28.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 198/1

(1)

Unie si předsevzala vybudovat energetickou unii zahrnující progresivní politiku v oblasti klimatu. Klíčovým prvkem rámce politiky Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a klíčem ke snižování poptávky po energii je energetická účinnost.

(2)

Označování energetickými štítky umožňuje zákazníkům činit informovaná rozhodnutí založená na spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie. Informace o účinných a udržitelných výrobcích spojených se spotřebou energie významným způsobem přispívají k úsporám energie a ke snižování účtů za energii, přičemž současně podněcují inovace a investice do výroby energeticky účinnějších výrobků. Zvyšování účinnosti výrobků spojených se spotřebou energie díky informované volbě zákazníků a harmonizace souvisejících požadavků na úrovni Unie prospívají rovněž výrobcům, průmyslu a ekonomice Unie jako celku.

(3)

Komise přezkoumala účinnost směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU (3) a shledala, že je třeba aktualizovat rámec pro označování energetickými štítky s cílem zlepšit jeho účinnost.

(4)

Směrnici 2010/30/EU je vhodné nahradit nařízením, které si v zásadě zachová tutéž oblast působnosti, avšak upraví a posílí některá její ustanovení, aby upřesnilo a aktualizovalo jejich obsah s ohledem na technologický pokrok, jehož bylo v posledních letech v oblasti energetické účinnosti výrobků dosaženo. Jelikož spotřeba energie u dopravních prostředků určených pro přepravu osob nebo zboží, včetně dopravních prostředků s motorem, který zůstává během chodu na stejném místě, jako jsou výtahy, eskalátory a dopravníkové pásy, je přímo i nepřímo upravena jinými právními předpisy a politikami Unie, je i nadále vhodné vyjmout tyto dopravní prostředky z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(5)

Je vhodné upřesnit, že všechny výrobky uváděné na trh Unie poprvé, včetně dovezených použitých výrobků, by měly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení. To by se však nemělo týkat výrobků, které jsou dodávány na trh Unie podruhé nebo dodatečně.

(6)

Nařízení je vhodným právním nástrojem, neboť stanoví jasná a podrobná pravidla, jež znemožňují rozdílné provedení jednotlivými členskými státy, a tak zajišťuje vyšší míru harmonizace v celé Unii. Právní rámec harmonizovaný na úrovni Unie, a nikoli členských států, snižuje náklady pro výrobce, zaručuje rovné podmínky a zajišťuje volný pohyb zboží v rámci celého vnitřního trhu.

(7)

Snižování poptávky po energii se považuje za klíčové opatření v rámci evropské strategie energetické bezpečnosti vytyčené ve sdělení Komise ze dne 28. května 2014. V rámcové strategii pro energetickou unii uvedené ve sdělení Komise ze dne 25. února 2015 je dále zdůrazněna zásada „energetická účinnost v první řadě“ a nutnost v plném rozsahu provést stávající právní předpisy Unie v oblasti energetiky. V plánu rámcové strategie pro energetickou unii uvedeném ve zmíněném sdělení bylo stanoveno provedení přezkumu rámce pro energetickou účinnost výrobků v roce 2015. Toto nařízení zlepšuje legislativní rámec pro označování energetickými štítky a jeho prosazování.

(8)

Zlepšování účinnosti výrobků spojených se spotřebou energie díky informované volbě zákazníků prospívá ekonomice Unie, snižuje poptávku po energii a přináší zákazníkům úsporu peněz za účty za energii, přispívá k inovacím a investicím do energetické účinnosti a umožňuje odvětvím, která vyvíjejí a vyrábějí energeticky nejúčinnější výrobky, získat konkurenční výhodu. Přispívá také k dosažení cílů Unie v oblasti energetické účinnosti pro roky 2020 a 2030, jakož i cílů Unie v oblasti životního prostředí a změny klimatu. Dále se zaměřuje na zlepšení environmentálních vlastností výrobků spojených se spotřebou energie a jejich částí, včetně využívání jiných než energetických zdrojů.

(9)

Toto nařízení přispívá k tomu, aby byly vyvíjeny energeticky inteligentní výrobky, které lze aktivovat k interakci s jinými zařízeními a systémy, včetně vlastní energetické sítě, a aby byly takové výrobky mezi zákazníky a na trhu vyhledávány, s cílem zlepšit energetickou účinnost nebo využívání energie z obnovitelných zdrojů, snížit spotřebu energie a podpořit inovace v průmyslu Unie.

(10)

Poskytování přesných, věcných a srovnatelných informací o specifické spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie napomáhá tomu, aby zákazníci při výběru dávali přednost výrobkům s nižší spotřebou energie a jiných základních zdrojů během používání. Povinný normalizovaný štítek pro výrobky spojené se spotřebou energie představuje účinný způsob, jak potenciálním zákazníkům poskytnout srovnatelné informace o energetické účinnosti výrobků spojených se spotřebou energie. Štítek by měl být doplněn informačním listem výrobku. Štítek by měl být snadno rozpoznatelný, přehledný a výstižný. Pro tento účel by základem pro informování zákazníků o energetické účinnosti výrobků měla nadále být stávající barevná stupnice štítku od tmavě zelené po červenou. Aby byl štítek pro zákazníky usilující o úsporu energie a nákladů skutečně užitečný, měly by jednotlivé stupně jeho stupnice odpovídat úsporám energie a nákladů, které jsou pro zákazníky významné. U většiny skupin výrobků by měl štítek vedle této stupnice obsahovat případně také údaj o absolutní spotřebě energie, který zákazníkům umožní předvídat přímý dopad jejich volby na jejich účty za energii. Stejné informace však není možné poskytovat u výrobků spojených se spotřebou energie, které samy energii nespotřebovávají.

(11)

Ukázalo se, že pro zákazníky je klasifikace pomocí písmen A až G nákladově efektivní. Jejím jednotným používáním napříč skupinami výrobků se zvýší transparentnost a srozumitelnost pro zákazníky. V případech, kdy s ohledem na opatření v oblasti ekodesignu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (4) již výrobky nemohou spadat do třídy „E“, „F“ či „G“, by se tyto třídy měly přesto na štítku uvádět, a to v šedé barvě. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, jako například při nedosažení dostatečných úspor napříč celým spektrem všech sedmi tříd, by mělo být možné, aby štítek obsahoval méně tříd, než má běžná stupnice A až G. V těchto případech by měla být stupnice na štítku od tmavě zelené po červenou zachována pro zbývající třídy a měla by se vztahovat pouze na nové výrobky, které jsou uváděny na trh či do provozu.

(12)

Při uvedení výrobku na trh dodavatelem by měl být každý kus výrobku opatřen štítkem v papírové podobě, který splňuje požadavky příslušného aktu v přenesené pravomoci. Příslušný akt v přenesené pravomoci by měl stanovit nejúčinnější způsob vystavování energetických štítků, přičemž se zohlední dopad na zákazníky, dodavatele a obchodníky, a mohl by stanovit, že štítek může být vytištěn na obalu výrobku. Obchodník by měl vystavit dodaný štítek spolu s kusem výrobku v pozici požadované příslušným aktem v přenesené pravomoci. Vystavený štítek by měl být dobře vidět a být rozpoznatelný jako štítek patřící k danému výrobku, aniž by zákazník musel číst obchodní označení a číslo modelu na štítku, a měl by zaujmout pozornost zákazníka prohlížejícího si vystavený výrobek.

(13)

Aniž je dotčena povinnost dodavatele poskytnout ke každému kusu výrobku štítek v tištěné podobě, pokrok v digitální technologii by mohl umožnit používání elektronických štítků jako doplňku k tištěnému energetickému štítku. Obchodník by rovněž měl mít možnost stáhnout si informační list výrobku z databáze výrobků.

(14)

Pokud je vystavení energetického štítku prakticky neproveditelné, například v případě některých forem prodeje na dálku, ve vizuálních reklamách a v propagačních materiálech technického charakteru, měli by být potenciální zákazníci informováni přinejmenším o energetické třídě výrobku a o rozpětí tříd energetické účinnosti dostupném na štítku.

(15)

Výrobci reagují na označování energetickými štítky tím, že vyvíjejí a uvádějí na trh stále účinnější výrobky. Současně mají snahu ukončit výrobu méně účinných výrobků, k čemuž je podněcují právní předpisy Unie týkající se ekodesignu. Tento technologický vývoj vede k tomu, že většina modelů výrobků spadá do nejvyšších tříd na energetickém štítku. Aby zákazníci měli možnost výrobky náležitě porovnat, může vyvstat potřeba dalšího rozlišení výrobků, a tedy změny stupnice štítků. Toto nařízení by proto mělo stanovit podrobný mechanismus pro změnu stupnice, aby dodavatelům a obchodníkům poskytlo co největší právní jistotu.

(16)

U některých štítků stanovených akty v přenesené pravomoci a přijatými podle směrnice 2010/30/EU jsou výrobky dostupné pouze nebo převážně v nejvyšších třídách. To snižuje účelnost štítků. Třídy na stávajících štítcích mají v závislosti na skupině výrobků různé stupnice, v rámci kterých se může nejvyšší třída pohybovat od třídy A do třídy A+++. V důsledku toho by se zákazníci při porovnávání štítků různých skupin výrobků mohli mylně domnívat, že v případě určitého štítku existují i lepší energetické třídy, než jaké jsou vystaveny. Aby k takovým potenciálním nejasnostem nedocházelo, je vhodné provést v prvním kroku změnu stupnice stávajících štítků s cílem zajistit homogenní stupnici v rozsahu A až G pro tři kategorie výrobků podle tohoto nařízení.

(17)

Označování výrobků pro vytápění vnitřních prostorů a pro ohřev vody energetickými štítky bylo zavedeno teprve nedávno a míra technologického pokroku u těchto skupin výrobků je poměrně pomalá. Současný systém označování energetickými štítky jasně rozlišuje mezi technologiemi v oblasti konvenčních fosilních paliv, jež dosahují nejvýše třídy A, a technologiemi založenými na používání obnovitelných zdrojů energie, jež jsou často výrazně dražší a jimž jsou vyhrazeny třídy A+, A++ a A+++. Podstatných úspor energie lze dosáhnout již nejúčinnějšími technologiemi v oblasti fosilních paliv, které by proto nadále měly být propagovány jako třída A. Jelikož bude trh s výrobky pro vytápění vnitřních prostorů a pro ohřev vody přecházet na technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie zřejmě pomalu, je vhodné změnit stupnice energetických štítků pro tyto výrobky později.

(18)

Po prvotní změně stupnic by četnost dalších změn stupnice měla být určena na základě procenta výrobků prodávaných v nejvyšších třídách. Další změna stupnice by též měla zohlednit rychlost technologického pokroku a nutnost nepřetížit dodavatele a obchodníky, zejména pak malé podniky. Proto by bylo žádoucí, aby ke změnám stupnice docházelo přibližně po deseti letech. Na novém štítku se změněnou stupnicí by měla být nejvyšší třída ponechána nevyplněná s cílem podnítit technologický pokrok, zajistit regulační stabilitu, omezit četnost provádění změn stupnice a umožnit, aby byly vyvíjeny a uznávány stále účinnější výrobky. Ve výjimečných případech, kdy se předpokládá rychlejší technologický vývoj, by v okamžiku zavedení štítku s nově změněnou stupnicí žádné výrobky neměly spadat do dvou nejvyšších tříd.

(19)

Před změnou stupnic by Komise měla vypracovat náležitou přípravnou studii.

(20)

V případě změny stupnice pro určitou skupinu výrobků by se nejasnostem na straně zákazníků mělo předejít urychlenou výměnou štítků na dotčených výrobcích vystavených v prodejnách a uspořádáním vhodných informačních kampaní pro zákazníky, které by jasně uváděly, že byla zavedena nová verze štítku.

(21)

Dodavatelé by v případě změny stupnice štítku měli obchodníkům po určitou dobu dodávat jak stávající štítky, tak i štítky se změněnou stupnicí. Nahrazení dosavadních štítků vystavených u výrobků, a to i na internetu, štítky se změněnou stupnicí, by mělo proběhnout co nejrychleji po datu nahrazení stanoveném v příslušném aktu v přenesené pravomoci o změně stupnice štítku. Obchodníci by neměli štítky se změněnou stupnicí u výrobků vystavovat před datem nahrazení.

(22)

Je nezbytné stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností odpovídající úloze jednotlivých subjektů v dodavatelském a distribučním procesu. Hospodářské subjekty by měly odpovídat za dodržování právních předpisů podle svých úloh v dodavatelském řetězci a měly by zajistit, že na trh budou dodávat pouze výrobky, které jsou v souladu s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci přijatými na jeho základě.

(23)

Aby energetický štítek neztratil důvěru zákazníků, nemělo by být povoleno používat u výrobků spojených se spotřebou energie a výrobků, které nejsou spojeny se spotřebou energie, jiné štítky, které energetický štítek napodobují. Pokud se na výrobky spojené se spotřebou energie nevztahují akty v přenesené pravomoci, měly by mít členské státy možnost ponechat v platnosti či zavést nové vnitrostátní programy pro označování takových výrobků. Ze stejného důvodu by nemělo být povoleno ani používání doplňujících štítků, značek, symbolů či nápisů, které by mohly uvádět zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie u dotyčného výrobku. Označení stanovená právem Unie, jako je označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné environmentální parametry a další označení, jako je EU Energy Star a ekoznačka EU, by neměla být považována za zavádějící ani matoucí.

(24)

Zákazníkům jsou stále častěji nabízeny aktualizace softwaru nebo firmwaru k jejich výrobkům poté, co byl výrobek uveden na trh a začal být používán. Tyto aktualizace mají obvykle zlepšit výkonnost výrobku, ale mohou mít vliv také na jeho energetickou účinnost a jiné parametry uváděné na energetickém štítku. Jsou-li tyto změny na úkor parametrů uvedených na štítku, zákazníci by o nich měli být informováni a měla by jim být nabídnuta možnost aktualizaci přijmout nebo odmítnout.

(25)

Za účelem zajištění právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že se na výrobky spojené se spotřebou energie vztahují pravidla týkající se dozoru nad trhem Unie a kontroly výrobků vstupujících na trh Unie stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (5). S ohledem na zásadu volného pohybu zboží je naprosto nezbytné, aby vnitrostátní orgány dozoru nad trhem účinně spolupracovaly. Tato spolupráce v oblasti označování energetickými štítky by měla být posílena tím, že Komise poskytne podporu skupinám pro správní spolupráci v oblasti ekodesignu a označování energetickými štítky.

(26)

Návrh nového nařízení o dozoru nad trhem s výrobky předložený Komisí zahrnuje ustanovení nařízení (ES) č. 765/2008, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (6) a několika odvětvových harmonizačních legislativních aktů Unie. Uvedený návrh zahrnuje ustanovení o ochranných postupech podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES (7), která by se použila na všechny harmonizační legislativní akty Unie. Dokud nové nařízení projednávají legislativní orgány, je namístě odkazovat na nařízení (ES) č. 765/2008 a zahrnout ochranné postupy do tohoto nařízení.

(27)

Činnosti v oblasti dozoru nad trhem, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 765/2008, nejsou zaměřeny výhradně na ochranu zdraví a bezpečnosti, ale jsou také použitelné pro vymáhání právních předpisů Unie, jejichž cílem je ochrana jiných veřejných zájmů, včetně energetické účinnosti. V souladu se sdělením Komise ze dne 13. února 2013 nazvaným „20 opatření pro bezpečnější a vyhovující výrobky pro Evropu: víceletý akční plán pro dozor nad výrobky v EU“ byla obecná metodika Unie ohledně posuzování rizik aktualizována tak, aby pokrývala veškerá rizika, včetně těch, jež se týkají označování energetickými štítky.

(28)

Jednotný a nákladově efektivní dozor nad trhem v celé Unii rovněž vyžaduje dobře strukturovanou a ucelenou archivaci všech důležitých informací o vnitrostátních činnostech v této souvislosti a jejich sdílení mezi členskými státy, včetně odkazu na oznámení požadovaná tímto nařízením. Databáze nazvaná Informační a komunikační systém pro dozor nad trhem (ICSMS), kterou zřídila Komise, je pro účel vytvoření ucelené databáze informací o dozoru nad trhem vhodným nástrojem, a její používání by proto mělo být důrazně podpořeno.

(29)

Komise by měla zřídit a vést databázi výrobků tvořenou veřejnou částí a částí věnovanou souladu, která by měla být přístupná prostřednictvím internetového portálu, s cílem vytvořit užitečný nástroj pro spotřebitele, poskytnout obchodníkům alternativní možnosti získání informačních listů výrobků, usnadnit monitorování souladu a poskytovat aktuální údaje o trhu pro potřeby regulačního procesu, pokud jde o revize štítků a informačních listů pro konkrétní výrobky.

(30)

Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států v oblasti dozoru nad trhem a povinnosti dodavatelů kontrolovat shodu výrobků, dodavatelé by měli v databázi výrobků v elektronické podobě zpřístupnit požadované informace o souladu výrobků. Informace významné pro spotřebitele a obchodníky by měly být veřejnosti zpřístupněny ve veřejné části databáze. Tyto informace by měly být zpřístupněny jako veřejně přístupné údaje, aby je mohli používat tvůrci mobilních aplikací a jiných srovnávacích nástrojů. Jednoduchý přímý přístup k veřejné části databáze výrobků by měl být usnadněn uživatelsky vstřícnými nástroji, jako je dynamický kód pro rychlou odpověď (QR kód), uvedenými na tištěném štítku.

(31)

Na část databáze výrobků věnovanou souladu by se měly vztahovat přísné předpisy v oblasti ochrany údajů. Požadované zvláštní části technické dokumentace v části databáze věnované souladu by měly být zpřístupněny orgánům dozoru nad trhem i Komisi. Pokud jsou některé technické informace natolik citlivé povahy, že by nebylo vhodné uvádět je v kategorii technické dokumentace, jak je podrobně stanoveno v aktech v přenesené pravomoci přijatých na základě tohoto nařízení, měla by být orgánům dozoru nad trhem ponechána pravomoc přístupu k těmto informacím pro případ nutnosti v souladu s povinností dodavatelů spolupracovat, a to případně prostřednictvím dodatečných částí technické dokumentace, jež dodavatelé dobrovolně nahrají do databáze výrobků.

(32)

Aby byla databáze výrobků co nejdříve použitelná, měla by být registrace povinná pro všechny modely, jejichž jednotlivé kusy budou uváděny na trh ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Registrace modelů, jejichž jednotlivé kusy byly uváděny na trh přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost a které již na trhu nabízeny nejsou, by měla být volitelná. Mělo by být stanoveno dostatečné přechodné období pro vytvoření databáze a na to, aby dodavatelé mohli dodržet své povinnosti ve vztahu k registraci. V případě, že jsou u výrobku, který již je na trhu dostupný, provedeny jakékoli změny s významem pro jeho štítek a informační list, měl by být daný výrobek považován za nový model a dodavatel by jej měl zaregistrovat v databázi výrobků. Komise by měla společně s orgány dozoru nad trhem a dodavateli věnovat tomuto přechodnému procesu zvláštní pozornost, dokud nebudou plně zavedeny obě části databáze, tedy veřejná část i část věnovaná souladu.

(33)

Sankce ukládané za porušení ustanovení tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(34)

Za účelem podpory energetické účinnosti, zmírňování změny klimatu a ochrany životního prostředí by členské státy měly mít možnost vytvářet pobídky k používání energeticky účinných výrobků. Členské státy mohou samy rozhodnout o povaze těchto pobídek. Tyto pobídky by měly být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory a neměly by vytvářet neodůvodněné překážky na trhu. Tímto nařízením není dotčen výsledek jakéhokoli budoucího řízení o státní podpoře, které může být ohledně takových pobídek zahájeno v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(35)

Spotřeba energie, výkonnost a další údaje o výrobcích, na něž se vztahují požadavky specifické pro konkrétní výrobky podle tohoto nařízení, by se měly měřit za použití spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod, které zohledňují obecně uznávané nejmodernější metody měření a výpočtů. V zájmu řádného fungování vnitřního trhu by normy měly být harmonizovány na úrovni Unie. Tyto metody a normy by měly pokud možno zohledňovat reálné podmínky používání dotčeného výrobku, odrážet chování průměrného spotřebitele a měly by být hodnověrné, aby se zabránilo jejich úmyslnému i neúmyslnému obcházení. V rámci omezení daných potřebou zajistit spolehlivé a reprodukovatelné laboratorní testování by energetické štítky měly odrážet poměrnou výkonnost skutečného používání výrobků. Dodavatelům by proto nemělo být umožněno, aby jejich výrobky obsahovaly software nebo hardware, který automaticky uzpůsobuje výkonnost výrobku ve zkušebních podmínkách. Nebudou-li k datu použitelnosti požadavků specifických pro konkrétní výrobky takové normy zveřejněny, měla by Komise v Úředním věstníku Evropské unie k těmto požadavkům specifickým pro konkrétní výrobky zveřejnit přechodné metody měření a výpočtů. Po zveřejnění odkazu na takovou normu by soulad s ní měl zakládat předpoklad shody s metodami měření, pokud jde o požadavky specifické pro konkrétní výrobky, které byly přijaty na základě tohoto nařízení.

(36)

Komise by měla předložit dlouhodobý pracovní plán revize štítků pro konkrétní výrobky spojené se spotřebou energie, včetně orientačního seznamu dalších výrobků spojených se spotřebou energie, pro které by mohl být zaveden energetický štítek. Provádění pracovního plánu by mělo začít technickou, environmentální a ekonomickou analýzou dotčených skupin výrobků. Tato analýza by v souladu s cílem podporovat oběhové hospodářství měla rovněž zohlednit doplňující informace, včetně možnosti poskytnout spotřebitelům informace o vlastnostech výrobku spojeného se spotřebou energie, jako je jeho spotřeba energie, životnost nebo environmentální vlastnosti, a včetně nákladů, které by si to vyžádalo. Uvedené doplňující informace by měly zlepšit srozumitelnost a účinnost štítku pro spotřebitele a neměly by vést k žádným negativním dopadům na spotřebitele.

(37)

Dodavatelé výrobků uvedených na trh v souladu se směrnicí 2010/30/EU přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost by měli i nadále podléhat povinnosti zpřístupnit na žádost orgánů dozoru nad trhem elektronickou verzi technické dokumentace dotyčných výrobků. Vhodná přechodná ustanovení by měla v tomto ohledu zajistit právní jistotu a kontinuitu.

(38)

Za účelem hladkého přechodu na toto nařízení by se navíc měly stávající požadavky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých na základě článku 10 směrnice 2010/30/EU a směrnice Komise 96/60/ES (8) i nadále použít na příslušné skupiny výrobků, dokud nebudou zrušeny nebo nahrazeny akty v přenesené pravomoci přijatými na základě tohoto nařízení. Použitím těchto stávajících požadavků nejsou dotčeny povinnosti podle tohoto nařízení.

(39)

Za účelem zavedení konkrétních skupin výrobků spojených se spotřebou energie v souladu se souborem zvláštních kritérií a za účelem zavedení štítků a informačních listů specifických pro konkrétní výrobky by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. (9) Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(40)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci určit na základě ochranného postupu Unie, zda je vnitrostátní opatření důvodné, a stanovit podrobné požadavky týkající se provozních detailů databáze výrobků. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).

(41)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž umožnit zákazníkům volit výrobky s vyšší účinností prostřednictvím poskytování podstatných informací, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie prostřednictvím dalšího rozvoje harmonizovaného regulačního rámce a zajištění rovných podmínek pro výrobce, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(42)

Tímto nařízením by neměly být dotčeny povinnosti členských států, pokud jde o lhůty pro provedení směrnice 2010/30/EU ve vnitrostátním právu a den její použitelnosti.

(43)

Směrnice 2010/30/EU by proto měla být zrušena,

a)

použité výrobky, ledaže jsou dovezeny ze třetí země;

b)

dopravní prostředky určené k přepravě osob nebo zboží.

1)

„výrobkem spojeným se spotřebou energie“ nebo „výrobkem“ zboží či systém, které mají během používání dopad na spotřebu energie a které jsou uváděny na trh nebo do provozu, včetně částí, které mají během používání dopad na spotřebu energie a které jsou uváděny na trh nebo do provozu pro potřeby zákazníků a jsou určeny k zabudování do výrobků;

2)

„skupinou výrobků“ skupina výrobků, které mají stejnou hlavní funkci;

3)

„systémem“ kombinace různého zboží, jež společně vykonává určitou funkci v očekávaném prostředí a jehož energetickou účinnost lze pak určit jako účinnost jediného subjektu;

4)

„modelem“ verze výrobku, jejíž všechny kusy výrobku mají stejné technické vlastnosti s významem pro štítek a informační list výrobku a nesou shodnou identifikační značku modelu;

5)

„identifikační značkou modelu“ kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model výrobku od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným názvem dodavatele;

6)

„rovnocenným modelem“ model, který má stejné technické vlastnosti s významem pro štítek a stejný informační list výrobku, ale tentýž dodavatel jej uvádí na trh nebo do provozu jako jiný model s odlišnou identifikační značkou modelu;

7)

„dodáním na trh“ dodání výrobku k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;

8)

„uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh Unie;

9)

„uvedením do provozu“ první použití výrobku za zamýšleným účelem na trhu Unie;

10)

„výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí výrobek nebo dává výrobek navrhnout nebo vyrobit a tento výrobek nabízí na trhu pod svým jménem nebo ochrannou známkou;

11)

„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů;

12)

„dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země;

13)

„obchodníkem“ maloobchodník či jiná fyzická nebo právnická osoba, která v rámci své obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně, nabízí ke koupi, pronájmu či koupi na splátky nebo předvádí výrobky zákazníkům nebo osobám provádějícím instalaci;

14)

„dodavatelem“ výrobce usazený v Unii, zplnomocněný zástupce výrobce neusazeného v Unii nebo dovozce, který uvádí výrobek na trh Unie;

15)

„prodejem na dálku“ nabízení ke koupi, pronájmu či koupi na splátky prostřednictvím zásilkového prodeje, katalogu, internetu, telemarketingu nebo jakýmkoli jiným způsobem, při němž nelze předpokládat, že potenciální zákazník vystavený výrobek uvidí;

16)

„zákazníkem“ fyzická nebo právnická osoba, která pro vlastní potřebu zakoupí, pronajme nebo obdrží výrobek, bez ohledu na to, zda jedná za účelem, který spadá do její obchodní, podnikatelské, řemeslné nebo profesní činnosti;

17)

„energetickou účinností“ poměr výstupu ve formě výkonu, služby, zboží nebo energie k množství vstupní energie;

18)

„harmonizovanou normou“ norma podle definice v čl. 2 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (11);

19)

„štítkem“ grafické vyobrazení v tištěné nebo elektronické podobě zahrnující uzavřenou stupnici používající výhradně písmena od A do G, přičemž každé písmeno představuje určitou třídu a každá třída odpovídá úsporám energie, v sedmi odlišných barvách od tmavě zelené po červenou, jehož účelem je informovat zákazníky o energetické účinnosti a spotřebě energie; patří mezi ně i štítky se změněnou stupnicí a štítky s menším počtem tříd a barev v souladu s čl. 11 odst. 10 a 11;

20)

„změnou stupnice“ zpřísňování požadavků na dosažení energetické třídy uváděné na štítku pro konkrétní skupinu výrobků;

21)

„štítkem se změněnou stupnicí“ štítek pro konkrétní skupinu výrobků, pro niž byla provedena změna stupnice, a který lze odlišit od štítků před provedením změny stupnice při zachování toho, že všechny štítky vypadají a působí stejně;

22)

„informačním listem výrobku“ normalizovaný dokument v tištěné či elektronické podobě obsahující informace o výrobku;

23)

„technickou dokumentací“ dokumentace dostatečně umožňující orgánům dozoru nad trhem posoudit přesnost štítku a informačního listu výrobku, včetně zkušebních protokolů nebo podobných technických podkladů;

24)

„doplňujícími informacemi“ informace o funkčních a environmentálních vlastnostech výrobku stanovené v aktu v přenesené pravomoci;

25)

„databází výrobků“ soubor údajů o výrobcích, který je systematicky uspořádán a je tvořen veřejnou částí zaměřenou na spotřebitele, ve které jsou v elektronické podobě zpřístupněny informace o jednotlivých parametrech výrobku, internetovým portálem pro zpřístupnění a částí věnovanou souladu, s jasně stanovenými požadavky na přístupnost a bezpečnost;

26)

„tolerancí pro ověřování“ maximální přípustná odchylka výsledků měření a výpočtů ověřovacích zkoušek provedených orgány dozoru nad trhem nebo jejich jménem v porovnání s hodnotami deklarovaných nebo zveřejněných parametrů, která odráží mezilaboratorní variační odchylku.

a)

u kusů modelu, na nějž se vztahuje příslušný akt v přenesené pravomoci, viditelným způsobem vystaví štítek poskytnutý dodavatelem nebo zpřístupněný v souladu s odstavcem 2, a to i při internetovém prodeji na dálku, a

b)

zpřístupní zákazníkům informační list výrobku, na žádost i v jeho fyzické podobě v místě prodeje.

a)

uvádějí ve vizuálních reklamách či propagačních technických materiálech vztahujících se k určitému modelu v souladu s příslušným aktem v přenesené pravomoci třídu energetické účinnosti výrobku a rozpětí tříd energetické účinnosti dostupné na štítku;

b)

spolupracují s orgány dozoru nad trhem a z vlastního podnětu nebo na pokyn orgánů dozoru nad trhem přijímají okamžitá nápravná opatření v případě nesouladu s požadavky stanovenými tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci, za nějž nesou odpovědnost;

c)

u výrobků, na něž se vztahují akty v přenesené pravomoci, neposkytují ani nevystavují jiné štítky, značky, symboly či nápisy, které nesplňují požadavky tohoto nařízení a příslušných aktů v přenesené pravomoci, jestliže by to mohlo uvést zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo jiných zdrojů během používání;

d)

u výrobků, na něž se akty v přenesené pravomoci nevztahují, neposkytují ani nevystavují štítky, které napodobují štítky stanovené tímto nařízením a příslušnými akty v přenesené pravomoci;

e)

u výrobků, které nejsou spojeny se spotřebou energie, neposkytují ani nevystavují štítky, které napodobují štítky stanovené tímto nařízením nebo akty v přenesené pravomoci.

a)

údaje nezbytné k identifikaci nevyhovujícího výrobku;

b)

původ výrobku;

c)

povaha údajného nesouladu a související rizika;

d)

povaha a doba trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanovisko dodavatele, nebo případně obchodníka.

a)

předloží do 2. srpna 2025 přezkumy pro skupiny výrobků, na něž se vztahují nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 811/2013, (EU) č. 812/2013 a (EU) 2015/1187, za účelem změny jejich stupnice a je-li to vhodné, přijme do 2. srpna 2026 akty v přenesené pravomoci podle článku 16 tohoto nařízení s cílem doplnit toto nařízení zavedením štítků se změněnou stupnicí A až G.

V každém případě musí být akty v přenesené pravomoci zavádějící štítky se změněnou stupnicí A až G přijaty do 2. srpna 2030;

b)

přijme do 2. listopadu 2018 akty v přenesené pravomoci podle článku 16 tohoto nařízení s cílem doplnit toto nařízení zavedením štítků se změněnou stupnicí A až G pro skupiny výrobků, na něž se vztahují nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1059/2010 (15), (EU) č. 1060/2010 (16), (EU) č. 1061/2010 (17), (EU) č. 1062/2010 (18) a (EU) č. 874/2012 (19) a směrnice 96/60/ES, aby mohly být štítky se změněnou stupnicí vystaveny v obchodech i na internetu dvanáct měsíců po datu vstupu uvedených aktů v platnost.

a)

30 % kusů modelů patřících do skupiny výrobků prodaných na trhu Unie spadá do nejvyšší energetické třídy A a lze očekávat další technologický vývoj, nebo

b)

50 % kusů modelů patřících do skupiny výrobků prodaných na trhu Unie spadá do dvou nejvyšších energetických tříd A a B a lze očekávat další technologický vývoj.

a)

dodavatel v období začínajícím čtyři měsíce přede dnem stanoveným v příslušném aktu v přenesené pravomoci pro počátek vystavování štítku se změněnou stupnicí poskytuje při uvedení výrobku na trh obchodníkovi jak stávající štítky, tak štítky se změněnou stupnicí a informační listy výrobku.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto písmene, pokud stávající štítek a štítek se změněnou stupnicí vyžadují odlišné zkoušky modelu, nemusí dodavatel poskytovat stávající štítek u kusů modelu uvedených na trh nebo do provozu během období čtyř měsíců přede dnem stanoveným v příslušném aktu v přenesené pravomoci pro počátek vystavování štítku se změněnou stupnicí, pokud před začátkem tohoto období čtyř měsíců nebyly uvedeny na trh nebo do provozu žádné kusy téhož modelu nebo rovnocenných modelů. V takovém případě nesmí obchodník tyto kusy nabízet ke koupi před uvedeným dnem. Dodavatel o tom co nejdříve uvědomí dotčeného obchodníka, a to i v případech, kdy dotyčné kusy zahrnuje do svých nabídek obchodníkům;

b)

dodavatel u výrobků uvedených na trh nebo do provozu před začátkem zmíněného období čtyř měsíců poskytuje štítky se změněnou stupnicí od počátku uvedeného období na žádost obchodníka v souladu s čl. 3 odst. 2. Pro tyto výrobky obchodník získá štítek se změněnou stupnicí podle čl. 5 odst. 2.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto písmene:

c)

obchodník nahradí stávající štítky u vystavených výrobků v obchodech i na internetu štítky se změněnou stupnicí do čtrnácti pracovních dnů po dni stanoveném v příslušném aktu v přenesené pravomoci pro počátek vystavování štítku se změněnou stupnicí. Před uvedeným dnem obchodník štítky se změněnou stupnicí nevystavuje.

a)

podporovat orgány dozoru nad trhem při plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení a příslušných aktů v přenesené pravomoci, včetně jejich vymáhání;

b)

poskytovat veřejnosti informace o výrobcích uváděných na trh a o jejich energetických štítcích a informační listy výrobků;

c)

poskytovat Komisi aktuální informace o energetické účinnosti výrobků pro přezkum energetických štítků.

a)

obecný popis modelu postačující k jeho jednoznačné a snadné identifikaci;

b)

odkazy na použité harmonizované normy nebo jiné použité normy měření;

c)

zvláštní preventivní opatření, která je třeba učinit při montáži, instalaci, údržbě či zkoušení modelu;

d)

naměřené technické parametry modelu;

e)

výpočty provedené u měřených parametrů;

f)

zkušební podmínky, nejsou-li dostatečně popsány v písmenu b).

a)

minimalizace administrativní zátěže pro dodavatele a jiné uživatele databáze;

b)

uživatelská vstřícnost a nákladová efektivnost, a

c)

automatické zamezení nadbytečnému registrování.

a)

ochrana před nezamýšleným použitím a ochrana důvěrných informací prostřednictvím přísných bezpečnostních opatření;

b)

přístupová práva podle zásady „vědět jen to nejnutnější“;

c)

zpracování osobních údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a směrnicí 95/46/ES, v závislosti na dané situaci;

d)

omezení přístupu k údajům co do rozsahu, aby nebylo možné kopírovat větší soubory údajů;

e)

možnost pro dodavatele sledovat přístup k údajům jeho technické dokumentace.

a)

skupina výrobků má podle posledních dostupných údajů a vzhledem k množství uváděnému na trh Unie významný potenciál z hlediska úspor energie a případně jiných zdrojů;

b)

modely s rovnocennou funkcí v rámci skupiny výrobků se výrazně liší v příslušných úrovních výkonnosti;

c)

se skupinou výrobků není spojen žádný významný negativní dopad, pokud jde o cenovou dostupnost a náklady životního cyklu;

d)

zavedení požadavků na označování energetickými štítky pro skupinu výrobků nemá významný negativní dopad na funkčnost výrobku během jeho používání.

a)

definici konkrétní skupiny výrobků spadajících pod definici „výrobku spojeného se spotřebou energie“ uvedenou v čl. 2 bodě 1, na kterou se mají vztahovat podrobné požadavky týkající se označování energetickými štítky;

b)

provedení a obsah energetického štítku včetně stupnice A až G znázorňující spotřebu energie, přičemž provedení musí být v co nejvyšší míře jednotné u všech skupin výrobků a musí být ve všech případech srozumitelné a čitelné. Klasifikační stupně A až G odpovídají významné úspoře energie a nákladů a odpovídajícímu rozlišení výrobků z hlediska zákazníka. Stanoví rovněž, jakým způsobem jsou klasifikační stupně A až G, a případně spotřeba energie, uvedeny na viditelném místě štítku;

c)

případné využívání jiných zdrojů a doplňující informace týkající se výrobku, přičemž v takovém případě je na štítku zdůrazněna energetická účinnost výrobku. Doplňující informace jsou jednoznačné a nemají ve vztahu k zákazníkům negativní dopad na srozumitelnost a účinnost štítku jako celku. Musí být založeny na údajích týkajících se fyzických vlastností výrobku, které jsou měřitelné a ověřitelné orgány dozoru nad trhem;

d)

případné uvedení odkazu na energetickém štítku umožňujícího zákazníkům identifikovat výrobky, jež jsou energeticky inteligentní, tj. schopné automaticky měnit a optimalizovat svou spotřebu v reakci na vnější podněty (například signály ústředního domácího systému pro hospodaření s energií nebo zprostředkované tímto systémem, cenové signály, přímé kontrolní signály, místní měření) nebo poskytovat další služby, které zvyšují energetickou účinnost a využívání obnovitelných zdrojů energie, s cílem zlepšit dopad spotřeby energie na životní prostředí napříč celým energetickým systémem;

e)

místa, kde je energetický štítek vystaven, například zda má být připevněn k výrobku, aniž dojde k jeho poškození, vytištěn na obalu, poskytnut v elektronickém formátu nebo vystaven na internetu, s ohledem na požadavky čl. 3 odst. 1 a na důsledky pro zákazníky, dodavatele a obchodníky;

f)

případné elektronické prostředky pro označování výrobků;

g)

způsob, jakým mají být energetický štítek a informační list výrobku poskytnuty v případě prodeje na dálku;

h)

požadovaný obsah a případně též úpravu a další podrobnosti týkající se informačního listu výrobku a technické dokumentace, včetně možnosti zadat parametry informačního listu výrobku do databáze v souladu s čl. 3 odst. 1;

i)

toleranci pro ověřování, jež mají členské státy používat při ověřování souladu s požadavky;

j)

způsob, jakým má být ve vizuálních reklamách a propagačních materiálech technického charakteru zobrazena energetická třída a rozpětí tříd energetické účinnosti dostupné na štítku, včetně čitelnosti a viditelnosti;

k)

metody měření a výpočtů uvedené v článku 13, které mají být použity za účelem stanovení údajů na energetickém štítku a v informačním listu výrobku, včetně definice indexu energetické účinnosti (EEI) či rovnocenného parametru;

l)

zda je u větších spotřebičů k dosažení dané energetické třídy vyžadována vyšší energetická účinnost;

m)

úpravu veškerých dalších odkazů uvedených na energetickém štítku, které zákazníkům umožňují elektronický přístup k podrobnějším informacím o výkonnosti výrobku, jež jsou uvedeny v informačním listu výrobku. Tyto odkazy mohou být upraveny do podoby internetové adresy, dynamického kódu QR, odkazu na štítky dostupné na internetu či jakékoli jiné podoby vhodné pro spotřebitele;

n)

skutečnost, kde a jakým způsobem by se energetické třídy popisující spotřebu energie dotčeného výrobku měly během používání zobrazovat na případném interaktivním displeji výrobku;

o)

datum hodnocení a případné následné revize aktu v přenesené pravomoci;

p)

případné rozdíly v energetické účinnosti v různých klimatických regionech;

q)

pokud jde o požadavky na uchovávání informací v části databáze věnované souladu podle čl. 4 odst. 6, uchovávání údajů po dobu kratší než patnáct let, případně s ohledem na průměrnou životnost výrobku.