PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1205

ze dne 12. července 2019,

kterým se povoluje odchylka požadovaná Belgií pro region Flandry podle směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

(oznámeno pod číslem C(2019) 5180)

(Pouze francouzské a nizozemské znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (1), a zejména na bod 2 třetí pododstavec přílohy III uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2015/1499 (2) byla Belgii povolena odchylka použít v regionu Flandry za určitých podmínek až 250 kg dusíku ze statkových hnojiv na hektar za rok na pozemcích, na nichž jsou vysety travinné porosty a kukuřice, pod kterou se sejí travinné porosty, nebo sečené travinné porosty či sečené žito, po jejichž sklizni následuje osev kukuřice, a až 200 kg dusíku ze statkových hnojiv na hektar za rok na pozemcích, na kterých je vyseta ozimá pšenice a tritikale, po jejichž sklizni následuje osev pokryvné meziplodiny, a cukrová nebo krmná řepa.

(2)	Odchylka přiznaná prováděcím rozhodnutím (EU) 2015/1499 se týkala přibližně 2 870 zemědělců a 94 280 ha půdy a její platnost skončila dne 31. prosince 2018.

(3)	Dne 21. prosince 2018 Belgie předložila Komisi žádost o novou odchylku podle bodu 2 třetího pododstavce přílohy III směrnice 91/676/EHS pro region Flandry.

(4)

Požadovaná odchylka se týká záměru Belgie povolit ve Flandrech v určitých zemědělských podnicích použití až 250 kg dusíku na hektar za rok ze statkových hnojiv pocházejících z pasoucích se hospodářských zvířat a z upravených statkových hnojiv na pozemcích, na nichž jsou vysety travinné porosty, smíšené travinné porosty s jetelem, kukuřice, pod kterou se sejí travinné porosty, nebo sečené travinné porosty či sečené žito, po jejichž sklizni následuje osev kukuřice, a použití až 200 kg dusíku na hektar za rok ze statkových hnojiv a z upravených statkových hnojiv na pozemcích, na kterých je vyseta ozimá pšenice nebo tritikale, po jejichž sklizni následuje osev pokryvné meziplodiny, nebo řepa.

(5)

Informace poskytnuté Belgií v souvislosti s odchylkou udělenou prováděcím rozhodnutím (EU) 2015/1499 naznačují, že odchylka nevedla ke zhoršení kvality vody. Ze zprávy Komise Radě a Evropskému parlamentu o provádění směrnice Rady 91/676/EHS za období 2012–2015 (3) vyplývá, že v případě podzemních vod vykazovalo zhruba 81 % monitorovacích stanic ve Flandrech průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 50 mg/l a 63 % monitorovacích stanic vykazovalo průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l. Údaje monitorování vykazovaly klesající trend koncentrace dusičnanů v případě podzemních vod ve srovnání s předchozím vykazovaným obdobím (2008–2011). V případě povrchových vod vykazuje 95 % monitorovacích stanic průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 50 mg/l a 75 % monitorovacích stanic vykazuje průměrné koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l. Většina monitorovacích stanovišť v povrchových vodách vykazovala klesající trend koncentrace dusičnanů. Ve vykazovaném období 2012–2015 bylo přibližně 76 % řek klasifikováno jako eutrofní nebo hypertrofní, což je podobné jako v předchozím vykazovaném období (2008–2011).

(6)	Novější údaje, které Belgie pro region Flandry poskytla, ukazují, že kvalita podzemních a povrchových vod ve Flandrech se, pokud jde o kontaminaci dusičnany, od roku 2015 nezlepšila.

(7)

Flandry mají v úmyslu dosáhnout v rámci akčního programu na období 2019–2022 v oblasti kvality vody pro všechna povodí dále uvedených cílů. V případě povrchových vod snížení průměrné vzdálenosti od cílové hodnoty o 4 mg dusičnanů na litr při cílové hodnotě průměrné koncentrace 20 mg dusičnanů na litr; v případě mělkých podzemních vod, které vykazují pomalejší míru obnovy, je třeba ve všech povodích, která mají průměrnou koncentraci dusičnanů vyšší než 50 mg na litr nebo mezi 40 a 50 mg dusičnanů na litr s rostoucím trendem, dosáhnout celkového klesajícího trendu o hodnotě alespoň 3 mg dusičnanů na litr.

(8)

Za účelem dosažení těchto cílů vypracovaly Flandry na období 2019–2022 účinnější akční program. Koncem roku 2020 by měl proběhnout přezkum určení typů oblastí, pro něž jsou zavedena posílená opatření, jenž bude vycházet z výsledků monitorování kvality povrchové vody během zimních období let 2018–2019 a 2019–2020 a kvality podzemních vod v letech 2018 a 2019. Právní předpis, kterým se provádí směrnice 91/676/EHS pro region Flandry, „vyhláška o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů“ (4) (dále jen „vyhláška o statkových hnojivech“), byl dne 24. května 2019 pozměněn v souladu s akčním programem na období 2019–2022 a použije se ve spojení s tímto rozhodnutím.

(9)	Vyhláška o statkových hnojivech se vztahuje na celé území regionu Flandry.

(10)	Tato vyhláška o statkových hnojivech obsahuje omezení pro používání dusíku i fosforu.

(11)	Pevné frakce, které jsou výsledkem úpravy statkových hnojiv, by se měly dodávat schváleným zařízením k recyklaci s cílem omezit zápach a další emise, zlepšit agronomické a hygienické vlastnosti, usnadnit manipulaci a zvýšit nahrazení dusíku a fosfátu.

(12)	Z podpůrné dokumentace předložené Belgií v souvislosti s regionem Flandry vyplývá, že navrhovaná množství 250 kg a 200 kg dusíku ze statkových hnojiv na hektar za rok jsou zdůvodněna na základě objektivních kritérií, jakými jsou například dlouhé vegetační období a plodiny s vysokou potřebou dusíku.

(13)

Nejnovější údaje, které Belgie poskytla pro region Flandry za období 2015 až 2017, ukazují pokles počtu prasat o 4,7 %. Počet drůbeže v období let 2014 až 2017 stoupl o 14,3 %. Počty skotu zůstaly stabilní. Aby se zabránilo tomu, že uplatňování požadované odchylky povede k intenzifikaci chovu hospodářských zvířat, omezí příslušné orgány počet hospodářských zvířat, která lze chovat v každém zemědělském podniku (práva na emise živin) v regionu Flandry podle ustanovení vyhlášky o statkových hnojivech.

(14)

Z údajů oznámených Belgií pro region Flandry za období 2012–2015 vyplývá, že ve srovnání s obdobím 2004–2007 došlo v období 2012–2014 ke snížení používání dusíku ze statkových hnojiv o 4,9 %. Poslední dostupné údaje za roky 2015, 2016 a 2017 ukazují, že v letech 2014 až 2017 došlo k dalšímu poklesu používání dusíku ze statkových hnojiv o 4,0 % až na hodnotu 90 600 tun v roce 2017. Používání minerálního dusíku bylo během vykazovaného období 2012–2015 na podobné úrovni jako v období 2008–2011. Z nejnovějších dostupných údajů za roky 2015, 2016 a 2017 vyplývá, že používání minerálního dusíku se v roce 2017 zvýšilo na 48 600 tun, což představuje v porovnání s rokem 2014 nárůst o 21 %.

(15)	Na pozemcích s půdou s nízkou dostupností P (třída I) a s půdou v cílové zóně (třída II) může být zapotřebí použít dodatečný fosfát z umělých hnojiv. Tato hnojiva by neměla být používána na pozemcích s půdou s mírnou dostupností P (třída III) a s půdou s vysokou dostupností P (třída IV).

(16)

Flandry mají hustou síť monitorovacích stanic pro kvalitu vody. Tuto síť lze využít jako alternativu ke stávající síti pro monitorování odchylek a měla by umožnit sledování výkonnosti zemědělských podniků, které využívají povolení v souladu s odchylkou, o kterou zažádala Belgie, v porovnání s podniky, jimž toto povolení uděleno nebylo, a sledovat, zda bylo dosaženo cílů směrnice 91/676/EHS. Měl by být proveden další výzkum za účelem lepšího pochopení souvislosti mezi únikem dusičnanů na úrovni pozemku a koncentrací dusičnanů v povrchových a podzemních vodách na úrovni (pod)povodí, aby se kalibroval a validoval model emisí živin.

(17)

Na základě posouzení žádosti lze dospět k závěru, že navrhovaná množství 250 kg a 200 kg dusíku na hektar za rok ze statkových hnojiv pocházejících z pasoucích se hospodářských zvířat a z upravených statkových hnojiv neohrozí dosažení cílů směrnice 91/676/EHS, budou-li splněny určité přísné podmínky, které by se měly použít nad rámec účinnějších opatření přijatých v akčním programu na období 2019–2022.

(18)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (5) stanoví obecná pravidla pro zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Unii pro účely unijních politik v oblasti životního prostředí a politik nebo činností, které mohou mít vliv na životní prostředí. Prostorové informace shromážděné v souvislosti s tímto rozhodnutím by měly v příslušných případech být v souladu s ustanoveními zmíněné směrnice. V zájmu snížení administrativní zátěže a zlepšení soudržnosti údajů by Belgie při sběru potřebných dat, na která se vztahuje toto rozhodnutí, měla případně využít informace získané v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému zřízeného podle hlavy V kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (6).

(19)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro dusičnany zřízeného podle článku 9 směrnice 91/676/EHS,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odchylka

Odchylka požadovaná Belgií jménem regionu Flandry za účelem povolení používání většího množství dusíku ze statkových hnojiv, než stanoví první věta druhého pododstavce bodu 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS, se povoluje za podmínek stanovených v článcích 4 až 12 tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Oblast působnosti

Odchylka povolená podle článku 1 se vztahuje na určité pozemky zemědělského podniku, na nichž se pěstují plodiny s vysokou potřebou dusíku a dlouhým vegetačním obdobím a pro něž bylo uděleno povolení v souladu s články 4 až 7.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a)	„zemědělskými podniky“ zemědělské podniky provozující nebo neprovozující chov hospodářských zvířat;

b)	„pozemkem“ jednotlivé pole nebo skupina polí homogenní z hlediska plodin, půdního typu a postupů hnojení;

c)	„travinnými porosty“ trvalé nebo dočasné travinné porosty (obecně se za dočasné považují pozemky ležící ladem méně než čtyři roky);

„plodinami s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím“:

i)	travinné porosty;

ii)	travinné porosty s méně než 50 % podílem jetele;

iii)	kukuřice, pod kterou se před sklizní nebo po sklizni seje tráva, která slouží jako pokryvná meziplodina;

iv)	sečené travinné porosty nebo sečené žito, po jejichž sklizni následuje osev kukuřice;

v)	ozimá pšenice nebo tritikale, po jejichž sklizni následuje osev pokryvné meziplodiny;

vi)	cukrová nebo krmná řepa;

e)	„pasoucími se hospodářskými zvířaty“ skot (s výjimkou jatečných telat), ovce, kozy a koně;

f)	„úpravou statkových hnojiv“ zpracování hnoje na dvě frakce, pevnou a kapalnou, které se provádí za účelem lepšího použití a zvýšeného nahrazení dusíku a fosforu;

g)	„upraveným statkovým hnojivem“ kapalná frakce, která je výsledkem úpravy hnoje;

h)	„odpadní kapalinou s nízkým obsahem dusíku a fosfátu“ upravené statkové hnojivo s maximálním obsahem dusíku 1 kg na tunu kapaliny a maximálním obsahem fosfátu 1 kg na tunu kapaliny;

i)	„půdním profilem“ vrstva půdy pod povrchem do hloubky 0,90 m; pokud je průměrná nejvyšší hladina podzemní vody v menší hloubce, rozumí se jím vrstva půdy do hloubky průměrné nejvyšší hladiny podzemní vody;

j)	„plánem hnojení“ předem provedený výpočet ohledně plánovaného využití a dostupnosti živin;

k)	„evidencí hnojení“ bilance živin na základě skutečného využití a příjmu živin.

Článek 4

Každoroční žádost a závazek

1. Zemědělci, kteří chtějí odchylku podle tohoto rozhodnutí využívat, každoročně do 15. února předloží žádost příslušným orgánům. Každoroční žádost pro rok 2019 se předloží do 31. července.

2. Spolu s každoroční žádostí uvedenou v odstavci 1 se zemědělci písemně zaváží k plnění podmínek stanovených v článcích 6, 7 a 8.

Článek 5

Udělování povolení

Povolení používat vyšší množství dusíku ze statkových hnojiv se uděluje za podmínek stanovených v článcích 6, 7 a 8.

Článek 6

Podmínky pro úpravu statkových hnojiv

1. Příslušné orgány zajistí, aby pevná frakce, která je výsledkem úpravy statkových hnojiv, byla dodána do schválených zařízení na recyklaci.

Schválená zařízení každý rok předloží příslušným orgánům údaje o množství statkových hnojiv přijatých k úpravě a místu určení pevné frakce a upravených statkových hnojiv, jakož i o jejich obsahu dusíku a fosforu.

2. Zemědělci, kteří využívají odchylku a provádějí úpravu statkových hnojiv, příslušným orgánům každý rok předloží údaje týkající se množství statkových hnojiv předaných k úpravě a množství přijatých upravených statkových hnojiv a jejich obsahu dusíku a fosforu.

3. Příslušné orgány zavedou a pravidelně aktualizují metodiky, s jejichž pomocí se hodnotí složení upravených statkových hnojiv, rozdíly ve složení a účinnost úpravy u každého zemědělského podniku, který využívá jednotlivou odchylku.

4. Příslušné orgány zajistí, aby se amoniak a další emise z úpravy statkových hnojiv zachycovaly a upravovaly tak, aby se snížil dopad na životní prostředí a obtěžování u zařízení, jež způsobují emise vyšší než v referenční situaci, kterou je skladování a používání neupravených statkových hnojiv.

5. Příslušné orgány zajistí vypracování a pravidelnou aktualizaci soupisu zařízení vyžadujících úpravu emisí.

Článek 7

Podmínky používání statkových a jiných hnojiv

1. S výhradou podmínek uvedených v odstavcích 2 až 11 množství statkových hnojiv z pasoucích se hospodářských zvířat, upravených statkových hnojiv a odpadní kapaliny s nízkým obsahem dusíku a fosfátu, jež se každoročně použije, včetně množství vpraveného samotnými zvířaty, musí být takové, aby obsah dusíku nepřekročil tyto hodnoty:

250 kg na hektar za rok u pozemků, na nichž jsou vysety:

i)	travinné porosty nebo kukuřice, pod kterou se sejí travinné porosty;

ii)	sečené travinné porosty, po jejichž sklizni následuje osev kukuřice;

iii)	sečené žito, po jehož sklizni následuje osev kukuřice;

iv)	travinné porosty s méně než 50 % podílem jetele;

200 kg na hektar za rok u pozemků, na nichž jsou vysety:

i)	ozimá pšenice, po jejíž sklizni následuje osev pokryvné meziplodiny;

ii)	tritikale, po jehož sklizni následuje osev pokryvné meziplodiny;

iii)	cukrová nebo krmná řepa.

2. Upravené statkové hnojivo lze použít pouze tehdy, pokud vykazuje poměr dusíku k fosfátu (N/P2O5) minimálně 3,3 k 1, pokud se nepovažuje za odpadní kapalinu s nízkým obsahem dusíku a fosfátu.

3. Celkové používání dusíku a fosfátu odpovídá nárokům dotyčné plodiny na živiny a zohledňuje i zásobování z půdy a větší dostupnost dusíku ze statkových hnojiv v důsledku jejich úpravy. Nesmí překročit maximální množství stanovená ve vyhlášce o statkových hnojivech pro používání fosfátů a dusíku.

4. Fosfát z umělých hnojiv se nesmí používat s výjimkou půd s nízkou dostupností P (třída I) a půd v cílové zóně (třída II).

5. Pro každý zemědělský podnik se pro celou jeho výměru půdy připraví plán hnojení.

Plán hnojení obsahuje tyto údaje:

a)	počet hospodářských zvířat;

b)	popis systému ustájení a uskladnění, včetně dostupných skladovacích kapacit pro statková hnojiva;

c)	výpočet množství dusíku (po odečtení ztrát při ustájení a skladování) i fosforu vyprodukovaného ze statkových hnojiv v zemědělském podniku;

d)	popis úpravy statkových hnojiv a očekávané vlastnosti upravených statkových hnojiv;

e)	množství, druh a vlastnosti statkových hnojiv dodávaných ze zemědělského podniku nebo do zemědělského podniku;

f)	střídání plodin a výměra u pozemků, na kterých jsou vysety plodiny s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím, a u pozemků s jinými plodinami;

g)	předpokládaná potřeba dusíku a fosforu u plodin na každém pozemku;

h)	výsledky analýzy půdy, pokud jde o stav půdy z hlediska dusíku a fosforu, jsou-li k dispozici;

i)	výpočet použití dusíku a fosforu ze statkových hnojiv na každém pozemku;

j)	výpočet použití dusíku a fosforu z umělých a jiných hnojiv na každém pozemku;

k)	výpočet k posouzení souladu s normami pro použití dusíku a fosforu.

Plány hnojení jsou v zemědělském podniku k dispozici nejpozději 15. února každého kalendářního roku. Aktualizují se nejpozději sedm dní po provedení jakékoli změny v zemědělských postupech.

6. Každý zemědělský podnik vypracuje evidenci hnojení. Evidence za každý kalendářní rok se předkládá příslušnému orgánu do 15. března následujícího kalendářního roku.

7. V evidenci hnojení jsou uvedeny tyto údaje:

a)	plochy zemědělských plodin;

b)	počet a druh hospodářských zvířat;

c)	produkce statkových hnojiv na zvíře;

d)	množství hnojiv dovezených zemědělským podnikem;

e)	množství statkových hnojiv vyvezených ze zemědělského podniku a jejich odběratelé.

8. Pro každý zemědělský podnik využívající odchylku jsou k dispozici výsledky analýzy koncentrace dusíku a fosforu v půdě.

Pro každou oblast v zemědělském podniku, která je homogenní z hlediska střídání plodin a vlastností půdy, se nejméně jednou za čtyři roky, vždy nejpozději do 31. května, provede odběr vzorků a analýza dusíku a fosforu.

Na každých pět hektarů zemědělské půdy se provede nejméně jedna analýza.

9. Koncentrace dusičnanů v půdním profilu měří každý rok mezi 1. říjnem a 15. listopadem akreditované laboratoře alespoň na 6 % všech pozemků, kterých se týká povolení podle článku 5, a na 1 % ostatních pozemků užívaných zemědělskými podniky využívajícími uvedené povolení, a to takovým způsobem, aby se měření zúčastnilo alespoň 85 % těchto zemědělských podniků. Na každé dva hektary zemědělské půdy se odeberou nejméně tři vzorky odpovídající třem různým vrstvám půdního profilu.

10. V období od 1. září každého roku do 15. února následujícího roku se na pozemcích, kterých se týká povolení podle článku 5, nesmí rozmetávat statková hnojiva, upravená statková hnojiva nebo odpadní kapalina s nízkým obsahem dusíku a fosfátu s celkovým obsahem dusíku vyšším než 0,60 kg na tunu, umělá ani jiná hnojiva.

11. Nejméně dvě třetiny množství dusíku ze statkových hnojiv, vyjma dusíku ze statkových hnojiv pocházejících od pasoucích se hospodářských zvířat, se použijí před 1. červnem každého roku.

Článek 8

Podmínky týkající se hospodaření s půdou

1. Zemědělci, kteří využívají povolení podle článku 5, zaorají travinné porosty v období od 15. února do 30. dubna. Zaorání travinných porostů za účelem jejich obnovy a zaorání travinných porostů na jílovitých půdách může probíhat rovněž v období od 15. září do 30. října.

2. Zemědělci, kteří využívají povolení podle článku 5, zasejí plodiny s vysokou potřebou dusíku do dvou týdnů po zaorání travinných porostů, s výjimkou jílovitých půd zaorávaných od 15. září do 30. října.

3. Pokud se zaorává trvalý travní porost, nepoužijí se žádná hnojiva; výjimku tvoří obiloviny, semena řepky, řepa, travinné porosty a kapusta růžičková, a to po provedení analýzy půdy týkající se minerálního dusíku a jiných parametrů, které slouží jako ukazatele odhadu uvolňování dusíku při mineralizaci organické hmoty v půdě.

4. Střídání plodin nezahrnuje luštěniny nebo jiné plodiny, které vážou atmosférický dusík. Může však zahrnovat jetel na travinných porostech s podílem jetele menším než 50 %.

5. Pokryvné meziplodiny se vysejí do dvou týdnů po sklizni ozimé pšenice a tritikale a nejpozději do 15. září.

6. Orba pokryvných meziplodin se neprovádí před 15. únorem.

Článek 9

Opatření týkající se produkce a přepravy statkových hnojiv

1. Příslušné orgány zajistí, aby byla dodržována omezení počtu hospodářských zvířat, která lze chovat v každém zemědělském podniku (práva na emise živin) v regionu Flandry, v souladu s vyhláškou o statkových hnojivech.

2. Příslušné orgány zajistí, aby byla veškerá přeprava statkových hnojiv od schválených přepravců zaznamenávána prostřednictvím systémů určování zeměpisné polohy.

3. Příslušné orgány zajistí, aby bylo před každou přepravou posouzeno složení statkových hnojiv, pokud jde o koncentraci dusíku a fosforu. Vzorky statkových hnojiv jsou analyzovány akreditovanými laboratořemi a výsledky analýzy se sdělí příslušným orgánům a zemědělci, kterému byla statková hnojiva dodána.

4. Příslušné orgány zajistí, aby byl během přepravy k dispozici doklad, ve kterém je uvedeno množství přepravovaného statkového hnojiva a obsah dusíku a fosforu v tomto hnojivu.

Článek 10

Monitorování

1. Příslušné orgány zajistí, aby byly vypracovány a každoročně aktualizovány mapy zachycující procentní podíl zemědělských podniků, počet pozemků, procentní podíl hospodářských zvířat, procentní podíl zemědělské půdy a místní využívání půdy, na které se v každé obci vztahuje povolení podle článku 5.

2. Příslušný úřad každý rok shromáždí a aktualizují údaje o střídání plodin a o zemědělských postupech, na které se vztahuje jednotlivá odchylka.

3. Monitorovací síť pro odběr vzorků z povrchových a mělkých podzemních vod podle čl. 10 odst. 2 rozhodnutí Komise 2008/64/ES (7) se zachovává, aby bylo možné posuzovat vliv odchylky na kvalitu vody. V rámci monitorovací sítě se rovněž monitoruje obsah dusičnanů a fosfátu v řekách ústících do Severního moře. Během doby použitelnosti tohoto rozhodnutí se nesníží počet původně vytvořených monitorovacích míst a nezmění se jejich umístění.

4. V zemědělských povodích na písčitých půdách se provádí zvýšené monitorování.

5. Monitorovací místa zřízená podle rozhodnutí 2008/64/ES, která odpovídají nejméně 150 zemědělským podnikům, se zachovají, než je od roku 2020 nahradí cílené monitorování za účelem poskytování údajů o místním využívání půdy, střídání plodin a postupech hnojení, půdní vodě, o minerálním dusíku v půdním profilu na podzim a obsahu fosforu v půdě a o odpovídajícím úniku dusíku kořenovou zónou, a to v podmínkách s odchylkou i bez odchylky. Spolu se zvláštním monitorováním uvedeným v odstavci 8 umožňují tato nová opatření vyhodnotit environmentální výkonnost zemědělských podniků využívajících povolení podle článku 5 tohoto rozhodnutí ve srovnání s podniky, které toto povolení nevyužívají, jakož i monitorovat plnění cílů směrnice 91/676/EHS.

Monitorovací místa zahrnují hlavní typy půdy (jílovitá, hlinitá, písčitá a sprašová), postupy hnojení a plodiny.

6. Údaje o místním využívání půdy, střídání plodin, zemědělských postupech, využívání živin a produkci statkových hnojiv v zemědělských podnicích využívajících jednotlivé odchylky se shromažďují každoročně.

7. Údaje uvedené v odstavcích 5 a 6 tohoto článku a v článku 7 se použijí pro modelové výpočty rozsahu vyplavování dusičnanů a úniku fosforu z polí, na kterých se použije na hektar a za rok až 250 kg nebo až 200 kg dusíku obsaženého ve statkových hnojivech z pasoucích se hospodářských zvířat a upravená statková hnojiva.

8. Monitorovací síť zahrnující mělké podzemní vody, půdní vodu, drenážní vodu a vodní toky v zemědělských podnicích příslušejících k monitorovací síti poskytne údaje o koncentraci dusičnanů a fosforu ve vodě, která opouští kořenovou zónu a vtéká do systému podzemních a povrchových vod.

9. Příslušný orgán zavede od roku 2020 zvláštní monitorování jako výzkumný pilot alespoň ve dvou (pod)povodích s cílem lépe pochopit souvislost mezi ztrátami dusičnanů na úrovni pozemku a koncentrací dusičnanů v povrchových a podzemních vodách na úrovni (pod)povodí za účelem kalibrace a validace modelu emisí živin. Tento výzkumný pilot musí být kombinován s pilotním projektem pro průběžné monitorování N a P ve vodních tocích.

Článek 11

Kontroly a inspekce

1. Všechny žádosti o povolení odchylky se předkládají příslušným orgánům ke správní kontrole. Pokud kontrola prokáže nesplnění podmínek stanovených v článcích 6, 7 a 8, je žadatel o této skutečnosti vyrozuměn. V takovém případě se žádost považuje za zamítnutou.

2. Na základě analýzy rizik, výsledků kontrol z předchozích let a výsledků všeobecných namátkových kontrol uplatňování právních předpisů provádějících směrnici 91/676/EHS vypracují příslušné orgány program inspekcí v terénu.

3. Inspekce v terénu se provádějí nejméně u 7 % zemědělských podniků využívajících povolení podle článku 5 za účelem posouzení souladu s podmínkami uvedenými v článcích 6, 7 a 8.

4. Je-li v kterémkoli roce zjištěno, že zemědělský podnik využívající povolení podle článku 5 nesplnil podmínky stanovené v článcích 6, 7 a 8, je držiteli povolení uložena sankce v souladu s vnitrostátními pravidly a není způsobilý pro povolení v následujícím roce.

5. Výsledky měření uvedených v čl. 7 odst. 8 se ověří. Jestliže ověření prokáže nesplnění podmínek, včetně překročení základní mezní hodnoty uvedené ve vyhlášce o statkových hnojivech, je o tom zemědělec vyrozuměn a žádost o povolení pro daný pozemek nebo pozemky na následující rok se zamítne.

6. Na základě posouzení rizik a výsledků správních kontrol uvedených v odstavci 1 zajistí příslušné orgány kontroly na místě alespoň u 2 % přeprav statkových hnojiv.

7. Kontroly zahrnují ověření, zda byly splněny povinnosti ohledně akreditace, posouzení průvodních dokladů, ověření původu a místa určení statkových hnojiv a odběr vzorků z přepravovaných statkových hnojiv.

8. Odběr vzorků ze statkových hnojiv lze ve vhodných případech provádět během nakládky pomocí automatických vzorkovačů statkových hnojiv namontovaných na vozidlech.

9. Vzorky statkových hnojiv jsou analyzovány laboratořemi, jež jsou akreditovány příslušnými orgány, a výsledky analýzy se sdělí zemědělci, který je dodavatelem, a zemědělci, který je příjemcem těchto hnojiv.

10. Příslušné orgány jsou vybaveny nezbytnými pravomocemi a prostředky k ověření dodržování podmínek pro udělení povolení podle tohoto rozhodnutí.

Článek 12

Podávání zpráv

Příslušné orgány předloží do 30. června každého roku Komisi zprávu obsahující tyto informace:

mapy, uvedené v čl. 10 odst. 1, zachycující procentní podíl zemědělských podniků, procentní podíl hospodářských zvířat, procentní podíl zemědělské půdy a místní využívání půdy, jakož i údaje o střídání plodin a o zemědělských postupech v zemědělských podnicích, kterých se týká povolení podle článku 5;

b)	výsledky monitorování vody, včetně informací o trendech kvality podzemních a povrchových vod a vod ústících do Severního moře a také o vlivu odchylky na kvalitu vody podle čl. 10 odst. 3;

vyhodnocení reziduí dusičnanů v půdním profilu na podzim na pozemcích, které využívají povolení podle článku 5, a srovnání s údaji o reziduích dusičnanů a trendech na pozemcích, které toto povolení nevyužívají a kde probíhá obdobné střídání plodin. Pozemky, které nevyužívají povolení podle článku 5, by měly zahrnovat pozemky v zemědělských podnicích, které tohoto povolení využívají, a pozemky v jiných zemědělských podnicích;

d)	hodnocení stavu půdy z hlediska fosforu na pozemcích, které využívají povolení podle článku 5, a na pozemcích, které tohoto povolení nevyužívají;

e)	informace o koncentraci dusičnanů a fosforu ve vodě, která opouští kořenovou zónu, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 5;

údaje shromážděné o místním využívání půdy, střídání plodin, zemědělských postupech, využívání živin a produkci statkových hnojiv a výsledky modelových výpočtů rozsahu vyplavování dusíku a úniku fosforu, k němuž dochází v zemědělských podnicích využívajících povolení podle článku 5, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 6;

g)	vyhodnocení toho, jak jsou uplatňovány podmínky povolení, založené na kontrolách na úrovni zemědělských podniků a na úrovni pozemků, jakož i na kontrolách přepravy statkových hnojiv, a informace o nevyhovujících zemědělských podnicích, založené na výsledcích správních inspekcí a inspekcí v terénu;

h)	informace o úpravě statkových hnojiv, včetně dalšího zpracování a využití pevných frakcí, a podrobné údaje o vlastnostech a účinnosti systémů úpravy a o složení upravených statkových hnojiv;

i)	informace o počtu zemědělských podniků využívajících povolení podle článku 5 a počtu pozemků, kde byla použita upravená statková hnojiva a odpadní kapaliny s nízkým obsahem dusíku a fosfátu, a o objemu těchto statkových hnojiv a odpadních kapalin;

j)	metodiky uvedené v čl. 6 odst. 3, s jejichž pomocí se hodnotí složení upravených statkových hnojiv, rozdíly ve složení a účinnost úpravy u každého zemědělského podniku, který využívá povolení podle článku 5;

k)	soupis zařízení pro úpravu statkových hnojiv uvedený v čl. 6 odst. 5;

l)	shrnutí a vyhodnocení údajů získaných ze zvláštního monitorování určitých oblastí, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 5;

m)	trendy v počtu hospodářských zvířat pro jednotlivé kategorie hospodářských zvířat v regionu Flandry a v zemědělských podnicích využívajících povolení podle článku 5.

Prostorová data obsažená ve zprávě jsou v příslušných případech v souladu s ustanoveními směrnice 2007/2/ES. Při shromažďování potřebných údajů využije Belgie v případě potřeby informace získané v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému zřízeného podle čl. 67 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 13

Doba použitelnosti

Toto rozhodnutí se použije do 31. prosince 2022.

Článek 14

Určení

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království.

V Bruselu dne 12. července 2019.

Za Komisi

Karmenu VELLA

člen Komise

(1) Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1.

(2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1499 ze dne 3. září 2015, kterým se povoluje odchylka požadovaná Belgií pro region Flandry podle směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 234, 8.9.2015, s. 10).

(3) Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 4. května 2018 o provádění směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů na základě zpráv členských států za období 2012–2015, COM(2018) 257 final.

(4) Decreet van 22 December 2006 houdende de bescherming van water tegen de verontreiniging door nitraten uit agrarische bronnen. (Belgisch Staatsblad ze dne 29. prosince 2006, s. 76368).

(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(7) Rozhodnutí Komise 2008/64/ES ze dne 21. prosince 2007, kterým se povoluje odchylka požadovaná Belgií pro region Flandry podle směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 16, 19.1.2008, s. 28).