NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/461

ze dne 30. ledna 2019,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/522, pokud jde o výjimku z oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 pro britskou centrální banku (Bank of England) a úřad pro správu dluhu Spojeného království (United Kingdom Debt Management Office)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (1), a zejména na čl. 6 odst. 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Obchody, pokyny nebo jednání, které v rámci řízení měnové nebo kurzové politiky či politiky v oblasti správy veřejného dluhu provádějí členský stát, členové ESCB, ministerstvo, agentura nebo subjekt zvláštního určení jednoho či několika členských států nebo osoba jednající jejich jménem, a v případě členského státu, který je federálním státem, člen této federace, jsou podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 596/2014 vyňaty z jeho působnosti.

(2)	Tuto výjimku z působnosti nařízení (EU) č. 596/2014 lze v souladu s čl. 6 odst. 5 uvedeného nařízení rozšířit na některé veřejné orgány a centrální banky třetích zemí.

(3)

Seznam centrálních bank třetích zemí, na něž se vztahuje výjimka, stanovený v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/522 (2) by měl být aktualizován, a to včetně případného rozšíření působnosti výjimky stanovené v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 596/2014 na jiné centrální banky a některé veřejné orgány třetích zemí. Komise sleduje a posuzuje příslušný legislativní a regulační vývoj ve třetích zemích a může výjimky kdykoli přezkoumat.

(4)

Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr vystoupit z Unie na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii. Smlouvy přestanou být pro Spojené království použitelné dnem vstupu v platnost dohody o vystoupení, nebo nedojde-li k tomu, dva roky po tomto oznámení, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení této lhůty.

(5)

Dohoda o vystoupení, na níž se dohodli vyjednavači, obsahuje ujednání o použitelnosti ustanovení práva Unie pro Spojené království a v něm po datu, kdy Smlouvy přestanou být pro Spojené království použitelné. Vstoupí-li tato dohoda v platnost, nařízení (EU) č. 596/2014, včetně osvobození stanoveného v čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení, bude pro Spojené království a v něm použitelné po přechodné období v souladu s uvedenou dohodou a přestane být použitelné po skončení tohoto období.

(6)

Vystoupení Spojeného království z Unie by v případě neexistence zvláštních ustanovení vedlo k tomu, že by se na britskou centrální banku a na úřad pro správu dluhu Spojeného království stávající osvobození již nevztahovalo, pokud nebudou zařazeny na seznam osvobozených centrálních bank a úřadů pro správu dluhu třetích zemí.

(7)

Na základě informací poskytnutých Spojeným královstvím připravila Komise zprávu hodnotící mezinárodní zacházení s britskou centrální bankou a úřadem pro správu dluhu Spojeného království a předložila ji Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva (3) dospěla k závěru, že jakmile se Spojené království stane třetí zemí, je vhodné udělit jeho centrální bance a úřadu pro správu dluhu výjimku z oblasti působnosti nařízení (EU) č. 596/2014. Britská centrální banka a úřad pro správu dluhu Spojeného království by proto měly být zařazeny na seznam veřejných subjektů, na které se vztahuje výjimka, uvedený v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/522.

(8)

Orgány Spojeného království poskytly ujištění ohledně statusu, práv a povinností členů ESCB, včetně záměru udělit členům ESCB a dalším orgánům Unie a členských států vykonávajícím měnovou nebo kurzovou politiku či politiku v oblasti správy veřejného dluhu výjimku srovnatelnou s tou, kterou stanoví čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 596/2014.

(9)	Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/522 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Komise bude i nadále průběžně sledovat, jak se k těmto centrálním bankám a veřejným orgánům osvobozeným od požadavků týkajících se zneužívání trhu a uvedeným na seznamu v příloze I nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/522 přistupuje. Uvedený seznam lze na základě vývoje regulatorních opatření v uvedených třetích zemích a s ohledem na relevantní nové zdroje informací aktualizovat. V důsledku takového opětovného posouzení by mohly být některé třetí země ze seznamu osvobozených subjektů vyškrtnuty.

(11)	Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít ode dne následujícího po dni, kdy nařízení (EU) č. 596/2014 přestane být pro Spojené království a ve Spojeném království použitelné,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/522 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od prvního dne následujícího po dni, kdy nařízení (EU) č. 596/2014 přestane být pro Spojené království a ve Spojeném království použitelné.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. ledna 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER

(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1.

(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/522 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o výjimku pro některé veřejné orgány a centrální banky třetích zemí, ukazatele manipulace s trhem, prahové hodnoty pro zveřejnění, příslušný orgán pro oznamování odložení zveřejnění, povolování obchodů během uzavřeného období a druhy obchodů osob s řídicí pravomocí podléhající oznamovací povinnosti (Úř. věst. L 88, 5.4.2016, s. 1).

(3) Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o výjimce pro Bank of England a United Kingdom Debt Management Office podle nařízení o zneužívání trhu [COM(2019) 68].

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

Austrálie:

—	Australská rezervní banka (Reserve Bank of Australia),

—	Australský úřad finančního řízení (Australian Office of Financial Management);

Brazílie:

—	Brazilská centrální banka (Central Bank of Brazil),

—	Brazilská státní pokladna (National Treasury of Brazil);

Kanada:

—	Kanadská centrální banka (Bank of Canada),

—	Ministerstvo financí Kanady (Department of Finance Canada);

Čína:

—	Čínská lidová banka (People's Bank of China);

Zvláštní administrativní oblast Hongkong:

—	Hongkongský měnový úřad (Hong Kong Monetary Authority),

—	Hongkongské finanční služby a úřad státní pokladny (Financial Services and the Treasury Bureau of Hong Kong);

Indie:

—	Indická rezervní banka (Reserve Bank of India);

Japonsko:

—	Japonská centrální banka (Bank of Japan),

—	Ministerstvo financí Japonska (Ministry of Finance of Japan);

Mexiko:

—	Mexická centrální banka (Bank of Mexico),

—	Ministerstvo financí a veřejného dluhu Mexika (Ministry of Finance and Public Credit of Mexico);

Singapur:

—	Singapurský měnový úřad (Monetary Authority of Singapore);

10.

Jižní Korea:

—	Korejská centrální banka (Bank of Korea),

—	Ministerstvo strategie a financí Koreje (Ministry of Strategy and Finance of Korea);

11.

Švýcarsko:

—	Švýcarská národní banka (Swiss National Bank),

—	Švýcarská spolková finanční správa (Federal Finance Administration of Switzerland);

12.

Turecko:

—	Centrální banka Turecké republiky (Central Bank of the Republic of Turkey),

—	Úřad náměstka předsedy vlády Turecké republiky pro státní pokladnu (Undersecretariat of Treasury of the Republic of Turkey);

13.

Spojené království:

—	Britská centrální banka (Bank of England),

—	Úřad pro správu dluhu Spojeného království (United Kingdom Debt Management Office);

14.

Spojené státy:

—	Federální rezervní systém (Federal Reserve System),

—	Ministerstvo financí USA (U.S. Department of the Treasury).

“