14.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 150/100

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/850

ze dne 30. května 2018,

kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nakládání s odpady v Unii je třeba zlepšit, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé, účinné a racionální využívání přírodních zdrojů, posílit zásady oběhového hospodářství, zvýšit energetickou účinnost a snížit závislost Unie na dovážených zdrojích.

(2)

Cíle uvedené ve směrnici Rady 1999/31/ES (4), která stanoví omezení skládkování odpadů, by měly být posíleny, aby lépe zohledňovaly ambice Unie spojené s přechodem na oběhové hospodářství a aby bylo dosaženo pokroku v provádění sdělení Komise ze dne 4. listopadu 2008 nazvaného „Iniciativa v oblasti surovin: uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě“ postupným snížením skládkování odpadu určeného pro uložení na skládky nikoliv nebezpečných odpadů na minimum. Komise a členské státy by měly zajistit, aby toto snížení bylo v souladu s integrovanou politikou, jež zajistí řádné uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady, usnadní přechod k prevenci, včetně opětovného použití, přípravě k opětovnému použití a recyklaci, a zabrání tomu, aby se skládkování nahradilo spalováním.

(3)

V zájmu zajištění větší soudržnosti práva Unie v oblasti nakládání s odpady by měly být definice obsažené ve směrnici 1999/31/ES v příslušných případech sladěny s definicemi uvedenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (5).

(4)

Stávající definici „odloučeného sídliště“ je s ohledem na nejvzdálenější regiony třeba upravit tak, aby zohledňovala specifika těchto sídlišť, která se z hlediska životního prostředí podstatně liší od ostatních regionů.

(5)

Oblast působnosti směrnice 1999/31/ES by měla sladěna s oblastí působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES (6) a měla by se i nadále vztahovat na ukládání odpadu z těžebního průmyslu, na něž se nevztahuje směrnice 2006/21/ES.

(6)

Z dalšího omezení skládkování odpadů, počínaje toky odpadů podléhajícími tříděnému sběru, jako jsou plasty, kovy, sklo, papír a biologický odpad, by vyplývaly jednoznačné přínosy pro životní prostředí i přínosy hospodářské a sociální. Při provádění těchto omezení skládkování odpadů by se měla brát v úvahu technická, environmentální nebo ekonomická proveditelnost recyklace nebo jiného využití zbytkových odpadů pocházejících z tříděného sběru.

(7)

Velkou část komunálního odpadu představuje biologicky rozložitelný komunální odpad. Skládkování nezpracovaného biologicky rozložitelného odpadu má závažné negativní účinky na životní prostředí z hlediska emisí skleníkových plynů a znečištění povrchových vod, podzemních vod, půdy a ovzduší. Ačkoliv směrnice 1999/31/ES již stanoví cíle týkající se snížení množství biologicky rozložitelného odpadu na skládkách, je vhodné zavést další omezení pro ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky tím, že se zakáže skládkování biologicky rozložitelných odpadů, které se sbírají odděleně za účelem recyklace v souladu se směrnicí 2008/98/ES.

(8)

Za účelem zajištění řádného uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady by měla být přijata vhodná opatření, aby se od roku 2030 uplatňovala omezení skládkování na veškerý odpad, který je vhodný k recyklaci nebo materiálovému či energetickému využití. Tato omezení by se neměla uplatnit v případech, kdy lze prokázat, že odpad není vhodný k recyklaci ani k jinému využití a že skládkování by vedlo k dosažení nejlepšího celkového výsledku z hlediska životního prostředí v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici 2008/98/ES.

(9)

Mnoho členských států dosud zcela nevyvinulo potřebnou infrastrukturu pro nakládání s odpady. Stanovení cílů týkajících se snížení skládkování odpadů bude v řadě členských států vyžadovat podstatné změny v nakládání s odpady a usnadní další pokrok a investice v oblasti tříděného sběru, třídění a recyklace odpadů a zamezí uzavření potenciálně recyklovatelných materiálů na nižších úrovních hierarchie způsobů nakládání s odpady.

(10)

Postupné snižování skládkování odpadů je nezbytné k tomu, aby se zamezilo škodlivým dopadům na lidské zdraví a na životní prostředí a aby se zajistilo, že ekonomicky hodnotné odpadní materiály jsou postupně a účinně využívány díky náležitému nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady stanovenou ve směrnici 2008/98/ES. Toto snížení by mělo zamezit rozvoji nadbytečných kapacit zařízení pro zpracování zbytkových odpadů například cestou energetického využití nebo málo účinné mechanicko-biologické úpravy nezpracovaného komunálního odpadu, jež by mohly ohrožovat dosažení dlouhodobých cílů Unie týkajících se přípravy k opětovnému použití a recyklace komunálního odpadu stanovených ve směrnici 2008/98/ES. Stejně tak by členské státy s cílem zabránit škodlivým dopadům na lidské zdraví a životní prostředí měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl na skládky ukládán pouze odpad po předchozí úpravě, avšak splnění této povinnosti by nemělo vést k vytváření nadměrných kapacit pro zpracování zbytkového komunálního odpadu. Aby se dále zajistila konzistentnost mezi cíli stanovenými ve směrnici 2008/98/ES a cílem týkajícím se snížení skládkování stanoveným ve směrnici 1999/31/ES ve znění této směrnice a aby se zajistilo koordinované plánování infrastruktur a investic potřebných pro splnění těchto cílů, mělo by být členským státům, které podle údajů vykázaných ve společném dotazníku OECD a Eurostatu uložily v roce 2013 na skládky více než 60 % svého komunálního odpadu, umožněno rozhodnout o prodloužení lhůty k tomu, aby splnily cíle v oblasti skládkování stanovené pro rok 2035.

(11)

Aby byla zajištěna spolehlivost údajů, je důležité stanovit přesnější pravidla pro vykazování skládkovaného komunálního odpadu členskými státy. Vykazování by mělo vycházet z množství komunálního odpadu uloženého na skládku, který byl po úpravě připraven k následnému skládkování, například po stabilizaci biologicky rozložitelného komunálního odpadu, a z množství odpadu vstupujícího do procesu odstranění spalováním. Pokud jde o komunální odpad vstupující do zpracování před recyklací a využitím odpadu, jako je třídění a mechanické úpravy, měl by být do výpočtu cíle pro skládkování zahrnut i odpad vzniklý z těchto operací, který je následně uložen na skládku.

(12)

Při plnění povinnosti zajistit úpravu odpadu před jeho uložením na skládku, stanovené směrnicí 1999/31/ES, by členské státy měly použít co nejvhodnější způsob úpravy, včetně stabilizace organické složky odpadu, s cílem co nejvíce snížit nepříznivé dopady skládkování tohoto odpadu na životní prostředí a lidské zdraví. Při posuzování vhodnosti úprav by členské státy měly vzít v úvahu opatření, která již byla za účelem snížení těchto nepříznivých dopadů přijata, zejména třídění biologických odpadů a tříděný sběr papíru a lepenky.

(13)

Za účelem zajištění lepšího, včasnějšího a jednotnějšího provedení této směrnice a předjímání jakýchkoli problémů při provádění by měl být zaveden systém zpráv včasného varování k odhalování nedostatků a přijímání opatření před uplynutím termínů pro splnění cílů.

(14)

S cílem napomoci dosažení cílů směrnice 1999/31/ES a urychlit přechod k oběhovému hospodářství by Komise měla podporovat koordinaci a výměnu informací a osvědčených postupů mezi členskými státy a jednotlivými hospodářskými odvětvími.

(15)

Ukázalo se, že zprávy o provádění, které členské státy vypracovávají každé tři roky, nejsou účinným nástrojem pro ověřování dodržování předpisů a zajištění správného provádění a vytvářejí zbytečnou administrativní zátěž. Je proto třeba zrušit ustanovení, která členským státům ukládají povinnost předkládat tyto zprávy. Místo nich by sledování dodržování předpisů mělo vycházet výhradně z údajů, které členské státy každý rok oznámí Komisi.

(16)

Údaje poskytnuté členskými státy mají pro Komisi zásadní význam při posuzování dodržování práva Unie v oblasti nakládání s odpady ze strany členských států. Kvalitu, spolehlivost a srovnatelnost údajů by mělo zlepšit zavedení jednotného kontaktního místa pro předávání veškerých údajů o odpadech, zrušení zastaralých požadavků na předávání zpráv, porovnání vnitrostátních metodik předkládání zpráv a zavedení zprávy o kontrole kvality údajů. Pro účinné provádění, řádné plánování infrastruktury pro nakládání s odpady a zajištění srovnatelnosti údajů mezi členskými státy je nanejvýš důležité předávání spolehlivých údajů týkajících se nakládání s odpady. Při předkládání zpráv o dosažení cílů stanovených ve směrnici 1999/31/ES ve znění této směrnice by proto měly členské státy používat nejnovější pravidla vypracovaná Komisí a metodiky vyvinuté vnitrostátními příslušnými orgány odpovědnými za provádění této směrnice.

(17)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení směrnice 1999/31/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o čl. 5a odst. 4, čl. 15 odst. 5 a články 15b a 15c uvedené směrnice ve znění této směrnice. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (7).

(18)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zlepšení nakládání s odpady v Unii a tím i přispění k zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí a k uvážlivému a racionálnímu využívání přírodních zdrojů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků opatření, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(19)

Směrnice 1999/31/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(20)

Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (8) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů, které objasňují vztah mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních prováděcích nástrojů. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny

Směrnice 1999/31/ES se mění takto:

1)

V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   S cílem podpořit přechod Unie k oběhovému hospodářství a splnit požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (*1), zejména jejích článků 4 a 12, si tato směrnice klade za cíl zajistit postupné snižování skládkování odpadu, zejména odpadu vhodného k recyklaci nebo jinému využití, a stanovit pomocí přísných provozních a technických požadavků na odpady a skládky opatření, postupy a návody pro prevenci nebo maximální omezení negativních účinků skládkování odpadu na životní prostředí, zejména znečištění povrchových vod, podzemních vod, půdy a ovzduší, a na globální prostředí včetně skleníkového efektu, jakož i veškerých souvisejících rizik pro lidské zdraví, a to v průběhu celého životního cyklu skládky.

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).“"

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

použijí definice „odpadu“, „nebezpečného odpadu“, „nikoliv nebezpečného odpadu“, „komunálního odpadu“, „původce odpadu“, „držitele odpadu“, „nakládání s odpady“, „tříděného sběru“, „využití“, „přípravy k opětovnému použití“, „recyklace“ a „odstranění“ uvedené v článku 3 směrnice 2008/98/ES“;

b)

písmena b), c), d) a n) se zrušují;

c)

v písmenu r) se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy se mohou rozhodnout, že v nejvzdálenějších regionech ve smyslu článku 349 Smlouvy použijí tuto definici:

„odloučeným sídlištěm“ se rozumí sídliště:

—

jež má maximálně 2 000 obyvatel na sídliště a maximálně pět obyvatel na kilometr čtvereční, nebo jež má více než 2 000, avšak méně než 5 000 obyvatel na sídliště a maximálně pět obyvatel na kilometr čtvereční a jeho produkce odpadu nepřekračuje 3 000 tun za rok, a

—

jehož vzdálenost k nejbližší městské aglomeraci s minimálně 250 obyvateli na kilometr čtvereční není menší než 100 km, přičemž k této aglomeraci není přístup po silnici.“

3)

Článek 3 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se zrušuje poslední odrážka;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Nakládání s odpady z pozemního těžebního průmyslu, tedy s odpady vznikajícími při vyhledávání, těžbě včetně fáze přípravy k dobývání, úpravě a skladování nerostných surovin a při provozu lomů, je z oblasti působnosti této směrnice vyloučeno, pokud spadá do oblasti působnosti jiných legislativních aktů Unie.“

4)

Článek 5 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se zrušuje tento pododstavec:

„Dva roky přede dnem uvedeným v písmenu c) posoudí znovu Rada výše uvedený cíl na základě zprávy Komise obsahující praktické zkušenosti, které členské státy získaly při sledování cílů stanovených v písmenech a) a b), doplněné případně návrhem na potvrzení nebo změnu tohoto cíle za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí.“;

b)

v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„f)

odpad, který byl sbírán odděleně pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci podle čl. 11 odst. 1 a článku 22 směrnice 2008/98/ES, s výjimkou odpadu vzniklého z následného zpracování odděleně sebraného odpadu, u něhož skládkování vede k nejlepšímu výsledku z hlediska životního prostředí v souladu s článkem 4 uvedené směrnice.“;

c)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.   Členské státy usilují o zajištění toho, aby od roku 2030 nebyl přijímán na skládku žádný odpad vhodný k recyklaci nebo jinému využití, zejména komunální odpad, s výjimkou odpadu, u něhož skládkování vede k nejlepšímu výsledku z hlediska životního prostředí v souladu s článkem 4 směrnice 2008/98/ES.

Členské státy zahrnou informace o opatřeních přijatých podle tohoto odstavce do plánů nakládání s odpady uvedených v článku 28 směrnice 2008/98/ES nebo do jiných strategických dokumentů, které se vztahují na celé území dotyčného členského státu.“;

d)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„5.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se množství skládkovaného komunálního odpadu snížilo do roku 2035 na 10 % (hmotnostních) nebo méně z celkového množství vzniklého komunálního odpadu.

6.   Členský stát může odložit termín pro dosažení cílů uvedených v odstavci 5 až o pět let, pokud:

a)

uložil na skládku více než 60 % svého komunálního odpadu vzniklého v roce 2013, jak vyplývá ze společného dotazníku OECD a Eurostatu, a

b)

nejpozději 24 měsíců před termínem stanoveným v odstavci 5 tohoto článku oznámí Komisi svůj záměr daný termín odložit a předloží plán provádění v souladu s přílohou IV této směrnice. Členský stát může tento plán spojit s plánem provádění předkládaným podle čl. 11 odst. 3 písm. b) směrnice 2008/98/ES.

7.   Do tří měsíců od obdržení plánu provádění podle odst. 6 písm. b) může Komise členský stát požádat, aby tento plán upravil, pokud má za to, že není v souladu s požadavky stanovenými v příloze IV. Dotčený členský stát předloží upravený plán do tří měsíců od obdržení žádosti Komise.

8.   Odloží-li členský stát termín v souladu s odstavcem 6, přijme nezbytná opatření, aby do roku 2035 snížil množství komunálního odpadu ukládaného na skládku na 25 % (hmotnostních) nebo méně z celkového množství vyprodukovaného komunálního odpadu.

9.   Do 31. prosince 2024 Komise přezkoumá cíl stanovený v odstavci 5 s cílem jej zachovat nebo případně snížit, zvážit kvantitativní cíl pro skládkování na obyvatele a zavést omezení týkající se skládkování i jiných nikoliv nebezpečných odpadů než komunálního odpadu. Za tímto účelem předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které případně připojí legislativní návrh.“

5)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 5a

Pravidla pro výpočet dosažení cílů

1.   Pro účely výpočtu, zda bylo dosaženo cílů stanovených v čl. 5 odst. 5 a 6:

a)

se vypočte hmotnost komunálního odpadu určeného k uložení na skládku, který byl vyprodukován v daném kalendářním roce;

b)

hmotnost odpadu vzniklého při úpravě odpadu před recyklací nebo jiným využitím komunálního odpadu, jako je třídění nebo mechanicko- biologická úprava, který je následně uložen na skládku, se zahrne do hmotnosti komunálního odpadu, který je vykázán jako uložený na skládku;

c)

hmotnost komunálního odpadu, který vstupuje do procesu odstranění spalováním, a hmotnost odpadu vzniklého při stabilizaci biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu, který má být následně uložen na skládku, se vykazuje jako uložený na skládku;

d)

hmotnost odpadu vzniklého při recyklaci nebo jiném využití komunálního odpadu, který je následně uložen na skládku, se nezahrnuje do hmotnosti komunálního odpadu, který je vykázán jako uložený na skládku.

2.   Členské státy zavedou účinný systém kontroly kvality a sledovatelnosti komunálního odpadu ukládaného na skládku, jenž zajistí plnění podmínek stanovených v odstavci 1 tohoto článku. Pro tyto účely mohou využít systém vytvořený v souladu s čl. 11a odst. 3 směrnice 2008/98/ES.

3.   Pokud je komunální odpad odeslán do jiného členského státu nebo vyvezen z Unie pro účely skládkování v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 (*2), započítává se do množství odpadu uloženého na skládku v souladu s odstavcem 1 členským státem, v němž byl tento odpad sebrán.

4.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto článku přijme Komise do 31. března 2019 prováděcí akty, které stanoví pravidla pro výpočet, ověřování a vykazování údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.

Článek5b

Zpráva včasného varování

1.   Komise ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí vypracuje zprávy o učiněném pokroku při dosahování cílů stanovených v čl. 5 odst. 5 a 6, a to nejpozději tři roky před každým z termínů stanovených v uvedených ustanoveních.

2.   Zprávy uvedené v odstavci 1 obsahují tyto údaje:

a)

odhad dosažení cílů jednotlivými členskými státy;

b)

seznam členských států, u nichž hrozí, že cílů v příslušných termínech nedosáhnou, společně s vhodnými doporučeními pro ně;

c)

příklady osvědčených postupů, které se používají v celé Unii a které by mohly sloužit jako vodítko ve vztahu k pokroku při dosahování stanovených cílů.

Článek 5c

Výměna informací a osvědčených postupů

Komise pořádá pravidelnou výměnu informací a osvědčených postupů mezi členskými státy a případně s regionálními a místními orgány o praktickém uplatňování požadavků této směrnice.

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).“"

6)

V čl. 6 písm. a) se doplňuje nová věta, která zní:

„Členské státy zajistí, aby opatření přijatá podle tohoto písmene neohrozila dosažení cílů směrnice 2008/98/ES, zejména cílů týkajících hierarchie způsobů nakládání s odpady a zvýšení celkové úrovně přípravy k opětovnému použití a recyklace podle článku 11 uvedené směrnice.“

7)

V čl. 11 odst. 2 se zrušuje druhý pododstavec.

8)

Článek 15 se nahrazuje tímto:

„Článek 15

Předkládání údajů

1.   Členské státy předkládají Komisi údaje týkající se provádění čl. 5 odst. 2, 5 a 6 za každý kalendářní rok.

Údaje předkládají elektronicky do osmnácti měsíců od konce vykazovaného roku, za který byly shromážděny. Údaje jsou předkládány ve formátu, který stanoví Komise v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

První sledované období týkající se provádění čl. 5 odst. 5 a 6 začíná v prvním úplném kalendářním roce po přijetí prováděcího aktu podle odstavce 5 tohoto článku, kterým se stanoví formát pro předkládání údajů, a první předložené údaje zahrnují údaje za toto sledované období.

2.   Členské státy předkládají údaje týkající se provádění čl. 5 odst. 2 do 1. ledna 2025.

3.   K údajům, jež členské státy předkládají podle tohoto článku, je připojena zpráva o kontrole kvality.

4.   Komise přezkoumá údaje předložené v souladu s tímto článkem a zprávu o výsledcích svého přezkumu zveřejní. Zpráva posoudí organizaci sběru údajů, zdroje údajů, metodiku použitou v členských státech a úplnost, spolehlivost, včasnost a konzistentnost těchto údajů. Posouzení může obsahovat konkrétní doporučení ke zlepšení. Tato zpráva se vypracuje po prvním předložení údajů členskými státy a poté každé čtyři roky.

5.   Do 31. března 2019 Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví formát pro předkládání údajů podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.“

9)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 15a

Nástroje na podporu přechodu k více oběhovému hospodářství

S cílem přispět k dosažení cílů stanovených v této směrnici uplatní členské státy ekonomické nástroje a další opatření s cílem poskytovat pobídky k uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady. Tyto nástroje a opatření mohou zahrnovat ty, které jsou uvedeny v příloze IVa směrnice 2008/98/ES, nebo jiné vhodné nástroje a opatření.

Článek 15b

Stanovení koeficientu propustnosti skládek

Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví metody, které se použijí pro stanovení koeficientu propustnosti skládek, a to jak přímo na místě skládky, tak i pro celou rozlohu dané lokality. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2.

Článek 15c

Norma Unie pro odběr vzorků odpadů

Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví normu pro odběr vzorků odpadů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 17 odst. 2. Do přijetí těchto prováděcích aktů mohou členské státy uplatňovat vnitrostátní normy a postupy.“

10)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Přezkum příloh

Komise provádí pravidelný přezkum příloh a v případě potřeby předloží příslušné legislativní návrhy.“

11)

Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 39 směrnice 2008/98/ES. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (*3).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“"

12)

V příloze I se zrušuje bod 3.5.

13)

V příloze II se zrušuje bod 5.

14)

V příloze III bodě 2 se zrušuje první pododstavec.

15)

Doplňuje se příloha IV v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Provedení ve vnitrostátním právu

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 5. července 2020. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 30. května 2018.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předsedkyně

L. PAVLOVA

(1)  Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 98.

(2)  Úř. věst. C 17, 18.1.2017, s. 46.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. května 2018.

(4)  Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů (Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(8)  Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

PŘÍLOHA

Doplňuje se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA IV

PLÁN PROVÁDĚNÍ PŘEDKLÁDANÝ PODLE ČL. 5 ODST. 6

Plán provádění předkládaný v souladu s čl. 5 odst. 6 obsahuje:

1)

hodnocení minulé, stávající a plánované míry recyklace, skládkování a dalšího nakládání s komunálním odpadem a jednotlivých toků, z nichž se skládá;

2)

hodnocení provádění plánů pro nakládání s odpady a programů předcházení vzniku odpadu, které byly zavedeny v souladu s články 28 a 29 směrnice 2008/98/ES;

3)

důvody, proč se členský stát domnívá, že se mu nemusí podařit dosáhnout příslušného cíle uvedeného v čl. 5 odst. 5 ve stanoveném termínu, a posouzení doby odkladu, kterého je ke splnění daného cíle zapotřebí;

4)

opatření nezbytná k dosažení cílů stanovených v čl. 5 odst. 8 této směrnice, která platí pro dotčený členský stát během doby odkladu, včetně vhodných ekonomických nástrojů a dalších opatření pro poskytování pobídek k uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady podle čl. 4 odst. 1 a přílohy IVa směrnice 2008/98/ES;

5)

harmonogram provádění opatření podle bodu 4, určení subjektu odpovědného za jejich provádění a posouzení míry, v jaké jednotlivá opatření přispívají k dosahování příslušných cílů v případě odkladu;

6)

informace o financování nakládání s odpady v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“;

7)

opatření k případnému zlepšení kvality údajů, s cílem dosáhnout lepších výsledků v oblasti plánování a sledování nakládání s odpady.“