6.3.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 63/50

(1)

Internet a poskytovatelé služeb působící na internetu výrazně přispívají k inovacím, ekonomickému růstu a vytváření pracovních míst v Unii. Mnozí poskytovatelé těchto služeb hrají v digitální ekonomice zásadní úlohu, protože propojují podniky a občany, usnadňují veřejnou diskusi a šíření a přijímání věcných informací, názorů a myšlenek. Jejich služby jsou však v některých případech zneužívány třetími stranami k provádění nezákonné činnosti online, například k šíření informací souvisejících s terorismem, sexuálním zneužíváním dětí, nezákonnými nenávistnými projevy nebo porušováním právních předpisů na ochranu spotřebitele, což může narušit důvěru uživatelů v tyto poskytovatele služeb a poškodit jejich obchodní modely. V některých případech mohou dotčení poskytovatelé služeb dokonce získávat z nezákonné činnosti určité výhody, například v důsledku dostupnosti obsahu chráněného autorským právem bez svolení držitelů práv.

(2)

Přítomnost nezákonného obsahu online má negativní dopady pro uživatele, další dotčené občany a podniky a pro společnost jako takovou. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé online služeb hrají ústřední úlohu a mají k dispozici technologické prostředky a schopnosti související s poskytovanými službami, nesou zvláštní společenskou odpovědnost za pomoc v boji proti nezákonnému obsahu šířenému prostřednictvím jejich služeb.

(3)

Vzhledem k tomu, že rychlé odstranění nebo znepřístupnění nezákonného obsahu má často zásadní význam pro omezení dalšího šíření a vzniku další škody, znamená to mimo jiné, že by dotyční poskytovatelé služeb měli být schopni rychle rozhodovat o možných opatření reagujících na nezákonný obsah online. Z této odpovědnosti také vyplývá, že by měli zavést účinné a vhodné záruky, jimiž se zajistí, že budou jednat s řádnou péčí a přiměřeně a předejdou neúmyslnému odstranění obsahu, který není nezákonný.

(4)

Mnozí poskytovatelé online služeb tuto odpovědnost uznávají a jednají podle ní. Na kolektivní úrovni byl učiněn významný pokrok prostřednictvím dobrovolných opatření nejrůznějšího druhu včetně internetového fóra EU o teroristickém obsahu online, kodexu chování proti nezákonným nenávistným projevům online a memoranda o porozumění o prodeji padělaného zboží. I přes tyto závazky a tento pokrok zůstává nezákonný obsah online v Unii závažným problémem.

(5)

S ohledem na řadu teroristických útoků v EU a šíření teroristické propagandy na internetu Evropská rada zasedající ve dnech 22. až 23. června 2017 prohlásila, že „očekává, že podniky … vyvinou nové technologie a nástroje ke zlepšení automatického odhalování a odstraňování obsahu, jenž podněcuje k teroristickým činům. …“ Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 15. června 2017 požádal online platformy, „aby zintenzivnily opatření pro boj proti nezákonnému a škodlivému obsahu“. Požadavek, aby podniky proaktivněji přistupovaly k ochraně svých uživatelů před teroristickým obsahem, byl zopakován ministry členských států v rámci internetového fóra EU. Pokud jde o práva duševního vlastnictví, Rada ve svých závěrech ze dne 4. prosince 2014 o prosazování těchto práv vyzvala Komisi, aby zvážila využití dostupných nástrojů k identifikaci osob porušujících práva duševního vlastnictví a aby posoudila úlohu prostředníků pomáhajících v boji proti porušování práv duševního vlastnictví.

(6)

Komise dne 28. září 2017 přijala sdělení s pokyny k povinnostem poskytovatelů online služeb v souvislosti s nezákonným obsahem online (1). Komise v uvedeném sdělení vysvětlila, že posoudí, zda je třeba přijmout dodatečná opatření mimo jiné sledováním pokroku dosaženého na základě dobrovolných ujednání. Toto doporučení navazuje na sdělení, odráží a /konkretizuje v něm uvedené cíle zároveň náležitě zohledňuje významný pokrok učiněný na základě dobrovolných opatření.

(7)

Toto doporučení uznává, že je třeba brát řádný ohled na zvláštní charakter boje s různými typy nezákonného obsahu online a že může být nutné přijmout zvláštní opatření, včetně speciálních legislativních opatření. Příkladem skutečnosti, že Komise uznává potřebu takových zvláštních legislativních opatření, je návrh na změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (2) s ohledem na měnící se situaci na trhu, který Komise přijala 25. května 2016. Dne 14. září 2016 dále přijala návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu (3), která některým poskytovatelům služeb ukládá povinnost přijmout ve spolupráci s držiteli práv opatření, která zajistí fungování dohod uzavřených s držiteli práv ohledně užití jejich děl nebo jiných předmětů ochrany nebo která zabrání tomu, aby byla prostřednictvím jejich služeb dostupná díla nebo jiné předměty ochrany, které držitelé práv ve spolupráci s poskytovateli služeb idenfitikovali. Toto doporučení ponechává taková legislativní opatření a návrhy beze změny.

(8)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES (4) stanoví, že za určitých podmínek jsou někteří poskytovatelé služeb online, včetně poskytovatelů „hostingových“ služeb ve smyslu článku 14, této odpovědnosti zproštěni. Aby měli poskytovatelé hostingových služeb na zproštění odpovědnosti nárok, musejí odstranit nebo znepřístupnit nezákonné informace, které uchovávají, jakmile se o nich dozvědí, a pokud jde o náhradu škody, nemohou si být vědomi skutečností nebo okolností, z nichž je nezákonnost činnosti nebo informace zjevná. Tuto znalost a povědomí mohou získat mimo jiné prostřednictvím oznámení, která jim byla zaslána. Směrnice 2000/31/ES jako taková představuje základ pro vývoj postupů pro odstraňování a znepřístupňování nezákonných informací. Směrnice také poskytuje členským státům možnost požadovat od dotčených poskytovatelů služeb, aby jednali s řádnou péčí, kterou od nich lze rozumně vyžadovat, pokud uchovávají nezákonný obsah.

(9)

Při přijímání opatření týkajících se nezákonného obsahu online by členské státy měly dodržovat zásadu země původu stanovenou ve směrnici 2000/31/ES. Proto nemohou z důvodů spadajících do koordinované oblasti vymezené v dané směrnici omezit svobodu poskytování služeb informační společnosti poskytovateli usazenými v jiném členském státě, ačkoli existuje možnost udělit za určitých podmínek stanovených v uvedené směrnici výjimku.

(10)

Právní rámec pro některé zvláštní druhy nezákonného obsahu, který je k dispozici a šířen online, vytvářejí také některé další právní akty Unie. Jedná se především o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU (5), která požaduje, aby členské státy přijaly opatření k odstranění internetových stránek, které obsahují nebo šíří dětskou pornografii, a umožňuje jim při zachování určitých záruk blokovat přístup k takovým internetovým stránkám. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 (6), která by měla být do vnitrostátních právních řádů provedena do 8. září 2018, obsahuje obdobná ustanovení ohledně obsahu online, jenž představuje veřejné podněcování ke spáchání teroristického trestného činu. Směrnice (EU) 2017/541 také zavádí minimální pravidla pro definici trestných činů v oblasti teroristických trestných činů, trestných činů souvisejících s teroristickou skupinou a trestných činů souvisejících s teroristickou činností. Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES (7) mohou příslušné soudní orgány vydávat soudní zákazy vůči prostředníkům, jejichž služby jsou využívány třetími stranami k porušování práva duševního vlastnictví.

(11)

Zejména s ohledem na tento rámec doplňující dobrovolná opatření přijatá některými poskytovateli služeb online některé členské státy zavedly od doby přijetí směrnice 2000/31/ES postup v případě oznámení nezákonného obsahu, tzv. mechanismy „opatření přijímaných na základě oznámení“. Další členské státy přijetí takových pravidel zvažují. Obecně je cílem těchto mechanismů usnadnit oznámení obsahu, který oznamující strana považuje za nezákonný, příslušnému poskytovateli hostingových služeb („oznámení“), aby se poskytovatel mohl rozhodnout, zda s takovým vyhodnocením souhlasí, nebo ne, a zda si v příslušném případě přeje daný obsah odstranit nebo ho znepřístupnit („opatření“). Rozdíly mezi vnitrostátními pravidly stále rostou. Na poskytovatele služeb se proto může vztahovat řada právních požadavků s odlišným obsahem a rozsahem.

(12)

V zájmu vnitřního trhu a efektivního boje s nezákonným obsahem online a pro zajištění vyváženého přístupu, který se snaží zajistit směrnice 2000/31/ES, je třeba stanovit hlavní zásady, jimiž by se v tomto ohledu měla řídit činnost členských států a příslušných poskytovatelů služeb.

(13)

Zásady by měly být stanoveny a uplatňovány zcela v souladu se základními právy chráněnými v právním řádu Unie, zejména právy zaručenými Listinou základních práv Evropské unie („listinou základních práv“). Boj proti nezákonnému obsahu online musí být spojen s odpovídajícími a spolehlivými zárukami jednotlivých dotčených základních práv všech dotčených stran. Tato práva mohou v příslušných případech zahrnovat svobodu vyjadřování, včetně svobody dostávat a poskytovat informace, právo na ochranu soukromí a osobních údajů i právo na účinnou soudní ochranu uživatelů příslušných služeb. Mohou zahrnovat také svobodu podnikání, včetně smluvní svobody, poskytovatelů hostingových služeb, i práva dětí a právo na ochranu majetku, včetně práv duševního vlastnictví, právo na ochranu lidské důstojnosti a nediskriminace některých dalších dotčených stran. Rozhodnutí poskytovatelů hostingových služeb o odstranění nebo znepřístupnění uloženého obsahu by měla přihlížet zejména k základním právům a oprávněným zájmům uživatelů i k ústřední úloze kterou poskytovatelé těchto služeb hrají při usnadňování veřejné diskuse a šíření a přijímání faktů, názorů a myšlenek v souladu s právem.

(14)

Na základě horizontálního přístupu ke zproštění odpovědnosti podle článku 14 směrnice 2000/31/ES by se toto doporučení mělo použít na veškerý typ obsahu, který není v souladu s právními předpisy Unie nebo právními předpisy členských států, bez ohledu na přesný předmět nebo povahu takových předpisů. Stačí přihlížet k právním předpisům členských států, jichž se týká dané poskytování služeb, zejména těch členských států, na jejichž území je poskytovatel hostingových služeb usazen nebo v nichž poskytuje své služby. Při provádění tohoto doporučení by se dále mělo řádně přihlížet k závažnosti nezákonného obsahu a k typu potenciální škody jím způsobené, což může úzce souviset s rychlostí přijatých opatření, i k tomu, co lze přiměřeně očekávat od poskytovatelů hostingových služeb, a to v příslušných případech i s ohledem na stav technologií a možností jejich využití. Mělo by se také řádně přihlédnout k příslušným rozdílům, které mohou existovat mezi různými typy nezákonného obsahu a mezi opatřeními pro jejich potírání.

(15)

Poskytovatelé hostingových služeb hrají při boji proti nezákonnému obsahu online zvláště důležitou úlohu, protože na žádost uživatelů uchovávají informace, které jim tito uživatelé poskytují, a dávají k nim přístup dalším uživatelům, často ve velkém rozsahu. Toto doporučení se proto primárně týká činnosti a odpovědnosti takových poskytovatelů. V případě potřeby však lze doporučení obdobně použít i ve vztahu k dalším dotčeným poskytovatelům online služeb. Vzhledem k tomu, že účelem tohoto doporučení je řešit rizika související s nezákonným obsahem online, který má dopad na spotřebitele v Unii, vztahuje se doporučení na všechny poskytovatele hostingových služeb bez ohledu na to, zda jsou usazeni v Unii nebo ve třetí zemi, pokud svou činnost zaměřují na spotřebitele s bydlištěm v Unii.

(16)

Důležitým prostředkem pro boj proti nezákonnému obsahu jsou mechanismy pro oznamování obsahu, který je považován za nezákonný, poskytovatelům hostingových služeb. Tyto mechanismy by měly usnadnit oznamování všem fyzickým osobám nebo subjektům, kteří si tak přejí učinit. Měly by proto být snadno přístupné a použitelné pro všechny uživatele. Poskytovatelům hostingových služeb by však měla být ponechána flexibilita, například pokud jde o formát oznámení nebo použitou technologii, aby se umožnila existence efektivních řešení a předešlo se nepřiměřenému zatížení poskytovatelů.

(17)

V souladu s judikaturou Soudního dvora týkající se článku 14 směrnice 2000/31/ES by oznámení měla být dostatečně přesná a řádně odůvodněná, aby přijímajícímu poskytovateli hostingových služeb umožnila rozhodnout o oznámení informovaně a s náležitou péčí. Splnění tohoto standardu by proto mělo být zajištěno v co nejvyšší možné míře. Skutečnost, zda konkrétní oznámení vedlo ke vzniku znalosti nebo povědomí ve smyslu článku 14 uvedené směrnice, však musí být posouzena s ohledem na specifické prvky konkrétního případu, neboť takovou znalost či povědomí lze získat i jinými způsoby než jen prostřednictvím oznámení.

(18)

K tomu, aby poskytovatel hostingových služeb rozhodl o oznámení informovaně a s náležitou péčí, většinou nepotřebuje kontaktní údaje oznamovatele. Vyžadování takových údajů jako nezbytný předpoklad pro podání oznámení by představovalo překážku oznamování. Bez kontaktních údajů však poskytovatel hostingových služeb nemůže poskytnout zpětnou vazbu. Mělo by proto být možné, nikoli však povinné, aby oznamovatel své kontaktní údaje uvedl.

(19)

V zájmu větší transparentnosti a přesnosti mechanismů přijímání opatření na základě oznámení a s cílem umožnit nápravu tam, kde je to možné, by poskytovatelé hostingových služeb měli v případě, že mají k dispozici kontaktní údaje oznamovatelů a/nebo poskytovatelů obsahu tyto osoby včasně a adekvátně informovat o opatřeních přijatých v rámci uvedených mechanismů, zejména o rozhodnutí ohledně požadovaného odstranění nebo znepřístupnění daného obsahu. Poskytnuté informace by měly být přiměřené, to znamená, že by měly odpovídat informacím, které dotčené osoby uvedly ve svých oznámeních nebo reakcích na oznámení, zároveň by však měla být umožněna vhodná a diferencovaná řešení a poskytovatelům by neměla vzniknout nepřiměřená zátěž.

(20)

Pro zajištění transparentnosti a spravedlnosti a proto, aby se zamezilo neúmyslnému odstranění obsahu, který není nezákonný, by měli být poskytovatelé obsahu ze zásady informováni o rozhodnutí odstranit nebo znepřístupnit obsah uchovávaný na jejich žádost a měli by dostat možnost rozhodnutí zpochybnit, reagovat na něj a usilovat o jeho zvrácení bez ohledu na to, zda bylo rozhodnutí přijato na základě oznámení, úředního oznámení nebo proaktivních opatření prováděných poskytovatelem hostingových služeb.

(21)

S ohledem na povahu posuzovaného obsahu, na účel možnosti reagovat na oznámení a na dodatečné břemeno, které tento postup představuje pro poskytovatele hostingových služeb, však neexistují důvody, proč doporučit poskytování informací o rozhodnutí a možnosti napadnout rozhodnutí v případě, kdy je jasné, že daný obsah je nezákonný a vztahuje se k závažným trestným činům zahrnujícím ohrožení života či bezpečnosti, jako jsou trestné činy uvedené ve směrnicích (EU) 2017/541 a 2011/93/EU. Kromě toho může být v některých případech z důvodů veřejné politiky a bezpečnosti, zejména důvodů souvisejících s předcházením, vyšetřováním, odhalováním a stíháním trestné činnosti, vhodné, aby poskytovateli obsahu nebyly tyto informace přímo poskytnuty. Poskytovatelé hostingových služeb by proto, pokud je o to požádá příslušný orgán z důvodů veřejného zájmu a bezpečnosti, výše uvedené kroky neměli činit, a to po tak dlouhou dobu, po jakou to bude daný orgán z výše uvedených důvodů požadovat. Pokud tato skutečnost vede k omezení práva na informace v souvislosti se zpracováním osobních údajů, měly by být dodrženy podmínky uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (8).

(22)

Mechanismus přijímání opatření na základě oznámení by neměl v žádném případě ovlivňovat práva dotčených stran zahájit soudní řízení v souladu s platnými právními předpisy ohledně veškerého obsahu, který je považován za nezákonný, nebo ohledně veškerých opatření přijatých v tomto ohledu poskytovateli hostingových služeb. Důležitou alternativou soudního řízení mohou být v tomto případě mechanismy mimosoudního řešení sporů vzniklých v této souvislosti, zejména pokud umožňují efektivní, levnější a rychlé řešení daných sporů. Mimosoudní řešení sporů by se proto mělo podporovat, pokud takové mechanismy splňují určité normy, především pokud jde o spravedlnost řízení, je-li zachováno právo stran postoupit věc soudu a je-li zabráněno zneužívání těchto mechanismů.

(23)

Pro lepší vyhodnocení efektivity mechanismů opatření přijímaných na základě oznámení a dalších činností poskytovatelů hostingových služeb ve věci obsahu považovaného za nezákonný a pro zajištění odpovědnosti by měla existovat transparentnost vůči veřejnosti. Poskytovatelé hostingových služeb by proto měli o těchto mechanismech a dalších činnostech pravidelně zveřejňovat zprávy, které by měly být dostatečně úplné a podrobné, aby poskytly přiměřený přehled. Měli by také ve svých smluvních podmínkách jasně popsat, za jakých okolností přistupují k odstraňování nebo znepřístupňování obsahu, který uchovávají, včetně nezákonného obsahu.

(24)

Vedle mechanismů přijímání opatření na základě oznámení mohou být významný prvkem v boji proti nezákonnému obsahu online, aniž by byl dotčen čl. 15 odst. 1 směrnice 2000/31/ES, také přiměřená a konkrétní proaktivní opatření dobrovolně přijatá poskytovateli hostingových služeb, v některých případech i za použití automatizovaných prostředků. Při přijímání proaktivních opatření by se měla zohlednit situace poskytovatelů hostingových služeb, kteří z důvodu své velikosti nebo rozsahu své činnosti mají pouze omezené zdroje a odbornost, a potřeba efektivních a vhodných záruk doprovázejících taková opatření.

(25)

Přijetí proaktivních opatření může být vhodné zejména tehdy, pokud již byl prokázán nezákonný charakter obsahu nebo pokud je typ obsahu takový, že není potřeba posuzovat jeho kontext. Může záležet také na povaze, obsahu a účelu navrhovaných opatření, typu dotčeného obsahu, na tom, zda na daný obsah již upozornily donucovací orgány nebo Europol a na tom, zda již byla vůči obsahu proto, že je považován za nezákonný, přijata nějaká opatření. Zejména v případě materiálů souvisejících se sexuálním zneužíváním dětí by poskytovatelé hostingových služeb měli přijmout proaktivní opatření k odhalování a předcházení jejich šíření v souladu se závazky přijatým v rámci globální aliance proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu.

(26)

Komise v této souvislosti ve svém sdělení ze dne 28. září 2017 o boji proti nezákonnému obsahu online vyjádřila svůj názor, že přijetí takových dobrovolných opatření nevede automaticky k tomu, že by poskytovatel hostingových služeb ztratil nárok na zproštění odpovědnosti na základě článku 14 směrnice 2000/31/ES.

(27)

Je nezbytné, aby veškerá opatření pro boj proti nezákonnému obsahu online podléhala efektivním a vhodným zárukám, které by zajistily, aby poskytovatelé hostingových služeb při stanovování a provádění svého přístupu k veškerému obsahu, který uchovávají, včetně nezákonného obsahu, jednali přiměřeně a s náležitou péčí, aby se především zajistilo, že uživatelé budou moci v souladu s platným právem volně dostávat a poskytovat informace online. Kromě záruk stanovených v platných právních předpisech, například pokud jde o ochranu osobních údajů, by měly být ve vztahu k automatizovaným prostředkům zavedeny a v případě potřeby použity další záruky, zejména lidský dohled a kontrola, aby se předešlo nezamýšleným a chybným rozhodnutím.

(28)

Při boji proti nezákonnému obsahu online by měla být zajištěna hladká, efektivní a vhodná spolupráce mezi příslušnými orgány a poskytovateli hostingových služeb. V rámci spolupráce by se mělo v příslušných případech využívat pomoci Europolu, například v boji proti terorismu, sexuálnímu zneužívání a vykořisťování dětí, dětské pornografii a navazování kontaktu s dětmi k sexuálním účelům. K usnadnění takové spolupráce by poskytovatelé hostingových služeb měli určit kontaktní místa a zavést postupy pro prioritní zpracování oznámení, která jim zašlou příslušné orgány, a pro zpracování těchto oznámení s přiměřenou mírou důvěry v jejich přesnost s ohledem na zvláštní odbornost a odpovědnost těchto orgánů. Pro účely efektivního boje s některými zvláště závažnými trestnými činy, například s činy uvedenými ve směrnici (EU) 2017/541 a ve směrnici 2011/93/EU, jichž by si mohli poskytovatelé hostingových služeb povšimnout při výkonu své činnosti, by členské státy měly být vybízeny k využití možností stanovených v čl. 15 odst. 2 směrnice 2000/31/ES zavést právní oznamovací povinnosti, které by byly v souladu s použitelným právem, zejména nařízením (EU) 2016/679.

(29)

Vedle příslušných orgánů mohou mít zvláštní znalosti a mohou si přát dobrovolně převzít určité úkoly související s bojem proti nezákonnému obsahu online i některé osoby nebo subjekty, včetně nevládních organizací a oborových sdružení. S ohledem na jimi poskytovanou přidanou hodnotu a někdy vysoký počet oznámení, která podávají, by se měla podporovat spolupráce mezi těmito důvěryhodnými oznamovateli a poskytovateli hostingových služeb například tím, že by jimi podaná oznámení byla také řešena prioritně a s přiměřenou mírou důvěry v jejich přesnost. Kvůli jejich zvláštnímu statusu by však měla být taková spolupráce umožněna pouze těm jednotlivcům a subjektům, kteří dodržují hodnoty Unie stanovené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a splňují určité podmínky, které by měly být navíc jasné, objektivní a veřejně přístupné.

(30)

Boj proti nezákonnému obsahu online vyžaduje komplexní přístup, protože takový obsah je často snadno přesunován od jednoho poskytovatele hostingových služeb k jinému ve snaze využít nejslabší články řetězce. Spolupráce, spočívající zejména v dobrovolném sdílení zkušeností, technických řešení a osvědčených postupů, je proto naprosto nezbytná. Spolupráce má zvláštní význam pro poskytovatele hostingových služeb, kteří kvůli své velikosti nebo rozsahu své činnosti disponují pouze omezenými zdroji a odbornými znalostmi.

(31)

Součástí terorismu je protiprávní a všeobecné použití násilí a zastrašování občanů. Teroristé využívají internet k šíření teroristické propagandy stále více a často využívají pokročilé metody rychlého a rozsáhlého šíření. Přestože již bylo v tomto ohledu dosaženo určitých úspěchů, a to zejména v rámci internetového fóra EU, je nadále naprosto nutné reagovat na teroristický obsah online rychleji a efektivněji a také je nutné, aby poskytovatelé hostingových služeb zapojení do internetového fóra EU plně dostáli svým závazkům týkajícím se efektivního a uceleného podávání zpráv.

(32)

Boj proti teroristickému obsahu online má určitá specifika, a proto by doporučení pro boj proti nezákonnému obsahu obecně měla být doplněna určitými doporučeními, která by se zabývala bojem proti teroristickému obsahu online konkrétně, přičemž by vycházela z výsledků internetového fóra EU a konsolidovala by je.

(33)

S ohledem na zvlášť závažná rizika související s teroristickým obsahem a na ústřední úlohu poskytovatelů hostingových služeb při šíření takového obsahu by poskytovatelé hostingových služeb měli přijmout veškerá přiměřená opatření, která by nedovolila uchovávání teroristického obsahu, a pokud možno mu předcházela, přičemž je třeba zohlednit možnost poskytovatelů stanovit a vynucovat smluvní podmínky, potřebu efektivních a vhodných záruk a dodržování článku 14 směrnice 2000/31/ES.

(34)

Opatření by měla spočívat především ve spolupráci s příslušnými orgány a Europolem ohledně úředních upozornění, která představují zvláštní způsob oznamování poskytovatelům hostingových služeb přizpůsobený specifickým rysům boje proti teroristickému obsahu. Kompetentní orgány a Europol by měly mít při podání úředního upozornění možnost požádat o odstranění nebo znepřístupnění obsahu, který považují za teroristický, buď s odkazem na příslušné platné právní předpisy, nebo s odkazem na smluvní podmínky daného poskytovatele hostingových služeb. Mechanismy pro podávání úředních oznámení by měly existovat vedle mechanismů, které jsou zavedeny pro podávání běžných oznámení, včetně oznámení od důvěryhodných oznamovatelů, a které lze rovněž využít pro oznamování obsahu pokládaného za teroristický.

(35)

Vzhledem k tomu, že teroristický obsah bývá nejškodlivější v první hodině po zveřejnění online a s ohledem na zvláštní odbornost a odpovědnost příslušných orgánů a Europolu, by se na úřední upozornění mělo v příslušných případech reagovat zpravidla do jedné hodiny.

(36)

Mezi opatření pro boj proti teroristickému obsahu by měla patřit také přiměřená a specifická proaktivní opatření využívající rovněž automatizované prostředky k odhalování, identifikaci a okamžitému odstranění nebo znepřístupnění teroristického obsahu a k zabránění jeho opětovného zveřejnění, aniž by byl dotčen čl. 15 odst. 1 směrnice 2000/31/ES. V této souvislosti by se mělo přihlížet také k potřebě přiměřených a efektivních záruk, která by tato opatření doprovázela, zejména záruk doporučených v kapitole II tohoto doporučení.

(37)

Spolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb navzájem a mezi poskytovateli a příslušnými orgány je při řešení problematiky teroristického obsahu online nanejvýš důležitá. K dosažení cíle předcházet šíření teroristického obsahu prostřednictvím různých hostingových služeb mohou přispět především technologické nástroje, které umožňují automatizované zjišťování obsahu, například databáze hashů. Spolupráce a rozvoj, provoz a sdílení takových technologických nástrojů by se měly podporovat a v příslušných případech by se přitom měla využívat odbornost Europolu. Tato snaha o spolupráci je zvlášť významná jako pomoc poskytovatelům hostingových služeb, kteří z důvodu své velikosti nebo rozsahu své činnosti nemají dostatečné zdroje a odborné znalosti k efektivní a okamžité reakci na úřední upozornění a k přijímání doporučených proaktivních opatření.

(38)

Do spolupráce by se mělo zapojit co nejvíce příslušných poskytovatelů hostingových služeb a všichni zapojení poskytovatelé by měli pomáhat optimálnímu a maximálnímu využívání výše uvedených nástrojů. Mělo by se také podporovat uzavírání pracovních ujednání mezi všemi zúčastněnými stranami, v případě potřeby včetně Europolu, protože taková ujednání mohou pomoci zajistit soudržný a efektivní přístup a umožnit výměnu příslušných zkušeností a odborných znalostí.

(39)

S cílem zajistit dodržování základního práva na ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů i pro zajištění volného pohybu těchto údajů by zpracování osobních údajů v rámci jakýchkoli opatření přijatých v zájmu provedení tohoto doporučení mělo být plně v souladu s pravidly na ochranu údajů, zejména s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (9), a mělo by být monitorováno příslušnými orgány dohledu.

(40)

Toto doporučení dodržuje základní práva a zásady stanovené zejména Listinou základních práv. Cílem doporučení je především zajistit úplné dodržování článků 1, 7, 8, 10, 11, 16, 17, 21, 24 a 47 listiny.

(41)

Komise hodlá pečlivě sledovat veškerá opatření přijatá v reakci na toto doporučení. Členské státy a poskytovatelé hostingových služeb by proto měli být připraveni předložit Komisi na její žádost všechny významné informace, jejichž poskytnutí pro účely monitorování lze oprávněně očekávat. Na základě takto získaných a všech dalších dostupných informací, včetně zpráv na základě různých dobrovolných ujednání, Komise vyhodnotí provádění tohoto doporučení a rozhodne, zda je třeba učinit další kroky, včetně návrhu závazných právních aktů Unie. S ohledem na zvláštní charakter a naléhavost boje proti teroristickému obsahu online by mělo být monitorování a hodnocení provedeno na základě podrobných informací a zvláště rychle, do tří měsíců ode dne zveřejnění tohoto doporučení, zatímco u ostatního nezákonného obsahu je vhodné tak učinit do šesti měsíců po zveřejnění,

1.

Členské státy a poskytovatelé hostingových služeb se vyzývají, aby v souvislosti s obsahem, který jim poskytují poskytovatelé obsahu a který na žádost poskytovatelů obsahu uchovávají, přijali účinná, vhodná a přiměřená opatření pro boj proti nezákonnému obsahu online, která budou v souladu se zásadami stanovenými v tomto doporučení a s Listinou základních práv, zejména právem na svobodu projevu a informací a dalšími platnými ustanoveními práva Unie, zejména pokud jde o ochranu osobních údajů, hospodářskou soutěž a elektronický obchod.

2.

Doporučení navazuje na výsledky dosažené v rámci dobrovolných ujednání mezi poskytovateli hostingových služeb a dalšími dotčenými poskytovateli služeb ohledně různých typů nezákonného obsahu a konsoliduje je. V oblasti terorismu navazuje na výsledky internetového fóra EU a konsoliduje je.

3.

Tímto doporučením nejsou dotčena práva a povinnosti členských států přijímat ve věci nezákonného obsahu online opatření v souladu s právem Unie, včetně možnosti soudů nebo správních orgánů členských států požadovat v souladu s jejich právními systémy od poskytovatelů hostingových služeb odstranění nebo znepřístupnění nezákonného obsahu. Tímto doporučením také není dotčeno postavení poskytovatelů hostingových služeb podle směrnice 2000/31/ES a jejich možnost stanovit a prosazovat své smluvní podmínky v souladu s právem Unie a právem členských států.

4.

Pro účely tohoto doporučení se dále používají následující výrazy:

5.

Je třeba stanovit mechanismy pro předkládání oznámení. Tyto mechanismy by měly být snadno dostupné a uživatelsky vstřícné a umožňovat podávání oznámení elektronickými prostředky.

6.

Mechanismy by měly umožňovat a podporovat podávání oznámení, která jsou dostatečně přesná a odůvodněná, tak aby dotčený poskytovatel hostingových služeb mohl informovaně a s náležitou péčí rozhodnout o obsahu, k němuž se oznámení vztahuje, zejména pokud jde o to, zda je obsah nutné považovat za nezákonný a je třeba ho odstranit nebo znepřístupnit. Mechanismy by měly mít takovou podobu, která by usnadňovala poskytování oznámení s vysvětlením důvodů, které vedou oznamovatele k názoru, že se jedná o nezákonný obsah, a s jasným popisem umístění takového obsahu.

7.

Oznamovatelé by měli mít možnost, nikoli povinnost, uvést v oznámení své kontaktní údaje. Pokud tak učiní, měla by být zajištěna jejich anonymita vůči poskytovateli obsahu.

8.

Jestliže poskytovatel hostingových služeb zná kontaktní údaje oznamovatele, měl by oznamovateli zaslat potvrzení o přijetí oznámení a bez zbytečného prodlení ho přiměřeným způsobem informovat o svém rozhodnutí ohledně obsahu, k němuž se oznámení vztahuje.

9.

V případě, že se poskytovatel hostingových služeb rozhodne odstranit nebo znepřístupnit jakýkoli obsah, který uchovává, protože ho považuje za nezákonný, měl by bez ohledu na prostředky využité k odhalení, identifikaci nebo odstranění či znepřístupnění obsahu bez zbytečného odkladu přiměřeným způsobem informovat poskytovatele obsahu, zná-li jeho kontaktní údaje, o svém rozhodnutí, důvodech, které k němu vedly, i o možnosti rozhodnutí zpochybnit v souladu s bodem 11.

10.

Bod 9 by se však neměl použít, je-li zřejmé, že daný obsah je nezákonný a vztahuje se k závažným trestným činům zahrnujícím ohrožení života nebo bezpečnosti osob. Poskytovatelé hostingových služeb by navíc neměli informace uvedené v daném bodě poskytovat v případě, že je o to požádá příslušný orgán z důvodů veřejné politiky a bezpečnosti, zejména z důvodu prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů, a po tak dlouhou dobu, po jakou je o to daný orgán požádá.

11.

Poskytovatelé obsahu by měli dostat možnost zpochybnit v přiměřené lhůtě rozhodnutí poskytovatele hostingových služeb uvedené v bodě 9 podáním reakce na oznámení danému poskytovateli hostingových služeb. Mechanismy pro podávání reakcí na oznámení by měly být uživatelsky vstřícné a umožňovat podávání elektronickými prostředky.

12.

Mělo by být zajištěno, aby poskytovatelé hostingových služeb řádně přihlíželi ke všem reakcím na oznámení, které obdrží. Pokud reakce na oznámení obsahuje důvody pro to, aby poskytovatel hostingových služeb dospěl k názoru, že obsah, k němuž se tato reakce vztahuje, nemá být považován za nezákonný obsah, měl by bez zbytečného prodlení změnit své rozhodnutí o odstranění nebo znepřístupnění daného obsahu, aniž by byla dotčena jeho možnost stanovit a prosazovat smluvní podmínky podle právních předpisů Unie a právních předpisů členských států.

13.

Poskytovatel obsahu, který podal reakci na oznámení, i dotčený oznamovatel by, jsou-li poskytovateli hostingových služeb známy jejich kontaktní údaje, měli být bez zbytečného prodlení vyrozuměni o rozhodnutí, které poskytovatel hostingových služeb přijal ve věci daného obsahu.

14.

Členské státy se vyzývají, aby v případech, kde je to vhodné, usnadnily mimosoudní řešení sporů týkajících se odstranění nebo znemožnění přístupu k nezákonnému obsahu. Všechny mechanismy pro mimosoudní řešení sporů by měly být snadno přístupné, efektivní, transparentní a nestranné a měly by zajistit, že řešení jsou spravedlivá a v souladu s platnými právními předpisy. Pokusy o urovnání sporů mimosoudní cestou by neměly mít vliv na přístup dotčených stran k soudnímu řízení.

15.

Poskytovatelé hostingových služeb se vyzývají, aby umožnili využití mechanismů mimosoudního řešení sporů, jsou-li takové mechanismy v daném členském státě k dispozici.

16.

Poskytovatelé hostingových služeb by měli být vybízeni ke zveřejnění jasného, srozumitelného a dostatečně podrobného vysvětlení svého přístupu k odstraňování nebo znepřístupňování obsahu, který uchovávají, včetně obsahu považovaného za nezákonný.

17.

Poskytovatelé hostingových služeb by měli být vybízeni, aby pravidelně, nejlépe alespoň jednou ročně, podávali zprávy o své činnosti související s odstraňováním a znepřístupňováním obsahu považovaného za nezákonný. Zprávy by měly obsahovat zejména informace o objemu a typu odstraněného obsahu, o počtu obdržených oznámení a reakcí na oznámení a o době potřebné k přijetí opatření.

18.

Poskytovatelé hostingových služeb by měli být vybízeni, aby v příslušných případech přijali ve věci nezákonného obsahu přiměřená a konkrétní proaktivní opatření. Tato opatření by mohla zahrnovat použití automatizovaných prostředků pro odhalování nezákonného obsahu pouze, pokud je to vhodné a přiměřené, a měla by podléhat efektivním a přiměřeným zárukám, zejména zárukám uvedeným v bodech 19 a 20.

19.

S cílem předejít odstranění obsahu, který není nezákonný, aniž by byla dotčena možnost poskytovatelů hostingových služeb stanovit a prosazovat své smluvní podmínky v souladu s právními předpisy Unie a právními předpisy členských států, by měly existovat efektivní a přiměřené záruky zajišťující, že poskytovatelé hostingových služeb jednají ohledně uchovávaného obsahu s řádnou péčí a přiměřeně, a to zejména při zpracování oznámení a reakcí na ně a při rozhodování o možném odstranění nebo znepřístupnění obsahu považovaného za nezákonný.

20.

Jestliže poskytovatelé hostingových služeb zpracovávají obsah, který uchovávají, automatizovanými prostředky, měly by být zavedeny efektivní a vhodné záruky, které by zajistily, že rozhodnutí o daném obsahu, zejména rozhodnutí o odstranění nebo znepřístupnění obsahu považovaného za nezákonný, jsou přesná a odůvodněná. Záruky by měly sestávat zejména z lidského dohledu a kontroly v případě potřeby a v každém případě tehdy, pokud je pro rozhodnutí o nezákonnosti obsahu nutné podrobné posouzení příslušného kontextu.

21.

Měla by být přijata účinná a přiměřená opatření, která by předcházela podávání nebo řešení oznámení či reakcí na oznámení, která nejsou podána v dobré víře, a dalším formám zneužívání opatření doporučených k boji proti nezákonnému obsahu online uvedených v tomto doporučení.

22.

Členské státy a poskytovatelé hostingových služeb by měli určit kontaktní místa pro záležitosti týkající se nezákonného obsahu online.

23.

Měly by být zavedeny rychlé postupy pro zpracování oznámení podaných příslušnými orgány.

24.

Členské státy se vyzývají, aby zavedly právní povinnost poskytovatelů hostingových služeb neprodleně informovat donucovací orgány pro účely prevence, vyšetřování, odhalování nebo stíhání trestných činů o veškerých důkazech o případné závažné trestné činnosti zahrnující ohrožení života či bezpečnost osob, které získaly při provádění své činnosti, s cílem odstranit nebo znepřístupnit nezákonný obsah v souladu s platnými právními požadavky, zejména požadavky na ochranu osobních údajů, včetně nařízení (EU) 2016/679.

25.

Měla by být podpořena spolupráce mezi poskytovateli hostingových služeb a důvěryhodnými oznamovateli. Především by měly být zavedeny rychlé postupy pro zpracování oznámení podaných důvěryhodnými oznamovateli.

26.

Poskytovatelé hostingových služeb by měli být vybízeni ke zveřejnění jasných a objektivních podmínek, na jejichž základě rozhodují o tom, jaké osoby nebo subjekty považují za důvěryhodné oznamovatele.

27.

Tyto podmínky by měly zajistit, aby dotčené osoby nebo subjekty měly nezbytnou odbornost a prováděly svou činnost důvěryhodného oznamovatele s řádnou péčí a objektivně v souladu s hodnotami, na nichž je založena Unie.

28.

Poskytovatelé hostingových služeb by měli v příslušných případech sdílet zkušenosti, technologická řešení a osvědčené postupy k boji proti nezákonnému obsahu online, a to zejména s těmi poskytovateli hostingových služeb, kteří z důvodu své velikosti nebo rozsahu své činnosti mají omezené zdroje a odbornost, a to i v rámci soustavné spolupráce poskytovatelů hostingových služeb prostřednictvím kodexů chování, memorand o porozumění a dalších dobrovolných ujednání.

29.

Zvláštní doporučení týkající se teroristického obsahu stanovená v této kapitole se použijí spolu s obecnými doporučeními stanovenými v kapitole II.

30.

Poskytovatelé hostingových služeb by měli ve svých smluvních podmínkách výslovně uvést, že nebudou uchovávat teroristický obsah.

31.

Poskytovatelé hostingových služeb by měli přijmout opatření, aby neuchovávali teroristický obsah, zejména pokud jde o úřední oznámení, proaktivní opatření a spolupráci v souladu s body 32 až 40.

32.

Členské státy by měly zajistit, aby jejich příslušné orgány měly schopnosti a dostatečné zdroje k efektivnímu odhalování a identifikaci teroristického obsahu a k podávání úředních oznámení dotčeným poskytovatelům hostingových služeb, především prostřednictvím vnitrostátních jednotek pro oznamování internetového obsahu a ve spolupráci s jednotkou Europolu pro oznamování internetového obsahu v EU.

33.

Měly by být vytvořeny mechanismy umožňující podávání úředních oznámení. Měly by být zavedeny rychlé postupy ke zpracování úředních oznámení, zejména úředních oznámení podaných vnitrostátními jednotkami pro oznamování internetového obsahu a jednotkou Europolu pro oznamování internetového obsahu v EU.

34.

Poskytovatelé hostingových služeb by měli bez zbytečného prodlení odesílat potvrzení o přijetí úředních oznámení a informovat příslušný orgán nebo Europol o svých rozhodnutích ve věci daných úředních oznámení, přičemž by měli podle konkrétního případu uvést, zda byl obsah odstraněn nebo znepřístupněn nebo proč se rozhodli nepřistoupit k odstranění nebo znepřístupnění obsahu.

35.

Poskytovatelé hostingových služeb by měli posoudit obsah, k němuž se vztahovalo úřední oznámení, a v případě potřeby ho odstranit nebo znepřístupnit zpravidla do jedné hodiny od okamžiku obdržení úředního oznámení.

36.

Poskytovatelé hostingových služeb by měli přijmout přiměřená a konkrétní proaktivní opatření, včetně využití automatizovaných prostředků, k odhalování, identifikaci a okamžitému odstraňování nebo znepřístupňování teroristického obsahu.

37.

Poskytovatelé hostingových služeb by měli přijmout přiměřená a konkrétní proaktivní opatření, včetně využití automatizovaných prostředků, aby okamžitě zabránili poskytovatelům obsahu znovu podat obsah, který již byl odstraněn nebo znepřístupněn, protože byl považován za obsah teroristické povahy.

38.

S cílem předejít šíření teroristického obsahu prostřednictvím různých hostingových služeb, by poskytovatelé hostingových služeb měli být vybízeni ke spolupráci pomocí sdílení a optimalizace účinných, vhodných a přiměřených technologických nástrojů, včetně nástrojů umožňující automatizované zjišťování obsahu. Je-li to technologicky možné, měly by být zaznamenány všechny relevantní formáty, jejichž prostřednictvím se teroristický obsah šíří. Spolupráce by měla zahrnovat především poskytovatele hostingových služeb, kteří kvůli své velikosti nebo rozsahu své činnosti disponují pouze omezenými zdroji a odbornými znalostmi.

39.

Poskytovatelé hostingových služeb by měli být vybízeni k přijetí nezbytných opatření pro řádné fungování a zlepšování nástrojů uvedených v bodě 38, zejména tím, že poskytnou identifikátory související s veškerým obsahem, který je považován za teroristický, a že plně využijí možnosti těchto nástrojů.

40.

Příslušné orgány a poskytovatelé hostingových služeb by měli uzavřít pracovní ujednání, v případě potřeby také s Europolem, ohledně záležitostí souvisejících s teroristickým obsahem online, včetně zlepšování porozumění teroristickým činnostem online, zlepšováním mechanismů podávání úředních oznámení, zamezením zbytečné duplikace činnosti a usnadněním podávaní žádostí donucovacími orgány pro účely trestního vyšetřování souvisejícího s terorismem.

41.

Členské státy by měly pravidelně, nejlépe každé tři měsíce, podávat Komisi zprávy o úředních oznámeních, které podaly jejich příslušné orgány, a o rozhodnutích, která o nich učinili poskytovatelé hostingových služeb, a také o spolupráci s poskytovateli hostingových služeb při boji proti teroristickému obsahu.

42.

Aby bylo možné monitorovat provedení tohoto doporučení, pokud jde o teroristický obsah, měli by poskytovatelé hostingových služeb Komisi na její žádost nejpozději tři měsíce po zveřejnění tohoto doporučení zaslat veškeré informace, které by takové monitorování umožnily. Informace mohou zahrnovat především informace o objemu obsahu, který byl odstraněn nebo znepřístupněn na základě oznámení či úředních oznámení nebo na základě proaktivních opatření a využívání automatizovaných prostředků. Mohou zahrnovat také počet obdržených úředních oznámení a dobu potřebnou pro přijetí opatření i objem obsahu, v jehož případě bylo zabráněno podání nebo opětovnému podání díky využití automatizovaného odhalování obsahu a dalším technologickým nástrojům.

43.

Aby bylo možné monitorovat plnění tohoto doporučení, pokud jde o jiný nezákonný obsah než teroristický, měli by poskytovatelé hostingových služeb a členské státy Komisi na její žádost zaslat nejpozději šest měsíců od zveřejnění tohoto doporučení veškeré informace, které by toto monitorování umožnily.