9.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 261/23

(1)

Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2017. Priority této roční analýzy potvrdila ve dnech 9. a 10. března 2017 Evropská rada. Dne 16. listopadu 2016 přijala Komise na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (2) zprávu mechanismu varování, ve které Estonsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které bylo potvrzeno na zasedání Evropské rady ve dnech 9. a 10. března 2017. Rada přijala dne 21. března 2017 doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) (3).

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Estonsko jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedeného doporučení č. 1, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 22. února 2017 byla zveřejněna zpráva o Estonsku pro rok 2017. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Estonsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 12. července 2016, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Estonska v rámci strategie Evropa 2020.

(4)

Dne 28. dubna 2017 předložilo Estonsko svůj národní program stability z roku 2017 a dne 4. května 2017 svůj národní program reforem na rok 2017. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Estonsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém programu stability z roku 2017 vláda snížila svůj střednědobý rozpočtový cíl z vyrovnaného strukturálního salda na schodek ve výši 0,5 % HDP. Ve vládním plánu se počítá s tím, že oproti roku 2016, kdy přebytek veřejných financí dosáhl 0,3 % HDP, bude zaznamenán schodek (v roce 2017 0,5 % HDP a v roce 2018 0,8 % HDP). Podle odhadů v programu stability z roku 2017 to odpovídá strukturálnímu přebytku 0,2 % HDP v roce 2017 a schodku ve výši 0,5 % HDP v roce 2018, což splňuje střednědobý rozpočtový cíl. Nicméně na základě přepočítaného (5) strukturálního salda se schodek očekává ve výši 0,1 % HDP v roce 2017 a 0,9 % HDP v roce 2018, tedy pod úrovní nového střednědobého rozpočtového cíle. Podle programu stability z roku 2017 má poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2017 a 2018 být i nadále pod 10 % HDP. Makroekonomický scénář, z něhož uvedené rozpočtové projekce vycházejí, je reálný pro roky 2017 a 2018, avšak pro pozdější roky programu je příznivý. Zároveň však existují rizika spojená s předpoklady výnosů týkajícími se různých nových daňových opatření, která nabudou účinku v roce 2018.

(7)

Na základě prognózy Komise z jara 2017 se očekává, že strukturální saldo dosáhne v roce 2017 schodku ve výši 0,3 % HDP, což je nadále nad úrovní střednědobého rozpočtového cíle. Estonsku se doporučuje, aby v roce 2018 splnilo střednědobý rozpočtový cíl. Při nezměněné politice existuje riziko určitého odchýlení od uvedeného požadavku. Celkově se Rada domnívá, že Estonsko musí být připraveno přijmout další opatření, aby zajistilo dodržení pravidel v roce 2018.

(8)

V rámci reformy místní správy Estonsko přijalo opatření zajišťující na místní úrovni poskytování vysoce kvalitních, dostupných služeb, a to i služeb sociálních. Estonsko především přijalo zákon o správní reformě s cílem usnadnit zřizování životaschopných místních správních jednotek, které mohou samy financovat svou činnost, plánovat rozvoj a růst a nabízet kvalitní služby. Fáze dobrovolných sloučení místních obecních správ je úspěšně dokončena, nyní se provádí zákon o sociálním zabezpečení. Některé klíčové kroky nutné k dokončení reformy místní správy ještě nebyly realizovány. Doposud nedošlo k revizi finančního režimu pro správní jednotky. Ve fázi příprav jsou stále další legislativní návrhy ohledně odpovědnosti a rozdělení úkolů mezi správní jednotky a ústřední vládu. Přijetí těchto návrhů má zásadní význam pro to, aby mohly být poskytovány kvalitní veřejné služby v oblastech jako vzdělávání, práce s mládeží, zdravotní osvěta a doprava.

(9)

Rozdíl v odměňování žen a mužů v Estonsku klesl z 28,3 % v roce 2014 na 26,9 % v roce 2015, nicméně stále je nejvyšší v Unii. Vláda podniká opatření, aby se tento rozdíl dále snížil. Především byl přijat sociální plán pro období 2016–2023, který se nyní uplatňuje s cílem vyřešit segregaci žen a mužů na pracovním trhu a bojovat proti stereotypům. Přijmout je stále potřeba úpravu zákona o rovnosti žen a mužů, v jejímž důsledku budou mít inspektoráty práce za úkol intenzivněji monitorovat rovnost žen a mužů v soukromém sektoru. Zvažuje se také revize systému rodičovské dovolené, která by přinesla větší flexibilitu v tom, jak je možné si rodičovskou dovolenou brát. Příslušná změna právních předpisů ještě nebyla přijata.

(10)

V Estonsku panuje vysoká nerovnost v oblasti příjmů. Poměr mezi příjmy nejbohatších 20 % domácností a nejchudších 20 % domácností vzrostl z 5,4 v roce 2012 na 6,2 v roce 2015 a je sedmý nejvyšší v Unii. Nejvýznamnějším činitelem, který to způsobuje, je podle všeho vysoký mzdový rozptyl, který je výsledkem výrazného nárůstu příjmů vysoce kvalifikovaných pracovníků. V absolutním vyjádření jsou příjmy nejchudších 10 % domácností pozadu oproti růstu mediánového příjmu, což vede k problémům, pokud jde o přiměřenost sociální záchranné sítě. Faktorem, který k tomu přispívá, je to, že dávky (především důchody a sociální pomoc) zaostávají za růstem tržních příjmů. V důsledku toho se postupně zvýšila míra ohrožení chudobou z 15,8 % v roce 2010 na 21,6 % v roce 2015. Značné úsilí bylo věnováno tomu, aby daňový systém od roku 2018 získal progresivnější charakter, zvláště pro osoby s nízkými příjmy, a to pomocí zvýšení základní nezdanitelné částky v systému daně z příjmu fyzických osob

(11)

Výdaje podnikatelského sektoru na výzkum, technologie a inovace se v roce 2015 zvýšily na 0,69 %, nicméně jejich celková výše je nadále nižší než průměr Unie, který činí 1,3 %. Podíl podniků v oblasti špičkových technologií a činností náročných na poznatky je nadále omezený a nízký je také počet nových absolventů doktorského studia. Růst mezd v posledních letech soustavně překonával růst produktivity, což má dopad na zisk a klesá v důsledku toho růst investic. Útlum investic do rozvoje technologií může vyústit v nižší růst vývozů s přidanou hodnotou, zvláště vývozů zboží, než se očekává, a ohrozit růst produktu. Objem smluvního výzkumu mezi akademickou obcí a podnikatelským sektorem v roce 2015 vzrostl. Spolupráce mezi těmito dvěma oblastmi má nicméně i přes opatření vlády nadále omezený rozsah. Estonsko dále zlepšilo své podnikatelské prostředí, nicméně překážkou investic zůstávají zdlouhavá insolvenční řízení a míra zpětného získání prostředků pro zajištěné věřitele. V roce 2016 byl zahájen projekt zkvalitnění insolvenčního rámce, jehož cílem je urychlit a zefektivnit daný postup a zvýšit podíl úspěšných žádostí. Změny daného právního rámce však doposud nebyly přijaty.

(12)

V kontextu evropského semestru 2017 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Estonska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Estonsku pro rok 2017. Posoudila také program stability z roku 2017 a národní program reforem na rok 2017, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Estonsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen význam těchto opatření pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Estonsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(13)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2017, přičemž její stanovisko (6) je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

1.

Vykonávat fiskální politiku v souladu s požadavky preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu, což znamená dodržet v roce 2018 svůj střednědobý rozpočtový cíl. Zlepšit přiměřenost sociální záchranné sítě. Přijmout opatření s cílem snížit rozdíl v odměňování žen a mužů, především zvýšením transparentnosti mezd a revizí systému rodičovské dovolené.

2.

Podpořit soukromé investice do výzkumu, technologií a inovací, mimo jiné realizací opatření v zájmu posílení spolupráce mezi akademickou obcí a podniky.