(1)

Ustanovení čl. 5 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 515/2014 přiděluje částku 791 milionů EUR na vývoj systémů informačních technologií na podporu řízení migračních toků přes vnější hranice, s výhradou přijetí příslušných právních aktů Unie.

(2)

Článek 15 nařízení (EU) č. 515/2014 uděluje Komisi pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se stanoví rozdělení částky uvedené v čl. 5 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 515/2014 na vývoj systémů informačních technologií, pokud není rozdělení této částky stanoveno v příslušných legislativních aktech Unie.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 (2) zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES). Systém EES je ústřední složkou systémů informačních technologií uvedených v 1. a 2. bodě odůvodnění. Kromě toho je zásadní, aby provádění nařízení (EU) 2017/2226 začalo co nejdříve, aby byl systém do roku 2020 plně funkční, jak bylo plánováno.

(4)

Článek 64 nařízení (EU) 2017/2226 stanoví náklady vzniklé v souvislosti s prováděním systému EES, které by byly hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie a tudíž podporovány při 100 % sazbě. Uvedené ustanovení však neuvádí výši dodatečného financování, které bude určeno na pokrytí těchto nákladů, a ani jeho rozdělení podle druhu nákladů a příjemců.

(5)

Z finančního krytí stanoveného v čl. 5 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 515/2014 by měl být na pokrytí nákladů spojených s uplatňováním čl. 64 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2017/2226 dán k dispozici celkový příděl ve výši 480 241 000 EUR.

(6)

Z tohoto celkového přídělu by měla být v souladu s článkem 37 nařízení (EU) 2017/2226 dána k dispozici částka ve výši 287 863 000 EUR Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (dále jen „agentura eu-LISA“) na pokrytí nákladů souvisejících se zřízením a provozem ústředního systému EES, komunikační infrastruktury, národního jednotného rozhraní (NUI), internetové služby a úložiště údajů uvedeného v čl. 63 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226, jak stanoví čl. 64 odst. 1 uvedeného nařízení.

(7)

Z tohoto celkového přídělu by měla být členským státům dána k dispozici částka 192 378 000 EUR na pokrytí nákladů vzniklých v souvislosti s integrací stávající vnitrostátní pohraniční infrastruktury a jejím připojením k NUI, jakož i v souvislosti s tzv. hostingem NUI, jak je stanoveno v čl. 64 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226. Kromě toho by měla tato částka pokrýt náklady spojené se zřízením a provozem NUI, jak je uvedeno v čl. 64 odst. 1 nařízení (EU) 2017/2226, jelikož tyto náklady vznikají agentuře eu-LISA i členským státům.

(8)

V souladu s čl. 64 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2017/2226 nemůže být částka 192 378 000 EUR použita na podporu nákladů stanovených v uvedeném pododstavci. Tyto náklady by však byly způsobilé pro financování z národních programů Fondu pro vnitřní bezpečnost zřízených nařízením (EU) č. 515/2014 v míře spolufinancování podle čl. 16 odst. 3, 4 a 5 nařízení (EU) č. 514/2014.

(9)

Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2017/2226 navazuje na schengenské acquis, se Dánsko rozhodlo, že v souladu s článkem 4 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, provede nařízení (EU) 2017/2226 ve svém vnitrostátním právu. Dánsko je tudíž vázáno mezinárodním právem.

(10)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES (3); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Toto nařízení by proto nemělo být určeno Spojenému království.

(11)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (4); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Toto nařízení by proto nemělo být určeno Irsku.

(12)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (5), která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (6).

(13)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (7), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (8).

(14)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přidružení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (10).

(15)

S cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených tímto nařízením by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem odborníků ze všech členských států, kteří byli za tímto účelem konzultováni.

(17)

Nařízení (EU) č. 515/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem doplněno,