20.4.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 101/73

(1)

Dne 23. března 2015 přijala Komise konečné rozhodnutí (1) (dále jen „konečné rozhodnutí“), v němž dospěla k závěru, že Řecko v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie protiprávně provedlo neslučitelná opatření státní podpory ve prospěch podniku Piraeus Container Terminal S.A. (dále jen „podnik PCT“) a jeho mateřské společnosti a věřitele, podniku Cosco Pacific Limited (dále jen „podnik Cosco“), a nařídila zrušení a navrácení dotčených opatření podpory.

(2)

Řecko podalo dne 2. června 2015 proti rozhodnutí Komise opravný prostředek k Tribunálu Evropské unie.

(3)

V roce 2009 obdržela Komise stížnosti týkající se určitých fiskálních opatření poskytnutých zákonem č. 3755/2009 (dále jen „zákon“) koncesionáři části přístavu Pireus, podniku Cosco, a jeho dceřiné společnosti, podniku PCT (2). Tato osvobození se týkají původní koncese udělené v roce 2008. Dne 11. července 2012 zahájila Komise formální vyšetřovací řízení, jehož prostřednictvím vznesla pochybnosti ohledně těchto osvobození od daně (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) (3). Dne 23. března 2015 Komise formální vyšetřovací řízení v této věci uzavřela a dospěla k závěru, že následující opatření představují protiprávní a neslučitelnou státní podporu (4):

(4)

V tomtéž rozhodnutí dospěla Komise k závěru, že Řecko neposkytlo státní podporu osvobozením podniku PCT z nuceného vyvlastnění (5).

(5)

Pokud jde o osvobození od kolkovného z náhrad, které řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí podniku PCT, dospěla Komise v konečném rozhodnutí k závěru, že uvedené ustanovení poskytlo podniku PCT selektivní zvýhodnění, neboť jej osvobodilo od platby kolkovného v případě: a) náhrady, kterou řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí v důsledku aktivace sankční doložky v koncesní smlouvě; a b) dalších typů náhrad, které řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí, například za škody vzniklé v souvislosti s koncesní smlouvou nebo za porušení smlouvy na mezinárodní úrovni (7).

(6)

Pokud jde konkrétně o případ náhrady, kterou řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí v důsledku aktivace sankční doložky (tj. podle písmene a) v předchozím bodě odůvodnění), dospěla Komise k závěru, že výhoda poskytnutá podniku PCT spočívá v osvobození tohoto podniku od platby paušálního kolkovného (8) v těchto případech. Tento závěr byl založen na informaci, že podle obecně platného rámce, tj. zákona o kolkovném (9) podle výkladu oběžníku č. 44/1987, podléhá aktivace doplňkové dohody, která souvisí se smlouvou, jež podléhá DPH, paušálnímu kolkovnému (10).

(7)

Řecko však ve své žalobě na neplatnost konečného rozhodnutí před Tribunálem uvedlo, že paušální kolkovné bylo obecně zrušeno s platností od roku 2001 (11), tj. předtím, než zákon č. 3755/2009 zavedl příslušné osvobození ve prospěch podniku PCT.

(8)

V průběhu správního řízení, které vedlo k přijetí konečného rozhodnutí, řecké orgány nikdy Komisi neupozornily na skutečnost, že paušální kolkovné bylo s platností od roku 2001 zrušeno, a sice podle článku 25 zákona č. 2873/2000. Řecké orgány tuto skutečnost nikdy nezmínily, ačkoliv rozhodnutím o zahájení řízení bylo zahájeno formální vyšetřovací řízení podle čl. 108 odst. 2 SFEU, pokud jde o osvobození podniku PCT od kolkovného obecně (včetně paušálního a poměrného kolkovného), jež bylo podniku PCT poskytnuto na základě čl. 2 odst. 10 zákona (12). Komise byla proto na základě informací, které měla k dispozici při přijímání konečného rozhodnutí, oprávněna učinit závěr, že ustanovení čl. 2 odst. 10 zákona udělilo neslučitelnou státní podporu podniku PCT tím, že jej osvobodilo jak od paušálního, tak od poměrného kolkovného z náhrady, kterou řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí podniku PCT podle koncesní smlouvy (13).

(9)

I když řecké orgány informovaly Komisi o obecném zrušení paušálního kolkovného se zpožděním (14), Komise, jež jedná v zájmu řádné správy a přestože není povinna změnit konečné rozhodnutí, by nicméně ráda uvedené konečné rozhodnutí změnila, aby byla plně zohledněna stávající situace. Konkrétně s ohledem na článek 25 zákona č. 2873/2000 Komise již nemá důvod domnívat se, že osvobození vyplývající z čl. 2 odst. 10 zákona poskytuje podniku PCT výhodu v případě, že řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí podniku PCT náhrady v důsledku aktivace sankční doložky v koncesní smlouvě. Podle obecně platných předpisů pro tento druh platby náhrady nebylo v době, kdy byl přijat zákon č. 3755/2009, splatné žádné kolkovné. Příslušné osvobození od kolkovného tedy neposkytuje podniku PCT selektivní zvýhodnění, a proto nepředstavuje v tomto ohledu státní podporu.

(10)

Jelikož Komise se tuto informaci dozvěděla až po přijetí svého konečného rozhodnutí v této věci, v duchu řádné správy věcí veřejných se nyní rozhodla změnit své rozhodnutí ze dne 23. března 2015, pokud jde o toto konkrétní zvýhodnění poskytnuté daným opatřením. Konečné rozhodnutí se žádným způsobem nemění, pokud jde o osvobození podniku PCT od (poměrného) kolkovného obvykle splatného u dalších typů náhrady, kterou vyplácí řídicí orgán přístavu Pireus (tj. podle písmene b) (5). bodu odůvodnění tohoto rozhodnutí).

(11)

Komise proto rozhodla, že Řecko neudělilo státní podporu ve formě osvobození od platby kolkovného v případě, kdy řídicí orgán přístavu Pireus vyplácí podniku PCT náhradu v důsledku aktivace sankční doložky v koncesní smlouvě. Z tohoto důvodu mění Komise své rozhodnutí ze dne 23. března 2015, pokud jde o tento aspekt opatření. Veškeré ostatní závěry uvedeného rozhodnutí zůstávají stejné,