(1)

Dne 16. února 2018 obdržela Evropská komise žádost Itálie podle článku 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 (dále jen „nařízení o systému GSP“). Žádost vyzývala k přijetí ochranných opatření týkajících se rýže druhu „indica“ pocházející z Kambodže a Myanmaru/Barmy. Ostatní členské státy Unie, které produkují rýži, tj. Španělsko, Francie, Portugalsko, Řecko, Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko, žádost Itálie podpořily.

(2)

Poté, co dospěla k závěru, že žádost obsahuje dostatečné důkazy o tom, že rýže indica pocházející z Myanmaru/Barmy a Kambodže je dovážena v množstvích a za ceny, které způsobují závažné potíže výrobnímu odvětví Unie, a poté, co informovala členské státy, zveřejnila Komise dne 16. března 2018 oznámení o zahájení ochranného šetření (2).

(3)

Aby získala informace nezbytné k provedení důkladného posouzení, informovala Komise známé výrobce obdobných nebo přímo konkurujících výrobků v Unii (dále jen „provozovatelé mlýnů“) a jejich sdružení a známé vyvážející provozovatele mlýnů a jejich federace, včetně jejich vládních institucí, a vyzvala je k účasti na šetření.

(4)

Aby zohlednila velký počet výrobců v Unii, vyvážejících provozovatelů mlýnů a dovozců zapojených do tohoto řízení a dokončila šetření v zákonných lhůtách, rozhodla se Komise omezit šetření na přiměřený počet jednotlivých provozovatelů mlýnů v Unii. Podle čl. 11 odst. 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1083/2013 (3) Komise založila své šetření na výběru reprezentativního vzorku.

(5)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek provozovatelů mlýnů v Unii na základě největšího reprezentativního objemu výroby obdobného výrobku, a to se zajištěním zeměpisného rozložení. Jakkoli se rýže pěstuje v osmi členských státech, její produkce je značnou měrou soustředěna v Itálii a Španělsku: na tyto dvě země připadá 80 % celkové produkce rýže v Unii (přibližně 50 % v Itálii a 30 % ve Španělsku), a představují tudíž reprezentativní část výrobního odvětví Unie. Na tomto základě Komise považovala zaslání dotazníků třem italským a jednomu španělskému provozovateli mlýnů za odůvodněné.

(6)

Jedna zúčastněná strana zpochybnila reprezentativnost vzorku. Požádala Komisi, aby potvrdila, jak velkou výrobu provozovatelé mlýnů zařazení do vzorku představují ve srovnání s celkovou výrobou v Unii a jak se vyvíjela jejich situace v porovnání s výrobním odvětvím Unie. Jak je vysvětleno v 5. bodě odůvodnění, výběr vzorku vycházel z největšího reprezentativního objemu výroby, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Uvedení tři italští provozovatelé mlýnů představovali 50 % italské výroby v hospodářském roce 2016/2017 a španělský provozovatel mlýnů zařazený do vzorku představoval 17 % španělské výroby v témže roce. Společně provozovatelé mlýnů zařazení do vzorku představovali 26 % celkové výroby v Unii. Kromě toho se v období šetření, tj. od 1. září 2012 do 31. srpna 2017, výroba společností zařazených do vzorku vyvíjela obdobně jako výroba v celém výrobním odvětví. Výroba se u výrobců zařazených do vzorku snížila o 36 % a v celém výrobním odvětví Unie o 38 %. To posiluje závěr, že vzorek je skutečně reprezentativní.

(7)

Dotazníky byly zaslány i některým pěstitelům (dále jen „zemědělci“), avšak vzhledem k vysoké roztříštěnosti odvětví (přibližně 4 000) to poskytuje jen velmi omezený obraz situace (4).

(8)

Pokud jde o výběr vývozců, Komise obdržela celkem třináct odpovědí na postup výběru vzorku od vyvážejících provozovatelů mlýnů z Kambodže a patnáct odpovědí od vyvážejících provozovatelů mlýnů z Myanmaru/Barmy. Výběr vzorku byl tudíž nezbytný a všechny zúčastněné strany byly odpovídajícím způsobem informovány. Na základě informací obdržených od vyvážejících provozovatelů mlýnů Komise na počátku vybrala vzorek tří vývozců v Kambodži a tří vývozců v Myanmaru/Barmě. Tito vývozci byli vybráni na základě nejvyššího objemu vývozu do Unie. Podle dalšího posouzení a připomínek obdržených od Cambodian Rice Federation však dva vývozci z Kambodže nebyli schopni spolupracovat, a byli proto nahrazeni. Na dotazník nakonec odpověděla pouze jedna společnost. Pokud jde o Myanmar/Barmu, na dotazník odpověděly všechny tři vybrané společnosti.

(9)

V reakci na oznámení o zahájení šetření se sami přihlásili čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k omezenému počtu spolupracujících dovozců nebyl výběr vzorku považován za nutný. Komise zaslala dotazník všem čtyřem společnostem, které však neposkytly úplnou odpověď.

(10)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné pro své šetření. Inspekce na místě byly provedeny v prostorách těchto společností podle článku 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1083/2013:

(11)

Šetření se týkalo pěti posledních hospodářských roků, tj. období od 1. září 2012 do 31. srpna 2017 (dále jen „období šetření“).

(12)

Po poskytnutí informací Komise obdržela osm podání, a to včetně podání z Itálie a Španělska. Komise také obdržela podání od tří společností a jednoho sdružení, které nebyly zúčastněnými stranami. Přestože tyto subjekty nebyly zaregistrovány jako zúčastněné strany, jejich připomínky byly do značné míry zohledněny a závěry Komise se jimi zabývaly, neboť z větší části odpovídaly připomínkám, které podaly zaregistrované zúčastněné strany.

(13)

„Dotčeným výrobkem“ je poloomletá nebo celooomletá rýže indica pocházející z Kambodže a Myanmaru/Barmy, na něž se s ohledem na nařízení o systému GSP vztahuje osvobození od cla, v současnosti kódů KN 1006 30 27, 1006 30 48, 1006 30 67 a 1006 30 98.

(14)

Dotčený výrobek se do Unie dováží buď ve velkoobjemových baleních k dalšímu zpracování (omílání, čištění a balení), nebo v malých pytlích o hmotnosti do 5 kg nebo 5 až 20 kg, které mohou přímo prodávat maloobchodníci bez dalšího zpracování.

(15)

Indica a japonica jsou dva hlavní druhy rýže. První druh je dlouhozrnná rýže, která po uvaření zůstává sypká. Druhý druh, japonica, je spíše kulatozrnným druhem rýže. Tato rýže se slepuje a používá se pro přípravu pokrmů, jako je paella nebo risotto.

(16)

Při sklizni má rýžové zrno plevu a označuje se jako „rýže paddy“ (neloupaná rýže). Po sklizni prochází rýže sérií mlecích procesů. „Loupaná rýže“ je rýže, z níž byly odstraněny plevy. Další omílání je potřebné k získání „poloomleté rýže“ nebo „celoomleté rýže“.

(17)

V tomto posouzení Komise určila, že celoomletá nebo poloomletá rýže indica vyráběná v Unii je výrobek podobný nebo přímo konkurující dotčenému výrobku.

(18)

V Unii vyráběná i do Unie dovážená celoomletá nebo poloomletá rýže indica má skutečně stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti. Má stejná použití a prodává se prostřednictvím podobných nebo totožných prodejních kanálů stejnému druhu odběratelů. Těmito odběrateli jsou buď maloobchodníci, nebo zpracovatelé v Unii.

(19)

Po poskytnutí informací několik zúčastněných stran (5) tvrdilo, že aromatická rýže indica by měla být z oblasti působnosti šetření vyloučena, neboť má jiné vlastnosti než ostatní druhy rýže indica a nekonkuruje rýži produkované v Unii. Rovněž uvedly, že aromatická rýže je od roku 2017 klasifikována pod jiným kódem KN, což by posilovalo závěry, že tento druh rýže je odlišný od ostatních.

(20)

Především, jak potvrzují různé zúčastněné strany, rýže indica zahrnuje širokou škálu specifických druhů rýže a odrůd, a to včetně vonné nebo aromatické rýže. I pokud mezi všemi těmito druhy existují mírné rozdíly, např. v chuti a struktuře, všechny nicméně sdílí stejné fyzikální, technické a chemické vlastnosti.

(21)

Kromě toho všechny tyto rozdílné typy slouží ke stejnému konečnému použití, jsou omílány u stejných provozovatelů mlýnů, prodávány prostřednictvím stejných prodejních kanálů a navzájem si konkurují. Skutečnost, že od roku 2017 existuje zvláštní kód KN pro aromatickou rýži, není významná, neboť jak je uvedeno v oznámení o zahájení šetření, kódy KN jsou uváděny pouze pro informaci a nejsou rozhodujícím faktorem pro vymezení výrobku v rámci šetření na ochranu obchodu. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(22)

Podle nařízení o systému GSP by příslušné odvětví mělo zahrnovat provozovatele mlýnů s podobnými nebo přímo konkurujícími výrobky. V tomto případě má Komise za to, že výrobní odvětví Unie tvoří provozovatelé mlýnů zpracovávající rýži. Provozovatelé mlýnů zpracovávají rýži pěstovanou/produkovanou v Unii, která přímo konkuruje celoomleté nebo poloomleté rýži indica vyvážené z Myanmaru/Barmy nebo Kambodže.

(23)

Ve své žádosti Itálie tvrdila, že vzhledem k úzkému vzájemnému vztahu mezi zemědělci a provozovateli mlýnů by pro účely posouzení újmy měli být šetřeni provozovatelé mlýnů i zemědělci. Jakkoli situace zemědělců může být dovozem rýže z Kambodže a Myanmaru/Barmy silně ovlivněna, měli by být zemědělci považováni spíše za dodavatele suroviny, neměli by se však posuzovat jako provozovatelé mlýnů zpracovávající podobné nebo přímo konkurující výrobky.

(24)

Spotřeba rýže indica v Unii byla určena na základě údajů, které od členských států shromáždila Komise, a ze statistik dovozu dostupných prostřednictvím Eurostatu (6).

(25)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

(26)

Spotřeba rýže indica v Unii se za období šetření snížila o 6 %. Nejvyšší spotřeby bylo dosaženo v hospodářském roce 2013/2014 (+ 8 %), kdy současně došlo k důležitému nárůstu dovozu rýže indica z Kambodže a Myanmaru/Barmy, který vedl k saturaci trhu. V následujících hospodářských letech spotřeba vykazovala klesající trend.

(27)

Dovoz dotčeného výrobku do Unie z Kambodže a Myanmaru/Barmy se vyvíjel takto:

(28)

Množství dovozu z Kambodže se zvýšilo z 163 000 tun na 249 000 tun. Toto množství se významně zvyšovalo do hospodářského roku 2015/2016 a pak se mírně snižovalo, což odpovídalo poklesu spotřeby v hospodářském roce 2016/2017. I přes tento pokles zůstal dovoz o 50 % vyšší než v hospodářském roce 2012/2013. Kambodža ke konci období šetření představovala 25 % celkového dovozu.

(29)

Pokud jde o dovoz z Myanmaru/Barmy, i ten zaznamenal během období šetření značný nárůst, a to z 2 000 tun na 62 000 tun. Zůstal však i nadále nižší oproti dovozu z Kambodže. Dovoz z Myanmaru/Barmy ke konci období šetření představoval 6,3 % celkového dovozu rýže (srov. tabulka podílu na trhu níže).

(30)

Z hlediska podílů na trhu se dovoz vyvíjel takto:

(31)

Kambodža významně zvýšila svůj podíl na trhu z 15,4 % na 25,1 %, zatímco podíl Myanmaru/Barmy na trhu vzrostl z 0,2 % na 6,3 %.

(32)

Vývoj cen vykazoval tyto trendy:

(33)

Dovozní ceny Kambodže se celkově snížily o 6 %, zatímco dovozní ceny z Myanmaru/Barmy se snížily o 3 %. I přes omezený pokles cen dovozu z Kambodže a Myanmaru/Barmy bylo na základě srovnání průměrné dovozní ceny s jednotkovou prodejní cenou výrobního odvětví Unie (viz 64. bod odůvodnění) zjištěno, že ceny dovozů z Kambodže a Myanmaru/Barmy (podle údajů Eurostatu) byly významně nižší než ceny v Unii, a to o 22 %, resp. 43 %.

(34)

Po poskytnutí informací Ministerstvo obchodu Kambodže (dále jen „Kambodža“) zpochybnilo metodiku, kterou Komise použila pro výpočet rozpětí cenového podbízení. Ministerstvo tvrdilo, že při výpočtu kambodžské vývozní ceny nebyly připočteny náklady po dovozu a že cenové podbízení se opíralo o srovnání průměrných cen a nepřihlíželo k rozdílné úrovni obchodu. Kambodža také zpochybnila, zda byly pro určení újmy použity údaje, které poskytli spolupracující vývozci.

(35)

S ohledem na argumenty, které obdržela po poskytnutí informací, se Komise rozhodla přezkoumat své výpočty cenového podbízení, aby do nich v maximální možné míře začlenila příslušné náklady po dovozu nebo náklady na dopravu, zohlednila rozdíly v úrovni obchodu ovlivňující srovnatelnost cen a použila údaje, které poskytli spolupracující vývozci.

(36)

Aby zajistila spravedlivé porovnání, rozhodla se Komise upravit dovozní ceny podle požadavků Kambodže zohledněním nákladů po dovozu. Na druhou stranu Komise zastávala názor, že upraveny by měly být i ceny výrobního odvětví Unie, aby také zohlednily náklady na dopravu rýže z jižní Evropy (v tomto případě z Itálie a Španělska) do severní Evropy, neboť hospodářská soutěž týkající se poloomleté a celoomleté rýže indica probíhá převážně v severní Evropě. Na základě dostupných informací (údaje získané v rámci předchozího šetření týkajícího se jiného potravinářského výrobku, tj. mandarinek satsuma) Komise odhadla, že náklady po dovozu činí přibližně 2 % dovozní ceny a náklady na dopravu do Unie se odhadují na 49 EUR/t, a to na základě údajů uvedených v žádosti a ověřených během inspekce na místě.

(37)

Aby zohlednila rozdíly v úrovních obchodu, provedla Komise také srovnání cen u prodeje celoomleté rýže ve velkoobjemových baleních a prodeje v malých baleních. Je třeba upozornit, že podle statistických údajů odvozených od kódů KN, zatímco Kambodža vyváží rýži ve velkoobjemových a malých baleních, Myanmar/Barma vyváží rýži téměř výhradně ve velkoobjemových baleních.

(38)

A konečně bylo také rozhodnuto, že vývozní cena bude určena na základě odpovědí na dotazník obdržených od vyvážejících výrobců. V případě Kambodže postup výběru vzorku nebyl úspěšný, neboť na dotazník odpověděl pouze jeden kambodžský vývozce. Vzhledem k tomu, že spolupracující vývozce představuje jen velmi malou část dovozu z Kambodže, musela Komise podle článku 13 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1083/2013 použít nejspolehlivější dostupné údaje. Z toho důvodu byly v případě Kambodže použity ceny podle Eurostatu. Pro Myanmar/Barmu byly použity ceny z odpovědí na dotazník.

(39)

Na základě výše uvedeného Komise dospěla k závěru, že cenové podbízení u prodeje ve velkoobjemových baleních činí 13 % pro Kambodžu a 43 % pro Myanmar/Barmu. Pokud jde o cenové srovnání balené rýže, činilo zjištěné cenové podbízení u Kambodže 14 %.

(40)

Tento cenový rozdíl mezi dováženou a v Unii produkovanou rýží je tudíž významný, zejména s přihlédnutím k tomu, že rýže je obecně výrobkem citlivým na cenu. Spotřebitelé obecně nijak nerozlišují mezi různými původy rýže.

(41)

Kambodža také uvedla, že metoda, kterou Komise určila závažné potíže, vycházela z kumulativního posouzení účinku množství a ceny dovozu rýže z Kambodže a Myanmaru/Barmy. Toto tvrzení je však zamítnuto, neboť výše uvedená analýza jasně rozlišuje mezi Kambodžou a Myanmarem/Barmou.

(42)

Závěrem lze konstatovat, že dovoz z Kambodže a Myanmaru/Barmy se během období šetření podstatně zvýšil jak v absolutním vyjádření, tak z hlediska podílu na trhu. Přestože se kombinované množství dovozu v hospodářském roce 2016/2017 mírně snížilo, celkově zůstalo daleko vyšší než na počátku období šetření. Kromě toho kombinovaná vážená průměrná dovozní cena se u obou zemí v průběhu období šetření snížila a byla významně nižší než ceny Unie.

(43)

Podle článku 23 nařízení o systému GSP by se mělo mít za to, že závažné potíže existují v případě, kdy dojde k zhoršení hospodářské nebo finanční situace provozovatelů mlýnů v Unii. Při zkoumání, zda takové zhoršení nastalo, by Komise měla přihlížet mimo jiné k faktorům podle výčtu v článku 23, pokud jde o provozovatele mlýnů v Unii, pokud jsou takové informace k dispozici.

(44)

Jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění, Komise za účelem stanovení závažných potíží způsobených výrobnímu odvětví Unie použila výběr vzorku. Pro účely určení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy.

(45)

Komise posoudila makroekonomické ukazatele (podíl na trhu, výroba a zásoby – dovoz je analyzován výše) na základě obecných údajů o trhu, které jsou každý měsíc shromažďovány na základě výroby rýže přepočtené na ekvivalent celoomleté rýže. Spolehlivé údaje o úpadcích a zaměstnanosti za výrobní odvětví Unie nejsou k dispozici, a proto nemohly být do analýzy zařazeny.

(46)

Mikroekonomické ukazatele (ceny a ziskovost) posuzovala Komise na základě ověřených údajů na úrovni vzorku. Vzhledem k tomu, že neexistovaly údaje na makroúrovni, byla i výrobní kapacita analyzována na úrovni vzorku.

(47)

Trh výrobního odvětví Unie se během období šetření vyvíjel takto:

(48)

Podíly na trhu se také významně snížily z 61 % na 39 %, tj. došlo k poklesu o více než 20 procentních bodů.

(49)

Výroba rýže indica ze strany výrobního odvětví Unie také během období šetření vykazovala významný sestupný trend:

(50)

Výroba se snížila o téměř 40 %, a to z 685 000 tun na 424 000 tun.

(51)

Zásoby celoomleté rýže v Unii se během období šetření zvýšily o 4 % z 255 000 tun na 265 000 tun. Nejprve významně vzrostly o 11 % a následně mírně klesly.

(52)

Kambodža po poskytnutí údajů tvrdila, že údaje o výrobě v Unii jsou chybné, neboť údaje o výrobě v Unii snížené o údaje o prodeji neodpovídají konečnému stavu zásob uvedenému níže. Komise skutečně poskytla jen částečný výpočet, neboť údaje nezohledňují počáteční stav zásob, využití rýže jako osiva atd. Výpočet je nicméně v souladu s výpočtem rozvahy, kterou Komise používá (srov. 24. bod odůvodnění).

(53)

Vzhledem k tomu, že neexistovaly údaje o výrobní kapacitě, Komise tyto údaje zkoumala na úrovni vzorku. Plocha vyhrazená pro pěstování rýže indica v Unii je však dosti dobrým ukazatelem množství rýže indica, které je k dispozici provozovatelům mlýnů, a tudíž i jejich potenciálního využití výrobní kapacity. Tato plocha obecně vykazovala během období šetření snížení o 37 % a vyvíjela se takto:

(54)

Podle odpovědí na dotazník obdržených od provozovatelů mlýnů v Unii se ceny a ziskovost vyvíjely takto:

(55)

Jednotkové ceny provozovatelů mlýnů se během období šetření zvýšily o 7 %. Podle výsledků ověření, která Komise provedla, se patrně v důsledku zvyšujícího se tlaku dovozu za nízké ceny provozovatelé mlýnů v Unii rozhodli, kdykoli to bylo možné, zaměřit svůj prodej na malá množství poloomleté a celoomleté rýže indica a soustředit se spíše na značkové výrobky než na prodej distributorům pod privátními značkami.

(56)

Díky změně své původní skladby výrobků tak byli provozovatelé mlýnů v Unii schopni udržet stabilní míru ziskovosti, a to na úkor svého podílu na trhu, který se dramaticky snížil. Tato změna skladby výrobků však mohla pomoci zejména v hospodářském roce 2015/2016 (kdy se ziskovost dokonce zvýšila), v hospodářském roce 2016/2017 se však míry zisku znovu snížily. Za situace, kdy byly dovozní ceny významně nižší než ceny Unie v hospodářském roce 2016/2017 (o 22 %, resp. 43 %), může tato strategie představovat jen krátkodobé řešení. Provozovatelé mlýnů budou v blízké budoucnosti čelit narůstajícímu tlaku nízkých dovozních cen. Kambodža již skutečně zčásti přešla od prodejů velkoobjemových balení k prodejům výrobků v malých baleních, které jsou prodávány na úrovni maloobchodníka. Tento prodejní kanál přináší vyšší výnosy než prodej velkoobjemových balení a je pravděpodobné, že Kambodža bude na této úrovni prodávat a konkurovat výrobnímu odvětví Unie ve stále větší míře, a to včetně úzce specializovaných trhů.

(57)

Pokud jde o ziskovost, ta zůstala na poměrně stabilní (ale nízké) úrovni, neboť zvýšení cen bylo schopno kompenzovat ztrátu množství. Míra ziskovosti ve výši 1–2 % je kromě toho daleko pod 6 % mírou, jež je považována za přiměřenou míru ziskovosti potřebnou k pokrytí všech nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací.

(58)

Po poskytnutí informací si jedna zúčastněná strana vyžádala další informace o 6 % míře použité v předchozím bodě. Při modernizaci nástrojů EU na ochranu obchodu v roce 2018 bylo v příslušných právních předpisech stanoveno, že při výpočtu rozpětí újmy nesmí být míra ziskovosti očekávaná za běžných podmínek hospodářské soutěže nižší než 6 % (7). Tato referenční hodnota používaná v šetřeních na ochranu obchodu je relevantní i v šetření týkajícím se ochranných opatření. To vysvětluje, proč Komise uvedenou referenční hodnotu použila i v tomto případě.

(59)

Výrobní kapacitu výrobního odvětví Unie pro obdobné výrobky, tj. rýži indica, je obtížné určit, neboť zpracovatelský průmysl může svou kapacitu využít k omílání rýže indica i rýže japonica, která je do Unie dovážena nebo je v Unii vypěstována. Kromě toho nejsou k dispozici žádné údaje na makroúrovni (viz výše). Podle vzorku se využití kapacity, jak je uvedeno níže, snížilo z 22 % na 14 %. Uvedené procentní míry se mohou zdát poměrně nízké, neboť vycházejí ze srovnání výroby obdobného výrobku (rýže indica) v porovnání s instalovanou výrobní kapacitou pro všechny druhy rýže.

(60)

Závěrem lze konstatovat, že situace výrobního odvětví Unie se z hospodářského hlediska zhoršila. Zatímco dovoz z Kambodže a Myanmaru/Barmy se v absolutním vyjádření podstatně zvýšil, výrobní odvětví Unie ztratilo přibližně 6 % podílu na trhu ve prospěch Myanmaru/Barmy a 10 % ve prospěch Kambodže. Výrobní odvětví Unie bylo také vystaveno významnému cenovému podbízení ve výši 22 % a 43 %. Výroba v Unii se dále snížila o 38 %. Hospodářské potíže se tedy během období šetření projevily zejména z hlediska množství. Provozovatelé mlýnů v Unii se rozhodli přes konkurenci dovozu za nízké ceny nesnižovat úroveň svých cen a udrželi si určitou míru zisku. Pokud to bylo možné, provozovatelé mlýnů v Unii se skutečně rozhodli změnit svou skladbu výrobků a zaměřit se na úzce specializované segmenty a značkové výrobky, aby si tak zachovali svou míru ziskovosti, přestože se jejich prodej a objem výroby snížily. Jedná se však pouze o dočasné řešení, neboť dovoz z Kambodže a Myanmaru/Barmy se již přesunul (jakkoli v omezené míře) od prodejů velkoobjemových balení k prodejům malých balení a konkuruje výrobnímu odvětví Unie i na maloobchodní úrovni. Očekává se, že obě země zvýší svůj dovoz za nízké ceny v tomto výnosnějším prodejním kanálu a budou konkurovat také na úzce specializovaných trzích a v oblasti značkových výrobků, což bude mít negativní důsledky i pro finanční situaci výrobního odvětví Unie.

(61)

Komise určila, že existuje příčinná souvislost mezi množstvím dovozu dotčeného výrobku na jedné straně a závažnými potížemi provozovatelů mlýnů v Unii na straně druhé, a to následujícím základě. Komise také analyzovala, zda nelze závažné potíže přičíst jiným faktorům než dovozu a cenám.

(62)

Níže uvedený graf jasně stanoví časový souběh dovozu z Kambodže a Myanmaru/Barmy se situací výrobního odvětví Unie, který je doložen podstatnou ztrátou podílů na trhu, jež působí závažné potíže provozovatelům mlýnů v Unii.

Kambodža/Myanmar/Barma

EU

2015/2016

2014/2015

2013/2014

2012/2013

2016/2017

Podíly na trhu

70,0 %

60,0 %

50,0 %

40,0 %

30,0 %

20,0 %

10,0 %

0,0 %

(63)

Komise má za to, že dovozy z Kambodže a Myanmaru/Barmy způsobily závažné potíže i jednotlivě. Dovozy z Kambodže a Myanmaru/Barmy skutečně jednotlivě vzrostly z hlediska v absolutního množství (o 53 %, resp. více než 2 000 %) i z hlediska podílů na trhu (o 9,7 procentního bodu, resp. 6,1 procentního bodu). Kromě toho byly ceny dovozů z Kambodže i z Myanmaru/Barmy nižší než ceny v Unii (o přibližně 22 %, resp. 43 %). Lze proto vyvodit závěr, že dovozy z Kambodže i Myanbaru/Barmy/Barmy způsobily závažné potíže i výrobnímu odvětví Unie.

(64)

Rychlý nárůst dovozů z Kambodže a Myanbaru/Barmy je vysvětlován jejich nízkou cenovou úrovní, jež je významně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Rýže indica je výrobek citlivý na cenu, zejména z toho důvodu, že spotřebitelé obecně nerozlišují mezi výrobky z Unie a dováženými výrobky. Spotřebitelům, kteří nakupují rýži u maloobchodníka, většinou není původ rýže znám. Zejména tomu tak je v případě, že se rýže prodává pod privátní značkou, tj. pod značkou maloobchodníka. Dodávkami rýže za velmi nízkou cenu, jak dokládají úrovně cenového podbízení podle 33. bodu odůvodnění, se Kambodži a Myanmaru podařilo významně a rychle navýšit svůj vývoz rýže na trh v Unii. Kromě toho Kambodža (která dříve vyvážela rýži většinou ve velkoobjemovém balení k dalšímu zpracování v Unii), prodává ve stále větší míře balenou rýži přímo maloobchodníkům v Unii, což způsobuje dodatečný cenový tlak a hospodářskou soutěž na úrovni provozovatelů mlýnů v Unii.

(65)

Byly posouzeny i další faktory, které mohly přispět k závažným potížím, jež utrpělo výrobní odvětví Unie.

(66)

Dovoz z jiných třetích zemí se během období šetření také zvýšil z 23 % na 29,3 % (+6,3 %) z hlediska podílu na trhu.

(67)

I kdyby dovoz z jiných třetích zemí mohl částečně vysvětlit snížení podílů Unie na trhu, nárůst podílů těchto zemí na trhu, a to i kumulativní, je daleko omezenější než nárůst podílů Kambodže a Myanbaru/Barmy (+ 15 %).

(68)

A co je nejdůležitější, jak je uvedeno v tabulce níže, vážené průměrné ceny ostatních dovozů jsou během období šetření také mnohem vyšší než dovozy z Kambodže a Myanbaru/Barmy a dovozy Unie (8). Srovnání ceny dovozu z Thajska s Myanmarem ukazuje cenový rozdíl ve výši 85 %. Při porovnání cen dovozu z Indie s Kambodžou cenový rozdíl činí 72 %. To rovněž posiluje výše uvedený závěr, že nižší ceny umožnily Myanmaru/Barmě a Kambodži během období šetření rychle navýšit jejich vývozy do Unie.

(69)

Ve svém podání po zahájení šetření Cambodian Rice Federation tvrdila, že obtíže italského odvětví rýže jsou obecně horší než ve zbytku Unie, a nelze jej tedy připsat pouze nárůstu dovozu.

(70)

Odpovědi na dotazník a inspekce skutečně ukázaly, že situace výrobního odvětví Unie je v Itálii horší než ve Španělsku. To je částečně způsobeno skutečností, že španělský trh s rýží je organizován jinak, a je proto odolnější z hlediska nabídky a poptávky a také z hlediska cen. Komise nicméně provedla šetření v rámci celé Unie na základě situace v celém výrobním odvětví Unie a reprezentativního vzorku. Šetření ukázalo, jak je vysvětleno výše, že výrobní odvětví Unie pociťuje obecné obtíže.

(71)

Zúčastněné strany rovněž tvrdily, že k vážným obtížím přispěl zvýšený dovoz rýže z Guyany. Rýže dovážená z Guyany není omletá (jedná se o tzv. „rýži paddy“), a proto nespadá do oblasti působnosti šetření, není zahrnuta do výše uvedených statistik dovozu a není v tomto případě významná.

(72)

Kambodžská vláda uvedla, že jedním z aspektů, které byly v rámci příčinné souvislosti přehlédnuty, je vývozní zaměření výrobního odvětví Unie. Toto tvrzení však nebylo doloženo, a přestože se vývoz během období šetření skutečně zvýšil z 3 % celkové výroby na 7 % celkové výroby, představuje stále velmi malou část výroby Unie. Kromě toho je nárůst vývozu (+ 11 000 tun) mnohem menší než nárůst dovozu z Kambodže a Myanbaru/Barmy (+ 147 000 tun).

(73)

Kambodžská vláda také tvrdila, že produkce rýže indica v Unii není ovlivněna dovozem, nýbrž prostě podléhá cyklickému přesunu mezi rýží japonica a rýží indica na základě rozhodnutí pěstitelů v Unii.

(74)

Je pravda, že pěstitelé mohou přesunovat produkci mezi rýží indica a rýží japonica. Tento přesun je však založen na ekonomických aspektech včetně poptávky a tržní ceny. V této souvislosti šetření potvrdilo, že tváří v tvář zvýšené hospodářské soutěži dovozů rýže indica za nízké ceny někteří pěstitelé skutečně neměli jinou možnost než přejít na produkci rýže japonica. Nejedná se tedy ani o cyklický přesun, ani o záměrnou volbu, ale o akt sebeobrany. Ve střednědobém horizontu to však není ani životaschopná možnost, neboť změna produkce rýže z druhu indica na druh japonica naopak způsobila přebytky rýže japonica na trhu a cenový tlak na tento druh rýže. Zemědělci jsou proto celkově v obtížné situaci.

(75)

Výše uvedený argument je však významný jen v omezené míře, neboť výrobní odvětví Unie tvoří provozovatelé mlýnů zpracovávajících rýži, a nikoli pěstitelé, kteří jsou dodavateli suroviny.

(76)

Komise zjistila příčinnou souvislost mezi závažnými potížemi, které utrpělo výrobní odvětví Unie, a dovozem z Kambodže a Myanbaru/Barmy. Komise také určila faktory, které k těmto potížím také přispěly. Jedná se zejména o dovoz ze třetích zemí a dovoz rýže paddy z Guyany. Nebylo však zjištěno, že by uvedené faktory narušily příčinnou souvislost, a to ani při zohlednění jejich možného kombinovaného účinku. Zdá se tedy, že jakýkoli dopad výše uvedených faktorů na situaci výrobního odvětví Unie nenarušuje souvislost mezi množstvím dovozu a cenami z Kambodže a Myanbaru/Barmy a závažnými potížemi výrobního odvětví Unie.

(77)

Komise dochází k závěru, že rýže indica z Kambodže a Myanbaru/Barmy se dováží v množstvích a cenách, které výrobnímu odvětví Unie způsobují závažné potíže, a proto jsou odůvodněna ochranná opatření.

(78)

Podle čl. 22 odst. 1 nařízení o systému GSP by tudíž měla být znovu zavedena cla podle společného celního sazebníku ve výši 175 EUR/t.

(79)

Podle článku 28 nařízení o systému GSP by měla být ochranná opatření znovu zavedena, pokud je nezbytné zapůsobit proti zhoršení hospodářské a finanční situace provozovatelů mlýnů v Unii. Doba, na kterou mohou být cla znovu zavedena, by však neměla přesáhnout tři roky, ledaže je v řádně odůvodněných případech prodloužena.

(80)

Komise zastává názor, že v tomto případě by měla být opatření zavedena na období tří let, aby se výrobní odvětví Unie mohlo plně se zotavit z účinků dovozu z Kambodže a Myanbaru/Barmy.

(81)

Komise však má za to, že ochranná opatření by měla být během tohoto období postupně liberalizována, a to z následujících důvodů.

(82)

Hlavním cílem nařízení o systému GSP je pomáhat rozvojovým zemím snižovat chudobu a podporovat řádnou správu věcí veřejných a udržitelný rozvoj, a to zejména tím, že jim pomáhá zvyšovat zaměstnanost a industrializaci a vytvářet další příjmy z mezinárodního obchodu. Zvláštní režim „Vše kromě zbraní“ (EBA), který stanoví nařízení o systému GSP, pomáhá nejchudším a nejslabším zemím světa využít obchodních příležitostí. Tyto země mají převážně podobný hospodářský profil. Jsou zranitelné z důvodu nerozvinuté a nediverzifikované vývozní základny, a požívají proto jisté ochrany podle nařízení o GSP, jako je například vynětí z odstupňování produktů a z uplatňování automatických záruk.

(83)

Komise proto měla za to, že v zásadě je u zemí zvýhodněných v rámci režimu EBA odůvodněno postupné snižování sazby cla během tříletého období, jak je uvedeno níže.

(84)

Postupné snižování by bylo rovněž dostačující pro působení proti zhoršení hospodářské a/nebo finanční situace provozovatelů mlýnů v Unii. Na druhou stranu by Kambodža a Myanmar/Barma nebyly zatíženy clem po celé tři roky, a vývozy by proto byly obtížnější, ale postupně by uvedené země mohly do Unie vyvážet více rýže indica.

(85)

V důsledku toho se předpokládá následující opětovné zavedení cla na dobu tří let:

(86)

Nyní uplatňované clo podle společného celního sazebníku ve výši 175 EUR/t může být upraveno směrem dolů podle článku 180 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (9). Pokud by se tedy (v důsledku těchto úprav) uplatňovaná cla podle společného celního sazebníku stala nižší než cla uvedená v 85. bodě odůvodnění, měla by být posledně uvedená cla upravena tak, aby v žádném okamžiku během období uložení opatření nepřekročila celní sazbu podle společného celního sazebníku. Použitelná ochranná opatření by tedy měla být na úrovni nižší z hodnot upravených cel a použitelného cla podle 85. bodu odůvodnění.

(87)

A konečně, aby byla zajištěna právní jistota pro dovozce dotčených výrobků, různé zúčastněné strany požadovaly, aby se na výrobky, které jsou již na cestě do Unie, výše uvedená opatření nevztahovala. V souladu se svou stávající praxí v případech ochrany obchodu má Komise za to, že taková „doložka o přepravě“ je v tomto případě opravdu opodstatněná, a proto byly uvedené požadavky přijaty.

(88)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro všeobecné celní preference uvedeným v čl. 39 odst. 3 nařízení (EU) č. 978/2012,