(1)

Ve sdělení „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ (1) Evropská komise předkládá svou vizi evropského vzdělávacího prostoru, ve kterém vysoce kvalitnímu, inkluzivnímu vzdělávání, odborné přípravě a výzkumu nestojí v cestě hranice, kde je samozřejmostí studijní či pracovní pobyt v jiném členském státě, kde je mnohem běžnější, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky, a v němž lidi pojí silný pocit identity Evropanů a povědomí o společném evropském kulturním i jazykovém dědictví a o jeho rozmanitosti.

(2)

Na neformální pracovní schůzce v rámci summitu v Göteborgu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu hlavy států a předsedové vlád jednali o úloze vzdělávání a kultury z hlediska budoucnosti Evropy. Závěry Evropské rady ze dne 14. prosince 2017 (2) vyzývají členské státy, Radu a Komisi, aby v souladu se svými příslušnými pravomocemi pokročily v práci v této oblasti.

(3)

Ve svých závěrech přijatých v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 vyzvala Evropská rada k přijetí dalších opatření v oblasti vzdělávání „za účelem lepšího zvládání základních dovedností, a to zejména výukou alespoň dvou cizích jazyků od útlého věku“.

(4)

Kompetence v oblasti gramotnosti a kompetence v oblasti mnohojazyčnosti patří mezi osm klíčových kompetencí definovaných v doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (3).

(5)

Kompetence v oblasti mnohojazyčnosti (4) je těžištěm vize evropského vzdělávacího prostoru. Se zvyšující se mobilitou pro účely vzdělávání, odborné přípravy a práce uvnitř Unie, zvyšující se migrací ze třetích zemí do Unie a globální spoluprací na celosvětové úrovni je potřeba, aby systémy vzdělávání a odborné přípravy přehodnotily výzvy ve výuce a studiu jazyků a příležitosti, jež nabízí jazyková rozmanitost v Evropě.

(6)

Rozšiřování a zlepšování studia a výuky jazyků by mohlo posílit evropský rozměr ve vzdělávání a odborné přípravě. Mohl by tak být podpořen rozvoj evropské identity ve vší její rozmanitosti, jež by doplňovala místní, regionální a národní identity a tradice, jakož i lepší porozumění Unii a jejím členským státům. Kompetence v oblasti mnohojazyčnosti vede k lepšímu porozumění jiným kulturám, a přispívá tak k rozvoji občanství a demokratických kompetencí.

(7)

Téměř polovina Evropanů (5) uvádí, že nejsou schopni vést rozhovor v jiném jazyce než ve svém prvním jazyce (6). Chybějící kompetence v oblasti mnohojazyčnosti je zdrojem potíží, jelikož znesnadňuje smysluplnou komunikaci mezi orgány veřejné správy a občany zejména v příhraničních regionech (7).

(8)

Pouze čtyři z deseti účastníků sekundárního vzdělávání dosáhnou v prvním cizím jazyce úrovně „samostatný uživatel“, která označuje schopnost vést jednoduchý rozhovor. Pouze jedna čtvrtina dosáhne této úrovně ve druhém cizím jazyce (8). Srovnávací analýza jazyků ve vzdělávání a odborné přípravě ukázala, že většina členských států obtížně zajišťuje patřičné studijní výsledky v oblasti jazyků. Ačkoli obtíže existují ve všech oblastech vzdělávání, zvláště akutní jsou v odborném vzdělávání a přípravě, kde je na studium jazyků kladen menší důraz.

(9)

Nízká úroveň kompetence v oblasti mnohojazyčnosti zůstává jednou z hlavních překážek při využívání příležitostí nabízených evropskými programy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Naopak silnější kompetence v oblasti mnohojazyčnosti umožní lidem využívat ve větší míře příležitostí, které nabízí vnitřní trh, jako je volný pohyb pracovníků, a přijímat informovanější rozhodnutí o příležitostech v jiných zemích EU.

(10)

Kompetence v oblasti mnohojazyčnosti poskytuje konkurenční výhody podnikům i uchazečům o zaměstnání – pokud tvoří součást širšího souboru nezbytných dovedností. Existuje pozitivní korelace mezi znalostí cizích jazyků a pravděpodobností získání zaměstnání. Avšak výsledky z nejnovějšího průzkumu o průběžném odborném vzdělávání (CVTS 2016) ukazují, že pouze 7,9 % společností (které poskytují odbornou přípravu svým zaměstnancům) vysílá své zaměstnance na jazykové kurzy (v rozmezí od 22,1 % na Slovensku po 0,5 % v Irsku).

(11)

Aby se udržela současná životní úroveň, podpořila vysoká míra zaměstnanosti a posílila sociální soudržnost s ohledem na budoucí společnost a svět práce, potřebují lidé správný soubor dovedností a kompetencí. Získáním lepších kompetencí v oblasti mnohojazyčnosti by se mohlo podpořit zvýšení mobility a spolupráce v Unii. Jedná se rovněž o klíčový aspekt pro zajištění úplné integrace dětí, studentů a dospělých z řad přistěhovalců.

(12)

Je třeba prozkoumat nové způsoby učení pro potřeby společnosti, která se vyznačuje vzrůstající mobilitou a mírou digitalizace. Zejména díky vývoji v digitální oblasti je možno se učit stále další jazyky a používat je mimo školní prostředí a mimo rámec vzdělávacích programů. Současné postupy hodnocení tento vývoj plně neodrážejí.

(13)

Evropský pilíř sociálních práv stanoví jako svou první zásadu, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné i odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržoval a získával dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat změny na trhu práce. Kompetence v oblasti mnohojazyčnosti je jednou z klíčových kompetencí, které by mohly podpořit zaměstnatelnost, osobní naplnění, aktivní občanství, mezikulturní porozumění a sociální začlenění; je definována jako „schopnost vhodně a efektivně využívat ke komunikaci různé jazyky“.

(14)

Více než polovina členských států oficiálně uznává regionální nebo menšinové jazyky na svém území pro právní nebo administrativní účely, včetně národních znakových jazyků. Několik z těchto jazyků přesahuje vnitrostátní hranice. Jazykový obraz Evropy doplňují jazyky přinášené společenstvími přistěhovalců nebo uprchlíků.

(15)

Školy si rostoucí měrou uvědomují, že je nutné zajistit, aby všechny děti bez ohledu na původ a první jazyk získaly velmi dobrou úroveň vyučovacího jazyka, v příslušných případech pak prostřednictvím zvláštních podpůrných opatření. Tímto způsobem se podporuje rovnost a rovné příležitosti a snižuje se riziko předčasných odchodů ze vzdělávání.

(16)

Povědomí o významu jazyků ve školách by mohlo zahrnovat poznání a pochopení kompetence v oblasti gramotnosti a kompetence v oblasti mnohojazyčnosti u všech žáků, včetně kompetencí v jazycích, které se ve škole nevyučují. Školy mohou rozlišovat mezi různými úrovněmi kompetence v oblasti mnohojazyčnosti nezbytnými podle kontextu a účelu a v souladu se situací, potřebami, schopnostmi a zájmy každého účastníka vzdělávání.

(17)

Nedostatek učitelů v některých předmětech, jako jsou moderní cizí jazyky, je zmiňován jako problém ve více než polovině vzdělávacích systémů v Evropské unii a několik členských států zavedlo reformy nebo pobídky, jejichž cílem je nedostatek učitelů jazyků řešit. Tyto reformy a pobídky by mohly zahrnovat stipendia motivující absolventy studia jazyků s jinými odbornými zkušenostmi k pedagogické profesní dráze nebo reformované programy vzdělávání učitelů.

(18)

Iniciativy s cílem zlepšit klíčové kompetence ve školním vzdělávání, například lepším propojením praktických životních zkušeností s akademickým studiem, využíváním digitálních technologií a podporou inovací ve školách, posílily zaměření na výsledky učení. Rovněž podpořily získávání kompetence v oblasti mnohojazyčnosti.

(19)

Jako účinné se u různých kategorií účastníků vzdělávání ukázaly výuka předmětů v cizím jazyce metodou CLIL (obsahově a jazykově integrovaná výuka) a digitální a on-line nástroje pro studium jazyků. Učitelé jazyků napříč Evropou by mohli využívat další profesní rozvoj k aktualizaci svých digitálních kompetencí i k získání znalostí o tom, jak co nejlépe podpořit svoji učitelskou praxi využíváním různých metodik a nových technologií. Pomoci by jim v tom mohl seznam otevřených vzdělávacích zdrojů zohledňující činnost Rady Evropy.

(20)

Definování a rozvoj kompetence v oblasti mnohojazyčnosti jsou v Evropě podporovány různými iniciativami. Studium i výuku všech jazyků podporuje společný evropský referenční rámec pro jazyky jakožto transparentní, koherentní a komplexní referenční nástroj pro posuzování a srovnání úrovní kompetence. Rozlišuje mezi úrovněmi „základní uživatel“, „samostatný uživatel“ a „zkušený uživatel“, přičemž poslední z těchto úrovní umožňuje uživateli v posuzovaném jazyce pracovat nebo studovat. V roce 2018 byl tento nástroj doplněn novými deskriptory pro zprostředkování, znakové jazyky a další oblasti, jakož i soubory deskriptorů pro mladé účastníky vzdělávání s cílem více zpřístupnit tento rámec širší veřejnosti.

(21)

Jazykový pas Europass představuje standardizovaný vzor pro hodnocení vlastních jazykových dovedností, který využívá společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Napomáhá občanům popsat své jazykové dovednosti během období mobility, ať již pro účely vzdělávání, zaměstnání, nebo odborné přípravy, a současně napomáhá zaměstnavatelům porozumět jazykovým dovednostem pracovníků.

(22)

Evropská jazyková cena Label (9) odměňuje vynikající výsledky a inovace ve výuce jazyků ve všech zúčastněných zemích. Představuje pobídku pro školy i další instituce, aby využívaly nové metodiky a strategie, které se věnují místním, regionálním, národním nebo evropským prioritám. Přispěla ke zvýšení informovanosti o evropské spolupráci na poli výuky a studia jazyků a posílení mnohojazyčné dynamiky napříč oblastmi vzdělávání.

(23)

Všechny členské státy uznaly potřebu posílit mnohojazyčnost a rozvíjet v Unii kompetenci v oblasti mnohojazyčnosti. Evropská komise bude pracovat na návrhu nového souboru evropských referenčních úrovní pro vzdělávání a odbornou přípravu spolu s možnostmi shromažďování údajů, jenž může zahrnovat evropskou referenční úroveň jazykových kompetencí s cílem poskytnout přesnější představu o kompetencích v oblasti mnohojazyčnosti v Unii. Tyto referenční hodnoty budou projednány a stanoveny Radou v souvislosti se zřízením nového strategického rámce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy po roce 2020.

(24)

Ačkoli se uznává, že kompetence v oblasti mnohojazyčnosti se získávají po celý život a příležitosti by měly být přístupné ve všech fázích života, zabývá se toto doporučení zejména primárním a sekundárním vzděláváním a odbornou přípravou, pokud možno včetně předškolního vzdělávání a péče a včetně počátečního odborného vzdělávání a přípravy.

(25)

Doporučení plně respektuje zásadu subsidiarity a proporcionality,

1)

2)

3)

4)

5)

6)

7)

8)

9)

10)

11)

12)