(1)

Rozhodnutím ze dne 7. března 2011 (dále jen „první rozhodnutí o podpoře na záchranu“) (2) Komise na období šesti měsíců na základě předložení plánu restrukturalizace schválila státní rekapitalizaci banky Nova Ljubljanska banka d.d. (dále jen „NLB“) ve výši 250 milionů EUR, což Slovinsko Komisi oznámilo dne 14. ledna 2011.

(2)

Rozhodnutím ze dne 2. července 2012 (3) (dále jen „druhé rozhodnutí o podpoře na záchranu a zahájení řízení“) Komise schválila druhou rekapitalizaci na záchranu NLB a zároveň na základě obav souvisejících s předloženým plánem restrukturalizace zahájila hloubkové šetření. Komise měla pochybnosti ohledně toho, zda plán NLB umožní návrat k životaschopnosti, a zároveň plán považovala za nedostatečný, pokud jde o sdílení nákladů a v souvislosti s přiměřeností opatření na řešení neoprávněného narušení hospodářské soutěže.

(3)

Rozhodnutím 2014/535/EU (dále jen „rozhodnutí z roku 2013“) (4) Komise schválila státní podporu NLB na základě pozměněného plánu restrukturalizace a seznamu závazků podaných Slovinskem, z nichž jeden požadoval, aby Slovinsko do 31. prosince 2017 prodalo podíl v NLB ve výši 75 % bez jedné akcie nebo alternativně, aby NLB odprodala šest zahraničních dceřiných společností na Balkáně.

(4)

Dne 13. dubna 2017 požádalo Slovinsko Komisi o schválení zpoždění druhé tranše akcií NLB představujících maximálně podíl ve výši 25 % bez jedné akcie v NLB a informovalo Komisi o pozměněných závazcích. Dne 11. května 2017 dospěla Komise k závěru, že tyto pozměněné závazky nadále zajišťují slučitelnost podpory ve prospěch NLB s vnitřním trhem (dále jen „pozměňující rozhodnutí z roku 2017“) (5).

(5)

Dne 8. června 2017 (6) slovinské orgány rozhodly pozastavit proces prodeje NLB a dne 9. června 2017 o tomto rozhodnutí Komisi telefonicky informoval slovinský ministr financí.

(6)

Na podzim roku 2017 došlo mezi Komisí a Slovinskem k četným výměnám informací. Slovinsko s Komisí rovněž sdílelo mnoho pracovních dokumentů (7). Dne 21. prosince 2017 Slovinsko Komisi formálně informovalo o dalších pozměněných závazcích.

(7)

Dopisem ze dne 26. ledna 2018 (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018“) informovala Komise slovinské orgány o svém rozhodnutí o zahájení řízení uvedeného v čl. 108 odst. 2 prvním pododstavci SFEU ohledně žádosti o potvrzení slučitelnosti podpory poskytnuté NLB na základě dalších pozměněných závazků.

(8)

Dne 2. března 2018 předložilo Slovinsko své připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018.

(9)

V rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. dubna 2018 byly všechny zúčastněné strany vyzvány k podání připomínek. Do jednoho měsíce po tomto zveřejnění obdržela Komise připomínky čtyř stran, které předala slovinským orgánům dne 16. a 18. května 2018. Dne 15. června 2018 Slovinsko ve své odpovědi předložilo své poznámky k těmto připomínkám.

(10)

Ve dnech 26. března 2018, 4. dubna 2018, 30. května 2018, 21. června 2018, 29. června 2018 a 9. července 2018 předložilo Slovinsko nové pracovní dokumenty, které zahrnovaly soubory navrhovaných skupin závazků.

(11)

Dopisem ze dne 13. července 2018 Slovinsko Komisi předložilo nový soubor závazků týkajících se státní podpory (dále jen „pozměněné závazky“), mimo jiné s novými lhůtami pro prodej podílu v NLB ve výši 75 % bez jedné akcie. Z důvodu právní jistoty Slovinsko rovněž oznámilo navrhované opatření dne 25. července 2018 jako opatření bez podpory, podle kterého by Slovinsko kompenzovalo NLB za jakékoli možné důsledky soudních případů týkajících se vkladů v cizích měnách, což je historický problém trvající od doby před rozpadem Jugoslávie.

(12)

Dopisem ze dne 16. července 2018 Slovinsko výjimečně souhlasilo s tím, že se vzdá svých práv podle článku 342 SFEU (8) ve spojení s článkem 3 nařízení č. 1 (9) a že nechá toto rozhodnutí přijmout a oznámit v angličtině.

(13)

NLB je největší bankou ve Slovinsku s 23 % tržním podílem (vypočteným podle jejích celkových aktiv) (10). Podrobnější popis NLB lze nalézt v 11. až 22. bodě odůvodnění rozhodnutí z roku 2013. Pokud jde o její strukturu akcionářů, NLB je od státních rekapitalizací v letech 2012 a 2013 společností ve 100 % vlastnictví státu (11).

(14)

Rovněž následkem státní podpory, kterou NLB obdržela, měla NLB na konci března 2018 poměr kapitálu core tier 1 ve výši 16,6 %. NLB rovněž zlepšila svou ziskovost a na konci roku 2017 oznámila čistý zisk ve výši 225 milionů EUR, což odpovídá návratnosti vlastního kapitálu ve výši 14,4 %. Tabulka 1 obsahuje podrobnosti o hlavních finančních informacích (12) NLB:

Tabulka č. 1

Klíčové konsolidované finanční informace NLB

(15)

Z hlediska komerční přítomnosti má v současné době NLB ve Slovinsku 108 filiálek (na konci března 2018), což je pokles oproti 143 filiálkám v roce 2013. Mimo Slovinsko má NLB zahraniční pobočky v mnoha zemích na Balkáně, což představuje celkem 3,8 miliardy EUR v aktivech a 95 milionů EUR v zisku po zdanění (14) (údaje z konce roku 2017). Tabulka 2 obsahuje více informací o dceřiných společnostech NLB na Balkáně:

Tabulka č. 2

Klíčové finanční informace o dceřiných společnostech NLB na Balkáně

(16)

NLB nadále vlastní 50 % podíl v pojišťovně NLB Vita d.d., Ljublana (dále jen „NLB Vita“), která je společným podnikem s belgickou KBC Group NV. Na konci roku 2017 oznámila NLB Vita celková aktiva ve výši 446 milionů EUR (15) a 7 milionů EUR u zisku po zdanění za daný rok.

(17)

Dne 31. prosince 2017 NLB zahájila proces likvidace své leasingové dceřiné společnosti v Lublani (16). Dne 29. listopadu 2017 (17) dozorčí rada NLB schválila založení nové leasingové společnosti se zaměřením na leasing vozidel s počátečním splaceným kapitálem ve výši 1,5 milionu EUR. V únoru 2018 NLB pozastavila proces zakládání nové leasingové společnosti.

(18)

Prostřednictvím rozhodnutí z roku 2013 a na základě závazků předložených Slovinskem Komise prohlásila tato opatření státní podpory ve prospěch banky NLB za slučitelná s vnitřním trhem:

Celkem NLB obdržela opatření státní podpory ve výši 2 321 milionů EUR, což odpovídá 20 % jejích rizikově vážených aktiv v prosinci 2012.

(19)

Závazky předložené jako součást rozhodnutí z roku 2013 a pozměňujícího rozhodnutí z roku 2017 jsou popsány podrobněji v oddílech 2.3 a 2.4 rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018. Pokud jde o prodej podílu ve výši 75 % bez jedné akcie v NLB, Slovinsko se v souvislosti s pozměňujícím rozhodnutím z roku 2017 (dále jen „závazek týkající se prodeje“) zavázalo k tomuto:

„… [omezení akciového podílu státu a zahraničních bankovních dceřiných společností]

Slovinsko sníží svůj akciový podíl v NLB na 25 % s jednou akcií navíc (dále jen „blokační menšina“) takto:

(*1)  Informace, na něž se vztahuje profesní tajemství.“"

(20)

Přerušený proces prodeje je popsán podrobně v oddíle 2.5 rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018.

(21)

V rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 zahájila Komise formální šetření poté, co se ukázalo jako zjevné, že Slovinsko nedodrželo lhůtu stanovenou v závazku týkající se prodeje (popsanou v 19. bodě odůvodnění). Komise dospěla k závěru, že následkem toho se podpora poskytnutá NLB Slovinskem stala protiprávní.

(22)

Pokud jde o pozměněné závazky oznámené dne 21. prosince 2017, vyjádřila Komise pochybnosti o tom, že jsou rovnocenné závazkům, které jsou základem rozhodnutí z roku 2013 a pozměňujícího rozhodnutí z roku 2017. Komise měla na základě těchto pozměněných závazků pochybnosti o tom, zda jsou opatření podpory slučitelná s vnitřním trhem.

(23)

Pokud jde o životaschopnost NLB, Komise připomněla, že obtíže, které NLB zaznamenala v letech 2012 a 2013, souvisely s vlivem státu na její každodenní provoz, a že analýza životaschopnosti NLB, jež byla součástí rozhodnutí z roku 2013, vycházela zejména ze změny ve vlastnictví NLB. V rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 vznesla Komise vážné pochybnosti o dlouhodobé životaschopnosti NLB bez této změny ve vlastnictví.

(24)

V rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 dospěla Komise k předběžnému závěru, že zpožděný prodej NLB fakticky prodloužil její období restrukturalizace. Komise vysvětlila, že z tohoto logicky vyplývá, že platnost závazků spojených s obdobím restrukturalizace se rovněž prodlouží, dokud nebude dokončen prodej podílu v NLB ve výši 75 % bez jedné akcie.

(25)

Nakonec Komise vyjádřila pochybnosti o tom, zda pozměněné závazky dostatečně vyrovnají zpoždění procesu prodeje.

(26)

Tento oddíl popisuje připomínky obdržené k rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 a poznámky slovinských orgánů k těmto připomínkám.

(27)

Komise obdržela připomínky těchto čtyř stran:

(28)

Ve své odpovědi ze dne 15. června 2018 týkající se připomínek obdržených k rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 Slovinsko uvedlo, že většina připomínek se týká starších rozhodnutí slovinských orgánů a rozhodnutí z roku 2013. Slovinsko zdůraznilo, že v roce 2013 nejen jednalo jako odpovědný vlastník NLB, ale také v zájmu ochrany finanční stability země. Slovinsko uvedlo, že jednalo s řádnou péčí a s úmyslem omezit riziko systematického narušování na minimum.

(29)

Pokud jde o připomínky k soudnímu sporu o vklady v cizích měnách popsané v písm. d) 27. bodu odůvodnění, Slovinsko se domnívalo, že tyto připomínky nejsou předmětem rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018.

(30)

Pokud jde o argument, že jakákoli další opatření by jen oslabila vyhlídky NLB na dlouhodobou životaschopnost, Slovinsko se domnívá, že posouzení závazků Komisí by mělo vycházet z jejího posouzení zahrnutého v rozhodnutí z roku 2013, totiž že závazek týkající se prodeje zabrání vlivu státu v NLB jakožto vlastníka. Slovinsko se domnívá, že dodatečná kompenzační opatření obchodní povahy by k tomuto cíli nepřispěla.

(31)

Slovinsko poukázalo na to, že v současné době se do každodenního provozu NLB nezapojuje.

(32)

V reakci na rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 Slovinsko vyjádřilo stanovisko, že opatření podpory poskytnuté NLB budou na základě pozměněných opatření předložených Slovinskem dne 21. prosince 2017 nadále slučitelná s vnitřním trhem. Slovinsko zdůraznilo, že životaschopnost NLB jakožto příjemce podpory bude nadále zajištěna a že celkové soubory závazků zůstanou rovnocenné, pokud jde o sdílení nákladů a kompenzační opatření.

(33)

Podle Slovinska, aby se dostálo závazkům předloženým jako součást rozhodnutí z roku 2013, provedla NLB řadu opatření s těmito cíli:

(34)

Následkem těchto opatření se Slovinsko domnívá, že se NLB vrátila k dlouhodobé ziskovosti, jelikož je schopná pokrýt všechny své náklady a nadále dosahovat přiměřené návratnosti vlastního kapitálu.

(35)

Slovinsko uznává, že bod 15 sdělení o restrukturalizaci (21) výslovně stanoví, že období restrukturalizace by mělo být co nejkratší. Slovinsko však zdůraznilo, že zpožděné provádění závazku týkajícího se prodeje souvisí se soudním sporem NLB v Chorvatsku o vkladu v cizí měně (22), o kterém se domnívá, že je mimo kontrolu Slovinska. Dále Slovinsko uvedlo, že navrhne věrohodný časový plán pro prodej podílu v NLB ve výši 75 % bez jedné akcie do konce roku 2019, přičemž větší část má být prodána již v roce 2018.

(36)

Slovinsko přijalo, že stávající závazky, které se týkají řádné správy a řízení NLB, by měly být prodlouženy, ale rovněž tvrdilo, že potřeba prodloužit stávající závazky, které se týkají nepatřičného narušení hospodářské soutěže, by měla vycházet z posouzení jednotlivých případů. Tato analýza by měla brát ohled na změněné tržní podmínky od roku 2013. Kromě toho Slovinsko tvrdilo, že žádné závazky by neměly bránit životaschopnosti NLB, ale spíše by měly pomáhat její obnově. V tomto ohledu mělo Slovinsko za to, že závazek týkající se odprodeje dceřiných společností na Balkáně v případě, že by se prodej jeho podílu neodehrál včas, který Slovinsko učinilo v souvislosti s rozhodnutím z roku 2013, není vyrovnávajícím opatřením, protože neřeší narušení trhu a nepomáhá podporovat životaschopnost NLB.

(37)

Pokud jde o připomínku Komise, že NLB dosud nevydala nový podřízený dluh (23), Slovinsko zdůraznilo, že jedna ze zahraničních dceřiných společností NLB (NLB Banka Skopje) v červnu 2015 prodala nový podřízený dluh ve výši 10 milionů EUR (komu) […]. Kromě toho Slovinsko zdůraznilo, že NLB plní všechny své kapitálové požadavky stanovené předpisy a má nadále nadměrnou úroveň kapitálu, aby se vyrovnala s možnou stresovou situací. Proto má Slovinsko za to, že zavázání NLB k vydání dalších podřízených nástrojů by nepřispělo k její dlouhodobé životaschopnosti, rovněž s ohledem na její nadměrnou úroveň likvidity.

(38)

Pokud jde o poznámku Komise, že NLB má stále vysokou úroveň nesplácených úvěrů (24), Slovinsko tvrdilo, že dlouhodobá životaschopnost NLB nemůže být zpochybněna pouze výhradně na základě tohoto argumentu. Kromě toho Slovinsko zdůraznilo, že od prosince 2013 NLB následkem zlepšených procesů řízení rizik výrazně zmenšila své portfolio nesplácených úvěrů (o 70 %).

(39)

Pokud jde o hodnocení Komise, že Slovinsko přesvědčivě neprokázalo, že účinně řešilo problémy NLB se správou a řízením (25), Slovinsko uvádí, že toto prohlášení neodráží přesně výsledky NLB v této oblasti. Slovinsko uvedlo, že po více než pět let provádí každodenní operace v NLB mezinárodní řídící tým s náležitými výsledky a zkušenostmi, který je zcela nezávislý na slovinském státě. Slovinsko rovněž poukázalo na následující provedená opatření, aby ilustrovalo, jak moc se struktura správy a řízení NLB zlepšila:

(40)

Slovinsko poznamenalo, že jeho nedodržení lhůty podle závazku týkajícího se prodeje nemělo vliv na výši státní podpory poskytnuté ve prospěch NLB, podmínky a okolnosti, ze kterých byla podpora poskytnuta, ani na vlastní příspěvek a sdílení nákladů NLB. Na základě těchto skutečností se Slovinsko domnívá, že jeho nedodržení závazku týkajícího se prodeje by nemělo mít dopad na opatření požadovaná k zmírnění narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(41)

Slovinsko se dále domnívá, že rozhodnutí z roku 2013 a jeho závazky se vztahují pouze na opatření státní podpory přijatá v roce 2013 a tvrdí, že dvě předchozí státní rekapitalizace již byly schváleny Komisí v jejích rozhodnutích ze 7. března 2011 a 2. července 2012.

(42)

Slovinsko rovněž mělo za to, že jakákoli další opatření k obnovení životaschopnosti, opatření týkající se sdílení nákladů nebo opatření ke zmírnění nepatřičného narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu nebudou nutná ani vhodná. Tato další opatření by podle Slovinska porušila základní unijní zásadu proporcionality a byla by v rozporu se zavedenou praxí Komise.

(43)

Slovinsko potvrdilo, že má také v úmyslu zavést mechanismus financovaný z tzv. nástupnického fondu (26), aby odškodnilo NLB za právní následky související s probíhajícím soudním sporem v Chorvatsku (27). Za tímto účelem Slovinsko přijalo zákon na ochranu hodnoty kapitálových investic Republiky Slovinsko v NLB (28). Ve svém podání ze dne 25. července 2018 Slovinsko zdůraznilo, že bude nadále vyvíjet úsilí o neutralizaci nebo co největší možné zmírnění finančních důsledků pro NLB, aby úspěšně dokončilo prodej podílu ve výši 75 % bez jedné akcie v NLB způsobem, který by maximalizovat hodnotu pro slovinské daňové poplatníky. Slovinsko se domnívá, že tento mechanismus zmírní dopad chorvatského soudního sporu na prodejní cenu NLB, bude proveden v kontextu procesu prodeje, a proto nebude představovat státní podporu ve smyslu článku 107 SFEU.

(44)

Slovinsko do svého podání zahrnulo další informace prostřednictvím zprávy připravené jejich finančním poradcem, aby ukázalo, že vyrovnávací mechanismus na ochranu před následky probíhajícího soudního sporu by nabídl i soukromý prodejce. Zpráva zahrnuje indikativní posouzení pravděpodobnosti úspěchu prodeje podílu v NLB na základě dvou scénářů s ohledem na chorvatský soudní spor o zahraniční vklady: jeden scénář zahrnuje mechanismus (s možnými platbami podle mechanismu později) a druhý scénář je bez tohoto mechanismu. Zpráva na základě nedávných soudních rozhodnutí v Chorvatsku v podstatě ukazuje, že investoři ocení expozici týkající se chorvatského soudního sporu v podstatě na 100 % maximální expozice. Navíc ECB ve své dozorčí funkci uložila kvůli probíhajícímu soudnímu sporu omezení dividend (pro případné vyplácení dividend je požadován předchozí souhlas ECB). Proto by NLB byla bez tohoto mechanismu omezena, pokud jde o její schopnost vyplácet dividendy, a pravděpodobně by to snížilo počet potenciálních investorů. Zpráva dospěla k závěru, že kombinovaný účinek sníženého zájmu investorů a dodatečného rizika týkajícího se peněžních toků NLB (jak následkem soudního sporu, tak odložení výplat dividend) by vyústil v to, že by investoři požadovali vyšší návratnost vlastního kapitálu, aby se zajistila prvotní veřejná nabídka (dále jen „IPO“) upsaná v plné výši. Kombinovaný negativní účinek na prodejní cenu závazku ([…] (29)) a požadavek na vyšší návratnost vlastního kapitálu od nižšího počtu investorů ([…] (30)) by dosáhl […]. Zpráva dospěla k závěru, že tento údaj je vyšší než odhad NLB týkající se maximální nominální ohrožené částky ve výši […] vyplývající ze soudního sporu. Zpráva proto podporuje stanovisko, že zavedení vyrovnávacího mechanismu v souvislosti s chorvatským soudním sporem na podporu prodejní ceny NLB nakonec povede k vyššímu čistému výnosu pro Slovinsko.

(45)

Dne 13. července 2018 předložily slovinské úřady nový soubor závazků týkajících se státní podpory.

(46)

Slovinsko požadovalo změnu závazku týkajícího se prodeje prostřednictvím návrhu na zmenšení svého podílu v NLB na blokační menšinu následujícím způsobem:

(47)

Ve svém navrženém seznamu pozměněných závazků Slovinsko rozlišovalo mezi různými možnými scénáři ve vztahu k prodeji podílu v NLB ve výši 75 % bez jedné akcie. V těchto různých scénářích by se použily různé skupiny závazků (viz 50. až 52. bod odůvodnění) a lhůty pro závazky, jak je uvedeno v tabulce 3.

(48)

Slovinsko tvrdí, že pokud neuzavře závaznou prodejní a kupní smlouvu týkající se prodeje svého podílu v NLB v souladu s pozměněným závazkem týkajícím se prodeje a časového plánu stanoveného v 46. bodě odůvodnění, udělí Slovinsko správci odprodeje výhradní pověření snížit akciový podíl Slovinska v NLB na blokační menšinu na […].

(49)

V případě příznivých tržních podmínek nevylučuje Slovinsko možnost prodeje akciového podílu většího než 50 % s jednou akcií navíc až do výše celého podílu ve výši 75 % bez jedné akcie do 31. prosince 2018.

(50)

V souvislosti se závazky předloženými jako součást rozhodnutí z roku 2013 navrhuje Slovinsko změnit a prodloužit tyto stávající závazky (dále jen „skupina závazků 1“):

(51)

Kromě toho budou prodlouženy další stávající závazky do chvíle, kdy Slovinsko sníží svůj podíl v NLB na blokační menšinu (dále jen „skupina závazků 2“):

(52)

V souvislosti se závazkem týkajícím se návratnosti vlastního kapitálu a dalších závazků týkajících se řízení rizik a úvěrové politiky v souladu s odstavci 10.1 až 10.6 závazků z roku 2013 Slovinsko navrhuje prodloužit tento závazek do té doby, než bude prodán podíl v NLB ve výši alespoň 50 % s jednou akcií navíc, přičemž jeho změna se týká pouze toho, že se bude mít za to, že stanovení cen nových úvěrů je odpovídající, jestliže nový úvěr přispívá k dosažení kladné návratnosti kapitálu před zdaněním, a to v hodnotě […] buď u každého individuálního úvěru, nebo v každém klientském vztahu. Nicméně pokud Slovinsko nesníží svůj podíl v NLB na blokační menšinu do […], závazek týkající se návratnosti vlastního kapitálu bude platit opět od […], dokud Slovinsko nesníží svůj akciový podíl v NLB až na blokační menšinu.

(53)

Slovinsko rovněž předkládá tyto dodatečné závazky, jakožto vyrovnávací opatření pro zpožděný proces prodeje (dále jen „skupina závazků 3“):

(54)

Kromě toho Slovinsko dále uvádí, že pokud nesníží svůj podíl v NLB na blokační menšinu do 31. prosince 2018, odprodá NLB svůj podíl ve své dceřiné pojišťovací společnosti do […].

Tabulka č. 3

Platné závazky a lhůty v různých scénářích

(55)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU se státní podporou rozumí podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy.

(56)

Komise již v rozhodnutí z roku 2013 dospěla k závěru, že opatření popsané v 18. bodě odůvodnění lze považovat za státní podporu. Toto posouzení se nemění (31).

(57)

Komise v 58. až 62. bodě odůvodnění posoudí, zda jsou u vyrovnávacího mechanismu popsaného ve 43. bodě odůvodnění (dále jen „vyrovnávací mechanismus“) splněny kumulativní podmínky pro to, aby bylo opatření považováno za státní podporu. Jelikož kritéria pro státní podporu jsou svou povahou kumulativní, opatření se nepovažuje za státní podporu, pokud není splněno alespoň jedno z kritérií státní podpory.

(58)

Komise posoudí, zda vyrovnávací mechanismus, který má Slovinsko v úmyslu zavést, by NLB poskytlo výhodu. Za tímto účelem Komise použije „test účastníka tržního hospodářství“, který lze použít u různých hospodářských transakcí. Komise podotýká, že vyrovnávací mechanismus se poskytuje v kontextu prodeje aktiv, a proto musí Komise použít „test soukromého prodejce“. To zahrnuje posouzení Komisí, zda by i hypotetický soukromý prodejce nabídl shodný vyrovnávací mechanismus jako součást téhož procesu prodeje.

(59)

Zaprvé Komise konstatuje, že se vyrovnávací mechanismus týká soudních případů, které se projednávají již dlouho a u kterých investoři nutně nemají rozsáhlé zkušenosti s oceňováním (32). V nedávné době chorvatské soudy odsoudily NLB, což přivedlo záležitost do centra pozornosti investorů (33). Spor pochází z doby před rozpadem Jugoslávie a nesouvisí s provozem a činností NLB v nedávné době. Skutečnost, že žaloby mohou zakládat možnost, že NLB a Ljubljanska banka d.d. budou prohlášeny za společně a nerozdílně odpovědné, dále komplikuje ocenění pohledávky, protože je složitější posoudit dopad dané žaloby pouze na NLB. Komise chápe, že tyto obtíže s oceněním mohou vést k problémům souvisejícím s informační asymetrií. Vzhledem k těmto prvkům je pochopitelné, že bez takového mechanismu investoři ohodnotí záležitost maximalisticky. Jelikož by investoři při odhadování hodnoty brali v potaz nejhorší možný scénář, mechanismus by slovinským orgánům umožnil zachovat pozitivní aspekty příznivějších rozsudků soudu.

(60)

Zadruhé bere Komise na vědomí informace obsažené ve zprávě předložené Slovinskem, které na základě zpětné vazby investorů uvádějí, že bez takového vyrovnávacího mechanismu někteří investoři již neprovedou úpis v případě prvotní veřejné nabídky (IPO), což by mělo negativní dopad na prodejní cenu (34). Zpráva v tomto ohledu poukazuje hlavně na investory, kteří mají zájem o investice spojené s vyplácením dividend. V tomto kontextu Komise bere rovněž zřetel na to, že v […] ECB v rámci své dozorčí funkce kvůli probíhajícímu soudnímu sporu již uložila omezení dividend Následkem toho NLB nesmí vyplácet dividendy v […] (35). V závěru zpráva u scénáře nulového mechanismu upozorňuje na to, že tento důvod bude mít negativní dopad na prodejní cenu […] (36) a nepřítomnost vyrovnávacího mechanismu by dokonce ohrozila dokončení prvotní veřejné nabídky (IPO) (37).

(61)

Komise poznamenává, že zpráva vycházející z rozumných předpokladů ověřených Komisí ukazuje, že negativní a maximalistické chápání chorvatského soudního sporu investory ([…]) v kombinaci se sníženým zájmem ze strany dividendových investorů ([…]) významným rozdílem převažuje odhadované náklady pro slovinský stát za využití mechanismu (maximálně […], ale nižší v případě příznivějších rozhodnutí soudu). Na základě těchto prvků Komise dospěla k závěru, že tento mechanismus bude mít pozitivní dopad na čistý výnos z prodeje NLB.

(62)

Na základě posouzení uvedeného v 58. až 61. bodě odůvodnění Komise souhlasí s tím, že soukromý prodejce za velmi specifických okolností chorvatského soudního sporu by v kontextu procesu prodeje také poskytl tento vyrovnávací mechanismus, a že proto Slovinsko NLB neposkytuje výhodu. Jelikož jsou kritéria uvedená v čl. 107 odst. 1 SFEU kumulativní a vzhledem k tomu, že podmínka k poskytnutí výhody není naplněna, je vyloučena přítomnost další státní podpory prostřednictvím zavedení vyrovnávacího mechanismu.

(63)

S ohledem na připomínky Slovinska a dalších stran v oddílech 3 a 4 tohoto rozhodnutí Komise poznamenává, že mnohé z těchto připomínek se vztahují spíše k rozhodnutí z roku 2013. Komise připomíná, že posoudí pouze otázky, které vyvstaly v rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018, a nebude provádět žádné opětovné posouzení rozhodnutí z roku 2013, pokud jde o posouzení existence tehdy provedeného posouzení podpory, ani pokud jde o slučitelnost této podpory na základě závazků poskytnutých Slovinskem v roce 2013. Konkrétněji Komise nebude znovu posuzovat svůj závěr, že dlouhodobá životaschopnost NLB je založena zejména na závazku prodat svůj akciový podíl až do výše blokační menšiny. Požadavek na změnu vlastnictví NLB skutečně zajistil to, aby NLB na všech svých úrovních byla řízena tak, aby se maximalizovala hodnota, a nesledovala žádné jiné krátkodobé nebo dlouhodobé politické cíle.

(64)

Komise má za to, že následující připomínky dalších zúčastněných stran se vztahují na obavy a předběžná zjištění zahrnutá v rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018.

(65)

Pokud jde o srovnání s dalšími případy, Komise připomíná, že ve všech případech posuzuje slučitelnost na základě sdělení Komise (39) platných v době poskytnutí podpory. Komise také připomíná, že v tomto případě byl prodej podílu v NLB požadován, aby se zajistila životaschopnost NLB, a byl součástí celkového posouzení podpory na restrukturalizaci, zatímco v jiných případech se prodej aktiv odehrál v kontextu posouzení podpory na likvidaci.

(66)

Komise poznamenává, že nejsou dodány žádné konkrétní důvody nebo příklady závazků, pokud jde o ty, o kterých se tvrdilo, že mají negativní dopad na životaschopnost NLB. Jak je uvedeno v 55. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018, Komise posoudí, zda nový soubor závazků zachovává původní rovnováhu rozhodnutí z roku 2013 a pozměňujícího rozhodnutí z roku 2017 a zda pozměněné závazky neovlivňují negativně životaschopnost NLB, zatímco zároveň zůstávají rovnocenné, pokud jde o sdílení nákladů a vyrovnávací opatření.

(67)

Jelikož Slovinsko oznámilo pozměněné závazky dne 13. července 2018, Komise posoudí, zda by se tyto nové závazky mohly považovat za rovnocenné těm původně poskytnutým v kontextu rozhodnutí z roku 2013 a pozměňujícího rozhodnutí z roku 2017. Komise nebude nově opětovně posuzovat závazky předložené dne 21. prosince 2017, které byly posouzeny v rámci rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018.

(68)

Rozhodnutí o restrukturalizaci lze v zásadě (40) změnit tehdy, pokud změna s sebou nenese žádnou další podporu a je založena na nových závazcích, které lze považovat za rovnocenné s těmi původně přijatými. V této situaci by stávající opatření podpory byla i nadále slučitelná podle čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU tehdy, nezmění-li se celková rovnováha původního rozhodnutí. V zájmu zachování původní rovnováhy by změněné závazky neměly mít nepříznivý dopad na životaschopnost příjemce podpory a celkový soubor závazků musí být z hlediska sdílení nákladů a vyrovnávacích opatření rovnocenný s přihlédnutím k požadavkům sdělení o restrukturalizaci.

(69)

Rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 (41) připomíná, že oddíl o životaschopnosti v rozhodnutí z roku 2013 byl založen zejména na změně struktury vlastnictví NLB k zajištění dlouhodobé životaschopnosti NLB. Slovinské orgány se v roce 2013 skutečně zavázaly odstranit vliv státu na každodenní činnosti NLB. Slovinsko nyní navrhuje prodat podíl alespoň ve výši 50 % s jednou akcií navíc v NLB do 31. prosince 2018 a zbývající akcie až do blokační menšiny do 31. prosince 2019.

(70)

Komise může znovu potvrdit dlouhodobou životaschopnost NLB, pokud se přísně dodrží tento revidovaný časový rozvrh pro prodej. V tomto kontextu Komise s radostí bere na vědomí skutečnost, že pozměněné závazky jsou do určité míry spojeny s procesem odprodeje, čímž nastavují správné pobídky pro rychlejší proces prodeje. Komise například poznamenává, že pokud bude akciový podíl do výše blokační menšiny prodán před 31. prosincem 2019, některé závazky přestanou platit od dřívějšího data (42). To by mělo zajistit, že Slovinsko prodá svůj akciový podíl až do výše blokační menšiny co nejdříve. Komise dospěla k názoru, že revidovaný časový rozvrh ve spojení s novým souborem slovinských závazků by měl zajistit, že se prodej NLB ani konec období restrukturalizace nebudou bezdůvodně odkládat (43).

(71)

V rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 (44) Komise také učinila další zjištění poukazující na nedostatečný pokrok při obnovování životaschopnosti, např. nevydávání nového podřízeného dluhového kapitálu, vysoká míra nesplácených úvěrů a problémy se správou a řízením související se jmenováním do dozorčí rady (45). Komise poznamenává, že se Slovinsko ve svém oznámení ze dne 13. července 2018 zavazuje, že NLB do […] vydá nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2 a že členy dozorčí rady budou pouze nezávislí odborníci. Komise má za to, že tyto závazky pozitivně přispějí k životaschopnosti NLB. Komise bere rovněž na vědomí skutečnost, že podíl nesplácených úvěrů na všech úvěrech (46) se v prvním čtvrtletí roku 2018 nadále snížil na 8,8 % (ve srovnání s 9,2 % podílem na konci prosince 2017).

(72)

V rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 (47) Komise rovněž vyjádřila pochybnosti, pokud jde o účinnost počátečního návrhu Slovinska jmenovat zvláštního správce, tzv. blind trustee, jakožto vyrovnávací opatření. Jelikož Slovinsko již tento závazek do svého posledního oznámení nezahrnulo, není třeba, aby Komise v tomto rozhodnutí dospěla k nějakému závěru o účinnosti takového správce.

(73)

V rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 (48) Komise předběžně dospěla k názoru, že zpoždění prodeje NLB fakticky prodlužuje období restrukturalizace. Vzhledem k tomu, že řada závazků logicky souvisela s obdobím restrukturalizace (viz 25. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018), se Komise domnívá, že prodloužení lhůty pro proces prodeje by mělo jít ruku v ruce s prodloužením platnosti dalších restrukturalizačních závazků. Komise poznamenává, že Slovinsko nyní navrhuje prodloužit platnost téměř všech příslušných stávajících závazků do té doby, než bude dokončen proces prodeje. Nejpodstatnější stávající závazek z roku 2013, který není plně prodloužen do té doby, než se akciový podíl sníží na blokační menšinu, je závazek týkající se […]. Nicméně Komise poznamenává, že kromě prodloužení platnosti stávajících závazků se přijímají dodatečné závazky k vyrovnávacím opatřením.

(74)

V rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 (49) Komise také vyjádřila pochybnosti o tom, zda by Slovinsko nemohlo dále zlepšit životaschopnost NLB mimo jiné změnou funkce tzv. blind trustee na zmocněného správce vybaveného dostatečnými pravomocemi. Komise rovněž vyjádřila pochybnosti (50) ohledně toho, zda odstranění alternativního závazku týkajícího se odprodeje dceřiných společností na Balkáně neoslabí stávající závazky. Komise poznamenává, že Slovinsko nyní navrhlo udělit správci odprodeje výhradní pověření prodat podíl Slovinska v NLB přesahující blokační menšinu, pokud Slovinsko nesplní závazek týkající se prodeje. Komise se domnívá, že přidání správce odprodeje řeší pochybnosti vyjádřené ohledně provádění prodeje podílu v NLB ve výši 75 % bez jedné akcie, a tím posiluje věrohodnost závazku týkajícího se prodeje a zlepšuje vyhlídky životaschopnosti NLB.

(75)

V 63. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 Komise rovněž vyjádřila pochybnosti týkající se toho, zda by Slovinsko nemělo zvážit další strukturální opatření pro NLB, např. odprodeje některých dceřiných společností a/nebo opatření týkající se změn v jednání, která by vyrovnala zpoždění prodeje podílu v NLB a procesu restrukturalizace. Protože banka NLB bude působit na trhu delší dobu, aniž by byla plně zajištěna její dlouhodobá životaschopnost, mohlo by to narušit hospodářskou soutěž. Komise nyní poukazuje na to, že Slovinsko navrhlo tři dodatečné závazky (51) obsahující vydání nástroje zahrnovaného do kapitálu tier 2 do […], uzavření [10–20] dalších filiálek a odprodej účasti NLB v NLB Vita (toto pouze pokud Slovinsko do konce roku 2018 nesníží svůj akciový podíl v NLB až na blokační menšinu). Skutečně, čím delší je období, kdy není plně zajištěna její dlouhodobá životaschopnost, tím více vyrovnávacích opatření se požaduje k zajištění toho, aby celkový soubor závazků zůstal rovnocenný, pokud jde o vyrovnávací opatření. Komise se domnívá, že počet filiálek, které Slovinsko navrhuje uzavřít, je vysoký (ve vztahu k počtu filiálek, které NLB ve Slovinsku má (52)) a způsobí, že komerční přítomnost NLB ve Slovinsku bude méně významná (53). Komise také kladně hodnotí dopad odprodeje NLB Vita, pokud jde o hospodářskou soutěž (54) i sdílení nákladů, aniž by došlo k nepřiměřenému poškození životaschopnosti NLB (55). Celkově Komise dospěla k názoru, že vyrovnávací opatření jsou dostatečná ke kompenzaci za zpoždění prodeje podílu v NLB ve výši 75 % bez jedné akcie a prodloužený proces restrukturalizace.

(76)

V 63. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 Komise rovněž vyjádřila pochybnosti ohledně toho, zda založení nové leasingové společnosti, které by se odehrálo rychle po likvidaci předchozí leasingové společnosti jako výsledek závazků týkajících se státní podpory, které jsou základem rozhodnutí z roku 2013, nezasáhne do přístupu závazku týkajícího se odprodeje dceřiných společností NLB, které nepatří k hlavnímu oboru činnosti. Komise poznamenává, že NLB mezitím vzala zpět veškeré kroky v řízení o založení podniku, což tuto pochybnost odstraňuje.

(77)

Rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 (56) rovněž vyzvalo Slovinsko, aby vysvětlilo, že poslední závazky nezměnily žádné jiné závazky, které jsou základem pozměňujícího rozhodnutí z roku 2017 (zejména s ohledem na zákaz akvizic). Komise poznamenává, že Slovinsko již ve svém nedávném oznámení (57) vysvětlilo, že zákaz akvizic nadále platí do 31. prosince 2019.

(78)

Na základě výše uvedeného posuzování nového souboru závazků oznámeného dne 13. července 2018 byly pochybnosti Komise týkající se rovnocennosti závazků vyjádřené v rozhodnutí o zahájení řízení z roku 2018 rozptýleny a závěry, kterých bylo dosaženo v rozhodnutí z roku 2013 a pozměňujícím rozhodnutí z roku 2017, zůstávají nedotčeny. Proto Komise na základě čl. 9 odst. 3 nařízení Rady (EU) 2015/1589 (58) dospěla k závěru, že státní podpora poskytnutá NLB je na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU slučitelná s vnitřním trhem.

(79)

Kromě toho na základě čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2015/1589 dospěla Komise k závěru, že mechanismus poskytující NLB vyrovnání za právní důsledky související s probíhajícím soudním sporem v Chorvatsku nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

(80)

Komise podotýká, že Slovinsko výjimečně akceptovalo, že znění tohoto rozhodnutí obdrží pouze v angličtině,