27.6.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 223/3

(1)

Podle článku 121 Smlouvy mají členské státy prosazovat zdravé veřejné finance ve střednědobém výhledu prostřednictvím koordinace hospodářských politik a mnohostranného dohledu tak, aby se zabránilo vzniku nadměrných schodků veřejných financí.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu vychází z cíle zdravých veřejných financí jakožto prostředku k posílení podmínek pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst, jenž přispívá k vytváření nových pracovních míst.

(3)

Dne 16. června 2017 Rada Rumunsku doporučila (2) přijmout nezbytná opatření, aby zajistilo, že nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládního sektoru (3) nepřekročí v roce 2017 hodnotu 3,3 % HDP, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,5 % HDP, a tím se tato země dostane na cestu k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Dne 5. prosince 2017 dospěla Rada k závěru, že Rumunsko v reakci na doporučení Rady ze dne 16. června 2017 účinná opatření nepřijalo. Na uvedeném základě vydala Rada dne 5. prosince 2017 pro Rumunsko revidované doporučení (4), aby přijalo nezbytná opatření k zajištění toho, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů sektoru vládních institucí nepřekročila v roce 2018 hodnotu 3,3 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,8 % HDP.

(4)

V roce 2017 byl podle prognózy Komise z jara 2018 a výstupních údajů z roku 2017 potvrzených Eurostatem růst čistých primárních výdajů vládního sektoru značně nad výdajovým kritériem, což naznačuje výrazné odchýlení v rozsáhlé míře (totiž odchýlení ve výši 3,3 % HDP). Strukturální saldo se zhoršilo z –2,1 % HDP v roce 2016 na –3,3 % HDP, což rovněž naznačuje výrazné odchýlení v rozsáhlé míře od doporučené strukturální korekce (totiž odchýlení ve výši 1,7 % HDP). Rozsah odchýlení pozorovaného ve strukturálním saldu je negativně ovlivněn vyšším bodovým odhadem potenciálního růstu HDP ve srovnání se střednědobým průměrem, z něhož vychází výdajové kritérium, jakož i poklesem veřejných investic, jenž je ve výdajovém kritériu vyrovnán. Bez ohledu na tento rozdíl oba ukazatele potvrzují významné odchýlení od požadavků preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu v roce 2017.

(5)

Dne 23. května 2018 dospěla Komise po celkovém posouzení k závěru, že v Rumunsku existuje zjištěné závažné odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle, a adresovala Rumunsku varování v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy a s čl. 10 odst. 2 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 1466/97.

(6)

Podle čl. 10 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1466/97 má Rada dotčenému členskému státu do jednoho měsíce ode dne přijetí varování zaslat doporučení k provedení nezbytných politických opatření. Podle uvedeného nařízení má doporučení stanovit členskému státu lhůtu v délce nejvýše pěti měsíců pro nápravu odchýlení. Na tomto základě se pro Rumunsko jako přiměřená jeví lhůta do 15. října 2018. V uvedené lhůtě by Rumunsko mělo podat zprávu o opatřeních, která v reakci na toto doporučení přijalo.

(7)

Na základě prognózy Komise z jara 2017 o mezeře výstupu zůstane hospodářská situace Rumunska v letech 2018 a 2019 standardní. Míra veřejného zadlužení v Rumunsku nedosahuje prahové hodnoty 60 % HDP. Minimální požadované strukturální úsilí stanovené v nařízení (ES) č. 1466/97 a podle korekční matice společně dohdnuté v rámci Paktu o stabilitě a růstu, v níž se zohledňují panující hospodářské podmínky a případné obavy o udržitelnost, pro léta 2018 a 2019 nyní činí 0,5 % HDP.

(8)

Strukturální schodek Rumunska se v roce 2016 zvýšil o 2,1 % HDP a v roce 2017 o 1,2 % HDP na 3,3 % HDP v roce 2017. Minimální požadovanou korekci by mělo doplňovat další a vytrvalé úsilí potřebné ke korekci kumulovaného odchýlení a k návratu Rumunska po propadech v letech 2016 a 2017 zpět na cestu k postupnému dosažení rozpočtových cílů. S ohledem na rozsah zjištěného závažného odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle se další úsilí o snížení schodku o 0,3 % HDP jeví jako dostatečné a zrychlí korekci požadovanou k dosažení daného cíle.

(9)

Požadované zlepšení strukturálního salda o 0,8 % HDP v letech 2018 a 2019 je v souladu s nominální mírou růstu čistých primárních výdajů vládního sektoru, která nepřekračuje v roce 2018 3,3 % HDP a 5,1 % v roce 2019.

(10)

Komise ve své prognóze z jara 2018 předpokládá, že v roce 2018 dojde k dalšímu zhoršení strukturálního salda o 0,4 % HDP a o dalších 0,4 % HDP v roce 2019. S ohledem na požadované strukturální zlepšení na úrovni 0,8 % HDP v letech 2018 i 2019 je proto zapotřebí, aby v roce 2018 byla přijata strukturální opatření v celkové výši 1,2 % HDP a v roce 2019 v celkové výši 1,2 % HDP ve srovnání se současným základním scénářem uvedeným v prognóze Komise z jara 2018.

(11)

Komise ve své prognóze z jara 2018 předpokládá schodek sektoru vládních institucí ve výši 3,4 % HDP v roce 2018 a 3,8 % HDP v roce 2019, což je nad úrovní referenční hodnoty 3 % HDP stanovené Smlouvou. Zdá se, že požadovaná strukturální korekce je rovněž přiměřená, aby se zajistilo, že Rumunsko v letech 2018 a 2019 bez problému dodrží referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě.

(12)

Nereagování na dřívější doporučení ke korekci zjištěného značného odchýlení a nebezpečí překročení referenční hodnoty 3 % HDP stanovené Smlouvou vyžaduje, aby Rumunsko bezodkladně přijalo opatření, jejichž prostřednictvím se jeho fiskální politika vrátí zpět na obezřetnou cestu.

(13)

Je vhodné toto doporučení zveřejnit.

(14)

Aby Rumunsko dosáhlo doporučovaných rozpočtových cílů, má zásadní význam přijetí a důsledné provedení nezbytných opatření a pozorné sledování vývoje běžných výdajů,

1)

2)

3)