(1)

Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2018. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Priority této roční analýzy potvrdila dne 22. března 2018 Evropská rada. Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Španělsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne Komise přijala rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Evropská rada potvrdila dne 22. března 2018. Doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny (3) (dále jen „doporučení pro eurozónu“) přijala Rada dne 14. května 2018.

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Španělsko jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 až 3, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 7. března 2018 byla zveřejněna zpráva o Španělsku pro rok 2018. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Španělsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 11. července 2017 (4), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Španělska v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 7. března 2018. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Španělsko potýká s makroekonomickou nerovnováhou. Zejména značný objem zahraničního a vnitřního dluhu jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru nadále představuje v kontextu vysoké nezaměstnanosti slabinu přeshraničního významu. Díky přebytkům běžného účtu zaznamenaným od roku 2013, jež vycházejí ze strukturálních zlepšení výsledků obchodu, pokračuje obnovování vnější rovnováhy. Čisté vnější závazky však zůstávají vysoké. Vzhledem k příznivým podmínkám růstu pokračuje také snižování dluhu soukromého sektoru, ačkoli potřeba snižování páky přetrvává. Zdravější finanční sektor podporuje hospodářskou aktivitu. Navzdory silnému růstu nominálního HDP se veřejný dluh jako podíl na HDP snižuje jen pozvolna. Míra nezaměstnanosti nadále rychle klesala, ačkoli stále zůstává velmi vysoká a vysoký stupeň segmentace trhu práce brání rychlejšímu růstu produktivity práce. Po výrazném reformním úsilí v letech 2012–2015 je nyní pokrok v provádění doporučení slabší. Současná hospodářská situace skýtá vhodnou příležitost k realizaci potřebných budoucích reforem, aby byla španělská ekonomika odolnější a zvýšil se růst produktivity.

(4)

Na Španělsko se v současné době vztahuje nápravná složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém programu stability z roku 2018 Španělsko plánuje napravit nadměrný schodek do roku 2018 v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2017/984 o výzvě Španělsku, aby přijalo opatření ke snížení schodku, která jsou považována za nezbytná pro nápravu situace nadměrného schodku (5). Předpokládá se další zlepšování salda veřejných financí, jež má v roce 2021 dosáhnout přebytku 0,1 % HDP. Program stability z roku 2018 zahrnuje jednak všechna opatření obsažená v návrhu zákona o rozpočtu předloženém parlamentu dne 3. dubna 2018, jednak dodatečná opatření oznámená na konci dubna 2018. Dosažení střednědobého rozpočtového cíle v podobě vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření se však v časovém horizontu programu stability z roku 2018 neplánuje. V programu stability z roku 2018 se předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2018 klesne na 97,0 %, v roce 2019 na 95,2 % a v roce 2021 na 89,1 %. Makroekonomické předpoklady programu stability z roku 2018 jsou věrohodné. Plánované dosažení cílů celkového schodku státního rozpočtu se nadále odvíjí od solidního ekonomického výhledu a od veřejných výdajů rostoucích pomaleji než nominální HDP. Rizika pro dosažení fiskálních cílů souvisejí jednak se silnějším růstem příjmů a nižším růstem výdajů, než s jakými podle projekcí počítala prognóza Komise z jara 2018, jednak s možným naplněním dalších podmíněných závazků.

(5)

V rozhodnutí (EU) 2017/984 vyzvala Rada Španělsko, aby do roku 2018 odstranilo nadměrný schodek a zejména aby snížilo svůj schodek veřejných financí na 4,6 % HDP v roce 2016, 3,1 % HDP v roce 2017 a 2,2 % HDP v roce 2018. Toto zlepšení salda veřejných financí odpovídalo podle aktualizované prognózy Komise z jara 2016 zhoršení strukturálního salda o 0,4 % HDP v roce 2016 a zlepšení ve výši 0,5 % HDP v roce 2017 i 2018. Španělsko vykázalo v roce 2017 celkový schodek státního rozpočtu ve výši 3,1 % HDP, jak vyžadovalo rozhodnutí Rady (EU) 2017/984. Podle prognózy Komise z jara 2018 klesne celkový schodek státního rozpočtu v roce 2018 na 2,6 % HDP, což je o 0,4 % HDP více, než je cíl celkového schodku státního rozpočtu uvedený v programu stability z roku 2018 i cíl stanovený Radou. Ve srovnání s programem stability z roku 2018 Komise ve své prognóze z jara 2018 předpovídá nižší růst veřejných příjmů a mírně vyšší výdaje. Podle prognózy Komise z jara 2018 se strukturální saldo nejprve v roce 2018 zhorší o 0,3 % HDP v souvislosti s opatřeními zvyšujícími schodek zahrnutými v návrhu zákona o rozpočtu na rok 2018, který byl dne 3. dubna 2018 předložen parlamentu, poté se v roce 2019 mírně zlepší. Neočekává se tedy, že by bylo fiskální úsilí v roce 2018, ani kumulativní úsilí za léta 2016–2018 zajištěno. I když hospodářský růst přispívá ke snižování schodku, nevyužívá se ke strukturálnímu posílení veřejných financí. Komise proto ve svém stanovisku k aktualizovanému návrhu rozpočtového plánu Španělska na rok 2018 dospěla k závěru, že plán je obecně v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu, jelikož podle prognózy Komise z jara 2018 bude nadměrný schodek včas napraven, i když je expanzivní.

(6)

Pokud by v roce 2019 bylo dosaženo včasné a trvalé nápravy nadměrného schodku, vztahovala by se na Španělsko preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a přechodné pravidlo pro zadlužení. Vzhledem k poměru veřejného dluhu k HDP Španělska, jenž převyšuje 60 %, a k předpokládané pozitivní mezeře výstupu ve výši 2,3 % HDP, by měly nominální čisté primární výdaje sektoru vládních institucí (6) v roce 2019 klesnout alespoň o 0,3 %, což je v souladu se strukturální korekcí ve výši 1,0 % HDP, jež vychází ze společně dohodnuté korekční matice požadavků v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Zároveň existují náznaky, že jsou podhodnoceny nevyužité kapacity v ekonomice. Španělsko by v roce 2019 mělo nadále vykazovat jednu z nejvyšších měr nezaměstnanosti v Unii, což bude zejména v soukromém sektoru mírnit mzdové tlaky, inflace naopak zůstane hluboko pod 2 %. To poukazuje na přetrvávající útlum na trhu práce. Komise nadto v posouzení hodnověrnosti mezery výstupu konstatuje, že odhady této mezery vypracované podle společně dohodnuté metodiky jsou sice hodnověrné, ale podle posouzení existuje pro Španělsko, pokud jde o mezeru výstupu, široká škála věrohodných odhadů. Na tomto základě se roční strukturální korekce ve výši 0,65 % HDP, jež odpovídá maximální míře růstu čistých primárních výdajů vládních institucí ve výši 0,6 %, jeví jako přiměřená. Podle prognózy Komise z jara 2018 existuje při nezměněné politice v roce 2019 riziko výrazné odchylky od požadované fiskální korekce. Navíc se nepředpokládá, že Španělsko v roce 2019 dodrží požadavky přechodného pravidla pro zadlužení. Celkově se Rada domnívá, že Španělsko musí být připraveno přijmout další opatření pro zajištění souladu v roce 2018 a že od roku 2019 by měla být přijata nezbytná opatření, aby byla dodržena ustanovení Paktu o stabilitě a růstu. Bylo by obezřetnou reakcí využít případné neočekávané příjmy k dalšímu snižování míry veřejného dluhu.

(7)

V rozhodnutí (EU) 2017/984 Rada také vyzvala Španělsko k přijetí opatření, která zlepší jeho fiskální rámec, a to za účelem zvýšení automatičnosti mechanismů k prevenci a nápravě odchylek od fiskálních cílů a posílení přínosu pravidla o výdajích, které je zakotveno v zákoně o stabilitě, pro fiskální konsolidaci. Program stability z roku 2018 však plány na posílení pravidla o vnitrostátních výdajích neobsahuje. Rovněž neobsahuje opatření, jež by zákonem posilovala automatičnost nápravných a preventivních mechanismů. Rada rovněž vyzvala Španělsko k přijetí opatření, jež zlepší rámec politiky pro zadávání veřejných zakázek. Španělsko učinilo pokrok přijetím nového zákona o veřejných zakázkách v listopadu 2017. Nový předpis však může zlepšit účinnost a transparentnost zadávání veřejných zakázek pouze tehdy, bude-li rychle a ambiciózně proveden tím, že bude zřízena nová řídící struktura a budou posíleny kontrolní mechanismy zadávacích řízení na všech úrovních veřejné správy. Zejména připravovaná národní strategie pro zadávání veřejných zakázek by měla specifikovat kontroly ex ante a ex post, které budou provádět nové struktury. V červnu 2017 vláda pověřila nezávislý fiskální orgán přezkumem výdajů u vybraných dotací veřejného sektoru. Komise sleduje provádění tohoto přezkumu, jenž by měl být dokončen počátkem roku 2019.

(8)

Dne 27. dubna 2018 předložilo Španělsko svůj národní program reforem na rok 2018 a svůj program stability z roku 2018. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(9)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (7) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(10)

Zaměstnanost ve Španělsku pokračovala v rychlém růstu podporovaném účinky dřívějších reforem trhu práce a zpomalením růstu mezd. Nezaměstnanost nadále klesá, avšak její míra je stále výrazně vyšší, než byla před krizí, a patří mezi nejvyšší v Unii. To má za následek značný nevyužitý dovednostní potenciál zejména mladých nezaměstnaných lidí. Podíl nezaměstnaných osob, které jsou bez práce déle než jeden rok, se snižuje, ale stále představuje 44,5 % všech nezaměstnaných. Španělsko přijalo soubor politických iniciativ, jež mají jednak rozšířit individuální podporu dlouhodobě nezaměstnaným, jednak pomoci mladým lidem vstoupit na trh práce a zvýšit jejich zaměstnatelnost, a to zejména zvýšením počtu příjemců záruk pro mladé lidi. Účinnost těchto opatření závisí rovněž na kapacitě regionálních veřejných služeb zaměstnanosti a sociálních služeb poskytovat uchazečům o zaměstnání individualizovanou podporu, což je oblast, která se zlepšuje jen pomalu. Existuje rovněž prostor pro širší spolupráci se zaměstnavateli, v jejímž rámci by se zejména zvýšil podíl volných pracovních míst spravovaných službami zaměstnanosti, zlepšilo by se vytváření profilů uchazečů o zaměstnání, které by více odpovídaly potřebám zaměstnavatelů. Zároveň by nemělo polevovat úsilí o lepší koordinaci služeb zaměstnanosti a sociálních služeb, u nichž došlo v roce 2017 k určitému pokroku.

(11)

Podíl zaměstnanců s pracovní smlouvou na dobu určitou patří mezi nejvyšší v Unii, týká se to většinou mladých lidí a pracovníků s nízkou kvalifikací. Smlouvy na dobu určitou jsou často krátkodobé a jen zřídka představují odrazový můstek k pracovnímu poměru na dobu neurčitou. Jejich rozšířené používání, a to i v odvětvích, na která nepřipadá tolik sezónních či cyklických činností, může bránit rychlejšímu růstu produktivity a často se pojí s nižšími nároky na sociální dávky a vyšším rizikem chudoby. Třebaže procentní podíl smluv na dobu neurčitou v rámci čistého růstu zaměstnanosti za poslední dva roky vzrostl, je zapotřebí dalších opatření, jež by motivovala k přechodu ze smluv na dobu určitou na smlouvy na dobu neurčitou. Systém pobídek k přijímání pracovníků je nadále fragmentovaný a nezaměřuje se účinným způsobem na podporu zaměstnávání na dobu neurčitou. Španělsko přijalo plán na snížení využívání smluv na dobu určitou ve veřejném sektoru, jeho provádění však teprve začalo a musí se zrychlit, aby byl splněn cíl 8 % stanovený pro rok 2019. Posílené kapacity a vyšší efektivita inspektorátů práce v boji proti zneužívání smluv na dobu určitou sice vedly ke zvýšení počtu smluv, jež byly změněny na trvalý pracovní poměr, nezdá se však, že by zaměstnavatelé od rozsáhlého využívání dočasných smluv upouštěli. Třístranná jednání u kulatého stolu ohledně kvality pracovních míst, jež byla zahájena na počátku roku 2017, zatím nevyústila v konkrétní návrhy. Sociální partneři se v poslední době zapojují do navrhování politik více, ale stále existuje prostor pro další zlepšení.

(12)

Hospodářský růst a tvorba pracovních míst napomáhají snižovat příjmovou nerovnost a podíl lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, který však nadále převyšuje průměr Unie. Chudoba pracujících představuje problém zejména v domácnostech, jejichž členové jsou zaměstnáni na dobu určitou nebo na částečný úvazek. Míra dětské chudoby zůstává i přes svůj pokles nadále velmi vysoká. Dopad sociálních transferů (kromě důchodů) na snižování chudoby je pod průměrem Unie a klesá. Systémy zaručeného minimálního příjmu se vyznačují velkými regionálními rozdíly v podmínkách přístupu a fragmentací četných celostátních systémů, jež jsou zaměřeny na různé skupiny uchazečů o zaměstnání a které řídí různé správní orgány. V důsledku toho řada lidí v nouzi podporu nedostává. Dosud nebyl dohodnut žádný akční plán, který by navázal na nedávnou studii, jež posuzovala účinnost celostátních a regionálních systémů zaručeného minimálního příjmu. Spuštění systému všeobecného průkazu sociálního zabezpečení by mělo zajistit transparentnější poskytování sociálních dávek a snazší účast na souvisejících aktivačních opatřeních, avšak nedostatky stávajících systémů se tím přímo nevyřeší. Účinnost rodinných dávek je rovněž nízká a jejich poskytování je nerovnoměrné. Španělský důchodový systém hraje důležitou roli při zachování kvality života starších lidí, kteří jsou tak chudobou ohroženi podstatně méně než mladší generace. V poměru ke mzdám patří současné důchody mezi nejvyšší v Unii. Podle prognóz uvedených v připravované zprávě o stárnutí a zprávě o přiměřenosti důchodů z roku 2018 (8) pomohly reformy z let 2011 a 2013 zajistit dlouhodobou udržitelnost a relativní přiměřenost důchodů. Zvýšení důchodů a odklad faktoru udržitelnosti navržený během přijímání návrhu rozpočtu na rok 2018 však vyvolávají pochybnosti o vůli k těmto reformám. Zároveň tyto reformy neřeší hlavní problém týkající se přiměřenosti příjmů budoucích důchodců, který souvisí spíše s vysokou nezaměstnaností a segmentací na trhu práce.

(13)

Produktivita španělských podniků by se mohla zvýšit, pokud by byly odstraněny nedostatky v jejich inovační kapacitě. Inovační výkonnost a růst produktivity brzdí trvale nízká úroveň investic do výzkumu a vývoje, kvůli čemuž se velmi pravděpodobně nepodaří dosáhnout národního cíle intenzity výzkumu a vývoje v rámci strategie Evropa 2020 ve výši 2 %. Tuto tendenci posiluje i nízká a dále klesající míra plnění veřejného rozpočtu na výzkum a vývoj. I přes efektivnější řízení národní politiky v oblasti výzkumu a inovací, částečně díky nové státní agentuře pro výzkum, je koordinace politik na celostátní a regionální úrovni při koncipování, provádění a hodnocení této politiky i nadále slabá. Rozvoj kultury hodnocení, jež by spočívala v systematickém posuzování účinnosti politik a programů podpory, by umožnil získat poznatky v rámci této politiky a vytvořil synergie na všech úrovních veřejné správy.

(14)

Důvodem omezené inovační kapacity španělských podniků je rovněž nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, což má negativní dopad na dlouhodobý potenciál růstu produktivity. Nedostatečná kvalifikace i překvalifikovanost v zaměstnání jsou ve Španělsku značně rozšířené. Přestože se za poslední desetiletí výrazně snížila míra předčasných odchodů ze vzdělávání, stále značně převyšuje průměr Unie. Velmi se – stejně jako výsledky vzdělávání – liší region od regionu a může mít dopad na rovnost příležitostí. Programy zaměřené na řešení těchto rozdílů měly dosud velmi omezené účinky. Národní sociální a politický pakt o vzdělávání, jehož cílem je důkladná reforma vzdělávacího systému, se stále nachází ve fázi vyjednávání. Profesní rozvoj učitelů by mezitím mělo podpořit snížení počtu pracovních smluv na dobu určitou a zvýšení zdrojů na jejich odbornou přípravu. Zároveň je zejména pro absolventy terciárního vzdělávání obtížné nalézt adekvátní a stabilní pracovní místa na trhu práce. Přístup mladých absolventů na trh práce by mohla podpořit větší spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a podniky, jež by firmám zajišťovala dovednosti, jež potřebují pro posílení své inovační kapacity. V této souvislosti návrh nové národní digitální strategie uznává potřebu zlepšit digitální dovednosti. Výzvy souvisejí s malým počtem odborníků na informační a komunikační technologie, jakož i s podporou role vzdělávacího systému při rozvíjení digitálních dovedností. Rekvalifikace pracovníků v oblasti digitálních dovedností by rovněž umožnila španělským podnikům zachovat si konkurenceschopnost ve stále více digitalizované ekonomice.

(15)

Na omezený růst produktivity mají dopad i rozdíly v regulaci podnikatelského prostředí. V současném kontextu mají rozdíly v regulaci a omezení v podnikatelském prostředí za následek zachování vysokých přirážek, snížení geografické mobility podniků a pracovníků a zpomalení růstu produktivity. Zákon o jednotnosti trhu, který má tento problém řešit, byl proveden pouze částečně. Je třeba lépe sledovat provádění tohoto zákona na regionální a místní úrovni a posílit roli odvětvových konferencí. Uvedený zákon zavedl zásadu, že splnění určitých požadavků v jedné části území by umožnilo podnikům působit na celém území. Ústavní soud ve svých několika rozsudcích z roku 2017 tuto zásadu prohlásil za neplatnou, pokud neexistují společné či rovnocenné minimální normy pro přístup k hospodářské činnosti nebo její výkon. Cíle uvedeného zákona by s ohledem na tyto rozsudky mohlo pomoci splnit zavedení soudržných společných či rovnocenných norem po celém území. Kromě toho by se měla ve všech fázích provádění zlepšit spolupráce mezi orgány na různých úrovních veřejné správy, aby bylo možné účinněji řešit negativní dopady fragmentace na podniky. Dále je třeba urychlit práci výboru pro zlepšování právní úpravy, který byl zřízen s cílem zajistit soulad právních předpisů s acquis Unie v oblasti služeb. Na omezení, jež se týkají určitých regulovaných povolání, např. stavebních inženýrů a architektů, poukazoval i balíček předpisů v oblasti služeb přijatý v lednu 2017; žádná konkrétní opatření, která by tato omezení řešila, však nebyla doposud přijata.

(16)

V obecnější rovině by zlepšení kvality institucí mohlo zvýšit důvěru ve španělské hospodářství a posílit účinek opatření přijatých za účelem zvýšení růstu produktivity. Pokroku bylo dosaženo ohledně transparentnosti financování politických stran, majetkových přiznání a střetu zájmů. Podnikatelské prostředí profitovalo rovněž z pokroku v boji proti korupci, ačkoli v této oblasti přetrvávají obavy. Rovněž se zlepšilo vnímání nezávislosti soudnictví mezi občany a podniky. Vynakládá se úsilí o další zlepšení účinnosti soudnictví a mělo by se v něm pokračovat. I když se v této široké oblasti mírně pokročilo, úkol posilovat důvěru v instituce na všech úrovních veřejné správy zůstává.

(17)

Další posílení dopravní, energetické a vodní infrastruktury by podpořilo územní soudržnost, lepší integraci na společném trhu a růst produktivity. Přeshraniční dopravní a energetická spojení i vodní infrastruktura se potýká s nedostatkem investic. Více lze využívat osobní i nákladní železniční infrastrukturu. Lepšímu železničnímu spojení zásadním způsobem brání rozdílný rozchod kolejí ve Španělsku, Portugalsku a Francii, i když nedávno byly dokončeny nové úseky, na nichž je použit mezinárodně rozšířený standardní rozchod kolejí. Nedostatky byly rovněž zjištěny v nákladních železničních spojeních mezi hlavními přístavy na pobřeží Atlantiku a Středozemního moře a průmyslovými oblastmi ve vnitrozemí. Nedostatečné propojení rovněž brání užší integraci v rámci trhů Unie s elektřinou a plynem. Zapotřebí jsou další investice do infrastruktury, které by vylepšily vodní hospodářství, například v oblasti čištění odpadních vod, omezení úniků vody z vodovodních sítí a zásobování vodou. To by pro Španělsko znamenalo environmentální, hospodářské a sociální přínosy.

(18)

V kontextu evropského semestru 2018 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Španělska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Španělsku pro rok 2018. Posoudila také program stability z roku 2018, národní program reforem na rok 2018 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Španělsku adresována v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Španělsku, ale také rozsah jejich souladu s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2018, přičemž její stanovisko (9) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(20)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2018 a program stability z roku 2018. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 3,

1.

2.

3.