27.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 83/1

(1)

Žádost o zápis názvu „Пражка шунка“ (BG), „Jamón de Praga“ (ES), „Pražská šunka“ (CS), „Prag Skinke“ (DA), „Prager Schinken“ (DE), „Praha sink“ (ET), „Χοιρομέρι Πράγας“ (EL), „Prague Ham“ (EN), „Jambon de Prague“ (FR), „Praška šunka“ (HR), „Prāgas šķiņķis“ (LV), „Prahos kumpis“ (LT), „Prágai minőségi sonka“ (HU), „Perżut ta' Praga“ (MT), „Praagse Ham“ (NL), „Szynka Praska“ (PL), „Fiambre de Praga“ (PT), „Jambon de Praga“ (RO), „Pražská šunka“ (SK), „Praška šunka“ (SL), „Prahalainen kinkku“ (FI), „Pragskinka“ (SV) jako zaručené tradiční speciality (ZTS) předložená Českou republikou byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Název „Pražská šunka“ označuje masný výrobek zahrnující tyto tři varianty: „Pražskou šunku“ na kosti, „Pražskou šunku“ bez kosti a „Pražskou šunku“ – konzervu.

(2)

Žádost o zápis názvu „Pražská šunka“ spolu s dalšími jazykovými variantami byla zveřejněna již v roce 2012 (3). Rakousko, Itálie, Německo a Slovensko proti tomu podaly námitku. Česká republika dosáhla dohody se všemi stranami, které podaly námitku, s výjimkou Slovenska. Komise poté znovu zveřejnila specifikaci produktu, která byla podstatně změněna tak, aby částečně zohlednila tvrzení a připomínky Slovenska.

(3)

Komise dne 18. července 2016 obdržela oznámení o námitce od Slovenska, dne 16. srpna 2016 od Srbska a dne 17. srpna 2016 od Rakouska.

(4)

Dne 14. září 2016 obdržela Komise odůvodněné prohlášení o námitce od Slovenska, dne 12. října 2016 od Srbska a dne 19. října 2016 od Rakouska.

(5)

V řízení o námitce podané Rakouskem nebylo možné pokračovat. V souladu s čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012 Komise ověřuje přípustnost odůvodněného prohlášení o námitce, pouze pokud je předloženo do dvou měsíců od podání příslušné námitky, což v případě odůvodněného prohlášení o námitce podaného Rakouskem nebylo splněno.

(6)

Poté, co byla přezkoumána odůvodněná prohlášení o námitce podaná Srbskem a Slovenskem a bylo zjištěno, že jsou přípustná v souladu s čl. 51 odst. 3 nařízení (EU) č. 1151/2012, vyzvala Komise dopisem ze dne 8. listopadu 2016 Českou republiku a Slovensko a dopisem ze dne 2. prosince 2016 Českou republiku a Srbsko, aby zahájily příslušná jednání za účelem dosažení dohody.

(7)

Mezi Českou republikou a Srbskem bylo dosaženo dohody. Obě země se dohodly, že název produktu by měl být také v srbštině chráněn v cyrilici i latince, tj. ve znění „Praška šunka“/„Прашка шунка“ (RS), a že Srbsku by mělo být poskytnuto přechodné období tří let, aby mohlo používat chráněný název u produktů, které nevyhovují specifikaci produktu „Pražská šunka“.

(8)

Komise se domnívá, že obsah uvedené dohody není v rozporu s nařízením (EU) č. 1151/2012 ani s právními předpisy EU. Ustanovení čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012, podle něhož Komise může poskytnout přechodné období v délce tří nebo více let pro používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení v rozporu s čl. 13 odst. 1 uvedeného nařízení, lze použít obdobně i na zaručené tradiční speciality (4). Jelikož toto nařízení platí pouze na území EU, může se takové přechodné období týkat pouze produktů, jež jsou ze Srbska dováženy do EU a na trh EU uváděny pod chráněným označením, i když nevyhovují specifikaci produktu. Tyto produkty by však neměly být na trh EU uváděny spolu s označením „zaručená tradiční specialita“ ani se zkratkou „ZTS“ nebo příslušným symbolem Unie. Po doplnění srbského znění mezi zapsané názvy by mělo být pro informaci zveřejněno úplné znění specifikace produktu.

(9)

Mezi Českou republikou a Slovenskem však ve stanovené lhůtě nebylo dosaženo dohody. Komise by proto měla rozhodnout o zápisu, přičemž přihlédne k výsledkům náležitých konzultací v souladu s postupem uvedeným v čl. 52 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012.

(10)

Hlavní argumenty Slovenska uvedené v odůvodněném prohlášení o námitce a v jednáních vedených s Českou republikou lze shrnout následovně.

(11)

Jako první důvod pro námitku Slovensko uvádí, že zápis názvu by byl v rozporu s podmínkami stanovenými v nařízení (EU) č. 1151/2012. Slovensko tvrdí, že výrobní metoda uvedená ve specifikaci produktu „Pražská šunka“ bez kosti není „tradiční“, neboť se používá teprve od roku 1993 (po rozdělení Československa na Českou republiku a Slovensko) a od té doby ještě neuplynulo 30 let. Před rokem 1993 byla „Pražská šunka“ vyráběna podle československých státních norem (ČSN), které stanovily společná pravidla pro normy pro výrobu, dodávky, balení, přepravu, skladování a zkoušky masných výrobků platné v Československu, jež byly uplatňovány na celém území Československa a nepovolovaly výrobní metodu uvedenou ve specifikaci produktu „Pražská šunka“ bez kosti (ZTS). Článek 18 nařízení (EU) č. 1151/2012 vyžaduje, že aby název mohl být zapsán jako ZTS, musí výrobní metoda odpovídat tradičním postupům nebo musí být použity suroviny nebo přísady, které jsou tradičně používány. V souladu s definicí uvedenou v čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení se „tradičním“ rozumí prokázané používání po dobu nejméně 30 let. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nemůže výrobní metoda „Pražské šunky“ bez kosti (ZTS) odpovídat tradičním postupům podle článku 18 nařízení (EU) č. 1151/2012.

(12)

Slovensko rovněž tvrdí, že nebyl splněn požadavek týkající se „specifičnosti“ podle čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) č. 1151/2012.

(13)

Jako druhý důvod pro námitku Slovensko uvádí, že název produktu „Pražská šunka“ je třeba považovat za název druhový, tj. že se stal obecným názvem produktu v EU. Dokládá to počet námitek proti zápisu názvu: skutečnost, že stejný název je používán pro uvádění na trh stejného nebo obdobného výrobku v mnoha zemích, dokládá, že jde o druhový název.

(14)

Třetím důvodem námitky předložené Slovenskem je, že používání názvu navrženého k zápisu je legální, všeobecně známé a hospodářsky významné pro podobné zemědělské produkty nebo potraviny na Slovensku. Slovenský spotřebitel zná a kupuje „Pražskou šunku“ jako tepelně opracovaný výrobek v polyamidovém obalu. Variantu popsanou v návrhu jako „Pražská šunka“ bez kosti slovenští spotřebitelé neznají. Podle informací jednotlivých výrobců ve Slovenské republice se v současnosti na Slovensku za rok vyrobí nejméně 1 208 tun „Pražské šunky“. Přizpůsobení či přejmenování produktu by pro slovenské výrobce znamenalo značné ztráty příjmů především proto, že by mělo za následek prudký nárůst ceny v rozmezí 45 % až 92 % podle jednotlivých druhů a jakostních tříd. Specifikace produktu „Pražská šunka“ (ZTS) stanoví pro všechny tři verze, že maso musí mít minimální obsah čistých svalových bílkovin minimálně 16 hmotnostních %, zatímco na Slovensku tento procentní podíl může být nižší. Podle slovenských právních předpisů může být „Pražská šunka“ uváděna na trh ve třech různých kategoriích šunky v závislosti na procentním podílu minimálního obsahu čistých svalových bílkovin: šunka speciál (16 %), šunka výběrová (13 %) a šunka standard (10 %). Výběrovou a standardní šunku by proto již na Slovensku nebylo možné pod zapsaným názvem uvádět na trh. Kromě uvedeného zvýšení ceny by do ztráty příjmů měly být zahrnuty také náklady na zakoupení forem pro tvarování „Pražské šunky“ bez kosti, jelikož na Slovensku se tato technologie k výrobě „Pražské šunky“ nepoužívá (používá se polyamidový obal). Náklad na zakoupení jedné formy by činil 70 EUR/ks při velikosti šunky cca 5 kg, což by na výrobu 1 tuny hotového výrobku bylo 14 000 EUR. Podobně by tvarování „Pražské šunky“ pomocí fólie vzhledem k nutnosti zakoupení fólie a provedení manuální práce v porovnání s výrobou v polyamidových obalech rovněž znamenalo zvýšení nákladů v celkové výši nejméně 50 EUR za tunu hotového výrobku.

(15)

Navíc jsou tři slovenští výrobci držiteli ochranných známek pro„Pražskou šunku“, jejichž používání je podle námitky podané Slovenskem ohroženo.

(16)

V případě, že se Komise bez ohledu na předložená tvrzení rozhodne žádosti o zápis názvu vyhovět, Slovensko kromě toho navrhlo zohlednit čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1151/2012 stanovením, že název „Pražská šunka“ má být doprovázen slovy „vyrobeno v souladu s tradicemi České republiky“. Jako alternativa by bylo možné tentýž název pozměnit na „Tradiční Pražská šunka“.

(17)

Komise posoudila argumenty uvedené v odůvodněném prohlášení o námitce podaném Slovenskem na základě ustanovení nařízení (EU) č. 1151/2012 a s přihlédnutím k výsledkům náležitých konzultací vedených mezi navrhovatelem a stranami, které vznesly námitky, a dospěla k závěru, že název „Pražská šunka“ by měl být zapsán.

(18)

Pokud jde o první důvod námitky, Česká republika objasnila, že československé státní normy (ČSN) se na „Pražskou šunku“ nevztahovaly ani před rokem 1993. V části Československa, která odpovídá dnešní České republice, se „Pražská šunka“ vyráběla v souladu s technicko-hospodářskými normami, které vydávala česká sekce (bývalého) státního podniku Masný průmysl. Na konci 70. let 20. století se v několika závodech Československa na území současné České republiky vyráběla polokonzervovaná (pasterovaná) „Pražská šunka“ bez kosti, která zahrnovala zejména prvky, které lze nalézt ve specifikaci produktu „Pražská šunka“ bez kosti (ZTS): pasterace, používání forem oválného tvaru, zauzení a použití dekorativního povrchového krytí výrobku, které je tvořeno tenkou vrstvou sádla nebo též sádla s kůží.

(19)

Kromě toho se tentýž produkt – polokonzervovaná „Pražská šunka“ bez kosti – již po několik desetiletí vyrábí v jiných zemích, např. v Rakousku a Německu. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je nutno vyvodit závěr, že „Pražská šunka“ bez kosti a její výrobní metoda odpovídají tradičním postupům existujícím již více než 30 let.

(20)

Neexistuje požadavek, že produkt musí mít specifickou povahu, aby jeho název mohl být zapsán jako ZTS. Podle čl. 19 odst. 1 písm. b) je „specifická povaha“ součástí popisu produktu a specifická povaha je pro všechny tři varianty uvedené ve specifikaci produktu dostatečně popsána.

(21)

Pokud jde o druhý důvod námitky, neexistují žádné důvody pro vyvození závěru, že výraz zdruhověl. Slovensko k takovému závěru neposkytlo žádné odůvodnění. Skutečnost, že takový produkt se vyrábí v několika zemích Evropy, nemůže být sama o sobě považována za důvod pro vyvození závěru o druhovosti tohoto názvu. V každém případě druhovost jako taková nepředstavuje důvod pro vznesení námitky proti zápisu ZTS. ZTS může být zákonně vyráběna kdekoliv, jestliže vyhovuje specifikaci produktu.

(22)

Třetím důvodem námitky předložené Slovenskem je, že používání názvu je legální, všeobecně známé a hospodářsky významné pro podobné zemědělské produkty nebo potraviny na Slovensku. Komise tyto okolnosti uznává. Domnívá se však, že za prvé produkt vyráběný na Slovensku nelze zahrnout do specifikace produktu „Pražská šunka“ (ZTS) zejména proto, že Slovensko po 1. lednu 1993, tj. po vyhlášení samostatné České a Slovenské republiky, změnilo recepturu výroby a prezentaci produktu. Slovenské úřady uvedly, že výnos, který určil tři kategorie produktu, jimiž jsou: 1) šunka speciál 2) šunka výběrová a 3) šunka standard (s obsahem čistých svalových bílkovin min. 16 hmotnostních %, 13 hmotnostních % a 10 hmotnostních %), přijalo Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zdravotnictví Slovenské republiky dne 18. srpna 2005. Před tímto datem činil obsah čistých svalových bílkovin minimálně 18 hmotnostních %. Tím by pro označení „Pražská šunka“ (ZTS) připadalo v úvahu 100 % „Pražské šunky“ vyráběné na Slovensku s obsahem čistých svalových bílkovin minimálně 18 hmotnostních %. Slovenské orgány rovněž uvedly, že ve stejné době byl také změněn způsob prezentace výrobku, kdy se upustilo od tvarování a tepelného opracování výrobku ve formách a tento proces byl plně nahrazen narážením výrobku do polyamidových obalů. I když Slovensko uvádí, že ke změnám ve výrobě „Pražské šunky“ došlo po vzniku samostatného státu také v České republice, je zcela zřejmé, že k zásadním a výrazným změnám výrobní metody došlo na Slovensku. Za druhé, Česká republika ve srovnání s původní specifikací produktu zveřejněnou v roce 2010 výrazně zmírnila požadavky specifikace produktu s cílem zahrnout co největší počet výrobních metod a zapsat všeobecně rozšířenou a sdílenou ZTS. Všem stranám, které vznesly námitky v obou námitkových řízeních, se tak – s výjimkou Slovenska – podařilo dosáhnout dohody. Za třetí, výpočet nákladů na přizpůsobení výroby specifikaci „Pražské šunky“ (ZTS) zjevně nezohledňuje skutečnost, že kovové formy lze používat při výrobě opakovaně (dlouhodobě). Za čtvrté, používání forem není povinné, protože jsou k dispozici alternativy. Lze používat plastové fólie. Navíc by částka 50 EUR na tunu hotového výrobku vynaložená na zakoupení fólie a provedení manuální práce neměla představovat nepřiměřené náklady.

(23)

Kromě toho v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 1151/2012 a obdobně podle ustanovení platných pro chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení by ochranné známky, o jejichž zápis bylo zažádáno, jež jsou zapsány anebo zavedeny používáním v dobré víře na území Unie přede dnem, kdy je Komisi předložena žádost o ochranu (umožňují-li to příslušné právní předpisy), mělo být možné nadále používat a mělo by být možné je pro daný produkt obnovit bez ohledu na zápis názvu. Ochranné známky, o jejichž zápis bylo zažádáno, jež byly zapsány anebo zavedeny používáním v dobré víře na území Unie přede dnem, kdy byla Komisi předložena žádost o zápis názvu „Pražská šunka“ jako ZTS (umožňují-li to unijní nebo slovenské právní předpisy), nejsou tímto zápisem dotčeny.

(24)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze říci, že okolnosti uvedené Slovenskem, pokud jde o legální, všeobecně známé a hospodářsky významné používání názvu též v ochranných známkách na území Slovenska, nejsou dostatečné k tomu, aby odůvodnily zamítnutí české žádosti o zápis. Pokud jde o zbývající návrhy, které Slovensko předložilo, není podle názoru Komise s ohledem na výše uvedené důvody vhodné stanovit povinnost, že zapsaný název „Pražská šunka“ (ZTS) má být doprovázen slovy „vyrobeno v souladu s tradicemi České republiky“, aby mohla být uváděna na trh slovenská varianta „Pražské šunky“ vyráběná v souladu se slovenskými tradicemi, aniž by vyhovovala specifikaci produktu „Pražská šunka“ (ZTS). Slovensko totiž neprokázalo, že pro výrobu produktu s názvem „Pražská šunka“ existují alternativní slovenské tradice. Po ukončení dvou námitkových řízení navíc specifikace produktu, na kterou bude zapsaný název odkazovat, již nebude poukazovat na specifické „české tradice“, ale především na tradici sdílenou několika členskými státy EU a třetími zeměmi.

(25)

Návrh na změnu názvu na znění „Tradiční Pražská šunka“ by vedl k tomu, že by se celý postup musel zopakovat, což je s ohledem na legitimní očekávání nepřiměřené.

(26)

V každém případě by se ochrana zaručených tradičních specialit měla přizpůsobit zájmům výrobců a hospodářských subjektů, kteří tyto názvy dosud zákonně používali. Na základě čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012 použitelného obdobně i na zaručené tradiční speciality by mělo být stanoveno přechodné období v délce pěti let s cílem umožnit používání názvu „Pražská šunka“ bez dodržení specifikace produktu spolu s povolením pokračovat po uplynutí uvedeného pětiletého období a uvádět na trh produkty, které nevyhovují specifikaci produktu až do vyčerpání zásob, aby se umožnilo postupné přizpůsobení specifikaci produktu. Tyto produkty by však neměly být uváděny na trh spolu s označením „zaručená tradiční specialita“ ani se zkratkou „ZTS“ nebo symbolem Unie.

(27)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti by názvy „Пражка шунка“ (BG), „Jamón de Praga“ (ES), „Pražská šunka“ (CS/SK), „Prag Skinke“ (DA), „Prager Schinken“ (DE), „Praha sink“ (ET), „Χοιρομέρι Πράγας“ (EL), „Prague Ham“ (EN), „Jambon de Prague“ (FR), „Praška šunka“ (HR/SL/RS), „Prāgas šķiņķis“ (LV), „Prahos kumpis“ (LT), „Prágai minőségi sonka“ (HU), „Perżut ta' Praga“ (MT), „Praagse Ham“ (NL), „Szynka Praska“ (PL), „Fiambre de Praga“ (PT), „Jambon de Praga“ (RO), „Prahalainen kinkku“ (FI), „Pragskinka“ (SV) „Прашка шунка“ (RS) měly být zapsány do rejstříku zaručených tradičních specialit.

(28)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro politiku jakosti zemědělských produktů,