toto rozhodnutí používat po dobu až šesti měsíců poté, co bylo zrušeno, pokud bylo zrušeno z důvodu, že není v souladu s celními předpisy nebo že nebyly nebo již nejsou splněny podmínky stanovené pro jeho vydání.

(4)

Dočasné uskladnění by mělo být doplněno na seznam celních formalit, na něž se vztahuje ustanovení kodexu, které stanoví, že povinnost zaplatit celní dluh, který vznikl v důsledku nedodržení celních formalit, zaniká, pokud toto nedodržení nemá zásadní vliv na správné provádění daného režimu, nepředstavuje pokus o klamavé jednání a situace byla následně napravena. Pro účely zániku celního dluhu v uvedených případech by se s dočasným uskladněním nemělo zacházet jinak než s celním režimem. Přenesení pravomoci na Komisi k doplnění uvedeného ustanovení kodexu by rovněž mělo být změněno tak, aby zahrnovalo dočasné uskladnění.

(5)

Pokud celní orgány mají povinnost zrušit platnost vstupního souhrnného celního prohlášení, protože zboží, na něž se dané prohlášení vztahuje, nevstoupilo na celní území Unie, měla by být jeho platnost zrušena neprodleně po uplynutí lhůty 200 dnů od podání prohlášení, nikoliv v období do 200 dnů, které představuje stanovenou dobu, kdy musí zboží vstoupit na celní území Unie.

(6)

Aby mohly celní orgány provádět řádnou analýzu rizik a odpovídající kontroly založené na rizicích, je nezbytné zajistit, aby jim hospodářské subjekty poskytovaly údaje a informace před vstupem zboží, které není zbožím Unie, ve formě vstupního souhrnného celního prohlášení. Pokud vstupní souhrnné celní prohlášení nebylo podáno před vstupem zboží na celní území unie a od povinnosti jej podat nebylo upuštěno, měly by hospodářské subjekty údaje a informace, jež jsou za normálních okolností obsaženy ve vstupním souhrnném celním prohlášení, předložit prostřednictvím celního prohlášení nebo celního prohlášení pro dočasné uskladnění. Pro tyto účely by možnost podat celní prohlášení nebo celní prohlášení pro dočasné uskladnění namísto vstupního souhrnného celního prohlášení měla být poskytnuta pouze v případě, že to celní orgány, kterým se zboží předkládá, povolí. Jestliže celní orgány mají povinnost zrušit platnost celního prohlášení pro dočasné uskladnění, protože zboží, na něž se dané prohlášení vztahuje, nebylo předloženo celnímu úřadu, měla by být platnost daného prohlášení zrušena neprodleně po uplynutí lhůty 30 dnů od podání prohlášení, nikoliv v období do 30 dnů, které představuje stanovenou dobu, kdy musí být zboží předloženo celnímu úřadu.

(7)

Aby bylo zajištěno, že Unie dodrží své mezinárodní závazky v této oblasti, mělo by být zboží úplně osvobozeno od dovozního cla, pokud bylo opraveno či upraveno v režimu pasivního zušlechťovacího styku v zemi či na území, s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu, ve které se takové osvobození stanoví. Vzhledem k tomu, že rozsah takového osvobození je omezen na dovoz takového zboží, které bylo skutečně opraveno či upraveno v dotčené zemi či na dotčeném území, neměl by být rozšířen na dovoz opraveného nebo upraveného zboží získaného z rovnocenného zboží či na dovoz náhradních produktů v systému prosté výměny. Uvedené osvobození od dovozního cla by se proto na takové zboží a produkty nemělo vztahovat.

(8)

Jestliže celní orgány mají povinnost zrušit platnost výstupního souhrnného celního prohlášení či oznámení o zpětném vývozu, protože dotčené zboží neopustilo celní území Unie, měla by být platnost prohlášení či oznámení zrušena neprodleně po uplynutí lhůty 150 dnů od jejich podání, nikoliv v období do 150 dnů, které představuje stanovenou dobu, kdy musí zboží opustit celní území Unie.

(9)

V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základních cílů, kterými je jednak umožnit celní unii efektivně fungovat, a jednak zavést společnou obchodní politiku, nezbytné a vhodné napravit několik technických problémů, jež byly při provádění kodexu zjištěny od jeho vstupu v platnost, rozšířit celní území Unie o dvě území jednoho členského státu a sladit kodex s mezinárodními dohodami, které nebyly v platnosti v době jeho přijetí. V souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů.

(10)

Nařízení (EU) č. 952/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,